Vliv člověka na horninové prostředí. Environmentální dopady průzkumu a těžby nerostných surovin

Transkript

1 Vliv člověka na horninové prostředí Environmentální dopady průzkumu a těžby nerostných surovin

2 Hlubinná těžba Zasahuje do svrchní části zemské kůry včetně půdního horizontu. Nejvýraznější zásahy: Narušení soudržnosti hornin nad vyrubanými slojemi: Poklesy půdy (nerovnoměrné), propadání Terén je zvlněný a dlouhodobě nevhodný k běžnému zemědělskému využití a zástavbě Změny hladiny spodních vod (zamokření či zaplavení poddolovaných území) Změny chemického složení spodních vod (ohrožení zdrojů pitné vody). Trvá i více než padesát let, než se situace v poddolovaném území stabilizuje natolik, aby nebyla nutná mimořádná opatření např. při zakládání staveb.

3 Haldy Odvaly hlušiny a odpadních materiálů z třídíren vytěžených materiálů. Tyto haldy, či výsypky byly v minulosti současně skládkami i dalších odpadů z komunální nebo průmyslové sféry, často nedefinovaného složení a množství. Hlušina z úpraven je u nás prakticky výhradně ukládána na povrchu. Po ukončení ukládání odpadních materiálů je sanace hald vždy spojena s velkým rozsahem zemních, vodohospodářských aj. prací finančně značně nákladných.

4 Možnost ukládání odpadů do hlubinných báňských děl maximum odpadů z úpraven ukládat do vyrubaných prostor předcházení nárokům na zábor nových ploch na povrchu pro deponování odpadů z důlní a úpravárenské činnosti zároveň část dalších odpadů nyní skládkovaných na povrchu by byla deponována pod zemí (např. zakládka prostor hlubinných uranových dolů v oblasti Stráže pod Ralskem popílky) vyloučilo by se riziko poklesu nadložních vrstev, doba nutná pro jejich stabilizaci by se výrazně zkrátila. zmenšení dopadů na vodní režim po ukončení důlní činnosti omezení využitelnosti dříve poddolovaných pozemků bude menší.

5 Povrchová těžba Vede k devastaci krajiny - dochází k: výrazným změnám reliéfu krajiny likvidaci krajinných dominant - lomy v CHKO České středohoří (Dobkovičky - Kubačka, Obřice - Vršetín, Libochovany - Deblík a Trabice, Ústí n.l. - Mariánská skála aj.). V ČR: povrchové doly jsou v Z a SZ Čechách na těžbu hnědého uhlí (nejrozsáhlejší) lokality s povrchovou těžbou stavebních surovin (písku, štěrkopísku, kameniva, vápence, slínku) cihlářských, keramických a sklářských surovin. Zasahují i do problematiky CHKO: např. České středohoří (těžba kameniva), Český kras (těžba vápence), Český ráj (těžba sklářských písků), Krkonošský národní park (dolomitový lom Kunčické vápenky).

6 Povrchová lomová těžba minimalizace a řešení dopadů na ŽP Minimalizace záborů půdy pro deponie Oddělené deponování využitelných skrývkových materiálů Tvorba rezervního fondu Aktivní daňová politika státu (chránit před exportem surovin nebo polotovarů daňovou přirážkou)

7 Rekultivace zdevastovaných oblastí Rekultivace je obnova přírodního prostředí a odstranění následků nevhodných lidských činností: odstranění následků těžby (výsypky povrchových i hlubinných dolů, rekultivace vytěžených prostor), odstranění následků výroby elektrické energie (složiště energetických odpadů), rekultivace skládek odpadů a odkališť a rekultivace z ostatních činností (po ekologických haváriích, vojenské prostory, zlikvidované továrny apod.). Technologie rekultivace se liší podle toho, zda zrekultivovaná plocha bude využívána zemědělsky, lesnicky nebo účelově (rekreační a sportovní plochy, paseky, letiště - mezinárodní letiště v New Yorku je vybudováno na zrekultivované skládce odpadů).

