Předmět : Peněžní ekonomie makroekonomické souvislosti (makroekonomie otevřené ekonomiky vybrané problémy) Magisterské studium

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Předmět : Peněžní ekonomie makroekonomické souvislosti (makroekonomie otevřené ekonomiky vybrané problémy) Magisterské studium"

Transkript

1 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, zimní semestr Kombinované studium Předmět : Peněžní ekonomie makroekonomické souvislosti (makroekonomie otevřené ekonomiky vybrané problémy) Magisterské studium Metodický list č. 4 Základní charakteristika monetaristického konceptu determinace platební bilance Cíl: Podat základní charakteristiku monetaristickáho konceptu determinace platební bilance a srovnat (komparovat) základní rysy monetaristického a keynesiánského modelu vyrovnání platební bilance Vznik monetaristického konceptu determinace platební bilance: Monetaristický koncept platební bilance byl vyvinut v sedmdesátých létech dvacátého století Jacobem A. Frenkelem (1976), Harry G. Johnsonem (1976), R. Mundellem, M. V. N. Whitmann (1975), dále byl rozpracováván Michaelem Mussou, Frankem H. Hahnem, R. Dornbuschem, J. J. Polakem a řadou dalších ekonomů z Chicagské university, Vysoké školy ekonomické v Londýně a ekonomů působících v Mezinárodním měnovém fondu. Od doby svého vzniku se stal teoretickým konceptem, který silně ovlivnil vývoj teorie a praxe. Jeho teoretické kořeny vycházejí z klasického přístupu Davida Humea a teorie mezinárodní ekonomie do začátku třicátých let minulého století. Fundamentální východisková idea monetaristického konceptu platební bilance: platební bilance je ve své podstatě monetární (peněžní) jev. - V našem výkladu podáme základní charakteristiku jednoduchého modelu monetaristického konceptu determinace platební bilance, který vyjadřuje jeho základní rysy: je-li platební bilance monetární fenomen, potom i nerovnováha platební bilance je výrazem i nerovnováhy na trhu peněz. Analýza monetaristického konceptu platební bilance se musí tedy koncentrovat jak na stranu nabídky peněz, tak i na stranu poptávky po penězích. 1

2 Základní předpoklady jednoduchého monetaristického modelu determinace platební bilance: a) stabilní a predikovatelná funkce poptávky po penězích, b) platnost absolutní verze teorie parity kupní síly (PPP) c) platnost podmínky nekryté parity úrokových sazeb d) vertikální křivka agregátní nabídky. Dříve než přistoupíme k analýze platební bilance v monetaristickém pojetí povšimneme si výše uvedených předpokladů poněkud detailněji. Ad a) Stabilní a predikovatelná funkce poptávky po penězích - Stabilita a predikovatelnost poptávky po penězích stojí v monetaristickém konceptu determinace platební bilance, ale i měnového kursu (jak jsme ukázali v Metodickém listu č. 3) jako východiskový základní předpoklad. Poptávka po penězích, která je centrální rovnicí chování monetárního přístupu, je Caganovou funkční formou, jež byla charakterizována v Metodickém listě č. 3: M --- = k Y η. e-σ i P kde M = zásoba poptávaných peněz; P = cenová úroveň; i = úroková sazba; Y = úroveň reálné produkce; η, k, σ jsou parametry. Výše uvedená rovnice poptávky po penězích je velmi často v monetaristických konceptech měnového kursu a platební bilance používána. Vzhledem k tomu, že budeme provádět charakteristiku jednoduchého monetaristického modelu platební bilance použijeme kvantitativní rovnici poptávky po penězích v cambridgeské verzi ve formě, v níž je monetaristy také často používána: M D(D) = k D P D Y D, kde k > 0 kde M D(D) je poptávka po nominálních peněžních zůstatcích v domácí zemi, P D je domácí cenová úroveň, Y D je reálný důchod v domácí zemi a k je koeficient citlivosti poptávky po nominálních peněžních zůstatcích na důchod (jeho reciproká hodnota je důchodovou rychlostí peněz V). Z rovnice plyne, že poptávka po nominálních peněžních zůstatcích v domácí zemi roste s růstem cenové hladiny P D (je tedy kladnou funkcí cenové hladiny): je tomu tak proto, že poptávka po penězích je vždy poptávkou po reálných peněžních zůstatcích. Růst cenové hladiny snižuje reálné peněžní zůstatky a následkem tohoto růstu cenové hladiny dochází k ekviproporcionálnímu růstu nominální poptávky po penězích (nemá-li se změnit velikost poptávky po reálných peněžních zůstatcích). Současně z rovnice plyne, že nominální poptávka po penězích roste s růstem reálného důchodu v domácí zemi Y D, a to proto, že růst reálného důchodu vede - za jinak stejných okolností - ke zvýšení transakční poptávky po penězích potřebných k transakční "obsluze" rostoucího důchodu. - Kvantitativní rovnice peněz v cambridgeské verzi zakotvená ve výše uvedené rovnici je implicitně teorií agregátní poptávky v rámci klasické teoretické doktriny. Jinými slovy 2

