Časoprostorové změny rybníka Stará Oleška v oblasti PR Stará Oleška

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Časoprostorové změny rybníka Stará Oleška v oblasti PR Stará Oleška"

Transkript

1 Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí Ekologie a ochrana prostředí Časoprostorové změny rybníka Stará Oleška v oblasti PR Stará Oleška BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Marie HALUŠKOVÁ Vedoucí práce: Ing. Jitka ELZNICOVÁ, Ph.D. Ústí nad Labem 2011

2 Na této straně se v tištěné verzi nachází zadání bakalářské práce.

3 Na této straně se v tištěné verzi nachází licenční smlouva.

4 Prohlášení: Prohlašuji, že tuto diplomovou práci na téma Časoprostorové změny rybníka Stará Oleška v oblasti PR Stará Oleška jsem vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpala. V Rumburku dne

5 Poděkování: Toto poděkování patří všem, bez nichž by tato práce nevznikla. V první řadě bych ráda poděkovala paní Ing. Jitce Elznicové, Ph.D. nejen za odbornou pomoc a dobré rady, ale i za vlídný přístup a trpělivost. Za doplňující informace, poskytnuté materiály a cenné rady děkuji paní Ing. Janě Tutkové, panu Ing. Petru Bauerovi, panu Karlu Steinovi. Za neskonalou trpělivost, morální podporu a ostatní pomoc bych ráda poděkovala svým blízkým a přátelům.

6 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá sledováním a hodnocením časoprostorových změn vývoje krajiny v oblasti přírodní rezervace Stará Oleška v letech 1953 až K hodnocení byly použity staré mapy, historické letecké snímky a současné ortofotomapy. Rastrová data byla ručně vektorizována. K analýze byly použity prostorové analýzy a statistická hodnocení. Výsledky provedených analýz byly použity ke stanovení zásadních změn krajiny nejen z pohledu hlavní zájmové oblasti přírodní rezervace, ale též celého katastrálního území Stará Olešky, neboť území přírodní rezervace je ovlivňováno i svým okolím. Byl analyzován vývoj rybníka Stará Oleška od 19. století po současnost. Klíčová slova: vývoj krajiny, GIS, přírodní rezervace Stará Oleška, rybník Stará Oleška

7 Abstract: This thesis deals with monitoring and evaluation of spatial-temporal changes in landscape evolution in the nature reserve Star Oleška from years 1953 to The old maps, aerial photographs and actually orthophoto were used for evaluation. Raster data was manually vectorized. The spatial analysis and statistical evaluation have been used. The results of the analysis were used to determine significant changes in the landscape not only from the main area of interest nature reserve, but also for the cadastral territory Stará Oleška, because the nature reserve is influenced by their surroundings. The development of the pond Stará Oleška was analyzed from 19 th century to the present. Keywords: landscape development, Nature Reserve Stará Oleška, the pond Stará Oleška

8 Obsah: 1 ÚVOD CÍL PRÁCE KRAJINNÉ ZMĚNY Krajina Voda Malé vodní nádrže Mokřady Zazemňování CHARAKTERISTIKA OBLASTI Charakteristika katastrálního území Stará Oleška Historie obce Využití přírodních krás v historii Přírodní podmínky Přírodní rezervace Stará Oleška Využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti METODIKA PRÁCE Zdroje dat Úprava dat Analýza dat VÝSLEDKY Vývoj krajinného pokryvu v katastrální oblasti Vývoj zástavby v katastrální oblasti Vývoj krajinného pokryvu na území přírodní rezervace Vývoj rybníku Stará Oleška DISKUZE ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY...47

9 Seznam použitých zkratek: AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální DMÚ 25 Digitální model území 1 : DPZ Dálkový průzkum Země EVL Evropsky významná lokalita GIS Geografický informační systém CHKO Chráněná krajinná oblast IUCN Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů KN Katastr nemovitostí LPF Lesní půdní fond MZCHÚ Maloplošné zvláště chráněné území NP Národní park NPR Národní přírodní rezervace OP Ochranné pásmo OÚ Ochrana území PO Ptačí oblast RZM Rastrové základní mapy SEA Posuzování vlivů na životní prostředí SOP Správa ochrany přírody TTP Trvalé travní porosty UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ÚAZK Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ÚP Územní plán ÚSES Územní systém ekologické stability VGHMÚř Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce ZABAGED Základní báze geografických dat ZCHÚ Zvláště chráněné území ZVS Zemědělská vodohospodářská správa ZÚJ Základní územní jednotka k.ú. Katastrální území

10 1 ÚVOD Každý z nás vnímá přírodu ve svém okolí. Více či méně si uvědomuje, jak zásahy a změny ovlivňují krajinu a tím zpětně i člověka, ale již tolik nezkoumá jejich příčinu. Ráda bych se v této práci zaměřila na časové změny na malém prostoru přírodní rezervace Staré Olešky. Jako každé území i zde dochází vlivem člověka a jeho potřeb k vydatným změnám. Cílem správy CHKO Labské pískovce je docílit obnovení původních druhů flory a fauny a mne by velmi potěšilo, pokud by má práce v tomto počínání pomohla. Téma bakalářské práce vzniklo na základě požadavku CHKO Labské pískovce a je součástí projektu TransEcoNet. Zabývá se získáním informací o úzkém území přírodní rezervace Stará Oleška, především zazemňování vodní plochy. V letech probíhá projekt Transnational Ecological Network in Central Europe, zkráceně zvaný TransEcoNet. Snahou projektu je docílit především zlepšením územního rozvoje v oblastech se zvýšenou ochranou životního prostředí. Také proto se na tomto projektu podílejí správy chráněných krajinných oblastí a národních parků a vládní i nevládní organizace, angažující se v ochraně přírody. V rámci území Česko-Saské Švýcarsko se do projektu zapojily také výzkumné a vzdělávací instituce - Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Technická univerzita v Drážďanech a Leibniz-Institut pro ekologický a regionální rozvoj v Drážďanech, kde jsou zpracovávány a analyzovány staré mapy a letecké snímky pomocí moderních geoinformačních technologií (GIS) a (DPZ). Technologie GIS byla využita i při zpracování této práce, neboť umožňuje identifikaci vývoje krajiny, hodnocení, kvantifikaci a vizualizaci změn. Tento přístup je v současném geografickém výzkumu značně rozšířený hlavně ve středoevropských vědeckých školách, které vycházejí ze společného geografického základu a využívají obdobné historické mapové podklady vytvořené pro území bývalého Rakousko-Uherska. (Boltižiar, Olah 2008). 10

