Technické aspekty sestřihu televizních pořadů na magnetických nosičích

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Technické aspekty sestřihu televizních pořadů na magnetických nosičích"

Transkript

1 Technické aspekty sestřihu televizních pořadů na magnetických nosičích Ing. Josef Pešek

2 Filmová a televizní fakulta AMU Katedra střihové skladby Habilitační práce 2

3 Obsah: Úvod Přehled vývoje výroby televizních pořadů Postsynchron a dabing televizních pořadů na pásku Vývoj magnetického záznamu televizního signálu na pásek Rotující magnetické hlavy, konfigurace hlava-pásek Transformace obrazového signálu Rozdělení záznamové techniky z hlediska transformace obrazového signálu Sestřih televizního signálu na magnetickém pásku Mechanický střih Elektronický střih záznamový stroj Střih pomocí tónových značek Sekvence barevných kompozitních signálů a přesnost střihové skladby Požadavky na řízení záznamových strojů při střihu Časový a řídicí kód Podélný časový kód SMPTE / EBU - LTC Vertikální časový kód VITC Užívání časového kódu Generátor a čtečka časového kódu na záznamovém stroji Automatické (lineární) střihové systémy Vedlejší příprava střihových dat střih off-line Komprese televizního signálu Obecné principy komprese televizního signálu Komprese digitální Kompresní metoda M-JPEG Kompresní systém MPEG Kompresní systém DV Střih komprimovaných televizních signálů Nelineární editing Obecná struktura pracovní stanice workstation Embedded editing - střih na videoserveru Disková pole RAID Střih filmu Přehled záznamových formátů Analogové kompozitní profesionální záznamové formáty Záznamové formáty pro domácí použití Analogové složkové profesionální formáty Digitální záznamové formáty Akviziční digitální formáty...75 Závěr

4 Technické aspekty sestřihu televizních pořadů na magnetických nosičích Úvod Realizace provozuschopného magnetického záznamu televizního signálu znamenala ve vývoji televize obrat natolik zásadní, že může být srovnávána, i když v odlišné rovině, se změnami, které přináší nastupující digitální televize. I přes svou počáteční technickou nedokonalost magnetický záznam velmi rychle vyřešil řadu problémů tehdejších televizních studií a komplexů. Dodatečné střihové a režijní zpracování pořadů vyráběných na magnetickém nosiči však bylo ve svých počátcích, zvláště ve srovnání s možnostmi filmového střihu, střihem velmi primitivním a omezujícím. V průběhu let však v několika vlnách dosáhlo takové úrovně, že proniklo i do filmové výroby a zásadně změnilo nejen technologickou stránku klasického filmového střihu, ale nabídlo navíc i nástroje, které nejen snižují pracnost, ale mohou zvýšit technickou i uměleckou kvalitu filmového střihu jako takového. V současné době se stal již běžným tzv. digitální film a prakticky všechna audiovisuální díla jsou zpracovávána elektronicky, bez ohledu na jakém nosiči byla pořizována, nebo budou šířena. Cílem této práce je vysvětlit základní principy magnetického záznamu obrazu, zmapovat jeho vývoj a technické problémy střihu jako discipliny, jež byla po dlouhou dobu nejslabším článkem a nevýhodou produkce pořadů vyráběných pomocí elektronické kinematografie, jak býval magnetický záznam zpočátku nazýván. Dále pak snaha umožnit tvůrčím složkám, především střihačům, hlubší proniknutí do dané problematiky. Vzhledem ke svému určení nezabíhá do technických detailů, blíže však vysvětluje s problematikou související oblasti televizní a záznamové techniky, které nejsou mimo příslušně zaměřenou odbornou veřejnost střihačům obecně známy. 4

5 1. Přehled vývoje výroby televizních pořadů Ačkoli byly zásadní technické problémy elektronické televize s vysokou rozlišovací schopností, jak byly moderní televizní systémy nazývány, vyřešeny v Evropě i Americe již před válkou, probíhal poválečný vývoj, snad s výjimkou BBC, v rozhodující míře ve Spojených státech, které tak získaly před Evropou několikaletý náskok v rozvoji televize obecně - a obzvláště jako média, které se stalo součástí životního stylu. I když některé aspekty byly specifické, protože vývoj v USA probíhal na bázi komerčních společností a musely být řešeny problémy, které přinášela potřeba pokrytí nesrovnatelně většího území, vývoj v Evropě se ve většině případů s určitým zpožděním opakoval. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let televize uměla přenášet právě probíhající děje a snímaný filmový obraz, neexistoval však žádný technický prostředek, který by byl schopen televizní signál jako takový zaznamenat. Jedinou možností bylo filmování televizního obrazu z obrazovky pomocí speciální kamery, tzv. telerekording. Technickým problémem byl jednak požadavek na dokonale synchronní chod kamery, a zvláště požadovaná rychlost strhu filmu, který musel být proveden včetně uklidnění v době vertikálního zatemňovacího intervalu (cca 1,6 ms). Prakticky mohl být realizován pouze pro šestnáctimilimetrový film. V případě filmu 35 mm musel být strh proveden v době druhého půlsnímku, což snižovalo vertikální rozlišovací schopnost na polovinu, a navíc již byla silně patrná řádková struktura. Problémy byly samozřejmě i s rozptylem světla ve skle obrazovky a s odlišnou gradační křivkou filmu a obrazovky. Kvalita obrazu tedy byla ze samého principu nízká, materiál byl k disposici až po vyvolání a význam klasického telerekordingu spočíval prvé řadě v možnostech archivace a opakování živě vysílaných pořadů. Přesto se telerekording v řadě společností začal užívat i pro výrobu. Pracovalo se klasickou televizní technologií s více kamerami a postupně byly zaznamenávány jednotlivé sekvence obsahující řadu kamerových střihů. Ty mohly pak být celkem jednoduše sestřiženy. Pro televizní výrobu bylo sice možné použít klasickou filmovou technologii, avšak z hlediska nákladů a produktivity takto mohla být z počátku vyráběna pouze její určitá část. Jednalo se v prvé řadě o z zpravodajství, publicistiku, dokumenty a výrobu reklam. Ačkoli podíl filmově vyráběných pořadů v televizi stále stoupal, bylo nutné, aby se televizní společnosti v převážné míře orientovaly na živé vysílání. Vznikla tak vlastně zcela nová forma produkce zábavných, naučných, a hlavně uměleckých pořadů, které byly připraveny v televizních studiích a snímány několika kamerami. Vysílány byly živě s použitím primárního střihu, tj. volby jednotlivých kamer na režijní jednotce. Film se zde užíval pouze pro exteriérové dotáčky a případně pro úvodní a závěrečné titulky. Rozsah televizního vysílání byl tedy technicky omezen kapacitou studií a technického zařízení. Na vrcholu této éry v roce 1954 provozovala americká společnost CBS dvacet studií v New Yorku a pět v Hollywoodu [3] - ta produkovala sedmdesát hodin živého programu za týden. 1 To vše navzdory skutečnosti, že se 1 Československá televize Praha, při nesrovnatelně nižší výrobě na konci padesátých a v šedesátých létech řešila kritický nedostatek studií využíváním přenosových vozů a snad všech vhodných i nevhodných sálů a tělocvičen v Praze a okolí. 5

6 tento způsob produkce pro některé typy pořadů nehodil a ve srovnání s filmovou produkcí obdobných žánrů je umělecky, a zvláště profesionálně degradoval. Řada filmových producentů ve Spojených státech si však již na počátku padesátých let uvědomila, jak náročné médium z hledisko spotřeby pořadů televize je a jak výhodné by bylo využití vysoce profesionálních lidských i technických kapacit existujících filmových studií, pokud by filmová výroba splnila časová a ekonomická kriteria televize. A to zvláště v situaci, kdy se již objevil v kinech pokles diváků. Po několika experimentálních pořadech se filmy začaly vyrábět během dnů namísto měsíců a s náklady, které se příliš nelišily od ekvivalentních živě vysílaných pořadů. Vznikly zcela nové postupy, začalo se natáčet více kamerami a v roce 1954 se objevil systém Electronicam. Zde došlo ke kombinaci filmové a televizní sekvenční technologie, kdy filmové kamery byly vybaveny pomocnými televizními kamerami. Televizní obraz na monitorech umožňoval jejich přesné vedení a návaznost záběrů. Filmové kamery pak byly dálkově spouštěny, takže jednotlivé záběry mohly být snadno spojeny v poměrně dlouhé sekvence. Ještě důležitější než tyto nové postupy byla skutečnost, že filmová kamera mohla pracovat v exteriérech, kam se tehdejší přenosové kamery nedostaly a záběrová technologie přinášela podstatně vyšší uměleckou i profesionální kvalitu, nemluvě o kvalitě technické. Filmová produkce začala obsazovat stále větší prostor v programových schématech vysílacích společností. V roce 1957 tak bylo v CBS již kolem 20 % pořadů produkováno na filmu, přičemž v hlavním vysílacím čase to byla více než polovina odbavovaných pořadů a bylo možno očekávat stálý nárůst [3]. Zdálo se tedy, že film se stane pro televizi jediným záznamovým a produkčním prostředkem. Vzdor tomu byla potřeba magnetického záznamu stále zřejmější a naléhavější. Jedině magnetický záznam mohl tehdy vyřešit možnost záznamu televizního signálu jako takového, jeho prakticky okamžitou reprodukci, a tím umožnit záznam živě vysílaných pořadů, jejich opakování a archivaci a v neposlední řadě i bezprostřední opakování důležitých pasáží živě vysílaných pořadů, zvláště sportovních. Magnetický záznam umožnil vyřešit elektronický transport pořadů mezi televizními středisky a jejich zpožďování pro různá časová pásma, což byl problém specificky americký. Provozuschopný magnetický záznam televizního signálu, který disponoval dostatečnou kvalitou a kapacitou, presentovala v roce 1956 firma AMPEX. Realizován byl na dvoupalcovém pásku pomocí čtyř rotačních hlav a označován jako příčný záznam (transversal recording) nebo Quadruplex. Tímto rokem, respektive rokem 1957, kdy začaly být prvé stroje dodávány, začal postupný přerod televizních studií a produkčních technologií. Technické řešení bylo natolik šťastné, že mohlo být zdokonalováno a tento záznam se stal se na dvacet let prakticky jediným celosvětovým profesionálním záznamovým standardem. Vývoj střihu televizního magnetického záznamu je tak do značné míry s tímto formátem spojen. Ačkoli první modely záznamových strojů trpěly řadou nedostatků, nebyly určeny k postprodukci a existovaly i problémy s kompatibilitou, začal být magnetický záznam pro výrobu pořadů užíván prakticky okamžitě. Protože elektronický střih nebyl technicky zvládnut, byl pásek stříhán mechanicky. Do značné míry se zde uplatnily analogie s filmem a magnetofonovým páskem, který, stejně jako film, mohl být téměř od samého počátku stříhán právě takto. Zatímco mechanický střih těchto nosičů je z technického hlediska velmi jednoduchý a přesný, je obdobný střih 6

