Časoprostorové změny rybníka Stará Oleška v oblasti PR Stará Oleška

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Časoprostorové změny rybníka Stará Oleška v oblasti PR Stará Oleška"

Transkript

1 Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí Ekologie a ochrana prostředí Časoprostorové změny rybníka Stará Oleška v oblasti PR Stará Oleška BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Marie HALUŠKOVÁ Vedoucí práce: Ing. Jitka ELZNICOVÁ, Ph.D. Ústí nad Labem 2011

2 Na této straně se v tištěné verzi nachází zadání bakalářské práce.

3 Na této straně se v tištěné verzi nachází licenční smlouva.

4 Prohlášení: Prohlašuji, že tuto diplomovou práci na téma Časoprostorové změny rybníka Stará Oleška v oblasti PR Stará Oleška jsem vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpala. V Rumburku dne

5 Poděkování: Toto poděkování patří všem, bez nichž by tato práce nevznikla. V první řadě bych ráda poděkovala paní Ing. Jitce Elznicové, Ph.D. nejen za odbornou pomoc a dobré rady, ale i za vlídný přístup a trpělivost. Za doplňující informace, poskytnuté materiály a cenné rady děkuji paní Ing. Janě Tutkové, panu Ing. Petru Bauerovi, panu Karlu Steinovi. Za neskonalou trpělivost, morální podporu a ostatní pomoc bych ráda poděkovala svým blízkým a přátelům.

6 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá sledováním a hodnocením časoprostorových změn vývoje krajiny v oblasti přírodní rezervace Stará Oleška v letech 1953 až K hodnocení byly použity staré mapy, historické letecké snímky a současné ortofotomapy. Rastrová data byla ručně vektorizována. K analýze byly použity prostorové analýzy a statistická hodnocení. Výsledky provedených analýz byly použity ke stanovení zásadních změn krajiny nejen z pohledu hlavní zájmové oblasti přírodní rezervace, ale též celého katastrálního území Stará Olešky, neboť území přírodní rezervace je ovlivňováno i svým okolím. Byl analyzován vývoj rybníka Stará Oleška od 19. století po současnost. Klíčová slova: vývoj krajiny, GIS, přírodní rezervace Stará Oleška, rybník Stará Oleška

7 Abstract: This thesis deals with monitoring and evaluation of spatial-temporal changes in landscape evolution in the nature reserve Star Oleška from years 1953 to The old maps, aerial photographs and actually orthophoto were used for evaluation. Raster data was manually vectorized. The spatial analysis and statistical evaluation have been used. The results of the analysis were used to determine significant changes in the landscape not only from the main area of interest nature reserve, but also for the cadastral territory Stará Oleška, because the nature reserve is influenced by their surroundings. The development of the pond Stará Oleška was analyzed from 19 th century to the present. Keywords: landscape development, Nature Reserve Stará Oleška, the pond Stará Oleška

8 Obsah: 1 ÚVOD CÍL PRÁCE KRAJINNÉ ZMĚNY Krajina Voda Malé vodní nádrže Mokřady Zazemňování CHARAKTERISTIKA OBLASTI Charakteristika katastrálního území Stará Oleška Historie obce Využití přírodních krás v historii Přírodní podmínky Přírodní rezervace Stará Oleška Využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti METODIKA PRÁCE Zdroje dat Úprava dat Analýza dat VÝSLEDKY Vývoj krajinného pokryvu v katastrální oblasti Vývoj zástavby v katastrální oblasti Vývoj krajinného pokryvu na území přírodní rezervace Vývoj rybníku Stará Oleška DISKUZE ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY...47

9 Seznam použitých zkratek: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální DMÚ 25 Digitální model území 1 : DPZ Dálkový průzkum Země EVL Evropsky významná lokalita GIS Geografický informační systém CHKO Chráněná krajinná oblast IUCN Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů KN Katastr nemovitostí LPF Lesní půdní fond MZCHÚ Maloplošné zvláště chráněné území NP Národní park NPR Národní přírodní rezervace OP Ochranné pásmo OÚ Ochrana území PO Ptačí oblast RZM Rastrové základní mapy SEA Posuzování vlivů na životní prostředí SOP Správa ochrany přírody TTP Trvalé travní porosty UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ÚAZK Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ÚP Územní plán ÚSES Územní systém ekologické stability VGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce ZABAGED Základní báze geografických dat ZCHÚ Zvláště chráněné území ZVS Zemědělská vodohospodářská správa ZÚJ Základní územní jednotka k.ú. Katastrální území

10 1 ÚVOD Každý z nás vnímá přírodu ve svém okolí. Více či méně si uvědomuje, jak zásahy a změny ovlivňují krajinu a tím zpětně i člověka, ale již tolik nezkoumá jejich příčinu. Ráda bych se v této práci zaměřila na časové změny na malém prostoru přírodní rezervace Staré Olešky. Jako každé území i zde dochází vlivem člověka a jeho potřeb k vydatným změnám. Cílem správy CHKO Labské pískovce je docílit obnovení původních druhů flory a fauny a mne by velmi potěšilo, pokud by má práce v tomto počínání pomohla. Téma bakalářské práce vzniklo na základě požadavku CHKO Labské pískovce a je součástí projektu TransEcoNet. Zabývá se získáním informací o úzkém území přírodní rezervace Stará Oleška, především zazemňování vodní plochy. V letech probíhá projekt Transnational Ecological Network in Central Europe, zkráceně zvaný TransEcoNet. Snahou projektu je docílit především zlepšením územního rozvoje v oblastech se zvýšenou ochranou životního prostředí. Také proto se na tomto projektu podílejí správy chráněných krajinných oblastí a národních parků a vládní i nevládní organizace, angažující se v ochraně přírody. V rámci území Česko-Saské Švýcarsko se do projektu zapojily také výzkumné a vzdělávací instituce - Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Technická univerzita v Drážďanech a Leibniz-Institut pro ekologický a regionální rozvoj v Drážďanech, kde jsou zpracovávány a analyzovány staré mapy a letecké snímky pomocí moderních geoinformačních technologií (GIS) a (DPZ). Technologie GIS byla využita i při zpracování této práce, neboť umožňuje identifikaci vývoje krajiny, hodnocení, kvantifikaci a vizualizaci změn. Tento přístup je v současném geografickém výzkumu značně rozšířený hlavně ve středoevropských vědeckých školách, které vycházejí ze společného geografického základu a využívají obdobné historické mapové podklady vytvořené pro území bývalého Rakousko-Uherska. (Boltižiar, Olah 2008). 10

11 2 CÍL PRÁCE Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se mění samotné území přírodní rezervace a jeho okolí, nakolik člověk v minulém období ovlivnil ráz krajiny a vývoj daného území, jakým způsobem se tomu krajina bránila a co lze učinit v letech následujících k návratu či nápravě způsobených škod. Očekávám, že zpracováním získaných podkladů se získá časoprostorový přehled změn, ke kterým zde ve zvoleném období docházelo (zazemňování plochy rybníka, vliv osídlení, hustoty a složení obyvatelstva, jejich sociální a ekonomické zázemí a činnost). Pro účely práce budou použity staré mapy a letecké snímky z let 1953, 1968, 1989, 2005 a Součástí řešení práce jsou následující dílčí cíle: Shromažďování dat o území, monitorování různých zajímavostí, sepsání charakteristiky sledovaného území zaměřené na historicky doložené zásahy do území, získání mapových podkladů a leteckých snímků, terénní průzkum, fotografování území, studium literatury Zpracování mapových podkladů, vektorizace upravených zdrojových dat, vizuální interpretace leteckých snímků, úprava vytvořených dat Výběr analýz, zpracování a dokončení analýz do grafické podoby map Vyhodnocení získaných analýz, vytvoření závěrů 11