3 kvantitativní teorie peněz je použita ke konstrukci klasické křivky agregátni poptávky (jde o rovnoosou hyperbolu). Ad b) Platnost absolutní verze teorie parity kupní síly (PPP) Absolutní forma teorie parity kupní síly vyjadřuje fakt, že za určitých striktních podmínek (nulové transakční a dopravní náklady, žádné překážky mezinárodního obchodu, všechny statky jsou mezinárodně obchodovatelné - tradables, stejná struktura referenčního koše zboží a služeb) měnový kurs mezi měnami dvou zemí je determinován poměrem ceny referenčního koše zboží a služeb v domácí zemi a v domácí měně a ceny stejného referenčního koše zboží a služeb v cizí zemi a v měně cizí země. Obecně řečeno, za uvedených striktních předpokladů, lze absolutní verzi teorie parity kupní síly zapsat takto: P D E D/F = ----, P F kde E D/F je měnový kurs domácí země vyjádřený jako počet měnových jednotek domácí země směňovaný za jednotku měny cizí země, P D je cena referenčního koše zboží a služeb v domácí měně a P F je cena stejného referenčního koše vyjádřená v cizí měně. Rovnice pak vyjadřuje rovnost vnější a vnitřní kupní síly domácí měny. Pro účel jemnější expozice monetaristického konceptu platební bilance upravíme rovnice absolutní verze teorie parity kupní síly takto: P D P F = E D/F Z upravené rovnice plyne, že cenová hladina v cizí zemi P F je dána v konceptu absolutní verze teorie parity kupní síly poměrem ceny referenčního koše zboží a služeb v domácí měně (P D ) a měnovým kursem (E D/F ). - Podmínku nekryté parity úrokových sazeb znázorníme nyní graficky. Předpokládejme, že cenová hladina referenčního koše zboží a služeb v měně cizí země je dána exogenně. Za těchto podmínek lze znázornit absolutní verzi teorie parity kupní síly takto: 3

4 Obr. 4. 1: P D PPP N P D(1) O P D(0) P F E D/F(0) E D/F(1) E D/F Na vertikální ose na obr. 4.1 měříme cenu referenčního koše v domácí měně (dále též domácí cenovou hladinu) P D, na horizontální ose měříme měnový kurs E D/F vyjádřený konvenčně přijatým způsobem podle principu "nahoru je dolů" a "dolů je nahoru". (Růst měnového kursu v námi přijaté konvenci vyjadřuje tedy fakt relativního znehodnocování domácí měny ve vztahu k cizí měně, zatímco pokles měnového kursu vyjadřuje relativní zhodnocování měny domácí země ve vztahu k měně cizí země). Přímka PPP na obr.4.1 vyjadřuje kombinaci cenové hladiny cenové úrovně referenčního koše v domácí měně a měnového kursu, jež je - při dané cenové hladině referenčního koše v měně cizí země - kompatibilní s absolutní verzí teorie parity kupní síly (PPP). Tak na obr. 4.1 ceně referenčního koše P D(0) odpovídá měnový kurs E D/F(0), jež je kompatibilní s teorií parity kupní síly (při dané cenové hladině v cizí zemi). Jestliže vzroste v domácí zemi cenová hladina z nějakého důvodu z P D(0) na P D(1) (a tedy i vzroste cena referenčního koše), potom musí dojít k ekviproporcionálnímu růstu měnového kursu z E D/F(0) na E D/F(1). Na obr. 4.1 je sklon křivky PPP je dána rovnicí, tj.velikostí exogenně dané cenové hladiny (ceny referenčního koše) v cizí zemi. Na obr. bod O, který je napravo od křivky PPP značí podhodnocení měny domácí země 1ve vztahu k paritě kupní síly měny, tzn., že nominální měnový kurs je vyšší než by odpovídal domácí cenové hladině (při dané cenové hladině v zahraničí). V bodě N, nalevo od křivky PPP, je měna domácí země nadhodnocena ve vztahu k paritě kupní síly, což znamená, že měnový kurs je nižší než by měl odpovídat tomuto bodu odpovídající cenové hladiny. Ad c) Platnost podmínky nekryté parity úrokových sazeb. Tato podmínka byla analyzována v Metodických listech č. 3. Na tomto místě jen zdůrazníme, že v monetaristických modelech parita úrokových sazeb spolu s podmínkou parity kupní síly spojuje pohyby mezinárodních cen a úrokových sazeb s vývojem na mezinárodním trhu. V 4