7 televizního magnetického pásku obecně extrémně obtížný a mechanický střih byl s řadou omezení prakticky realizovatelný pouze u prvního, tj. kvadruplexního záznamového formátu. Přes veškeré problémy byl však již koncem roku 1957 vyroben ve společnosti CBS muzikál The Red Mill, který obsahoval v devadesáti minutovém pořadu neuvěřitelných 168 mechanických střihů [3]. Technická stránka mechanického střihu se pomocí různých přípravků a zařízení zdokonalovala, zrychlovala a zpřesňovala a v televizi se objevila se profese střihačů on-line, tj. střihačů, jež podle pokynů tvůrčích pracovníků vlastní střih realizovali. Hlavní omezení mechanického střihu z hlediska střihové skladby, možnost střihat pouze na obraz, nebo na zvuk s přesahem jedné, nebo druhé informace, však překonáno být nemohlo. Přesto se v celosvětovém měřítku v různé míře používal mechanický střih až do počátku sedmdesátých let. Jeho výhodou byla později paradoxně jeho rychlost, protože pásek nemusel být přepisován; z určitého pohledu se jednalo vlastně o střih nelineární a výsledkem byl originální záznam nedegradovaný přepisem. Prokazatelně byl v omezené míře užíván i při Olympijských hrách v Mnichově roku 1972 a údajně ještě na Mistrovství světa v kopané v Mexiku. V současné době je užíván pouze pro záchranu pořadu, pokud dojde k přetržení nebo poškození pásku, což se může vyskytnout zvláště při přepisu archivních materiálů. Elektronický střih, tj možnost postupného řazení nebo vkládání jednotlivých sekvencí na pásek při zachování kontinuity záznamového formátu, se objevil až v roce 1962 [14]. Střih se stal bezpečnějším, nebyl znehodnocován tehdy velmi drahý záznamový materiál a odstranil se již zmíněný přesah v obraze nebo zvuku. Proces však zůstával stále poměrně pracný a vyžadoval vysoce kvalifikovanou obsluhu záznamových strojů. Největším problémem však byla přesnost střihu. Bod nástřihu byl určován víceméně odhadem podle počítadla, počátek příspěvku závisel na startu příspěvkového stroje a jeho náběhu do vazby. Z tohoto hlediska se jednalo spíše o spojování vybraných sekvencí, než o střih na snímek ve filmovém slova smyslu. Vzdor tomu se i zde začala rodit profese střihačů on line, z nichž někteří intuitivně dokázali stříhat takřka na okno. Dalším zlepšením byl střih pomocí tónových značek, jež pevně určily alespoň bod nástřihu a umožnily předvedení střihu (i když ne zcela přesně opakovatelné) před jeho realizací. Vzájemný souběh příspěvkového a záznamového stroje nebyl v průběhu šedesátých let obecně vyřešen, i když byly realizovány proprietární systémy užívající k souběhu tónové značky, nebo čítání impulsů řídicí stopy. V polovině šedesátých let se začal rodit časový a řídicí kód a v roce 1967 začaly v laboratořích CBS pokusné práce s jeho využitím pro řízení záznamových strojů [3]. Pro malou způsobilost první generace kvadruplexních strojů z hlediska řízení byly pro vývoj užívány nové půlpalcové transporty různých typů. Přestože začala být užívána k řízení i počítačová technika, výsledky byly málo přesvědčivé, takže pásek byl opuštěn ve prospěch experimentů se záznamem analogového televizního signálu na magnetický disk [10]. V tomto úsilí se technici laboratoří CBS spojili se společnosti Memorex, která na tomto poli již delší dobu experimentovala. V televizní praxi se tedy situace v šedesátých létech příliš nezměnila. Počátkem sedmdesátých let již byly kvadruplexní záznamové stroje běžnou součástí televizních komplexů, a zvláště v Evropě se staly hlavním prostředkem televizní produkce - podíl živě vysílaných pořadů stále klesal. Ve Spojených státech však byla filmová produkce velmi silná. Například u společnosti CBS představovala 7

8 výroba na pásek 43,3 %, výroba na film 37,6 % a 19,1 % bylo živé vysílání, z čehož 12,3 % připadlo na zpravodajství, takže živé vysílání zábavných pořadů tvořilo pouze 6,8 % vysílacího času [3]. Jak je patrné, výroba na pásek poněkud převažovala, avšak v hlavním vysílacím čase převažoval film v poměru téměř 2:1. Důvodem byla skutečnost, že televizní filmová výroba byla zvládnuta do té míry, že byla nejen kvalitnější, ale i rychlejší, a to i v případě, že byla pro elektronickou výrobu užita televizní, tj. sekvenční technologie. Například devadesátiminutová inscenace vyrobená na pásek vyžadovala včetně zkoušek mimo studio 25 dnů, přičemž při práci ve studiu participoval štáb téměř čtyřiceti techniků a jevištních asistentů. Naproti tomu obdobný program vyrobený na film vyžadoval pouze sedm dnů vlastního natáčení včetně exteriérů, při účasti maximálně dvaadvacetičlenného štábu. Střih a všechny ostatní práce byly provedeny během patnácti dnů. To vše při výhodách záběrové technologie a vyšší kvalitě. Pokud byla záběrová technologie použita pří elektronické výrobě podobného typu pořadu, vyžadovalo střihové zpracování neuvěřitelných pět set hodin, nemluvě o problémech s mobilitou tehdejších studiových televizních kamer. Nedostatky střihu obrazového magnetického pásu v této době jsou zmíněným příkladem dostatečně ilustrovány a na základě uvedených skutečností by se zdálo, že elektronická výroba televizních pořadů bude omezena na určitý typ méně náročných pořadů. V Evropě nedosáhla filmová výroba nikdy srovnatelné úrovně a podíl pořadů vyrobených na pásek byl vyšší, nicméně i zde platilo, že v případech, kdy byla vyžadována vyšší profesionální a umělecká kvalita, byl pro televizní výrobu použit film, i když velmi často šestnáctimilimetrový. Začátek sedmdesátých let byl však zároveň přelomový. Do praxe začal pronikat již zmíněný časový a řídicí kód, který adresoval každý televizní snímek a mohl být čten, kdykoli se magnetický pás pohyboval. Na trh přišla nová generace záznamových strojů s podstatně lepšími provozními vlastnostmi a možnostmi řízení a velký pokrok udělala počítačová technika. Jakmile byly totiž jednotlivé televizní snímky očíslovány, bylo možno bezpečně a opakovaně ve zvoleném čase vyhledat kterýkoli z nich. Navíc se objevila první přenosná televizní kamera a později i přenosné kvadruplexní záznamové stroje, s nimiž bylo možno pracovat i v náročných exteriérech. Velmi důležitou okolnost sehrála i skutečnost, že stále stoupal počet barevných pořadů, čímž prudce stouply náklady na filmovou produkci. U hodinového pořadu činily jenom na materiál a laboratorní zpracování $. Pro intenzivní vývoj střihových systémů byly tedy splněny technické i ekonomické předpoklady. V lednu roku 1970 založily laboratoře společnosti CBS a firmy MEMOREX společný podnik s názvem CMX (CBS MEMOREX EXPEREIMENTAL), který sehrál ve vývoji střihových systémů pravděpodobně rozhodující roli [10]. Jejich prvním produktem byl systém označený CMX 600, jenž lze současnou terminologií označit jako hybridní a výrazně předběhl dobu. Skládal se ze dvou částí. Prvá část byla tvořena řídicím počítačem a stojanem s nezakrytými, vyjímatelnými paměťovými disky, v současné terminologii tedy diskovým polem (i když některé atributy z hlediska současného chápání diskových polí samozřejmě chyběly). Každý z těchto disků měl kapacitu 56 kb, což představovalo cca 5 minut černobílého obrazového záznamu v kvalitě přijatelné pro vyhledání střihových míst. Šest disků potom představovalo 30 minut pořadu, kde byl každý televizní snímek označen časovým a řídicím kódem a byl prakticky okamžitě přístupný. Jednalo se tedy již vlastně o 8

9 nelineární střihový systém pro vedlejší off-line - přípravu dat. 2 Ovládání bylo prováděno světelným perem a výsledkem byla děrná páska se střihovými daty pro lineární on line část označenou jako CMX 200, kde byl sestřih na kvadruplexních záznamových strojích typu AVR 1 realizován. Systém CMX byl velmi drahý a jeho cena bez záznamových strojů v té době přesahovala $. Přesto bylo v roce 1972 vyrobeno 5 sestav. Lineární část CMX 200 byla později nahrazena systémem CMX 300, kde kromě děrné pásky bylo možné zadávat data i z klávesnice, a vznikl tak samostatný lineární editor. Pro svoji vysokou cenu, nároky na údržbu a nízkou kvalitu obrazu z disků se systém CMX 600 dále nerozvíjel. Přesto však umožnil, aby v polovině sedmdesátých let byl určitý typ kinematografických filmů vyráběn přes magnetický pás s výsledným přepisem na film pomocí laserového telerekordingu. Vývoj lineárního editoru CMX 300, ve spolupráci s uživateli, nadále pokračoval a na výstavě NAB v roce 1978 byla presentována verse 340, později 3400 a 3400+, což již byl velmi pokročilý systém obsahující databázi ovládaný funkčními tlačítky a s tzv. přátelským uživatelským rozhraním, které již do určité míry osvobozovalo střihače od typicky počítačového stylu práce [10].Vyvíjeny byly i editory pro záznamové stroje poloprofesionálního formátu U-matic, který se ve Spojených státech, a později ve variantě HB i v Evropě, začal užívat pro elektronickou žurnalistiku. Nezanedbatelný při vývoji střihových technologií byl i přínos hlavního výrobce kvadruplexních záznamových strojů, firmy AMPEX. V prvé polovině sedmdesátých let tato firma realizovala souběhový systém RA 4000 řízený interní aritmetickou jednotkou s pevným programem. Umožňovala řídit souběh až šesti transportů ve dvou skupinách po třech a umožňovala též souběh typu A-B, tzv. A-B roll, kdy byly reprodukční stroje A a B startovány postupně, takže příspěvky mohly na sebe plynule navazovat. Systém neumožňoval řízení režijní jednotky a střihové adresy musely být zadávány postupně. Skutečným střihovým systémem, tak jak je v současné době chápán, byla až jednotka EDM-1 vyrobená ve spolupráci s firmou Central Dynamics. Tato jednotka byla až do konce osmdesátých let užívána v Československé televizi Praha a její název se zde stal synonymem pro sestřih a dodatečné zpracování pořadů na magnetickém nosiči. Jednalo se o optimálně řešený a vysoce výkonný systém a lze jen litovat, že jeho dalšímu vývoji a rozšíření zabránily neshody mezi výrobci. Velmi důležitá byla i skutečnost, že poslední modely kvadruplexních strojů firmy AMPEX byly již připraveny na práci s časovým kódem a na externí řízení a v druhé polovině sedmdesátých let byl presentován i tzv. inteligentní stroj AVR-3 vykonávající podle povelů samostatně dílčí úkoly a dálkově ovládaný pomocí sériového protokolu RS-232. Po dvacetileté vládě kvadruplexu přinesl konec sedmdesátých let nové profesionální jednopalcové záznamové formáty, vhodné pro konstrukci spolehlivých přenosných strojů, které spolu s kvalitními přenosnými kamerami umožnily filmový způsob práce i v náročných exteriérech. Nesegmentovaný jednopalcový záznamový formát C nabídl navíc zcela nové provozní vlastnosti. Byla to v prvé řadě možnost sledovat obraz i při převíjení - tzv. 2 Termíny off-line / on-line byly převzaty z terminologie sálových počítačů, kdy s ohledem na jejich cenu a cenu provozu bylo nemyslitelné připravovat data a zadání přímo na nich. Analogie s kvadruplexními záznamovými stroji je zde zcela zřejmá. 9

