Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností"

Transkript

1 Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností obrázky molekul a Lewisovy vzorce molekul v této přednášce čerpány z:

2 Víceelektronové atomy předpoklad pro zjednodušení na daný elektron působí průměrná elektronová hustota všech ostatních elektronů potenciální energie E ~ p E p Ze r 2 V C V ex potenciální E elektronu v atomu vodíkového typu coulombický potenciál (odpuzování elektronů) výměnný potenciál (interakce spinů elektronů) důsledek změní se energie orbitalů (tzn. R n,l (r)) tvar a orientace orbitalů zůstává stejná (tzn. Y l,m (φ, ϕ)) přitažlivý účinek náboje jádra je zmírněn stínícím efektem ostatních elektronů efektivní náboj jádra

3 Víceelektronové atomy atom vodíkového typu ~ E p E p Ze r pouze přitahování 1 e - a 1 p + 2 E ~ p E p Ze r V interakce více elektronů, protonů a spinů 2 C V ex energie závisí pouze na n energie závisí na n a l picture(s):

4 Výstavbový princip elektronová konfigurace Výstavbový princip ( aufbau principle) obsazovaní orbitalů elektrony podle vzrůstající energie: 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p 5f výstavbový trojúhelník nebo pravidlo (n+l) 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s orbitaly jsou obsazovány podle vzrůstající hodnoty (n+l) při stejné hodnotě (n+l) se nejdříve obsadí ten s menší hodnotou n 4d 5p 6s 4f 5d 6p 7s

5 Výstavbový princip elektronová konfigurace výstavba atomového obalu: - princip vzrůstající energie - Hundovo pravidlo (maximální celkový spin) - Pauliho princip výlučnosti zápis elektronové konfigurace, např. 7 N - úplná el. konfigurace 1s 2 2s 2 2p 3 - zkrácená el. konfigurace [He] 2s 2 2p 3 - zobrazení spinů elektronů nepravidelné konfigurace zpola zaplněné d-orbitaly 24Cr: zcela zaplněné d-orbitaly 29Cu: [Ar] [Ar] 4s 3d 4s 3d

6 Valenční sféra, valenční orbitaly Valenční sféra elektrony a orbitaly nad konfigurací nejbližšího nižšího vzácného plynu Valenční elektrony elektrony využitelné pro vazbu elektrony ionizovatelné při tvorbě iontů Vnitřní elektrony elektrony ze sfér ležících pod valenční sférou - neúčastní se vazeb - chemickou cestou neionizovatelné valenční sféra např. 33 As: [Ar] [Ar] 4s 2 3d 10 4p 3 vnitřní elektrony valenční elektrony 24Cr: [Ar] [Ar] 4s 1 3d 5 4p 0

7 Efektivní náboj jádra Efektivní náboj jádra Z eff - náboj jádra, který skutečně působí na daný elektron závisí na: - síle stínění účinku jádra ostatními elektrony stínění 1s > 2s > 3s > 3s > 3p > 3d > - schopnosti daného elektronu se přiblížit k jádru = penetrace penetrace 1s > 2s > 3s > 3s > 3p > 3d > picture(s):

8 Efektivní náboj jádra Efektivní náboj jádra Z eff - náboj jádra, který skutečně působí na daný elektron - závisí na síle stínění a míře penetrace ns np nd nf n n+1 n+2 n+3. slabě stíněny silně penetrují silně stíněny slabě penetrují 5B: Z eff = 2,58 (2s) a 2,42 (2p) 7N: Z eff = 3,85 (2s) a 3,83 (2p) 9F: Z eff = 5,13 (2s) a 5,10 (2p) picture(s):

9 Průběh orbitalních energií roste Z eff (pomalu) efektivní náboj jádra a stínění se projeví na průběhu orbitálních energií při postupném obsazování atomů elektrony roste Z eff 39Y 21Sc picture(s):

