DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY V EVROPSKÝCH MĚSTECH PRAKTIKY MĚST PRO AKTIVNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

Transkript

1 DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY V EVROPSKÝCH MĚSTECH PRAKTIKY MĚST PRO AKTIVNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

2

3 OBSAH Strana 2. Analytický přehled 10. Birmingham - Dětské centrum sv. Tomáše 12. Boloňa - Projekt 6+ a projekt Dva na jednoho 14. Brno - Senior akademie 16. Kodaň - Integrovaný plán začleňování znevýhodněných oblastí 18. Krakov - Škola pro aktivní seniory 20. Lille-Roubaix - Projekt Zaměření na seniory 22. Rotterdam - Iniciativa Kvalitativní skok a Kampus RDM 24. Sofie - Centrum na podporu komunity a Zařízení pro matku a dítě 26. Stockholm - Program rodičovské podpory ABC

4 2 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování ANALYTICKÝ PŘEHLED Úvod Evropa se neustále mění a vyvíjí. Vývoj probíhá na všech úrovních - místní, regionální, národní i evropské. V Evropské unii mezi hlavní trendy v oblasti demografických změn patří stárnutí populace, nízká porodnost, měnící se struktura rodiny a domácnosti a migrace. Předpokládá se, že výrazný pokles populace, který nastane od roku 2025, bude jedním z nejvýznamnějších demografických trendů v Evropě jako celku. Tvář měst, v nichž žijeme a pracujeme, mění i další faktory jako je etnická rozmanitost. Tyto demografické změny budou se vší pravděpodobností mít obrovský dopad na města a jejich fungování. Musíme se na tento vývoj připravit a přizpůsobit své plány, abychom vyšli vstříc změnám, knimž dojde ve složení obyvatelstva našich měst. Ze všeho nejdůležitější je vytvářet inkluzivní komunity a bránit sociálnímu vyloučení. Úspěšná realizace strategie EU ohledně aktivního začleňování 1 vyžaduje přiměřenou podporu příjmů, přístup na trh práce a kvalitní služby pro všechny občany. Je nezbytné, aby strategie realizované místními orgány zohledňovaly neustálý vývoj populace. V této zprávě představuje síť EUROCITIES sbírku případových studií z devíti vybraných partnerských měst pro aktivní začleňování. Každé z těchto měst - Birmingham, Boloňa, Brno, Kodaň, Krakov, Lille-Roubaix, Rotterdam, Sofie a Stockholm - demonstruje, jak se jeho populace mění a uvádí příklad, jak přizpůsobuje své plány na aktivní začleňování za účelem zamezení sociálnímu vyloučení. Tyto osvědčené postupy by měly inspirovat města a národní i evropské politické činitele a soustředit politickou debatu na roli aktivního začleňování při předvídání a řešení demografických změn. Demografická změna je pojem z vědeckých studií lidských populací a týká se zejména jejich velikosti, struktury a rozmístění. 1 Výzkumné práce o devíti městech pro aktivní začleňování jsou ke stažení na

5 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 3 Klíčové trendy Tato sbírka osvědčených postupů je založena na rozsáhlém výzkumu demografických změn a aktivního začleňování provedeném na úrovni města. 2 Z informací uvedených ve výzkumných zprávách jednotlivých měst lze vyčíst řadu postřehů. Komplexní obraz: rozmanité městské trendy Dva ze tří klíčových trendů, které jsme identifikovali na úrovni města, můžeme pozorovat i na evropské úrovni, konkrétně stárnutí a migraci. 3 Třetí trend - u mladších měst - se liší. Ačkoli se za hlavní demografický trend a problém na evropské úrovni obecně považuje pokles porodnosti, v některých evropských městech podíl mladé populace narůstá. Při identifikaci trendů na úrovni města se projeví složitost demografických změn. Mnoho z výše uvedených devíti měst nepatří pouze do jedné kategorie, ale hned do několika najednou, což znamená, že některá města mohou mít rostoucí podíl starších i mladších obyvatel. Místní orgány se tak při snaze najít strategii řešení demografických změn potýkají s různými obtížemi, obzvláště pokud se trendy v jejich městě liší od trendů na národní a evropské úrovni. V šesti z těchto devíti měst došlo k výraznému nárůstu populace, a tento růst bude pravděpodobně pokračovat (s výjimkou Boloni, Brna a Lille-Roubaix, kde populace zůstane beze změny). Tento trend nárůstu populace na úrovni města se opět liší od předpokládaného celkového poklesu populace, který lze pozorovat v některých evropských zemích. Je třeba jej kontrolovat na základě specifické politiky, která se od národní politiky může lišit. Následující tabulka shrnuje podíl populace na každém ze sledovaných trendů: MĚSTO MLADŠÍ POPULACE STARŠÍ POPULACE ETNICKÁ ROZMANITOST Birmingham rostoucí rostoucí rostoucí Boloňa neměnná rostoucí rostoucí Brno neměnná rostoucí neměnná Kodaň rostoucí rostoucí rostoucí Krakov neměnná rostoucí neměnná Lille-Roubaix rostoucí rostoucí neměnná Rotterdam rostoucí neměnná rostoucí Sofie neměnná rostoucí neměnná Stockholm rostoucí rostoucí rostoucí 2 Výzkumné práce o devíti městech pro aktivní začleňování jsou ke stažení na 3 Viz demografická zpráva Evropské komise z roku 2010 s názvem Starší, početnější a různorodější Evropané :

