Časopis zaměstnanců Vojenských lesů a statků ČR, s. p.

Transkript

1 Časopis zaměstnanců Vojenských lesů a statků ČR, s. p. 2 roãník III/únor 2008

2

3 OBSAH Slovo má... Ing. Josef Topka, ředitel divize Horní Planá 30 let v hospodářské úpravě u vojenských lesů 2 4 Lesní správa Žárovice 5 7 Významné stromy 8 9 Borovice limba Chráněná území u VLS ČR, s. p Fotografie měsíce VáÏené kolegynû a kolegové, PovaÏuji za velikou ãest, Ïe krátce po ustanovení do funkce fieditele mohu v podnikovém ãasopise VLS uvefiejnit pfiíspûvek o dûní u nás na umavû. Divize Horní Planá proïívá jedno z nejsloïitûj ích období ve své historii. Vûtrná kalamita z loàského ledna na pfií tí roky ovlivní práci v ech zamûstnancû. Postup zpracování kalamity a prûbûh dodávek dfieva byl jiï nûkolikrát zhodnocen a popsán. Za zmínku je tû stojí pfiipomenout nûkolik zajímavostí. Tak napfiíklad v dobû nejvût- ího nasazení pracovalo na likvidaci kalamity prûmûrnû dennû 25 harvestorû, 40 vyváïecích souprav, 20 lanovek a 35 odvozních souprav. T dnû bylo dodáváno cca m³ dfievní hmoty a nakládáno 200 vagonû. Na zpracování se prûmûrnû dennû podílelo 350 dûlníkû a 56 THP. Doprava dfieva probíhala na 37 km v hradnû jednosmûrn ch cest. PrÛjezdnost jednoho velice exponovaného úseku lesní cesty byla fiízena semaforem. Nejvíce postiïeny byly porosty v ce nad 1000 m nad mofiem. Z 550 ha holin vznikl ch kalamitou bylo vykázáno 46% holin s v mûrou nad 5 hektarû. Dvû souvislé holiny mají plochu nad 40 ha. Na jejich zalesnûní bude zapotfiebí více jak tfii miliony sazenic, z toho více jak 37 % tvofií listnáãe. To pfiedstavuje pfiibliïnû smûn pro 120 pracovníkû. Z historick ch údajû bylo zji tûno, Ïe rozsahem podobná kalamita, která zdej í oblast postihla pfied 140 lety, byla zpracovávaná po dobu 14 let. Na její likvidaci se tehdy podílelo pfiibliïnû 2000 lidí. Za stroh mi údaji stojí nezmûrné úsilí jak vlastních zamûstnancû tak i zamûstnancû vypomáhajících divizí a útvarû SP. Nekompromisní ale korektní jednání vût iny zástupcû firem, které se podílely na zpracování a dodávkách polomové hmoty, vyïadovalo zmûnu v jednání na ich lesníkû a technikû. Dfiíve bûïnû prezentované negativní názory o práci velk ch zpracovatelsk ch firem postupnû vystfiídalo poznání, Ïe i zde pracují lidé, ktefií pokud mají od nás jasnû formulované zadání s následnou kontrolou, dokáïí odvést kvalitní dílo hodné uznání. Leto ní rok a roky následující budou pro nás obdobím, kdy v nûkolikanásobnû zv eném objemu budeme zaji Èovat obnovu lesa, opravy cest, údrïbu odvodàovací sítû a ochranu lesa. Velkou pozornost musíme vûnovat etrnûj ímu zpûsobu dopravy dfieva z lesních porostû na skládky k odvozním cestám. Mohu Vás, váïení spolupracovníci ujistit, Ïe tak jak se nám v em podafiilo zpracovat kalamitu, tak se nám podafií napravit kody, které na lesních porostech napáchal orkán Kyrill. Foto Ing. Jiří Flíček Redakce Vydává: Vojenské lesy a statky âr, s. p. Iâ: Pod Juliskou 5, Praha 6 Tel: Fax: info@vls.cz web: Redakce: Vojenské lesy a statky âr, s. p. Pod Juliskou 5, Praha 6 Tel: Fax: Šéfredaktorka: Mgr. Marie Va íãková, marie.vasickova@vls.cz Redakční rada: Ing. Roman Vohradsk, pfiedseda Ing. Jan Jeni, místopfiedseda Ing. Jifií Flíãek Ing. Ivana Riegerová Ing. Jaroslav Ponikelsk Franti ek Uher Ing. Václav Pernegr Registrace: MK âr E pod zn /2005 ze dne Tisk: Ilustrační foto: Na titulní stranû Luká Kovár: âeãetka v letu Na druhé stranû Ing. Pavlína âeperová: Platan Neprodejné; Vychází nákladem 1350 kusû