10 viditelné vyhledávání a reprodukce obrazu nestandardními rychlostmi včetně obrazu stojícího. Na základě těchto vlastností byly vyvíjeny relativně laciné střihové systémy označované jako střihové stolky, jejichž provozní filosofií byla snaha osvobodit střihače od práce s čísly a co nejvíce se přiblížit způsobu práce na filmovém střihovém stole. Velmi známým představitelem tohoto typu byl editor HPE-1 (Helical Production Editor) dodávaný firmou Ampex. Jednotlivé transporty byly ovládány jediným víceúčelovým ovladačem joystick a adresy mohly být velmi přesně zadávány letmo. Uvedený systém byl řízen jediným mikroprocesorem, záznamové stroje byly ovládány paralelně, a proto byl poměrně pomalý. Oproti počátečním velmi příznivým prognózám se však dále nerozvíjel a trh ovládly systémy větší, v Evropě v prvé řadě CMX, AMPEX a SONY. V této době však nastupují již i další výrobci, z nichž lze jmenovat firmy Grass Valley, Bosch Fernsehe, Paltex atd., a v prvé polovině osmdesátých let již existuje velmi široké spektrum zařízení nabízejících takřka neomezený střihový komfort. Nástup komponentních půlpalcových záznamových formátů, jmenovitě záznamového standardu BETACAM, umožnil konstrukci dlouho postrádaných ručních kamer s vysokou kvalitou obrazu, spojených se záznamovou jednotkou, tzv. kamkordérů, jejichž rozměry a váha odpovídaly šestnáctimilimetrovým filmovým reportážním kamerám. I když byl tento formát původně zamýšlen pouze jako akviziční formát a předpokládalo se, že natočené materiály budou přepsány a střihově zpracovány na studiových záznamových formátech, byl jejich úspěch takový, že k tomuto formátu byl vyroben úplný produkční řetěz a magnetický pás definitivně a celosvětově ovládl televizní žurnalistiku. Zdokonalená verze tohoto záznamového standardu BETACAM SP pak nabídla takové spektrum technického zařízení, že umožnila exteriérovou výrobu televizních pořadů se záběrovou, tedy filmovou technologií. Profesionální a umělecká kvalita již byla z technického hlediska omezena pouze kvalitou vlastního magnetického záznamu, jenž byl v této době v naprosté většině analogový, nebyl tedy plně transparentní a umožňoval pouze omezený počet záznamových generací. Digitální záznamové standardy D1 a D2, které se objevily po roce 1986, pak vyřešily problém transparentních přepisů a brzy se objevily postprodukční společnosti užívající komponentní digitální formát D1, který umožňoval režijní zpracování v mnoha vrstvách, což tehdy v krajních případech vyžadovalo i několik desítek generací. Osmdesátá léta mohou být klasifikována jako období, kdy byl lineární střih pořadů na magnetickém pásu plně zvládnut a elektronická výroba televizních pořadů, zvláště v Evropě, se stala metodou natolik dominantní, že televizní střediska, která měla vlastní filmovou výrobu, uvažovala o jejím zrušení. Tato situace se ovšem později s nástupem filmu Super 16 poměrně rychle změnila. Téměř ve všech případech však byl pro televizi filmový negativ dále zpracováván elektronicky. Vedlejší, off line, příprava střihových dat se v televizních komplexech sice běžně prováděla, avšak z důvodů, které budou zmíněny později, byla oproti původním předpokladům poměrně primitivní. Ve Spojených státech byla situace poněkud odlišná. Zánik filmu jako výrobního prostředku zde prakticky nikdy nehrozil, naopak hlavním filmovým formátem pro inscenace se stal pětatřicetimilimetrový film. Kromě ekonomických hledisek zde svou roli jistě sehrála i skutečnost, že film jako takový je prakticky nezávislý na televizním standardu a jeho kvalita je více než dostatečná pro budoucí televizní systémy s vysokou rozlišovací schopností. Tato situace spolu s nutností 10

11 vyrábět ekonomicky vyústila ve snahy používat současně s filmem magnetický záznam jako pomocné médium pro kontrolu denních prací a v úsilí vyvinout střihový systém jako nástroj pro dokonalou přípravu filmového střihu s použitím poloprofesionálních i konzumních záznamových strojů, optických nebo magnetických disků ( tzn. editory lineární, hybridní i čistě nelineární). Koncem osmdesátých let již existovaly pro přípravu filmového střihu relativně dokonalé systémy, jako například Montage, EditDroid, CMX 6000, Ediflex, které mohly být samozřejmě užívány i pro přípravu lineárního sestřihu na magnetický pás [10]. Poslední desetiletí tohoto století je z hlediska vývoje televizních a počítačových technologií zcela přelomové. Vyřešení sériového rozvodu složkových digitálních televizních signálů, nástup tzv. nové generace digitálních záznamových strojů a digitální studiové techniky, která začala být cenově výhodnější než zařízení analogová, vedlo k přeměně analogových televizních studií na digitální daleko rychleji, než bylo předpokládáno. Vývoj počítačové techniky, která již byla schopna zvládnout ohromná množství dat reprezentujících obrazové televizní signály, zdokonalení a zlevnění technologií, jež byly tato data schopny kvalitně redukovat, a zvláště neustálé zvyšování paměťové kapacity pevných disků, to vše vedlo k masivnímu vstupu, a možno říci k vpádu, počítačové techniky do všech oblastí televizního provozu. Nelineární střihové systémy nejen ovládly přípravu dat pro střižny lineární, ale umožnily i střih komprimovaných i nekomprimovaných obrazových signálů v kvalitě on-line. Pro sestřih a režijní zpracování se objevily tzv. pracovní stanice Workstation na bázi počítačů PC nebo MacIntosh, zahrnující i řízení záznamových strojů a široké režijní zpracování. Do televize vstoupily videoservery, které jsou zvláště v oblasti zpravodajství schopné centrálně a přitom nezávisle zpracovávat veškerá příchozí obrazová data a umožňují jejich zrychlený zápis, přenos a případně i odbavení. Film a magnetický pás jsou využívány v symbiose a existuje prakticky bezeztrátová možnost vzájemného přepisu. Klasický střih filmu bez použití nelineárních editorů prakticky zmizel. 1.1 Postsynchron a dabing televizních pořadů na pásku Kontaktní zvuk na obrazovém pásku u prvních záznamových strojů nebylo možné prakticky oddělit, tj. přepsat na jiný nosič a po zpracování jej zcela bezpečně vrátit na původní místo. I když byl obrazový pás manuálně nějakým způsobem například s magnetofonem synchronizován, došlo velmi brzy ke značným časovým odchylkám, protože chyběla jakákoli vzájemná vazba. Zvuková složka musela být vyráběna vždy kontaktně při natáčení. Pokud bylo nutné zvuk z jakéhokoli důvodu upravit, bylo ve většině případů třeba pásek i s obrazem přepsat. Tato skutečnost samozřejmě měla vliv na technickou kvalitu zvukové složky, většinou však nebyla považována za závažný nedostatek. V pražském studiu byly navíc pro výrobu některých hudebních pořadů užívány unikátní výrobní postupy, kdy byla nejdříve vyrobena a na obrazový pás zaznamenána úplná zvuková verse, a herecké akce byly podle playbacku na pásek živě nastřihovány. Takto byla například vyrobena často opakovaná opera Prodaná nevěsta režírovaná F. Filipem. Dodatečná výroba zvuku postsynchron, tak jak byla zcela běžná u filmu pomocí perforovaného magnetického filmu, nebyla velmi dlouho reálná a zcela běžnou se stala až koncem 11

12 sedmdesátých, a zvláště v osmdesátých letech, kdy i u magnetofonů začal být běžně užíván časový a řídicí kód. Daleko závažnějším problémem při stále stoupající mezinárodní výměně pořadů na magnetickém nosiči byl jejich dabing, a to zvláště v Československé televizi, protože divák navyklý z filmu na dabing vysoce technicky a umělecky dokonalý, nebyl v žádném případě ochoten se smířit s titulky (jejichž vkládání nebylo rovněž technicky dořešeno), a tím méně s překrytím původního zvuku čteným, byť několikahlasým překladem, tak jak to bylo zvykem v některých sousedních státech. Průzkumem bylo zjištěno, že v Evropě a pravděpodobně ani ve Spojených státech neexistoval systém, který by požadavky kladené Čs. televizí splnil. Bylo tedy rozhodnuto, aby technické provozní a vývojové složky ve spolupráci s předními dabingovými režiséry navrhly výrobní postup a technické zadání na maximálně automatizovaný sytém, který by v nejvyšší kvalitě umožnil výrobu úplně nové zvukové složky, počínaje dialogy a konče synchronními i nesynchronními zvukovými efekty a hudbou. Na tyto požadavky seriózně reagovala pouze firma AMPEX, která vyprojektovala a posléze dodala počítačem řízený systém, který se skládal z řady sekcí pro přepisy, úpravu textů, zakládání dat atd. Komplex měl vlastní studio pro výrobu dialogů, synchronních i nesynchronních zvuků, automatizovaný mixážní pult a několik čtyřstopých a šestnáctistopých magnetofonů, všechny s možností plného řízení časovým kódem. Opakování jednotlivých sekvencí neboli smyčkování pro výrobu dialogů bylo podle předem připravených dat časového kódu prováděno automaticky na pomocném obrazovém nosiči; na pomocných nosičích byly prováděna i příprava dat. (Bylo příznačné, že právě neprofesionální stroje pro smyčkování a přípravu dat byly Achillovou patou celého komplexu.) Výchozím a výsledným profesionálním formátem byl kvadruplex a později jednopalcový formát EBU C. Komplex byl v plném provozu v druhé polovině sedmdesátých let a ve své době byl světovým unikátem. Zde byla například dabována německá verse druhé části známého seriálu Nemocnice na kraji města, protože v tehdejším Západním Německu srovnatelný systém neexistoval. Komplex pracoval téměř do konce osmdesátých let, kdy byl nahrazen podstatně jednoduššími systémy zvukové výroby, která již v té době byla plně vybavena systémy TAPELOCK. Ty pracovaly tak, že na reprodukovaný časový kód řídícího transportu, v daném případě pomocného videomagnetofonu, se vázal reprodukovaný kód magnetofonu a zajišťoval tak stálý souběh obou transportů. 12