6 4 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování Stárnoucí města Ve všech městech kromě Rotterdamu výrazně roste podíl starší populace. Informace získané z Boloni, Brna, Krakova a Sofie jsou znázorněny v grafu 1, který ukazuje podíl osob nad 65 let ve srovnání s podílem dětí od 0 do 14 let. U těchto čtyř měst se očekává, že podíl obyvatel starších 65 let bude narůstat, zatímco podíl dětí od 0 do 14 let buď zůstane neměnný nebo bude klesat. 3 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Bologna Brno Krakow Sofia Graf 1: Podíl osob ve věkových skupinách 0-14 let a nad 65 let v Boloni, Brně, Krakově a Sofii Mladá města Některá města vykazují i vyšší podíl mladých obyvatel. Týká se to Birminghamu, Kodaně, Lille-Roubaix, Rotterdamu a Stockholmu. Z devíti měst má nejmladší populaci Rotterdam, kde je 27% osob mladších 23 let; v některých oblastech, jako je například South Bank, je mladších 23 let až 40% obyvatel. V Lille-Roubaix se mladá populace koncentruje hlavně ve znevýhodněných oblastech, kde je až 40% obyvatel mladších 20 let. Města s velkým počtem migrujících obyvatel často mají vysoké procento mladé populace. 4 Více informací o předpokládaném stárnutí populace viz zprávy z jednotlivých měst:

7 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 5 Různorodá města Birmingham, Boloňu, Kodaň, Rotterdam a Stockholm lze charakterizovat jako různorodá města, protože každé z nich má relativně vysoký podíl obyvatel přítomných pouze na přechodnou dobu. Přechodně přítomné (migrující) obyvatelstvo se však v každém městě definuje jinak, a je tedy obtížné údaje porovnat. V závislosti na městě lze za migrující považovat osoby, které se narodily v jiné zemi, a osoby, jejichž rodiče anebo prarodiče jsou jiné národnosti. Rotterdam se různorodostí přímo vyznačuje, neboť více než 50% zdejší populace má jiný než nizozemský původ. V Boloni je migrace a různorodost novějším, avšak významným jevem. 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Birmingham Bologna Copenhagen Rotterdam Stockholm Graf 2: Procentní podíl migrantů žijících v Birminghamu, Boloni, Kodani, Rotterdamu a Stockholmu na celé populaci.

8 6 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování Řešení dopadu demografických změn Tyto složité demografické změny budou mít dopad na naše města a služby, které poskytujeme. Největší tlak se bude podle všeho vyvíjet na zaměstnanost, vzdělání, zdravotnictví a bydlení. Za účelem řešení nových problémů a zamezení vyloučení určitých skupin zavádějí města strategie ke zmírnění dopadu demografických změn. Řešení podle oblasti V některých městech se demografické změny a jejich dopad na poskytování služeb soustřeďují v určitých oblastech, zatímco jiných se dotknou mnohem méně. Tato prostorová koncentrace může vést k sociálnímu vyloučení, zejména migrantů a mladých lidí. Pokud tyto trendy nebudou podléhat náležité kontrole, může se stát, že celé oblasti budou zaostávat za zbytkem města a pro tamější obyvatele bude velice obtížné zlepšit své životní podmínky. Takovému riziku čelí Kodaň a Rotterdam. Obě města se snaží zlepšit sociální situaci lidí žijících v těchto rizikových oblastech. Už dříve bylo možné pozorovat, že jakmile se sociální situace těchto obyvatel zlepšila, z oblasti se odstěhovali a místo nich se přistěhovali noví. To znamenalo, že tyto znevýhodněné oblasti se nikam neposunuly a jen začaly za zbytkem města více zaostávat. Kodaň a Rotterdam zavádí programy na regeneraci města, v rámci nichž vyvíjí integrované dlouhodobé strategie boje se sociálními problémy v těchto čtvrtích a zlepšení fyzické infrastruktury. Obě města podporují aktivní začleňování prostřednictvím poskytování kvalitních sociálních služeb a vytváření inkluzivního trhu práce. Rotterdam - iniciativa Kvalitativní skok: jedná se o regeneraci South Bank, jedné z nejchudších oblastí nejen v rámci města, ale i v rámci celého Nizozemska. Iniciativa se soustřeďuje na tři hlavní oblasti: - podporu talentu - ekonomiku a trh práce - bydlení a fyzickou infrastrukturu. Kodaň: byl zaveden desetiletý plán, který má být splněn do roku 2020 a který má v sedmi nejchudších čtvrtích zajistit stejnou životní úroveň, jakou má zbytek města. Tři obecné cíle strategie jsou: - smazání rozdílů mezi znevýhodněnými oblastmi a zbytkem města - vzdělání a práce pro každého, aby nezůstal nevyužit žádný potenciál lidských zdrojů - přeměna znevýhodněných oblastí na atraktivní a osobité čtvrti vyznačující se různorodostí, kulturním pluralismem a kreativitou.