10 Elektronová konfigurace iontů tvorba kationtů: tvorba aniontů: Mg 2+ [Ne]3s 2 [Ne]3s 0 S 2- [Ne]3s 2 3p 4 [Ne]3s 2 3p 6 ale!! Zvýšení efektivního náboje jádra při ionizaci elektronů působí více na orbitaly (n-1)d než na ns výraznější přitažení k jádru 33As [Ar] [Ar] 4s 2 3d 10 4p 3 33As 3+ [Ar] [Ar] 4s 2 3d 10 4p 0 33As 5+ [Ar] [Ar] 4s 0 3d 10 4p 0 picture(s):

11 klesá stabilita Elektronová konfigurace iontů Stabilita iontů je ovlivněna stabilitou elektronové konfigurace konf. vzácného plynu - oktet - ns 2 np 6 Ca 2+ [Ar] elektronová osmnáctka - ns 2 np 6 nd 10 Zn 2+ [Ar] 4s 0 3d 10 ~ [Ne] 3s 2 3p 6 4s 0 3d 10 elektronová dvacítka - ns 2 np 6 nd 10 (n+1)s 2 Ge 2+ [Ar] 4s 2 3d 10 ~ [Ne] 3s 2 3p 6 4s 2 3d 10 neúplně obsazené d-orbitaly - nd x Fe 2+ nebo jiné nepravidelné konfigurace [Ar] 4s 0 3d 6

12 picture(s): Magnetické vlastnosti počet a uspořádání valenčních elektronů určuje magnetické chování všechny elektrony spárovány = diamagnetika látka nemá magnetický moment látka je z vnějšího magnetického pole vypuzována (resp. vypuzuje magnetické pole ze svého objemu) přítomny nepárové elektrony látky mají vlastní magnetický moment látka je do magnetického pole vtahována bez vnějšího po aplikaci po vyjmutí z mag. pole vnějšího pole mag. pole paramagnetika orientace dipólů se vytrácí ferromagnetika dlouhodobé uspořádání

13 Periodický zákon, periodická tabulka Chemické a mnohé fyzikální vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových čísel. Periodické vlastnosti nacházíme i v řadách analogických sloučenin. horizontální řazení periody vertikální řazení skupiny podle protonového čísla stejná hodnota n podle stejné konfigurace valenční sféry stejné/podobné vlastnosti prvků i sloučenin (vertikální podobnost je dominantní) periodická tabulka prvků

14 Periodický zákon, periodická tabulka 118 známých prvků (2014) popsané chemické vlastnosti do Z=108 průběh výstavby atomového obalu pro 8. periodu sporný picture(s):

15 alkalické kovy kovy alkalických zemin pniktogeny chalkogeny halogeny vzácné plyny Periodický zákon, periodická tabulka s-blok d-blok (přechodné kovy) p-blok triáda Fe platinové kovy lanthanoidy aktinoidy f-blok (vnitřně přechodné kovy)

16 Periodická tabulka různé druhy picture(s):

17 Periodická tabulka typická oxidační čísla max. oxidační číslo = číslo skupiny max. oxidační číslo = číslo skupiny - 10

18 Periodicita fyzikálních a chemických vlastností všechny vlastnosti ovlivněny efektivním nábojem jádra roste Z eff (ale pomalu) roste Z eff přitahování vlastních elektronů k jádru přitahování cizích elektronů ochota akceptovat cizí elektron meziatomové nevazebné interakce atomové/iontové poloměry ionizační energie (reaktivita) elektronegativita elektronová afinita (reaktivita) body varů/tání

19 Atomové poloměry poloměry izolovaných atomů/iontů nelze měřit poloměry určovány z vazebných nebo nevazebných interakcí tabelovány různé druhy poloměrů kovalentní poloměr určuje se z mezijaderných vzdáleností atomů vázaných -vazbou van der Waalsův poloměr ze vzdáleností atomů většinou v pevném stavu (atomy vázány van der Waalsovskými interakcemi, nedochází k překryvu atomových orbitalů) kovové poloměry ze vzdálenosti atomů v krystalické mřížce kovů (pro KČ=12) picture(s):

20 Atomové poloměry hlavní trendy v atomových poloměrech: r n 2 roste poloměr (roste velikost orbitalů (~n 2 ), menší vliv Z eff ) Z eff roste Z eff roste Z eff klesá poloměr (roste Z eff ) picture(s):