13 2. Vývoj magnetického záznamu televizního signálu na pásek První pokusy zaznamenávat magneticky televizní obraz se uskutečnily již v době mechanicko-optické televize. Technické problémy spojené se záznamem třicetiřádkového televizního systému byly jen o málo obtížnější než problémy spojené se záznamem zvuku a sám tvůrce této televize, Baird, presentoval předchůdce videodisku se 78 otáčkami za sekundu [7]. Již v roce 1927 ruský emigrant patentoval pod jménem Boris Rtcheouloff zařízení, které mělo s využitím principu Valdemara Poulsona umožnit záznam obrazu a jiných signálů na ocelový pásek, buben nebo disk. [7] S nástupem tzv. elektronické televize s vysokou rozlišovací schopností, v daném případě s rozkladovými systémy 405/50, 525/60 a později 625/50, však technické nároky na záznam těchto signálů vzrostly do takové míry, že byly velmi obtížně řešitelné až do druhé poloviny padesátých let a po dobu více než čtvrt století vyžadovaly špičkovou technologii, kterou byly schopny zvládnout a vyrábět pouze nejrozvinutější státy světa. I v současné době je schopno vyvíjet nové systémy pouze několik největších a nejrenomovanějších výrobců. Nejvyšší kmitočty výše uvedených televizních systémů, jež byly v padesátých létech používány, se pohybovaly od 3 MHz do 6 MHz, nejnižší, neuvažujeme-li stejnosměrnou složku, byly dány snímkovým kmitočtem tzn. 25 Hz v Evropě a 30 Hz v USA. Tento kmitočtový rozsah představuje 17 až 18 oktáv, což výrazně překračuje možnosti prakticky realizovatelného magnetického záznamu. Samotný záznam nejvyšších kmitočtů, při tehdy realizovatelné šířce štěrbiny magnetické hlavy několik mikrometrů a velikosti magnetických částic na pásku, vyžadoval záznamovou rychlost, tzn. posuv pásku vůči magnetické hlavě, podstatně větší než 10 m/s. Realizaci zařízení pro přímý podélný magnetický záznam televizního signálu stály tedy v cestě následující technické problémy: V praxi nepřekročitelné omezení sejmout pouze kmitočty v rozsahu deseti oktáv. Vysoká záznamová rychlost, a tím spotřeba pásku vylučující při rozumné velikosti cívek dosáhnout dostatečné kapacity záznamu. Velmi obtížné řízení konstantního posuvu pásku při uvedených rychlostech, jeho vedení a kmitání a s tím spojená časová stabilita snímaného signálu. Velmi obtížné vyrovnání kmitočtové charakteristiky, obtížná kompensace poklesů amplitudy signálu nepřesným sledováním stopy, oddálením a kmitáním pásku, nehomogenitou magnetické vrstvy atd. Vzdor výše uvedeným skutečnostem zpočátku vývoj na bázi podélného magnetického záznamu probíhal. Ve Spojených státech byl vyvíjen systém nazývaný podle jména společnosti Bing Crosby. Samotný televizní signál byl pro snížení oktávového rozsahu multiplexován do deseti podélných stop, v další stopě byly zaznamenány synchronizační signály a ve dvanácté stopě frekvenčně modulovaný zvuk. Zpočátku byl použit pásek široký 1 palec, který byl později zúžen na 3/4 palce. Posuvná rychlost pásku byla pouze 100 palců za sekundu, tj.cca 2,5 m/s. V říjnu roku 1952 byly získány rozeznatelné obrázky, poprvé v této kvalitě zachycené jinou než fotografickou technikou [7]. 13

14 V roce 1954 demonstrovala firma RCA magnetický záznam barevného obrazu. Do tří podélných stop byly zaznamenávány složkové signály R,G,B, v další stopě synchronizační směs a v páté amplitudově modulovaný zvuk. Pásek o šíři 1/2 palce měl rychlost 360 palců a kapacita záznamu byla 4 minuty. Reprodukovaný signál neměl plnou šíři pásma, jeho kvalita však byla posuzována jako uspokojivá. Pro záznam monochromatických signálů měl být užit pásek o poloviční šíři, tedy 1/4 palce s dvěma stopami úplný obrazový signál a zvuk. Posuv pásku byl později snížen na 240 palců a v roce 1955 byla firma RCA připravena předvést svůj pětihlavý systém jako provozuschopný výrobek na mezinárodní výstavě NBC [7]. Velmi podobným způsobem při záznamu barevných signálů postupoval systém Crosby a dosáhl takové kvality, že společnost CBS zamýšlela podepsat smlouvu na nákup. V Evropě byl společností BBC vyvíjen systém VERA, Vision Electronic Recording Apparatus, pro anglický rozkladový systém 405/50. Televizní signál byl rozdělen do dvou kmitočtových pásem, 0 až 100 khz a 100 khz až 3 MHz. Spodní pásmo bylo kmitočtově modulováno na nosnou vlnu 750 khz a zaznamenáno do samostatné stopy, horní pásmo přímo do stopy druhé a třetí stopa obsahovala frekvenčně modulovaný zvukový signál. Pásek široký 1/2 palce měl u prvního modelu rychlost 200 palců za sekundu a záznamovou kapacitu 15 minut [7]. Zařízení umožňovalo jednoduchý střih a v provozuschopném stavu bylo v roce Všechny uvedené systémy byly však smeteny, když v dubnu 1956 malá a do té doby poměrně málo známá firma AMPEX na konferenci National Association of Television Broadcasters v Chigagu představila plně funkční model záznamového systému Quadruplex, který se pak na téměř čtvrtstoletí stal prakticky jediným celosvětově rozšířeným profesionálním záznamovým formátem. U tohoto zařízení byly použity dva základní principy, používané všemi typy videomagnetofonů dodnes. Rotující magnetické hlavy jako prostředek dosažení potřebné záznamové rychlosti při nízké posuvné rychlosti pásku. Transformace kmitočtového pásma televizního signálu za účelem snížení oktávového rozsahu a odstranění amplitudy jako nositelky informace. 2.1 Rotující magnetické hlavy, konfigurace hlava-pásek Použití rotujících hlav namísto hlavy pevné obhajoval již v roce 1932 ředitel firmy AEG, Fritz Schröter, v roce 1938 získal Luigi Marzocci v Itálii patent na záznam zvuku pomocí rotačních hlav a konečně v roce 1955 v Německu patentoval zaměstnanec firmy Telefunken, Eduard Schüller, řadu konfigurací pro záznam v šikmých stopách helical scan které se užívaly a užívají u všech záznamových formátů, jež kvadruplexní záznam následovaly [7]. Samotná myšlenka použití rotačních hlav, stejně jako využití frekvenční modulace, nebyla tedy ničím novým. Pro řešení, které firma AMPEX použila, byla unikátní užitá konfigurace ve vztahu hlava - pásek, typ frekvenční modulace a realizace celého zařízení. Obecně jsou magnetické hlavy vždy umístěny na rotujícím disku nebo bubnu, jehož rovina otáčení je o určitý úhel odkloněna od podélné osy pásku. Pásek musí být veden, nebo vytvarován tak, aby s ním byly rotující hlavy po požadovanou dobu v kontaktu. Pokud se pásek pohybuje, je záznam prováděn v segmentovaných 14

15 magnetických stopách skloněných vůči podélné ose pásku o daný úhel. Obvodová rychlost hlav se podle druhu zařízení pohybuje rychlostí od několika m/s do desítek m/s, rychlost posuvu pásku v průběhu vývoje klesla z desítek cm/s na jednotky cm/s. Záznamová rychlost je pak dána vektorovým součtem těchto dvou rychlostí. Z uvedených hodnot sice vyplývá, že posuvná rychlost pásku nemá na záznamovou rychlost podstatný vliv, zcela zásadní vliv však má na dodržení záznamového formátu z hlediska rozložení stop na pásku. Spolu s úhlem podélné osy pásku vůči rovině rotačních hlav určuje úhel stop na pásku, vzdálenost jednotlivých záznamových stop mezi sebou, a tím šířku ochranného pásma, definovanou polohu synchronizačních impulsů v jednotlivých šikmých stopách tak, aby v sousedních stopách ležely na kolmici k těmto stopám tak zvaný sync line-up. Ten umožňuje, nebo snad přesněji řečeno usnadňuje, reprodukci nestandardními rychlostmi. Podélná rychlost pásku musí být tedy při záznamu velmi přesně volena a dodržena. Moderní záznamové formáty ať již analogové, nebo digitální, mají navíc posuvnou rychlost volenu tak, že se jednotlivé stopy vzájemně dotýkají, čímž je lépe využita plocha pásku a zvýšena jeho záznamová kapacita. K zabránění nebo snížení přeslechu signálu ze sousedních stop se pak používají rotační hlavy jejichž štěrbiny vůči sobě svírají určitý úhel tzv. azimutový záznam. Televizní signál je tedy při užití rotujících hlav nutně segmentován, nicméně obecně byl přijat úzus, že je-li na jednom segmentu, který je tvořen jedním průchodem záznamové hlavy (nebo paralelních hlav) přes pásek, zaznamenán celý televizní půlsnímek, je záznam označován jako nesegmentovaný. V uspořádání hlava - pásek existuje řada možností, v praxi však byla využita dvě principiálně odlišná řešení. Prvé použila již zmíněná firma AMPEX pro svůj kvadruplexní, příčný záznam. Pásek o šíři dva palce byl pomoci vakuového vodítka zformován do válcové plochy, vůči níž se v rovině kolmé na její osu otáčel bubínek se čtyřmi kombinovanými magnetickými hlavami umístěnými s úhlovou roztečí 90 radiálně na jeho obvodu. Opásání bubínku bylo cca 120, takže jednotlivé stopy byly zaznamenávány s dostatečným překrytím. Při 240 ot./s (NTSC) nebo 250 ot./s byl jeden televizní půlsnímek segmentován do 16, respektive 20 příčných stop. Princip je na obr. 1. Obr. 1 Kvadruplexní záznam, konfigurace hlava - pásek 15

16 Toto řešení bylo naprosto unikátní a všechny ostatní záznamové formáty užívají konfiguraci zcela odlišnou, kdy je pásek ovinut ve tvaru šroubovice kolem bubnu s rotujícími hlavami. Podle úhlu opásání se pak v praxi užívaly dvě možnosti. V prvém případě je opásání téměř 360 o ve tvaru písmene Ω, viz obr. 2. Obr. 2 Opásání bubnu typu omega Další možností je opásání podstatně menší, většinou v úhlu o málo větším než 180 o ve tvaru písmene U, viz obr. 3, v některých případech však až 270 o. Obr. 3 Opásání bubnu typu U Je jasné, že v případech opásání Ω a U, není-li zaznamenávaný signál časově komprimován, musí být na bubnu více hlav, nemá-li být část zaznamenávané informace ztracena. V případě opásání Ω existuje teoretická možnost použít pouze jednu hlavu, pokud je část signálu, která je v době, kdy hlava není v kontaktu s páskem ztracena, umístěna do vertikálního zatemňovacího intervalu. V druhém případě jsou na průměru bubnu běžně umístěny protilehlé hlavy, které zajišťují kontinuální záznam. 16