12 3 KRAJINNÉ ZMĚNY 3.1 Krajina Pojem krajina je složitý a vlastně velmi těžce jednoznačně pojmenovatelný. Existuje mnoho pohledů na krajinu podle oborů, které s ní pracují. Zajímavý popis předkládají Feranec & Oťaheĺ (2001), podle nichž je současná krajina a její struktura výsledkem postupných změn původní přírodní krajiny pod vlivem člověka. Podle Skleničky (2003) je krajina složitým systémem, který nelze pochopit analýzou jeho jednotlivých částí, nýbrž systémovým a celostním (holistickým) přístupem. Definuje krajinně-ekologické pojetí krajiny jako systém přírodních, respektive přírodních a člověkem podmíněných elementů, které mohou být jak harmonické tak i naopak nevyvážené. Často používaná je formulace krajiny Formana a Godrona (1993): Krajina je heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje. Zásadní je definice krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.), kdy krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky Podle Prchalové (2006) se celkové změny v krajině, především změna ve způsobu využívání krajiny, nejlépe monitorují pomocí časové řady leteckých snímků. Na rozdíl od map je letecký snímek zcela objektivním a přesným dokladem o stavu krajiny v určitém časovém okamžiku. 3.2 Voda Bez vody není života, je to nejdůležitější článek životního cyklu. Člověku se zdálo, že je jí všude dostatek, padá jako déšť, teče v řekách potocích, rybníky jsou jí plné tak, že se zaplavují okolní louky. A tak se rozhodl jí poručit. Byly narovnány potoky a řeky, vysušeny louky a rybníky. Voda odcházela jinam a po letech se zjistilo, že je jí nedostatek. To, že se odpařovala a padala na stejné plochy, mělo svůj význam, pravidelný koloběh, zavlažování, ochlazování půdy. Dnes se člověk pracně vrací k původním korytům řek, potokům a snaží se přírodě vrátit její zdravý vzhled. 12

13 3.2.1 Malé vodní nádrže Malé vodní nádrže (rybníky) tvořily vždy v krajině významný prvek její ekologické stability. Prvopočátek výstavby rybníků byl podporován církví, hlavní účel byl rybochovný. Později se o výstavbu rybníků začala zajímat šlechta i města. V polovině 14. století byla technika výstavby zdokonalena, byly budovány poměrně vysoké hráze z důvodu výnosnosti chovu ryb. Mnoho vybudovaných rybníků začalo sloužit i jiným účelům, např. k provozu mlýnů, pil, hamrů, báňských zařízení či k plavení dřeva. Nové rybníky vznikaly na místě stávajících močálů a blat, přispívalo se tak i k ozdravění krajiny. Hráze byly využívány jako základ pro tvorbu nové cestní sítě. Hlavní účel malých vodních nádrží je krajinotvorný, další význam je zadržení vody v krajině, v některých případech akumulace vody pro vylepšování průtoků v době sucha, případně účel transformace povodňových průtoků. Velkým vodohospodářským problémem malých vodních nádrží se jeví jejich zanášení sedimenty s řadou negativních dopadů na nádrž a kvalitu vody v ní, ale i v toku pod hrází. Je to způsobováno erozními procesy, vznikajícími na zemědělské půdě v povodí nádrže. (Vrána, 2004) Podle J. Gergela objem sedimentu v nádržích ČR představuje cca 150 mil.m 3, z toho objem sedimentu v nádržích s mocností sedimentu do 20 cm činí cca 6,5 mil.m 3, s mocností od 20 do 40 cm cca 87,8 mil.m 3 a s mocností nad 40 cm cca 57,2 mil.m 3. Roční přírůstek sedimentu do vodních nádrží se odhaduje o objemu cca 360 tis. m Mokřady Mokřady jsou výrazně zamokřené a zavodněné území a hloubka vody dosahuje maximálně 0,6 m. Přechodové prostředí mezi vodou a souší je členité, nemá jednoznačnou hranici, vyniká pestrostí fauny a flory. (Pokorný, 2004) Keddy (in Pokorný, 2004) popisuje mokřad jako ekosystém, který vzniká, když v důsledku zaplavení vodou v půdě převažují anaerobní (přesněji anoxické) procesy, což vyvolá vznik adaptací živých organismů (převážně rostlin) na zaplavení. Podle definice IUCN (Pokorný, 2004) jsou mokřady definovány jako: území zaplavená vodou či zamokřená, přirozená či uměle vytvořená, dočasná či trvalá, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou. Zaplavená území, která jsou považována za mokřady, zahrnují rašeliniště, slatiniště s bylinnou i dřevinnou vegetací, ústí řek, zálivy, rybníky, tůně, jezera, řeky a vodní nádrže. 13

14 3.2.3 Zazemňování Všechny rybníky se i za předpokladu velmi mírného využívání vyvíjejí od oligotrofních stadií k eutrofním. Nejsou-li následně vyhrnovány a obnovovány, vzniká na jejich místě postupně souš. Jednou z hlavních příčin je zarůstání vodními rostlinami. Zdrojem zarůstání rybníků jsou vyšší rostliny (tzv. vodní makrofyta) litorálu. K nim řadíme zejména porosty rákosin a vysokých ostřic. Na březích eutrofních rybníků mohou být tyto porosty velmi produktivní a hromadit pod sebou značné množství biomasy. Ta se podílí na pozvolném zazemňování postupujícím po centimetrech od břehů směrem do středu rybníka. Zazemňování zpětně vytváří podmínky pro růst rákosin, pobřežní pásmo se rozšiřuje a v konečné fázi zaujme i původně nejhlubší části rybníka. Živými důkazy tohoto procesu jsou mnohé opuštěné malé rybníky v krajině. Při šíření rákosin spolupůsobí i další zdroje zazemňování rybníka - hromadění nerozloženého bahna v zóně volné vody a usazování sedimentů přinášených přítoky. Litorální fáze s rákosinami a vysokými ostřicemi tvoří však jen vývojový mezistupeň opuštěného rybníka. Po určitém čase dojde k uchycení semenáčků a konečným stadiem sukcesního vývoje bude pravděpodobně mokřadní olšina. Oligotrofní rybníky, v nichž nedochází k rozsáhlému hromadění nadprodukce, mají životnost obvykle delší. Jejich eutrofizace postupuje velice pomalu a nenápadně, avšak nezadržitelně. Důvodem je fakt, že rybníky představují jakousi past na živiny přinášené z povodí. Eutrofizace rybníků je tedy přirozený proces, který byl lidskou činností u většiny rybníků v zájmu chovu ryb uměle vyvolán mnohem dříve, než by k němu dospělo přirozenou sukcesí. Po dosažení eutrofního stadia se sukcesní vývoj směrem k suchozemskému ekosystému při absenci lidských zásahů podstatně urychluje. Udržování mělkých eutrofních rybníků ve stavu vhodném pro chov ryb proto vyžaduje vynaložení energie na občasné úpravy, jako je například vyhrnutí sedimentů. Zde se naplno projevuje fakt, že rybníky nejsou projektem přírody, ale lidským výtvorem s omezenou ekologickou stabilitou. Čím vyšší je v nich dosahovaná produkce, tím rychleji přirozeně stárnou (záleží ovšem na hloubce). (Smrž, 2002) 14