11 2 CÍL PRÁCE Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se mění samotné území přírodní rezervace a jeho okolí, nakolik člověk v minulém období ovlivnil ráz krajiny a vývoj daného území, jakým způsobem se tomu krajina bránila a co lze učinit v letech následujících k návratu či nápravě způsobených škod. Očekávám, že zpracováním získaných podkladů se získá časoprostorový přehled změn, ke kterým zde ve zvoleném období docházelo (zazemňování plochy rybníka, vliv osídlení, hustoty a složení obyvatelstva, jejich sociální a ekonomické zázemí a činnost). Pro účely práce budou použity staré mapy a letecké snímky z let 1953, 1968, 1989, 2005 a Součástí řešení práce jsou následující dílčí cíle: Shromažďování dat o území, monitorování různých zajímavostí, sepsání charakteristiky sledovaného území zaměřené na historicky doložené zásahy do území, získání mapových podkladů a leteckých snímků, terénní průzkum, fotografování území, studium literatury Zpracování mapových podkladů, vektorizace upravených zdrojových dat, vizuální interpretace leteckých snímků, úprava vytvořených dat Výběr analýz, zpracování a dokončení analýz do grafické podoby map Vyhodnocení získaných analýz, vytvoření závěrů 11

12 3 KRAJINNÉ ZMĚNY 3.1 Krajina Pojem krajina je složitý a vlastně velmi těžce jednoznačně pojmenovatelný. Existuje mnoho pohledů na krajinu podle oborů, které s ní pracují. Zajímavý popis předkládají Feranec & Oťaheĺ (2001), podle nichž je současná krajina a její struktura výsledkem postupných změn původní přírodní krajiny pod vlivem člověka. Podle Skleničky (2003) je krajina složitým systémem, který nelze pochopit analýzou jeho jednotlivých částí, nýbrž systémovým a celostním (holistickým) přístupem. Definuje krajinně-ekologické pojetí krajiny jako systém přírodních, respektive přírodních a člověkem podmíněných elementů, které mohou být jak harmonické tak i naopak nevyvážené. Často používaná je formulace krajiny Formana a Godrona (1993): Krajina je heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje. Zásadní je definice krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.), kdy krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky Podle Prchalové (2006) se celkové změny v krajině, především změna ve způsobu využívání krajiny, nejlépe monitorují pomocí časové řady leteckých snímků. Na rozdíl od map je letecký snímek zcela objektivním a přesným dokladem o stavu krajiny v určitém časovém okamžiku. 3.2 Voda Bez vody není života, je to nejdůležitější článek životního cyklu. Člověku se zdálo, že je jí všude dostatek, padá jako déšť, teče v řekách potocích, rybníky jsou jí plné tak, že se zaplavují okolní louky. A tak se rozhodl jí poručit. Byly narovnány potoky a řeky, vysušeny louky a rybníky. Voda odcházela jinam a po letech se zjistilo, že je jí nedostatek. To, že se odpařovala a padala na stejné plochy, mělo svůj význam, pravidelný koloběh, zavlažování, ochlazování půdy. Dnes se člověk pracně vrací k původním korytům řek, potokům a snaží se přírodě vrátit její zdravý vzhled. 12

13 3.2.1 Malé vodní nádrže Malé vodní nádrže (rybníky) tvořily vždy v krajině významný prvek její ekologické stability. Prvopočátek výstavby rybníků byl podporován církví, hlavní účel byl rybochovný. Později se o výstavbu rybníků začala zajímat šlechta i města. V polovině 14. století byla technika výstavby zdokonalena, byly budovány poměrně vysoké hráze z důvodu výnosnosti chovu ryb. Mnoho vybudovaných rybníků začalo sloužit i jiným účelům, např. k provozu mlýnů, pil, hamrů, báňských zařízení či k plavení dřeva. Nové rybníky vznikaly na místě stávajících močálů a blat, přispívalo se tak i k ozdravění krajiny. Hráze byly využívány jako základ pro tvorbu nové cestní sítě. Hlavní účel malých vodních nádrží je krajinotvorný, další význam je zadržení vody v krajině, v některých případech akumulace vody pro vylepšování průtoků v době sucha, případně účel transformace povodňových průtoků. Velkým vodohospodářským problémem malých vodních nádrží se jeví jejich zanášení sedimenty s řadou negativních dopadů na nádrž a kvalitu vody v ní, ale i v toku pod hrází. Je to způsobováno erozními procesy, vznikajícími na zemědělské půdě v povodí nádrže. (Vrána, 2004) Podle J. Gergela objem sedimentu v nádržích ČR představuje cca 150 mil.m 3, z toho objem sedimentu v nádržích s mocností sedimentu do 20 cm činí cca 6,5 mil.m 3, s mocností od 20 do 40 cm cca 87,8 mil.m 3 a s mocností nad 40 cm cca 57,2 mil.m 3. Roční přírůstek sedimentu do vodních nádrží se odhaduje o objemu cca 360 tis. m Mokřady Mokřady jsou výrazně zamokřené a zavodněné území a hloubka vody dosahuje maximálně 0,6 m. Přechodové prostředí mezi vodou a souší je členité, nemá jednoznačnou hranici, vyniká pestrostí fauny a flory. (Pokorný, 2004) Keddy (in Pokorný, 2004) popisuje mokřad jako ekosystém, který vzniká, když v důsledku zaplavení vodou v půdě převažují anaerobní (přesněji anoxické) procesy, což vyvolá vznik adaptací živých organismů (převážně rostlin) na zaplavení. Podle definice IUCN (Pokorný, 2004) jsou mokřady definovány jako: území zaplavená vodou či zamokřená, přirozená či uměle vytvořená, dočasná či trvalá, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou. Zaplavená území, která jsou považována za mokřady, zahrnují rašeliniště, slatiniště s bylinnou i dřevinnou vegetací, ústí řek, zálivy, rybníky, tůně, jezera, řeky a vodní nádrže. 13