17 S konfigurací Ω pracovala řada proprietárních formátů nižší kategorie, v profesionální sféře je typická pro formát SMPTE a EBU C. Třetí typ opásání je technicky i provozně nejvýhodnější, volbou otáček umožňuje vytvářet záznamy segmentované i nesegmentované, umožňuje používat pásek v kazetě, protože zakládání je relativně snadné a je používán všemi moderními záznamy počínaje kompozitními analogovými formáty, jako jsou systémy U-Matic a všechny typy tzv. domácího videa. Dále jej užívají profesionální složkové analogové záznamy, tj. formáty Betacam a M II a všechny typy záznamů digitálních, které ovšem potřebují vyšší záznamovou rychlost, používají vyšší počet otáček, takže jednotlivé půlsnímky jsou segmentovány. Nesegmentované záznamy měly historicky řadu výhod. Je to v prvé řadě již zmíněná skutečnost, že za určitých okolností mohla být na bubnu jediná kombinovaná magnetická hlava pro vlastní záznam, což zjednodušovalo obrazový systém. Odpadalo komplikované přepínání a zjednodušovalo se vyrovnání signálů z jednotlivých hlav, pokud jich bylo užito více. Degradace signálu, ke které u analogových systémů nutně dochází, je po celé ploše obrazu uniformní, a tím subjektivně podstatně méně pozorovatelná. Na rotující buben bylo možné bez problémů umístit i reprodukční hlavu, která mohla při záznamu sloužit jako hlava monitorovací. V případě, že pásek byl zastaven, nebo se pohyboval rychlostí nepříliš rozdílnou od rychlosti nominální, mohly být jednotlivé stopy, byť s určitou chybou, snímány, takže bylo umožněna jakási zpomalená, nebo zrychlená reprodukce a snadné vyhledávání. Jestliže pak hlavy byly dynamicky vychylovány, a tím bylo zajištěno přesné sledování stop, byla za pomoci korektoru časových chyb umožněna reprodukce obrazu nestandardní rychlostí v plné, nebo téměř plné kvalitě. Dále nesegmentovaný záznam umožňoval snímat signál v rozeznatelné kvalitě (opět za pomoci korektoru časových chyb) i při rychlém převíjení vpřed, či vzad a umožňoval tak zvané viditelné vyhledávání. Výše uvedené platí samozřejmě i u analogových nesegmentovaných systémů s opásáním 180, tzn. minimálně s dvěma hlavami. V současné době jsou však zmíněné provozní vlastnosti zvládnuty i u moderních profesionálních záznamů digitálních, které jsou ve všech případech segmentované. Otáčky bubnu s rotujícími hlavami a posuv pásku musí být tedy velmi přesně řízeny televizním signálem při záznamu i reprodukci, tak aby signál byl zapisován podle stanoveného formátu a snímán v souběhu se zvoleným referenčním signálem. Při reprodukci musí být otáčky a fáze magnetických hlav navíc svázány s posuvem pásku, aby mohly být zaznamenané stopy s co největší přesností bezpečně sledovány. 3 K tomu účelu je u naprosté většiny záznamových formátů na pásek zaznamenávána tzv. řídicí stopa, která označuje umístění obrazových stop a identifikuje jednotlivé typy půlsnímků. Pro záznamové formáty, které s řídicí stopou pracují, je při reprodukci zcela nezbytná, a pokud není nahrána, nebo je porušena, nelze záznam na většině záznamových strojů reprodukovat. Z hlediska funkce ji lze přirovnat k perforaci kinematografického filmu. U záznamových formátů, jež řídicí stopu nepoužívají, musí být do šikmých stop vloženy pilotní signály, které sledování zaznamenaných šikmých stop umožní. 3 Určitou výjimkou je snímání signálu u některých strojů formátu Betacam SX, který pracuje jako mnohohlavý systém a není tedy na přesném sledování stop závislý. 17

18 Ať je užita jakákoli konfigurace hlava pásek, není televizní signál z hlediska časových relací zaznamenán, a zvláště reprodukován zcela přesně. Vlivem nedokonalosti systémů řídících otáčky hlav, tah a posuv pásku, vlivem jeho pružnosti, kmitání, dilatací způsobených teplotou a vlhkostí a praktické nemožnosti dosáhnout opakovaně naprosto stejných mechanických podmínek v celé dráze pásku, dojde v procesu záznam reprodukce vždy k odchylce periodicity reprodukovaného televizního signálu. Tato tak zvaná časová chyba se projevuje nestabilitou obrazu, jeho geometrickým zkreslením, znemožňuje režijní zpracování a reprodukci barevných televizních signálů kódovaných v systému PAL / NTSC. Velikost této chyby je závislá na druhu záznamu a musí být u profesionálních zařízení odstraněna nebo minimalizována elektronicky pomocí korektorů časových chyb. Určitá zbytková časová chyba při reprodukci analogových záznamů vždy zůstává a podílí se na degradaci opakovaně přepisovaných signálů. U systémů digitálních je korekce časových chyb do určité míry inherentní vlastností reprodukční části stroje a vzhledem k tomu, že snímaná data musí být ukládána do pamětí, odkud jsou pomocí přesných hodinových impulsů čteny jednotlivé obrazové prvky, k časovým zkreslením reprodukovaného signálu prakticky nedochází. 2.2 Transformace obrazového signálu. Požadavky na transformaci vyplývají z již zmíněných skutečností a lze je shrnout do následujících bodů. 1. Snížení nadměrného oktávového rozsahu televizního signálu. 2. Zachování potřebné linearity v procesu záznam - reprodukce. 3. Kmitočtové spektrum transformovaného signálu musí být udrženo v rozumných mezích. V praxi bylo prokázáno, že požadavky uvedené v bodech 2 a 3 mohou být jen těžko splněny při použití amplitudové modulace a digitální záznam byl technickými prostředky padesátých šedesátých let prakticky nerealizovatelný. Jako optimální kompromis byla zvolena modulace kmitočtová, která se užívá u všech typů analogových záznamů. Ve svém principu se frekvenční modulace FM užitá pro magnetický záznam neliší od modulace používané pro přenos zvukových signálů VKV, nebo zvukové složky televizního vysílání. Zásadní rozdíl je v hodnotách nosného kmitočtu, modulačního kmitočtu a změně nosného kmitočtu v závislosti na amplitudě kmitočtu modulačního tzv. frekvenčního zdvihu. Zatímco u běžných vysílačů VKV má nosná vlna kmitočet vyšší než 80 MHz, modulační kmitočet maximálně 15 khz a frekvenční zdvih ±75k Hz, pohybují se nosné kmitočty, nebo lépe řečeno s ohledem na existenci stejnosměrné složky televizního signálu, střední kmitočty jednotlivých záznamových formátů, v rozsahu od 4 do 10 MHz, modulační kmitočty až do 5,5 nebo 6 MHz, a frekvenční zdvihy pro špičkové signály 1,5 až 3 MHz. Tento typ frekvenční modulace je tedy určen blízkostí charakteristických kmitočtů a běžně je definován právě těmito kmitočty pro úroveň temene synchronizačního impulsu, úroveň černé a úroveň bílé, případně pouze krajními kmitočty. Tak např. evropský záznamový standard EBU C je z tohoto hlediska definován kmitočty: 18

19 f t = 7, 16 MHz odpovídající úrovni temene synchronizačního impulsu; f z = 7, 68 MHz odpovídající úrovni signálu černé tj. zatemňovacího impulsu; f b = 8, 9 MHz odpovídající úrovni signálu bílé. Kmitočtová modulace umožnila záznam televizního signálu v kvalitě, která byla i pro televizní výrobu dostatečná, nicméně již v první generaci záznamu bylo možno v evropském systému dosáhnout odstupu signálu od šumu pouze 43dB pro signály kompozitní a 45dB u složkových. Poměr signál /šum se tedy zhoršil o 15 až 17dB (vztaženo k šumu referenčních, nebo současných primárních signálů) a signál byl dále degradován řadou lineárních i nelineárních kmitočtových a fázových zkreslení včetně ne zcela dokonale korigovaných krátkých výpadků, tzv. drop - outů, a zbytkové časové chyby. Dosažené kvalitativní hodnoty byly při užitém principu konečné a technické inovace a nové materiály mohly přinést pouze malá zlepšení. S každým dalším přepisem se kvalita samozřejmě dále zhoršovala, takže pátá záznamová generace byla i pro nejdokonalejší záznamové formáty limitující a v praxi často nepřijatelná. Při pulsně kódové modulaci je analogový signál v daných, pravidelných časových intervalech vzorkován a amplituda vzorků je vyjádřena číselnou hodnotou v binární soustavě. Číselné hodnoty jsou tedy vyjádřeny kombinací dvou elektrických stavů. Pokud jsou vzorky časově absolutně přesné, jejich četnost je vyšší než dvojnásobek nejvyšších kmitočtů, a je tedy splněna Nyquistova podmínka, a vzorek amplitudy signálu by byl číselně vyjádřen naprosto přesně, pak takový digitální signál by byl dokonalým ekvivalentem signálu původního a v ideálním případě by mohl být opět bez jakékoli ztráty transformován zpět. Ze samého principu digitalizace však vždy musí dojít k chybám, protože při pulsně kódové modulaci existuje nekonečné množství hodnot, jichž může analogový signál v daném dynamickém rozsahu dosáhnout, vyjádřeno konečným počtem celých binárních čísel, která mohou definovat konečný počet úrovní, jimiž je původní signál reprezentován. Digitální signál je tedy vždy kvantován. Pokud jsou však chyby kvantování a chyby způsobené technickými prostředky pod rozlišovací schopností oka nebo ucha, lze pro daný účel tuto transformaci (pokud není užita ztrátová redukce, nebo jinak řečeno komprese bitového toku) považovat za transparentní. Výhody digitálních signálů spočívají jednak v možnostech manipulací, které nelze v analogovém prostředí realizovat, a hlavně v nesrovnatelně vyšší odolnosti vůči šumu a vůči všem zkreslením typickým pro analogové prostředí. Pokud mohou být bezpečně rozlišeny stavy reprezentující jedničku a nulu, a tím bezpečně čtena binární čísla, může být (s uvedeným omezením) vždy rekonstruován původní signál. Magnetický záznam digitalizovaného a nekomprimovaného televizního signálu může být tedy ve srovnání se záznamem analogovým prakticky transparentní a jeho přednosti mohou být shrnuty do následujících bodů: Digitální záznam televizního signálu není ničím jiným, než záznamem čísel vyjádřených dvěma stavy a jako takový umožňuje přepis beze ztrát, a tím teoreticky neomezený počet generací ve stejné kvalitě. To se samozřejmě týká jak obrazové, tak zvukové složky. Z výše uvedeného vyplývá, že technické parametry reprodukovaného signálu závisí pouze na kvalitě digitalizace a principiálně jsou nezávislé na záznamovém médiu, kvalitě záznamových hlav a omezeních magnetického záznamu jako takového. Obecně tedy mohou být zaznamenány signály s libovolnou dynamikou, 19

