vztahu k vybranému povodí, porovnání s tím, jak se u vodního toku

Transkript

1 Voda živá - 5.etapa ZŠ Vyhlídka Život lidí v blízkosti řeky, ochrana před povodněmi 1. Návštěva muzea a knihovny (vyhledání starých dokumentů, obrázků ve vztahu k vybranému povodí, porovnání s tím, jak se u vodního toku hospodaří dnes) 2. Povodně (ochrana před povodněmi) 3. Odpovědi na otázky 4. Dobrovolné úkoly 1. Návštěva muzea a knihovny (vyhledání starých dokumentů, obrázků ve vztahu k vybranému povodí, porovnání s tím, jak se u vodního toku hospodaří dnes) Navštívili jsme Muzeum města Zubří a vyslechli si zajímavý výklad předsedy muzejní rady Zubří Jana Koláčka o historii Zubří. Shodou okolností byla v Muzeu na Petrohradě zahájena výstava Pamětníci zašlých časů. V knihovně jsme nahlédli do publikace Cesta ke kořenům, která byla vydána k oslavám letošního výročí 700 let od první písemné zmínky o Zubří. Jejich autory jsou Ladislav Baletka a Jan Koláček. A také jsme listovali knihou Příroda Valašska, jejímž editorem je J. Pavelka. V těchto publikacích jsme ale nenarazili na informace, které bychom mohli použít pro srovnání hospodaření u námi sledovaného Hamerského potoka. Vzhledem k tomu, že tok je nezregulovaný a nedošlo zde zatím k žádné zástavbě, vzniklo kouzlo nechtěného. Zachoval se pravděpodobně původní ráz krajiny a toku v ní. Malou výjimku tvoří malá louka, která sloužila jako areál pro dětský stanový tábor, který v 70. letech 20. století nahradily chatky. Chatky zmizely na přelomu 20. a 21. století a nyní na jejich místě vznikl přírodní areál pro terénní kola. Naopak podél ostatních toků v Zubří se bouřlivě stavělo a budovalo. V roce 1516 mělo Zubří 30 usedlých obyvatel a jednoho fojta. Dnes má obyvatel víc než 5 tisíc. V 18. století byly zřízeny podél umělého náhonu Mlýnského potoka hamry na zpracování pelosideritu železné rudy a také pily. Hamry využívaly dřeva z místních rozsáhlých lesů. Jak ale lesy prořídly a zmenšily se zásoby pelosideritu, byla výroba železy zrušena. Zůstal však název pro oblast Hamry a také jméno pro rybníky (Hamerské) a potok (Hamerský), které se v této oblasti nachází. Na místě pily a posléze tkalcovny dnes stojí průmyslový podnik Gumárny Zubří. Na místě hamer je dnes dřevozpracovatelský podnik. Změny probíhaly jak v samotné krajině, tak i v zástavbě. Jak se postupně modernizovala, měnil se její charakter. Výrazný rozdíl je patrný na těchto

2 fotografiích. První ukazuje Panský dvůr, který se nacházel v blízkosti křížení Zuberského a Mlýnského potoka ještě do 80. let 20. Století. Nyní stojí na jeho místě supermarket Tesco. I Tesco mělo při povodních problémy s vodou, která přetékala koryto Mlýnského a Zuburského potoka a vtékala do prostor vyhrazených pro překlad. Jsou totiž pod úrovní jejich břehů. 2. Povodně Povodně vznikají v důsledku velkých srážek, které spadnou na část území v poměrně krátké době Víte co je to záplavové území? Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad Kde byste hledali mapy, na kterých je zakreslené? Hledali bychom je na stránkách VÚV T.G.Masaryka Postavili byste si v takovém území domek? Nepostavili z několika důvodů. Ten první by byl psychologický. Po zkušenostech tolika vytopených lidí, kteří přišli o svůj majetek a mají domy zničené, nebo odnesené vodou, by člověk nechtěl prožívat totéž. Dalším důvodem by byla neochota pojišťoven, sjednávat pojistky na nemovitosti nacházející se v daném území. A v neposlední řadě bychom na stavbu domu v takovémto území nezískali povolení. Viz: 1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi, nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. (2) V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení Všimli jste si na Vašich tocích nějakých tzv. protipovodňových