4 NA AKTUÁLNÍ TÉMA 30 LET V HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVĚ U VOJENSKÝCH LESŮ V leto ním roce to uï bude 30 let, kdy jsem jako ãerstv absolvent lesnické koly nastoupil dne 17. ãervence 1978 do zamûstnání u Vojensk ch lesû a statkû, a to do poboãky hospodáfiské úpravy lesû v Su ici jako asistent. V této poboãce jsem od roku 1972 jako student gymnázia trávil prázdninové brigády a pozdûji na vysoké kole prázdninové praxe. Tam jsem si také hospodáfiskou úpravu lesû vybral za své budoucí povolání. Za tûchto 30 let jsem pro el od fiadového taxátora po vedoucího oddûlení. Na stránkách na eho ãasopisu bych vás rád rámcovû seznámil v nûkolika kapitolách s historií hospodáfiské úpravy u na eho podniku. Historie HÚL jako samostatné organizační jednotky VLS 2 Období zakládání Vojensk ch lesních podnikû (letos 80. v roãí zaloïení) mezi dvûma svûtov mi válkami bylo znaãnû sloïité. Z toho procesu vyplynula i potfieba nového lesního zafiízení lesních hospodáfisk ch celkû. Pro tuto úlohu byly v letech postupnû ustavovány taxaãní referáty na Vrchních správách Vojensk ch lesních podnikû, doplàované podle potfieby samostatn mi taxátory u dal- ích organizaãních sloïek. Po r do r pûsobily taxaãní skupiny na území âech i Slovenska. Do roku 1949 fiídilo Vojenské lesní podniky (a tedy i taxaci) oddûlení III - 7 hlavního t lu Ministerstva národní obrany âsr. V roce 1950 vzniklo Generální fieditelství Vojensk ch lesû a statkû, které pfievzalo také ústfiední fiízení taxace.

5 NA AKTUÁLNÍ TÉMA Za první svébytnou organizaãní jednotku Vojensk ch lesû a statkû s hlavní náplní hospodáfiské úpravy lesa a projektové ãinnosti lze v ak povaïovat teprve n. p. Stavotax se sídlem v Praze, kter byl zalo- Ïen na poãátku roku Organizaãní v voj sloïek hospodáfiské úpravy lesa, poãínaje Stavotaxem n. p. aï do souãasnosti, zobrazuje následující pfiehled. Organizaãní jednotky zab vající se hospodáfiskou úpravou a projektovou ãinností u VLS mûly tedy v prûbûhu v voje tyto 4 názvy: Stavotax (r. 1953), Ústav pro hospodáfiské zafiízení VLS (r ), Ústav pro hospodáfiskou úpravu VLS (r ), Projektov ústav (od r.1995 do roku 2002), SP VLS - oddûlení hospodáfiské úpravy lesû (r.2003 souãasnost). Stavotax Stavotax n.p. mûl niï í organizaãní jednotky v Jincích, Mariánsk ch Lázních, Velké Bystfiici, Malackách a Spi ské Belé u KeÏmaroku. Organizaãnû byl ãlenûn na dva závody - taxaãní a stavební. Hlavní náplní taxaãního závodu byla práce na LHP a inventarizace lesû. Mimo taxátorû ve Stavotaxu byli v ak taxátofii i na jednotliv ch podnicích Vojensk ch lesû a statkû, ktefií mûli v náplni dílãí práce pfii obnovû LHP. Hlavní náplní stavebního závodu bylo zpracování projektû a fiízení stavební ãinnosti pro Vojenské lesy a statky. Ústav pro hospodářské zařízení Vojenských lesů a statků (ÚHZ VLS) NáplÀ ãinnosti ÚHZ byla obdobná, jako náplà Stavotaxu, av ak bez stavební projekce. I v této organizaãní formû pfietrvává v taxaci stav, kdy mimo taxátorû v ÚHZ VLS byli i taxátofii na podnicích VLS. Novû (v návaznosti na vládní úkol, t kající se delimitace zemûdûlského a lesního pûdního fondu, odvodnûní a meliorací) byla ve Velké Bystfiici zaloïena v r sekce zvelebení lesního a vodního hospodáfiství (ZLV), z níï pozdûji vznikl úsek zemûdûlsko-technického rozvoje. Ústav pro hospodářskou úpravu Vojenských lesů a statků (ÚHÚ VLS) ÚHÚ VLS byl organizaãnû ãlenûn na fieditelství, úsek hospodáfiské úpravy lesa, úsek zemûdûlsko-technického rozvoje a v letech i úsek racionalizace lesního hospodáfiství. Datum vzniku (zmûny) Název Úsek hospodáfiské úpravy lesa (HÚL), v nûkter ch ãasov ch úsecích téï naz ván jako útvar pozdûji oddûlení, byl ãlenûn na niï í organizaãní jednotky, zpoãátku naz vané sekce, pozdûji poboãky a skupiny. Nejprve (v r. 1957) to byly 2 sekce ve Velké Bystfiici, 2 v Lipníku, po ta Vlkava a 1 v KeÏmaroku. Jedna ze sekcí ve V. Bystfiici mûla pûsobnost pro Moravu, druhá pro Slovensko. Jedna z lipnick ch sekcí byla v r pfiemístûna do Hofiovic a v r do Prahy. Druhá byla v r pfiemístûna do Mimonû. V r byla praïská sekce zru ena a zfiízena nová v Hartmanicích, která pak byla v r pfiemístûna do Su ice. Na Slovensku vznikla v r sekce v Malackách a zároveà byla zru ena 1 sekce ve Velké Bystfiici. Po vût inu období existence ÚHÚ VLS ( léta) bylo tedy 5 taxaãních sekcí (poboãek): Su ice, MimoÀ, Velká Bystfiice, KeÏmarok, Malacky. Od r. 1993, kdy do lo k oddûlení Slovenska, byly pouze 3 poboãky. Sídlo Stavotax n.p. Praha Ústav pro hospodáfiské zafiízení VLS (ÚHZ VLS) ÚHZ VLS (nezávisl na ÚHZ VLS Velká Bystfiice) Ústav pro hospodáfiskou úpravu VLS (ÚHÚ VLS) Velká Bystfiice u Olomouce Vok ice u Jiãína (od r Lipník po ta Vlkava) Velká Bystfiice u Olomouce ÚHÚ VLS Praha ÚHÚ VLS Olomouc VLS - koncern, s. p. koncernová úãelová organizace ÚHÚ VLS Olomouc 1991 ÚHÚ VLS Olomouc ÚHÚL VLS Rozdûlení federace od tûpení slovensk ch poboãek Vojenské lesy a statky âr, s.p. Projektov ústav oddûlení HÚL v rámci SP obnova LHP vlastními zamûstnanci oddûlení HÚL v rámci SP obnova LHP dodavatelsky od privátních taxaãních kanceláfií Olomouc Olomouc Praha Praha Mimo v e uveden ch taxaãních poboãek patfiila do tohoto úseku je tû skupina specialistû, jejíï obsazení se ãásteãnû v prûbûhu ãasu mûnilo, ale základní obsazení bylo: ochranáfi, typolog, kolaudátor, geodet. S nástupem a rozvojem v poãetní techniky pfii obnovách LHP byla v r zaloïena technická skupina. V r byla v rámci útvaru HÚL zfiízena samostatná geodetická skupina. Náplní ãinnosti HÚL bylo pfiedev ím vypracování lesních hospodáfisk ch plánû vãetnû speciálních prûzkumû a mimo to dal í práce související s LHP. Od r bylo náplní ãinnosti úseku HÚL také projektování pozemkov ch úprav pro pozemkové úfiady a od r ve vût ím rozsahu i ãinnost zemûmûfiiãská. Úsek HÚL vïdy uplatàoval progresivní metody a to zejména aplikaci v poãetní techniky a vyuïití letecké fotogrammetrie. V sledkem bylo, mimo jiné, vytvofiení územnû orientovaného grafického informaãního systému VLS. V souvislosti se zákonn mi zmûnami v roce 1996 do lo i ke zmûnû v hospodáfiské úpravû lesû u VLS. Zaji Èování speciálních prûzkumû jako podkladu pro tvoru LHP pfie lo na stát prostfiednictvím 3

