republiky do Evropské unie. Součástí zákona se staly mimo jiné i základní normy ochrany přírody v Evropě a současně také podmínky pro zapojení do

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "republiky do Evropské unie. Součástí zákona se staly mimo jiné i základní normy ochrany přírody v Evropě a současně také podmínky pro zapojení do"

Transkript

1 Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy Osnova: Ochrana přírody a krajiny v České republice Základní údaje o CHKO Geografie území Rostlinstvo, živočichové, společenstva Historie území ve vztahu k přírodním složkám Vliv osídlení na prostředí Ochrana přírody a krajiny v České republice - historie, zákonná ustanovení a jejich části, vývoj po 1989, prezentace - mapa, tabulka Natura 2000 První právní akty ochrany přírody vznikaly již ve století a se týkaly především majetku, který tehdy tvořily také přírodní zdroje, včetně zvěře. Cílem proto byla právní ochrana proti pytláctví apod. a většinou se jednalo o nařízení k ochraně lesů a lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby Statuta Konrádova českého knížete Konráda Oty 1360 Kniha Rožmberská Obě zmiňují ochranu lesů, i když v podobě opatření proti krádeži dřeva. Prvky připomínající ochranu přírody obsahoval návrh Maiestas Carolina císaře Karla IV., propracovaný systém feudální správy lesů a stanovil přísné tresty při jeho porušení, pro odpor šlechty však návrh nenabyl platnosti. Na začátku 19. století, v období nastupujícího romantismu, se objevují vědomé snahy o ochranu některých přírodních a krajinných prvků a území. Jednotlivé osoby zřizují první chráněná území, většinou šlo o aktivity osvícených šlechticů. První chráněné území na české území Žofínský prales zřídil dne 28. srpna 1838 na panství Nové Hrady Jiří Augustin Langueval-Buquoy. Ve stejném roce zřídil další chráněné území Hojná voda. Obě tato chráněná území existují dodnes, Žofínský prales jako národní přírodní rezervace a Hojná voda jako národní přírodní památka pak kníže Jan Schwanzerberg založil rezervaci Boubínský prales, dnešní národní přírodní rezervaci. První odrazy ochranářských snah se začínají objevovat i ve správních aktech státních úřadů tzv. Prügelpatent z roku 1854, který byl léta užíván pro ochranu přírodních památek. Právní úprava ochrany přírody v moderním slova smyslu se datuje na území dnešní ČR se vznikem samostatné Československé republiky bylo vyhlášeno na 30 chráněných území (silvestrovské výnosy) a do roku 1938 bylo zřízeno celkem 142 přírodních rezervací první chráněná krajinná oblast Český ráj 1963 první národní park na území České republiky Krkonošský národní park první zákon o státní ochraně přírody na území dnešní ČR. Předmětem ochrany byla chráněná území, chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky a dále chráněné druhy živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin. Tento tzv. konzervační přístup k ochraně přírody, panující na území ČR od 19. století, nebyl schopen zabránit rozsáhlé degradaci přírody a krajiny. Nepočítal rovněž s dynamickým vývojem přírodních stanovišť a ekosystémů. Neutěšený stav přírody i ve zvláště chráněných územích dokazoval, že nestačí chránit přírodu jen na vybraných územích. Jednou z příčin špatného stavu přírody a krajiny byla i skutečnost, že socialistický stát dával často přednost hospodářským zájmům zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vychází ze zásad prevence, předběžné opatrnosti, udržitelného využívání přírodních zdrojů, integrované ochrany a doplňuje stávající konzervační přístup k ochraně dochovaného přírodního prostředí aktivním přístupem za účasti jak státu tak soukromých osob, často vlastníků pozemků či nevládních ekologických sdružení. K zajištění ochrany a tvorby krajiny byl zařazen do zákona i ÚSES, zajišťující kostru stability krajiny byla přijata další úprava reagující na hospodářské, sociální a politické změny při vstupu České

