Základy pedologie a ochrana půdy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základy pedologie a ochrana půdy"

Transkript

1 MINERÁLNÍ SLOŽKA PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy Půdní minerály: primární sekundární 2. přednáška Zvětrávání hornin a minerálů Fyzikální zvětrávání mechanické změny: vliv teploty objemové změny větrná a vodní eroze Chemické zvětrávání: rozpouštění oxidace a redukce hydrolýza a hydratace Biologické zvětrávání Zrnitost (textura) půdy Půdní druh -určen zrnitostním složením x Půdní typ - skupina půd, určená vývojem, uspořádáním a výskytem diagnostických horizontů Frakce částice určitého velikostního rozmezí Kategorie -frakce či jejich soubory, použité ke klasifikaci zemin Pojmenovánífrakcía kategorií (dle Kopeckého upraveno) Frakce Velikost (mm) Kategorie J Koloidní jíl < 0,0001 I. kat. E Fyzikální jíl < 0,002(1) < 0,01 mm M Jemný prach 0,002-0,01 = jílnaté část. N O Prach 0,01-0,05 II.kat. Z Práškovitý písek 0,05-0,1 III.kat. E Písek 0,1-2,0 IV.kat. M SKELET Hrubý písek 2-4 Štěrk 4-30 Kamení >30 KPP (Komplexní průzkum půd) místo 0,1 se používá 0,25 mm Zrnitost (textura) půdy Písek hrubé póry vysoká propustnost Křemičitanové písky -značná minerální síla Křemenné písky - chudé půdy Jemný (práškovitý) písek důležitý je tvar částic -většinou < 10 % Prach příznivé fyzikální, chemické, biologické i technologické vlastnosti

2 Zrnitost (textura) půdy Jemný prach (silt) vyšší obsah nepříznivý za sucha moučnaté půdy za mokra rozbředání (slitá struktura) Jíl nejdůležitější frakce převážně lístkovitý charakter koloidní vlastnosti fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti půdy Zastoupení minerálů v zrnitostních frakcích Hmotnostní zastoupení 100% 80% 60% 40% 20% 0% Živce Křemen Slídy Jílové minerály a oxidy Písek Prach Jíl Použití sít Prosívání Promývání Vyplavovací (elutriační) metody Schöneho vztah 11 7 d = 0,0314. v Sedimentační metody Stokesův vzorec v = h T Metody s opakovanou sedimentací Dekantační metoda 2 g. r = 9 2 ( ρ z ρk ) η Sedimentační metody Stokesův vzorec Metody s nepřerušovanou sedimentací Pipetovací metoda Hustoměrná metoda v = h T 2 g. r = 9 2 ( ρ z ρk ) η

3 Sedimentační metody stanovení zrnitosti - hustoměrná metoda Zrnitostní křivky 1B 1A 2 3 1A - z jemnozemě písčité půdy, 1B - z celkového vzorku písčité půdy, 2 - hlína písčitá, 3 - jílová půda Stupnice půdních druhů (dle Nováka) % I. kategorie Půdní druh Označení půdy 0-10 písčitá lehká hlinitopísčitá Grafikon pro klasifikaci druhů půd podle Kopeckého (Spirhanzlův klasifikátor) písčitohlinitá hlinitá střední jílovitohlinitá jílovitá těžká > 75 jíl Trojúhelníkový diagram Zrnitost lehká středně těžká těžká velmi těžká Kategorie P, hp lehčí ph typická H, rh, R pjh, jh, rjh pj, rj, J Význam zrnitosti půdy Zvětratelnost Pohyb půdní vody (vsak, proudění) Provzdušnění půdy Sorpce Tepelný režim Půdotvorné procesy Technologické vlastnosti (obdělavatelnost) Biologická činnost