8 Likvidace po těžbě uranu Zpřístupnění všech částí bývalého dobývacího prostoru s ohledem na radiační a fyzickou bezpečnost obyvatelstva; Odstranění všech budov a zařízení, které by mohly degradovat a během času se stát nevzhlednými nebo nebezpečnými Podpora přirozeného znovuozelenění na k erozi odolných plochách.

9 Likvidace ložiska Mary Kathleen (Austrálie) Během první fáze provozu ( ) zpraciováno 2.9 milionu tun U rudy. Odpady ze zpracování ukládány na 12 hektarovém odkališti západně od závodu Odkaliště mělo přepad do odpařovací nádrže o rozloze cca 60 ha. Důl a vylepšená úpravna byly znovuotevřeny v letech ; během této fáze bylo zpracováno 6.3 milionu tun U rudy. Vlastní povrchový důl jáma 230 m hluboká: po zajištění stěn a jednotlivých pater byl zamezen přístup vozidel a dobytka bariérami z hlušiny. Svážná komunikace byla zrušena a zatravněna. Dešťová voda a průsaky zústávají na dně jámy a předpokládá se, že se stabilizuje na hloubce m.

10 Odpady ze zpracování rudy Haldy odpadů obsahují cca 24 milionů tun a jsou mechanicky stabilizované Problémy s vyluhováním solí a kyseliny z odpadních hald nebyly očekávány vzhledem k velkému kyselost neutralizujícímu potenciálu hlušiny

11 Remediace odklališť V letech byl povrch odkališť srovnán a vymodelován se sklonem okolo 1 : 200, směřujícím k přepadům na obvodu a zakryt vrstvou hlušiny se zvýšeným podílem jemné frakce k podpoře zatravnění a k zeslabení úrovně radioaktivity (unikání radonu). Tato vrstva měla celkovou tloušťku 1 metru; spodního půl metru tvořila směs kontaminovaného jílu, půdy a evaporitů z odpařovacího bazénu, horního půl metru tvořila nekontaminová směs zeminy a jílu. Povrch byl následně povláčen a oset směsí semen místních trav, stromů a keřů. Na povrchu se vytvořila dobrý vegetační pokryv. Jeho stálost prověřila i sucha v letech

12 Likvidace úpravny U rudy Po ukončení provozu v r byl závod připraven k aukci v dubnu Všechna zařízení, budovy a plochy byly proměřeny na alfa a gama záření, aby byly získány podklady pro dekontaminační program. Objekty a zařízení, které byly silně kontaminovány a vyžadovaly by nákladnou a pracnou dekontaminaci, byly demolovány a pohřbeny do odkaliště. Mezi těmito zařízeními byla mj. sušička žlutého koláče, nádoby na extrakci, potrubí, zahušťováky, louhovací tanky a potrubí, jímž byly dopravovány kaly.. Ostatní zařízení bylo očištěno a kontaminované pevné látky (včetně zeminy) a tekutiny byly přemístěny do odkaliště. Nekontaminovaný nepotřebný materiál byl přemístěn na dno těžní jámy, přičemž menší betonové základy a kontaminovaná zemina byly pohřbeny v odkališti. Větší betonové konstrukce byly ponechány na místě, konstrukce elektrárny byla zakryta vrstvou hlušiny a půdy. Celá oblast byla poté uválcována a oseta; většina prací byla ukončena v srpnu Konečné hodnoty radioaktivity v celé oblasti jsou dostatečně pod limitem pro obyvatelstvo.