6 NA AKTUÁLNÍ TÉMA "Oblastních plánû rozvoje lesû", vlastní vyhotovení LHP (mimo VLS) zaãaly provádût soukromé fyzické nebo právnické osoby. Tvorba LHP u VLS byla v ponûkud jiném postavení. Standard tvorby LHP vyvinut ústavem na jedné stranû splàoval poïadavky platn ch zákonn ch pfiedpisû, ale také byl nedílnou souãástí systému plánování a evidence v roby. Jeho digitální data lesnick ch, pozemkov ch a fotogrammetrick ch informací byla rovnûï nedílnou souãástí zakládaného územnû orientovaného grafického informaãního systému, vytváfieného pro VLS od roku V voj po roce 2000 vedl ke zru ení samostatné organizaãní jednotky Projektov ústav Olomouc, zaji Èující obnovy LHP. SluÏba zaji Èující obnovu LHP byla transformována do organizaãní struktury fieditelství VLS v Praze jako oddûlení hospodáfiské úpravy lesû, které bylo sloïeno ze dvou taxaãních skupin se sídlem v Hofiovicích a Velké Bystfiici a jedné technické skupiny se sídlem ve Velká Bystfiici. standardy lesního hospodáfiství âr. Oddûlení hospodáfiské úpravy lesû proto pro lo zásadní transformací. NáplÀ oddûlení HÚL se v raznû zmûnila; ze zaji Èování kompletní sluïby vãetnû potfiebn ch podkladû na koordinaãní, poradenskou a kontrolní. Je v souãasnosti zaji Èována tfiemi pracovníky. Z nûkter ch zbyl ch pracovníkû taxaãních skupin a technické skupiny vznikla taxaãní kanceláfi TAXLES, s.r.o., která v pfiechodném období zaji Èuje obnovu LHP a pfievody dat v ech LHP ze standardu VLS na IS LH âr (informaãní standard lesního hospodáfiství âr). Po skonãení pfiechodného období bude obnova LHP pfiedmûtem vefiejn ch soutûïí. Ing. Miroslav Hůlka, vedoucí oddělení hospodářské úpravy lesů Foto Mgr. Jiří Křivánek 4 Poãátkem roku 2005 byl zahájen proces pfiechodu od zaji Èování obnov LHP vlastní taxaãní kanceláfií k nákupu sluïby od jin ch právnick ch osob a zároveà s tím i proces zmûny programového vybavení vytvofieného pro vlastní standard VLS na programové vybavení pracující se