2 republiky do Evropské unie. Součástí zákona se staly mimo jiné i základní normy ochrany přírody v Evropě a současně také podmínky pro zapojení do soustavy Natura Cílem soustavy lokalit evropského významu Natura 2000 je zachování i zlepšení nejhodnotnějších lokalit s ohroženými přírodními stanovišti a ohroženými druhy rostlin a živočichů na území Evropské unie, začlenění těchto cenných lokalit do celoevropského přírodního dědictví. Řada ohrožených přírodních stanovišť je přímo závislá na činnosti člověka, ať už se jedná např. o vlhké louky nebo stepní společenstva, která člověk po staletí (kosením, pastvou) udržoval nezalesněná. Vytvořením soustavy Natura 2000 se vytváří předpoklad pro efektivní využití prostředků při péči o jejich vědecky podložený vývoj. V případě ohrožených druhů je cílem soustavy Natura 2000 vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území, která by měla zajistit jejich přežití. Stejně tak by měly být vybrané populace sledovány a případně prováděny různé aktivity přispívající k ochraně druhu, například posilování populací, záchranná pěstování, podrobnější výzkumy, zvláštní úpravy biotopů a úpravy specifického způsobu péče na lokalitě a podobně. Na základě směrnice o ptácích a zákona bylo v České republice vyhlášeno zatím 39 ptačích oblastí. Byl přijat Národní seznam, stanovící 879 evropsky významných lokalit. Po přijetí lokalit z Národního seznamu do seznamu evropského, bude ochrana těchto lokalit zajištěna vyhlášením lokalit za zvláště chráněná území, v případě, že dosud ochranu jako zvláště chráněná území nepožívají, nebo mohou být chráněna smluvně, na základě uzavření veřejnoprávní smlouvy s vlastníky dotčených pozemků. Na celé řadě EVL však je již vyhlášena jedna z kategorií zvláště chráněných území, často se jedná o jejich větší či menší rozšíření a jen ojediněle o jejich zcela úplné vyhlášení. V Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je do tzv. Národního seznamu zařazeno 11 přírodních komplexů. Dářská rašeliniště nejrozsáhlejší a nejhlubší přechodová rašeliniště na Českomoravské vrchovině s porosty borovice blatky a výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Štíří důl-řeka rozsáhlý komplex slatinných luk a ostřicových mokřadů nad rybníkem, doprovázený dřevinnými porosty, který vyniká bohatým výskytem řady chráněných a ohrožených druhů organismů (PR Řeka), a údolí zaříznutého potoka lemované fragmenty přírodě blízkých lesních a lučních společenstev (PR Štíří důl). Ransko lesní komplex bučin, prameništních a potočních jasanových olšin s nejbohatším výskytem bledule jarní na Českomoravské vrchovině. Předmětem ochrany jsou zde přírodní stanoviště. Louky u Černého lesa - údolní niva s meandrujícím tokem s břehovým porostem a dřevinnými nálety v mokřadech a rybníkem. Pod Kamenným vrchem - enkláva zrašeliněných luk s roztroušenými dřevinnými nálety v mokřadní sníženině mezi lesy s rybníkem. Borová u Poličky Římskokatolický kostel v obci Borová u Poličky v severozápadní části Hornosvratecké vrchoviny. Regionálně významná letní kolonie vrápence malého. Žďár nad Sázavou-garáže - Zámecký areál rodu Kinských, 2,5 km severně od centra města Žďár nad Sázavou. Jediná letní kolonie netopýra brvitého na Českomoravské vrchovině. Vatín - Soustava 8 rybníků v nejjižnějším cípu CHKO Žďárské vrchy, 1 km jižně od Žďáru nad Sázavou. Předmětem ochrany je kuňka ohnivá. Dívka - Rybníky Mikšovec a Dívka severně od obce Hamry nad Sázavou, asi 2 km západně od Žďáru nad Sázavou. Významná lokalita kuňky ohnivé v CHKO Žďárské vrchy. Staviště - Staviště se nachází při jižním okraji CHKO Žďárské vrchy. Jedna ze dvou nejvýznamnějších lokalit výskytu vranky obecné v CHKO Žďárské vrchy. Údolí Chrudimky - Navržená lokalita zahrnuje horní tok řeky Chrudimky nad Hamerskou přehradou (3 km jižně od Hlinska v Čechách) směrem k obci Kameničky. Nejvýznamnější lokalita výskytu mihule potoční v CHKO Žďárské vrchy.

