Technické aspekty sestřihu televizních pořadů na magnetických nosičích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Technické aspekty sestřihu televizních pořadů na magnetických nosičích"

Transkript

1 Technické aspekty sestřihu televizních pořadů na magnetických nosičích Ing. Josef Pešek

2 Filmová a televizní fakulta AMU Katedra střihové skladby Habilitační práce 2

3 Obsah: Úvod Přehled vývoje výroby televizních pořadů Postsynchron a dabing televizních pořadů na pásku Vývoj magnetického záznamu televizního signálu na pásek Rotující magnetické hlavy, konfigurace hlava-pásek Transformace obrazového signálu Rozdělení záznamové techniky z hlediska transformace obrazového signálu Sestřih televizního signálu na magnetickém pásku Mechanický střih Elektronický střih záznamový stroj Střih pomocí tónových značek Sekvence barevných kompozitních signálů a přesnost střihové skladby Požadavky na řízení záznamových strojů při střihu Časový a řídicí kód Podélný časový kód SMPTE / EBU - LTC Vertikální časový kód VITC Užívání časového kódu Generátor a čtečka časového kódu na záznamovém stroji Automatické (lineární) střihové systémy Vedlejší příprava střihových dat střih off-line Komprese televizního signálu Obecné principy komprese televizního signálu Komprese digitální Kompresní metoda M-JPEG Kompresní systém MPEG Kompresní systém DV Střih komprimovaných televizních signálů Nelineární editing Obecná struktura pracovní stanice workstation Embedded editing - střih na videoserveru Disková pole RAID Střih filmu Přehled záznamových formátů Analogové kompozitní profesionální záznamové formáty Záznamové formáty pro domácí použití Analogové složkové profesionální formáty Digitální záznamové formáty Akviziční digitální formáty...75 Závěr

4 Technické aspekty sestřihu televizních pořadů na magnetických nosičích Úvod Realizace provozuschopného magnetického záznamu televizního signálu znamenala ve vývoji televize obrat natolik zásadní, že může být srovnávána, i když v odlišné rovině, se změnami, které přináší nastupující digitální televize. I přes svou počáteční technickou nedokonalost magnetický záznam velmi rychle vyřešil řadu problémů tehdejších televizních studií a komplexů. Dodatečné střihové a režijní zpracování pořadů vyráběných na magnetickém nosiči však bylo ve svých počátcích, zvláště ve srovnání s možnostmi filmového střihu, střihem velmi primitivním a omezujícím. V průběhu let však v několika vlnách dosáhlo takové úrovně, že proniklo i do filmové výroby a zásadně změnilo nejen technologickou stránku klasického filmového střihu, ale nabídlo navíc i nástroje, které nejen snižují pracnost, ale mohou zvýšit technickou i uměleckou kvalitu filmového střihu jako takového. V současné době se stal již běžným tzv. digitální film a prakticky všechna audiovisuální díla jsou zpracovávána elektronicky, bez ohledu na jakém nosiči byla pořizována, nebo budou šířena. Cílem této práce je vysvětlit základní principy magnetického záznamu obrazu, zmapovat jeho vývoj a technické problémy střihu jako discipliny, jež byla po dlouhou dobu nejslabším článkem a nevýhodou produkce pořadů vyráběných pomocí elektronické kinematografie, jak býval magnetický záznam zpočátku nazýván. Dále pak snaha umožnit tvůrčím složkám, především střihačům, hlubší proniknutí do dané problematiky. Vzhledem ke svému určení nezabíhá do technických detailů, blíže však vysvětluje s problematikou související oblasti televizní a záznamové techniky, které nejsou mimo příslušně zaměřenou odbornou veřejnost střihačům obecně známy. 4

