Platební karty. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra bankovnictví a pojišťovnictví. Bakalářská práce. Michaela Hájková.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Platební karty Bakalářská práce Autor: Michaela Hájková Bankovní Management Vedoucí práce: Ing. Vanda Hadrabová Praha Duben 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne Michaela Hájková

3 Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Vandě Hadrabové za připomínky, odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

4 Anotace Cílem bakalářské práce platební karty je obeznámit čtenáře s platebními kartami jako významným produktem současnosti. Práce se zabývá platebními kartami z hlediska historie, rozdělení, bezpečnostní problematikou a budoucností bezhotovostní platby obecně. V závěru je analyzováno pouţívání platebních karet v okolí autorky formou dotazníku za pomocí internetových sociálních sítí. Annotation The aim of this thesis Payment Cards is to familiarize readers with payment cards as an important product of this age. Thesis is concerned with payment cards from a historical perspective, division, security issues and a future of cashless payments in general. In the conclusion, the use of payment cards in the author s town is analyzed with the help of an online questionnaire using social networks.

5 Obsah ÚVOD Vznik a historie platebních karet Spojené státy americké kolébka platebních karet Rozvoj platebních karet Spojené státy americké Evropa a Japonsko Česká republika Vliv technologií na rozvoj platebních karet Platební karty v současnosti Nejvýznamnější vydavatelé platebních karet Porovnání vybraných výběrových platebních karet Rozdělení platebních karet a jejich použití Základní rozdělení platebních karet Debetní karty Kreditní karty Charge karty Předplacené karty Rozdělení karet podle karetní společnosti American Express Diners Club - Diners Club International JCB Card Japan Credit Bureau MasterCard - MasterCard Visa - Visa, Inc Rozdělení karet podle segmentů klientely Karty základní Karty specializované Podle pouţité technologie Embosované Elektronické S magnetickým prouţkem Bezkontaktní platební systém Ochranné prvky a ostatní náležitosti platebních karet Logo banky EMV čip Magnetický prouţek

6 3.4. Kód CVC, CVV Hologram Číslo platební karty Název vydavatelské kartové asociace Platnost platební karty (Valid Data Line) Jméno majitele Podpisový prouţek Zneužívání platebních karet Zneuţití cizí osobou Padělky karet Zneuţití nedoručené karty Zneuţití osobou blízkou Zneuţití na internetu Podvod při výběru z bankomatu Phishing Přepadení Zneuţití obchodníkem Platby na dálku Omyl klienta Budoucnost platebních karet Novinky v platebních kartách v roce Co by reálně mohlo nastat v roce 2011 na českém karetním trhu Čeho se pravděpodobně nedočkáme Vyhodnocení dotazníku ZÁVĚR Seznam pouţité literatury Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh

7 ÚVOD Jsou věci, které si za peníze nekoupíte, na všechno ostatní je tady platební karta, dal by se parafrázovat slavný reklamní slogan společnosti MasterCard. Skutečnost, ţe produktů, ať uţ zboţí, či sluţeb, které nemůţete zaplatit platební kartou, neustále ubývá, vypovídá o rozmachu fenoménu zvaném platební karta. Platební karta je spojovacím článkem mezi zákazníkem, obchodníkem a bankou, bez kterého je ţivot stejně těţko představitelný, jako ţivot bez mobilního telefonu nebo internetu. Důvodem její vzrůstající obliby je rychlost a jednoduchost uskutečnění transakce, bez nutnosti mít u sebe finanční hotovost. Právě pohodlnost, nezávislost a flexibilita tohoto finančního produktu přispěla k jeho obrovskému rozmachu. Popularita platebních karet ve světě i v České republice neustále roste, proto bych chtěla přispět svou prací k rozšíření svého i obecného povědomí o tomto nástroji bezhotovostní platby. Cílem mé práce je přehledně charakterizovat platební karty z hlediska vývoje, ochranných prvků, jejich rozdělení a pouţití a následně se zaměřit na jejich uţití v praxi, protoţe v pouţívání platebních karet má Česká republika, ve srovnání s vyspělým světem stále co dohánět. Hlouběji bych se chtěla věnovat vzniku fenoménu platební karta a také problému bezpečnosti při jejím pouţívání. Důvodem jsou nepříznivé statistiky z posledních let, které ukazují, ţe počet zneuţití platebních karet narůstá. V kapitole Platební karty v současnosti jsem se dotkla faktoru prestiţe, který je důleţitou součástí obchodní strategie vydavatelů karet. V závěru práce nastíním moţnosti a podmínky budoucího rozvoje platebních karet a bezhotovostní platby obecně, a vyhodnotím svůj vlastní průzkum frekvence a způsobu vyuţívání platebních karet uskutečněný za pomoci internetových sociálních sítí. 7

8 1. Vznik a historie platebních karet 1.1. Spojené státy americké kolébka platebních karet Úvěr je metoda prodeje zboţí nebo sluţeb, která umoţňuje bezhotovostní nákup zboţí, či sluţeb. Potřeba zjednodušit a urychlit tuto formu prodeje stála u zrodu platební karty. Co je to platební karta? Termín, který označuje malou obvykle plastovou kartu s údaji identifikujícími jejího majitele. Pomocí karty je prováděna identifikace drţitele karty a jeho autorizace ke vstupu, úhradě sluţeb či zboţí. K této podobě platební karty vedla ovšem dlouhá a nejednoznačná cesta, od kousku papíru či plechu k plastové kartě, dnes s čipem. Podívejme se na evoluci platební karty a okolnosti jejího vzniku. Rozvoj dopravy a poptávka po doručování zásilek velkých dopravních společností ve Spojených státech iniciovaly zrod předchůdců moderní platební karty, cestovních šeků, peněţních poukázek a úvěrových známek. Prudký rozvoj společností jako American Express Company či Western Union, si postupně vynutil potřebu placení na dálku, transfer hotovosti byl příliš nákladný a poštovní dostavníky nebyly k převozu peněz dostatečně bezpečné. Majitel cestovní kanceláře v Londýně, Thomas Cook je povaţován za vynálezce cestovního šeku, zpočátku to byla takzvaná hotelová poukázka, která slouţila k úhradě ubytování v Evropě. Šek má s platební kartou dva společné atributy, částečně nahrazuje hotové peníze a smí ho pouţít jen jeho majitel, hotové peníze jsou naproti tomu anonymní. Později byly tyto tzv. Hotel Coupons nahrazeny tzv. The Circular Notes, které umoţňovaly výběr hotovosti v místní měně ve smluvních směnárnách. Cestovní šek, platící univerzálně v Americe i Evropě, vyvinula společnost American Express v roce 1891, tzv. the travellers cheque a postupně se přidávaly ostatní dopravní společnosti. Hotovost nahrazoval i další velký vynález poštovní poukázka, která se pouţívá dodnes. Poštovní poukázky slouţily Americké poště k převodu peněz, výplatám penzí atd. Jejich nevýhodou ovšem byla snadná padělatelnost. 8