3 Základní údaje o CHKO - charakteristika území, prezentace - tabulka, mapa Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů. V jejím krajinném rázu, formovaném od středověké kolonizace někdejšího pomezního hvozdu, se pod zalesněnými hřbety Žďárských vrchů se střídají louky, pastviny, pole, lesy a rybníky, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní krajiny s venkovským osídlením s prvky horácké lidové architektury. K zajištění ochrany přírody a krajiny byla ve Žďáře nad Sázavou v roce 1970 zřízena Správa CHKO Žďárské vrchy. V současné době je zachování nejcennějších přírodních společenstev CHKO zajištěno v síti 49 zvláště chráněných území o celkové rozloze 1301 ha. Ta spolu s dalšími plochami zařazenými v I. zóně odstupňované ochrany přírody tvoří kostru územního systému ekologické stability na 3% rozlohy oblasti. Tato území jsou obklopena a propojena II. zónou zvýšeného stupně ochrany přírody, zahrnující přírodně blízké ekosystémy s funkcí biokoridorů územního systému ekologické stability, na ploše 31% rozlohy oblasti. Geografie území - geologický vývoj, vodní síť, morfologie, klima - prezentace Tváře krajiny Žďárské vrchy se nacházejí na styku několika geologických jednotek severovýchodního okraje centrální části Českého masivu. Jihozápad oblasti je budován pararulami s obsahem vložek muskovitických a dvojslídých ortorul s pruhy amfibolitů, řidčeji čočkovitá tělesa krystalických vápenců (v okolí Žďáru nad Sázavou a Studnic), výskyty serpentinitů (Tři Studně a Sklené) a vzácně i kvarcitů a skarnů (Budeč). Centrální a severovýchodní část Žďárských vrchů je budována převážně migmatity a dvojslídými ortorulami, jež se střídají s polohami svorů a svorových rul. Středem krystalinika probíhají pruhy výrazně hrubozrnných, tzv. okatých dvojslídých ortorul, vystupující ve sklaních výchozech např. na Zkamenělém zámku a Štarkově. Úzké pruhy v rulových horninách tvoří amfibolity a skarny, často s ložisky železných rud dobývaných od středověku např. v okolí Kadova, Odrance i jinde. Podél železnohorského zlomu zasahuje až k Velkému Dářku od severozápadu výběžek Dlouhé meze tvořený sedimenty České křídové tabule. Na západním okraji oblasti vznikl v místech křížení zlomů ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami. Vzhledem k jeho významnému sulfidickému zrudnění zde byly až do roku 1990 těženy sfaleritchalkopyritové rudy. Přes malou pestrost geologické stavby Žďárských vrchů lze nalézt menší ložiska minerálů. U Žďáru n/s - lokalita Stará vápenice nebo U Vápenice různě zbarvené typy opálů od mléčně bílé až po žlutohnědé až hnědé, někdy bíle skvrnité. Jsou zřejmě vázány na okolí tělesa krystalického vápence. K nejznámějším výskytům ametystů patří prostor severovýchodně od obce Česká Mez u Žďáru nad Sázavou. Ametysty jsou průhledné, mají fialové jádro. Pstruhovce se dají nalézt na přirozených výchozech v údolí Doubravy. V geologickém vývoji byl ráz oblasti formován ve starším kvartéru mrazovým zvětráváním skalních masivů, při němž byly rozpadlé bloky hornin pomalu unášeny po svazích a hromaděny v podobě hlinitokamenitých sedimentů nebo kamenných moří. V období mladšího kvartéru vznikla rašeliniště (oblast Velkého Dářka, okolí Košinova, Krejcaru, Veselská nížina a.j.). Oblast zaujímá severovýchodní část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Toto utváření je označováno jako žďárský typ reliéfu. Jsou důsledkem vrásové tektoniky odolnějších rul a migmatitů podmiňující průběh hlavních rozvodních hřbetů mezi široce rozevřenými zahlubujícími se údolími s plochými úvalovitými uzávěry (např. Svratka, Fryšávka, Věcovský potok). Ve Žďárských vrších, převažuje reliéf ploché vrchoviny, vrcholící v centrální časti Devítiskalskou vrchovinou s nejvyšším bodem Devět skal (836,3 m.n.m.). Na hřbetech jsou typickými krajinnými prvky skalní útvary - Devět skal, Čtyři palice, Malinská skála a Dráteničky. Svislé skalní stěny - mrazové sruby o výšce až 35 metrů jsou přemodelované mrazovými procesy v chladných obdobích kvartéru. Od jejich úpatí vybíhají terasy se suťovými