7 PŘEDSTAVUJEME LESNÍ SPRÁVA ŽÁROVICE Lesní správa Žárovice (LS) je jednou ze tří lesních správ Vojenských lesů a statků ČR, s. p., divize Plumlov (VLS). Nachází se ve východní části Drahanské vrchoviny. Území správy tvoří severní část Vojenského újezdu Březina se sídlem ve Vyškově. Sídlo LS je v ãásti Îárovice, náleïející k mûstu Plumlov, které leïí 10 km západnû od Prostûjova. Správa obhospodafiuje 5400 ha porostní pûdy pfii prakticky 100% lesnatosti obhospodafiovaného území. Území LS je obhospodafiováno VLS (v rûzné organizaãní podobû) od roku Přírodní poměry Pozemky obhospodafiované LS tvofií LHC Îárovice. Jedná se o souvisl komplex lesa, ve kterém se nenachází Ïádn objekt urãen k bydlení. Z geologického hlediska je celé území LS tvofieno prvohorními sedimenty z kulmského období /spodní karbon/. Jedná se hlavnû o jílové bfiidlice, droby, drobové pískovce a slepence. Území LS charakterizují hluboce zafiíznutá údolí (Ïleby) s pfiíkr mi svahy a ãetn mi boãními Ïleby, které stfiídají náhorní plo iny. Znaãnû ãlenitá konfigurace terénu pfiiná í velk rozsah nadmofisk ch v ek. NejníÏe poloïené místo u Îárovic má nadmofiskou v ku 310 m. Nejvy í bod LS leïí u Drahan a má v ku 660 m n. m. Îleby a Ïlíbky protékají potoky a potûãky s velmi nestál m stavem vody. V posledních letech v echny drobné vodní toky v letním období zcela vysychají. O to více pfiekvapuje opakovan v skyt povodàov ch vln zpûsoben ch rychl m táním velkého mnoïství snûhu, nebo déle trvajícími vydatn mi sráïkami, jejichï dûsledkem je po kození lesních cest a mostkû. Na území LS se nachází nûkolik mal ch vodních nádrïí o celkové v mûfie cca 10 ha. Z klimatického hlediska náleïí území LS do klimatické oblasti mírnû teplé. PrÛmûrná roãní teplota se pohybuje, podle nadmofiské v ky, od 6,2 do 7,9 C. PrÛmûrn roãní úhrn sráïek nepfiekraãuje 600 mm. Území LS spadá do Lesní oblasti ã. 30 Drahanská vrchovina. Je rozdûleno do 3 lesních vegetaãních stupàû (vls). 2. vls buko-dubov zaujímá 5% plochy, 3.vls dubo-bukov zaujímá 36% plochy a 4. vls bukov zaujímá 59% plochy. Produkãní podmínky jsou charakterizovány 65% zastoupením Ïivné B fiady, 14% je zastoupena nitrofilní C fiada a 11% kyselá A fiada. Plo né zastoupení dfievin k jehliãnaté 53 % listnaté 47 % Kutefiovské buãiny SM 34 % JD 2 % BO 7 % MD 10 % BK 27 % DB 9 % HB 4 % JV 2 % LP 2 % JS 1 % OL 1 % B 1 % Oproti minulému deceniu do lo ke zmûnû druhové skladby ve prospûch listnat ch dfievin o 3%, a to zejména na úkor smrku, kter byl nahrazen bukem. PrÛmûrná porostní zásoba je 243 m 3 /ha 5