15 4 CHARAKTERISTIKA OBLASTI 4.1 Charakteristika katastrálního území Stará Oleška Stará Oleška (obr. 1) je osada nacházející se v CHKO Labské pískovce 8 kilometrů východně od Děčína. Má celkem 120 obyvatel a je součástí obce Huntířov. Nadmořská výška obce se pohybuje okolo 300 m n. m. Nejvyšším bodem v nejbližším okolí je Olešský vrch, který měří 355 metrů. Významným vrcholem je také kopec Vyhlídka, ten měří 305 m a nachází se na něm rozhledna. (zdroj: Místopisný průvodce po České republice, online) Obr 1 Lokalizace zájmového území, plocha rybníka a okolní zajímavosti Historie obce Zdroj: Mapy.cz, online Okolí Olešky bylo osídleno již před téměř 5000 lety. Před rokem 1000 bylo zde doloženo již trvalé osídlení podél obchodních cest. Přes Olešku vedla stará solná stezka, díky níž tu vznikl opevněný dvorec. Počátkem čtrnáctého století je již vsí a převážnou většinu obyvatel tvořili němečtí kolonisté. V dalších letech se vesnice rozvíjí a rozrůstá. (zdroj: Místopisný průvodce po České republice, online) V roce 1654 (obr. 2) měla obec 26 domů, v roce 1833 pak 66 domů s 343 obyvateli, v roce domů a 493 obyvateli včetně místní části Filipínky se 113 obyvateli. Většinou pracovali jako tovární dělníci v přádelnách v Rabštejně, částečně hospodařili. Před druhou světovou válkou zde byly tři hostince, z nichž jeden měl pěkný taneční sál, tři obchody a jednu továrnu na likéry. Kromě toho zde 15

16 pracovalo několik řemeslníků. V roce 1889 byla obec postižena vícero požáry, snad úmyslně založenými. Obec byla poničena i povodněmi v létech 1908, 1925, 1927 největší pak v roce (Zdroj: Nová Oleška, online) Obr 2 Pohled na Starou Olešku ze 70. let Zdroj: CHKO Labské pískovce, 2011 Významným zlomem v historii obce je rok 1938, kdy je obsazena nacisty a poté rok 1945, kdy byli vysídleni Němci tvořící velkou část obyvatelstva Staré Olešky. V roce 1960 byla, kvůli nízkému počtu obyvatel, společně s Novou Oleškou připojena k obci Huntířov. V následujících 40-ti letech již ve vesnici v důsledku komunismu upadal společenský život. V obci se nacházejí domy cenné svou lidovou architekturou, jak je vidět na obr.3. S ohledem na krásnou okolní přírodu má dnes obec převážně rekreační charakter. Obr 3 Historický domek u Olešky Zdroj: Halušková Marie,

17 4.2 Využití přírodních krás v historii Místo se od 1. poloviny 19. století stále více stávalo vyhledávaným cílem výletníků. Z vývoje turistiky se snažili těžit i Staroolešští a místní básník a spisovatel, jinak sedlák a hostinský Willy Bendel navrhl přehradit potok napájející Olešský rybník v rokli zvané Wolfsschlucht, aby zde mohly jezdit čluny, podobně jako ve Hřensku. Počátkem roku 1900 začaly práce na úpravě rokle. Potok má v rokli poměrně velký spád, takže se pro splavnění musely postavit hned dvě malé přehrady. Do člunů se nastupovalo hned za první hrází, v místě Bendelem nazvaném Göttergarten (Zahrada bohů). Zde stával malý dřevěný prodejní stánek s několika stoly a lavicemi. Zúžená část rokle s druhou přehradou a přestupem se jmenovala Austriaklamm (Rakouská soutěska). Projížďka končila v místech, kde koryto potoka přehrazuje velký skalní blok, nazvaný Bismarckfelsen (Bismarkova skála). Na něm byl vystavěn malý hostinec ve švýcarském stylu v podobě srubu s krytou terasou, dostupný po vysokém schodišti přímo od přístaviště loďek. Turistický klub svou ještě nedokončenou soutěsku zpřístupnil veřejnosti. Dokončení a slavnostní otevření proběhlo , ale kolaudace se soutěska dočkala až o rok později. Do osudu soutěsky zasáhla příroda Po průtrži mračen byla poškozena nejenom soutěska, ale i Stará Oleška. Celou atrakci se podařila obnovit již na letnice téhož roku. Provoz ochromila první světová válka a další ničivá povodeň, která přišla Teprve od roku 1922 pokračoval provoz, který ukončila opět povodeň Čluny pak skončily na rybníce v Nové Olešce (obr. 4), kde jejich provoz zajišťoval místní Horský spolek. Novému zprovoznění soutěsky ve Staré Olešce však zabránily další povodně v letech 1927, 1933 a nedostatek financí Druhá světová válka ukončila i poslední snahy po obnovení soutěsky. Zatím poslednímu pokusu o oživení v roce 1992 nedala souhlas správa CHKO Labské pískovce. (Zdroj: Nová Oleška, online) Obr 4 Lodičky na Olešce zpočátku 20. století Zdroj:

18 Samotný rybník byl od roku 1886 prázdný a bývalé rybniční pozemky sloužily jako louka. Vrchnost tak měla zajištěn větší příjem, než tomu bylo v případě rybníka. V roce 1905 se však podvolila žádosti nájemců luk a rozhodla se rybník v rozsahu poloviny někdejší plochy zase napustit. Očitý svědek Emil Neder, jeden z významných vlastivědných badatelů na Děčínsku, tuto událost popsal následovně: Sotvaže v roce 1906 roztály ledy, objevila se řada mokřadních a vodních ptáků, jejichž tažná trasa vedla přes Olešku, a zabydleli se u břehů rybníka. Bylo to představení, které nikdo jaktěživ nepamatoval. Objevili se čápi, volavky, potápky roháčové, rackové, lysky černé, divoké husy, kachny a další severští opeřenci. (Stein, 2011) 4.3 Přírodní podmínky Geologie Podložními horninami jsou druhohorní sedimenty české křídové pánve zastoupené svrchnoturonskými až coniackými slínovci. Půdy jsou písčitojílovité, glejové a rašeliništní. (Ústecko, Chráněná území ČR, 1999) Podnebí Území náleží do mírně teplé oblasti. Průměrné teploty vegetačního období se pohybují v nejnižších částech CHKO mezi 13 a 14 C, na zbývajícím území mezi 12 a 13 C. Téměř celá oblast je relativně chladná se zřetelným sklonem k oceánickému charakteru. Geomorfologická pestrost území je jedním z hlavních činitelů ovlivňující lokální klimatické podmínky v jednotlivých částech CHKO. Poměrně často se zde setkáváme s inverzí, kdy v údolí je chladněji a na vrcholcích skal jsou teploty vyšší. Celá oblast je srážkově bohatá dlouhodobé srážkové úhrny se pohybují přibližně v rozpětí 700 až 800 mm. Větší podíl srážek spadne ve vegetačním období. (Ústecko, Chráněná území ČR, 1999) 4.4 Přírodní rezervace Stará Oleška Přírodní rezervaci Stará Oleška tvoří část rybníka s mokřadní loukou a přilehlými pozemky, ležící na okraji obce Stará Oleška v k.ú. Stará Oleška, okres Děčín (obr. 5). Její rozloha je 10,81 a nachází se v nadmořské výšce 240 m n.m. Zřízena byla vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/95 s účinností od Jedná se o jeden z nejvýznamnějších mokřadů na území CHKO, který 18