3 opatření, která mají ochránit lidi, kteří žijí na dolních tocích před velkými rozlivy vody? Městu Zubří i celému Vsetínsku, kde se Zubří nachází, se nevyhnuly povodně v roce 1997, 2006 a Následky byly katastrofální. Ne však v námi sledované oblasti Hamerského potoka. Ten je totiž nezregulovaný, meandrující a v jeho okolí se nacházejí lesy, prameniště, mokřady, podmáčené louky, pastviny, louky a pole. Nejsou v jeho okolí stavby. Voda zde měla možnost se rozlít a absorbovat do krajiny, aniž by způsobila pro člověka velké škody. Naopak velké škody byly nápáchány na dolním toku Zuberského potoka, který je stejně jako Hamerský potok pravostranným přítokem Bečvy, a na Bečvě, který Zubřím protéká. Zregulované a napřímené toky sebou nesly velké množství vody, které mělo velkou sílu, podemílalo břehy, na kterých stály ploty, kůlny a domy. Koryta byla plná a přetékala, voda zatékala lidem do sklepů i přízemí, ničila mosty. Na těchto tocích byly v zastavěné části obce dříve malé přehradní hráze, ty ale byly velkou vodou postupně ničeny. Nyní je snaha koryto v rámci možností nenarovnávat, břehy zpevňovat jen kameny bez betonu a na březích jsou vysazovány stromy, jejichž kořenový systém má také velkou absorpční schopnost Povodně v Zubří v květnu 2010

4 3. Odpovědi na otázky 3.1. Jaká průmyslová odvětví jsou vázaná na vodu, a proto je často najdeme v blízkosti řek? Na vodu jsou vázána prakticky všechna průmyslová odvětví. Např. chemický průmysl, textilní, papírenský a tiskařský, kožedělný, potravinářský, těžba, biotechnologie, energetický průmysl Mohou tyto provozy ohrozit kvalitu vod? Tyto provozy mohou ohrozit kvalitu vod, protože dnes neexistují technologie, které by zajistily, aby i z čističek odpadních vod odcházela stoprocentně čistá voda. Čističky si například nedokáží poradit s hormony, zbytky léčiv, čistících a kosmetických prostředků, DHMO. Riziko tkví ve velké kumulaci lidí, materiálu, dopravy (lidí, materiálu a surovin, potravin, odpadu) a také v možnosti havárie způsobené například chybou lidského činitele, vnějšími vlivy, vadou materiálu apod Znáte nějaká stará řemesla či odvětví, která byla takto na vodu vázaná v minulosti? (malá nápověda: hamry, mlýny) Historie některých průmyslových odvětví, jak je dnes známe, sahá mnohdy hluboko do minulosti. Například chemický průmysl mohl začínat někde v mydlárnách ve starověkém Egyptě 1500 let před naším letopočtem. Papírenský v Číně 3000 let před naším letopočtem. Hamry a mlýny mohly vnuknout inspiraci pro vynálezce a techniky, kteří ovlivnili vývoj energetického průmyslu. Hamr byl provozovnou neodmyslitelně spojenou s výrobou a zpracováním železa. Hamr je název používaný jak pro budovu, tak i kovací stroj, který dnes nazýváme padacím bucharem. Hamry se stavěly blízko hutí a v nich vyrobené železo zpracovávaly. Byly to vlastně velké strojní kovárny. Bez jejich pomoci by naši předkové nedokázali získat technicky upotřebitelné kujné železo. Na hamrech pracovali hamerníci. Vybavení hamru bylo stejné jako u kovárny - výheň, měchy, kovadliny, svěráky, kladiva, sekáče, útinky, zápustky, kleště, ale navíc zejména vodou poháněné buchary. Vodní (kolový) mlýn je mlýn, poháněný proudem vody. Energie proudící vody je přenášena na hřídel prostřednictvím vodního kola. Starověký vynález, známý antickému světu již od 2. st. před n.l., se do středověké Evropy dostal až za křížových výprav z Orientu. Mlýn (latinsky "mola", německy "mühle") do Čech pravděpodobně přinesli mniši benediktýni. Nejstarší zmínky o vodních mlýnech u nás pochází z 12. století. Základem vodního mlýnu obecně je vodní kolo, které roztáčí energie vodního toku. Trochu víc historie: 600 let př.n.l. - Chaldejci použili čerpací kolo na dopravu vody do závlahových kanálů 230 let př.n.l. - V Egyptě bylo použito hnací lžícové kolo na pohon věder k čerpání vody 150 let př.n.l. - V římské říši bylo použito vodní kolo na spodní vodu, v téže době používají v Řecku vodní mlýny s vodním kolem s vertikální osou (obdoba systému Savonius)