9 Dalšími předchůdci platebních karet byli kovové úvěrové mince tzv. metal charge coins, které byli zavedeny jiţ v roce Zákazník obdrţel kovovou známku, jejímţ číslem se prokázal při placení, coţ bylo evidováno v účetní knize. Totoţnost majitele takové známky, zajišťovalo její originální číslo, podobně jako u platební karty. Tyto tzv. metal money byly pouţívány do poloviny 20. století. Rozvoj vědy a techniky a zvýšená migrace obyvatel koncem 19. století ve Spojených státech přispěly k rozmachu prodeje na splátky a tím i ke zvýšené potřebě snadno získat půjčku. Neméně důleţitým faktorem byla ovšem snaha obchodníků prodat víc neţ konkurence. Snaha udrţet si své zákazníky a přilákat nové, vedla v roce 1914 americkou telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company k vydání první platební karty dostupné pro širší veřejnost, tzv. Identification Card. Byla vyrobena z plechu a umoţňovala stálým klientům telefonovat a posílat telegramy bez okamţitého placení. Platební charge karty představovaly pro obchodníka dvě důleţité výhody, moţnost kontroly a ochrany účtu zákazníka, buď porovnáním podpisu na platebním dokladu s podpisovým vzorem na kartě, nebo porovnáním jména na kartě s průkazem totoţnosti. Pro majitele těchto karet spočívala výhoda v moţnosti vyuţívat sluţby společnosti a hradit poplatky za ně jednoduchým a bezpečným způsobem, jednorázově na konci měsíce (proto charge karta) Rozvoj platebních karet Spojené státy americké Počátek 20. století byl ve Spojených státech charakterizován zvýšenou konkurencí a tím i vyšší potřebou prodeje na úvěr. Úvěr se dá charakterizovat jako odklad platby.tato metoda prodeje byla nazývána Charge-it (Připište mi to na účet.). V roce 1910 nabídl obchodní řetězec Sears Roebuck splátkový prodej svým zákazníkům v zásilkovém obchodě. Po určité době obdrţeli vybraní klienti této společnosti skutečnou kreditní kartu, kterou pouţívali k placení v obchodních domech Sears Roebuck. Nejednalo se tedy o kartu univerzální, platnou na různých obchodních místech, ale o tzv kartu věrnostní, platnou na jednom obchodním místě. 9

10 Podobně americké čerpací stanice zavedly systém zvaný Buy now, pay later (Kup teď, plať později.), který se začal rychle rozšiřovat. Jako první nabídla tyto karty společnost General Petroleum Corporation of California v roce 1924, brzy se k ní přidali společnosti Mobil a Shell a následovala přibliţně polovina čerpacích stanic ve Spojených státech. Platnost karty trvala 3 měsíce a zákazníci ji většinou pouţívali ve své čerpací stanici. Bouřlivý rozvoj platebních karet přibrzdila v roce 1929 Velká hospodářská krize, ovšem jiţ na počátku 30, let se objevuje Air Credit Card, první celostátní charge karta, určená k hrazení letenek na sluţebních cestách, měla leteckým společnostem udrţet a přilákat pro ně atraktivní zákazníky. Po přestávce, vynucené Druhou světovou válkou, se Universal Air Travel Card (UATC) internacionalizovala a v roce 1948 se stala první mezinárodně platnou kartou na světě, ovšem stále se jednalo o kartu věrnostní. Věrnostní karty mají ve světě bezhotovostní platby dodnes své místo, ovšem jejich největší nevýhoda je, ţe jsou věrnostní, to znamená omezení jejich platnosti na obchodní míísta jejich vydavatele. Tuto nevýhodu, díky geniální myšlence svého zakladatele, odstranila aţ karta společnosti Diners Club International. Historie současné univerzální platební karty začala roku 1949 zaloţením společnosti Diners Club. Společnost Diners Club se poprvé v historii stala prostředníkem a tím nezávislou třetí stranou, mezi kupujícím a prodávajícím, v tomto případě mezi zákazníky a řetězci restaurací, které se společností Diners Club uzavřely smlouvu. Příjemce karty, tedy restaurace, platila klubu 7 % poplatek z částky nákupu a pro majitele karty byl zaveden poplatek 5$ ročně za její výdej a správu. Na oplátku Dinners Club ručil svým členům za jejich závazky a obchodním partnerům zaručoval bezpečné zvyšování trţby, vyplývající z univerzálního pouţití karty. Po počátečních potíţích se obrat společnosti Diners Club zněkolikanásobil a potvrdil správnost myšlenky zakladatele společnosti Franka X. McNamary, která ho napadla při potíţích s placením na obchodní večeři v jedné z newyorských restaurací. V jiném saku zapomenutá peněţenka ho přivedla ke geniálnímu nápadu: Proč by lidé měli být omezeni výší hotovosti, kterou mají zrovna u sebe? Bylo by moţné platit v restauracích místo peněz nějakou kartou? Frank McNamara vymyslel systém bezhotovostní platby, která se u platebních karet pouţívá dodnes. Spojení několika náhodných situací bylo u zrodu univerzální platební karty, nového finančního produktu. Rozhodnutí McNamary zavést Diners Club Identification Card je označováno jako jedno ze 75 nejlepších 10