20 šum, který je snímán s pásku přímo neovlivňuje výsledný signál, takže mohou být užity podstatně užší magnetické stopy, a tím lze dosáhnout vyšší hustoty záznamu. Navíc mohou být zaznamenávaná data podle požadavků v různé míře redukována, a lze tak volit různou kvalitu zaznamenaného obrazu. Drop outy, které jsou inherentní součástí magnetického záznamu, mohou být skutečně korigovány, zatímco u analogového záznamu mohou být pouze kompenzovány. Binární čísla reprezentující jednotlivé obrazové prvky nebo vzorky zvuku jsou na výstupu čtena s maximální přesností z elektronické paměti, čímž je časová nestabilita signálu snímaného z pásku plně korigována. Reprodukovaný signál není tedy degradován ani z tohoto hlediska. Způsoby digitalizace televizních signálů, jsou stanoveny mezinárodními standardy a doporučeními. Podle doporučení ITU R 601 je jasový signál Y evropské standardní složkové televizní soustavy vzorkován kmitočtem 864xf H, tzn. 13,5 MHz, barvonosné složky Cr a Cb kmitočtem polovičním, tj. 6,75 MHz obecně známé vzorkovací schéma 4:2:2, a kvantován do 8 nebo 10 bitů. (Americký televizní systém NTSC používá v případě složkových signálů kmitočty stejné.) V prvém případě to představuje bitový tok (13,5x x6,75x10 6 ) x 8 (10), tzn. 216 Mb/s respektive 270 Mb/s. Sériový standardně multiplexovaný bitový tok složkových signálů je označován jako SDI. Pro kompozitní signály NTSC a PAL se užívá čtyřnásobek barvonosného kmitočtu a kvantování do osmi bitů. V tomto případě jsou bitové toky pro americký a evropský rozkladový systém odlišné, protože barvonosné kmitočty se liší a jedná se o cca 115 Mb/s a 142 Mb/s. Sériová forma těchto signálů bývá označována D2, případně SDI D2. Vzorkovací kmitočet zvukových signálů u profesionálních zařízení je 48 khz a kvantování do 16 nebo 20bitových slov, tzn. do 2 16, nebo 2 20 úrovní, nejnověji až do 2 24 úrovní. Bitové toky složkových signálů jsou sice poněkud sníženy tím, že lze zaznamenávat pouze aktivní obraz (není nutné zaznamenávat zatemňovací intervaly), pro evropský standard tedy pouze 720 obr. prvků na řádek a 576 řádků. K celkovému bitovému toku je však třeba přičíst datové toky zvukových kanálů, a zvláště redundantní bity korekčních kódů, které mohou v některých případech zaznamenávaný bitový tok až zdvojnásobit. I při zjednodušené úvaze, že jedna perioda harmonického signálu může přenášet dva bity, představuje záznam výše uvedených bitových toků potřebu zaznamenávat ve srovnání s analogovým záznamem kmitočty cca desetkrát vyšší. Z hlediska spektra jsou však signály PCM vysokofrekvenční a z hlediska oktávového rozsahu relativně snadno zaznamenatelné. Jestliže má být zachována záznamová kapacita minimálně srovnatelná s analogovými formáty, nelze pouze úměrně zvýšit záznamovou rychlost, ale je třeba podstatně zvýšit hustotu záznamu. V praxi to znamená podstatné zkrácení minimální vlnové délky na pásku a zúžení záznamové stopy. Tím se ovšem zvýší nebezpečí chybného čtení dat vlivem šumu, drop-outů a nedokonalého sledování stop. Z předchozího však vyplývá, že pouze při bezchybném čtení zaznamenaných dat je digitální záznam transparentní. Zaznamenaný signál musí být tedy před možnými chybami zabezpečen, což se provádí již zmíněným záznamem korekčních kódů a záznamem dat na pásek v jiném pořadí, než jak po sobě přirozeně následují (prokládání a přeskupování dat) [15]. Skupinové chyby (velké drop-outy) se pak při 20

1. Základy teorie přenosu informací

1. Základy teorie přenosu informací 1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.

Více

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální Základní y přeměny analogového signálu na digitální Pro přenos analogového signálu digitálním systémem, je potřeba analogový signál digitalizovat. Digitalizace je uskutečňována pomocí A/D převodníků. V

Více

Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů

Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů Smyslem digitalizace analogových originálů je jejich rozšířená dostupnost (všechny druhy dokumentů), případně ochrana/záchrana

Více

Charakteristiky zvuk. záznamů

Charakteristiky zvuk. záznamů Charakteristiky zvuk. záznamů Your Name Jan Kvasnička Your Title 2010 Roman Brückner Your Organization (Line #1) Your Organization (Line #2) Obsah prezentace Digitalizace zvuku Audio formáty Digitální

Více

Vývoj analogové televizní techniky

Vývoj analogové televizní techniky Vývoj analogové televizní techniky Obsah přednášky 1. Historické počátky televize 2. Vývoj analogové televize ve světě po druhé světové válce 3. Vývoj analogové televize u nás 4. Vývoj analogového satelitního

Více

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Moderní technologie linek Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Zvyšování přenosové kapacity Cílem je dosáhnout maximum fyzikálních možností

Více

Procesní automatizační systém PC 8000. Stručné informace

Procesní automatizační systém PC 8000. Stručné informace Procesní automatizační systém Stručné Strana 2 PC systém se skládá z několika modulů Ovládací jednotka průmyslového počítače Více kontrolních jednotek (momentálně vždy 1x PAS a FEED) Síťová část a nepřetržité

Více

Univerzální digitální rekordéry Bosch Divar Nová dimenze digitálního nahrávání

Univerzální digitální rekordéry Bosch Divar Nová dimenze digitálního nahrávání Univerzální digitální rekordéry Bosch Divar Nová dimenze digitálního nahrávání Nová generace univerzálních digitálních rekordérů Divar pro oblast analogových technologií a technologií IP Nová generace

Více

Ukládání videa. Datová média Práce se soubory Vlastnosti videa Kontejnery a komprese. Technologické trendy v AV tvorbě, Ukládání videa 2

Ukládání videa. Datová média Práce se soubory Vlastnosti videa Kontejnery a komprese. Technologické trendy v AV tvorbě, Ukládání videa 2 1 Ukládání videa Datová média Práce se soubory Vlastnosti videa Kontejnery a komprese Technologické trendy v AV tvorbě, Ukládání videa 2 Datová média Magnetická média Elektronická média Optická média Technologické

Více

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů Kapitola 1 Signály a systémy 1.1 Klasifikace signálů Signál představuje fyzikální vyjádření informace, obvykle ve formě okamžitých hodnot určité fyzikální veličiny, která je funkcí jedné nebo více nezávisle

Více

Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01

Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01 Popis systému Revize 01 Založeno 1990 Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA Datum: 30. června 2005 SYSTÉM FÁZOROVÝCH MĚŘENÍ FOTEL Systém FOTEL byl vyvinut pro zjišťování fázových poměrů mezi libovolnými body

Více

1) Videokamery 2) Webkamery

1) Videokamery 2) Webkamery 1) Videokamery 2) Webkamery Videokamera je elektronické zařízení, sloužící k zachycení pohyblivého obrazu a synchronního zvuku. Rozdělení: Analogové dnes jsou na ústupu a téměř se nevyrábí. Minulé systémy:

Více

3. Kmitočtové charakteristiky

3. Kmitočtové charakteristiky 3. Kmitočtové charakteristiky Po základním seznámení s programem ATP a jeho preprocesorem ATPDraw následuje využití jednotlivých prvků v jednoduchých obvodech. Jednotlivé příklady obvodů jsou uzpůsobeny

Více

Videosekvence. vznik, úpravy, konverze formátů, zachytávání videa...

Videosekvence. vznik, úpravy, konverze formátů, zachytávání videa... Videosekvence vznik, úpravy, konverze formátů, zachytávání videa... VIDEOSEKVENCE (VIDEO) Sekvence obrázků rychle po sobě jdoucích (např. 60 snímků za sekundu) tak, že vznikne pro diváka iluze pohybu.

Více

4. Co je to modulace, základní typy modulací, co je to vícestavová fázová modulace, použití. Znázorněte modulaci, která využívá 4 amplitud a 4 fází.

4. Co je to modulace, základní typy modulací, co je to vícestavová fázová modulace, použití. Znázorněte modulaci, která využívá 4 amplitud a 4 fází. Písemná práce z Úvodu do počítačových sítí 1. Je dán kanál bez šumu s šířkou pásma 10kHz. Pro přenos číslicového signálu lze použít 8 napěťových úrovní. a. Jaká je maximální baudová rychlost? b. Jaká je

Více

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně Rozmanitost signálů v komunikační technice způsobuje, že rozdělení měřicích metod není jednoduché a jednoznačné.

Více

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření 31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle

Více

GEOTECHNICKÝ MONITORING

GEOTECHNICKÝ MONITORING Inovace studijního oboru Geotechnika reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0009 GEOTECHNICKÝ MONITORING podklady do cvičení SEIZMICKÁ MĚŘENÍ Ing. Martin Stolárik, Ph.D. Místnost: C 315 Telefon: 597 321 928 E-mail:

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr. Zadání: A. Na předloženém kompenzovaném vstupní děliči k nf milivoltmetru se vstupní impedancí Z vst = MΩ 25 pf, pro dělící poměry :2,

Více

STANDARDY PRO PRÁCI STŘIHAČE

STANDARDY PRO PRÁCI STŘIHAČE STANDARDY PRO PRÁCI STŘIHAČE Smyslem tohoto doporučení je zajistit střihačům důstojné podmínky k práci. Podmínky zde popsané považuje A.F.S. za standardní, přestože jsou střihačům často odpírány; nejedná

Více

ednáška a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda

ednáška a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda 2.předn ednáška Telefonní kanál a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda Telekomunikační signály a kanály - Při přenosu všech druhů telekomunikačních signálů je nutné řešit vztah

Více

DUM č. 6 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 6 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 6 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 28.11.2013 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: přehled interních sběrnic a vstup-výstupních interface

Více

VY_32_INOVACE_2_3_INF_KN. Datová úložiště

VY_32_INOVACE_2_3_INF_KN. Datová úložiště VY_32_INOVACE_2_3_INF_KN Datová úložiště Název výukového materiálu Datová úložiště Anotace Formou frontální prezentace se žáci dozví, jaké byly možnosti ukládání dat a současně si připomenou, jaká úložiště

Více

Výrobní číslo: OBOROVÉ ZVUKOVÁ TVORBA 1. r.

Výrobní číslo: OBOROVÉ ZVUKOVÁ TVORBA 1. r. Pedagogické vedení: Ing. Bukovský, prof. Bláha Datum: Podpis:.. Název cvičení dle Bílé knihy: Charakteristika zadání: CVIČNÁ MIXÁŽ DANÝCH ZVUKOVÝCH ZÁZNAMŮ Na zadaném úkolu si má student uvědomit významovou

Více

Návod k obsluze MPS-1. Monitor PLC signálu

Návod k obsluze MPS-1. Monitor PLC signálu Návod k obsluze MPS-1 Monitor PLC signálu UPOZORNĚNÍ Zařízení tvoří ucelenou sestavu. Pouze tato sestava je bezpečná z hlediska úrazu elektrickým proudem. Proto nepoužívejte jiné napájecí zdroje, ani nepřipojujte

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

Obsah. Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost

Obsah. Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost Radek Lacina Obsah Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost Historie Bratři Lumiérové 1895 patentován kinematograf 35 mm film, 16 fps (převzato od Edisona)

Více

Úloha D - Signál a šum v RFID

Úloha D - Signál a šum v RFID 1. Zadání: Úloha D - Signál a šum v RFID Změřte úrovně užitečného signálu a šumu v přenosovém řetězci systému RFID v závislosti na čtecí vzdálenosti. Zjistěte maximální čtecí vzdálenost daného RFID transpondéru.