13 Vliv radioaktivního záření na lidské zdraví

14 Synergismus O kombinaci vlivu různých škodlivých faktorů, o jejich synergismu či antagonismu lze hovořit pokud jde o faktory různé povahy. Věrohodná odborná data z této oblasti jsou velmi omezená, zvlášt pokud jde o poznatky použitelné v ochraně životního prostředí.. Pokud jde o ionizující záření byla v experimentech na zvířatech získána určitá přesvědčivá data, tak např. Přídavek určitých chemických látek účinek ozáření zvyšuje (tzv. radiomimetika), jiné látky účinek ozáření tlumí (radioprotektiva). V pracovním a životním prostředí byl soustavněji zkoumán vliv kouření a inhalační expozice radonu. Jde zejména o to posoudit, zda jde o pouhou adici poškození, nebo zda se oba faktory vzájemně potencují, tj. zda jejich vztah je multiplikativní. Pokud jde o radon a kouření jsou výsledky jednotlivých studií nejednotné, většinou se tento vliv hodnotí jako supraaditivní, tj. o neco vyšší než by odpovídalo prostému součtu.. Pro synergické hodnocení jiných vlivu s účinkem záření nejsou žádné podklady a snahy o hypotetické představy v této oblasti je třeba hodnotit krajně skepticky.

15 Průměrné dávky záření v r z přirozených a antropogenních zdrojů záření Zdroj Přírodní pozadí Medicinská vyšetření Jaderné pokusy Černobylská havárie Jaderná energetika Celosvětová průměrná účinná dávka (msv)

16

17 Působení radonu na lidský organismus Jsou - li radon a jeho rozpadové produkty vdechnuty ať už samotné, či usazené na aerosolové nebo prachové částice, zůstávají v dýchacích cestách, resp. v plicních sklípcích, kde se dále rozpadají, přičemž "bombardují" tenkou plicní výstelku s matečnými buňkami (sliznici) vysokoenergetickými částicemi (alfa, beta rozpad). Tyto matečné buňky, které průběžně a po celý život člověka dělením zajišťují regeneraci výstelky, jsou zásahem záření poškozeny nebo usmrceny. Tato poškození se kumulují a po překročení určité meze nevzniká již při dělení funkční buňka výstelky, ale buňka rakovinová.

18 Mapa radonového rizika ústecký kraj

19 Radiační situace v okolí Temelína V ČR převyšuje ozáření obyvatel celosvětový průměr, uváděný v dokumentu Vědeckého výboru Spojených národu o účincích atomového záření (United Nations Scientific Commision on the Effects of Atomic Radiation - UNSCEAR) z r hodnotou efektivní dávky 2,4 msv za rok. Je to důsledkem geologického podloží, které u nás způsobuje zvýšení ozářeni z inhalace radonu a jeho dceriných produktu v budovách. Dle výsledku šetření SÚRO z r ciní celorepublikový prumer ekvivalentní objemové aktivity radonu (EOAR) ve vnitrních prostorách budov 77,5 Bq/ m3, pro okres České Budějovice byl zjištěn průměr 75,3 Bq/m3. Vzhledem ke koncepci prováděných šetření, která mela na zřeteli především vyhledávání nevyhovujících budov (z hlediska radonu), mohou být výsledky posunuty spíše k vyšším hodnotám. Příspěvek z radonu k efektivní dávce by tak cinil v okolí Temelína asi 3 msv, zatím co v celosvětovém průměru představuje 1,3 msv. Celkovou efektivní dávku z přírodních zdrojů lze tedy pro obyvatele v okolí Temelína odhadnout asi na 4 msv.

20 Krajina a krajinotvorba Statické a aktivní prvky krajiny, estetické kvality krajiny, ovlivnění těžební a průmyslovou činností, městská krajina. Chráněná krajinná území. Case study: Tlustec

21 Zdroje konstrukčních materiálů Stavební kámen, dekorační kámen, umělý kámen, zvětrávání a restaurace; štěrk, kamenná drť, cement a beton, destrukce betonových konstrukcí; jíly, sádrovec (vč. energosádrovce), sklářský písek, anorganické průmyslové odpady využitelné ve stavebnictví. Case studies: Karlův most, využití popílků ve stavebnictví.