Základy pedologie a ochrana půdy

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základy pedologie a ochrana půdy"

Marcela Hrušková
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 MINERÁLNÍ SLOŽKA PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy Půdní minerály: primární sekundární 2. přednáška Zvětrávání hornin a minerálů Fyzikální zvětrávání mechanické změny: vliv teploty objemové změny větrná a vodní eroze Chemické zvětrávání: rozpouštění oxidace a redukce hydrolýza a hydratace Biologické zvětrávání Zrnitost (textura) půdy Půdní druh -určen zrnitostním složením x Půdní typ - skupina půd, určená vývojem, uspořádáním a výskytem diagnostických horizontů Frakce částice určitého velikostního rozmezí Kategorie -frakce či jejich soubory, použité ke klasifikaci zemin Pojmenovánífrakcía kategorií (dle Kopeckého upraveno) Frakce Velikost (mm) Kategorie J Koloidní jíl < 0,0001 I. kat. E Fyzikální jíl < 0,002(1) < 0,01 mm M Jemný prach 0,002-0,01 = jílnaté část. N O Prach 0,01-0,05 II.kat. Z Práškovitý písek 0,05-0,1 III.kat. E Písek 0,1-2,0 IV.kat. M SKELET Hrubý písek 2-4 Štěrk 4-30 Kamení >30 KPP (Komplexní průzkum půd) místo 0,1 se používá 0,25 mm Zrnitost (textura) půdy Písek hrubé póry vysoká propustnost Křemičitanové písky -značná minerální síla Křemenné písky - chudé půdy Jemný (práškovitý) písek důležitý je tvar částic -většinou < 10 % Prach příznivé fyzikální, chemické, biologické i technologické vlastnosti

2 Zrnitost (textura) půdy Jemný prach (silt) vyšší obsah nepříznivý za sucha moučnaté půdy za mokra rozbředání (slitá struktura) Jíl nejdůležitější frakce převážně lístkovitý charakter koloidní vlastnosti fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti půdy Zastoupení minerálů v zrnitostních frakcích Hmotnostní zastoupení 100% 80% 60% 40% 20% 0% Živce Křemen Slídy Jílové minerály a oxidy Písek Prach Jíl Použití sít Prosívání Promývání Vyplavovací (elutriační) metody Schöneho vztah 11 7 d = 0,0314. v Sedimentační metody Stokesův vzorec v = h T Metody s opakovanou sedimentací Dekantační metoda 2 g. r = 9 2 ( ρ z ρk ) η Sedimentační metody Stokesův vzorec Metody s nepřerušovanou sedimentací Pipetovací metoda Hustoměrná metoda v = h T 2 g. r = 9 2 ( ρ z ρk ) η

3 Sedimentační metody stanovení zrnitosti - hustoměrná metoda Zrnitostní křivky 1B 1A 2 3 1A - z jemnozemě písčité půdy, 1B - z celkového vzorku písčité půdy, 2 - hlína písčitá, 3 - jílová půda Stupnice půdních druhů (dle Nováka) % I. kategorie Půdní druh Označení půdy 0-10 písčitá lehká hlinitopísčitá Grafikon pro klasifikaci druhů půd podle Kopeckého (Spirhanzlův klasifikátor) písčitohlinitá hlinitá střední jílovitohlinitá jílovitá těžká > 75 jíl Trojúhelníkový diagram Zrnitost lehká středně těžká těžká velmi těžká Kategorie P, hp lehčí ph typická H, rh, R pjh, jh, rjh pj, rj, J Význam zrnitosti půdy Zvětratelnost Pohyb půdní vody (vsak, proudění) Provzdušnění půdy Sorpce Tepelný režim Půdotvorné procesy Technologické vlastnosti (obdělavatelnost) Biologická činnost