8 PŘEDSTAVUJEME Organizační členění V souãasné dobû se LS ãlení na 7 lesních úsekû o prûmûrné v mûfie cca 800 ha. Mimo sedmi lesních jsou na ústfiedí správy dva nadlesní a vedoucí správy. Správa zamûstnává dále 33 pracovníkû v dûlnick ch profesích (jedná se o pfiepoãet na plnû zamûstnané). Zb vající práce jsou vykonávány dodavatelsky. 6 Vzácné rostliny a živočichové Pfiirozená obnova buku Díky omezenému pfiístupu vefiejnosti na území vojenského újezdu a ohleduplnému pfiístupu lesníkû se podafiil uchovat na území LS nejeden botanick ãi entomologick skvost na í pfiírody. Je zde moïné pozorovat rojení na eho nejvût ího brouka roháãe obecného i na eho nejmohutnûj ího brouka tesafiíka zavalitého, jehoï exempláfie dosahují bezmála 6 cm délky. Ze vzácn ch mot lû je moïné brzy na jafie spatfiit martináãka bukového nebo martináãka habrového. Bylinné patro je tvofieno pfiirozen m v skytem pûvodních druhû na í kvûteny. Z ãeledi orchdejovit ch se zde vyskytuje bohatá populace okrotice bílé, vemeníku dvoulistého a kru tíku irokolistého. Zajímav je ãast v skyt vodní masoïravé rostliny bublinatky jiïní, která vyniká v rostlinné fií i rychlostí v chytání kofiisti drobn ch vodních ÏivoãichÛ. Její pasti pracují v rychlosti závûrky fotoaparátu, coï je botanick unikát. Výrobní úkoly Maximální celková v e tûïeb ãinila v minulém deceniu (tj. do r. 2007) 360 tis. m 3. Vzhledem k dlouhodobému neplnûní pfiedpisu tûïby listnaté z dûvodu nutnosti zpracování nahodilé tûïby v jehliãnat ch porostech ãiní tato cca 50% roãního úkolu. Jedná se zejména o obnovu pfiestárl ch listnat ch porostû ve strm ch svazích vyïadující pouïití lanovek. SnaÏíme se tyto porosty obnovit pfiirozenû, a ve vût inû pfiípadû se nám to dafií. V znamn m faktorem ovlivàujícím na e hospodafiení je kaïdoroãní nahodilá tûïba, která ãiní dlouhodobû okolo 30% z celkové roãní tûïby. Jedná se hlavnû o dfievinu smrk, která je zejména díky nepfiízniv m klimatick m vlivûm a pro smrk nevhodn m stanovi tím, ohroïena suchem, václavkou a podkorním hmyzem. Jde o rozpt lenou tûïbu jednotliv ch stromû, která je znaãnû pracná. Po zru ení dfievoskladû u divize v roce 2005 byla ukonãena v roba jehliãnatého surového kmene a ve keré sortimenty jsou vyrábûny pfiímo v lese. Limitujícím faktorem této zásadní zmûny byl nevyhovující stav odvozních cest pro tûïké odvozní soupravy, zejména malé polomûry zatáãek u cest v ãlenitém terénu. Tento problém byl z velké ãásti vyfie en v roce Zmûna technologie tûïby si vyïádala i zmûnu skladby pfiibliïovacích prostfiedkû. Po uplatnûní harvestorov ch tûïeb v rozsahu 10 tis. m 3 roãnû se v raznû sníïila potfieba SLKT. Pofiízení malé vyváïecí soupravy vyfie í problém rozpt len ch nahodil ch tûïeb (sou e, v vraty, kûrovec) a vyklizování dfiíví z pfiedm tních porostû. Hlavní problémy v oblasti ochrany lesa na LS jsou sucho a kûrovci. Zejména u smrku, ale v poslední dobû i u modfiínu. V voj poãetních stavû kûrovcû úzce souvisí s v vojem poãasí, které je v na ich podmínkách v posledních letech pro les nepfiíznivé. Nezb vá nám, neï dûslednû provádût stanovená opatfiení a minimalizovat zásoby atraktivního dfiíví. Obnova lesa je provádûna roãnû v prûmûru na plo e 60 ha. Pfiirozené zmlazení se nám dafií, díky tûïební pfiípravû porostû, zejména ve dfievinû buk. Roãnû vykazujeme okolo 10 ha. Dafií se plnit podíl melioraãních a zpevàujících dfievin. Na základû dlouholet ch zku eností provádíme smí ení smrku a buku v fiadách s tím, Ïe o finální dfievinné skladbû rozhodne lesní hospodáfi v prûbûhu v chovy tûchto porostû. Dlouhodob m problémem pfii umûlé obnovû byla bufieà a zvûfi. V posledním deceniu se dafií oba tyto problémy na LS znaãnû eliminovat. Omezení vlivu bufienû zabezpeãujeme chemickou pfiípravou pûdy a chemickou ochranou kultur. SnaÏíme se o minimalizaci dávek herbicidû, coï nám umoïàuje moderní aplikaãní technika. Na vhodn ch lokalitách provádíme úklid klestu tûïkou frézou, která zabezpeãí i pfiípravu pûdy a oddálí nástup bufienû. Na v i kod zvûfií pfiíznivû pûsobí sníïení poãetních stavû zvûfie. Vedle toho roãnû ochraàujeme repelenty více neï 200 ha ohroïen ch kultur. Decenální pfiedpis v chovy porostû v profiezávkách je 1245 ha, v probírkách 1987 ha, z toho do 40ti let 594 ha. Na úseku v chovy porostû se snaïíme o vãasnost a vût í intenzitu.

9 PŘEDSTAVUJEME bodû CIC je kvalita trofejí ostatních druhû zvûfie pouze prûmûrná. Na ím cílem je udrïení poãetních stavû spárkaté zvûfie na úrovni, která umoïní, bez oplocování, pfiirozenou obnovu i takov ch dfievin jako je jedle. Îe je limitujícím faktorem spárkatá zvûfi o tom jiï nemusíme zainteresované pfiesvûdãovat. Na na í LS jsme v etapû, kdy stavy zvûfie jsou nepomûrnû niï í neï v minulosti. NejváÏnûj í kody pûsobí ve smrkov ch porostech ohryz kûry jelení zvûfií. Jeho rozsah je úmûrn zejména poãetním stavûm. Mimo to nejohroïenûj í porosty, o kter ch kaïd lesník na svém úseku ví, chráníme proti ohryzu repelenty. Na závûr tohoto pfiíspûvku, kter má za cíl pfiedstavit LS Îárovice, bych si pfiál, aby se nám podafiilo, pfii zaji tûní podmínek pro úãelové vyuïití, vyuïít produkãní potenciál lesa a pfiipravit lesní porosty na mûnící se pfiírodní podmínky. Ing. Jaroslav Ponikelský, vedoucí LS Žárovice Foto autor a Ing. Václav Nečas Karlíkova cesta na podzim Vojenské lesy a statky ČR, s. p., divize Plumlov ve spolupráci s Městským úřadem Prostějov, Městským úřadem Konice a okresním mysliveckým spolkem ČMMJ Prostějov Myslivost Mlok skvrnit (Salamandra salamandra L.) V reïijní honitbû se vyskytuje zvûfi jelení, daàãí, srnãí, divoká prasata a pfiebíhavá zvûfi mufloní a obãas i siãí. V roce 2007 bylo uloveno 36 ks jelení zvûfie, 5 ks daàãí zvûfie, 18 ks mufloní zvûfie, 113 ks srnãí zvûfie a 170 ks divok ch prasat. S v jimkou trofejí jelena lesního, které mohou dosáhnout v souãasné dobû i okolo 180 Vás srdečně zvou na chovatelskou přehlídku trofejí spárkaté zvěře ulovené v mysliveckém hospodářském roce 2007 v honitbách VLS Plumlov, okresu Prostějov a jelení zvěře v oblasti Drahanská vrchovina Kulturní dům Žárovice SOBOTA hod. NEDĚLE hod. Tradiční myslivecká kuchyně zajištěna 7