9 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 7 Aktivní začleňování starších lidí Města s rostoucím počtem starších obyvatel nacházejí nové způsoby aktivního začleňování svých stříbrných občanů do společnosti. Poskytování kvalitních služeb přizpůsobených potřebám uživatelů znamená, že starší lidé se učí novým dovednostem nebo zdokonalují ty stávající, aby se lépe začlenili do společnosti a zůstali fyzicky i duševně aktivní. Mezi příklady patří následující: Brno - Senior akademie: Projekt Senior akademie učí starší osoby, jak si doma i na ulici zajistit větší bezpečnost. Účastníci se dozvídají, jak zabránit útoku zločinců na svou osobu a jak se zachovat v případě napadení. Krakov - Škola pro aktivní seniory (S@S): Škola podněcuje seniory k tomu, aby se věnovali svým zájmům a koníčkům, třeba historii, umění, fotografování a počítačům. (S@S) pomáhá starším lidem zapojit se do aktivit, které je zajímají. Lille-Roubaix: město pomáhá starším pracovníkům při rekvalifikaci a zdokonalování jejich dovedností, aby se udrželi na trhu práce. Tak se dá bojovat proti trendu, který lze ve městě pozorovat, tedy se skutečností, že starší pracovníci jsou nahrazováni mladšími. Nabízení podpory pro rodiny Některá města vyvinula strukturu na podporu rodin, aby zajistila aktivní začleňování dětí nyní i v budoucnu. Birmingham - Dětské centrum sv. Tomáše: Centrum se zabývá péčí o dítě, vzděláváním v raném věku, zdravotní péčí, zaměstnaností a službami na podporu předškolních dětí a jejich rodin. Pomáhá tak zmenšit chudobu dětí a zajistit jim dobrý start do života. Centrum se nachází v jedné z nejchudších oblastí města. Boloňa - Projekt 6+ a projekt Dva na jednoho: Tím, že si migranti zlepší znalost jazyka, se lépe začlení do společnosti ve své nové zemi, a studenti se ve škole budou lépe učit, což zase zvyšuje jejich šanci, že získají lepší vzdělání a později v životě lepší práci. Sofie - Centrum na podporu komunity a Zařízení pro matku a dítě: Centrum na podporu komunity poskytuje integrovaný systém sociálních služeb na podporu dětí a rodičů, jimž hrozí sociální vyloučení. Podporuje odpovědné rodičovství a pomáhá zabraňovat negativnímu rodičovskému chování, jako je zneužívání nebo násilí, které ohrožuje zdraví a život dětí. Zařízení pro matku a dítě nabízí dlouhodobou komplexní podporu pro samoživitelky a jejich děti. Péče zahrnuje přístřeší, lékařské služby a psychoemocionální podporu, aby si každá matka ke svému dítěti vytvořila blízký vztah, aby dítě neopustila a aby dítě mohlo vyrůstat v harmonickém rodinném prostředí. Stockholm - program centra ABC Na všech dětech záleží : Město založilo centrum pro rodiny, které nabízí integrované služby zdravotní a sociální péče pro děti od 0 do 12 let a jejich rodiče. Centrum nabízí skupinové schůzky na téma efektivního rodičovství.

10 8 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování Budování sociálních služeb kolem uživatele Integrovaný a koordinovaný přístup Strategie EU ohledně aktivního začleňování klade důraz na integrovaný a koordinovaný přístup tak, aby každý ve společnosti plnil svou roli. Na představených případových studiích můžeme pozorovat, že města poskytují integrované služby a usnadňují lidem dostat se k nim. V praxi to znamená, že města určí, jaké služby se vzájemně doplňují, a pomohou poskytovatelům zpřístupnit uživatelům komplexní řadu služeb. Z hlediska aktivního začleňování je integrace pilířů kvalitní sociální služby a přístup na trh práce nepochybně hlavním aspektem většiny těchto případových studií. Koordinovaný přístup poukazuje na význam zapojení všech příslušných zúčastněných stran do přípravy a realizace strategie aktivního začleňování. Města to uznávají. Dobrým příkladem je brněnská Senior akademie. Na vývoji plánu se podílela široká řada partnerů, včetně zástupců organizací pracujících se staršími lidmi a otázkou stárnutí, jako je zdejší Ministerstvo práce a sociálních věcí, místní úřad Světové zdravotnické organizace, Krajský úřad Jihomoravského kraje, sdružení soukromých neziskových organizací na jižní Moravě a různé výzkumné organizace. Zapojení uživatelů a individualizované služby Jedním z důležitých aspektů je v každém městě zapojení uživatelů. Zapojením uživatelů do rozvoje služeb města uznávají, že je důležité poskytovat služby, které skutečně splní svůj účel a dávají uživatelům pocit vlastnictví a moci. Příkladem je Krakov, kde Škola pro aktivní seniory učí starší občany novým dovednostem, včetně používání počítače, internetu a Skypu. Mezi seniory byl proveden průzkum týkající se dovedností, které by se chtěli naučit, a kurzy se pak postavily na jejich přáních. Kromě zapojení uživatelů vidíme velký potenciál v poskytování individualizovaných služeb. Města uvádějí, že individualizované služby mají větší a silnější dopad. 4 Příkladem je Sofie, kde Zařízení pro matku a dítě poskytuje matkám samoživitelkám osobní dlouhodobou péči, aby se lépe začlenily do společnosti. Umožňuje jim to také žít samostatně a postarat se o své děti. Preventivní přístup Společným prvkem všech případových studií je, že se zaměřují na budoucnost. Každé město pracuje na prevenci budoucích problémů díky tomu, že si je vědomo nadcházejících demografických úskalí. Jasně to vyplývá z představených případových studií, které se zabývají podporou rodiny (Birmingham, Boloňa, Stockholm a Sofie). Pokud děti a rodiny, které jsou chudé nebo jim chudoba hrozí, dostanou v rané fázi podporu a možnost vzdělání, budou mít větší šanci na aktivní začlenění do společnosti a v budoucnu na přístup na trh práce. 5 Viz síť měst EUROCITIES a Aktivní začleňování. Kvalita sociálních služeb a sociální ekonomika:

11 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 9 Úskalí Každé z devíti měst čelí úskalí, co se týče přípravy na nadcházející demografické změny. Hlavním problémem všech měst jsou finanční omezení. V důsledku finanční krize a úsporných opatření je velmi obtížné získat finanční prostředky na nové iniciativy a města musí vystačit s velice nízkými rozpočty. Výsledkem je, že často není k dispozici dostatek prostředků, aby se vyhovělo velmi vysoké poptávce. Všechna města uvedla, že zkoušení nových iniciativ a provádění politických změn není vždy snadné a vyžaduje čas. Úskalím mohou být i odlišné priority na národní a místní úrovni, protože dopad demografických změn se z místního hlediska může oproti zemi jako celku výrazně lišit. V takovém případě může být velmi obtížné získat podporu a finanční prostředky od národní vlády. Dalším úskalím je, že může stát hodně času a úsilí přimět cílovou skupinu, aby se na iniciativě začala podílet. Může to být způsobeno její pochybovačností nebo obtížností s ní navázat kontakt. Klíčem k vyřešení tohoto problému je vytrvalost a zapojení cílové skupiny. V některých případech může být obtížná a časově náročná i spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy, ale jinde se tato spolupráce naopak daří. Všechna města každopádně věří, že je velice důležitá. Závěry Neustálé změny v dynamice evropské populace vyžadují, aby se na všech úrovních státní správy přijala jasná opatření. Naši partneři projektu Města pro aktivní začleňování ve svých městech identifikovali tři trendy v oblasti demografických změn: stárnoucí města různorodá města mladá města. Tento komplexní obraz je jiný na místní úrovni a na úrovni národní, kde lze pozorovat především stárnutí a pokles populace. Komplikuje ho skutečnost, že města čelí několika změnám najednou (rostoucí podíl mladých i starších občanů nebo více mladých lidí z různých menšin). Na všech úrovních státní správy jsou zapotřebí jasná opatření, která by se na tyto změny zaměřila. Z hlediska politiky je nezbytné pochopit dopad demografických změn, protože změny v počtu a složení obyvatelstva ovlivní životy lidí, a města budou muset přizpůsobit poskytované služby a zabránit sociálnímu vyloučení. Místní orgány se hodlají věnovat aktivnímu začleňování všech svých občanů. Jsou připraveny přizpůsobit stávající integrované služby probíhajícím demografickým změnám, a zajistit tak inkluzivní a soudržnou společnost.

12 10 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování BIRMINGHAM DĚTSKÉ CENTRUM SV. TOMÁŠE Birmingham Dětské centrum sv. Tomáše poskytuje integrované služby rodinám s dětmi od 0 do 5 let v birminghamské čtvrti Attwood Green. Dětské centrum hraje klíčovou roli v rané péči a pro místní komunitu působí jako styčný bod. Demografické změny a sociální vyloučení Birmingham má něco přes 1 milion obyvatel. Děti mladší 16 let představují 22% populace a jejich počet se do roku 2028 podle odhadů zvýší o V letech se porodnost zvýšila o 21% - s větším počtem dětí narozených blíže k centru města - a vznikl tak výrazný tlak na služby rané péče, vzdělání a zdravotní péči. Birmingham je etnicky velice různorodý. Zhruba 50% dětí pochází z menšin a do roku 2026 to má být již 64%. Jednou z nejchudších a nejrůznorodějších oblastí Birminghamu je Ladywood. Míra nezaměstnanosti zde dosahuje 24,4% a 45% dětí žije v chudobě. 6 Většina dětí pocházejících z tohoto obvodu nastupuje do školy se schopnostmi, které jsou na jejich věk podprůměrné. Nejlepší osvědčené řešení: Dětské centrum sv. Tomáše Dětské centrum sv. Tomáše bylo založeno v roce 2000, působí ve čtvrti Attwood Green v obvodu Ladywood a poskytuje předškolním dětem a jejich rodinám služby v oblasti péče o dítě, raného vzdělání, zdravotní péče, zaměstnání a podpory. Patří mezi tzv. centra jistého startu, kterých je v Birminghamu několik, a jeho cílem je umožnit dětem od 0 do 5 let dobrý start do života a poskytovat univerzální integrované služby pod jednou střechou. Dětské centrum sv. Tomáše uživatelům slouží jako univerzální řešení, které jim pomáhá identifikovat a řešit potenciální problémy v rané fázi, a zabránit tak nezvládnutelným problémům, které by se mohly objevit později. Centrum je uzpůsobeno tak, aby se každý rok mohlo postarat o 1000 dětí z různých prostředí. Součástí centra je tzv. drop-in zařízení, kam může každý přijít požádat o pomoc s domácím násilím, bydlením, dluhy apod. Centrum také zprostředkuje rodinám přístup ke zdravotním službám. Kromě toho pomáhá rodičům, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce: nasměruje je na vhodné školicí kurzy nebo služby zprostředkující zaměstnání, a lidem jiné národnosti nabídne kurzy angličtiny. Centrum poskytuje kurzy pro rodiče, poradenské služby, počítačové kurzy a pomoc žadatelům o azyl a uprchlíkům. 6 Viz Demografické změny a aktivní začleňování v Birminghamu: Dětské centrum sv. Tomáše