21 Atomové poloměry s-blok: nárůst Z eff d-blok: Z eff roste pomalu (s-orbitaly silněji stíní), poloměry pomaleji klesají r n 2 Z eff 4. perioda p-blok: Z eff opět roste (d-orbitaly málo stíní); poloměry opět klesají rychleji picture(s):

22 Atomové poloměry r n 2 Z eff - malý rozdíl mezi 4d a 5d ~ lanthanoidová kontrakce: roste počet protonů v jádře, ale f- a d- elektrony málo stíní tento náboj roste Z eff picture(s):

23 Atomové poloměry 5d 4d kovové poloměry d-prvků: - Z eff roste pomalu, poloměry pomaleji klesají než v s-bloku 3d - párováním e - se snižuje překryv d-orbitalů atomy se vzdalují - malý rozdíl mezi 4d a 5d ~ lanthanoidová kontrakce: roste počet protonů v jádře, ale f- a d- elektrony málo stíní tento náboj roste Z eff picture(s):

24 Iontové poloměry iontové poloměry z mezijaderných vzdáleností iontů v krystalové struktuře mění se s koordinačním číslem iontu kationty vždy menší než atom anionty vždy větší než atom ionty různého náboje jednoho druhu atomu: Fe Fe 2+ Fe pm 92 pm 65 pm picture(s):

25 Průběh orbitalních energií při tvorbě kationtů vzroste průměrné Coulombické přitahování jádrem atomové orbitaly (zbylé elektrony) se stahují k jádru při tvorbě aniontů je to naopak C + C C - N + N N - picture(s):

26 Iontové poloměry pro dvojice iontů o stejném náboji platí stejné trendy jako pro atomové poloměry: roste r (A 2+ ) Be 2+ F - Mg 2+ Cl - Ca 2+ Fe 2+ Cu 2+ Zn 2+ Br - Sr 2+ I - Ba 2+ klesá r (A 2+ ) roste r (B 1- ) isoelektronové kationty a anionty: P 3- S 2- Cl - Ar K + Ca 2+ Sc 3+ Ti 4+ V 5+ Cr 6+ Mn 7+ klesá r (A n+ ) roste r (B n- )

27 roste 1. IE Ionizační energie M(g) + hν M(g) + + e - první IE > 0 [kj mol -1 ] M(g) + + hν M(g) 2+ + e - druhá IE >> 0 [kj mol -1 ] 1. IE < 2. IE < 3. IE < 4. IE <... roste Z eff roste 1. IE picture(s):

28 Ionizační energie IE je ovlivněna stabilitou el. konfigurace atomů nebo vznikajících iontů Be: [He]2s 2 Be + : [He]2s 1 N: [He]2s2 2p3 N+ : [He]2s2 2p2 B: [He]2s 2 2p 1 B + : [He]2s 2 O: [He]2s 2 2p 4 O + : [He]2s 2 2p 3 picture(s):

29 roste EA Elektronová afinita M(g) + e - M - (g) + hν první EA < 0 [kj mol -1 ] EA 0 pro atomy, které mají stabilní el. konfiguraci: He, Ne, Ar.. ns 2 np 6 Be 2s 2 roste EA N 2s 2 2p 3 Zn 4s 2 3d 10 picture(s):

30 Elektronegativita Pauling schopnost přitahovat elektrony ve dvouatomové molekule vyjádřena jako stabilizace tvorbou molekuly AB místo molekul AA a BB (jako iontový příspěvek k vazbě): ΔE=E(AB) 1/2[E(AA)+E(BB)] A - B ~ ΔE -1/2 Mulliken rozdíl mezi IE a EA jako schopnost izolovaného atomu přitahovat e - M = ½(IE+EA) Allred-Rochow zohledňuje efektivní náboj jádra a kovalentní poloměr atomu χ AR = A(Z eff e/r 2 ) + B A, B konstanty bez ohledu na způsob výpočtu: klesá roste picture(s): Housecroft C., Inorganic Chemistry, Perarson Edu. Lim., 3rd edition, 2008