5 jednoduchém monetaristickém modelu platební bilance (i měnového kursu) předpokládá, že tyto podmínky jsou splněny v každém časovém okamžiku. se Ad d) Vertikální křivka agregátní nabídky - Monetaristický koncept platební bilance v jednoduché verzi vychází z toho, že křivka agregátní nabídky je vertikální v důsledku flexibility mezd a cen. Příčinou vertikální křivky agregátní poptávky je tedy flexibilita mezd a cen. Flexibilita mezd nepřetržitě "vyčišťuje" trh práce a ekonomika nepřetržitě operuje při plné zaměstnanosti (na úrovni potenciálního produktu). Jakékoliv zvýšení nebo snížení cenové hladiny na trhu produktů a služeb se okamžitě promítá do ekviproporcionálního zvýšení (snížení) nominální mzdové sazby, takže výrobci nemají důvod zvyšovat (snižovat) produkci. Peněžní nabídka a platební bilance v monetaristickém konceptu - Pro detailnější výklad monetaristického konceptu determinace platební bilance je nezbytné udělat další krok: charakterizovat peněžní nabídku, resp. nabídku nominálních peněžních zůstatků v domácí ekonomice. Nabídka nominálních peněžních zůstatků (dále též nabídka nominálních peněz či též peněžní nabídka) v domácí ekonomice je v monetaristickém konceptu determinace platební bilance charakterizována v rovnici: M S = µ (D D a R F ), kde M S je domácí peněžní nabídka, µ je peněžní multiplikátor (v dalším pro pohodlnost budeme předpokládat, že peněžní multiplikátor se rovná jedné), D D je držba domácích obligací centrální měnovou autoritou (centrální bankou) a R F značí rezervy zahraničních měnových aktiv (zahraničních měn a obligací denominovaných v cizí měně). Výraz v rovnici, který je v závorce, tj. D D + R F ) se nazývá monetární (peněžní) báze. Z rovnice platební bilance plyne, že domácí peněžní nabídka je tvořena dvěma komponentami, a to držbou domácích obligací centrální autoritou (domácí komponentou peněžní monetární báze) - D D a držbou zahraničních měnových rezerv, resp. aktiv (mezinárodní komponentou peněžní báze), tj. R F. Jak se konstituuje peněžní nabídka a jakým způsobem dochází k její změně? Existují dva způsoby změny peněžní nabídky: 1) operace na volném trhu, tj. prodej a koupě obligací od soukromých subjektů centrální bankou (centrální autoritou), jimiž se mění první komponenta peněžní nabídky (D D ). Tak nákupem obligací na volném trhu od soukromých subjektů za 1 mld. Kč se jednak zvyšují pasíva centrální banky (vydá za 1 mld. Kč) a současně se zvyšují aktiva centrální banky (v hodnotě 1 mld.kč) v podobě vyšší držby obligací. 2) operacemi na mezinárodním měnovém trhu, tzn., centrální autorita (centrální banka) kupuje nebo prodává zahraniční měnová aktiva od soukromých subjektů. Např. koupí USD v hodnotě 1 mld. Kč se zvyšují pasíva centrální banky, ale současně se zvyšují aktiva v podobě přírůstku USD v rozsahu 1 mld. Kč. Tímto se zvyšuje nabídka nominálních peněžních zůstatků, protože se zvýšily zahraniční měnové rezervy. Rovnici nabídky peněz lze tedy zřejmě zapsat v přírůstkové podobě takto: MS = µ ( DD + R F ) Z rovnice charakterizující přírůstek nabídky peněz plyne, že zvýšení (snížení) nabídky nominálních peněžních zůstatků v domácí zemi se může provést buď zvýšením (snížením) držby obligací centrálních bankou ( D D ) nebo cestou operací centrální banky na mezinárodním měnovém trhu ( R F ), a to koupí nebo prodejem zahraničních 5

6 měnových aktiv, které zvyšují nebo snižují měnové rezervy a tím i nabídku nominálních peněz v domácí ekonomice. Rovnici stavu peněžní zásoby a změny peněžní zásoby znázorníme na obr. 4.2: M S M S(1) M S(0) M S(2) L M S(2) M S(1) N M S(0) K R F(1) D D(1) R F(0) D D(0) D D D(0) R F(0) R F(1) R F Na obr. 4.2 měříme na vertikální ose peněžní nabídku (peněžní zásobu) v domácí zemi (M S ) a držbu domácích obligací centrální bankou (D D ) a na horizontální ose měříme mezinárodní měnové rezervy (R F ). Při zobrazení rovnic nabídky peněz a jejich přírůstku někteří autoři (např. K. Pilbeam, B. Södersten, G. Reed a jiní) ve světové ekonomické literatuře přijímají zjednodušující předpoklad, že položí měnový kurs domácí měny k zahraniční měně rovný jedné. V grafu 4.2 to znamená, že zvýší-li se měnové rezervy centrální banky o jednotku, taktéž o jednotku se zvýší peněžní nabídka (zásoba) v domácí zemi (předpokládáme-li pro zjednodušení, že peněžní multiplikátor µ je roven jedné). Bod D na grafu 4.2 značí, že nabídku (zásobu) peněz tvoří jen držba obligací centrální bankou na úrovni D D(0) a rezervy mezinárodní měny jsou rovny nule. Bod K na křivce M S(0) znamená, že peněžní nabídka se skládá z držby obligací v rozsahu D D(0) a z držby zahraničních měnových rezerv v rozsahu R F(0) : celkem tedy činí peněžní nabídka v tomto bodě M S(0) = D D(0) a R F(0). V bodě L se rozsah držby obligací centrální bankou nezměnil (je D D(0) ), ale zvýšil se rozsah zahraničních měnových rezerv z R F(0) na R F(1). Tímto se zvýšila peněžní nabídka (peněžní zásoba) oproti situaci znázorněné v bodě K. Jestliže se zvýší držba obligací centrální bankou z D D(0) na D D(1) a tedy se zvýšila domácí komponenta peněžní zásoby cestou operací na volném trhu a zahraniční měnové rezervy se nezmění, nabídku peněz bude zobrazovat bod N na křivce M S(2). Na obr. 4.2 si ještě povšimneme, že tvoří-li domácí peněžní nabídku pouze zahraniční měnové rezervy (hypoteticky), potom křivka nabídky peněz v domácí ekonomice je M S(2). 6