13 Úspěchy Jedním z klíčových úspěchů Dětského centra sv. Tomáše je jeho spolupráce s místními úřady za účelem umožnění: sdílení informací doporučení od partnerských úřadů podpory místních odborníků jako jsou porodní asistentky a navštěvující zdravotníci, kteří vybízejí rodiče, aby do centra docházeli kontaktů na bytová družstva, která lidem poskytnou radu a pomoc ohledně bydlení. Správní rada se skládá ze zástupců místní komunity, kteří zajišťují, aby služby centra i nadále splňovaly místní potřeby. Úspěch centra uznala i národní organizace pro standardy ve vzdělání Ofsted. Při poslední kontrole v roce 2010 bylo centrum ohodnoceno jako vynikající a velmi dobře řízené. Od jara 2009 do jara 2012 navštívilo prenatální kliniku centra 1350 žen. K dnešnímu dni se centrum zabývalo již 70% domácností s dětmi, jejichž rodiče jsou nezaměstnaní; do centra přišlo již 77% rodin z etnických menšin, které v oblasti žijí a od jara 2009 do jara 2010 se 3041 návštěvníků zúčastnilo lekcí zůstaň a hraj si. Úskalí Zpočátku bylo hlavním úskalím Dětského centra sv. Tomáše získání místní podpory. Mnoho lidí se domnívalo, že potřeby starousedlíků se budou přehlížet a že se centrum zaměří pouze na potřeby nově příchozích komunit. Dalším problémem bylo, že zainteresované odborné týmy a organizace musely změnit svůj pracovní styl. Obvykle pracovaly samostatně, což ale mohlo vést k mezerám a přesahům ve službách. Centrum zavedlo nové integrované způsoby práce. Bylo zapotřebí silné vedení, které by změnilo kolektivní myšlení. Centrum rovněž muselo zajistit, aby se osobní údaje klientů sdílely s různými statutárními orgány bezpečně a citlivě. Dnes je hlavním úskalím udržitelnost, protože již není zajištěn přísun finančních prostředků. Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Nedílnou součástí práce centra je šíření osvědčených postupů. Centrum s jinými dětskými centry i odborníky sdílí zásady, postupy a praktiky, a to jak v rámci města, tak v rámci celé země. Obchodní plán Rady vyzdvihuje demografické změny jako hlavní hnací sílu s ohledem na děti, mladé lidi a rodiny. Odráží se v něm vize strategického partnerství města Be Birmingham a strategie Birmingham Navzdory škrtům ve financování se Dětské centrum sv. Tomáše pokud možno pokusí zachovat stávající úroveň služeb. Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 11 Financování Centrum od různých zdrojů každoročně dostávalo liber, například od městské rady v Birminghamu, ze státního rozpočtu, od EU a Rady pro umění. Všem dětským centrům v Birminghamu se však v poslední době snížil přísun finančních prostředků o 20%. Kontakt: Claire Callow, St Thomas Children s Centre, Birmingham City Council Claire.Callow@birmingham. gov.uk co.uk

14 12 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování BOLOŇA PROJEKT 6+ A PROJEKT DVA NA JEDNOHO Bologna Projekty 6+ a Dva na jednoho se zaměřují na pomoc středoškolským studentům z migrujících rodin, aby si ve škole zvykli, zvládli jednotlivé školní roky a školu předčasně neopustili. Tyto projekty zahrnují jazykové kurzy a podporu, zapojení rodin a učitelů a pomoc od spolužáků. Demografické změny a sociální vyloučení Boloňa je hlavním městem italského regionu Emilia-Romagna a má něco přes obyvatel. Jsou zde dva hlavní demografické trendy. Populace za prvé stárne: téměř 26% obyvatel je starších 65 let a tento trend stále pokračuje. Druhým trendem je vysoká migrace a s ní související rostoucí etnická rozmanitost. Údaje z roku 2011 uvádějí, že 13,7% lidí žijících v Boloni se buď narodilo v cizině nebo z ciziny pocházejí jejich rodiče. Tito migranti jsou mladí: 16,7% patří do věkové skupiny 0-16 let. Děti migrantů se často označují jako druhá generace přistěhovalců. Jsou to vesměs italští rodáci, ale jejich zkušenost se ve srovnání s jinými mladými Italy velice liší. Mnoho z nich má problémy s italštinou a začleněním mezi své vrstevníky, především na střední škole. To může mít za následek vysoký počet studentů, kteří ze školy předčasně odejdou a nebudou mít žádné nebo získají jen nízké vzdělání, a bude jim tak hrozit nezaměstnanost a sociální vyloučení. Nejlepší osvědčená řešení: Projekt 6+ a projekt Dva na jednoho Od roku 2007 Boloňa zavedla mnoho opatření, která mají začlenit druhou generaci mladých přistěhovalců do společnosti. Dvě obzvláště důležité iniciativy vyvinulo centrum v rámci boloňského Odboru pro vzdělávání ve spolupráci s dalšími místními organizacemi a tyto mají zajistit interkulturní vzdělání: Projekt 6+ (SeiPiu): Projekt 6+ pomáhá středoškolským studentům druhé generace ukončit každý školní rok se známkou 6 nebo vyšší. Zaměřuje se na různé překážky bránící v dosažení úspěchu, včetně problémů s italštinou, socioekonomických potíží a sociokulturních tlaků. Projekt 6+ poskytuje inovativní, integrovaný program aktivit, do nichž se zapojují studenti druhé generace, jejich rodiny i učitelé.