31 roste Elektronegativita v periodách doprava: zvyšuje se Z eff, zmenšuje se poloměr zvyšuje se elektronegativita roste ve skupinách dolů: zvyšuje se Z, ale Z eff se mění pomalu; poloměr roste snižuje se elektronegativita picture(s):

32 Teplota tání nekovů t.t. ovlivněny sílou nevazebných interakcí mezi atomy (např. Ar, Kr) nebo mezi dvouatomovými molekulami (např. O 2, F 2 ) Londonovy dispersní síly ~ interakce indukovaných dipólů síla interakce závisí na náboji jádra a polarizovatelnosti el. obalu: teplota tání [ C] Br 2 N 2 O 2 F 2 Cl 2 F 2 výjimky: nekovy se speciální strukturou (diamant, grafit, síra S 8 ) picture(s):

33 Teplota tání nekovů t.t. ovlivněny sílou nevazebných interakcí mezi atomy (např. Ar, Kr) nebo mezi dvouatomovými molekulami (např. O 2, F 2 ) Londonovy dispersní síly ~ interakce indukovaných dipólů síla interakce závisí na náboji jádra a polarizovatelnosti el. obalu: halogeny při laboratorní teplotě: F 2 (g) Cl 2 (g) Br 2 (l) I 2 (s) roste velikost atomů roste teplota tání roste teplota varu picture(s):

34 Teplota tání kovů t.t. závisí na síle kovové vazby (poloměr atomů, elektronová konfigurace, krystalová struktura.) s-kovy t.t. klesá směrem dolů (zvětšuje se poloměr, slábne kovová vazba) Be 1287 C Cs 28,5 C d-kovy t.t. roste: - s počtem nepárových elektronů - ve skupinách dolů nejvyšší t.t. má W (3380 C) p-kovy většinou nízkotající kovy Ga 29,8 C Pb 327,5 C výjimka: Hg kapalná (-38,8 C) picture(s):

35 Diagonální podobnost klesá elektronegativita roste r atomový poloměr klesá IE ionizační energie klesá roste r klesá IE na diagonále: blízké elektronegativity, atomové poloměry a IE blízké vlastnosti prvků ležících na diagonálách Li Be B C N O F Ne Na Mg Al Si P S Cl Ar K Ca Ga Ge As Se Br Kr Rb Sr In Sn Sb Te I Xe Cs Ba Tl Pb Bi Po At Rn kovy nekovy polokovy Li Be B C N O F Na Mg Al Si P S Cl K Ca Ga Ge As Se Br Rb Sr In Sn Sb Te I Cs Ba Tl Pb Bi Po At bazické kyselé oxidy oxidy amfoterní oxidy Li Be B C N O F Na Mg Al Si P S Cl K Ca Ga Ge As Se Br Rb Sr In Sn Sb Te I Cs Ba Tl Pb Bi Po At anionty netvoří hydroxidonebo polymerní anionty oxoanionty

36 Diagonální podobnost Li Be B C Na Mg Al Si na diagonále: podobné elektronegativity, atomové poloměry, ionizační energie, redukční potenciály Li Na Be Mg Be Mg B Al lithium podobné hořčíku více než sodíku: - nerozpustné F -, CO 3 2-, PO 4 3- (Na +, K + soli rozpustné) - tepelná nestabilita solí - ochota reagovat s N 2 a tvořit nitridy Li 3 N a Mg 3 N 2 - na vzduchu shoří na oxidy (Na na peroxid) beryllium se vlastnostmi vymyká z s-bloku: - hodnota elektronegativity Be patřící spíše k p-kovům - Be a Al tvoří kovalentní vazby s nekovy, oxidy amfoterní - kationty tvoří hydroxoanionty [Al(OH) 4 ] - a [Be(OH)] 2- (s-kovy netvoří)

37 Periodické vlastnosti - souhrn kovy malá elektronegativita malá ionizační energie redukční činidla tvoří kationty tvoří iontové sloučeniny navzájem nereagují tvoří zásadotvorné oxidy dobrá el. a tep. vodivost tažné, kujné, lesklé většinou pevné nekovy velká elektronegativita velká ionizační energie oxidační činidla tvoří anionty tvoří kovalentní sloučeniny vzájemně reagují tvoří kyselinotvorné oxidy špatná vodivost netažné, nekujné plynné, kapalné, pevné picture(s):