7 Platební bilance v monetaristickém pojetí: Platební bilance v monetaristickém pojetí se skládá z běžného účtu (CA), kapitálového účtu (CF) a změn v mezinárodních měnových rezervách ( R). Pro vyrovnanou platební bilance lze tedy psát: BP = CA + CF a RF = 0 Z rovnice platební bilance plyne, že: CA + CF = - R F Z rovnice platební bilance plyne, že je-li zaznamenaný přírůstek mezinárodních měnových rezerv R F kladný, pak to znamená, že běžný a kapitálový účet jsou vcelku v deficitu (připomeňme, že změny mezinárodních měnových rezerv se ve statistice platební bilance značí v případě přírůstku zásob rezerv mínus a v případě snížení měnových rezerv plus). Z rovnice je také patrné, že přírůstek mezinárodních měnových rezerv vyvolaný nákupem zahraničních měnových aktiv tvoří přebytek platební bilance, zatímco pokles rezerv, jež pramení z nákupu domácí měny za mezinárodní měnové rezervy představuje deficit platební bilance. Monetaristický model platební bilance - stav nerovnováhy, mechanismus a důsledky obnovování rovnováhy platební bilance - Řekli jsme, že východiskovou ideou monetaristického konceptu determinace platební bilance je, že platební bilance je peněžní (monetární) jev: a tedy příčiny narušení rovnováhy jsou ryze peněžní a jejich zdroje jsou na trhu peněz. Jinými slovy: deficity a přebytky platební bilance jsou v monetaristickém konceptu nazírány jako monetární (peněžní) toky způsobené nerovnováhou na trhu peněz, tj. nerovnováhou mezi nabídkou (zásobou) nominálních peněz a poptávkou po penězích. - Deficit platební bilance pak má příčinu v převisu nabídky peněz nad poptávkou těchto penězích. - Přebytek platební bilance je monetární tok, jež má příčinu v přebytku poptávky po penězích nad nabídkou peněz Nyní prozkoumáme stav nerovnováhy platební bilance a mechanismus odstraňování této nerovnováhy poněkud zevrubněji. Předpokládejme, že se v ekonomice liší skutečný stav nominálních peněžních zůstatků, které ekonomické subjekty skutečně drží od požadovaného (žádoucího) stavu, který subjekty ekonomiky chtějí držet ve smyslu, že skutečný stav peněžních zůstatků je vyšší než subjekty požadovaný. Takováto situace je nerovnováhou na peněžním trhu, a to převis nabídky nominálních peněžních zůstatků nad poptávkou po nich. Převis peněz ve skutečné držbě subjekty ekonomiky nad požadovaným množstvím začnou ekonomické subjekty směňovat za zboží a služby v zahraničí a nakupují i obligace a jiné investice v cizích zemích.. Situaci monetaristického konceptu determinace platební bilance v malé otevřené ekonomice, která je dokonale integrována do světových trhů zboží a aktiv, mechanismus obnovování (dosahování) rovnováhy, jakož i důsledky tohoto procesu znázorníme na obr

8 Obr. 4.3: P D M D =k 0 P D Y* P D(1) =E D/F(1) xp F P D(2) =E D/F(2) xp F P D(0) =E D/F(0) xp F K O P N 1/k=V M S(0) M S(2) M S(1) M S Na obr. 4.3 měříme na vertikální ose cenu referenčního koše zboží a služeb (P D ) a na horizontální ose měříme nabídku nominální zásoby peněz (M S ). Křivka M D značí poptávku po nominálních peněžních zůstatcích a je - jak jsme uvedli již dříve v předpokladech modelu - funkcí cenové hladiny a reálného důchodu. V monetaristických modelech se předpokládá, že produkt je na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti. Sklon přímky M D je dán reciprokou hodnotou koeficientu k, tj. vyjadřuje důchodovou rychlost peněz (V). - Nechť nyní centrální banka zvýší nabídku nominálních peněz tak, že skutečná držba peněz je vyšší než požadovaná, potom na obr 4.3 se nabídka peněz zvýší z M S(0) na M S(1). Přebytek nabídky nominálních peněz je použit pro nákup zboží a služeb a nákup ostatních finančních aktiv (nechť je v našem případě reprezentují jen obligace) v zahraničí. Předpoklad malé otevřené ekonomiky implikuje, že ceny kupovaného a prodávaného zboží na mezinárodních trzích jsou zcela determinovány cenami na těchto trzích a nemohou být ovlivňovány změnami domácí produkce nebo spotřeby. Znamená to, že země je na mezinárodním zbožovém trhu cenový příjemce. Domácí ceny těchto zboží musí být rovny světovým cenám vyjádřeným v domácí měně (tyto ceny jsou obvykle denominovány v zahraniční měně), neboť v monetaristickém konceptu je spojena vnitřní cenová hladina s mezinárodními cenami a mezinárodními úrokovými sazbami přes podmínku PPP a paritu úrokových sazeb, takže přebytek poptávky po domácím zboží a službách nemůže být v systému fixního měnového kursu eliminován růstem domácí cenové hladiny. Obdobně přebytek poptávky po domácích finančních aktivech (obligacích) nemůže být odstraněn poklesem domácích úrokových sazeb, neboť i finanční aktiva jsou spojena s mezinárodní úrokovou sazbou (přes podmínku parity úrokových sazeb mechanismem úrokové arbitráže). Znamená to, že úrokové sazby jsou v malé otevřené ekonomice determinovány, a tedy země které si vypůjčují nebo půjčují 8