15 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 13 Projekt Dva na jednoho (Due per uno x2g): Projekt Dva na jednoho pomáhá novým středoškolským studentům druhé generace vytěžit maximum ze svých schopností, dovedností a talentu, aby si vybudovali identitu a začlenili se do svého vzdělávacího a sociálního prostředí. Projekt je inovativní v tom, že již usedlí vybraní středoškolští studenti druhé generace působí jako školitelé svých spolužáků: pomáhají novým studentům aktivně se začlenit do chodu školy a sociálních aktivit. Každý takový školitel dostává za práci malé stipendium a akademické kredity. Úspěchy Oba projekty fungují preventivním způsobem a zajišťují, aby se druhá generace přistěhovalců prostřednictvím studijních úspěchů aktivně zapojila do společnosti. Zvyšuje to jejich šanci na budoucí zaměstnání a zapojení v rámci společnosti. Projekt 6+: Projekt 6+ již pomohl 1153 studentům druhé generace a jejich rodinám, přičemž 58% studentů prošlo ročníkem se známkou 6 nebo vyšší. Toto procento je v provincii Boloňa s ohledem na studenty druhé generace výrazně vyšší než průměr. Ročník úspěšně neukončilo jen 144 studentů a pouhých 17 ze školy odešlo úplně. Projekt Dva na jednoho: Projekt Dva na jednoho již pomohl 160 středoškolským studentům druhé generace. Strategie pomoci od spolužáků úspěšně podpořila přirozený proces sdílení znalostí, pocitů a zkušeností mezi studenty. Úskalí Koordinátoři projektu museli překonat počáteční pochybnosti o některých aspektech projektů: Projekt 6+: Nejtěžším a nejproblematičtějším aspektem bylo přesvědčit rodiče, aby se zapojili. Koordinátoři projektu rodičům vysvětlili výhody, které projekt nabízí, a rodiče se pak o projekt začali zajímat. Projekt Dva na jednoho: Hlavním úskalím bylo přesvědčit učitele, aby podpořili přístup školení mezi spolužáky. Problém se překonal prostřednictvím spolupráce s odborníky na gramotnost, kteří studentům poskytují jazykovou podporu a podporují učitele. Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Oba projekty začaly v akademickém roce a probíhají v 16 průmyslových školách a odborných učilištích v rámci města a provincie Boloňa. Projekt 6+: Provincie, město i boloňské střední školy uznaly úspěch víceúrovňového přístupu projektu 6+, který zapojuje studenty, jejich rodiče i učitele. Dle jejich hodnocení lze soudit, že projekt 6+ pomáhá optimalizovat dostupné zdroje a měl by nadále pokračovat. Projekt Dva na jednoho: Udržitelnost projektu závisí na podpoře a zapojení zainteresovaných škol a učitelů. Učitelé musí zejména ocenit snahu studentských školitelů a zahrnout ji do semestrálního hodnocení, aby byla práce těchto školitelů efektivní. Financování Oba projekty podporuje a koordinuje Fondazione Del Monte a centrum CD- LEI pro interkulturní vzdělávání ve spolupráci se soukromým i veřejným financováním, včetně finančních prostředků od Ministerstva vnitra Itálie. Kontakt: Laura Tieghi, Fondazione del Monte Telefon: l.tieghi@fondazionedelmonte.it Kontakt: Mirca Ognisanti, CD-LEI Centre Telefon: mirca.ognisanti@comune. bologna.it

16 14 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování BRNO SENIOR AKADEMIE Brno Senior akademie zdarma poskytuje šestiměsíční kurzy o bezpečnosti pro osoby od 55 do 85 let. Projekt Senior akademie byl založen odborem prevence kriminality Městské policie Brno a pomáhá starším lidem hrát aktivní roli v zajišťování své vlastní bezpečnosti i bezpečnosti své čtvrti. Demografické změny a sociální vyloučení Brno je druhým největším městem České republiky a má obyvatel. Celkový počet obyvatel zůstává neměnný, ale populace zde výrazně stárne. Na konci roku 2011 bylo 24,2% občanů starších 60 let. Očekává se, že toto stárnutí bude pokračovat. Ačkoli má Brno flexibilní a rozmanitou síť služeb pro starší osoby, riziko sociálního vyloučení představuje čím dál větší problém. Nejlepší osvědčené řešení: Senior akademie V roce 2006 založila Městská policie Senior akademii, která má bránit zločinům páchaným na starších občanech a aktivně tyto občany zapojit do společnosti. Studenti Senior akademie jsou lidé starší 55 let žijící v Jihomoravském kraji. Senior akademie nabízí základní i pokročilé kurzy celoživotního vzdělávání. Kurzy se týkají bezpečnosti a zahrnují praktická školení v různých oblastech jako je například první pomoc, sebeobrana, cvičení paměti a počítačová gramotnost, právo (včetně práv spotřebitelů, nájemců, pacientů a osob žijících v domovech důchodců a podobných institucích), riziko napadení starších osob zločinci, doprava, požár a psychologie (např. vztahy a pomoc obětem). Akademie poskytuje také postgraduální kurzy, jako jsou letní semináře a večerní debaty. Všechny tyto kurzy jsou zdarma. Studenti jsou vedeni k tomu, aby své znalosti a dovednosti sdíleli s dalšími členy rodiny, přáteli a sousedy. Absolventi se mohou stát asistenty v oblasti prevence kriminality a ochránci pořádku ve svých čtvrtích. Senior akademie pomáhá starším občanům stát se zabezpečenými seniory : aktivními, sebevědomými, uvědomělými a informovanými. Lidé tak mohou stárnout v bezpečí a aktivně se zapojit do společnosti: smysluplně využívat volný čas a navazovat nové kontakty.