19 představuje významné refugium celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Obr 5 Pohled na přírodní rezervaci Stará Oleška od kempu Zdroj: Halušková Marie, 2011 Jak se uvádí v Plánu péče o Přírodní rezervaci Stará Oleška (Správa CHKO Labské pískovce, 2010), Olešský rybník se nachází v okrajové části Děčínského mezihoří, v jižní části CHKO Labské pískovce asi 10 km od Děčína a 5 km západně od České Kamenice při okraji obce Stará Oleška v nadmořské výšce cca 250 m. Rozloha činí 12 ha a z dostupných informací vyplývá, že byl založen v roce Je napájen potokem Olešnička. Rybník (obr. 6) se nachází ve dně ploché sníženiny a jeho biotop je tvořen vodní hladinou, přilehlými přirozenými litorálními společenstvy, břehovými porosty a okolními mokrými loukami. Ohraničuje jej široký lem rákosin svazu Phragmition s dominantním Phragmites, s občas navazujícími porosty ostřic svazu Caricion gracilis. Na některých místech porosty rákosin a ostřic přecházejí do dřevinného lemu (podmáčená olšina svazu Alnion) s různověkým porostem olše lepkavé (Alnus glutinosa), lužních křovin svazu Salicion s vrbou popelavou (Salix cinerea), vrbou jívou (Salix caprea) a vrbou košíkářskou (Salix viminalis), místy vrbou křehkou (Salix fragilis). Rybník je využíván k rekreačním účelům a chovu ryb. 19

20 Obr 6 Přírodní rezervace, plovoucí zábrany Značení přírodní rezervace na pravém břehu Olešničky Zdroj: Halušková Marie, 2011 Flóra Vodní plocha přechází v porosty haluchy vodní (Oenanthe aquatica), rákosu obecného, orobince úzkolistého (Typha angustifolia) a orobince širolistého (Typha latifolia). Tato litorální vegetace navazuje na vlhké louky (obr. 7), na kterých rostou např. prstnatec májový, blatouch bahenní (Caltha palustris), prvosenka vyšší, ostřice prosová, bukvice lékařská a v okolí se objevuje ostřice chabá (Carex flacca) nebo sítina sivá (Juncusinflexus), které indikují slínovce a jílovce (bazických půd). V ochranném pásmu těsně u hranice ZCHÚ, na zachovalé loučce, byl zjištěn výskyt druhu hladýše pruského (Laserpitium pruthenicum) ( 2). V plánu péče o Přírodní 20

21 rezervaci Stará Oleška (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) se uvádí, že podle nepotvrzeného ústního sdělení se zde historicky vyskytoval kruštík bahenní (lokalita byla zničena). Obr 7 Vegetace na vlhkých loukách na břehu rybníka Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) Kyprej vrbice (Lythrum salicaria,) Vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) Zdroj: Halušková Marie, 2011 Fauna Mezi nejvýznamnější skupiny bezobratlých živočichů patří společenstva vážek (zjištěno již 25 druhů) a rovnokřídlého hmyzu. Kobylka Conocephalus dorsalis a saranče Stethophyma grossum se řadí k typickým představitelům zdejších biotopů. Na lokalitě byl proveden jednosezónní entomologický průzkum zaměřený na fytofágní skupiny hmyzu (Strejček 2008), kterým byl potvrzen výskyt řady druhů 21

22 dokládající vysoké přírodovědné hodnoty zdejších biotopů. Z reliktních druhů mandelinek (Coleoptera: Chrysomelidae) byl potvrzen Cryptocephalus pusillus a Galeruca pomonae. V porostech rákosu hnízdí specifická kutilka Pemphredon fabricii, která je v rámci CHKO potvrzena zatím pouze odtud. Hojně byla spatřena užovka obojková (Natrix natrix) a na sušších místech také ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Velmi pravděpodobný je zde také výskyt zmije obecné (Vipera berus) a slepýše křehkého (Anguis fragilis). Silnou se jeví populace skokanů skřehotavých (Pelophylax ridibundus), do šedesátých let se vyskytovala rosnička zelená (Hyla arborea) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). V současné době byla rosnička opět opakovaně potvrzena. V mělčinách můžeme zahlédnout čolka obecného (Lissotriton vulgaris) i čolka horského (Mesotriton alpestris). Je to rybník s bohatým výskytem ptactva (obr. 8). Pravidelně tu hnízdí např. potápka roháč (Podiceps cristatus) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), cvrčilka zelená (Locustella naevia), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), linduška luční (Anthus pratensis), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), polák chocholačka (Aythya fuligula), kopřivka obecná (Anas strepera). Nepravidelně staví hnízdo volavka popelavá (Ardea cinerea), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), bekasina otavní (Gallinago gallinago a chřástal polní (Crex crex). Často je možné spatřit vydru říční (Lutra lutra) a výra velkého (Bubo bubo). (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Z malakologického pohledu se jedná o nejbohatší rybník v CHKO Labské pískovce a NP. V rybníce byl při průzkumu v roce 2001 zjištěn nejenom největší počet druhů (12), ale také druhy, které jinde v tomto území zjištěny nebyly či jen velmi vzácně. Jedná se o druhy Bithynia tentaculata, Planorbarius coreus, Asisus leucostoma. Všechny druhy jsou sice běžné, ale na území CHKO a NP nebyly prakticky jinde zjištěny. Pozitivním nálezem je absence zavlečených nepůvodních druhů. (Beran, 2007) V roce 2007 byl proveden entomologický průzkum řádu ploštic (Heteroptera). Na území PR Stará Oleška bylo zaznamenáno 67 druhů ploštic (Petr Baňař, 2007). 22