9 jsou externě determinovány a nemohou být ovlivněny ekonomickými podmínkami v domácí zemi. Na mezinárodním finančním trhu je tedy země úrokovým (cenovým) příjemcem (úrokové sazby jsou tedy pro ni dané). Přebytek poptávky po zboží a službách a přebytek poptávky po ostatních finančních aktivech (obligacích) se v systému fixního měnového kursu přepne na zahraniční trhy. V modelu se předpokládá, že světová ekonomika může uspokojit přebytek poptávky po zboží a službách a přebytek poptávky po ostatních finančních aktivech (obligacích) v domácí zemi bez změn zahraničních cen zboží a služeb (P F značí cenu referenčního koše zboží a služeb v měně cizí země) a bez změn cen obligací. Výsledek převisu nabídky nominálních peněžních zůstatků (M S ) nad poptávkou po těchto zůstatcích (M D ) je, že přebytek poptávky po zboží a službách vytvoří deficit běžného účtu v domácí zemi a přebytek poptávky po ostatních finančních aktivech (obligacích) vytvoří deficit kapitálového účtu. Obecně lze pozici deficitu lze vyjádřit takto: M S - M D = (A - Y) + (B D - B S ), kde M S - M D je přebytek nabídky peněz nad poptávkou po penězích (tj. skutečná držba peněz je vyšší než požadovaná), jež vyúsťuje v monetaristickém konceptu v deficit platební bilance, a to jako deficit běžného účtu (výraz A - Y na pravé straně rovnice značí, že domácí absorpce (A) je vyšší než domácí důchod) a v deficit kapitálového účtu v rozsahu (B D - B S ), kde B D je poptávka po ostatních finančních aktivech (obligacích), která je vyšší než nabídka ostatních finančních aktiv v domácí zemi (B S ). (Domácí absorpcí A rozumíme spotřebu (C) plus investice (I) a vládní nákupy zboží a služeb (G)). Obnova rovnováhy v monetaristickém konceptu platební bilance: flexibilní kurs Uvažujme nejprve systém flexibilního měnového kursu: při flexibilních měnových kursech - a při flexibilních mzdách a cenách - vzroste na obr. 4.3 cenová hladina z P D(0) na P D(1) a měnový kurs podle absolutní verze teorie parity kupní síly vzroste z výchozí úrovně E D/F(0) na E D/F(1). Tímto je znovu ustavena rovnováha na trhu peněz, na obr. 4.3 rovnováha mezi novou vyšší nabídkou peněz M S(1) a poptávkou po penězích při vyšší cenové hladině (a daném domácím důchodu na úrovni potenciálního produktu a při neměnném koeficientu k, resp. neměnné důchodové rychlosti peněz). Z obr. 4.3 zřetelně plyne příčina nerovnováhy platební bilance a mechanismus jejího obnovování v monetaristickém pojetí, jakož i důsledky obnovení rovnováhy platební bilance. Příčinou nerovnováhy platební bilance je nerovnováha na trhu peněz mezi nabídkou (zásobou) nominálních peněz a poptávkou po těchto penězích, mechanismem obnovování rovnováhy platební bilance je změna cenové hladiny a změna měnového kursu. Proces obnovení rovnováhy platební bilance má tedy jenom peněžní následek: změnu cenové hladiny a změnu měnového kursu. Obnova rovnováhy platební bilance: fixní kurs Uvažujme nyní o procesu obnovení rovnováhy platební bilance v systému fixního měnového kursu. Z rovnice rovnováhy na trhu peněz v našem případě plyne deficit platební bilance jako výsledek deficitu běžného účtu a deficitu kapitálového účtu. V systému fixního měnového kursu (a tedy i při neměnné cenové hladině) zůstane cenová hladina na obr. 4.3 na výchozí úrovni P D(0) a měnový kurs také na výchozí úrovni E D/F(0) i když se zásoba peněz zvýšila z M S(0) na M S(1). Centrální měnová autorita musí v systému fixního měnového kursu prodat domácím dovozcům zahraničního zboží cizí měnu z měnových rezerv za pevnou cenu (fixní kurs), stejně tak musí prodat kupujícím 9