17 Úspěchy Klíčovým úspěchem projektu Senior akademie je zapojení řady partnerských organizací včetně Magistrátu města Brna, odboru sociálních věcí města Brna, rady pro prevenci kriminality města Brna a mnoha nestátních neziskových organizací. Projekt je řízen odborem prevence kriminality Městské policie Brno. Má velkou úspěšnost při získávání studentů. V prvním roce Senior akademii absolvovalo 90 lidí a v roce 2012 má již 270 studentů. Kromě toho se za posledních pět let téměř 700 absolventů podílelo na postgraduálních programech. Učební plán se neustále vylepšuje. V roce 2011 Senior akademie v každoroční celostátní soutěži organizované Ministerstvem vnitra ČR získala Cenu za prevenci kriminality. Hodnocení projektu je založeno na osobních pohovorech se studenty a absolventy. Zpětná vazba ukazuje, že kurzy studentům pomohly získat sebevědomí a poskytly jim cennou psychickou podporu. Díky kurzům se studenti také zbavili strachu, spřátelili se s novými lidmi a začali se aktivně podílet na seniorských klubech, zájmových skupinách a bytových družstvech. Mnoho studentů navíc působí jako prostředníci mezi občany a policií či jinými orgány. Úskalí V důsledku rostoucího zájmu byl přednáškový sál v ústředí Městské policie nakonec příliš malý, takže se Senior akademie musela přestěhovat. V současné době se nachází v sídle ombudsmana. Další úskalí Senior akademie je především finanční. Díky financování z městského, regionálního a státního rozpočtu se však narůstající náklady zatím daří pokrýt. Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Senior akademii pravidelně propagují místní a regionální média. Fotografie, články a televizní spoty poskytují informace o termínech kurzů, tématech a absolventských ceremoniálech a zahrnují rozhovory se studenty akademie. Senior akademie má podle plánu ve své činnosti pokračovat. Kurzy se nejen rozšíří, ale zahrnou se i do Univerzity třetího věku. Tato koncepce celoživotního vzdělávání nabízí možnost vzdělání starším osobám a funguje v rámci Masarykovy univerzity, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a Vysokého učení technického v Brně. Odbor prevence kriminality kromě toho plánuje v Brně postavit nové centrum bezpečnosti na silnici - hřiště, kde by se děti učily bezpečnosti na silnici s pomocí absolventů Senior akademie. Městská policie Brno také plánuje zvýšit počet absolventů akademie, z nichž se stanou místní ochránci pořádku. Financování Projekt Senior akademie je financován Městskou policií Brno a Magistrátem města Brna. Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 15 Kontakt Luboslav Fiala, vedoucí Odboru prevence kriminality, Městská policie Brno luboslav.fiala@mpb.cz

18 16 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování COPENHAGEN INTEGROVANÝ PLÁN ZAČLEŇOVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCHOBLASTÍ KODANĚ Copenhagen Sedm správních celků Kodaně spolupracuje na realizaci plánů na řešení sociálního vyloučení v nejvíce znevýhodněných městských čtvrtích. Pro Kodaň je tento druh závazku všech sedmi správních celků včetně jejich starostů ambiciózní a neobvyklý. Demografické změny a sociální vyloučení Kodaň má obyvatel. Stejně jako v mnoha dalších evropských městech zde počet obyvatel v důsledku nárůstu migrace roste. Kodaň je vůbec nejrůznorodější dánské město: 22% populace má jiný než dánský původ a město očekává ještě větší různorodost v kultuře a životním stylu. Vyšší různorodost nabízí možnost inovace, ale může také zvětšit propast mezi skupinami s nízkými příjmy a skupinami s vysokými příjmy, mezi různými kulturními a etnickými menšinami a mezi různými městskými oblastmi. Analýza demografického a socioekonomického vývoje města za posledních 15 let ukazuje, že problémy se nahromadily nerovnoměrně: některé oblasti jsou čím dál více znevýhodněné. V těchto oblastech také žije větší procento sociálně vyloučených lidí. Dříve si každý správní celek nebo odbor v Kodani vytvářel své vlastní plány a projekty aktivního začleňování s plány na vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péči apod. pro každou oblast zvlášť. Tyto samostatné plány však jen stěží vyřeší komplexní problém sociálního vyloučení. Kromě toho mnoho projektů aktivního začleňování znevýhodněných oblastí bylo jen krátkodobých. Nejlepší osvědčené řešení: Integrovaný plán začleňování znevýhodněných oblastí Strategie plánování pro město Kodaň na rok 2010 zahrnovala ambiciózní vizi, aby bylo město různorodější, ale zároveň soudržné a bezpečné. Pro splnění této vize vyvinul magistrát mnohostranný plán sociálního začleňování: Plán začleňování znevýhodněných oblastí Kodaně. Tento plán pokrývá všechny aspekty městské politiky a odsouhlasilo jej všech sedm správních celků. Tento sdílený, integrovaný plán sociálního začleňování stanovuje, co je třeba k dosažení vize města pro znevýhodněné oblasti. Tato nová integrovaná politika vytyčuje koordinovaný dlouhodobý plán aktivního začleňování, který tvoří součást chodu města. Předkládá desetiletý rámec s třemi obecnými cíli, které by se měly splnit do roku 2020:

19 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 17 uzavření mezery: znevýhodněné oblasti by se měly dostat na úroveň jiných kodaňských čtvrtí a měla by zmizet propast mezi nimi a zbytkem města rovné příležitosti: vzdělání a práce budou dostupné pro všechny občany, aby žádný potenciál lidských zdrojů nezůstal nevyužit přeměna: každá znevýhodněná oblast se přemění v hezkou a osobitou čtvrť, vyznačující se různorodostí, kulturním pluralismem a kreativitou. Pro identifikaci šesti nejchudších oblastí Kodaně byla vytvořena inovativní socioekonomická mapa města. Umožňuje všem sedmi správním celkům používat stejnou definici znevýhodněnosti a stejné výchozí číselné údaje. Za účelem zamezení postupující segregaci byly vyvinuty čtyři způsoby aktivního začleňování občanů znevýhodněných oblastí. Tyto způsoby pokrývají: přednostní zacházení s každou oblastí specifické kroky upravené tak, aby vyhovovaly potřebám konkrétní oblasti komunální, ale místní přístup zahrnující všechny zúčastněné strany užší spolupráci s veřejnými bytovými družstvy a obyvateli. V průběhu procesu probíhají diskuze se zástupci obyvatel a ostatními zúčastněnými stranami, včetně odborníků. Pro přeměnu plánu v konkrétní opatření byla zřízena inovativní struktura spolupráce. Zajišťuje, že všech sedm správních celků může spolupracovat a pro konkrétní problémy každé znevýhodněné oblasti vytvořit upravený plán rozvoje. Cílem plánu je nejen pomoci obyvatelům, ale také přeměnit tyto oblasti v atraktivní místa pro život. Úspěchy Zatím nejvýznamnějším úspěchem této iniciativy je, že všech sedm starostů Kodaně 7 se zavázalo společně dosáhnout cílů tohoto integrovaného plánu. Výrazný úspěch kromě toho představuje i souhlas s plánem samotným, se strukturou spolupráce, s ukazateli znevýhodněnosti a obecnými cíli, kterých se má dosáhnout do roku Navíc již probíhá navazující proces se specifickými celkovými cíli, výchozími hodnotami a dohodnutými způsoby číselného vyjádření. Plně integrovaný přístup tuto iniciativu vyzdvihuje nad předchozí plány aktivního začleňování. Úskalí Velkým úskalím je integrovaný plán sdílený mezi sedmi správními celky, který je nezbytný pro vzájemnou koordinaci. Do vytvoření společného přístupu se investovalo velké množství prostředků. S ohledem na složitost problémů, kterým nejvíce znevýhodněné oblasti a jejich obyvatelé čelí, lze doufat, že koordinovaný přístup a integrované iniciativy dosáhnou úspěchu. Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Plán pro znevýhodněné oblasti Kodaně se bude realizovat od roku 2013 do roku Plány a související projekty se pro každou oblast budou připravovat ve dvou fázích: v první fázi se bude jednat v souvislosti s rozpočtem na rok 2013 a plány pro zbývající oblasti se budou připravovat s ohledem na rozpočet na rok Financování Financování vývoje integrované politiky, plánů a projektů pro znevýhodněné oblasti je zahrnuto v rozpočtech sedmi správních celků města Kodaně. 7 Městská rada Kodaně se skládá ze sedmi různých správních celků, z nichž každý je v radě zastoupen a má svého starostu. Kontakt: Jørgen Dahl, hlavní vedoucí, Správa zaměstnanosti a integrace, Magistrát města Kodaně Telefon: h932@bif.kk.dk

20 18 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování KRAKOV ŠKOLA PRO AKTIVNÍ SENIORY Krakow Škola pro aktivní seniory v Krakově poskytuje starším lidem zdarma celoživotní vzdělávací aktivity. Prostřednictvím kurzů, seminářů a událostí jsou starší občané vybízeni k tomu, aby se věnovali svým zájmům a koníčkům a zároveň se připojili k informační společnosti, poznali nové lidi a aktivně se zapojili do společnosti. Demografické změny a sociální vyloučení Krakov je druhé největší polské město. Je jedním z hlavních styčných bodů v Polsku a jeho populace roste: v letech 1995 až 2010 se počet obyvatel v Krakově zvýšil o Nejvýraznějším demografickým trendem v Krakově je stárnutí populace - v roce 2010 bylo téměř 16% obyvatel starších 65 let. Podle odhadů zde do roku 2035 bude o 40% více lidí starších 65 let než dnes. Klíčovým faktorem zabránění sociálnímu vyloučení a osamělosti bude rozvoj technických dovedností seniorů. Nejlepší osvědčené řešení: Škola pro aktivní seniory (S@S) Program Škola pro aktivní seniory byl vyvinut za účelem aktivního začleňování krakovských seniorů do společnosti. Probíhá v rámci regionální veřejné knihovny a nabízí kurzy, zájmová setkání a tematické události. Jejich prostřednictvím mohou starší občané rozvíjet své zájmy a koníčky, učit se novým dovednostem, poznávat nové lidi a podílet se na veřejném životě. Kurzy a aktivity se navrhují a pořádají s pomocí uživatelů podle jejich individuálních preferencí a potřeb. Škola také svým partnerským organizacím jako je knihovna, nestátní neziskové organizace, podniky a sdružení pro seniory, umožňuje rozšiřovat jejich vzdělávací aktivity. Škola pro aktivní seniory má tři hlavní směry činnosti: senioři ve světě kultury a umění senioři ve světě nové technologie a informační společnosti senioři ve veřejném životě: cesta k aktivnímu občanství. Program Školy pro aktivní seniory poskytuje unikátní mnohostranný přístup: podněcuje kreativitu seniorů prostřednictvím kulturních aktivit v rámci celoživotního vzdělávání, členství v informační společnosti a aktivního občanství počítačové kurzy se využívají k aktivnímu zapojování starších osob a jejich motivaci plánovat a podílet se na aktivitáchpokračování na další straně - proč