11 manaţerských rozhodnutí dvacátého století. Svět se změnil. Kdyţ se v roce 1957 manţelé Bortzfieldovi ze státu Pensylvánie vydali na svou cestu kolem světa, dokázali, ţe lze třicet dní cestovat pouze s kartou Diners Club v kapse. Úspěch karet Diners Club neunikl pozornosti konkurence. Zájem o ně projevily americké banky a také společnost American Express. Situace na trhu spotřebních úvěrů nebyla v padesátých letech 20. století ve spojených státech příliš uspokojivá. To se změnilo roku 1958, který je v historii platebních karet povaţován za klíčový. V tomto roce významně změnily trh tohoto finančního odvětví dva velké projekty. Na scéně se současně objevily dvě nové karty - po několikaleté analýze vydala v říjnu tohoto roku svou první platební kartu společnost American Express, největší vydavatel cestovních šeků na světě a největší americká banka Bank of America uvedla kreditní kartu BankAmericard. Podívejme se na oba významné projekty podrobněji American Express Credit Card Obavy ze ztráty trhu, zejména díky úspěchu karty Diners Club, vedly po počátečním váhání společnost American Express k rozhodnutí vyvinout vlastní kreditní kartu American Express Credit Card. Byla vyrobena z papíru, měla fialovou barvu, ale hlavně měla obrovský úspěch. Do konce roku 1960 měla společnost American Express klientů a obrat překročil 500 milionů dolarů. Karty AmEx se od karet Diners Club lišily v jednom podstatném bodu, bylo s nimi moţno nakupovat více druhů produktů, ať uţ zboţí, či sluţeb na mnoha různých obchodních místech. Společnost American Express, jako největší cestovní společnost na světě, těţila z rozsáhlé sítě kontaktů po celém světě, Moţnost pouţítí karty při nákupu jízdenky, lodního lístku, v hotelu, restauraci, nebo v obchodním řetězci, nahrávala rychlému nárůstu počtu klientů. Kartě AmEx postupně nemohla karta společnosti Diners Club konkurovat. Svou roli sehrála také prestiţ, vlastnictví karty s logem světoznámé společnosti naznačovalo příslušnost k vyšším vrstvám. Ovšem ziskovým se tento projekt stal aţ v roce 1962, problémem se ukázala být neznalost úvěrového rizika a tím docházelo k nesplácení úvěrů. Další překáţkou v úspěšném prosazení na trhu byly hotely a letecké společnosti, které dávaly přednost vlastním věrnostním kartám. 11

12 Zlatá karta AmEx, první zlatá karta v historii, byla v roce 1966 další úspěšnou sázkou společnosti Ameican Express, zamířenou na elitní klientelu. Mezitím se změnil design karty American Express, v roce 1969 získala podobu, která ji proslavila. Reklamní slogan zněl: Měníme barvu peněz vaší karty American Express z fialové na zelenou. Na barvu peněz. Obraz Centuriona uprostřed karty se stal slavným symbolem společnosti a karta sama symbolem platebních karet obecně. Obr. č. 1 - Hlava centuriona a barva peněz, asi nejslavnější podoba platební karty. Zdroj: BankAmericard Potřeba zracionalizovat oblast spotřebních úvěrů vedla koncem 40. let americké banky k myšlence vydat vlastní kreditní kartu. Moţnost splácení a čerpání úvěru pomocí kreditní karty mohla bankám šetřit náklady a tím zvýšit příjmy. Roku 1951 newyorská banka Franklin National Bank vydala svou první platební kartu. V průběhu několika let jí následovaly desítky dalších bank ve Spojených státech. Ovšem vysoké náklady na technologii, provoz a reklamu na jedné straně a nesplácení úvěrů a podvody s kartami na straně druhé, vedly ke ztrátám. Zlom přišel aţ počátkem 60. let. Projekt BankAmericard největší americké banky Bank of America má v historii platebních karet mimořádný význam. Noste svůj úvěr ve své kapse zněl jeden z reklamních sloganů při slavnostním zahájení projektu v září roku BankAmericard měla ve srovnání s kartami společností American Express, či Diners Club odlišnou koncepci, zisk byl zaloţen na procentech z poskytnutého úvěru a ne na ročním poplatku účtovaném majiteli karty a provizi od 12

13 obchodníka. Bylo to v historii poprvé, kdy klienti nebyli nuceni hradit utracenou částku najednou, ale bylo jim umoţněno splácet ji po částech. Rok po zavedení vlastnil kartu přibliţně milion klientů. Klíčovým se ovšem ukázalo rozhodnutí Bank of America v roce 1960, rozšířit svůj kartový program i na další americké banky. Přidruţené banky mohly formou licence poţívat osvědčený systém a Bank of America pronikla do oblastí, kde neměla své pobočky. BankAmericard díky svému obrovskému úspěchu inspirovala svým příkladem ostatní, v té době v tomto bankovním odvětví z výše uvedených důvodů, poněkud skeptické banky. Rok po vydání karty dosáhl tento projekt obratu 75 milionů dolarů. Na jedné straně bezesporu obrovský úspěch, ovšem objevily se také váţné problémy. Jedna věc je získat klienty, věc druhá je vykázat zisk. Nesplácení úvěrů a kartové podvody vedly ke značným ztrátám a vynutily si změny v projektu. BankAmericard se stala ziskovou aţ v roce 1961 a v roce 1968 jiţ vykázala zisk 12,7 milionu dolarů. V šedesátých letech, vydávání bankovních karet znamenalo alarmující ztráty a do roku 1970 dosáhly celkové ztráty amerických bank 115,5 milionu dolarů. Za hlavní důvod neúspěchu bankovních karet byly označeny tyto příčiny: Na rozdíl od nebankovních karet jako byly např. Diners Club a American Express, bankovní karty mohly díky americkým zákonům platit pouze na území státu, kde měly své sídlo. Pro obchodníky bylo přijímání desítek platebních karet značnou komplikací a dávali přednost větším kartovým systémům. Vydávat kreditní karty klientům bez toho, aby měli u dané banky otevřený účet, bylo pro banky značně riskantní. Tyto důvody a snaha konkurovat kartě BankAmericard donutily ostatní velké banky ve Spojených státech uvaţovat o společném systému vydávání karet bankovními asociacemi. Tak vznikl projekt Master Charge, dnešní MasterCard. Projekt MasterCharge byl reakcí konsorcia kalifornských bank California Bank Card Association (CBCA) na úspěšný projekt BankAmericard uvedený bankou Bank of America, který se později stal známým jako VISA. V roce 1966 tato skupina bank vytvořila 13