4 haldami a balvanovými proudy, které se někdy skládají v. Procesy zvětrávání vznikly na temenech skal vzácné skalní mísy, místně nazývané perničky. Jsou vytvořeny např. na Čtyřech palicích, Milovských a Rybenských Perničkách. Na jihozápadě zde tvoří významný krajinný prvek zařezávající se bystřinný tok Sázavy, doprovázený příkrými svahy se skalním útvarem Rozštípené skály. Skalní výchozy s mrazovými sruby, pseudokary a balvanovými proudy se pak v závislosti na geologické skladbě dále nacházejí na Peperku, Světce, Kamenném vrchu a Ranském Babylonu. Geomorfologicky výrazná je zlomovými svahy omezená sníženina Dářské brázdy s rybníky a rašeliništi, na níž navazuje údolí řeky Doubravy. Příznivé hydrologické podmínky dané vyššími úhrny atmosférických srážek byly důvodem pro vyhlášení Žďárských vrchů za chráněnou oblast přirozené akumulace vody (vládním nařízením č. 40/1978). Oblastí prochází hlavní evropská rozvodnice, dělící oblast na severozápadní část (asi 54%), odvodňovanou řekami Chrudimkou, Sázavou a Doubravou do Severního moře a jihovýchodní část (asi 46%), z níž jsou odváděny vody Svratkou a Oslavou do Černého moře. Sázava = je sázavá, tj. přináší nánosy Oslava =kameny vhodné k broušení, prudké vody prohlubující koryto - staročeské "osla" brus, ocílka Názvy řek spíš z míst, kde bylo již osídlení delší dobu, tj. ze středního toku - jak podle obcí, tak podle charakteru toku - Chrudimka, Doubrava, viz výše. Proto také původně spory o pramen Sázavy (Polná, Sázava) Vedle těchto toků zde pramení řada drobnějších potoků, které vytvářejí poměrně hustou říční síť. Její zvláštností jsou četná nevýrazná rozvodí s bifurkacemi vod do obou úmoří. Na vodních tocích oblasti, zejména v povodí Sázavy, Oslavy a Doubravy, byly od středověku budovány četné rybníky. V současné době je funkčních přes 500 rybníků různé velikosti, z nichž největší je Velké Dářko o rozloze 205 ha a celkovém objemu 3,56 mil.m3 vody. Dále zde byly postaveny přehradní nádrže Hamry, Strž, Staviště a Pilská. Klimaticky patří Žďárské vrchy k chladnějším, vlhčím a značně větrným územím. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6,8 C v nejnižších a 5 C v nejvyšších polohách. Vegetační období trvá cca 200 dnů. Průměrný roční úhrn srážek se obvykle pohybuje v intervalu mm, přičemž v polohách nad 800m n. m., dosahuje 1100mm. Ve vyšších polohách stoupá podíl horizontálních srážek a v inverzních situacích v zimním období se tvoří námraza poškozující lesní porosty. Rostlistvo, živočichové, společenstva, prezentace - Krása rostlin, tabulka rostlin Do středověké kolonizace ve 13. století pokrýval území chráněné krajinné oblasti s výjimkou plošně nevýznamných segmentů skal a rašelinišť stinný, v okolí pramenišť a mokřadních sníženin močálový, pralesní hvozd. Fragmenty blízké těmto přirozeným lesním společenstvům se na některých stanovištích zachovaly až do současnosti a jsou předmětem ochrany v síti zvláště chráněných území. Charakteristické, oproti okolním lesům Českomoravské vrchoviny, bylo i značné zastoupení podmáčených smrčin, v jejich dřevinné skladbě dominovaly smrk a jedle s příměsí buku nebo olše lepkavé. V nižších polohách chráněné krajinné oblasti byly značně rozšířeny bikové bučiny, v jejichž dřevinné skladbě dominovaly buk a jedle s příměsí smrku a na živnějších stanovištích i javoru klenu. Jsou zachovány na Žákově hoře, Ransku. Vesměs však byly také přeměněny na převážně smrkové hospodářské porosty. Vzácně se vyskytovaly květnaté jedliny, jejichž prvky se dochovaly na Ransku a Štířím dole. Ojediněle zde rostly suťové a roklinové lesy s javorem klenem, jasanem ztepilým, případně jilmem horským, doprovázené v podrostu měsíčnicí vytrvalou. Jejich ukázka je zachována na Peperku. Ve vyšších zamokřených polohách byla vegetace reprezentována zejména smrkovými olšinami. V dřevinné skladbě převládá olše lepkavá s různou příměsí olše šedé nad smrkem ztepilým a v podrostu s vlhkomilnými mechy jsou vtroušeny některé horské druhy mj. čarovník alpský a