10 obligací denominovaných v cizí měně cizí měnu ze svých měnových rezerv. Deficit platební bilance, který takto vznikne, je tak v systému fixního měnového kursu kryt mezinárodními rezervami, jejichž snížení odpovídá na obr. 4.3 horizontální vzdálenosti bodu K a N (deficit platební bilance tedy dosáhne velikosti KN). Přebytek nabídky peněz poptávkou je v systému fixního měnového kursu "potrestán" ztrátou (snížením) mezinárodních měnových rezerv. Protože zásoba mezinárodních měnových rezerv je vždy omezená, centrální banka se buď musí vrátit k původní zásobě (nabídce) peněz M S(0), nebo sáhne k devalvaci měny. Na obr. 4.3 znamená pokles měnových rezerv použitých ke krytí deficitu platební bilance i snížení nominální nabídky (zásoby) peněz z M S(1) zpět k M S(0). Obnova rovnováhy platební bilance: řízený (nečistý) floating Z obr. 4.3 názorně plyne, že zvláštní situace nastává v systému řízeného (nečistého) floatingu. Budeme-li předpokládat růst nabídky peněz z M S(0) do M S(1), ale nebude-li chtít centrální banka zvýšit měnový kurs z E D/F(0) až do E D/F(1), intervenuje na mezinárodním měnovém trhu nákupem domácí měny a prodejem mezinárodních měnových rezerv v rozsahu úsečky OP ke stabilizaci měnového kursu, tedy jeho zvýšení z E D/F(0) jen do E D/F(1) V tomto případě dosáhne deficit platební bilance velikosti úsečky OP a množství peněz se sníží z M S(1) k M S(2). Dodatek: Keynesiánský koncept platební bilance - nástin - Významným charakteristickým rysem i přínosem keynesiánského konceptu platební bilance je formulace důchodového vyrovnávacího mechanismu běžného účtu (v něm zejména bilance zboží a služeb). Jestliže jsou čisté exporty (běžný účet) pasívní (například v důsledku poklesu exportu nebo růstu dovozu), klesne prostřednictvím multiplikátoru otevřené ekonomiky důchod. Pokles důchodu - jak plyne z keynesiánské dovozní funkce - vede ke snížení dovozu a tedy ke zlepšení běžného účtu a zlepšení platební bilance. Tak důchodový vyrovnávací mechanismus vede k částečnému odstranění nerovnováhy běžného účtu a tedy i nerovnováhy platební bilance. Jakým způsobem řeší keynesiánský teoretický koncept odstranění, resp. obnovu rovnováhy platební bilance v situaci, kdy důchodový vyrovnávací mechanismus odstranil nerovnováhu platební bilance jen zčásti? Uvažujme nejdříve systém fixního měnového kursu.. Jestliže důchodový vyrovnávací mechanismus nestačí zcela odstranit nerovnováhu platební bilance, schodek bilance zboží a služeb a platební bilance vyvíjí tlak na depreciaci měny. Centrální banka musí dovozcům prodávat zahraniční měnu ze svých mezinárodních měnových rezerv za měnu domácí země, což jednak snižuje tyto rezervy a jednak snižuje peněžní zásobu v domácí zemi. Protože se v keynesiánském teoretickém konceptu předpokládají v krátkém období nepružné, resp. málo pružné mzdy a ceny, snížení peněžní zásoby vede k růstu úrokové sazby. V keynsiánském teoretickém konceptu má však růst úrokových sazeb za následek jednak snížení poptávky po investicích a spotřebních výdajích (snížení autonomní poptávky) a současně s tím pokles důchodu, čímž se zlepšuje běžný účet platební bilance. Současně vyšší úroková sazba vyvolává čistý kapitálový příliv (vzhledem k vyšší očekávané míře výnosnosti aktiv denominovaných v domácí měně), což zlepšuje kapitálový účet platební bilance a platební bilanci celkově. Tyto procesy budou probíhat do té doby, dokud se neobnoví rovnováha platební bilance. 10