14 asociaci Interbank Card Association (ICA), jejímţ úkolem byla mezibankovní autorizace a zúčtování transakcí. Po spojení s evropskou asociací Eurocard v roce 1968 zakoupila o rok později od First National Bank of Louisville výhradní právo pouţívat obchodní název Master Charge. V roce 1979 bylo Master Charge: Interbank Card přejmenováno na jednodušší MasterCard. Přední strana karty byla rozdělena na dvě poloviny, jedna byla dána k dispozici členům karetní asociace a v druhé polovině byl umístěn znak MasterCard. V roce 1981 zavedl MasterCard jako první ochranný prvek hologram a rovněţ v tomto roce vydal jako první bankovní systém zlatou kartu Gold Card. Organizace Eurocard International a MasterCard International těsně spolupracovaly až do roku 2002 kdy byla dokončena fúze se společností Europay International. Vznikla tak jednotná globální platební společnost vlastněná akcionáři, jejíž služby mohou využívat zákazníci na celém světě. Společnost Europay International, která byla dlouhodobým strategickým partnerem MasterCard International v Evropě, se stala součástí globální organizace společnosti MasterCard International jako tzv. Region Evropa. Sídlem Regionu Evropa zůstalo i nadále belgické Waterloo. 1 Mezitím banky zapojené do systému BankAmericard sledovaly aktivity konkurenčních asociací, zejména Master Charge a hledaly řešení, jak přetvořit svou organizaci do otevřeného a lépe řízeného systému. Důvodem byly problémy, které se týkaly struktury poplatků, způsobu vyřizování reklamací transakcí a špatného řízení. Nakonec se rozhodly vytvořit zcela novou nezávislou organizaci. Jejím cílem mělo být zajištění zpracování elektronických peněz, kterému byla předpovídána velká budoucnost. Řešením se ukázalo oddělení programu BankAmericard od Bank of America. 9. července 1970 se konalo první jednání rady ředitelů společnosti National BankAmericard Inc. (NABANCO nebo NBI, od roku VISA USA), společnost pro zahraniční banky Ibanko Inc nese od téhoţ roku název VISA International. Název VISA má symbolizovat vízum do celého světa.. VISA je dnes největším mezinárodním platebním kartovým systémem

15 Svou pozici koncem šedesátých let postupně ztratila karta společnosti Diners Club, na vině byly jednak úspěšnější karty American Express a jednak bankovní karty, které se začaly v druhé polovině sedmdesátých let výrazně prosazovat. Diners Club hledal řešení v orientaci na nejbohatší klientelu a významné firmy. I kdyţ začátkem sedmdesátých let na trhu úvěrových karet ještě dominovaly obchodní karty čerpacích stanic a obchodních řetězců, přece jen pomalu ztrácely svou pozici. Důvodem byla konkurence bankovních karet a karet společností American Express a Diners Club, které nabízely větší rozsah pouţití a také moţnost spotřebního úvěru. Graf č. 1 Výskyt platebních karet v amerických rodinách v % v letech Any card Retail store card Bank-type card Zdroj: Any card - Karty vydané bankami, čerpacími stanicemi, obchody a obchodními řetězci, kartovými společnostmi (AmEx, DC atd). Retail store card - obchodní karta. Banktype card bankovní karty (BankAmericard, VISA, MasterCard atd)

16 O další přelom se postarala v roce 1973 banka Marquette Bank z Minesoty zavedením 10 dolarového ročního poplatku pro majitele karet. Bankovní karty byly do té doby bez poplatku, coţ (také) přispívalo k jejich ztrátovosti. Poplatek odradil problematickou klientelu a pomohl bance dostat projekt z červených čísel. VISA i MasterCard, ve snaze obstát v tvrdé konkurenci, nabízejí roku 1981 svým elitním klientům zlaté karty, které ovšem nebyly tak prestiţní jako jejich vzor, zlatá AmEx společnosti American Express. V roce 1985 představuje MasterCard další marketinkový tah, kartu Business SilverCard pro malé a střední podniky. Cashback aneboli 1% z kaţdého nákupu zpět majiteli karty DiscoveryCard, projekt obchodního řetězce Sears, nápad, který si rok po svém uvedení v roce 1985 získal 12 milionů klientů. Počet platebních karet ve Spojených státech v osmdesátých a devadesátých letech rychle rostl a tím i počet úvěrů, jak ukazuje graf č.2. Graf č. 2 Růst spotřebitelského úvěru v USA Spotřebitelský úvěr v miliardách $ v USA Zdroj: Snaha získat nové klienty v obtíţné konkurenci stála v devadesátch letech za dalším úspěšným projektem. V roce 1986 banka Marine Midland Bank, společně s Continental Airlines přišly s nápadem vytvořit kobrandovanou kartu (co- = spolu, brand = značka). 16

17 Banka emituje kartu na které je jak její logo, tak logo zvoleného partnera (letecká společnost, čerpací stanice atd). Myšlenka je jednoduchá, banka získá skrze partnera novou klientelu a partner skrze banku, její technické zázemí a výhody pro své zaměstnance, např. v podobě klubové karty. Jedná se o spolupráci dvou potencionálně konkurenčních subjektů. Naproti tomu u karet afinitních je partnerem nekonkurenční subjekt, univerzita, charitativní organizace atd. Banka míří na konkrétní cílovou skupinu, např. studenty, ochránce zvířat apod. Můţeme shrnout, zvýšená individuální péče o kaţdého zákazníka a sofistikovaná nabídka nových a nových produktů, jsou trendy, které nás provází aţ do současnosti Evropa a Japonsko Úspěchy i problémy související s vývojem kreditních karet ve Spojených státech sledovaly samozřejmě i evropské banky. A přes počáteční ostraţitost se začaly vydávat platební karty i v Evropě. Především ve Velké Británii, Francii a Švédsku. I kdyţ první kreditní kartu po vzoru Diners Club vydala jiţ v roce 1951 společnost Finders Service (Velká Británie), skutečný rozvoj platebních karet nastal v západní Evropě aţ v šedesátých letech. V roce 1963 společnost American Express zahájila vydávání platebních karet ve Velké Británii. V roce 1965 vydala Westminster Bank ve spolupráci se společností Diners Club kartu Charge Card, první mezinárodní platební kartu v Evropě a o rok později Barclays Bank v licenci BankAmericard, kreditní kartu Barclaycard a další následovaly. Spojením dvou karet, britské British Hotel and Restaurant Association a švédské Riksort vzniká v roce 1965 kreditní karta EuroCard. V roce 1969 uzavírá evropská společnost Eurocard International strategické partnerství s americkou společností Interbank. V Japonsku byla první kreditní karta vydána společnostní Nipppon Diners Club v roce Jedna z největších japonských bank Sanwa Bank zaloţila v roce 1961 společnost Japan Credit Bureau (JCB) a po vzoru kreditní karty American Express vydává Charge Card. Záměrem společnosti JCB bylo nabídnout alternativu k americkým kreditním kartám. V roce 1972 pouţíval karty JCB jeden milion klientů. 17