5 mléčivec alpský. Na bohatších stanovištích se zachovaly prameništní a potoční jasanové olšiny, v jejichž porostní skladbě dominují olše s jasanem ztepilým a v bylinném podrostu je hojná bledule jarní, místy i oměj pestrý aj. Ukázky těchto společenstev jsou chráněny na Ransku. Fragmenty reliktních acidofilních borů se ostrůvkovitě zachovaly na některých rulových skalních útvarech (např. Milovské Perničky) a ojedinělých výchozech hadcových hornin (na Ranském Babyloně, u Skleného a Tří Studní). Borovice lesní i smrk ztepilý bývají na těchto stanovištích zakrnělého vzrůstu a obvykle je zde provází bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Společenstva rašeliništních borových smrčin, s borovicí lesní, smrkem ztepilým a břízou pýřitou se zachovala u Velkého Dářka, v Krejcarském lese a u Zalíbeného. V Dářském rašeliništi se zachovala i vrchovištní společenstva, v nichž se v rašelinním blatkovém boru vyskytuje na jediném místě Českomoravské vrchoviny populace borovice blatky. Pro Žďárské vrchy jsou charakteristická především společenstva vlhkých až trvale zamokřených a rašelinných luk. Velmi rozšířená jsou vlhkomilná společenstva, s porosty růžově kvetoucího hadího kořene většího, fialově kvetoucího pcháče různolistého a žlutavobíle kvetoucího tužebníku jilmového, udávajícími barevný ráz podhorských luk v letním období. Kolem rybníků jsou obvykle společenstva v nichž často rostou zábělník bahenní a vachta trojlistá. Méně často jsou zastoupeny rákosiny. V živinami chudých klidných vodách se vzácně vyskytuje bublinatka menší a hvězdoš podzimní. Na rybnících ojediněle rostou leknín bělostný a stulík žlutý, vzácně rdest alpský. Jen zcela ojediněle se v oblasti zachovaly fragmenty společenstev vázaných na vložky vápenatých hornin, kde se nacházejí poslední zbytkové populace hořečků (Studnice u Nového Města, Štíří důl). Z regionálního pohledu zde 42 druhů cévnatých rostlin prokazatelně vyhynulo, 50 druhů lze považovat za nezvěstné a výskyt 20 druhů zůstává nejasný. Kriticky ohroženo je 61 druhů, dalších 23 druhů je vzácných, 67 druhů silně ohrožených, 81 druhů patří mezi ohrožené a 87 druhů je řazeno do skupiny vyžadující další pozornost. Cennými biotopy z hlediska výskytu živočišstva jsou i vlhké rašelinné louky, lada s rozptýlenou dřevinnou vegetací a vřesovištními formacemi, dále pak vodní biotopy s břehovými porosty a na ně navazující mokřady. V těchto zachovalých fragmentech přirozených a přírodě blízkých společenstev žije řada ohrožených druhů živočichů. Velkou vypovídací schopnost o stavu biotopů má zejména výskyt některých skupin bezobratlých, například pavoukovců, brouků, motýlů, mravenců nebo vážek. Donedávna vyhraněná fauna rašelinišť a rašelinných luk (žluťásek borůvkový, modrásek stříbroskvrnný) silně ustoupila v důsledku odvodňování. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma, typicky vyvinuté lipanové pásmo je na řece Svratce pod Jimramovem. Čisté potoky a říčky obývá mihule potoční. Z hlediska myslivosti je vedle běžných druhů zvěře významný výskyt původní populace jelena evropského v chovné jelení oblasti Žďárské vrchy. Historie území ve vztahu k přírodním složkám, prezentace - Lidé a krajina, mapa Libická stezka Prvními návštěvníky byli pravděpodobně dočasní nebo sezonní návštěvníci - lovci, dřevaři, uhlíři, prospektoři, horníci. Poslední dvě činnosti zejména v souvislosti s rozvojem hornictví a zpracování stříbra na Jihlavsku. Libická stezka byla jednou z hlavních středověkých obchodních cest spojujících Čechy a Moravu. Podle některých pramenů souvisí název se jménem Ljubjata, který prý se svojí čeledí stezku v 11. století vysekal. Cesta spojovala Čáslavský a Brněnský župní hrad a vedla z Čáslavi jako odbočka z České stezky a končila někde pod Brnem, kde se spojovala se stezkou Jantarovou. V 13. a 14. století ztrácela na významu a postupně její funkci převzala stezka Haberská, která vedla z Čáslavi na, Havlíčkův Brod, Jihlavu a spojovala se se znojemskou částí Jantarové stezky. Klášter ve Žďáře nebyl prvním řádovým domem, který v oblasti lesů v okolí trhové vsi Žďáru měl působit. Již v roce 1234 se pokusil o založení kláštera Cella S. Bernardi v Nížkově u Žďáru Jan z