4 Zastoupení půd podle zrnitosti vpůdním pokryvu ČR Zastoupení půd podle zrnitosti vpůdním pokryvu ČR Písčité až hlinitopísčité půdy 19 % Písčitohlinité až hlinité 59 % Jílovitohlinité až jíly 17 % Silně štěrkovité a kamenité 5 % Hlavní skupiny půdních minerálů Oxidy Si: křemen SiO 2, opál Al hydroxidy a oxyhydroxidy: gibbsit, bayerit, nordstrandit Al(OH) 3 boehmit, diaspor AlOOH Fe hydroxidy a oxyhydroxidy: goethit, lepidokrokit - FeOOH hematit, maghemit Fe 2 O 3 ferrihydrit Hlavní skupiny půdních minerálů Mn oxidy a oxyhydroxidy: birnesit, hollandit Fosforečnany: variscity, apatity Uhličitany: kalcit, dolomit, aragonit magnezit, natrit Hlavní skupiny půdních minerálů Sírany sádrovec, anhydrit Halovce halit, fluorit Sulfidy - pyrit Hlinitokřemičitany (alumosilikáty): živce, slídy, pyroxeny, amfiboly jílové minerály Jílové minerály v půdě - (sekundární) vrstevnaté minerály půdy Vznik, původ: zdědění přeměna primárních minerálů (zvětrávání) syntéza Význam - výrazný vliv na chemické i fyzikální vlastnosti půdy - tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al)

5 Jílové minerály v půdě Struktura - tetraedry Jílové minerály v půdě Struktura - oktaedry Souvrství Isomorfní substituce v jílových minerálech - plynulá záměna iontů mřížky (Si, Al) jinými ionty bez její změny - nastává během tvorby jílových minerálů - dle poloměru iontů Nejčastěji: tetraedry: Si 4+ Al 3+, P 5+ oktaedry: Al 3+ Mg 2+, Fe 3+, Fe 2+, Li +, Ti 4+ deficit kladného náboje O ,264 nm Si 4+ 0,078 nm Al ,114 nm Mg 2+ 0,164 nm Fe 3+. 0,134 nm Fe 2+. 0,166 nm Ti ,136 nm Ca ,198 nm K +.. 0,266 nm P 5+. 0,070 nm Klasifikace jílových minerálů Nekrystalické: skupina alofanu (alofan, imogolit) typ 1:1 skupina kaolinitu Klasifikace jílových minerálů (dle Grima, 1953) typ 2:1 skupina illitu s neexpandující mřížkou illit, vermikulit skupina montmorillonitu s expandující mřížkou montmorillonit, nontronit, beidellit Klasifikace jílových minerálů typ 2:2 skupina chloritu nesendvičová vrstva oktaedrů Mg(OH) 2 -brucitu

6 Klasifikace jílových minerálů typ s řetězovou strukturou skupina attapulgitu attapulgit, sepiolit Klasifikace jílových minerálů interstratifikované minerály (se smíšenou strukturou) označení -začáteční písmena minerálů (IM, IK) Schéma depotasifikace Vliv prostředí na typ vznikajícího jílového minerálu ŽIVCE IONTY nebo GELY Montmorillonit Illit Kaolinit Vlastnosti jílových minerálů Bobtnavost: montmorillonity silně bobtnavý illit, vermikulit částečně bobtnavé kalinit nebobtnavý Vysoký specifický povrch: skupina kaolinitu m 2.g -1 skupina illitu m 2.g -1 skupina montmorillonitu m 2.g -1 Sorpční kapacita jílových minerálů Minerál Sorpční kapacita (mmol(+)/100 g) Kaolinit 3 12 Illit Chlorit Montmorillonit Vermikulit Sorpční vlastnosti

4.cvičení Metody stanovení zrnitosti

4.cvičení Metody stanovení zrnitosti 4.cvičení Metody stanovení zrnitosti Ing. Petra Hubová hubova@af.czu.cz č.dv. 234 ÚVOD Zrnitost (textura) půdy Význam vliv na zvětrávání a půdotvorný proces jemnozrnné substráty snáze zvětrávají vliv na

Více

Pedologie pro zahradníky

Pedologie pro zahradníky Pedologie pro zahradníky I. cvičení Metody stanovení zrnitosti Ing. Julie Jeřábková jerabkovaj@af.czu.cz č.dv. 234/36 Podmínky zápočtu max 2 absence za semestr (v případě více absencí, nutno nahradit cvičení

Více

Pedogeochemie. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Jílové minerály v půdě. 2.