14 3.2.3 Zazemňování Všechny rybníky se i za předpokladu velmi mírného využívání vyvíjejí od oligotrofních stadií k eutrofním. Nejsou-li následně vyhrnovány a obnovovány, vzniká na jejich místě postupně souš. Jednou z hlavních příčin je zarůstání vodními rostlinami. Zdrojem zarůstání rybníků jsou vyšší rostliny (tzv. vodní makrofyta) litorálu. K nim řadíme zejména porosty rákosin a vysokých ostřic. Na březích eutrofních rybníků mohou být tyto porosty velmi produktivní a hromadit pod sebou značné množství biomasy. Ta se podílí na pozvolném zazemňování postupujícím po centimetrech od břehů směrem do středu rybníka. Zazemňování zpětně vytváří podmínky pro růst rákosin, pobřežní pásmo se rozšiřuje a v konečné fázi zaujme i původně nejhlubší části rybníka. Živými důkazy tohoto procesu jsou mnohé opuštěné malé rybníky v krajině. Při šíření rákosin spolupůsobí i další zdroje zazemňování rybníka - hromadění nerozloženého bahna v zóně volné vody a usazování sedimentů přinášených přítoky. Litorální fáze s rákosinami a vysokými ostřicemi tvoří však jen vývojový mezistupeň opuštěného rybníka. Po určitém čase dojde k uchycení semenáčků a konečným stadiem sukcesního vývoje bude pravděpodobně mokřadní olšina. Oligotrofní rybníky, v nichž nedochází k rozsáhlému hromadění nadprodukce, mají životnost obvykle delší. Jejich eutrofizace postupuje velice pomalu a nenápadně, avšak nezadržitelně. Důvodem je fakt, že rybníky představují jakousi past na živiny přinášené z povodí. Eutrofizace rybníků je tedy přirozený proces, který byl lidskou činností u většiny rybníků v zájmu chovu ryb uměle vyvolán mnohem dříve, než by k němu dospělo přirozenou sukcesí. Po dosažení eutrofního stadia se sukcesní vývoj směrem k suchozemskému ekosystému při absenci lidských zásahů podstatně urychluje. Udržování mělkých eutrofních rybníků ve stavu vhodném pro chov ryb proto vyžaduje vynaložení energie na občasné úpravy, jako je například vyhrnutí sedimentů. Zde se naplno projevuje fakt, že rybníky nejsou projektem přírody, ale lidským výtvorem s omezenou ekologickou stabilitou. Čím vyšší je v nich dosahovaná produkce, tím rychleji přirozeně stárnou (záleží ovšem na hloubce). (Smrž, 2002) 14

15 4 CHARAKTERISTIKA OBLASTI 4.1 Charakteristika katastrálního území Stará Oleška Stará Oleška (obr. 1) je osada nacházející se v CHKO Labské pískovce 8 kilometrů východně od Děčína. Má celkem 120 obyvatel a je součástí obce Huntířov. Nadmořská výška obce se pohybuje okolo 300 m n. m. Nejvyšším bodem v nejbližším okolí je Olešský vrch, který měří 355 metrů. Významným vrcholem je také kopec Vyhlídka, ten měří 305 m a nachází se na něm rozhledna. (zdroj: Místopisný průvodce po České republice, online) Obr 1 Lokalizace zájmového území, plocha rybníka a okolní zajímavosti Historie obce Zdroj: Mapy.cz, online Okolí Olešky bylo osídleno již před téměř 5000 lety. Před rokem 1000 bylo zde doloženo již trvalé osídlení podél obchodních cest. Přes Olešku vedla stará solná stezka, díky níž tu vznikl opevněný dvorec. Počátkem čtrnáctého století je již vsí a převážnou většinu obyvatel tvořili němečtí kolonisté. V dalších letech se vesnice rozvíjí a rozrůstá. (zdroj: Místopisný průvodce po České republice, online) V roce 1654 (obr. 2) měla obec 26 domů, v roce 1833 pak 66 domů s 343 obyvateli, v roce domů a 493 obyvateli včetně místní části Filipínky se 113 obyvateli. Většinou pracovali jako tovární dělníci v přádelnách v Rabštejně, částečně hospodařili. Před druhou světovou válkou zde byly tři hostince, z nichž jeden měl pěkný taneční sál, tři obchody a jednu továrnu na likéry. Kromě toho zde 15

16 pracovalo několik řemeslníků. V roce 1889 byla obec postižena vícero požáry, snad úmyslně založenými. Obec byla poničena i povodněmi v létech 1908, 1925, 1927 největší pak v roce (Zdroj: Nová Oleška, online) Obr 2 Pohled na Starou Olešku ze 70. let Zdroj: CHKO Labské pískovce, 2011 Významným zlomem v historii obce je rok 1938, kdy je obsazena nacisty a poté rok 1945, kdy byli vysídleni Němci tvořící velkou část obyvatelstva Staré Olešky. V roce 1960 byla, kvůli nízkému počtu obyvatel, společně s Novou Oleškou připojena k obci Huntířov. V následujících 40-ti letech již ve vesnici v důsledku komunismu upadal společenský život. V obci se nacházejí domy cenné svou lidovou architekturou, jak je vidět na obr.3. S ohledem na krásnou okolní přírodu má dnes obec převážně rekreační charakter. Obr 3 Historický domek u Olešky Zdroj: Halušková Marie,

17 4.2 Využití přírodních krás v historii Místo se od 1. poloviny 19. století stále více stávalo vyhledávaným cílem výletníků. Z vývoje turistiky se snažili těžit i Staroolešští a místní básník a spisovatel, jinak sedlák a hostinský Willy Bendel navrhl přehradit potok napájející Olešský rybník v rokli zvané Wolfsschlucht, aby zde mohly jezdit čluny, podobně jako ve Hřensku. Počátkem roku 1900 začaly práce na úpravě rokle. Potok má v rokli poměrně velký spád, takže se pro splavnění musely postavit hned dvě malé přehrady. Do člunů se nastupovalo hned za první hrází, v místě Bendelem nazvaném Göttergarten (Zahrada bohů). Zde stával malý dřevěný prodejní stánek s několika stoly a lavicemi. Zúžená část rokle s druhou přehradou a přestupem se jmenovala Austriaklamm (Rakouská soutěska). Projížďka končila v místech, kde koryto potoka přehrazuje velký skalní blok, nazvaný Bismarckfelsen (Bismarkova skála). Na něm byl vystavěn malý hostinec ve švýcarském stylu v podobě srubu s krytou terasou, dostupný po vysokém schodišti přímo od přístaviště loďek. Turistický klub svou ještě nedokončenou soutěsku zpřístupnil veřejnosti. Dokončení a slavnostní otevření proběhlo , ale kolaudace se soutěska dočkala až o rok později. Do osudu soutěsky zasáhla příroda Po průtrži mračen byla poškozena nejenom soutěska, ale i Stará Oleška. Celou atrakci se podařila obnovit již na letnice téhož roku. Provoz ochromila první světová válka a další ničivá povodeň, která přišla Teprve od roku 1922 pokračoval provoz, který ukončila opět povodeň Čluny pak skončily na rybníce v Nové Olešce (obr. 4), kde jejich provoz zajišťoval místní Horský spolek. Novému zprovoznění soutěsky ve Staré Olešce však zabránily další povodně v letech 1927, 1933 a nedostatek financí Druhá světová válka ukončila i poslední snahy po obnovení soutěsky. Zatím poslednímu pokusu o oživení v roce 1992 nedala souhlas správa CHKO Labské pískovce. (Zdroj: Nová Oleška, online) Obr 4 Lodičky na Olešce zpočátku 20. století Zdroj:

18 Samotný rybník byl od roku 1886 prázdný a bývalé rybniční pozemky sloužily jako louka. Vrchnost tak měla zajištěn větší příjem, než tomu bylo v případě rybníka. V roce 1905 se však podvolila žádosti nájemců luk a rozhodla se rybník v rozsahu poloviny někdejší plochy zase napustit. Očitý svědek Emil Neder, jeden z významných vlastivědných badatelů na Děčínsku, tuto událost popsal následovně: Sotvaže v roce 1906 roztály ledy, objevila se řada mokřadních a vodních ptáků, jejichž tažná trasa vedla přes Olešku, a zabydleli se u břehů rybníka. Bylo to představení, které nikdo jaktěživ nepamatoval. Objevili se čápi, volavky, potápky roháčové, rackové, lysky černé, divoké husy, kachny a další severští opeřenci. (Stein, 2011) 4.3 Přírodní podmínky Geologie Podložními horninami jsou druhohorní sedimenty české křídové pánve zastoupené svrchnoturonskými až coniackými slínovci. Půdy jsou písčitojílovité, glejové a rašeliništní. (Ústecko, Chráněná území ČR, 1999) Podnebí Území náleží do mírně teplé oblasti. Průměrné teploty vegetačního období se pohybují v nejnižších částech CHKO mezi 13 a 14 C, na zbývajícím území mezi 12 a 13 C. Téměř celá oblast je relativně chladná se zřetelným sklonem k oceánickému charakteru. Geomorfologická pestrost území je jedním z hlavních činitelů ovlivňující lokální klimatické podmínky v jednotlivých částech CHKO. Poměrně často se zde setkáváme s inverzí, kdy v údolí je chladněji a na vrcholcích skal jsou teploty vyšší. Celá oblast je srážkově bohatá dlouhodobé srážkové úhrny se pohybují přibližně v rozpětí 700 až 800 mm. Větší podíl srážek spadne ve vegetačním období. (Ústecko, Chráněná území ČR, 1999) 4.4 Přírodní rezervace Stará Oleška Přírodní rezervaci Stará Oleška tvoří část rybníka s mokřadní loukou a přilehlými pozemky, ležící na okraji obce Stará Oleška v k.ú. Stará Oleška, okres Děčín (obr. 5). Její rozloha je 10,81 a nachází se v nadmořské výšce 240 m n.m. Zřízena byla vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č.1/95 s účinností od Jedná se o jeden z nejvýznamnějších mokřadů na území CHKO, který 18

19 představuje významné refugium celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Obr 5 Pohled na přírodní rezervaci Stará Oleška od kempu Zdroj: Halušková Marie, 2011 Jak se uvádí v Plánu péče o Přírodní rezervaci Stará Oleška (Správa CHKO Labské pískovce, 2010), Olešský rybník se nachází v okrajové části Děčínského mezihoří, v jižní části CHKO Labské pískovce asi 10 km od Děčína a 5 km západně od České Kamenice při okraji obce Stará Oleška v nadmořské výšce cca 250 m. Rozloha činí 12 ha a z dostupných informací vyplývá, že byl založen v roce Je napájen potokem Olešnička. Rybník (obr. 6) se nachází ve dně ploché sníženiny a jeho biotop je tvořen vodní hladinou, přilehlými přirozenými litorálními společenstvy, břehovými porosty a okolními mokrými loukami. Ohraničuje jej široký lem rákosin svazu Phragmition s dominantním Phragmites, s občas navazujícími porosty ostřic svazu Caricion gracilis. Na některých místech porosty rákosin a ostřic přecházejí do dřevinného lemu (podmáčená olšina svazu Alnion) s různověkým porostem olše lepkavé (Alnus glutinosa), lužních křovin svazu Salicion s vrbou popelavou (Salix cinerea), vrbou jívou (Salix caprea) a vrbou košíkářskou (Salix viminalis), místy vrbou křehkou (Salix fragilis). Rybník je využíván k rekreačním účelům a chovu ryb. 19

20 Obr 6 Přírodní rezervace, plovoucí zábrany Značení přírodní rezervace na pravém břehu Olešničky Zdroj: Halušková Marie, 2011 Flóra Vodní plocha přechází v porosty haluchy vodní (Oenanthe aquatica), rákosu obecného, orobince úzkolistého (Typha angustifolia) a orobince širolistého (Typha latifolia). Tato litorální vegetace navazuje na vlhké louky (obr. 7), na kterých rostou např. prstnatec májový, blatouch bahenní (Caltha palustris), prvosenka vyšší, ostřice prosová, bukvice lékařská a v okolí se objevuje ostřice chabá (Carex flacca) nebo sítina sivá (Juncusinflexus), které indikují slínovce a jílovce (bazických půd). V ochranném pásmu těsně u hranice ZCHÚ, na zachovalé loučce, byl zjištěn výskyt druhu hladýše pruského (Laserpitium pruthenicum) ( 2). V plánu péče o Přírodní 20

21 rezervaci Stará Oleška (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) se uvádí, že podle nepotvrzeného ústního sdělení se zde historicky vyskytoval kruštík bahenní (lokalita byla zničena). Obr 7 Vegetace na vlhkých loukách na břehu rybníka Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) Kyprej vrbice (Lythrum salicaria,) Vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) Zdroj: Halušková Marie, 2011 Fauna Mezi nejvýznamnější skupiny bezobratlých živočichů patří společenstva vážek (zjištěno již 25 druhů) a rovnokřídlého hmyzu. Kobylka Conocephalus dorsalis a saranče Stethophyma grossum se řadí k typickým představitelům zdejších biotopů. Na lokalitě byl proveden jednosezónní entomologický průzkum zaměřený na fytofágní skupiny hmyzu (Strejček 2008), kterým byl potvrzen výskyt řady druhů 21