6 Polné, který sem povolal cisterciáky z Oseka. Myšlenka na založení kláštera však zůstala živá. Boček z Obřan oslovil klášter v Pomuku, aby do kraje vyslal své zástupce. V roce 1253 vznikl klášter na ostrožně nad soutokem Sázavy a Stržského potoka pomalu začal vznikat areál kláštera - zemědělství, řemesla. Klášter a Pernštejnové - rozvoj území - Velké Dářko vzájemné souvislosti surovinového bohatsví a potřeby energie pro zpracování. Železářství - několik etap středověk až novověk - důsledek - velké odlesnění a následná lesnická péče Sklářství - zpočátku jednotlivivé hutě, později v 19. stol větší rozmach - důsledek polomů a dostatku surovin - Rumpoldtův mlýn = stoupa na křemen. Tyto vlny s přestávkami trvaly až do ploviny 19. stol., zejména v souvislosti se železářstvím. Známky této činnosti lze i vysledovat v některých místních jménech nebo příjmeních - šmídknecht (pecařský tesař), hamerník, šmelcíř, kubšítr, kosař, dýmač, haur (přebíral materiál) Pozdější ovlivňování krajiny již není tak výrazné. Vliv osídlení na prostředí - změny krajiny, antropogenní tvary, změny bioty, prezentace graf lesy, tabulka lesy V v původním hraničním hvozdu převládaly buk lesní (35,6%) a jedle bělokorá (32,4%) ve stinných lesích, v nichž na minerálně bohatších půdách rostl v příměsi javor klen (0,2%) a vtroušen byl jilm horský. Smrk byl značně zastoupen (27,3%) zejména na minerálně chudých a podmáčených stanovištích. Borovice lesní byla rozšířena na rašeliništích a skalnatých výchozech (3,8%), kde ji doprovázely bříza pýřitá a bělokorá (0,2%), jeřáb ptačí a ojediněle i borovice blatka. Na prameništích a potočních nivách byla zastoupena olše lepkavá (0,3%). Žďářením pralesa při kolonizaci území, pastvou dobytka a zejména zvyšující se potřebou dřeva k provozu železářských hamrů a hutí i pozdější sklářskou výrobu se rychle snižovalo zastoupení lesa a měnila se i jeho skladba. Náklady na výrobu dřevěného uhlí tvořily až 75 % výdajů při výrobě železa. Původní převážně jedlobukové porosty byly vytěženy a v holosečném hospodářství zaváděném od konce 18. století byly obnovovány převážně smrkem. V současné skladbě převážně jehličnatých porostů je tak smrk zastoupen 86,2%, borovice 5,5%, nepůvodní modřín a ostatní jehličnany 1,3%, ale jedle jen 1%. Zastoupení buku kleslo na pouhá 2%, dále zde rostou olše 2%, břízy 1,3% a ostatní listnaté dřeviny 0,7%. CHKO Žďárské vrchy patří 46% lesnatosti mezi nadprůměrně zalesněná území ČR. Převládají svšak hospodářsky změněné stejnověké smrkové porosty s mizivou příměsí jiných dřevin. Nevyhovující je také věková struktura porostů, ovlivněná rozsáhlými kalamitami v letech a (až na výjimky některých podrostně obhospodařovaných částí lesa) jejich chybějící porostová diferenciace. Tyto porosty jsou pak méně odolné vůči působení řady škodlivých činitelů. Významné škody, především vývraty v porostech na podmáčených stanovištích, působí bořivé větry ze SZ a JV směru. Ve vyšších polohách je 15% porostů poškozeno polomy sněhem a námrazou. Třetina porostů byla poškozena loupáním, ohryzem a okusem dříve přemnoženou jelení zvěří s následným rozvojem hnilob působených houbovými patogeny, především václavkou, postihujících až 18% dřevní hmoty. Lesy jsou i dnes významným krajinotvorným prvkem oblasti, stav porostů však ovlivňuje nepříznivě plnění jejich ostatních mimoprodukčních funkcí, zejména vodohospodářské, půdoochranné, klimatické a rekreační. I když se již v současném lesním hospodářství projevují trendy obnovy lesa se zvýšeným podílem přirozených dřevin a uplatňování podrostního hospodářského způsobu k vytvoření věkově i prostorově diferencovaných smíšených porostů s větší ekologickou stabilitou, je dosažení cílů přírodně blízkého hospodaření v lesích s dlouhodobou záležitostí. Zemědělství je činností, která začala od 12. století významným způsobem ovlivňovat krajinu. Území získávalo charakter zemědělské kulturní krajiny, tvořené mozaikou lesů, polí a luk, oddělených cestami, mezemi a kamenicemi. Krajina tohoto druhu byla díky své členitosti, střídání