23 Obr 8 Ptactvo na rybníku Kachna divoká (Anas platyrhynchos) Lyska černá (Fulica abra) Zdroj: Halušková Marie, 2011 Lesnictví Část rezervace je tvořena podmáčenou olšinou s různým stupněm zamokření. (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Vodstvo První dochované zmínky o rybníce se objevují v zemských knihách z roku Od roku 1886 byl rybník bezvodý a jeho plocha sloužila jako louka. V roce 1905 byl rybník v rozsahu poloviny někdejší plochy napuštěn. Během minulého století se měnil způsob využití okolních pozemků. Z informací vyplývá, že okolní plochy byly zalesněny topoly v 50. letech minulého století a v 70. letech opět odlesněny. Také rybník byl v této době naposled odbahňován. Vyčištěna však byla pouze přední část, která v současné době neleží v rezervaci. Stalo se tak díky plánu využít místo k intenzivní rekreaci města Děčín, což bylo realizováno. Na jihovýchod od rybníka byl vybudován nesourodý a architektonicky různorodý komplex řady rekreačních objektů, chat a sportovišť. Zprávy o posledním odbahnění části rybníka, která je součástí rezervace, nejsou dostupné. V plánu péče o Přírodní rezervaci Stará Oleška je upozorňováno na patrný ústup rákosu (rozpad rákosin) a rozvoj orobince na úkor rákosu v části rezervace u kempu. Možným důvodem uvádí zvýšenou eutrofizaci lokality a zabahňování rybníka. Díky eutrofizaci lokality je v této části rezervace místy zvýšený výskyt ruderálních druhů (kopřiva). (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Olešnička (obr. 9) je cca 8 km dlouhý potok stékající z Dobrnské vrchoviny k severovýchodu. (zdroj: Místopisný průvodce po České republice, online) Pramení u Huntířova, jímž protéká, u obce Stará Oleška napájí a protéká Olešský 23

24 rybník a potom spadá úzkým skalnatým malebným údolím (zde býval tok nazýván též Zlatým potokem) do údolí Kamenice, do níž ústí v Jánské v nadmořské výšce 233 m jako její levý přítok. Olešnička má dohromady 12 přítoků. Všechny jsou velice drobné. Obr 9 Olešnička před vtokem do rybníka Zdroj: Halušková Marie, 2011 Cíl ochrany V Plánu péče o Přírodní rezervaci Stará Oleška (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) je uvedeno: Cílem ochrany je zachování společenstev mokřadních luk, vodní hladiny s litorálními porosty, podmáčené olšiny a na ně vázané druhy rostlin a živočichů. Pro luční ekosystémy je důležité zajistit pravidelnou péči tak, aby byla zajištěna existence žádoucího sukcesního stádia. Společenstva podmáčené olšiny budou ponechána samovolnému vývoji. Je důležité udržet příznivý stav a rozsah litorálních porostů. Dlouhodobým obecným cílem je udržení a rozvoj populací chráněných druhů, zachování biodiverzity území a jeho ochrana před negativními vlivy např. invazí geograficky nepůvodních či expanzivních druhů. 24

25 4.5 Využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Ochrana přírody Přírodní rezervace Stará Oleška byla vyhlášena v roce 1995 z důvodu ochrany jednoho z nejvýznamnějších mokřadů na území CHKO Labské pískovce a původního útočiště celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ochrana přírody v území se řídila zpracovaným plánem péče pro přírodní rezervaci z roku Aby bylo dosaženo udržení a rozvoje současného druhového složení rostlin, na části lučních porostů jsou mokřadní louky v rezervaci a v ochranném pásmu pravidelně koseny (obr.10) a využívá se řízené pastvy ovcemi. Pro zlepšení podmínek života vodního ptactva byly zřízeny tři hnízdní ostrovy. Přírodní rezervace je od rekreačně využívané části rybníka oddělena plovoucími zábranami, které zamezují přístupu do rezervace. Na pozemcích jsou likvidovány nepůvodní invazní druhy rostlin (netýkavka žlaznatá). (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Obr.10 Louky v ochranném pásmu, pohled z cesty k chalupám Zdroj: Halušková Marie,

26 Lesní hospodářství Pozemky přírodní rezervace nejsou součástí LPF. Do OP rezervace zasahují lesní porosty hospodářského lesa, ale škodlivé vlivy zjištěny nebyly. Zemědělské hospodaření Okolní zemědělské pozemky jsou dlouhodobě ovlivněny lidskou činností. Dříve byly tyto pozemky intenzivně využívány k pastvě skotu a část pozemků v okolí byla odvodněna, meliorační příkopy jsou dosud patrné. Vlastní plocha rybníka byla po vypuštění nádrže využívána jako louka. Okolní zemědělské pozemky jsou v současnosti nadále zemědělsky obhospodařovány, jedná se o extenzivní způsob využití, které rezervaci neohrožuje. Louky jsou koseny, pastva řízena. Rybníkářství a rybářství Rybník je využíván jako chovný, je povolen lov. Hospodaří zde soukromý subjekt, rybník je ve vlastnictví obce Huntířov. Je zde chován kapr, lín, štika a vyskytují se tu plevelné ryby. Na území přírodní rezervace je rybolov zakázán. Intenzivní chovné využití rybníka je nevhodné, narušilo by diverzitu rybničního ekosystému. Vzniku hypertrofie rybníka se předchází snižováním nepřiměřených vstupů živin a splachů z okolí. Není povoleno vypouštění v jarním období či ponechání nádrže bez vody během jara (znemožnění rozmnožování vodních živočichů). Nádrž je vypouštěna pouze minimálně. Také dlouhodobé zvýšení vodní hladiny není povoleno, aby nedošlo k zaplavení chráněných stanovišť. Hnojení vody a krmení ryb není povoleno. Také je zakázáno vápnění a používání biocidů. Přiměřený zárůst nádrže vodní vegetací je příznivým jevem. V případě masivního zárůstu vegetací kdy by hrozil zánik volné hladiny nádrže (více jak 70 %), je možné stanovit způsob její eliminace. Stav rákosin a postupující sukcesi (zarůstání) je třeba monitorovat. V současné době lze podle provést lehčí redukci rákosin v podzimním termínu. Nádrž postupně zazemňuje a vymělčuje. Bude-li nutné rybník odbahnit, musí to být citlivě a vhodným způsobem. Odbahnění lze provést též v lokalitě PR, nesmí však dojít k narušení litorálních porostů (ve středu rybníka). Vybudované hnízdní ostrůvky budou udržovány a opravovány. Z důvodu zajištění protipovodňové ochrany obce Stará Oleška lze dle potřeby provést šetrnou údržbu vodního toku Olešnička (pročištění, odstranění popadaných stromů či větví z koryta, které by tvořily významnou překážku přirozenému průtoku). 26

27 Pročištění toku bude prováděno správcem toku nepravidelně. Vytěžený sediment musí být z místa odvezen. Myslivost Výkon práva myslivosti není vyhlašovacím předpisem omezen. Rekreace a sport Okolí rybníku je intenzivně rekreačně využíváno, vlastní rybník je využíván ke koupání, vodním sportům a sportovnímu rybolovu. Dochází ke zvýšené návštěvnosti této lokality. V severní části rybníka se nachází pláž a rekreační chatky. K rekreačním účelům je využívána též plocha rybníka (koupání, projížďky na člunech). Pro zamezení vlivu na PR byly po hranici rezervace nainstalovány plovoucí zábrany (obr.č.11). Zabraňují vniku do rezervace a je minimalizován vliv rekreačního využívání rybníka na část vyhlášenou jako rezervace. Dodržováním zákazu vstupu do oblasti hnízdění vodního ptactva z posledních let je respektováno a nedochází k významnému narušování klidového režimu ZCHÚ. Obr.11 Vzlet ptactva z plovoucích zábran v přírodní rezervaci Zdroj: Halušková Marie,