22 dokládající vysoké přírodovědné hodnoty zdejších biotopů. Z reliktních druhů mandelinek (Coleoptera: Chrysomelidae) byl potvrzen Cryptocephalus pusillus a Galeruca pomonae. V porostech rákosu hnízdí specifická kutilka Pemphredon fabricii, která je v rámci CHKO potvrzena zatím pouze odtud. Hojně byla spatřena užovka obojková (Natrix natrix) a na sušších místech také ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Velmi pravděpodobný je zde také výskyt zmije obecné (Vipera berus) a slepýše křehkého (Anguis fragilis). Silnou se jeví populace skokanů skřehotavých (Pelophylax ridibundus), do šedesátých let se vyskytovala rosnička zelená (Hyla arborea) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). V současné době byla rosnička opět opakovaně potvrzena. V mělčinách můžeme zahlédnout čolka obecného (Lissotriton vulgaris) i čolka horského (Mesotriton alpestris). Je to rybník s bohatým výskytem ptactva (obr. 8). Pravidelně tu hnízdí např. potápka roháč (Podiceps cristatus) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), cvrčilka zelená (Locustella naevia), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), linduška luční (Anthus pratensis), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), polák chocholačka (Aythya fuligula), kopřivka obecná (Anas strepera). Nepravidelně staví hnízdo volavka popelavá (Ardea cinerea), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), bekasina otavní (Gallinago gallinago a chřástal polní (Crex crex). Často je možné spatřit vydru říční (Lutra lutra) a výra velkého (Bubo bubo). (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Z malakologického pohledu se jedná o nejbohatší rybník v CHKO Labské pískovce a NP. V rybníce byl při průzkumu v roce 2001 zjištěn nejenom největší počet druhů (12), ale také druhy, které jinde v tomto území zjištěny nebyly či jen velmi vzácně. Jedná se o druhy Bithynia tentaculata, Planorbarius coreus, Asisus leucostoma. Všechny druhy jsou sice běžné, ale na území CHKO a NP nebyly prakticky jinde zjištěny. Pozitivním nálezem je absence zavlečených nepůvodních druhů. (Beran, 2007) V roce 2007 byl proveden entomologický průzkum řádu ploštic (Heteroptera). Na území PR Stará Oleška bylo zaznamenáno 67 druhů ploštic (Petr Baňař, 2007). 22

23 Obr 8 Ptactvo na rybníku Kachna divoká (Anas platyrhynchos) Lyska černá (Fulica abra) Zdroj: Halušková Marie, 2011 Lesnictví Část rezervace je tvořena podmáčenou olšinou s různým stupněm zamokření. (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Vodstvo První dochované zmínky o rybníce se objevují v zemských knihách z roku Od roku 1886 byl rybník bezvodý a jeho plocha sloužila jako louka. V roce 1905 byl rybník v rozsahu poloviny někdejší plochy napuštěn. Během minulého století se měnil způsob využití okolních pozemků. Z informací vyplývá, že okolní plochy byly zalesněny topoly v 50. letech minulého století a v 70. letech opět odlesněny. Také rybník byl v této době naposled odbahňován. Vyčištěna však byla pouze přední část, která v současné době neleží v rezervaci. Stalo se tak díky plánu využít místo k intenzivní rekreaci města Děčín, což bylo realizováno. Na jihovýchod od rybníka byl vybudován nesourodý a architektonicky různorodý komplex řady rekreačních objektů, chat a sportovišť. Zprávy o posledním odbahnění části rybníka, která je součástí rezervace, nejsou dostupné. V plánu péče o Přírodní rezervaci Stará Oleška je upozorňováno na patrný ústup rákosu (rozpad rákosin) a rozvoj orobince na úkor rákosu v části rezervace u kempu. Možným důvodem uvádí zvýšenou eutrofizaci lokality a zabahňování rybníka. Díky eutrofizaci lokality je v této části rezervace místy zvýšený výskyt ruderálních druhů (kopřiva). (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Olešnička (obr. 9) je cca 8 km dlouhý potok stékající z Dobrnské vrchoviny k severovýchodu. (zdroj: Místopisný průvodce po České republice, online) Pramení u Huntířova, jímž protéká, u obce Stará Oleška napájí a protéká Olešský 23

24 rybník a potom spadá úzkým skalnatým malebným údolím (zde býval tok nazýván též Zlatým potokem) do údolí Kamenice, do níž ústí v Jánské v nadmořské výšce 233 m jako její levý přítok. Olešnička má dohromady 12 přítoků. Všechny jsou velice drobné. Obr 9 Olešnička před vtokem do rybníka Zdroj: Halušková Marie, 2011 Cíl ochrany V Plánu péče o Přírodní rezervaci Stará Oleška (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) je uvedeno: Cílem ochrany je zachování společenstev mokřadních luk, vodní hladiny s litorálními porosty, podmáčené olšiny a na ně vázané druhy rostlin a živočichů. Pro luční ekosystémy je důležité zajistit pravidelnou péči tak, aby byla zajištěna existence žádoucího sukcesního stádia. Společenstva podmáčené olšiny budou ponechána samovolnému vývoji. Je důležité udržet příznivý stav a rozsah litorálních porostů. Dlouhodobým obecným cílem je udržení a rozvoj populací chráněných druhů, zachování biodiverzity území a jeho ochrana před negativními vlivy např. invazí geograficky nepůvodních či expanzivních druhů. 24

25 4.5 Využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Ochrana přírody Přírodní rezervace Stará Oleška byla vyhlášena v roce 1995 z důvodu ochrany jednoho z nejvýznamnějších mokřadů na území CHKO Labské pískovce a původního útočiště celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ochrana přírody v území se řídila zpracovaným plánem péče pro přírodní rezervaci z roku Aby bylo dosaženo udržení a rozvoje současného druhového složení rostlin, na části lučních porostů jsou mokřadní louky v rezervaci a v ochranném pásmu pravidelně koseny (obr.10) a využívá se řízené pastvy ovcemi. Pro zlepšení podmínek života vodního ptactva byly zřízeny tři hnízdní ostrovy. Přírodní rezervace je od rekreačně využívané části rybníka oddělena plovoucími zábranami, které zamezují přístupu do rezervace. Na pozemcích jsou likvidovány nepůvodní invazní druhy rostlin (netýkavka žlaznatá). (Správa CHKO Labské pískovce, 2010) Obr.10 Louky v ochranném pásmu, pohled z cesty k chalupám Zdroj: Halušková Marie,