18 Česká republika Počátky platebních karet v České republice jsou spojeny se společností Diners Club. Platební karta Diners Club byla první platební kartou akceptovanou v tehdejším Československu a to jiţ v roce První transakce proběhla aţ v roce 1968 v praţské pobočce Čedoku. Aţ do pádu komunismu byly ovšem platební karty na našem území pouze v rukou cizinců. V roce 1991 bylo zaloţeno Mezinárodní sdruţení pro platební karty, mezi jehoţ zakladatele patřila ČSOB, Komerční banka, Investiční banka a Agro banka. První kartu na českém trhu začala jiţ v roce 1988 poskytovat Ţivnostenská banka k tuzexovému účtu a rovněţ Ţivnostenská banka vydala roku 1991 první VISA kartu u nás. Jedinou společností pověřenou akceptací platebních karet byla v Československu do začátku 90. let cestovní kancelář Čedok. V roce 1992 převzala od Čedoku Komerční banka obchodníky společnosti MasterCard a Ţivnobanka obchodníky VISA a Diners Club. Ta je v roce 1996 prodala České spořitelně. Platební karty v České republice se prosazovaly obtíţně jednak díky vlaţnosti bank (vysoké náklady) a jednak díky neochotě obchodníků budovat platební terminály (nebylo pro koho) a rovněţ neochotě zákazníků pořizovat si platební karty (nebylo s nimi kde platit). V roce 1998 začala svoji Charge kartu nabízet česká pobočka Diners Club a v tomtéž roce nabídla kreditní kartu svým vybraným zákazníkům Česká spořitelna. Větší rozmach platební karet znamenal až vstup Bank Austria Creditanstalt s kreditní kartou Maxim na český trh v roce Za skutečný start kreditních a charge karet u nás jsou označovány roky 2001 a S těmito kartami přišel i rozmach různých nákupních karet. Podíl jednotlivých vydavatelů karet na trhu v ČR v letech 2004 a 2010 znázorňuje graf č.3 níže. 3 3 Zdroj: 18

19 Graf č. 3 Vydané karty podle značek v ČR MC MC Electron Maestro VISA Electron Ostatní Zdroj: Vliv technologií na rozvoj platebních karet Důleţitou roli při rozvoji platebních karet sehrála řada vynálezů a nových technologií. Podívejme se na některé z nich Imprintery Potřeba usnadnit převod údajů z platebních karet na účtenky a odstranit chybovost vedla ve 40. letech ve Spojených státech k vývoji mechanických snímačů platebních karet, tzv. imprinterů. Imprintery dokázaly otisknout přes kopírovací papír údaje vyraţené na platební kartě na prodejní doklad, takţe se nemusely zdlouhavě opisovat. Současně otisk karty na účtence prokazoval platbu kartou. Jako nouzové řešení při poruchách terminálů se imprintery vyrábějí a pouţívají dodnes Magnetické proužky Magnetický prouţek vyvinula v roce 1968 společnost IBM pro identifikaci majitelů platebních karet v bankomatech a vstupních zařízeních a prosadila ho jako otevřený standard pro platební karty. První kartou s magnetickým prouţkem se stala Air Travel Card. 19

20 Magnetický prouţek zrychloval placení letenek na letištích. Projekt se postupně prosadil a v roce 1973 bylo vybaveno 85 % bankovních karet vybaveno magnetickými prouţky. karet. Funkci magnetického prouţku si přiblíţíme v kapitole Ochranné prvky platebních Bankomaty Historie bankomatů sahá aţ před druhou světovou válku a jejich vznik byl umoţněn vynálezem počítače. První bankomat na světě byl uveden do provozu ve 30. letech, ale v tomto období se ještě neujal. Za otce bankomatu je povaţován Skot John Shepherd- Barron, kterému vadila omezená otevírací doba bank. Se svou představou zařízení, které je schopno vyplatit peníze kdykoli, přišel v roce 1965 k šéfovi banky Barclays. Jeho automat spatřil světlo světa o dva roky později 27. června 1967 pod názvem BarclaysCash v pobočce banky v londýnské čtvrti Einfield. Bankomaty vyplácely hotovost po vloţení děrného štítku a zadání PIN. Zpočátku klienti bankomaty vyuţívali pouze v nouzi, kdyţ měly banky zavřeno, postupně se však díky pohodlnosti a jednoduchosti obsluhy prosadily. Děrné štítky ovšem nebyly příliš bezpečné a tato první generace bankomatů musela být nahrazena novou technologií, vyvinutou ve Spojených státech. Americký bankomat byl uveden do provozu v roce Od bankomatů první generace se lišil v několika důleţitých bodech, uměl přijímat hotovost, prováděl bankovní převody a klienti ho obsluhovali platební kartou s magnetickým prouţkem a osobním identifikačním kódem PIN. Pro tyto bankomaty se pouţíval výraz Automated Teller Machine ATM, coţ je v angličtině dodnes výraz pro bankomat. Od roku 1967 vyrostlo ve světě přibliţně 1,8 milionu bankomatů. Jejich počet se přitom závratnou rychlostí zvyšuje kaţdých pět minut je nainstalován jeden nový. Během této doby doznaly tyto samoobsluţné platební terminály podstatných změn ve vzhledu i rozsahu poskytovaných funkcí. 20

21 Současné bankomaty jsou napojený na systém autorizace, který je důleţitou součástí systému těchto bankovních transakcí. Systém autorizace je vlastně operační systém nebo software, jehoţ funkce spočívá v ověřování údajů uloţených na platební kartě, vyţadování PIN "Navzdory rozvoji bezhotovostního placení a postupného rozšiřování služby výběru hotovosti při platbě kartou u obchodníka (cashback) mají bankomaty i nadále slibnou budoucnost," uvedl šéfredaktor finančního serveru Měšec.cz. Podle něj se budou bankomaty stále více blížit bankovním terminálům, na nichž budou moci klienti provádět i další bankovní operace podobně jako v internetovém bankovnictví. Již dnes mohou klienti bank na řadě bankomatů nejen vybírat hotovost, ale ji i vkládat. 4 Graf č. 4 Růst počtu bankomatů v ČR Zdroj:

22 V České republice byl první tehdy ještě off-line bankomat (bez propojení s bankou) nainstalován v lednu 1989 na pobočce České spořitelny na Václavském náměstí. Sloužil ale jen zaměstnancům spořitelny. První on-line síť spustila Komerční banka až o tři roky později v únoru Platební terminály Platební terminál nebo také POS terminál (z anglického Point-of-sale) je elektronické zařízení, které umožňuje provedení bezhotovostní transakce platební kartou. 6 První elektronické platební terminály byly zkonstruovány koncem 70. let ve spojených státech. Vývoj těchto zařízení si vyţádal nárůst počtu platebních karet a vzrůstající počet prodejních transakcí, coţ bylo pro obchodníky komplikací. Zatímco u prvních bankomatů byla prováděna autorizace transakce vytočením telefonního čísla platebního centra. Současné platební terminály pouţívají přenos dat pomocí GSM, GPRS nebo Bluetooth PIN PIN je akronym z anglického personal identification number, coţ znamená osobní identifikační číslo. Jedná se o jedinečný čtyřmístný identifikátor, pomocí kterého je moţné autorizovat např. platební karty, mobilní telefony, vstupní kódy apod. Pouţívá se od konce šedesátých let a je spojen s prvními bankomaty. Postup výběru hotovosti pomocí PIN: Začnete tím, že vložíte kartu do bankomatu. Ten sám požádá o zadání vašeho osobního kódu PIN. Tento PIN vám banka pošle v zalepené obálce ještě před vlastním vydáním platební karty. PIN si musíte zapamatovat. Jakmile zadáte správný PIN (můžete se splést, ale ne vícekrát, toto by bankomat kartu automaticky zablokoval), můžete volit v menu výběr hotovosti přímo částku, kterou chcete vybrat. To je poslední krok před vydáním hotovosti. Během pár okamžiků, kdy bankomat autorizuje vaši platbu, vám vyjede z bankomatu karta. Následně bankomat vydá požadovanou hotovost. Je užitečné nechat si vytisknout i stvrzenku o potvrzení transakce

23 Po seznámení s technologiemi se podíváme, jak přesně probíhá transakce od okamţiku platby do okamţiku odpisu z účtu. Pokud má obchodník elektronický platební terminál (POS), protáhne platební kartu čtečkou, případně ji zasune do zdířky terminálu (u čipových karet) a zadá či ověří na displeji potřebné údaje nutné k realizaci platby (číslo karty, dobu platnosti, částku), u elektronických karet požádá držitele, aby zadal svůj PIN. systému. Tyto informace jsou platebním terminálem ihned odeslány do sítě platebního Systém rozpozná vydavatele karty a odešle jí dotaz, zdali tuto transakci lze provést. Vydavatel ověří finanční krytí transakce vůči zůstatku na účtu, limity pro použití karty a odešle zpět do terminálu potvrzení (souhlas s transakcí, tzv. autorizační kód). Terminál na tom základě vytiskne účtenku. Tu zákazník podepíše a prodávající ověří shodu podpisu na účtence s podpisem držitele karty na zadní /rubové straně platební karty. Celý tento proces od zadání údajů obchodníkem až po verifikaci trvá v současné době kolem 30 sekund, v praxi se však můžeme setkat se systémy, které takovou transakci zvládnou vyřídit v průběhu 5 až 10 sekund. S embosovanými platebními kartami je však možno platit také v obchodech, které nejsou vybavené elektronickým platebním terminálem (POS terminál). Tyto obchody jsou vybaveny mechanickým strojkem (tzv. Imprinter). Pomocí imprinteru obchodník otiskne veškeré údaje z karty na účtenku, kterou klient podepíše. V případě úhrady vyšších finančních obnosu se taková transakce navíc ještě telefonicky ověřuje. To vše v zájmu nezneužití platební karty neoprávněným držitelem. Platební terminál je naprogramován tak, aby nejméně jednou denně odeslal všechny transakce, na terminálu ten den uskutečněné, do tzv. zúčtovací banky. Zúčtovací banka je banka, se kterou má obchodník uzavřenou smlouvu o přijímání platebních karet a která danému obchodníkovi na jeho podnikatelský účet posílá peníze za transakce na jeho prodejně uskutečněné (nejčastěji do dvou pracovních dnů od data transakce). Zpracovatelská banka také zabezpečí přenos detailních informací o každé transakci k vydavateli karty. Vydavatel karty poté zabezpečí 23

24 započtení/odúčtování této transakce vůči tomu účtu držitele karty, ke kterému byla příslušná karta vydána. Banka o všech transakcích k danému účtu Platební karty v současnosti Platební karta je dnes navzdory své nejednoznačné historii nejoblíbenějším způsobem pouţívaným k provádění bezhotovostních transakcí a stále více se prosazuje na úkor hotovosti. Svědčí o tom statistiky, dokládající dynamický růst trhu platebních karet, projevující se jak v počtech, tak i v objemech provedených finančních operací bezhotovostní platby. Moţnost platit za zboţí kartou dnes naleznete v naprosté většině obchodů Díky vzrůstajícímu pokrytí obchodních míst platebními terminály, roste i počet míst s akceptací platebních karet. Sniţuje se tím nutnost mít u sebe nepraktickou hotovost. Platební karta přestala být exkluzivitou pro vyvolené a stala se snadno dostupným nástrojem bezhotovostní platby. Výhody platebních karet jsem popsala výše několikrát, moţnost platit prakticky kdekoliv za cokoli, karta jako finanční rezerva, bezúročné období, bezpečnost při srovnání s hotovostí, pouţití v zahraničí atd. Úspěšnou cestu platební karty historií jsem ukončila popisem vzniku dvou společností, z kterých jsou dnes dominantní subjekty finančního sektoru bezhotovostní platby. Zmapujme si současnou situci tohoto odvětví Nejvýznamnější vydavatelé platebních karet banky a bankovní asociace /VISA, Euro/Master Card, JCB/ finanční společnosti /American Expres, Diners Club/ obchodní domy, letecké, telekomunikační, olejářské společnosti apod. Rozhodující pozici si nadále drţí bankovní asociace MasterCard a VISA, v roce 2010 byl jejich odhadovaný společný podíl na počtu platebních karet v oběhu okolo 83%. (The NilsonReport)