28 Jiné způsoby využívání V minulosti byla část okolních pozemků odvodněna, dosud jsou zachované meliorační příkopy. Cílem je provést opatření vedoucí k omezení funkčnosti stávající meliorace obr.12. Správa CHKO Labské pískovce požádala o převod hlavních odvodňovacích zařízení (HOZ) a bude iniciovat jejich převod na AOPK ČR. Také rezervace by měla být do budoucna rozšířena. Obr.12 Meliorační příkopy Zdroj: Halušková Marie, 2011 Cíle péče v následujícím období vidí správa CHKO v udržení mokřadních ekosystémů s druhovým spektrem vodní a mokřadní vegetace, ptáků, obojživelníků a vodních bezobratlých. Velkou váhu klade na úpravu vodního režimu luk navazujících na vodní plochu rezervace a likvidaci melioračních kanálů, neboť v této činnosti vidí zajištění návratu vysoké druhové diverzity (výskyt orchidejí), což je podmíněno geologickým podložím (slínovce). Potenciál tohoto území je z dlouhodobého pohledu vysoký a pokud bude správně řízen, lze očekávat i návrat vzácnějších rostlinných druhů. (Správa CHKO Labské pískovce, 2010).. 28

29 5 METODIKA PRÁCE 5.1 Zdroje dat Základními zdroji dat pro tuto práci se staly letecké snímky z let 1953, 1968, 1989 z VGHMÚř Dobruška, které byly v rámci projektu Transeconet ortorektifikovány. Dále byla využita ortofota z roku 2000, 2005, 2008, která poskytl Český zeměměřický úřad v Praze. Z tohoto úřadu byla též získána geografická databáze ZABAGED (polohopis), která soužila pro kontrolu vektorizace. Použity byly i staré mapy, jako např. 2 vojenského mapování (zdroj: Geolab, online), 3 vojenského mapování a mapy stabilního katastru (zdroj: CUZK, online). 5.2 Úprava dat V dalším kroku byla provedena zpětná vektorizace (obr. 13) v programu ArcGIS 10 v časovém sledu od roku 2008 k roku Data z roku 1968 byla ve velmi špatné kvalitě, budou proto z podkladů pro analýzy vyjmuta. Obr. 13 Ukázka vektorizace zájmové oblasti (ortofoto z roku 2008 ) Po úpravě polygonů dle aktuálního roku byly jednotlivým polygonům přiřazeny atributy (obr. 14) dle krajinného krytu. Základních atributů bylo 10 a byly stanovené na základě odsouhlasení CHKO. Původně byly použity tyto kategorie: les, louky a pastviny, zástavba, rekreační zástavba, křoviny a přechodová zeleň, vodní 29

30 plochy, pole, zahrady, rákosí a bažiny, silnice. Podle aktuálních potřeb a významu použití došlo později k úpravě termínu rákosí a bažiny na zamokřená území a vyjmutí pojmu zahrady (byly připojeny k zástavbě). Obr. 14 Přiřazení atributů na ukázce v roce Analýza dat Na základě získaných podkladů byly provedeny analýzy vývoje krajiny. Území bylo rozděleno na dvě části, neboť samotné území přírodní rezervace je značně ovlivňováno okolím. Hodnocení vývoje jednotlivých prvků krajinného pokryvu bylo zpracováno programu ArcGIS, pomocí funkce Summarize. Při překryvných operacích byla použita funkce Intersect (průnik). Změny u vybraných kategorií byly zjištěny pomocí funkcí Select by Attributes a Field Calculator. Na zpracování výsledných tabulek a konečnou grafickou podobu grafů bylo využito programu MS Excel. 30

31 6 VÝSLEDKY Na základě podkladů získaných vektorizací dat lze velmi dobře vytvářet analýzy vývoje krajiny. Z nich také vyplynulo, že by bylo vhodné rozlišit dvě skupiny sledování celou katastrální oblast a samotné území přírodní rezervace. Je to vhodné proto, že některé výsledky jsou patrné více přímo na území rezervace, ale je nutné neopomínat vliv a změny okolního prostředí na rezervaci (např. meliorační zásahy a rozvoj rekreace v okolí). 6.1 Vývoj krajinného pokryvu v katastrální oblasti Vývoj krajiny je úzce spjat s dějinnými událostmi. Také zájmové území a jeho okolí prošlo v dějinách četnými změnami. Jako řada jiných území i zde se podepsala 2. světová válka a následné dění. Snímky z let 1953 a 2008 (obr č. 15) například výstižně znázorňují vliv politického poválečného vývoje. Na prvním snímku lze pozorovat malá políčka patřící drobným zemědělcům, která později podlehla kolektivizaci zemědělství a byla scelena do velkých pozemků, což bylo provázeno rozoráváním mezí, remízků a k tomu patřící též zánik fauny a flory, žijících v těchto biotopech. Druhý snímek již poskytuje pohled na velká pole a louky, navíc upravené melioračními zásahy. Celkový vývoj oblasti lze dobře sledovat na přílohách č. 1-6 Obr. 15 Odlišný pohled na využití pozemku Rok 1953 Rok

32 Změnu v prioritách využití pozemku lze dobře vidět na porovnání procentuálního zastoupení vybraných kategorií v letech 1953, 1989 a Posuzovány jsou pouze kategorie, kde dochází k výrazným změnám, z analýzy jsou v tomto případě vyjmuta kategorie silnice, která od počátku sledování nedoznala změny. Kategorie vodní plocha a zamokřená území budou podrobněji hodnocena později na území PR. V roce 1953 (graf 1) zaujímaly 33 % území lesy, 29% louky a pastviny, 26% pole 4% křoviny a přechodová zeleň, 3% zástavba a 0% rekreační zástavba. Z těchto údajů vyplývá že podíl zemědělské činnosti byl v tomto roce prioritní, jednalo se o 55% celkového pokryvu území. Zajímavé je, že větší podíl byl v živočišné výrobě, na úkor rostlinné, tato skutečnost souvisí s polohou území. Zástavba v tomto roce byla zastoupena pouze ve formě trvalé formy bydlení, rekreační nebyla žádná. Graf 1: Krajinný pokryv v roce 1953 Oproti tomu v roce 1989 (graf 2) zemědělská činnost v celkovém objemu klesla z 55% na 44%, tedy o 11%, zároveň však přechází od převážně živočišného zaměření k rostlinému, což je podmíněno kolektivizací zemědělství a jeho cílem vyzískat z obděláváné půdy co nejvyšší výnosy. Také podíl lesních pozemků se zvýšil a to o 5% proti roku Stálá zástavba mezi lety 1953 a 1989 stoupla o 1%, výrazný však byl nárůst rekreační zástavby a to na 4%, což je rozsah, ve kterém se pohybuje dodnes. Také podíl křovin a přechodové zeleně vzrostl o 1%. 32

33 Graf 2: Krajinný pokryv v roce 1989 V současné době, kterou charakterizuje rok 2008 (graf 3), kdy je již řada pozemků opět v soukromých rukou převládají na sledovaném území lesy v objemu 43% což je nárůst o 5% proti roku Patrný je i opětný návrat větší rozlohy luk a pastvin o 5% na úkor polí, jejichž plocha klesá o celých 6%. Tato změna byla s největší pravděpodobností zapříčiněna skutečností, že využití zemědělských ploch jako pastvin a lesa je méně finančně náročné, než pěstování plodin. Graf 3: Krajinný pokryv v roce