10 VÝZNAMNÉ STROMY VÝZNAMNÉ STROMY VLS ČR, S. P. Pfiedstavujeme v znamné stromy z databáze V ZNAM- N CH STROMÒ, které byly zaevidovány bûhem venkovních etfiení v roce DIVIZE HORNÍ PLANÁ BOROVICE VEJMUTOVKA, Pinus strobus L. (výška 25,5 m, obvod kmene 275 cm, identif. číslo: vj1_121_991775_191) 8 DIVIZE PLUMLOV SMRK ZTEPIL, Picea abies /L./KARST (výška 41 m, obvod kmene 310 cm, identif. číslo: sm4_161_307d000)

11 VÝZNAMNÉ STROMY DIVIZE HO OVICE JEDLE BùLOKORÁ, Abies alba MILL. (v ka 45 m, obvod kmene 375 cm, identif. ãíslo: jd1_114_36b010) DIVIZE LIPNÍK NAD BEâVOU SMRK ZTEPIL, Picea abies /L./KARST (v ka 45 m, obvod kmene 306 cm, identif. ãíslo: sm1_173_72m000) DIVIZE MIMO ZERAV ZÁPADNÍ, Thuja occidentalis L. (v ka 25 m, obvod kmene 137 cm, identif. ãíslo: thu1_151_209c020) DIVIZE KARLOVY VARY TOPOL âern, Populus nigra L. (v ka 26 m, obvod kmene 591 cm, identif. ãíslo: tpc1_142_990388_180) fotografie: Mgr. Jiří Křivánek Zpracování: Ing. Pavlína Čeperová Oddělení hospodářské úpravy lesa 9

12 MÉNĚ ZNÁMÉ STROMY tlou Èka zobáku v chodní varianty ptáka ofie níka kropenatého, jehoï zásluhou se tento druh pfiirozenû ífií. BOROVICE LIMBA Strom je vysok 18 aï 22 m (subsp. cembra), resp. aï 35 m (subsp. sibirica), s rovn m siln m a kuïelovit m kmenem. Koruna, sahající témûfi k zemi, je zpoãátku kuïelovitá, pozdûji válcovitá aï kuïelovejãitá, ãasto o více vrcholech. Kofienov systém je siln, do iroka rozvûtven, aby byl schopen odolávat extrémnímu zatíïení na snûhov ch a ledovcov ch polích. Limba vyïaduje svûïí, hlubokou pûdu a vysokou vlhkost vzduchu. KÛra v mládí hladká, svûtle stfiíbro edá, mûnící se pozdûji v edozelenou aï edohnûdou, upinatou borku. Letorosty rezavû hnûdé, plstnaté, pozdûji tmavnou do ãernohnûda. Pupeny 7 10 mm, vejãité, za piãatûlé. Jehlice stfiíbfiitû zelenomodré po pûti ve svazeãku, 6 12 cm dlouhé, 1 mm iroké, hustû nahlouãené, odstávající, na vûtvích 5 a více roãníkû jehlic. Limba proto pûsobí kompaktním dojmem. Na vnitfiní stranû bûlavé prouïky prûduchû, na hfibetu tmavû zelené, bez prûduchû. Kvûty jsou jednodomé, samãí kvûty Ïluté nebo ãervené jehnûdy, samiãí kvûty modré aï modrofialové i tice. i ky jsou 5 8 cm vysoké, 4 5 cm iroké, nezralé nafialovûlé, zralé hnûdé. Postrádají hygroskopická pletiva, umoïàující jejich otevírání. Opadávají vcelku i se semeny tfietím rokem. Semena (ofií ky) jedlá, neokfiídlená, na vût inû stanovi È roz ifiována ptákem ofie níkem a hlodavci. Zrají koncem fiíjna 2. roku, opadávají do dubna následujícího roku. Vût inou pfieléhají 1 2 (3) roky, pak klíãí. P. cembra subsp. cembra se vyskytuje v Alpách ( m; jihov chodní Borovice limba (Pinus cembra L., 1753) je svûtlomilná vysokohorská jehliãnatá dfievina, rostoucí roztrou enû podél horní hranice lesa v pásmu borovice kleãe. V Alpách vystupuje aï do nadmofiské v ky 2400 m. DoÏívá se velmi vysokého vûku, 400 aï údajnû 1000 let. Je velmi mrazuvzdorná, sná í nízké teploty aï do 60 C. Tento druh je dûlen do dvou geograficky jasnû separovan ch, ale morfologicky málo vyhranûn ch poddruhû, ãasto hodnocen ch jako samostatné druhy: 1. P. cembra subsp. cembra borovice limba 2. P. cembra subsp. sibirica (Du Tour) Krylov, 1914 borovice (limba) sibifiská 10 Nejlépe se tyto poddruhy rozli í podle tlou Èky slupky jádra: subsp. sibirica má slab í skofiápku s tím souvisí i slab í Borovice limba v LS Arno tov lokalita Zlatá (vlevo) a v LS Horní Planá lokalita Bozdova Lhota