Pedogeochemie. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Jílové minerály v půdě. 2. Pedogeochemie 2. přednáška Hlavní skupiny půdních minerálů Oxidy Si: křemen SiO 2, opál Al hydroxidy a oxyhydroxidy: gibbsit, bayerit, nordstrandit Al(OH) 3 boehmit, diaspor AlOOH Fe hydroxidy a oxyhydroxidy:

Více

Pedologie v tropech API02E. Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D.

Pedologie v tropech API02E. Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D. Pedologie v tropech API02E Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D. Podmínky zápočtu Docházka 100 % nutno nahradit příslušné cvičení (po domluvě) Protokoly

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Data KPP OBSAH: Úvod... 3 Generalizované kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření (1:50 000)- ornice... 4 Generalizované

Více

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě Pedogeochemie 12. přednáška VÁPNÍK V PŮDĚ v půdách v průměru 0,057 (0,0001 32) % vápnité sedimenty > bazické vyvřeliny > kyselé vyvřeliny plagioklasy, pyroxeny kalcit, dolomit, anhydrit, sádrovec fosfáty

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin Sylabus 5 Základní vlastnosti zemin zeminy jsou složeny ze 3 fází: zrna, voda a vzduch geotechnické vlastnosti ovlivňuje: - velikost zrn - cementace zrn (koheze) - kapilarita základní fyzikální vlastnosti

Více

HCO 3. CaCO 3. Geologický obrat na Zemském povrchu. Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny

HCO 3. CaCO 3. Geologický obrat na Zemském povrchu. Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny Litosféra Geologický obrat na Zemském povrchu Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny HCO 3 - Silikátové minerály (křemičitany) CaCO 3 - Vyvřeliny + kyseliny

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,

Více

PŮDA A JEJÍ DEGRADACE

PŮDA A JEJÍ DEGRADACE PŮDA A JEJÍ DEGRADACE Pedosféra - půdní obal Země, který vznikl (zvětráváním). - na kontaktu s litosférou, kryosférou, atmosférou, hydrosférou, biosférou a socioekonomickou sférou, tyto podmiňují pochody

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V Sorpční vlastnosti půdy sorpce půdy schopnost půdy zadržovat ve svém sorpčním komplexu prvky a živiny,

Více

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Klasifikace zemin

Více

Základy geologie pro geografy František Vacek

Základy geologie pro geografy František Vacek Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy PŮDNÍ STRUKTURA Základy pedologie a ochrana půdy 4. přednáška prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

Více

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600

Více

Vzorový příklad: Zatřídění zeminy podle ČSN EN ISO /2005 na základě její křivky zrnitosti

Vzorový příklad: Zatřídění zeminy podle ČSN EN ISO /2005 na základě její křivky zrnitosti Vzorový příklad: 1 2 Zatřídění zeminy podle ČSN EN ISO 14688-2/2005 na základě její křivky zrnitosti I) KŘIVKA ZRNITOSTI č.1 1. Zrnitostní složení zeminy [% podíl jednotlivých frakcí] * Štěrkovitá frakce

Více

Environmentální geomorfologie

Environmentální geomorfologie Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají

Více

Základním kvalitativním znakem zemin je zrnitostní složení, které je určeno zrnitostní křivkou.

Základním kvalitativním znakem zemin je zrnitostní složení, které je určeno zrnitostní křivkou. KLASIFIKACE A CHARAKTERISTIKY STAVU ZEMIN podle ČSN 731001 a ČSN 73 6133 Základním kvalitativním znakem zemin je zrnitostní složení, které je určeno zrnitostní křivkou. Zrnitostní křivka je součtová čára,

Více

Zdroje. osobní stránky Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel

Zdroje.  osobní stránky Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel Zdroje www.fsv.cvut.cz osobní stránky Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel Mechanika zemin 1. Vznik zemin, fáze zeminy, půdně mechanické vlastnosti, obsah

Více

SEKUNDÁRNÍ MINERÁLY VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ

SEKUNDÁRNÍ MINERÁLY VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ VZNIK SEKUNDÁRNÍCH MINERÁLŮ SEKUNDÁRNÍ MINERÁLY DEFINICE: sekundární minerály vznikají během zvětrávání zvětrávání sulfidů a okolních minerálů uvolňuje obrovské množství kationtů a aniontů do pórových vod 1. ionty mohou být sorbovány