11 Má-li v systému fixního měnového kursu země přebytek běžného účtu, potom jako výsledek působení důchodového vyrovnávacího mechanismu dojde zčásti k odstranění přebytku běžného účtu (růst důchodu vyvolává růst dovozů). Protože důchodový vyrovnávací mechanismus neodstraňuje celý přebytek běžného účtu, ale jen část, aktivum běžného účtu bude vyvolávat tlak na apreciaci měny domácí země. V systému fixního měnového kursu musí centrální banka koupit tento přebytek za domácí měnu ve fixním kursu, což znamená zvýšení mezinárodních měnových rezerv a současně i zvýšení peněžní zásoby v domácí zemi. Zvýšení peněžní zásoby vede ke snížení úrokových sazeb, což stimuluje poptávku po autonomních investičních a spotřebních výdajích, což znamená růst důchodu a z tohoto titulu zhoršení běžného účtu, a vede k růstu odlivu kapitálu ze země (snížila se očekávaná míra výnosnosti aktiv denominovaných v domácí měně). Platební bilance tak dosáhne rovnováhy. Uvažujme nyní systém flexibilního měnového kursu. Jestliže i po vyčerpání důchodového vyrovnávacího efektu zůstává běžný účet ve schodku, je tedy i platební bilance ve schodku. Schodek běžného účtu a platební bilance "spustí" depreciaci měny domácí země, jež stimuluje export a omezuje import tím, že jej zdražuje. V závislosti na růstu cen dovozu, ve středním období se postupně zvyšuje i domácí cenová hladina. Depreciace měny tak vede ke zlepšení čistých exportů a k obnovení rovnováhy platební bilance. A opačně: měna země, která má přebytek běžného účtu a měnový kurs apreciuuje, tím se zhorší čisté vývozy, což může vyvolávat jistý tlak na snižování dovozních cen vyjádřených v domácí měně, a tím i tlak na snížení cenové hladiny. Celkově se zhoršuje konkurenceschopnost domácí země a platební bilance se touto cestou uvede do rovnováhy. Shrňme: v systému fixního měnového kursu a v systému flexibilního měnového kursu jsou změny v platební bilanci v keynesiánském konceptu vyvolány jednak změnami důchodu a jednak změnami úrokové sazby. Rozdíl mezi domácí úrokovou sazbou a světovou úrokovou sazbou (tj.změna úrokové sazby vyvolává buď čistý kapitálový příliv (v případě, kdy domácí úroková sazba je vyšší než světová) nebo čistý kapitálový odliv (v případě, kdy domácí úroková sazba je nižší než světová). Rozdíl keynesiánského a monetaristického konceptu platební bilance: Podstatným charakteristickým rysem keynesiánského konceptu platební bilance je fakt, že nerovnováha platební bilance má reálné (nikoliv tedy monetární) příčiny a mechanismus obnovující rovnováhu platební bilance má reálné ekonomické konsekvence. Připomeňme v této souvislosti, že položky platební bilance se často člení na autonomní položky a přizpůsobující se (akomodující) se položky. Transakce zachycené v platební bilanci jsou autonomní tehdy, jestliže jejich hodnota je determinována nezávisle na platební bilanci. Přizpůsobující se (akomodující se) položky v platební bilanci jsou položky, které jsou determinovány čistými důsledky autonomních položek. Jinými slovy řečeno, autonomní položky jsou "nad čarou", zatímco přizpůsobující se položky jsou "pod čarou". V tomto smyslu jsou v keynesiánském konceptu platební bilance - jak jsme uvedli - položky běžného účtu autonomními položkami, tj. "jsou nad čarou", zatímco položky kapitálového účtu jsou přizpůsobujícími se položkami. V monetaristickém konceptu platební bilance je tomu právě naopak: autonomními položkami - a tedy položkami "nad čarou" - jsou položky kapitálového účtu, zatímco položky běžného účtu jsou přizpůsobujícími se položkami. 11

12 V keynesiánském konceptu platební bilance jsou tedy položky běžného účtu autonomními faktory, zatímco změny kapitálového účtu a změny měnových rezerv jsou komponenty platební bilance, které se přizpůsobují. Na rozdíl od keynesiánského konceptu platební bilance jsou v monetaristickém konceptu monetární toky jako autonomní komponenty (faktory) platební bilance, zatímco toky zboží a služeb a investic jsou v dlouhém i krátkém období nazírány jako komponenty, které se přizpůsobují. Kontrolní otázky: 1) Analyzujte účinek devalvace v systému fixního měnového kursu na platební bilanci v monetaristickém konceptu v krátkém a v dlouhém období 2) Jaký je ekonomický důsledek rychlejšího růstu zahraniční cenové hladiny (P F ) oproti domácí cenové hladině (P D) na platební bilanci v monetaristickém konceptu v systému fixního měnového kursu a v systému flexibilního měnového kursu? Literatura: Mach, M.: Makroekonomie. Pokročilejší analýza, 3. část, kap Melandrium, ISBN

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

Otevřená ekonomika, měnový kurz

Otevřená ekonomika, měnový kurz Otevřená ekonomika, měnový kurz Obsah přednášky Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice Nominální a reálný měnový kurz Determinace měnového kurzu v krátkém a dlouhém období Úroková

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE

OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE konomie II OTVŘNÁ KONOMIKA A DTRMINAC ROVNOVÁŽNÉ PRODUKC Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

Dochází k plynulé a rovnoměrné spotřebě podle celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu).

Dochází k plynulé a rovnoměrné spotřebě podle celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu). Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 4 7) Spotřební a investiční výdaje 8) Měnové kurzy a

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

1. dílčí téma Platební bilance, horizontální a vertikální struktura, účtování v platební bilanci, rovnováha a vztah k devizovému trhu

1. dílčí téma Platební bilance, horizontální a vertikální struktura, účtování v platební bilanci, rovnováha a vztah k devizovému trhu METODICKÝ LIST 1. SOUSTŘEDĚNÍ K PŘEDMĚTU MEZINÁRODNÍ FINANCE Předmět N_MF MEZINÁRODNÍ FINANCE Typ studia Magisterské kombinované Semestr Zimní 2008 Způsob zakončení Zkouška Přednášející Ing. Arnošt Klesla

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost 10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost Úvod V dnešní globalizované ekonomice jsou jednotlivé státy navzájem propojeny nejen prostřednictvím mezinárodního obchodu, ale také prostřednictvím

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II.