7 kultur a druhové pestrosti, sama o sobě ekologicky vyváženým systémem. Tento způsob obdělávání krajiny a hospodaření s jejími zdroji, podmíněný jistě dobou a technickými možnostmi tehdejších hospodářů, pramenil i z jejich přirozené úcty k přírodě, na níž byli zcela závislí. Je však také zvážit, že i tento romantizující pohled na staré hospodáře není zcela založen na pravdě. Historické systémy hospodaření se neprojevovaly tak zhoubně hlavně proto, že ovlivňovaly území podstatně menší a díky nižšímu počtu obyvatel. Na jedné straně byla zvýšená druhová pestrost jejich zavlékáním při hospodaření a obchodu, což je v určitém pohledu pojímáno pozitivně, na druhé straně ještě v 19. století se páslo v lese a hrabalo jehličí, což je v současnosti pojímáno zcela negativně. Přirozená vazba mezi zemědělcem a krajinou byla narušena v době rozmachu velkoplošného zemědělství. Byly zaváděny nové postupy, bez ohledu na hodnoty zdejší krajiny či klimatické podmínky. Intenzifikace byla příčinou napřimování toků, rozsáhlého odvodňování zemědělských pozemků, rušení cest a mezí a úbytku stromů a keřů v krajině. Současná ekonomická situace v zemědělství je příčinou výrazného snížení negativního dopadu hospodaření na přírodu. Zemědělci musí zvažovat náklady na použití hnojiv a pesticidů a stávají se ekology z ekonomických důvodů. Státem podporované zatravňování zemědělských ploch je pro ochranu přírody a krajiny též přínosem. Z hlediska ochrany a zachování harmonické kulturní krajiny je úpadek zemědělství nežádoucí. Je však problematické dosahovat údržby krajiny např. dotacemi na kosení, které však nemá hospodářskou koncovku. Antropogenní tvary ve významu především po těžbách a prospekci (i propad u Vojnova Městce) - odvaly, jámy (Ranská jezírka), lomy, úvozové cesty, kamenice po zemědělské činnosti, novodobě haldy a skládky (rozcestí na Světnov), velká technická přemisťování v říční síti, přehrady, komunikace, zemělská činnost - změny kvality půd a erozní působení na velkých plochách. Ne vždy zcela jednoznačné negativní vlivy - osidlování náhradních prostředí regionálními druhy rostlin a živočichů, příp. dosidlování novými druhy - agresivní vlivy - netýkavky, křídlatky, psík mývalovitý, norek americký. V podstatě jde o stejné působení jako v minulosti, ale s vyšší intenzitou. Náprava škod minulosti a alespoň částečný návrat ke stabilní kulturní krajině přepokládá zaměřit se na : - péči o ty přírodní hodnoty, které byly záměrně nebo shodou okolností uchráněny před poškozením nebo znehodnocením (především se jedná o území, kde se dochovala kostra mezí s četnou mimolesní zelení, přirozené toky či luční společenstva, zejména v potočních a říčních nivách, izolovaná menší území s výskytem chráněných a ohrožených druhů. - obnovu (revitalizaci) přírodních prvků,jež byly poškozeny nebo zcela zlikvidovány (zde je velká škála možností lze podporovat navracení rozptýlené zeleně do krajiny, obnovu mezí, revitalizaci nevyváženého vodního režimu, obnovu druhové bohatosti luk apod.) Smyslem těchto opatření je dosáhnout ekologické stability krajiny a vyváženosti jejích jednotlivých prvků. Přestávka Promítání filmu Žďárské vrchy - krajina útulná Diskuse Zadání námětů (regionální zemědělství, venkovské zahrady a jejich rostliny) Literatura, zdroje: Výnos Ministerstva kultury ČSR, ze dne , čj. 8908/70 - II/2 o zřízení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Kreps M, Dr. CSc, 1970: Železářství na Žďársku , Blok, Brno Česká komora architektů, 2001:Tvář naší země - krajina domova, sborníky z konference 2001,

8 Studio JB, Lomnice nad Popelkou Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol, 2002: Jihlavsko, Chráněná území ČR, svazek VII, AOPK ČR Btrno, Praha vrchy.cz

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Základní charakteristika území

Základní charakteristika území NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824

Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824 Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního

Více

3. Přírodní památka Kamenec

3. Přírodní památka Kamenec 3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Přírodní památka Tesařov

Přírodní památka Tesařov Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Jaronínská

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH Natura 2000 OBSAH CO JE TO NATURA 2000? LESY HORSKÉ HOLE RAŠELINIŠTĚ LOUKY EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY V JESENÍKÁCH PTAČÍ OBLAST JESENÍKY JAK SE LIŠÍ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 OD DNEŠNÍCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ?

Více

Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková

Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí RNDr. Alena Vopálková Právní rámec Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (ZOPK) stanoví: Definiční znaky zvláště

Více

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY NÁVRHY OPATŘENÍ NA LESNÍ PŮDĚ Kolektiv autorů OBSAH Opatření souhrn Vymezení zájmových území Přírodní poměry Mapa návrhů na lesní

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE. č. 24/2011, kterým se zřizuje přírodní rezervace Borkovická blata

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE. č. 24/2011, kterým se zřizuje přírodní rezervace Borkovická blata NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 24/2011, kterým se zřizuje přírodní rezervace Borkovická blata Rada Jihočeského kraje vydává dne 19. 7. 2011 podle 77a odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1 Typy vývoje lesa Plochy jsou převzaty z výstupů provozní inventarizace, bez generalizace hranic v rámci vytyčení jednotek prostorového rozdělení lesa. V přehledu jsou uvedeny skutečné druhové skladby ve