4 Zastoupení půd podle zrnitosti vpůdním pokryvu ČR Zastoupení půd podle zrnitosti vpůdním pokryvu ČR Písčité až hlinitopísčité půdy 19 % Písčitohlinité až hlinité 59 % Jílovitohlinité až jíly 17 % Silně štěrkovité a kamenité 5 % Hlavní skupiny půdních minerálů Oxidy Si: křemen SiO 2, opál Al hydroxidy a oxyhydroxidy: gibbsit, bayerit, nordstrandit Al(OH) 3 boehmit, diaspor AlOOH Fe hydroxidy a oxyhydroxidy: goethit, lepidokrokit - FeOOH hematit, maghemit Fe 2 O 3 ferrihydrit Hlavní skupiny půdních minerálů Mn oxidy a oxyhydroxidy: birnesit, hollandit Fosforečnany: variscity, apatity Uhličitany: kalcit, dolomit, aragonit magnezit, natrit Hlavní skupiny půdních minerálů Sírany sádrovec, anhydrit Halovce halit, fluorit Sulfidy - pyrit Hlinitokřemičitany (alumosilikáty): živce, slídy, pyroxeny, amfiboly jílové minerály Jílové minerály v půdě - (sekundární) vrstevnaté minerály půdy Vznik, původ: zdědění přeměna primárních minerálů (zvětrávání) syntéza Význam - výrazný vliv na chemické i fyzikální vlastnosti půdy - tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al)

5 Jílové minerály v půdě Struktura - tetraedry Jílové minerály v půdě Struktura - oktaedry Souvrství Isomorfní substituce v jílových minerálech - plynulá záměna iontů mřížky (Si, Al) jinými ionty bez její změny - nastává během tvorby jílových minerálů - dle poloměru iontů Nejčastěji: tetraedry: Si 4+ Al 3+, P 5+ oktaedry: Al 3+ Mg 2+, Fe 3+, Fe 2+, Li +, Ti 4+ deficit kladného náboje O ,264 nm Si 4+ 0,078 nm Al ,114 nm Mg 2+ 0,164 nm Fe 3+. 0,134 nm Fe 2+. 0,166 nm Ti ,136 nm Ca ,198 nm K +.. 0,266 nm P 5+. 0,070 nm Klasifikace jílových minerálů Nekrystalické: skupina alofanu (alofan, imogolit) typ 1:1 skupina kaolinitu Klasifikace jílových minerálů (dle Grima, 1953) typ 2:1 skupina illitu s neexpandující mřížkou illit, vermikulit skupina montmorillonitu s expandující mřížkou montmorillonit, nontronit, beidellit Klasifikace jílových minerálů typ 2:2 skupina chloritu nesendvičová vrstva oktaedrů Mg(OH) 2 -brucitu

6 Klasifikace jílových minerálů typ s řetězovou strukturou skupina attapulgitu attapulgit, sepiolit Klasifikace jílových minerálů interstratifikované minerály (se smíšenou strukturou) označení -začáteční písmena minerálů (IM, IK) Schéma depotasifikace Vliv prostředí na typ vznikajícího jílového minerálu ŽIVCE IONTY nebo GELY Montmorillonit Illit Kaolinit Vlastnosti jílových minerálů Bobtnavost: montmorillonity silně bobtnavý illit, vermikulit částečně bobtnavé kalinit nebobtnavý Vysoký specifický povrch: skupina kaolinitu m 2.g -1 skupina illitu m 2.g -1 skupina montmorillonitu m 2.g -1 Sorpční kapacita jílových minerálů Minerál Sorpční kapacita (mmol(+)/100 g) Kaolinit 3 12 Illit Chlorit Montmorillonit Vermikulit Sorpční vlastnosti

Podobné dokumenty

4.cvičení Metody stanovení zrnitosti

4.cvičení Metody stanovení zrnitosti Ing. Petra Hubová hubova@af.czu.cz č.dv. 234 ÚVOD Zrnitost (textura) půdy Význam vliv na zvětrávání a půdotvorný proces jemnozrnné substráty snáze zvětrávají vliv na