34 Celistvý přehled krajinného pokryvu v letech (graf 4) poskytuje informace o změnách v jednotlivých kategoriích výběru. Lesní plochy na sledovaném území v roce 1953 činily 33%, v roce 2008 již 43%, což znamená nárůst o 10%. Louky a pastviny vykazují v období mezi léty 1953 a 1989 pokles a to z 29% na 11%, poté stagnují a mezi léty 2005 a 2008 dochází opět k nárůstu a o na 16%, což je 5% navýšení plochy. V rozloze polí naopak dochází z počátku ke zvýšení objemu půdy (1953 a 1989) a to o celých 7%, později dochází opět k jejímu snížení na 26 %, tedy o 6%. Zástavba je téměř neměnná, pouze v prvním období mezi roky 1953 a 1989 dochází k jejímu nárůstu o 1%. Křoviny a přechodová zeleň má do roku 1989 rostoucí tendenci z 3% na 5%, posléze však klesá a to až na 1%. Graf 4: Celkový pokryv mezi léty 1953 a

35 6.2 Vývoj zástavby v katastrální oblasti Velice významná část vývoje byla zaznamenána v oblasti výstavby (obr. 16), podle obrázku z roku 1953 je v levé horní části pouze zemědělská plocha, na obrázku z roku 1989 je již na stejném místě vidět rekreační zástavbu. Obr. 16 Porovnání rekreační zástavy v letech 1953 a 1989 Rok1953 Rok1989 Tuto skutečnost lze jen potvrdit stavem roku 1953 (graf 5), kdy původní stálá zástavba tvoří 99%, v pouhém 1% se vyskytuje rekreační zástavba. Graf 5: Podíl jednotlivých druhů zástavby v roce

36 Zlomovým obdobím je rozmezí let 1953 a 1989 (graf 6), ve kterých dochází k vysokému nárůstu rekreačních objektů a to až na 27% oproti zástavbě stálé, jejíž podíl je v tomto období na 73%. Graf 6: Podíl jednotlivých druhů zástavby v roce 1989 Nastavený rozvoj rekreační zástavby má zvyšující tendenci i v dalším sledovaném období (graf 7) mezi léty 1989 a 2008, z 27% na 48%, což je o 21% a touto skutečností dochází k téměř vyrovnanému poměru se zástavbou stálou, která činí 52%. Graf 7: Podíl jednotlivých druhů zástavby v roce

37 6.3 Vývoj krajinného pokryvu na území přírodní rezervace I do vývoje krajiny malého zájmového území přírodní rezervace zasahovaly dějinné události. Již v předminulém století bylo využíváno k rekreaci a lidé se těšili z jeho krásy. Od vzniku rezervace je dbáno na zajištění vhodných podmínek pro udržení a rozvoj populace chráněných druhů a vyvíjí se snaha o rozšíření rezervace. V roce 1953 (graf 8) zaujímaly největší část území vodní plochy a to 44%, zamokřená území 24%, louky a pastviny 19%, lesy 9%, křoviny a přechodová zeleň 4% a rekreační oblast se nevyskytovala vůbec. Graf 8: Podíl jednotlivých druhů pokryvu na území PR mezi lety Lesní plochy měly až do roku 2005 stoupající tendenci až na 32%, což je nárůst o 23%. Poté jejich rozloha mírně poklesla na dnešních 29%, tedy o 3%. Naopak louky a pastviny mají charakter trvale klesající, z počátečních 19% v roce 1953 na 2% v roce 2000 a nulové zastoupení v současné době. Rekreační oblast, zpočátku nulová se v roce 1989 vyhoupla na 1% a mezi roky 2005 až 2008 dokonce na 2%, zřetelně se zde projevuje zájem návštěvníků o přírodní rezervaci. Křoviny a přechodová zeleň, které v roce 1953 vykazovaly 4% výskyt v následných letech klesly na nulu. V roce 2005 náhle vzrostly na 6% a v roce 2008 opět vykazují nulovou hodnotu. 37

38 6.4 Vývoj rybníku Stará Oleška Z dochovaných starých map (obr. 17) a leteckých snímků (obr.18) je možné pozorovat, že rozloha rybníku Stará Oleška se v čase měnila. Podle dochovaných záznamů byl v roce 1886 rybník vypuštěn a na jeho místě vznikly louky a pastviny. V roce 1905 byl z poloviny znovu naplněn, v roce 1970 částečně odbahněn, neboť se jeho břehu v jihovýchodní části začalo intenzivně využívat k rekreaci. Obr. 17 Zobrazení rybníka na starých mapách 2. vojenské mapování ( ) Stabilní katastr vojenské mapování ( ), reambulance ( ) Zdroj: CUZK, 2011 Změna jeho rozlohy je patrná nejen z mapových ukázek, ale též s provedené analýzy vektorových dat. Hlavními zdroji dat se stala mapa 2. vojenského mapování a letecké snímky z let 1953, 1989 a Z tabulky (tab. 1) vyplývá, že na počátku 19. století měl rybník největší rozlohu. Poté jeho rozloha klesla na nejnižší hodnotu, v roce 1953 měla o 23% méně. Po odbahnění části rybníka v 70. letech došlo 38

39 k nárůstu vodní plochy o 9%. Pak vodní plocha opět klesá, neboť dochází k přirozenému zabahňování a též byly vybudovány ptačí ostrovy (obr. 18). A tento trend setrvává až do roku 2008, kdy vodní plocha klesla o další 1%. Tab. 1 Rozloha rybníku ve sledovaných obdobích 2 voj. mapování Rozloha v ha 15,15 11,73 13,03 12,83 Rozloha v % Obr. 18 Detail na ptačí ostrovy rybníka Stará Oleška Grafický znázorněný úbytek plochy (obr. 19) ukazuje rozdíl mezi vodní plochou v průběhu 19. století a současností. Úbytek plochy je jasně viditelný především v severozápadní části rybníka. Žlutá plocha znázorňuje stálou vodní plochu, která zůstala kromě období vypuštění rybníka zaplavena. Obr. 19 Porovnání rozlohy rybníka Stará Oleška v čase Velikost vodní plochy je patrná z grafu č. 8. Vodní plocha má mezi lety 1953 a 1989 stoupající tendenci a to o 11% (z 44% na 55%), do roku 2000 o 1% klesá, což 39

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky Praha: 22.9.2010 Dle rozdělovníku Číslo jednací: 124044/2010/KUSK Spisová značka: SZ_124044/2010/KUSK/1 Vyřizuje: Kateřina Puršová/ 257 280 654 Značka: OŽP/Pu Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

5. EKOSYSTÉM LOUKY. Krvavec toten jako živná rostlina modráska bahenního

5. EKOSYSTÉM LOUKY. Krvavec toten jako živná rostlina modráska bahenního 5. EKOSYSTÉM LOUKY Krvavec toten jako živná rostlina modráska bahenního Pod pojmem mokřad a podmáčené lužní louky si můžeme představit stále, či jen po určité období roku, zatopené území nebo území s půdou,