Více

PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka

PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka 2005 Česká zemědělská univerzita v Praze 2005 ISBN 80-213-1309-9 PŘEDMLUVA

Více

PC: Taxonomie lesních půd

PC: Taxonomie lesních půd PC: Taxonomie lesních půd Leptosoly 01 Litozem Půdotvorný substrát (hornina) Zastoupení v edafických kategoriích Hlavní a dílčí půdotvorné procesy Silikátové horniny, karbonátové horniny Půdy s hloubkou

Více

Vlastnosti zemin Zatřídění zemin (vyhodnocení křivky zrnitosti, trojúhelníkový diagram).

Vlastnosti zemin Zatřídění zemin (vyhodnocení křivky zrnitosti, trojúhelníkový diagram). 2.cvičení Vlastnosti zemin Zatřídění zemin (vyhodnocení křivky zrnitosti, trojúhelníkový diagram). Složení zemin a hornin Fyzikální a popisné vlastnosti Porovitost Číslo pórovitosti V n V V e V p p s.100

Více

Litosféra a zemská kůra

Litosféra a zemská kůra Litosféra a zemská kůra http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-lit-desky.htm Zemská kůra je pouze částí litosféry!!! Pohyb konvekčních proudů v zemském plášti Pohyb litosféry http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-lit-desky.htm

Více

3. SULFIDICKÉ DŮLNÍ ODPADY

3. SULFIDICKÉ DŮLNÍ ODPADY MINERALOGIE SULFIDŮ 3. SULFIDICKÉ DŮLNÍ ODPADY mnoho rudních ložisek obsahuje sulfidy (vznikají v redukčním prostředí): pyrit FeS 2 pyrhotin Fe 1-x S sfalerit ZnS galenit PbS chalkopyrit CuFeS 2 arsenopyrit

Více

Půda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra

Půda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra Půda povrchová vrstva souše vyvíjející se z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických látek vlivem působení půdotvorných faktorů a podmínek. součást systému dynamický stále se vyvíjející živý systém

Více

KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček

KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček Poznávání minerálů a hornin KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček Klastické sedimenty složen ené z klastů Klasty = úlomky preexistujících ch hornin, transportované v pevném m stavu Klasifikace na základz kladě

Více

Pedogeochemie KOLOIDNÍ SYSTÉM PŮDY. 3. přednáška. Druhy koloidů podle způsobu disociace. Druhy koloidů podle vztahu k vodě

Pedogeochemie KOLOIDNÍ SYSTÉM PŮDY. 3. přednáška. Druhy koloidů podle způsobu disociace. Druhy koloidů podle vztahu k vodě Pedogeochemie 3. přednáška KOLOIDNÍ SYSTÉM PŮDY Koloid = částice o velikosti 1nm až 1 (2) μm Minerální koloidy v půdě: jílové minerály primární silikáty nerozpustné alumoferrifosfáty polymerní kyselina

Více

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Sedimentární horniny Pavlína Pancová

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 7. přednáška PŮDNÍ SORPCE = zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Příloha I: Základní typy stavby s-matrix. A. agregáty bez povlaků plazmy

Příloha I: Základní typy stavby s-matrix. A. agregáty bez povlaků plazmy Příloha I: Základní typy stavby s-matrix Pro potřeby této práce byla vytvořena vlastní klasifikace základních typů stavby s-matrix. Bylo tak učiněno zejména z důvodu porovnání a jednotné definice mikromorfologické

Více

Vznik a vlastnosti minerálů

Vznik a vlastnosti minerálů Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s

Více

Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky

Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky pozorovací plocha

Více

Sedimentární neboli usazené horniny

Sedimentární neboli usazené horniny Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

6. Výpal Výpal pálicí křivky

6. Výpal Výpal pálicí křivky 6. Výpal Výpal = tepelné zpracování keramické výrobní směsi podle pálicí křivky. - ekonomicky náročný proces (30-50 % ceny výrobku), - výlisek definitivně ztrácí své plastické vlastnosti. 6.1 Procesy ve

Více

Základem klasifikace zemin je mezinárodní klasifikační systém, ze kterého vychází i ČSN:

Základem klasifikace zemin je mezinárodní klasifikační systém, ze kterého vychází i ČSN: Klasifikace podle ČSN Klasifikací nazýváme zatřiďování zemin do skupin, tříd apod. Toto seskupení se užívá především proto, abychom si pod určitým symbolem zeminy mohli představit přesně definované skupiny

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Národní referenční laboratoř. Bulletin 2008. Ročník XII, číslo 3/2008

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Národní referenční laboratoř. Bulletin 2008. Ročník XII, číslo 3/2008 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Národní referenční laboratoř Bulletin 2008 Ročník XII, číslo 3/2008 Brno 2008 Obsah 1. Vybrané kapitoly z pedologie pro chemiky Ivo Honsa Ústřední kontrolní

Více

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =

Více

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -

Více

Hydrochemie anorganické látky ve vodách: Ca, Mg, Al, Fe, Mn, těžké kovy

Hydrochemie anorganické látky ve vodách: Ca, Mg, Al, Fe, Mn, těžké kovy 1 Geneze Ca a Mg rozkladem hlinitokřemičitanů vápenatých a hořečnatých (anortit CaAl 2 Si 2 O 8, chlorit Mg 5 Al 2 Si 3 O 10 (OH) 8 ) rozpouštěním vápence CaCO 3, dolomitu CaCO 3.MgCO 3, magnezitu MgCO

Více

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

PETROLOGIE =PETROGRAFIE MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)

Více

Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin. Cvičení NPL2 Neživá příroda 2

Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin. Cvičení NPL2 Neživá příroda 2 Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin Cvičení NPL2 Neživá příroda 2 Textury sedimentů Vnější textury z hlediska uspořádání stavebních jednotek mohou být: paralelní Lavicovitá (20 200 cm) Deskovitá

Více

Mineralogie systematická /soustavná/

Mineralogie systematická /soustavná/ Mineralogie systematická /soustavná/ - je dílčí disciplínou mineralogie - studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a třídí je do přirozené soustavy (systému) Minerál

Více

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo

Více

Poznávání minerálů a hornin. Sedimenty chemické a organogenní

Poznávání minerálů a hornin. Sedimenty chemické a organogenní Poznávání minerálů a hornin Sedimenty chemické a organogenní Sedimenty neklastické sedimenty neklastické: typicky chemické, biochemické a organogenní. Též označení endogenní, autochtonní nebo cementační.

Více

135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb. Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění

135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb. Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění ČUT v Praze - Fakulta stavební Centrum experimentální geotechniky (K220) 135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění Jde o obecné studijní

Více

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Page 1 Pozorovací plocha BMP 40 m 1000 m 2 25 m Obecné charakteristiky

Více

Experimentální postupy. Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd

Experimentální postupy. Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd Experimentální postupy Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd Půda definice, složení Půda je heterogenní, vícefázový, polydisperzní, oživělý systém, vyznačující se určitými vlastnostmi fyzikálními,

Více

Geologie-Minerály I.

Geologie-Minerály I. Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva

Více

Hliník. Výskyt hliníku: Výroba hliníku:

Hliník. Výskyt hliníku: Výroba hliníku: Hliník Výskyt hliníku: třetí nejrozšířenější prvek, je rozptýlen v přírodě hlavně ve formě hlinitokřemičitanů (živce, slídy, zeolity, ve zvětralé podobě jde o hlíny) Výroba hliníku: elektrolýza taveniny

Více

Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb

Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / II. REPETORIUM NORMY platné ČSN EN ISO 14688 1 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenovánía zatřiďování zemin Část 1: pojmenování

Více

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Pedologie Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Půda nově vzniklý přírodní útvar na styku geologických útvarů s atmosférou a povrchovou vodou zvětralá povrchová část zemské kůry,

Více

PODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1

PODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1 PODZEMNÍ VODA Komplikuje a zhoršuje geologické podmínky výstavby Ovlivňuje fyzikálně- mechanické vlastnosti Je faktorem současných geodynamických procesů Komplikuje zakládání staveb Podzemní stavby mění