26 Lesní hospodářství Pozemky přírodní rezervace nejsou součástí LPF. Do OP rezervace zasahují lesní porosty hospodářského lesa, ale škodlivé vlivy zjištěny nebyly. Zemědělské hospodaření Okolní zemědělské pozemky jsou dlouhodobě ovlivněny lidskou činností. Dříve byly tyto pozemky intenzivně využívány k pastvě skotu a část pozemků v okolí byla odvodněna, meliorační příkopy jsou dosud patrné. Vlastní plocha rybníka byla po vypuštění nádrže využívána jako louka. Okolní zemědělské pozemky jsou v současnosti nadále zemědělsky obhospodařovány, jedná se o extenzivní způsob využití, které rezervaci neohrožuje. Louky jsou koseny, pastva řízena. Rybníkářství a rybářství Rybník je využíván jako chovný, je povolen lov. Hospodaří zde soukromý subjekt, rybník je ve vlastnictví obce Huntířov. Je zde chován kapr, lín, štika a vyskytují se tu plevelné ryby. Na území přírodní rezervace je rybolov zakázán. Intenzivní chovné využití rybníka je nevhodné, narušilo by diverzitu rybničního ekosystému. Vzniku hypertrofie rybníka se předchází snižováním nepřiměřených vstupů živin a splachů z okolí. Není povoleno vypouštění v jarním období či ponechání nádrže bez vody během jara (znemožnění rozmnožování vodních živočichů). Nádrž je vypouštěna pouze minimálně. Také dlouhodobé zvýšení vodní hladiny není povoleno, aby nedošlo k zaplavení chráněných stanovišť. Hnojení vody a krmení ryb není povoleno. Také je zakázáno vápnění a používání biocidů. Přiměřený zárůst nádrže vodní vegetací je příznivým jevem. V případě masivního zárůstu vegetací kdy by hrozil zánik volné hladiny nádrže (více jak 70 %), je možné stanovit způsob její eliminace. Stav rákosin a postupující sukcesi (zarůstání) je třeba monitorovat. V současné době lze podle provést lehčí redukci rákosin v podzimním termínu. Nádrž postupně zazemňuje a vymělčuje. Bude-li nutné rybník odbahnit, musí to být citlivě a vhodným způsobem. Odbahnění lze provést též v lokalitě PR, nesmí však dojít k narušení litorálních porostů (ve středu rybníka). Vybudované hnízdní ostrůvky budou udržovány a opravovány. Z důvodu zajištění protipovodňové ochrany obce Stará Oleška lze dle potřeby provést šetrnou údržbu vodního toku Olešnička (pročištění, odstranění popadaných stromů či větví z koryta, které by tvořily významnou překážku přirozenému průtoku). 26

27 Pročištění toku bude prováděno správcem toku nepravidelně. Vytěžený sediment musí být z místa odvezen. Myslivost Výkon práva myslivosti není vyhlašovacím předpisem omezen. Rekreace a sport Okolí rybníku je intenzivně rekreačně využíváno, vlastní rybník je využíván ke koupání, vodním sportům a sportovnímu rybolovu. Dochází ke zvýšené návštěvnosti této lokality. V severní části rybníka se nachází pláž a rekreační chatky. K rekreačním účelům je využívána též plocha rybníka (koupání, projížďky na člunech). Pro zamezení vlivu na PR byly po hranici rezervace nainstalovány plovoucí zábrany (obr.č.11). Zabraňují vniku do rezervace a je minimalizován vliv rekreačního využívání rybníka na část vyhlášenou jako rezervace. Dodržováním zákazu vstupu do oblasti hnízdění vodního ptactva z posledních let je respektováno a nedochází k významnému narušování klidového režimu ZCHÚ. Obr.11 Vzlet ptactva z plovoucích zábran v přírodní rezervaci Zdroj: Halušková Marie,

28 Jiné způsoby využívání V minulosti byla část okolních pozemků odvodněna, dosud jsou zachované meliorační příkopy. Cílem je provést opatření vedoucí k omezení funkčnosti stávající meliorace obr.12. Správa CHKO Labské pískovce požádala o převod hlavních odvodňovacích zařízení (HOZ) a bude iniciovat jejich převod na AOPK ČR. Také rezervace by měla být do budoucna rozšířena. Obr.12 Meliorační příkopy Zdroj: Halušková Marie, 2011 Cíle péče v následujícím období vidí správa CHKO v udržení mokřadních ekosystémů s druhovým spektrem vodní a mokřadní vegetace, ptáků, obojživelníků a vodních bezobratlých. Velkou váhu klade na úpravu vodního režimu luk navazujících na vodní plochu rezervace a likvidaci melioračních kanálů, neboť v této činnosti vidí zajištění návratu vysoké druhové diverzity (výskyt orchidejí), což je podmíněno geologickým podložím (slínovce). Potenciál tohoto území je z dlouhodobého pohledu vysoký a pokud bude správně řízen, lze očekávat i návrat vzácnějších rostlinných druhů. (Správa CHKO Labské pískovce, 2010).. 28

29 5 METODIKA PRÁCE 5.1 Zdroje dat Základními zdroji dat pro tuto práci se staly letecké snímky z let 1953, 1968, 1989 z VGHMÚř Dobruška, které byly v rámci projektu Transeconet ortorektifikovány. Dále byla využita ortofota z roku 2000, 2005, 2008, která poskytl Český zeměměřický úřad v Praze. Z tohoto úřadu byla též získána geografická databáze ZABAGED (polohopis), která soužila pro kontrolu vektorizace. Použity byly i staré mapy, jako např. 2 vojenského mapování (zdroj: Geolab, online), 3 vojenského mapování a mapy stabilního katastru (zdroj: CUZK, online). 5.2 Úprava dat V dalším kroku byla provedena zpětná vektorizace (obr. 13) v programu ArcGIS 10 v časovém sledu od roku 2008 k roku Data z roku 1968 byla ve velmi špatné kvalitě, budou proto z podkladů pro analýzy vyjmuta. Obr. 13 Ukázka vektorizace zájmové oblasti (ortofoto z roku 2008 ) Po úpravě polygonů dle aktuálního roku byly jednotlivým polygonům přiřazeny atributy (obr. 14) dle krajinného krytu. Základních atributů bylo 10 a byly stanovené na základě odsouhlasení CHKO. Původně byly použity tyto kategorie: les, louky a pastviny, zástavba, rekreační zástavba, křoviny a přechodová zeleň, vodní 29

30 plochy, pole, zahrady, rákosí a bažiny, silnice. Podle aktuálních potřeb a významu použití došlo později k úpravě termínu rákosí a bažiny na zamokřená území a vyjmutí pojmu zahrady (byly připojeny k zástavbě). Obr. 14 Přiřazení atributů na ukázce v roce Analýza dat Na základě získaných podkladů byly provedeny analýzy vývoje krajiny. Území bylo rozděleno na dvě části, neboť samotné území přírodní rezervace je značně ovlivňováno okolím. Hodnocení vývoje jednotlivých prvků krajinného pokryvu bylo zpracováno programu ArcGIS, pomocí funkce Summarize. Při překryvných operacích byla použita funkce Intersect (průnik). Změny u vybraných kategorií byly zjištěny pomocí funkcí Select by Attributes a Field Calculator. Na zpracování výsledných tabulek a konečnou grafickou podobu grafů bylo využito programu MS Excel. 30