5 50 let př.n.l. - se o vodních mlýnech zmiňuje řecký zeměpisec Strabo r byly zbudovány první vodní mlýny v Německu na řece Mosel r v Římě byl zřízen první plovoucí lodní mlýn na řece Tibeře r tesař Halak postavil první vodní mlýn ve střední Evropě mlynáři Svachovi v Žatci na řece Ohři r byl postaven první vodní mlýn ve středním Německu u Wurzenu od 12.stol. je vodní kolo již známo po celé Evropě 4. Dobrovolné úkoly 4.1.Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak se dostává pitná voda do našich domácností? Proces výroby pitné vody je poměrně složitý, ale pro zjednodušení se podívejte, odkud je pitná voda z vodovodního kohoutku, kterou doma používáte. Víte, kde je nejbližší úpravna vody? Nejbližší úpravna vody je ve Valašském Meziříčí a v Rožnově pod Radhoštěm. Jsou to úpravny povrchové vody. Zdrojem povrchové vody pro naši oblast je například nádrž Karolinka, Šance, Bystřička Kupujete domu balenou vodu, tedy vodu v PET lahvích? Pokud ANO, proč upřednostňujete balenou vodu. Dokázali byste říci v čem je balená voda jiná oproti vodě z kohoutku a jak její nákup může ovlivnit životní prostředí? Pokud NE, zdůvodněte, proč pijete vodu z kohoutku. Využívání balených vod má několik pro a proti. Samozřejmě pro životní prostředí je jednoznačně šetrnější využívání vody z kohoutku. Odstraní se tím zátěž pro životní prostředí, vzniklá při jejím plnění, výrobě a následné likvidaci obalů a také při její dopravě, skladování a prodeji. Výhody balené vody si ale uvědomíme v případě, že se ocitneme na místě, kde není v dosahu kvalitní pitná voda. Kde místní voda může být zdrojem infekce. Např. na dovolené do exotických zemí v Africe nebo Jižní Americe. Nebo za situací, kdy dojde k havárii, např. při výše uvedených povodních, kdy dojde k havárii vodovodu a voda z kohoutku rázem není pitná. V naší republice jsou ale také místa, kde jsou lidé zásobovaní ze staré vodovodní sítě, kde dochází k uvolňování látek, které kazí chuť pitné vody a také místa, kde jsou lidé odkázáni na vlastní studny. Často dojde k situaci, kdy je v letních měsících vody nedostatek, nebo se v ní ocitnou splavená hnojiva z polí. Hoďte po těchto lidech kamenem, když si koupí balenou vodu! Jinak ale vyjde balená voda mnohem dráž než voda z kohoutku a testy opakovaně prokázaly, že má balená voda mnohdy mnohem nižší kvalitu než voda z kohoutku. Záleží, z jakého zdroje je stáčená a hlavně, jak je v obchodech skladovaná. Možná, že by také bylo zajímavé, kdyby ty, kdo ještě nejsou přesvědčení, zda pít vodu z kohoutku nebo ne, přesvědčily naše politické osobnosti, kdyby místo balených lahví minerálních vod na jejich stolech při různých zasedáních zabíraných kamerami tevevizí, měli na stolech jen džbánky a sklenice. Jistě i na pitních lístcích restaurací by se v nabídce Voda z kohoutku pěkně vyjímala.