25 Graf č. 5 Počet vydaných karet v milionech ks v USA VISA MasterCard Store Oil Company Discover American Express Other Zdroj: Porovnání vybraných výběrových platebních karet Ráda bych se dotkla fenoménu občas zvaného prestiţ-faktor Je třeba podotknout, ţe vydavatelé platebních karet od samého počátku vyuţívaly přirozenou potřebu kaţdého člověka, dávat najevo svou sociální příslušnost, která je často zaměňována se snobstvím. Platební karty jiţ od svého vzniku neslouţí jen k finančním transakcím, ale jsou i jakousi vizitkou svého drţitele, která mu přináší nejen prestiţ, ale i různé bonusy. Pocit exkluzivity ve spojení s různými výhodami je pro mnohé z nás neodolatelně lákavý. Výše uvedené společnosti soupeří pochopitelně i na poli prestiţních karet. Podívejme se nyní na tři z těch, které jsou za nejprestiţnější povaţovány v kolébce platební karty, v USA. 25

26 American Express black card Neboli American Express Centurion - společnost American Express elegantně vyuţila pověsti o údajné černé kartě, kterou vlastní jen ty nejbohatší celebrity a v roce 1999 představila Centurion Card, černou charge kartu bez výdajového limitu, s opravdu velkým mnoţstvím výhod za nemalý roční poplatek VISA Black Card V době těţké ekonomické krize vydává společnost VISA svou odpověď na Centuriona, luxusní kreditní kartu vyrobenou z černého grafitu, která se svou koncepcí ovšem blíţí spíše kartám platinovým American Express Platinum Společnost American Express je synonymem kvality a bezpečnosti a karta American Expres Platinum patří k nejcennějším produktům společnosti. Dostupnost jednotlivých karet Majitel Centurion Card musí nejméně jeden rok vlastnit kartu Platinum a je zavázán k útratě dolarů během dvanácti měsíců. Na rozdíl od VISA Black Card, která je kreditní, jsou Centurion a Platinum charge karty, takţe je očekáváno, ţe klient vyrovná svůj závazek kaţdý měsíc. Zájemce o kartu Platinum bude potřebovat příjem ve výši dolarů a vysokou kredibilitu, své předpoklady si můţe kaţdý ověřit on-line na stránkách karty. A konečně získat kartu VISA Black Card znamená patřit k hornímu 1% vyvolených, kteří mohou utratit a více dolarů ročně, nárok na kartu lze opět ověřit na jejích webových stránkách. Roční poplatky Centurion je ve své třídě osamocen, vstupní poplatek činí 5000 dolarů, roční poplatek pak 2500 dolarů. Vlastnictví VISA Black Card představuje roční poplatek 495 dolarů, zatímco u karty American Express Platinum činí 450 dolarů. 26

27 Concierge servis Všechny tři karty nabízí 24 hodinový concierge servis, coţ představuje osobního asistenta s prostředky a schopnostmi zařídit záleţitosti, na které klient nemá čas. Tato sluţba patří do oblasti Lifestyle Management. Karta Centurion zaručuje, ţe klient jedná s asistenty dle vlastního výběru a má moţnost soukromě nakupovat v nejluxusnějších obchodech. Protoţe pojem concierge je v Čechách poměrně neznámé, uvedu zde několik příkladů činností takového asistenta: Rezervace letenek, veškeré změny toho se týkající Pošta příchozí a odchozí Faxy a vzkazy hostům Transfery, taxi Zařizování okruţních jízd, rezervace průvodců Rezervace restaurací Rezervace hotelů Shopping tips Dalo by se říci jinými slovy: Vše co je legální a morální. Cestovní pojištění Cestovní úrazové pojštění nabízí opět všechny tři karty, Centurion ve výši , Platinum ve výši a VISA Black Card ve výši dolarů. VISA dále nabízí 100 dolarů denně po dobu tří dnů za zpoţděná zavazadla, Platinum Card pojistí klientovi zavadla aţ do výše 2000 dolarů a Centurion umoţňuje pojistit velká zavazadla do 1250 dolarů a příruční do 500 dolarů 27

28 Ochrana a záruka při nákupu. VISA Black Card umožňuje při problémech s nákupy vrátit až 500 dolarů do 90 dní. Karty Platinum a Centurion chrání klienta do dolarů na položku a do dolarů celkem, rovněž v 90 denní lhůtě od nákupu. 9 Shrnutí z uvedeného je zřejmé, ţe přes grafickou podobu s kartou VISA Black Card, pohybuje se karta American Express Centurion v jiné třídě neţ dvě zbylé karty, které jsou srovnatelné. Ta výše zmiňovaná prestiţ sice stojí nemalé peníze, ale také přináší nemalé výhody. Výběrové karty představují zajímavý segment trhu, jak pro banky, tak pro klienty. Obr. č. 2 - Špičkový design karty pro nejváženější klientelu Zdroj: A situace ve vyspělé Evropě? Dominance dvou společností VISA a MasterCard, nazývaná někdy duopol, vyvolává v Evropě snahy po evropské kartě, neboli po zaloţení nové evropské kartové organizace. Existují sice první projekty, ovšem s ohledem na pokračující globalizaci, je otázkou, jakou mají tyto evropskými politiky podporované snahy, vlastně šanci. Závaţnější je skutečnost, ţe v Evropě dominuje hotovostní platba nezanedbatelnými 80 % a proto jsou důleţitější snahy o vytvoření jednotného evropského platebního prostoru Single Euro Payments Area (SEPA). Cílem je aby platby i výběry hotovosti probíhaly ve všech členských zemích SEPA jednotně. Předpokladem je zavedení čipové technologie (EMV- čip), coţ kupříkladu Česká republika úspěšně plní. Všechny bankomaty a platební terminály v ČR jsou vybaveny čtečkou čipových karet. Téměř 90 %