13 MÉNĚ ZNÁMÉ STROMY Francie, jiïní v carsko, severní Itálie, západní Rakousko), v Tatrách ( m;jiïní Polsko a severní Slovensko) a v Karpatech ( m; jihozápadní Ukrajina, severní a stfiední Rumunsko). U nás je bûïná v okrasn ch v sadbách a obãas i v lesnick ch v sadbách pro svoji odolnost (imise, rekultivace). P. cembra subsp. sibirica (Du Tour) Krylov, 1914 borovice (limba) sibifiská je tû donedávna byla uznávána jako samostatn druh. Zaujímá rozsáhl areál na Sibifii, od Uralu a Kazachstánu po Dáln V chod a zasahuje na jih do severního Mongolska a severov chodní âíny. U nás je v kultufie roz ífiena jen v arboretech (Sofronka, Peklov) nebo v lesnick ch provenienãních experimentálních v sadbách. V poslední dobû nachází uplatnûní i v okrasn ch v sadbách. Limba byla dfiíve velmi cenûná pro kvalitní dfievo (nábytkáfiská d ha, soustruïnické a fiezbáfiské práce). Dfievo má Ïlutoãervené aï ãervenohnûdé jádro a úz-kou Ïlutavou bûl. Je lehké, mûkké, houïevnaté a trvanlivé, krásnû vykreslené. Má dostatek pryskyfiice, a tím i lesk a dostateãnou trvanlivost. Pro vzhled dfieva jsou typické krvavû ãervené, velké zdravé suky. Obrobitelnost dfieva je dobrá. Hofií rychle a je málo v hfievné. Dnes je limba vût inou chránûna, protoïe se vyskytuje pfieváïnû v národních parcích. Limbové ofií ky jsou v Rusku sbírány jako potravina. V skyt tohoto druhu je v âeské republice vázán ve vût inû pfiípadû na zámecké parky a arboreta. O to vût í zajímavostí je zdokumentovan v skyt limby ve volné pfiírodû na území Vojensk ch lesû a statkû. Limba byla zji tûna pouze ve dvou znám ch lokalitách u divize VLS Horní Planá na Lesních správách Arno tov a Horní Planá. Oba uvedené stromy byly zahrnuty mezi v znamné stromy VLS. Text a foto Mgr. Jiří Křivánek 11

14 OCHRANA PŘÍRODY národní přírodní rezervace (NPR) NPR Bfiehynû Pecopala u divize MimoÀ a NPR Úho È u divize Karlovy Vary, národní přírodní památky (NPP) na na ich pozemcích vyhlá ené NPP Blanice u divize Horní Planá, NPP Skalky skfiítkû u divize Karlovy Vary a NPP SWAMP u divize MimoÀ, přírodní rezervace (PR) jsou vyhlá- eny tyto: u divize Hofiovice PR Prokopské údolí, u divize Horní Planá PR Radost, u divize MimoÀ PR Ralsko, PR Hradãanské rybníky a PR Velk a Mal Bezdûz, u divize Plumlov PR Údolí Oslavy a Chvojnice a PR Studnické louky a u divize Lipník nad Beãvou to jsou PR Kunov, PR Novodvorsk moãál a PR Smolenská luka. a přírodní památky (PP) jsou na pozemích VLS âr, s.p. vyhlá eny u: - divize Hofiovice PP Pod star m hradem, PP Ostrov u Jedomûlic, PP Ve perkovnû, - divize Horní Planá PP HázlÛv kfiíï, PP Pestfiice, PP Raãínské prameni - tû, PP Vlásenick potok, - divize Karlovy Vary jsou to PP Ra ovické skály, PP Mravenãák, PP Valeã, - divize MimoÀ PP Vranovské skály, PP Dûvín, Ostr a Schachstein, PP irok kámen, PP Ra elini tû âerného rybníka, PP Stohánek, PP Divadlo, PP Mal a Velk Jelení vrch a PP Hadí kopec, - a divize Lipník nad Beãvou to jsou PP Prameny Zrzávky, PP Kamenné proudy u Domafiova a PP Kamenec. 12 CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ U VLS ČR, S. P. Rád bych Vás v na em ãasopise obãas seznámil i s chránûn mi a pfiedev ím se zvlá - tû chránûn mi územími, které jsou na pozemcích VLS âr, s.p. jiï vyhlá eny a nejen pouze s chránûn mi rostlinn mi ãi Ïivoãi - n mi druhy. Dle zákona ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny v platném znûní (zákon) se územní ochrana zaji Èuje pomocí zvlá tû chránûn ch území (ZCHÚ), coï jsou: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO) u nás vyhlá ené CHKO umava (divize Horní Planá), CHKO Kfiivoklátsko (divize Hofiovice) a CHKO âeské stfiedohofií (divize MimoÀ), A dále jsou ještě na našich pozemcích vyhlášená i chráněná území: a) evropsky významné lokality (EVL) dle Smûrnice Rady ã. 92/43/EHS, o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin: - u divize Hofiovice (EVL Klabava, EVL Ledn potok, EVL Hrachovi tû, EVL Felbabka, EVL PadrÈsk potok, EVL Octárna, EVL Ohrazenick potok, EVL Obecnick potok, EVL âervené dolíky, EVL Me ensk potok), - u divize Horní Planá (EVL Boletice, EVL umava, EVL Polná), - u divize Karlovy Vary (EVL Hradi tû, EVL Doupovské hory), - u divize MimoÀ (EVL Milovice Mladá, EVL Velk a Mal Bezdûz, EVL Horní Plouãnice, EVL Slatinné vrchy, EVL Jestfiebsko Dokesko, EVL Mariánsk rybník, EVL Pís-ãiny u Ole ka), - u divize Plumlov (EVL Údolí Oslavy a Chvojnice, EVL Lesy u Chlumce, EVL Ole nice), - u divize Lipník nad Beãvou (EVL Libavá, EVL Velká Stfielná toly, EVL Údolí Bystfiice u Hluboãek). V souãasnosti se na základû pfiipomínek Evropské komise projednává za na í úãasti doplnûní národního seznamu EVL