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností obrázky molekul a Lewisovy vzorce molekul v této přednášce čerpány z:

Více

Orbitaly ve víceelektronových atomech

Orbitaly ve víceelektronových atomech Orbitaly ve víceelektronových atomech Elektrony jsou přitahovány k jádru ale také se navzájem odpuzují. Repulzní síly způsobené dalšími elektrony stíní přitažlivý účinek atomového jádra. Efektivní náboj

Více

Periodická soustava prvků

Periodická soustava prvků Periodická soustava prvků 1829 Döbereiner Triády: Li, Na, K; Ca, Sr, Ba; S, Se, Te; Cl, Br, I; 1870 Meyer - atomové objemy 1869, 1871 Mendelejev předpověď vlastností chybějících prvků (Sc, Ga, Ge, Tc,

Více

Periodická soustava prvků

Periodická soustava prvků Periodická soustava prvků Lavoisier 1789 33(21) prvků Traité Élémentaire de Chimie (1789) první moderní učebnice chemie Dalton 1808-36 prvků Berzelius 1813-14 - 47 prvků Mendělejev 1869-63 prvků Poslední

Více

Periodická soustava prvků Prvky známé od nepaměti: Au, Ag, Fe, S, C, Zn, Cu, Sn, Pb, Hg, Bi P první objevený prvek, Hennig Brand (1669) Lavoisier

Periodická soustava prvků Prvky známé od nepaměti: Au, Ag, Fe, S, C, Zn, Cu, Sn, Pb, Hg, Bi P první objevený prvek, Hennig Brand (1669) Lavoisier Periodická soustava prvků Prvky známé od nepaměti: Au, Ag, Fe, S, C, Zn, Cu, Sn, Pb, Hg, Bi P první objevený prvek, Hennig Brand (1669) Lavoisier 1789 33 (21) prvků Traité Élémentaire de Chimie (1789)

Více

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Více

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e = Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?

Více

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro Chemická vazba John Dalton 1766-1844 Amadeo Avogadro 1776-1856 Výpočet molekuly 2, metoda valenční vazby Walter eitler 1904-1981 Fritz W. London 1900-1954 Teorie molekulových orbitalů Friedrich und 1896-1997

Více

Vazby v pevných látkách

Vazby v pevných látkách Vazby v pevných látkách Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba

Více

John Dalton Amadeo Avogadro

John Dalton Amadeo Avogadro Spojením atomů vznikají molekuly... John Dalton 1766 1844 Amadeo Avogadro 1776 1856 Výpočet molekuly 2, metoda valenční vazby Walter eitler 1904 1981 Fritz W. London 1900 1954 Teorie molekulových orbitalů

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Periodická soustava prvků Chemické prvky V současné době známe 104 chemických prvků. Většina z nich se vyskytuje v přírodě. Jen malá část byla

Více

Periodická tabulka prvků

Periodická tabulka prvků Periodická tabulka prvků 17. století s objevem dalších a dalších prvků nutnost systematizace J. W. Döberreiner (1829) teorie o triádách prvků triáda kovů (lithium, sodík, draslík reagují podobným způsobem)

Více

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů

Více

Valenční elektrony a chemická vazba

Valenční elektrony a chemická vazba Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem

Více

Atomové jádro, elektronový obal

Atomové jádro, elektronový obal Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným

Více

Chemické repetitorium. Václav Pelouch

Chemické repetitorium. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Chemické repetitorium Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 1 Anorganická a obecná chemie Stavba atomu Atom je nejmenší částice hmoty, která obsahuje jádro (složené

Více

Geochemie endogenních procesů 1. část

Geochemie endogenních procesů 1. část Geochemie endogenních procesů 1. část geochemie = použití chemických nástrojů na studium Země a dalších planet Sluneční soustavy počátky v 15. století spjaté zejména s kvalitou vody a půdy rozmach a první