29 karet v oběhu má již zabudovaný čip (91,5 % debetních karet, 67 % kreditních karet). Je pravděpodobné, že letos dosáhneme i zde 100 %. 10 Nejdynamičtější růst počtu vydaných karet v posledních letech nezaznamenaly ani Spojené státy ani Západní Evropa, ale překvapivě Čína a některé země bývalého Sovětského svazu, platební karty se v těchto zemích staly důleţitou součástí reformy finančního sektoru. Pozadu nezůstala také Střední a Východní Evropa, přičemţ např. Ukrajina je v tomto ohledu povaţována za teritorium budoucnosti. Trend přecházet v rámci plateb od hotovosti k platební kartě se i v Čechách neustále zrychluje. Také nižší průměrná částka za platbu kartou svědčí o tom, že se učíme platit kartou i své každodenní nákupy. Vyplývá to z údajů asociace Visa Europe. Přesto se k nám nejnovější trendy ještě nedostaly. V jiných evropských zemích už se například testuje provoz plateb prostřednictvím přiložení mobilního telefonu k terminálu nebo bezkontaktních plateb kartou, která se k terminálu taktéž pouze přiloží. Celá transakce tak trvá pár sekund. Přesto se Čechy zatím na tyto pilotní projekty teprve připravují

30 2. Rozdělení platebních karet a jejich použití 2.1. Základní rozdělení platebních karet Debetní karty Debetní karta bývá klientům nabízena bankou automaticky při zaloţení běţného účtu. Spojení s účtem majitele je jejím základním rysem. Na rozdíl od karty kreditní drţitel karty čerpá vlastní peníze. Při nedostatku finančních prostředků na účtu je platba nebo výběr moţný pouze pokud je povolen kontokorent, klient jde do tzv debetu, proto debetní karta. A opět na rozdíl od kreditní karty, je za mínus na účtu vţdy účtován úrok. V případě přečerpání kontokorentu, či účtu, bývá bankou účtován tzv sankční úrok. Zúčtování transakcí je provedeno většinou okamţitě, popřípadě během pár následujících dní. Banky zpravidla stanoví denní nebo týdenní limit karty, který lze na ţádost klienta změnit. Ke draţším debetním kartám jsou nabízeny nadstandardní doplňkové sluţby jako například cestovní pojištění. Ve světě slouţí debetní karty především pro výběr hotovosti z bankomatu. Pro příklad jsem uvedla základní srovnání vybraných debetních karet v České Republice za rok 2011, viz příloha č. 1. Debetní karta shrnutí: vydaná k osobnímu účtu platíte vlastními penězi vhodná pro platby i výběry Kreditní karty Drţitel kreditní karty nepouţívá při platbách své prostředky, na rozdíl od karty debetní, ale prostředky finanční instituce, která kartu vydala. Klientovi je poskytnut revolvingový úvěr, tzn., ţe s kaţdou splacenou částkou se obnovuje úvěrový limit. Za postupné splácení dluţné částky je sice bankou účtován nemalý úrok (15-20%), částku lze ovšem splatit najednou bez úroku v tzv. bezúročném období. To znamená, ţe klient si 30

31 půjčuje zadarmo. A to je důvod, proč je kreditní karta, je-li správně pouţívána, při platbách výhodnější, neţ karta debetní. Ve vyspělém světě je tato vlastnost kreditní karty pochopitelně vyuţívána, u nás bohuţel zatím stále přetrvává zvyk platit kartou debetní. Na základě výše příjmů ţadatele o kartu je stanoven bankou úvěrový limit. K vydání karty není zapotřebí mít u dané banky otevřený účet. Kreditní kartu lze vyuţít i v zahraničí při výhodnějším kurzu neţ při platbě v hotovosti. Proti nesplácení úvěru je moţno se pojistit. Pro příklad jsem uvedla základní srovnání vybraných kreditních karet v České Republice za rok 2011, viz příloha č. 2. Kreditní karta shrnutí: má vlastní úvěrový účet platíte penězi banky určená primárně k platbám, nikoliv výběrům Charge karty Charge karta je velmi podobná kreditní kartě. Klient čerpá finanční prostředky na úvěr poskytnutý bankou. Na rozdíl od kreditní karty je úvěr splácen ne po splátkách, ale najednou. Za tento úvěr se neplatí ţádné úroky, pouze roční poplatky v řádech tisíců korun. Banky vydávají charge karty svým nejlepším klientům s vysokou bonitou, které si většinou sama vybírá. Součástí bývají nadstandardní sluţby, řešení ztráty a blokace karty zdarma, cestovní pojištění, vstup zdarma do vybraných letištních salónků bez omezení konzumace. Roční náklady charge karet jsou vyšší neţ karet kreditních Předplacené karty Předplacené karty můţeme v zásadě rozdělit do třech kategorií: karty dárkové, karty dobíjitelné a karty virtuální. Předplacená karta je v podstatě elektronická peněţenka, kterou klient můţe čerpat předem stanovený objem prostředků. Příkladem jsou předplacené telefonní karty. Tyto karty 31

32 nevyţadují ţádný účet ani pozitivní kreditní historii. Jejich výdej nepřináší ţádná rizika, protoţe je nelze aţ na některé výjimky přečerpat. Mohou se rovněţ pouţít jako prostředek bankovního převodu na dálku, například z USA do Evropy, který je nákladný. Přeplacené karty jsou velmi často řešením pro klienty, kteří si běţnou platební kartu nemohou dovolit. Virtuální karta virtuální karta existuje jen jako číslo, které banka klientovi přidělí k jeho skutečné platební kartě. Číslo virtuální karty se od čísla karty skutečné liší a není k ní přiděleno PIN. Tím je zvýšena bezpečnost klientova účtu. Číslo karty, platnost a CVC kód dostane klient v bezpečnostní obálce. Virtuální karta je pouţívána především v prostředí internetu pro platby typu e-commerce. Graf č. 6 Procentuální podíl typů karet v ČR 2010 Debetní Kreditní Charge 17% 3% 80% Zdroj: Vlastní tvorba 2.2. Rozdělení karet podle karetní společnosti American Express American Express Company, zkracovaná i jako AmEx nebo Amex, je globální finanční společnost sídlící v New Yorku. Byla zaloţena roku 1850 a je významným vydavatelem kreditních karet zejména v USA. Od roku 1958 pouţívá jako maskota zobrazení římského gladiátora. 32