Více

Otevřená platforma VMS systému od firmy AxxonSoft

Otevřená platforma VMS systému od firmy AxxonSoft w w w. a x x o n n e x t. c o m Vy z k o u š e j t e N E X T NEXT úroveň výkonnosti, str. 2 NEXT úroveň spolehlivosti, str. 3 NEXT úroveň použitelnosti, str. 7 NEXT úroveň funkčnosti, str. 9 NEXT úroveň

Více

RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS

RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS 1. Úvod... 2 2. Základní pojmy... 3 3. Vytvoření databáze... 5 4. Základní objekty databáze... 6 5. Návrhové zobrazení tabulky... 7 6. Vytváření tabulek... 7 6.1. Vytvoření tabulky

Více

Měření satelitů. Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén.

Měření satelitů. Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén. Měření satelitů Úvod Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén. Naším úkolem bylo popsat používání frekvenčního spektra

Více

IQ - SixSigma. IQ SixSigma Software pro analýzu a sledování procesů

IQ - SixSigma. IQ SixSigma Software pro analýzu a sledování procesů IQ - SixSigma IQ SixSigma Popis: IQ-SixSigma je software vyvinutý pro analýzu a sledování procesů. Slouží ke statistickému řízení procesů (SPC Statistical Process Control). Může se jednat o technologické,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Technologie 4k ultra HD. Chceme vám umožnit prohlédnout si každičký detail, a to kdekoli

Technologie 4k ultra HD. Chceme vám umožnit prohlédnout si každičký detail, a to kdekoli Technologie 4k ultra HD Chceme vám umožnit prohlédnout si každičký detail, a to kdekoli 2 Technologie 4K ultra HD Uvidíte každičký detail, a to kdekoli Zabrat velkou oblast a zároveň umožnit identifikaci

Více

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291 Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených

Více

Přenosný systém na ruční zkoušení bodových svarů

Přenosný systém na ruční zkoušení bodových svarů Provozovna: ATG, s. r. o. Tel.: (+420 ) 23431 2201 Beranových 65 (+420 ) 23431 2202 Praha 9 - Letňany Fax: (+420 ) 23431 2205 199 02 E-mail: atg@atg.cz Česká Republika http: www.atg.cz HERCULES Přenosný

Více

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001 Mikrokontroléry Doplňující text pro POS K. D. 2001 Úvod Mikrokontroléry, jinak též označované jako jednočipové mikropočítače, obsahují v jediném pouzdře všechny podstatné části mikropočítače: Řadič a aritmetickou

Více

Učební osnova předmětu ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ

Učební osnova předmětu ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ Učební osnova předmětu ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ Obor vzdělání: 26-41-M/01 Elektrotechnika, zaměření slaboproud Forma vzdělávání: denní studium Ročník kde se předmět vyučuje: čtvrtý Počet týdenních vyučovacích

Více

čtvrtek, 18. března 2010 Digitální zpracování zvuku a videa 1

čtvrtek, 18. března 2010 Digitální zpracování zvuku a videa 1 čtvrtek, 18. března 2010 Digitální zpracování zvuku a videa 1 Digitální audio a video jakákoliv zvuková nebo obrazová informace (s případným zvukovým doprovodem) zaznamenaná na libovolném datovém nosiči

Více

Účinky měničů na elektrickou síť

Účinky měničů na elektrickou síť Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN

Více

Laboratorní cvičení z předmětu Elektrická měření 2. ročník KMT

Laboratorní cvičení z předmětu Elektrická měření 2. ročník KMT MĚŘENÍ S LOGICKÝM ANALYZÁTOREM Jména: Jiří Paar, Zdeněk Nepraš Datum: 2. 1. 2008 Pracovní skupina: 4 Úkol: 1. Seznamte se s ovládáním logického analyzátoru M611 2. Dle postupu měření zapojte pracoviště

Více

Ultrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí

Ultrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí Ultrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí Úlohou automatického ultrazvukového zkoušení je zejména nahradit rentgenové zkoušení, protože je rychlejší, bezpečnější a podává lepší informace o velikosti

Více

18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry

18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry 18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry Digitální voltmetry Základním obvodem digitálních voltmetrů je A/D

Více

Používá internetovou technologii VIBROWEB. Monitorování online chytře & pružně. Ideální pro stroje s proměnnými otáčkami

Používá internetovou technologii VIBROWEB. Monitorování online chytře & pružně. Ideální pro stroje s proměnnými otáčkami Používá internetovou technologii VIBROWEB Monitorování online chytře & pružně Ideální pro stroje s proměnnými otáčkami VIBROWEB Spolehlivé online monitorování klíčových zařízení Architektura přístroje

Více

2.12 Vstupní zařízení II.

2.12 Vstupní zařízení II. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR Vlastimil Kratochvíl * Příspěvek obsahuje popis vlastností některých postupů, využitelných pro transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy

Více

Dlouhodobé a důvěryhodné ukládání elektronických dokumentů. Oskar Macek

Dlouhodobé a důvěryhodné ukládání elektronických dokumentů. Oskar Macek Dlouhodobé a důvěryhodné ukládání elektronických dokumentů Oskar Macek Co je to dokument? co se rozumí pod pojmem dokument, je definováno v zákoně 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů v 2, písmeno

Více

Komplexní bezpečnostní IP kamerový systém

Komplexní bezpečnostní IP kamerový systém Komplexní bezpečnostní IP kamerový systém www.indigovision.com IndigoVision Přehled Digitální bezpečnostní systém Indigo Vision je světově unikátní komplexní řešení zabezpečení objektů na bázi IP kamerového

Více

URL veřejné zakázky v elektronickém nástroji zadavatele Plzeňského kraje v E-ZAK: Dodatečné informace č. 4

URL veřejné zakázky v elektronickém nástroji zadavatele Plzeňského kraje v E-ZAK: Dodatečné informace č. 4 Nadlimitní veřejná zakázka zadávaná v otevřeném zadávacím řízení s názvem Systém sběru informací o průjezdu a měření rychlosti vozidel na území Plzeňského kraje URL veřejné zakázky v elektronickém nástroji

Více

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7. - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7.1 Charakteristika odvětví Odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl), které zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve

Více

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor. FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických

Více

TP 304337/b P - POPIS ARCHIVACE TYP 457 - Měřič INMAT 57 a INMAT 57D

TP 304337/b P - POPIS ARCHIVACE TYP 457 - Měřič INMAT 57 a INMAT 57D Měřič tepla a chladu, vyhodnocovací jednotka průtoku plynu INMAT 57S a INMAT 57D POPIS ARCHIVACE typ 457 OBSAH Možnosti archivace v měřiči INMAT 57 a INMAT 57D... 1 Bilance... 1 Uživatelská archivace...

Více

Příloha č. 1 zadávací dokumentace - Technická specifikace

Příloha č. 1 zadávací dokumentace - Technická specifikace Obsah Příloha č. 1 zadávací dokumentace - Technická specifikace Stávající stav... 2 Část č. 1 veřejné zakázky - Tablety posádek... 4 Část č. 2 veřejné zakázky - Tiskárny... 5 Část č. 3 veřejné zakázky

Více

Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350

Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350 Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 Prodloužená záruka 3 roky 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350 11 ks. MS Office 2013 pro podnikatele CZ 11 ks. brašna 11 ks. bezdrátová myš 5 ks.

Více

Vysokoškolské kvalifikační práce na AMU: od sběru dat po zpřístupnění plných verzí v elektronické formě

Vysokoškolské kvalifikační práce na AMU: od sběru dat po zpřístupnění plných verzí v elektronické formě Vysokoškolské kvalifikační práce na AMU: od sběru dat po zpřístupnění plných verzí v elektronické formě Radim Chvála * radim.chvala@amu.cz Iva Horová ** iva.horova@amu.cz Abstrakt: Příspěvek seznamuje

Více

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE v zadávacím řízení ZLEPŠENÍ SYSTÉMU PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY MĚSTA TŘINEC (OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ) podle ustanovení 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název zakázky: Zlepšení

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

NATIS s.r.o. Seifertova 4313/10 767 01 Kroměříž T:573 331 563 E:natis@natis.cz www.natis.cz. Videoendoskopy a příslušenství

NATIS s.r.o. Seifertova 4313/10 767 01 Kroměříž T:573 331 563 E:natis@natis.cz www.natis.cz. Videoendoskopy a příslušenství Videoendoskopy a příslušenství Strana 2 Úvod Jsme rádi, že vám můžeme představit katalog videoendoskopů a jejich příslušenství. Přenosné videoendoskopy model V55100 a X55100 s velkým barevným LCD displejem,

Více

Konferenční systém Bosch CCS 800 Ultro Přináší inovace...

Konferenční systém Bosch CCS 800 Ultro Přináší inovace... Konferenční systém Bosch CCS 800 Ultro Přináší inovace... 2 Konferenční systém CCS 800 Ultro...s využitím flexibilního řešení pro konference Jedinečná funkce digitálního záznamu a přehrávání ve formátu

Více

Nové směry v řízení ES

Nové směry v řízení ES Nové směry v řízení ES Nové směry v řízení ES Systémy založené na technologii měření synchronních fázorů: WAM - Wide Area Monitoring WAC Wide Area Control WAP - Wide Area Protection Někdy jsou všechny

Více

file:///g:/domena%20444/zalohy/od_filmu_k_analogu1_font.htm MALÝ VIDEOKURZ

file:///g:/domena%20444/zalohy/od_filmu_k_analogu1_font.htm MALÝ VIDEOKURZ 1 z 8 26.9.2009 22:10 MALÝ VIDEOKURZ Od filmových kamer k analogovým videokamerám, aneb trocha technologie a historie První kamery dostupné běžným domácím uživatelům byly filmové kamery. Většinou používaly

Více

KOMPRESE OBRAZŮ. Václav Hlaváč. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze katedra kybernetiky, Centrum strojového vnímání. hlavac@fel.cvut.

KOMPRESE OBRAZŮ. Václav Hlaváč. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze katedra kybernetiky, Centrum strojového vnímání. hlavac@fel.cvut. 1/24 KOMPRESE OBRAZŮ Václav Hlaváč Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze katedra kybernetiky, Centrum strojového vnímání hlavac@fel.cvut.cz http://cmp.felk.cvut.cz/ hlavac KOMPRESE OBRAZŮ, ÚVOD 2/24 Cíl:

Více

Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace

Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Vstup USB měřicího modulu AD24USB je tvořen diferenciálním nízkošumovým zesilovačem s bipolárními operačními zesilovači. Charakteristickou vlastností těchto zesilovačů

Více

Nový typ vláknového laseru HXP 30

Nový typ vláknového laseru HXP 30 Nový typ vláknového laseru HXP 30 Složení laserového systému Tento typ laserového popisovacího a gravírovacího systému HXP 30 se skládá ze tří částí: - Zdrojové jednotky, obsahující: o řídící jednotku

Více

Terestrické 3D skenování

Terestrické 3D skenování Jan Říha, SPŠ zeměměřická www.leica-geosystems.us Laserové skenování Technologie, která zprostředkovává nové možnosti v pořizování geodetických dat a výrazně rozšiřuje jejich využitelnost. Metoda bezkontaktního

Více

Testování UHDTV v DVB-T2

Testování UHDTV v DVB-T2 Testování UHDTV v DVB-T2 Michal Bureš Experimentální vysílání DVB-T2 v roce 2014 12. prosince 2014 Agenda Experimentální vysílání DVB-T2 Možnosti demonstrace UHDTV v DVB-T2 technické scénáře Test UHDTV

Více

Záznam dat Úvod Záznam dat zahrnuje tři základní funkce: Záznam dat v prostředí třídy Záznam dat s MINDSTORMS NXT

Záznam dat Úvod Záznam dat zahrnuje tři základní funkce: Záznam dat v prostředí třídy Záznam dat s MINDSTORMS NXT Úvod Záznam dat umožňuje sběr, ukládání a analýzu údajů ze senzorů. Záznamem dat monitorujeme události a procesy po dobu práce se senzory připojenými k počítači prostřednictvím zařízení jakým je NXT kostka.