Více

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné Otázka: Obecná chemie Předmět: Chemie Přidal(a): ZuzilQa Základní pojmy v chemii, periodická soustava prvků Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné -setkáváme

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě

Více

Ch - Elektronegativita, chemická vazba

Ch - Elektronegativita, chemická vazba Ch - Elektronegativita, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s využitím odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument

Více

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI KOVŮ Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci

Více

Otázka: Periodická soustava prvků. Předmět: Chemie. Přidal(a): Claire Rye

Otázka: Periodická soustava prvků. Předmět: Chemie. Přidal(a): Claire Rye Otázka: Periodická soustava prvků Předmět: Chemie Přidal(a): Claire Rye Periodický zákon: Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla. (vyplývá z pravidel, jimiž se řídí výstavba

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.

Více

VY_52_INOVACE_08_II.1.23_TABULKA, PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ TABULKA PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ

VY_52_INOVACE_08_II.1.23_TABULKA, PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ TABULKA PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ VY_52_INOVACE_08_II.1.23_TABULKA, PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ TABULKA PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ 8. TŘÍDA PERIODICKÝ ZÁKON FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VLASTNOSTI PRVKŮ JSOU PERIODICKOU

Více

Chemické výpočty. výpočty ze sloučenin

Chemické výpočty. výpočty ze sloučenin Cheické výpočty výpočty ze sloučenin Cheické výpočty látkové nožství n, 1 ol obsahuje stejný počet stavebních částic, kolik je atoů ve 1 g uhlíku 1 C počet částic v 1 olu stanovuje Avogadrova konstanta

Více

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop ATOM základní stavební částice všech hmotných těles jádro 100 000x menší než atom působí jaderné síly p + n 0 [1] e - stejný počet protonů a elektronů

Více

02 Nevazebné interakce

02 Nevazebné interakce 02 Nevazebné interakce Nevazebné interakce Druh chemické vazby Určují 3D konfiguraci makromolekul, účastní se mnoha biologických procesů, zodpovědné za uspořádání molekul v krystalu Síla nevazebných interakcí

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-12 Téma: Kovy Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD Kovy KOVY UMÍSTĚNÍ V PERIODICKÉ SOUSTAVĚ PRVKŮ přibližně tři čtvrtiny

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková CHEMICKÁ VAZBA Datum (období) tvorby: 13. 11. 01 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky; chemické reakce 1

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Předmět: LRR/CHPB1/Chemie pro biology 1 Chemická vazba Mgr. Karel Doležal Dr. Cíl přednášky: seznámit posluchače s principem

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Koroze kovových materiálů. Kovy, mechanismy koroze, ochrana před korozí

Koroze kovových materiálů. Kovy, mechanismy koroze, ochrana před korozí Koroze kovových materiálů Kovy, mechanismy koroze, ochrana před korozí 1 Kovy Kovy Polokovy Nekovy 2 Kovy Vysoká elektrická a tepelná vodivost Lesklé Kujné a tažné V přírodě se vyskytují převážně ve formě

Více

Elektrochemie. Koroze kovových materiálů. Kovy. Kovy. Kovy. Kovy, mechanismy koroze, ochrana před korozí 1. Kovy Polokovy Nekovy

Elektrochemie. Koroze kovových materiálů. Kovy. Kovy. Kovy. Kovy, mechanismy koroze, ochrana před korozí 1. Kovy Polokovy Nekovy Koroze kovových materiálů Polokovy Nekovy, mechanismy koroze, ochrana před korozí 1 2 Vysoká elektrická a tepelná vodivost Lesklé Kujné a tažné V přírodě se vyskytují převážně ve formě sloučenin, výjimku

Více

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Většina atomů má tendenci se spojovat do větších celků (molekul), v nichž jsou vzájemně vázané chemickou vazbou. Chemická vazba je

Více

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy.