15 OCHRANA PŘÍRODY pro kontinentální biogeografickou oblast, kter se nás téï v znamnû dotkne. b) ptačí oblasti (PO) na na ich pozemcích jsou nafiízeními vlády (NV) v souladu se Smûrnicí Rady ã. 79/409/EHS, o ochranû volnû Ïijících ptákû, vymezeny tyto: - PO Kfiivoklátsko NV ã. 684/2004 Sb. (divize Hofiovice), - PO Boletice NV ã. 19/2005 Sb. (divize Horní Planá), - PO umava NV ã. 681/2004 Sb. (divize Horní Planá), - PO Doupovské hory NV ã. 688/2004 Sb. (divize Karlovy Vary), - PO âeskolipsko Dokeské pískovce a mokfiady NV ã. 598/2004 Sb. (divize MimoÀ), - PO V chodní Kru né hory NV ã. 28/2005 Sb. (divize MimoÀ), - PO Libavá NV ã. 533/2004 Sb. (divize Lipník nad Beãvou), c) významné krajinné prvky (VKP), které se v souladu se zákonem na na ich pozemcích nevyhla ují ( 90 odst. 2 zákona), d) přechodně chráněné plochy. NPP Skalky skřítků V tomto ãísle bych Vás seznámil s rozsahovû mal m, hospodáfiskou ãinnost minimálnû ovlivàující, ale velice zajímav m zvlá tû chránûn m územím národní přírodní památkou Skalky skřítků, které bylo vyhlá eno na 8,5 ha lesních pozemkû u lesní správy Dolní Lomnice divize Karlovy Vary v k. ú Svatobor okresním národním v borem Karlovy Vary ze dne 20. listopadu Pfiedmûtem ochrany zde jsou pseudokrasové dutiny vytvofiené ve vulkanické brekcii. I kdyï se nachází ve vojenském újezdu Hradi tû, tak je na tomto ZCHÚ vûcnû a místnû pfiíslu n m orgánem ochrany pfiírody Ministerstvo Ïivotního prostfiedí âr, respektive jeho odbor v konu státní správy MÎP v Ústí nad Labem. Toto ZCHÚ má v databázi Agentury ochrany pfiírody a krajiny âr evidenãní ãíslo 676. V souãasné dobû se na LHC Dolní Lomnice vyhotovuje nov lesní hospodáfisk plán i nov plán péãe o toto ZCHÚ. Je tû bude nutné získat souhlas s lesním hospodafiením v ochranném pásmu NPP, a bylo by dále vhodné toto ZCHÚ novû vyhlásit. Text a fota Ing. Vladislav Seidl, specialista pro ŽP a HÚL 13

16 FOTOSOUTĚŽ 14 FOTOGRAFIE MĚSÍCE

17 FOTOSOUTĚŽ 4 Zvítězil snímek V prvním ãísle leto ního roku zvítûzil snímek Brhlíka, kter mûl ãíslo 1 a fotografoval Luká Kovár. Musím fiíci, Ïe tûsnû na paty mu lapaly s ohodnocením fotografie od Jany Varvafiovské, Petra CapÛrky a Jifiího Koláfie. DÛleÏité ov em není b t první, ale zúãastnit se. V em, ktefií posílají fotografie do soutûïe i mimo ni, velmi dûkuji. Chci jen poprosit autory snímkû, aby nezapomínali, Ïe existuje i formát na v ku. âasto bychom rádi zvefiejnili nûkterou z fotografií na obálce ãasopisu, ale protoïe je na ífiku, není to na druhou a poslední stranu obálky moïné. Na titul se hodí i fotografie na ífiku. Hodnû dal ích krásn ch úlovkû objektivem pfieje Mgr. Marie Vašíčková, šéfredaktorka Petr CapÛrka: Námraza 2 Jana Varvafiovská 3 Lubomír Bene : Baf 4 - Luká Kovár: Zvûdavá srnka 5 Ing. Petra Kováfiová 6 Michal Îampach: upinovka

18 FOTOSOUTĚŽ 16 FOTOGRAFIE MĚSÍCE Ing. Pavlína âeperová: Námraza 8 Hanka Jagrová: Konû 9 Jifií Koláfi: Kolouch na sluníãku 10 Mgr. Jifií Kfiivánek: Svítání nad Dûvínem 11 Jan ablick : U pramene Odry 12 Ing. Miloslava Luká ová: Hofiící nebe 10

19 FOTOSOUTĚŽ

20 ZIMA Foto Petr Capůrka