Ekonomie II. Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Ekonomie II Trh práce, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Metodický list č. 3 Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 3. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP)

TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY (PPP) ZÁKLADNÍ PROBLÉMY Model chování dlouhodobého směnného kurzu není dokonalým popisem reality, ale je způsobem jak ukázat jak účastníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz a co ovlivňuje pohyby kurzu

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

Studijní opora OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE

Studijní opora OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 3 OTEVŘENÁ EKONOMIKA A DETERMINACE ROVNOVÁŽNÉ PRODUKCE Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

MEZINÁRODNÍ EKONOMIE KURZOVÁ POLITIKA PENÍZE, ÚROKOVÉ SAZBY A SMĚNNÉ KURZY

MEZINÁRODNÍ EKONOMIE KURZOVÁ POLITIKA PENÍZE, ÚROKOVÉ SAZBY A SMĚNNÉ KURZY MEZINÁRODNÍ EKONOMIE KURZOVÁ POLITIKA PENÍZE, ÚROKOVÉ SAZBY A SMĚNNÉ KURZY 3. kapitola Krugman Obstfeld. SMĚNNÉ KURZY A DEVIZOVÉ TRHY ZÁKLADNÍ PROBLÉMY TEORIE DETERMINACE SMĚNNÉHO KURZU Směnný kurz umožňuje

Více

N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2010 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování a pojišťovnictví VŠFS 1 Osnova 1.Platební bilance,

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Centrální bankovnictví 2. část

Centrální bankovnictví 2. část Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden Makroekonomie 2 LS 2015 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. KH Po 11: 00 12:30 Literatura, osnova kurzu a podmínky získání kreditů viz STAG Nutnost příprav na přednášku dle zadané literatury Přednášky nekopírují

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější Typy MAE HP KEU 2 Základní typy HP Fiskální Monetární Vnější Fiskální Využívání soustavy veřejných rozpočtů za účelem dosažená vymezených cílů Funkce: Stabilizační, Alokační, Redistribuční. Hlavním subjektem

Více

Měnový kurz a mezinárodní měnový systém

Měnový kurz a mezinárodní měnový systém Měnový kurz a mezinárodní měnový systém Měnový kurz Poměr, v němž jsou navzájem směňovány jednotlivé národní a nadnárodní měny = cena jedné měny vyjádřená v měně druhé Měnový pár Měnový trh Tržní měnový

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Základní tvar NX. Pokud Y roste, roste rovněž M, konkrétně výraz m*y. NX tedy klesá, časem se stane záporný. NX = X - Ma - my 0 Y

Základní tvar NX. Pokud Y roste, roste rovněž M, konkrétně výraz m*y. NX tedy klesá, časem se stane záporný. NX = X - Ma - my 0 Y Zahraniční vztahy Zahraniční obchod Rozlišujeme vývoz a dovoz. Vývoz: roste domácí Y někdo ze zahraničí si kupuje naše statky Dovoz: klesá domácí Y: peníze použité na dovoz, již nelze použít na domácí

Více

Model IS-LM. Křivka IS

Model IS-LM. Křivka IS Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka C.1.: HDP reálně roční zřetězené objemy, referenční rok 5 ) 3) 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti. POROVNÁNÍ S PŘEDCHOZÍM MAKROEKONOMICKÝM SCÉNÁŘEM Rozdíly makroekonomických scénářů současného podzimního Konvergenčního programu (CP)

Více

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MEZINÁRODNÍ FINANCE Metodický list číslo 1

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MEZINÁRODNÍ FINANCE Metodický list číslo 1 Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Platební bilance, devizový trh a devizový kurs Cíl: Seznámit posluchače se základními pojmy mezinárodních

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním UniCredit Bank Czech Republic.

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním UniCredit Bank Czech Republic. www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním UniCredit Bank Czech Republic. Jaroslava Durčáková, Martin Mandel, 2000, 2003, 2007 Cover design Petr Foltera, 2007 Všechna práva vyhrazena

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE ÚVOD, DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III)

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III) KAPITOLA 1 - ÚVOD DO MAKROEKONOMIE. Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní použití Ekonomii běžně dělíme na mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie se zabývá dílčími subjekty na

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Základní složky zahraničních vztahů Čistá export (NX) = export import (EX IM) Čistý příliv kapitálu: - příliv

Více

K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov.

K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov. K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov. 1) Inflace mimo jiné vyjad uje: a) snižování všeobecné cenové hladiny b) že dochází k deflaci c) že roste kupní síla pen z d) i tu

Více

MAKROEKONOMIE I. (Mgr.)

MAKROEKONOMIE I. (Mgr.) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu MAKROEKONOMIE I. (Mgr.) Zimní semestr 2006/07 Metodický list č. 6 11) Teorie reálných hospodářských cyklů 12) Dlouhodobý

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Míra inflace. Pramen: ČSÚ 56,6 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 9,7 11,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1

Míra inflace. Pramen: ČSÚ 56,6 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 9,7 11,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 60 50 40 30 20 10 0 56,6 9,7 11,1 20,8 Míra inflace 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pramen: ČSÚ 1994 1990 1991 1992

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více