31 6 VÝSLEDKY Na základě podkladů získaných vektorizací dat lze velmi dobře vytvářet analýzy vývoje krajiny. Z nich také vyplynulo, že by bylo vhodné rozlišit dvě skupiny sledování celou katastrální oblast a samotné území přírodní rezervace. Je to vhodné proto, že některé výsledky jsou patrné více přímo na území rezervace, ale je nutné neopomínat vliv a změny okolního prostředí na rezervaci (např. meliorační zásahy a rozvoj rekreace v okolí). 6.1 Vývoj krajinného pokryvu v katastrální oblasti Vývoj krajiny je úzce spjat s dějinnými událostmi. Také zájmové území a jeho okolí prošlo v dějinách četnými změnami. Jako řada jiných území i zde se podepsala 2. světová válka a následné dění. Snímky z let 1953 a 2008 (obr č. 15) například výstižně znázorňují vliv politického poválečného vývoje. Na prvním snímku lze pozorovat malá políčka patřící drobným zemědělcům, která později podlehla kolektivizaci zemědělství a byla scelena do velkých pozemků, což bylo provázeno rozoráváním mezí, remízků a k tomu patřící též zánik fauny a flory, žijících v těchto biotopech. Druhý snímek již poskytuje pohled na velká pole a louky, navíc upravené melioračními zásahy. Celkový vývoj oblasti lze dobře sledovat na přílohách č. 1-6 Obr. 15 Odlišný pohled na využití pozemku Rok 1953 Rok

32 Změnu v prioritách využití pozemku lze dobře vidět na porovnání procentuálního zastoupení vybraných kategorií v letech 1953, 1989 a Posuzovány jsou pouze kategorie, kde dochází k výrazným změnám, z analýzy jsou v tomto případě vyjmuta kategorie silnice, která od počátku sledování nedoznala změny. Kategorie vodní plocha a zamokřená území budou podrobněji hodnocena později na území PR. V roce 1953 (graf 1) zaujímaly 33 % území lesy, 29% louky a pastviny, 26% pole 4% křoviny a přechodová zeleň, 3% zástavba a 0% rekreační zástavba. Z těchto údajů vyplývá že podíl zemědělské činnosti byl v tomto roce prioritní, jednalo se o 55% celkového pokryvu území. Zajímavé je, že větší podíl byl v živočišné výrobě, na úkor rostlinné, tato skutečnost souvisí s polohou území. Zástavba v tomto roce byla zastoupena pouze ve formě trvalé formy bydlení, rekreační nebyla žádná. Graf 1: Krajinný pokryv v roce 1953 Oproti tomu v roce 1989 (graf 2) zemědělská činnost v celkovém objemu klesla z 55% na 44%, tedy o 11%, zároveň však přechází od převážně živočišného zaměření k rostlinému, což je podmíněno kolektivizací zemědělství a jeho cílem vyzískat z obděláváné půdy co nejvyšší výnosy. Také podíl lesních pozemků se zvýšil a to o 5% proti roku Stálá zástavba mezi lety 1953 a 1989 stoupla o 1%, výrazný však byl nárůst rekreační zástavby a to na 4%, což je rozsah, ve kterém se pohybuje dodnes. Také podíl křovin a přechodové zeleně vzrostl o 1%. 32

33 Graf 2: Krajinný pokryv v roce 1989 V současné době, kterou charakterizuje rok 2008 (graf 3), kdy je již řada pozemků opět v soukromých rukou převládají na sledovaném území lesy v objemu 43% což je nárůst o 5% proti roku Patrný je i opětný návrat větší rozlohy luk a pastvin o 5% na úkor polí, jejichž plocha klesá o celých 6%. Tato změna byla s největší pravděpodobností zapříčiněna skutečností, že využití zemědělských ploch jako pastvin a lesa je méně finančně náročné, než pěstování plodin. Graf 3: Krajinný pokryv v roce

34 Celistvý přehled krajinného pokryvu v letech (graf 4) poskytuje informace o změnách v jednotlivých kategoriích výběru. Lesní plochy na sledovaném území v roce 1953 činily 33%, v roce 2008 již 43%, což znamená nárůst o 10%. Louky a pastviny vykazují v období mezi léty 1953 a 1989 pokles a to z 29% na 11%, poté stagnují a mezi léty 2005 a 2008 dochází opět k nárůstu a o na 16%, což je 5% navýšení plochy. V rozloze polí naopak dochází z počátku ke zvýšení objemu půdy (1953 a 1989) a to o celých 7%, později dochází opět k jejímu snížení na 26 %, tedy o 6%. Zástavba je téměř neměnná, pouze v prvním období mezi roky 1953 a 1989 dochází k jejímu nárůstu o 1%. Křoviny a přechodová zeleň má do roku 1989 rostoucí tendenci z 3% na 5%, posléze však klesá a to až na 1%. Graf 4: Celkový pokryv mezi léty 1953 a

35 6.2 Vývoj zástavby v katastrální oblasti Velice významná část vývoje byla zaznamenána v oblasti výstavby (obr. 16), podle obrázku z roku 1953 je v levé horní části pouze zemědělská plocha, na obrázku z roku 1989 je již na stejném místě vidět rekreační zástavbu. Obr. 16 Porovnání rekreační zástavy v letech 1953 a 1989 Rok1953 Rok1989 Tuto skutečnost lze jen potvrdit stavem roku 1953 (graf 5), kdy původní stálá zástavba tvoří 99%, v pouhém 1% se vyskytuje rekreační zástavba. Graf 5: Podíl jednotlivých druhů zástavby v roce

36 Zlomovým obdobím je rozmezí let 1953 a 1989 (graf 6), ve kterých dochází k vysokému nárůstu rekreačních objektů a to až na 27% oproti zástavbě stálé, jejíž podíl je v tomto období na 73%. Graf 6: Podíl jednotlivých druhů zástavby v roce 1989 Nastavený rozvoj rekreační zástavby má zvyšující tendenci i v dalším sledovaném období (graf 7) mezi léty 1989 a 2008, z 27% na 48%, což je o 21% a touto skutečností dochází k téměř vyrovnanému poměru se zástavbou stálou, která činí 52%. Graf 7: Podíl jednotlivých druhů zástavby v roce