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy. PERIODICKÁ TABULKA Je známo více než 100 prvků 90 je přirozených (jsou v přírodě) 11 plynů 2 kapaliny (brom, rtuť) Ostatní byly připraveny uměle. Dmitrij Ivanovič Mendělejev uspořádal 63 tehdy známých

Více

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář

Více

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT Sloučeniny, jejichž stavební částice (molekuly, ionty) jsou tvořeny atomy dvou různých chemických prvků. Obecný vzorec: M m X n M - prvek s kladným oxidačním číslem OM X - prvek se záporným oxidačním číslem

Více

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Chemická vazba Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Mechanismus tvorby vazby = sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Ing. Alena Musilová ŠVP cukrář-cukrovinkář; ZPV chemie, 1. ročník ŠVP kuchař-číšník;zpv chemie, 1.

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Ing. Alena Musilová ŠVP cukrář-cukrovinkář; ZPV chemie, 1. ročník ŠVP kuchař-číšník;zpv chemie, 1. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/1 Autor Obor; předmět, ročník Tematická

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou PERIODICKÁ TABULKA PRVKŮ PERIODICKÝ ZÁKON VY_32_INOVACE_03_3_06_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Dmitrij

Více

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m. 2.3 CHEMICKÁ VAZBA Spojováním dvou a více atomů vznikají molekuly. Jestliže dochází ke spojování výhradně atomů téhož chemického prvku, pak se jedná o molekuly daného prvku (vodíku H 2, dusíku N 2, ozonu

Více

Přirovnání. Elektrony = obyvatelé panelového domu Kde bydlí paní Kostková? Musíme udat patro a číslo bytu.

Přirovnání. Elektrony = obyvatelé panelového domu Kde bydlí paní Kostková? Musíme udat patro a číslo bytu. Kvantová čísla Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Přirovnání Elektrony = obyvatelé

Více

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby 6.3. Periodická soustava prvků, chemické vazby Předpoklady: 060301 Nejjednodušší atom: vodík s jediným elektronem v obalu. Ostatní prvky mají více protonů v jádře i více elektronů v obalu změny oproti

Více

Ch - Stavba atomu, chemická vazba

Ch - Stavba atomu, chemická vazba Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků

Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento

Více

Kovy a jejich vlastnosti. Kovy dělíme na: a) nepřechodné (s- a p-prvky) b) přechodné (d- a f- prvky)

Kovy a jejich vlastnosti. Kovy dělíme na: a) nepřechodné (s- a p-prvky) b) přechodné (d- a f- prvky) Kovy a jejich vlastnosti Kovy dělíme na: a) nepřechodné (s- a p-prvky) b) přechodné (d- a f- prvky) Nepřechodné kovy mají konfiguraci valenční slupky: ns 1 ns 2 ns 2 p 1 ns 2 p 2 ns 2 p 3 ns 2 p 4 ns 2

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR Geometrie molekul Lewisovy vzorce poskytují informaci o tom které atomy jsou spojeny vazbou a o jakou vazbu se jedná (topologie molekuly). Geometrické uspořádání molekuly je charakterizováno: Délkou vazeb

Více

PERIODICKÁ SÚSTAVA PRVKOV

PERIODICKÁ SÚSTAVA PRVKOV PERIODICKÁ SÚSTAVA PRVKOV PERIODICKÝ ZÁKON Mendelejev (1869) zoradil 68 známych prvkov do sústavy na základe periodického zákona: Vlastnosti prvkov a ich zlúčenín sú periodickou funkciou ich atómových

Více

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce Nekovalentní interakce Jan Řezáč UOCHB AV ČR 3. listopadu 2016 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Nekovalentní interakce 3. listopadu 2016 1 / 28 Osnova 1 Teorie 2 Typy nekovalentních interakcí 3 Projevy v chemii

Více

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β Překryv orbitalů Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β Podmínky překryvu: Vhodná symetrie, znaménko vlnové funkce Vhodná energie, srovnatelná,

Více

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce Nekovalentní interakce Jan Řezáč UOCHB AV ČR 31. října 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Nekovalentní interakce 31. října 2017 1 / 28 Osnova 1 Teorie 2 Typy nekovalentních interakcí 3 Projevy v chemii 4 Výpočty

Více

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Průřezové téma Tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_345_PSP a chemická vazba Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola,

Více

Protonové číslo Z - udává počet protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku

Protonové číslo Z - udává počet protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku Stavba jádra atomu Protonové Z - udává protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku Neutronové N - udává neutronů v jádře atomu Nukleonové A = Z + N, udává nukleonů (protony + neutrony)

Více

12.CHALKOGENY A HALOGENY

12.CHALKOGENY A HALOGENY 12.CHALKOGENY A HALOGENY Chalkogeny ( česky se jedná o prvky ) 1) Popiš obecnou charakteristiku dané skupiny (počet valenčních elektronů, obecná elektronová konfigurace valenční vrstvy, způsoby dosažení

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013 Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA (chemical bond) CHEMICKÉ VAZBY soudržné síly působící mezi jednotlivými

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Struktura elektronového obalu

Struktura elektronového obalu Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

2. Atomové jádro a jeho stabilita

2. Atomové jádro a jeho stabilita 2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron

Více

VY_32_INOVACE_30_HBEN14

VY_32_INOVACE_30_HBEN14 Tetrely Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 26. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Prvky skupiny IV.A (tetrely) charakteriska

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Výjimky z pravidelné elektronové konfigurace atomů, aneb snaha o dosažení stability. Stabilita vzácných plynů Vzácné plyny mají velmi stabilní

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY VZÁCNÉPLYNY ACH 02 Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY 1 VZÁCNÉ PLYNY 2 Vzácné plyny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII s 2 p

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Obecná chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Látkové množství, molární hmotnost VY_32_INOVACE_01.pdf

Více

Úvod Vlastnosti materiálů a pojmy, které byste měli znát

Úvod Vlastnosti materiálů a pojmy, které byste měli znát Úvod Vlastnosti materiálů a pojmy, které byste měli znát Co je to materiál? Definice hmota, která splňuje svými vlastnostmi nároky na spolehlivou funkci a požadovanou životnost. Jaké znáte příklady? Ve

Více

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Chemická vazba Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Mechanismus tvorby vazby = sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model

Více

Alkalické kovy. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín

Alkalické kovy. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Alkalické kovy Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 23. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Alkalické kovy vlastnos a výroba

Více

Elektronový obal atomu

Elektronový obal atomu Elektronový obal atomu Vlnění o frekvenci v se může chovat jako proud částic (kvant - fotonů) o energii E = h.v Částice pohybující se s hybností p se může chovat jako vlna o vlnové délce λ = h/p Kde h

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium O a S jsou nekovy (tvoří kovalentní vazby), Se, Te jsou polokovy, Po je typický kov O je druhý nejvíce elektronegativní prvek vytváření oktetové

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +

Více

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách 1/4/011 Molekuly 1 Molekula definice IUPC elektricky neutrální entita sestávající z více nežli jednoho atomu. Přesně, molekula, v níž je počet atomů větší nežli jedna, musí odpovídat snížení na ploše potenciální

Více

Mezimolekulové interakce

Mezimolekulové interakce Mezimolekulové interakce Interakce molekul reaktivně vzniká či zaniká kovalentní vazba překryv elektronových oblaků, mění se vlastnosti nereaktivně vznikají molekulové komplexy slabá, nekovalentní, nechemická,

Více

DUM č. 14 v sadě. 24. Ch-2 Anorganická chemie

DUM č. 14 v sadě. 24. Ch-2 Anorganická chemie projekt GML Brno Docens DUM č. 14 v sadě 24. Ch-2 Anorganická chemie Autor: Aleš Mareček Datum: 26.09.2014 Ročník: 2A Anotace DUMu: Materiál je určen pro druhý ročník čtyřletého a šestý ročník víceletého

Více

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku.

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku. Test pro 8. třídy A 1) Rozhodni, zda je správné tvrzení: Vzduch je homogenní směs. a) ano b) ne 2) Přiřaď k sobě: a) voda-olej A) suspenze b) křída ve vodě B) emulze c) vzduch C) aerosol 3) Vypočítej kolik

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: tercie Očekávané výstupy Uvede příklady chemického děje a čím se zabývá chemie Rozliší tělesa a látky Rozpozná na příkladech fyzikální

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0

Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 Otázka: Prvky V. A skupiny Předmět: Chemie Přidal(a): kevina.h Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 valenční

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více