Více

Architektura počítačů. Zvukové karty

Architektura počítačů. Zvukové karty Architektura počítačů Zvukové karty Zvuková karta Zařízení které slouží k počítačovému zpracování zvuku. Vstupy a výstupy zvukové karty: Analogový výstup pro stereo signál (sluchátka, přední reproduktory)

Více

Taje lidského sluchu

Taje lidského sluchu Taje lidského sluchu Markéta Kubánková, ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů. Zvuk je signál zprostředkovávající informace o okolním světě,

Více

Instrukce pro instalaci digitálního satelitního přijímače

Instrukce pro instalaci digitálního satelitního přijímače Instrukce pro instalaci digitálního satelitního přijímače INSTALACE Přední panel Zadní panel LNB IN: PŘIPOJENÍ K SATELITNÍ ANTÉNĚ LNB OUT: PŘIPOJENÍ K JINÉMU PŘIJÍMAČI KOMPOZITNÍ VÝSTUP VIDEO SIGNÁLU ZAPNUTÍ/VYPNUTÍ

Více

MSA PLUS Elektrosvařovací jednotky

MSA PLUS Elektrosvařovací jednotky Elektrosvařovací jednotky Nová generace jednotek Nová rukojeť Ochrana kabelů proti poškození Grafický displej Dobře čitelný, s nastavitelným kontrastem Jednoduchá klávesnice pro snadné ovládání v uživatelském

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MAREK Michal Po 10:00 LABORATORNÍ CVIČENÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MOBILNÍ KOMUNIKACE SEMESTRÁLNÍ PRÁCE VoIP přenos hlasu v prostředí IP Letní semestr 2006/2007 Počet stran:

Více

Natáčecí dny: - počet natáčecích dnů: 5 dní, - natáčecí den bude plánován u předmětu fyzika jako dvanácti hodinový,

Natáčecí dny: - počet natáčecích dnů: 5 dní, - natáčecí den bude plánován u předmětu fyzika jako dvanácti hodinový, Trojské gymnázium s. r. o. Trojská 110/211, 171 00 Praha 7 - Troja Převrácená třída reg. č.: CZ.2.17/3.1.00/36251 Specifikace předmětu plnění veřejné zakázky s názvem TV a IT služby v rámci projektu Převrácená

Více

Frekvenční rozsah wifi s ideálním rozdělením sítí na kanálu 1, 6 a 11

Frekvenční rozsah wifi s ideálním rozdělením sítí na kanálu 1, 6 a 11 OBSAH: WIFI KANÁLY TEORETICKY WIFI KANÁLY V PRAXI ANTÉNY Z HLEDISKA ZISKU ANTÉNY Z HLEDISKA POČTU ŠÍŘENÍ SIGNÁLU ZLEPŠENÍ POKRYTÍ POUŽITÍ VÍCE VYSÍLAČŮ WIFI KANÁLY TEORETICKY Wifi router vysílá na určité

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

SOU Valašské Klobouky. VY_32_INOVACE_3_01 IKT Pc grafika základní pojmy Mgr. Radomír Soural. Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

SOU Valašské Klobouky. VY_32_INOVACE_3_01 IKT Pc grafika základní pojmy Mgr. Radomír Soural. Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SOU Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3_01 IKT Pc grafika základní pojmy Mgr. Radomír Soural Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název a číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy SOU Valašské Klobouky,

Více

generální licenci č. GL-30/R/2000

generální licenci č. GL-30/R/2000 Český telekomunikační úřad Se sídlem Klimentská 27, Praha 1 Praha 21. listopadu 2000 Č.j. 502500/2000-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy vydává podle 95

Více

Grafické adaptéry a monitory

Grafické adaptéry a monitory Grafické adaptéry a monitory 1 Základní pojmy Rozlišení: počet zobrazovaných bodů na celou obrazovku Příklad: monitor VGA s rozlišením 640 x 480 bodů (pixelů) na každém řádku je 640 bodů, řádků je 480

Více

PDR3MS 1 KANÁLOVÉ MINI DVR UŽIVATELSKÝ NÁVOD

PDR3MS 1 KANÁLOVÉ MINI DVR UŽIVATELSKÝ NÁVOD 1 KANÁLOVÉ MINI DVR UŽIVATELSKÝ NÁVOD (REV 1.0) OBSAH Obsah...1 Zapojení...2 Dálkový ovladač...4 Instalace paměťové karty...5 Vstup do menu...5 Hlavní menu...6 Záznam...6 Kvalita záznamu...7 Nastavení

Více

Základní pojmy. Multimédia. Multimédia a interaktivita

Základní pojmy. Multimédia. Multimédia a interaktivita Základní pojmy Multimédia Jedná se o sloučení pohyblivého obrazu, přinejmenším v televizní kvalitě, s vysokou kvalitou zvuku a počítačem, jako řídícím systémem. Jako multimediální systém se označuje souhrn

Více

Osnovy kurzů. pilotního projektu v rámci I. Etapy realizace SIPVZ. Systém dalšího vzdělávání veřejnosti. počítačová gramotnost

Osnovy kurzů. pilotního projektu v rámci I. Etapy realizace SIPVZ. Systém dalšího vzdělávání veřejnosti. počítačová gramotnost Osnovy kurzů pilotního projektu v rámci I. Etapy realizace SIPVZ Systém dalšího vzdělávání veřejnosti počítačová gramotnost Začínáme s počítačem Úvod...5 Co je to počítač, informace, použití...10 Hlavní

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware.

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:

Více

SATELITNÍ PŘIJÍMAČ MASCOM MC 2300. Návod k obsluze

SATELITNÍ PŘIJÍMAČ MASCOM MC 2300. Návod k obsluze SATELITNÍ PŘIJÍMAČ MASCOM MC 2300 Návod k obsluze KONEKTORY NA ZADNÍM PANELU Schéma zobrazuje zadní panel satelitního přijímače MC 2300. Následující popis konektorů odpovídá číslům na schématu. 1. Napájení

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN. xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu

Více

Analogově-číslicové převodníky ( A/D )

Analogově-číslicové převodníky ( A/D ) Analogově-číslicové převodníky ( A/D ) Převodníky analogového signálu v číslicový (zkráceně převodník N/ Č nebo A/D jsou povětšině založeny buď na principu transformace napětí na jinou fyzikální veličinu

Více

DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS. (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat)

DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS. (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat) DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat) DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 62 Databáze a systémy pro uchování

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Specifikace předmětu plnění

Specifikace předmětu plnění Specifikace předmětu plnění Notebook Procesor Operační systém Operační paměť Pevný disk Min. 2000 dle Passmark CPU mark Win7 Pro CZ nebo Win 8 Pro CZ min. 4 GB min. 300 GB Displej matný, 13,3"-15,6" Rozlišení

Více

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, kroucením sníženo rušení pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) nestíněná (Unshielded Twisted Pair, UTP) stíněná (Shielded Twisted Pair, STP)

Více

Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering. Fakulta elektrotechnická. České vysoké učení technické v Praze.

Czech Technical University in Prague Faculty of Electrical Engineering. Fakulta elektrotechnická. České vysoké učení technické v Praze. Nejprve několik fyzikálních analogií úvodem Rezonance Rezonance je fyzikálním jevem, kdy má systém tendenci kmitat s velkou amplitudou na určité frekvenci, kdy malá budící síla může vyvolat vibrace s velkou

Více

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY Registrační číslo: Úroveň zpracování: Revize12/září 2012 dodatek č.1 Číslo výtisku: KODEX PŘENOSOVÉ SOUSTAVY dodatek č.1 Část II. Podpůrné služby (PpS) Základní podmínky pro užívání přenosové soustavy

Více

5.3.1 Disperze světla, barvy

5.3.1 Disperze světla, barvy 5.3.1 Disperze světla, barvy Předpoklady: 5103 Svítíme paprskem bílého světla ze žárovky na skleněný hranol. Světlo se láme podle zákona lomu na zdi vznikne osvětlená stopa Stopa vznikla, ale není bílá,

Více

Reprodukce obrazových předloh

Reprodukce obrazových předloh fialar@kma.zcu.cz Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011 Historie Reprodukční fotografie V reprodukční fotografii se používají různé postupy pro reprodukci pérovek (pouze černá a bílá) jednoduché (viz přednáška

Více

Archive Player Divar Series. Návod k obsluze

Archive Player Divar Series. Návod k obsluze Archive Player Divar Series cs Návod k obsluze Archive Player Obsah cs 3 Obsah 1 Úvod 4 2 Použití 5 2.1 Spuštění programu 5 2.2 Popis hlavního okna 6 2.3 Tlačítko Otevřít 6 2.4 Pohledy kamery 6 2.5 Tlačítko

Více

Toni Technik Tradice a novinky ve zkoušení stavebních hmot. Michal Reinisch Vápno, cement, ekologie 28.5. 30.5.2012, Skalský Dvůr

Toni Technik Tradice a novinky ve zkoušení stavebních hmot. Michal Reinisch Vápno, cement, ekologie 28.5. 30.5.2012, Skalský Dvůr Toni Technik Tradice a novinky ve zkoušení stavebních hmot Michal Reinisch Vápno, cement, ekologie 28.5. 30.5.2012, Skalský Dvůr Profil společnosti Historie Založeno v roce 1876 jako TONINDUSTRIE Prüftechnik

Více

ceník CP PLUS Analogové kamery / 480 TV řádků Obrázek Kód Název Popis bez DPH cena. s DPH

ceník CP PLUS Analogové kamery / 480 TV řádků Obrázek Kód Název Popis bez DPH cena. s DPH Platnost ceníku od 16.4. 2012 Stránka 1 z 6 ceník CP PLUS Analogové kamery / 480 TV řádků 4D01 CP-DY48H2 Vnitřní barevná kamera Senzor 1/3" SONY CCD. Rozlišení 480 TV řádků. Citlivost 1 lux @ F 1.2. Objektiv

Více

Vychutnejte si ten nejlepší obrazový a zvukový výkon

Vychutnejte si ten nejlepší obrazový a zvukový výkon funkce SateLlite p100 Satellite p100 Vychutnejte si ten nejlepší obrazový Notebook Satellite P100 společnosti Toshiba výhodně poskytuje individuální digitální obsah. Notebook Satellite P100, který je navržen

Více