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Povrchová voda. Název miniprojektu: Povrchová voda. Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf. Školní rok: 2014 / 2015

Povrchová voda. Název miniprojektu: Povrchová voda. Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf. Školní rok: 2014 / 2015 Název miniprojektu: Povrchová voda Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf Školní rok: 2014 / 2015 Vedoucí kroužku: Bc. Lucie Šeráková Povrchová voda Obsah 1. Úvod....... 2 2. Rybníky... 3 2.1

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY

VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY Vodní ekosystémy: Ekosystémy stojatých vod - přirozené (jezera, slepá ramena, tůně, plesa) - umělé (rybniční soustavy, přehrady, zatopené lomy a štěrkovny, odkalovací nádrže

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

1. Národní přírodní památka Skalická Morávka

1. Národní přírodní památka Skalická Morávka 1. Národní přírodní památka Skalická Morávka Řeka Morávka patří k posledním štěrkonosným tzv. divočícím tokům na území ČR. Větší část toku je dnes chráněna. Pramen a horní tok leží v CHKO Beskydy. Morávka

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech 14. Mokřad na Panských Nových Dvorech Pod pojmem mokřad si můžeme představit území zatopené vodou stále či jen po určité období roku nebo území s půdou, která je stále nasycená podzemní vodou. Jedná se

Více

Ochrana přírody. Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody

Ochrana přírody. Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody 4. prosince 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Ochrana přírody Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody Ochrana přírody strana 2 Úvod Teoretický

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku:

Co je to revitalizace? REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ. Co je cílem revitalizací? Revitalizační opatření v povodí a na toku: REVITALIZACE POVODÍ a ŘÍČNÍCH SYSTÉMŮ Co je to revitalizace? Revitalizace = renaturalizace 1) Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů,

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Zeměměřický úřad DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Ing. Bohumil Vlček Zeměměřický úřad Odbor správy a užití geoinformací 8. 11. 2013 Geografické informace poskytované ZÚ Geografické podklady, produkty

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Vzdělávání pro lepší zeleň kolem nás

Vzdělávání pro lepší zeleň kolem nás Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm nábř. Dukelských hrdinů 570, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm TEL: 571 654 390, FAX: 571 654 392, E-MAIL: info@szesro.cz Vzdělávání pro lepší zeleň

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny

Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Národní dotační program Ministerstva životního prostředí České republiky pro období 2009-2018 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad

Více

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu Odbor péče o přírodu a krajinu Zvláště chráněná území v ČR Zvláště chráněná území v ČR 4 NP, 25 CHKO, 114 NPR, 107 NPP, 798 PR, 1206 PP Celkem je třeba na zajištění

Více

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Příloha B Čestné prohlášení ţadatele

Příloha B Čestné prohlášení ţadatele Příloha B Čestné prohlášení ţadatele Čestné prohlášení ţadatele - fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR - prohlašuji, ţe všechny informace uvedené v Ţádosti o dotaci jsou

Více

7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA

7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA 7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA Budování rybníků přispělo k vytvoření mokřadního biotopu, nepostradatelného pro mnoho živočišných druhů. Význam rybníků stoupl zejména v nedávné minulosti, kdy docházelo k regulaci

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů LIFE11 NAT/CZ/490 Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů Dokumentace k aktivitě: A.6 - Mapa (GIS) hydromorfologie toků v EVL

Více

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000

Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení

Více

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

1 Identifikační údaje

1 Identifikační údaje 1 Identifikační údaje 1.1 Zřizovací právní předpis (H. Härtel) Zřizovací právní předpis Národní park České Švýcarsko byl zřízen zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla)

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (osnova díla) 1. ANALYTICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika současného stavu přírodního prostředí, jeho příčiny a vývojové trendy 1.1.1 Stav zemědělských ekosystémů

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )

Společný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody

Více

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Geografická data nekomerční nebo volně dostupná komerční státní správa privátní sféra všeobecná specializovaná pokrývají celé území

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal. Michaela Krpálková

Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal. Michaela Krpálková Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal Michaela Krpálková Obsah Srovnání legislativy Srovnání územní ochrany přírody Srovnání NP aplikované na NP

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Jaromír Maštera Foto: J. Maštera, A. Zedníková, V. Kodet Akreditovaný Pozemkový spolek Gallinago pozemkový spolek pro ochranu volné krajiny - funguje při Pobočce

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové

23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Potřeba poskytování přeshraničních referenčních dat v regionu národních parků České a Saské Švýcarsko

Potřeba poskytování přeshraničních referenčních dat v regionu národních parků České a Saské Švýcarsko Potřeba poskytování přeshraničních referenčních dat v regionu národních parků České a Saské Švýcarsko Oldřich Holešinský, Správa Národního parku České Švýcarsko Autor: V. Sojka, NP ČŠ 2. VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ

Více

Portál veřejné správy ČR - CENIA

Portál veřejné správy ČR - CENIA Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Geografická data nekomerční nebo volně dostupná komerční státní správa privátní sféra všeobecná specializovaná pokrývají celé území

Více

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny Brno www.vumop.cz Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Brno 2014 Ing. Michal Pochop Vyhláška č. 13/2014

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006,

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, o zřízení Přírodní rezervace Hamrštejn a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák.č.129/2000 Sb.,

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Předběžný harmonogram výzev 2015 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Identifikace programové úrovně Zaměření výzvy Nastavení výzvy Předpoklá dané Specifický cíl datum Prioritní osa / Druh / Opatření / Podporované

Více

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Přednáška byla zpracována s využitím dat a informací uveřejněných na http://geoportal.cuzk.cz/ k 16.3. 2015. Státní mapová díla jsou stanovena nařízením vlády

Více

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU Ing. Karel Brázdil, CSc. karel.brazdil@cuzk.cz 1 O B S A H P R E Z E N T A C E 1. Projekt nového mapování výškopisu

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství Staré Hodějovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost

Více

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz. Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz. Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. VÚMOP, v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz Oddělení půdní služba Poslání VÚMOP, v.v.i. Zřizovací listinou byla ústavu dána odpovědnost za rozvoj poznání

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

508/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj

508/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj Strana 1 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1 Chráněná krajinná

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Ryžovna. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 608874_1 Ryžovna : Obec: Boží Dar ORP: Ostrov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.437475 E 12.854531 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ Dle 55 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravená na základě projednání. Obsah:

Více

Staré mapy v prostředí Internetu

Staré mapy v prostředí Internetu Staré mapy v prostředí Internetu Vladimír Brůna, Kateřina Křováková Laboratoř geoinformatiky UJEP, Dělnická 21, 434 01 Most tel./fax: 476 137 448, e-mail: bruna@geolab.cz, cariad@geolab.cz http://www.geolab.cz

Více

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Mgr. Aleš RUDA Teorie, základnz kladní principy Organizovaný, počíta tačově založený systém m hardwaru, softwaru a geografických informací vyvinutý ke vstupu, správě,, analytickému

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MICHAL SÝKORA TOPGIS, S.R.O. 4.6.2015 1 PROGRAM PREZENTACE Seznam.cz TopGis, s.r.o. O společných mapách O přístupu k mapám Nástroje pro práci s Mapy.cz GisOnline - GisManager

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více