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

Cikháj 35, Žďár nad Sázavou

Cikháj 35, Žďár nad Sázavou ÚSES KONFLIKTY V SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Cikháj 35, 591 02 Žďár nad Sázavou mon.tvr@seznam.cz Úvod Můj příspěvek pouze prezentuje největší konflikty ve vymezení chráněných lokalit v

Více

Ochrana přírody. Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody

Ochrana přírody. Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody 4. prosince 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Ochrana přírody Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody Ochrana přírody strana 2 Úvod Teoretický

Více

HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno

HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno photo Igor Míchal HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY od starověku do současnosti Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, 602 00 Brno Klimaticko-geografický gradient nižší polohy listnaté

Více

za krásami brněnských lesů

za krásami brněnských lesů za krásami brněnských lesů Obsah Úvod 1 Naučné stezky 2 Naučná stezka lesnická - lesní správa Deblín 4 Naučná stezka lesnická - lesní správa Brno 6 Naučná stezka lesnická - lesní správa Lipůvka 8 Naučná

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Čeřínek. Skalní mísy Přední skála u Čeřínku. Formanská studánka u Čeřínku

Čeřínek. Skalní mísy Přední skála u Čeřínku. Formanská studánka u Čeřínku Čeřínek Vrch Čeřínek (761 m) s přírodním parkem stejného jména leží asi 10 km západně od Jihlavy a asi 5 km východně od Nového Rychnova. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní

Více

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. 9.4.2014 Senožaty VRT Ochrana krajiny X Povinnosti státu k ochraně krajiny vyplývají z mezinárodních úmluv a

Více

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 7. listopadu 2016 č. 11/2016. o zřízení přírodní rezervace Velký Pařezitý rybník

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 7. listopadu 2016 č. 11/2016. o zřízení přírodní rezervace Velký Pařezitý rybník NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 7. listopadu 2016 č. 11/2016 o zřízení přírodní rezervace Velký Pařezitý rybník Rada Kraje Vysočina vydává v souladu s ustanovením 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice

Více

Územní systém ekologické stability ÚSES

Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability ÚSES Hlavní cíle ÚSES 1. Uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění. 2. Vytvoření optimálního

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu

KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu Jaromír Maštera říjen 2013 Obojživelníci na Vysočině Česká republika - 21 druhů Vysočina - 15 druhů: mlok čolek velký čolek horský

Více

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování (K127), http://www.uzemi.eu Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství (K143), http://storm.fsv.cvut.cz/

Více

Obsah A. Úvod E. Posouzení vlivu na identifikované znaky Seznam zkratek Literatura... 7

Obsah A. Úvod E. Posouzení vlivu na identifikované znaky Seznam zkratek Literatura... 7 Obsah Obsah... 1 A. Úvod... 2 B. Předmět posouzení... 2 C. Vymezení dotčeného krajinného prostoru... 3 D. Identifikace znaků krajinného rázu... 4 E. Posouzení vlivu na identifikované znaky... 5 F. Určení

Více

I. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika

I. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika I. TVARY GEORELIÉFU A. Elementární tvary reliéfu V tabulce lze pro svahy nalézt více odpovídajících znaků; při charakteristice krajiny je pak potřebné uvést všechny odpovídající znaky (např. u svahu nejen

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

Podzemní vody miniprojekt

Podzemní vody miniprojekt Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,

Více

b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění

b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění Otázka: Ekologie krajiny Předmět: Biologie Přidal(a): Marian Charakteristika krajiny: 1. Struktura prostorové vztahy mezi EKS nebo složkami 2.Funkce vztahy mezi prostorovými složkami (toky látek, E, druhů)

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2)

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most, 2) Keramost a.s. HISTORIE DOBÝVÁNÍ ŽELEZNÝCH RUD V KRUŠNÝCH

Více

Přírodní rezervace Černý důl

Přírodní rezervace Černý důl Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

1. Základní identifikační údaje

1. Základní identifikační údaje Plán péče o přírodní památku Salesiova výšina pro období 2013 2022 1. Základní identifikační údaje 1.1. Kategorie, název a kód ZCHÚ: přírodní památka Salesiova výšina, kód 1005. 1.2. Platný právní předpis

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování

Více

Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA

Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA předložený Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PS ČR Komentář sestavil: Ing. Martin Klewar Česká akademie zemědělských věd Komise pro

Více

Ekologické sítě v krajině

Ekologické sítě v krajině Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace

Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace Chráněná území v CHKO Beskydy Co skrývají lesní památky a rezervace Většina přírodních rezervací a památek v Beskydech chrání lesy, z celkového počtu 53 je jich 42 alespoň částečně lesních. Mnohé lesní

Více