Více

Zemědělská část exkurze

Zemědělská část exkurze Zemědělská část exkurze Lokalita: nad Orlicí, pokusná stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Garanti: Kunzová, E., Menšík, L. Umístění: Na pokusné stanici nad Orlicí se nacházejí

Více

Kovy II. hlavní skupiny (alkalických zemin + Be,, Mg)

Kovy II. hlavní skupiny (alkalických zemin + Be,, Mg) Kovy II. hlavní skupiny (alkalických zemin + Be,, Mg) I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co

Více

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut. Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):

Více

Exogenní geodynamické procesy

Exogenní geodynamické procesy Exogenní geodynamické procesy Přednáška 9 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 - procesy ovlivňující vytváření zemského povrchu a horninového prostředí v jeho těsné blízkosti

Více

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory: ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN Zhutnitelnost zeminy závisí na granulometrickém složení, na tvaru zrn, na podílu a vlastnostech výplně z jemných částic, ale zejména na vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

Sada 1 Technologie betonu

Sada 1 Technologie betonu S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 07. Chemické složení cementu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona:

Více

PŮDNÍ ZNAKY A VLASTNOSTI PŮD

PŮDNÍ ZNAKY A VLASTNOSTI PŮD PŮDNÍ ZNAKY A VLASTNOSTI PŮD Popis vyhodnocení souboru půdních znaků a vlastností spolu s poznáním režimu, ve kterém půdy vznikají je základním předpokladem správné klasifikace půd. Ačkoliv některé znaky

Více

SiO 2, AL 2 O 3,Ca(OH) 2 DOC. ING. MILENA PAVLÍKOVÁ, PH.D.

SiO 2, AL 2 O 3,Ca(OH) 2 DOC. ING. MILENA PAVLÍKOVÁ, PH.D. SiO 2, AL 2 O 3,Ca(OH) 2 DOC. ING. MILENA PAVLÍKOVÁ, PH.D. K123, D1045 224 354 688, milena.pavlikova @fsv.cvut.cz www.tpm.fsv.cvut.cz Podmínky udělení zápočtu a zkoušky Zápočtový test za 50 bodů Zápočet

Více

Chemické složení Země

Chemické složení Země Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné

Více

Popis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy)

Popis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy) Klasifikace zemin Popis zeminy 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy) kyprá, hutná 2. Struktura (laminární) 3. Barva 4. Velikost částic frakc 5. Geologická

Více

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní

Více

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK 1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových

Více

USAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY

USAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY USAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY VZNIK SEDIMENTŮ Vnějším geologickým procesem je např.: činnost povrchové vody, větru, ledu, ale i živočichů ke vzniku usazených hornin je zapotřebí zdrojový materiál, kterým

Více

Koncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech

Koncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech Koncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech workshop Environmentální dopady důlní činnosti projekt TESEUS www.teseus.org Liberec Zbyněk Vencelides vencelides.z@opv.cz Koncepční model

Více

kapitola 25 - tabulková část

kapitola 25 - tabulková část 2500 00 00 00/80 SŮL; SÍRA; ZEMINY A KAMENY; SÁDROVCOVÉ MATERIÁLY, VÁPNO A CEMENT 2501 00 00 00/80 Sůl (včetně stolní soli a denaturované soli) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku, nebo obsahující

Více

Koncepční model proudění podzemních vod založený na korelaci hydrochemických a hydrogeologických dat, provincie Dorno Gobi, Mongolsko

Koncepční model proudění podzemních vod založený na korelaci hydrochemických a hydrogeologických dat, provincie Dorno Gobi, Mongolsko Koncepční model proudění podzemních vod založený na korelaci hydrochemických a hydrogeologických dat, provincie Dorno Gobi, Mongolsko Adam Říčka Ústav geologických věd PřF MU Brno Vilém Fürych, Antonín

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Ing. Milena Pavlíková, Ph.D. K123, D1045 224 354 688, milena.pavlikova@fsv.cvut.cz tpm.fsv.cvut.cz Základní pojmy Materiál Stavební pojiva

Více

Jakost vody. Pro tepelné zdroje vyrobené z nerezové oceli s provozními teplotami do 100 C. Provozní deník 6 720 806 967 (2013/02) CZ

Jakost vody. Pro tepelné zdroje vyrobené z nerezové oceli s provozními teplotami do 100 C. Provozní deník 6 720 806 967 (2013/02) CZ Provozní deník Jakost vody 6 720 806 966-01.1ITL Pro tepelné zdroje vyrobené z nerezové oceli s provozními teplotami do 100 C 6 720 806 967 (2013/02) CZ Obsah Obsah 1 Kvalita vody..........................................