37 6.3 Vývoj krajinného pokryvu na území přírodní rezervace I do vývoje krajiny malého zájmového území přírodní rezervace zasahovaly dějinné události. Již v předminulém století bylo využíváno k rekreaci a lidé se těšili z jeho krásy. Od vzniku rezervace je dbáno na zajištění vhodných podmínek pro udržení a rozvoj populace chráněných druhů a vyvíjí se snaha o rozšíření rezervace. V roce 1953 (graf 8) zaujímaly největší část území vodní plochy a to 44%, zamokřená území 24%, louky a pastviny 19%, lesy 9%, křoviny a přechodová zeleň 4% a rekreační oblast se nevyskytovala vůbec. Graf 8: Podíl jednotlivých druhů pokryvu na území PR mezi lety Lesní plochy měly až do roku 2005 stoupající tendenci až na 32%, což je nárůst o 23%. Poté jejich rozloha mírně poklesla na dnešních 29%, tedy o 3%. Naopak louky a pastviny mají charakter trvale klesající, z počátečních 19% v roce 1953 na 2% v roce 2000 a nulové zastoupení v současné době. Rekreační oblast, zpočátku nulová se v roce 1989 vyhoupla na 1% a mezi roky 2005 až 2008 dokonce na 2%, zřetelně se zde projevuje zájem návštěvníků o přírodní rezervaci. Křoviny a přechodová zeleň, které v roce 1953 vykazovaly 4% výskyt v následných letech klesly na nulu. V roce 2005 náhle vzrostly na 6% a v roce 2008 opět vykazují nulovou hodnotu. 37

38 6.4 Vývoj rybníku Stará Oleška Z dochovaných starých map (obr. 17) a leteckých snímků (obr.18) je možné pozorovat, že rozloha rybníku Stará Oleška se v čase měnila. Podle dochovaných záznamů byl v roce 1886 rybník vypuštěn a na jeho místě vznikly louky a pastviny. V roce 1905 byl z poloviny znovu naplněn, v roce 1970 částečně odbahněn, neboť se jeho břehu v jihovýchodní části začalo intenzivně využívat k rekreaci. Obr. 17 Zobrazení rybníka na starých mapách 2. vojenské mapování ( ) Stabilní katastr vojenské mapování ( ), reambulance ( ) Zdroj: CUZK, 2011 Změna jeho rozlohy je patrná nejen z mapových ukázek, ale též s provedené analýzy vektorových dat. Hlavními zdroji dat se stala mapa 2. vojenského mapování a letecké snímky z let 1953, 1989 a Z tabulky (tab. 1) vyplývá, že na počátku 19. století měl rybník největší rozlohu. Poté jeho rozloha klesla na nejnižší hodnotu, v roce 1953 měla o 23% méně. Po odbahnění části rybníka v 70. letech došlo 38

39 k nárůstu vodní plochy o 9%. Pak vodní plocha opět klesá, neboť dochází k přirozenému zabahňování a též byly vybudovány ptačí ostrovy (obr. 18). A tento trend setrvává až do roku 2008, kdy vodní plocha klesla o další 1%. Tab. 1 Rozloha rybníku ve sledovaných obdobích 2 voj. mapování Rozloha v ha 15,15 11,73 13,03 12,83 Rozloha v % Obr. 18 Detail na ptačí ostrovy rybníka Stará Oleška Grafický znázorněný úbytek plochy (obr. 19) ukazuje rozdíl mezi vodní plochou v průběhu 19. století a současností. Úbytek plochy je jasně viditelný především v severozápadní části rybníka. Žlutá plocha znázorňuje stálou vodní plochu, která zůstala kromě období vypuštění rybníka zaplavena. Obr. 19 Porovnání rozlohy rybníka Stará Oleška v čase Velikost vodní plochy je patrná z grafu č. 8. Vodní plocha má mezi lety 1953 a 1989 stoupající tendenci a to o 11% (z 44% na 55%), do roku 2000 o 1% klesá, což 39

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

d) Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka

d) Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území - přírodní památky Retenční nádrž Slatina a jejího ochranného pásma dle 4 odst.1) vyhlášky č. 64/2011 Sb. 1/ Údaje o zvláště chráněném území: a) Název: Retenční

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků

Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké snímkování

Více

Oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky Zlaté jezero a jejího ochranného pásma

Oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky Zlaté jezero a jejího ochranného pásma KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení ochrany přírody Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc Vyřizuje: Mgr. Eva Stodolová tel.: +420 585 508 425 fax: +420 585 508 424

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

Monitoring eroze zemědělské půdy

Monitoring eroze zemědělské půdy Monitoring eroze zemědělské půdy Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala, Ing. Ivan Novotný Monitoring eroze zemědělské půdy (http://me.vumop.cz) vznikl jako společný projekt Státního pozemkového úřadu (SPÚ),

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Pístovské mokřady 2009

Pístovské mokřady 2009 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pístovské mokřady 2009 Zpráva o činnosti na pronajatých pozemcích p.č. 485/1 a 485/3

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Program 129 130 Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží

Program 129 130 Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží Program 129 130 Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží Hlavní věcné cíle programu 129 130: zlepšení technického stavu rybničního fondu a obnova vodohospodářských funkcí

Více

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013 Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka.

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Finanční možnosti ochrany přírody

Finanční možnosti ochrany přírody Finanční možnosti ochrany přírody Mgr. Libor Opluštil Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Závěrečná prezentace výsledků projektu Vliv chráněných území na rozvoj obcí zkušenosti českých a rakouských

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice

Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky

Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky Praha: 22.9.2010 Dle rozdělovníku Číslo jednací: 124044/2010/KUSK Spisová značka: SZ_124044/2010/KUSK/1 Vyřizuje: Kateřina Puršová/ 257 280 654 Značka: OŽP/Pu Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Pozemkové úpravy Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Zemědělsky využívána více než polovina celkové výměry ČR (53,8 %). Zemědělství - jeden

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tábor - Zahrádka

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

přírodní památka Čertkus

přírodní památka Čertkus Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. přírodní památka Čertkus Datum

Více

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

Obojživelníci bývalého VVP Pístov

Obojživelníci bývalého VVP Pístov Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006,

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, o zřízení Přírodní rezervace Hamrštejn a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák.č.129/2000 Sb.,

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová

Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová Vedoucí práce: Ing. Jitka Elznicová, PhD. CÍLE PRÁCE rešerše odborné literatury týkající se řešené

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč

Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Příklady dobré praxe u lomových rekultivací (lomy a pískovny v ČR) David Póč Praha, 12/2012 Situace v České republice Rekultivace přestávají být pouze technickým procesem diverzifikace postupů a cílů rekultivací.

Více

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda 1/7 3.2.02.19 Společenstvo organismů cíl - znát pojem společenství - uvést příklad rostlinného a živočišného společenství - ve vodě i na souši žijí společně druhy organismů, vytváří rostlinná a živočišná

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více