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Národní referenční laboratoř. Bulletin Ročník IX, číslo 3/ 2005

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Národní referenční laboratoř. Bulletin Ročník IX, číslo 3/ 2005 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Národní referenční laboratoř Bulletin 2005 Ročník IX, číslo 3/ 2005 Brno 2005 Obsah 1. Vybrané kapitoly z pedologie pro chemiky (Ivo Honsa, Ústřední kontrolní

Více

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství. Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší

Více

Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3.

Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3. Mineralogie II Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3. Shrnutí 1. Cyklosilikáty Poměrně malá ale důležitá skupina silikátů,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Číslo projektu Škola Šablona klíčové aktivity V/2 CZ.1.07/1.4.00/21.1825 Sada Přírodopis 6-9 Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Teplice, Koperníkova

Více

Materiál zemních konstrukcí

Materiál zemních konstrukcí Materiál zemních konstrukcí Kombinace powerpointu a informací na papíře Materiál zemních konstrukcí: zemina kamenitá sypanina druhotné suroviny lehké materiály ostatní materiály Materiál zemních konstrukcí:

Více

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ ZÁKLADY GEOLOGIE Úvod přednáška 1 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz Požadavky ke zkoušce 1) Účast na cvičeních, poznávačka základních minerálů a hornin = zápočet 2)

Více

- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány

- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány 3. MINERALOGICKÁ TŘÍDA HALOGENIDY - Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány první 4 prvky VII.A skupiny periodické tabulky prvků. Řadíme mezi ně FLUOR,

Více

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Klasifikace zemin Mechanika hornin a zemin - cvičení 02 1 Rozělení zemin Velikost zrn frakcí Skupina zemin Frakce Velikost zrn [mm] Jemnozrnné částice Hrubozrnné částice Velmi hrubozrnné částice Jíl Clay

Více

Zdroje. Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel

Zdroje.  Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel Zdroje www.fsv.cvut.cz Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel Fáze v zemině Pevná fáze (zrna) Kapalná a plynná (voda a vzduch v pórech) Vzájemné poměry fází

Více

Sedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

Sedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ Sedimentární horniny Přednáška 4 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Sedimentární horniny - nejrozšířenější horniny na zemském povrchu - na rozdíl od hornin magmatických

Více

3.2. PLO 21 Jizerské hory

3.2. PLO 21 Jizerské hory 3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají

Více

Křemík a jeho sloučeniny

Křemík a jeho sloučeniny Křemík a jeho sloučeniny Mgr. Jana Pertlová Copyright istudium, 2008, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení

Více

JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM

JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM Pavla Rovnaníková, Martin Sedlmajer, Martin Vyšvařil Fakulta stavební VUT v Brně Seminář Vápno, cement, ekologie, Skalský Dvůr 12. 14.

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Stanovení složení a míry degradace betonu nosných prvků železobetonové konstrukce budovy nádraží. Ing. Ámos Dufka, Ph.D. Ing. Patrik Bayer, Ph.D.

Stanovení složení a míry degradace betonu nosných prvků železobetonové konstrukce budovy nádraží. Ing. Ámos Dufka, Ph.D. Ing. Patrik Bayer, Ph.D. Stanovení složení a míry degradace betonu nosných prvků železobetonové konstrukce Ing. Ámos Dufka, Ph.D. Ing. Patrik Bayer, Ph.D. 1. Úvod Analyzovány byly betony konstrukčních prvků železobetonového skeletu

Více

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Určování hlavních horninotvorných minerálů Určování hlavních horninotvorných minerálů Pro správné určení horniny je třeba v prvé řadě poznat texturu a strukturu horninového vzorku a poté rozeznat základní minerály, které horninu tvoří. Každá hornina

Více

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie 1) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní diskontinuum. Co znamená slovo homogenní? 2) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní

Více