5 1. Přehled vývoje výroby televizních pořadů Ačkoli byly zásadní technické problémy elektronické televize s vysokou rozlišovací schopností, jak byly moderní televizní systémy nazývány, vyřešeny v Evropě i Americe již před válkou, probíhal poválečný vývoj, snad s výjimkou BBC, v rozhodující míře ve Spojených státech, které tak získaly před Evropou několikaletý náskok v rozvoji televize obecně - a obzvláště jako média, které se stalo součástí životního stylu. I když některé aspekty byly specifické, protože vývoj v USA probíhal na bázi komerčních společností a musely být řešeny problémy, které přinášela potřeba pokrytí nesrovnatelně většího území, vývoj v Evropě se ve většině případů s určitým zpožděním opakoval. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let televize uměla přenášet právě probíhající děje a snímaný filmový obraz, neexistoval však žádný technický prostředek, který by byl schopen televizní signál jako takový zaznamenat. Jedinou možností bylo filmování televizního obrazu z obrazovky pomocí speciální kamery, tzv. telerekording. Technickým problémem byl jednak požadavek na dokonale synchronní chod kamery, a zvláště požadovaná rychlost strhu filmu, který musel být proveden včetně uklidnění v době vertikálního zatemňovacího intervalu (cca 1,6 ms). Prakticky mohl být realizován pouze pro šestnáctimilimetrový film. V případě filmu 35 mm musel být strh proveden v době druhého půlsnímku, což snižovalo vertikální rozlišovací schopnost na polovinu, a navíc již byla silně patrná řádková struktura. Problémy byly samozřejmě i s rozptylem světla ve skle obrazovky a s odlišnou gradační křivkou filmu a obrazovky. Kvalita obrazu tedy byla ze samého principu nízká, materiál byl k disposici až po vyvolání a význam klasického telerekordingu spočíval prvé řadě v možnostech archivace a opakování živě vysílaných pořadů. Přesto se telerekording v řadě společností začal užívat i pro výrobu. Pracovalo se klasickou televizní technologií s více kamerami a postupně byly zaznamenávány jednotlivé sekvence obsahující řadu kamerových střihů. Ty mohly pak být celkem jednoduše sestřiženy. Pro televizní výrobu bylo sice možné použít klasickou filmovou technologii, avšak z hlediska nákladů a produktivity takto mohla být z počátku vyráběna pouze její určitá část. Jednalo se v prvé řadě o z zpravodajství, publicistiku, dokumenty a výrobu reklam. Ačkoli podíl filmově vyráběných pořadů v televizi stále stoupal, bylo nutné, aby se televizní společnosti v převážné míře orientovaly na živé vysílání. Vznikla tak vlastně zcela nová forma produkce zábavných, naučných, a hlavně uměleckých pořadů, které byly připraveny v televizních studiích a snímány několika kamerami. Vysílány byly živě s použitím primárního střihu, tj. volby jednotlivých kamer na režijní jednotce. Film se zde užíval pouze pro exteriérové dotáčky a případně pro úvodní a závěrečné titulky. Rozsah televizního vysílání byl tedy technicky omezen kapacitou studií a technického zařízení. Na vrcholu této éry v roce 1954 provozovala americká společnost CBS dvacet studií v New Yorku a pět v Hollywoodu [3] - ta produkovala sedmdesát hodin živého programu za týden. 1 To vše navzdory skutečnosti, že se 1 Československá televize Praha, při nesrovnatelně nižší výrobě na konci padesátých a v šedesátých létech řešila kritický nedostatek studií využíváním přenosových vozů a snad všech vhodných i nevhodných sálů a tělocvičen v Praze a okolí. 5

6 tento způsob produkce pro některé typy pořadů nehodil a ve srovnání s filmovou produkcí obdobných žánrů je umělecky, a zvláště profesionálně degradoval. Řada filmových producentů ve Spojených státech si však již na počátku padesátých let uvědomila, jak náročné médium z hledisko spotřeby pořadů televize je a jak výhodné by bylo využití vysoce profesionálních lidských i technických kapacit existujících filmových studií, pokud by filmová výroba splnila časová a ekonomická kriteria televize. A to zvláště v situaci, kdy se již objevil v kinech pokles diváků. Po několika experimentálních pořadech se filmy začaly vyrábět během dnů namísto měsíců a s náklady, které se příliš nelišily od ekvivalentních živě vysílaných pořadů. Vznikly zcela nové postupy, začalo se natáčet více kamerami a v roce 1954 se objevil systém Electronicam. Zde došlo ke kombinaci filmové a televizní sekvenční technologie, kdy filmové kamery byly vybaveny pomocnými televizními kamerami. Televizní obraz na monitorech umožňoval jejich přesné vedení a návaznost záběrů. Filmové kamery pak byly dálkově spouštěny, takže jednotlivé záběry mohly být snadno spojeny v poměrně dlouhé sekvence. Ještě důležitější než tyto nové postupy byla skutečnost, že filmová kamera mohla pracovat v exteriérech, kam se tehdejší přenosové kamery nedostaly a záběrová technologie přinášela podstatně vyšší uměleckou i profesionální kvalitu, nemluvě o kvalitě technické. Filmová produkce začala obsazovat stále větší prostor v programových schématech vysílacích společností. V roce 1957 tak bylo v CBS již kolem 20 % pořadů produkováno na filmu, přičemž v hlavním vysílacím čase to byla více než polovina odbavovaných pořadů a bylo možno očekávat stálý nárůst [3]. Zdálo se tedy, že film se stane pro televizi jediným záznamovým a produkčním prostředkem. Vzdor tomu byla potřeba magnetického záznamu stále zřejmější a naléhavější. Jedině magnetický záznam mohl tehdy vyřešit možnost záznamu televizního signálu jako takového, jeho prakticky okamžitou reprodukci, a tím umožnit záznam živě vysílaných pořadů, jejich opakování a archivaci a v neposlední řadě i bezprostřední opakování důležitých pasáží živě vysílaných pořadů, zvláště sportovních. Magnetický záznam umožnil vyřešit elektronický transport pořadů mezi televizními středisky a jejich zpožďování pro různá časová pásma, což byl problém specificky americký. Provozuschopný magnetický záznam televizního signálu, který disponoval dostatečnou kvalitou a kapacitou, presentovala v roce 1956 firma AMPEX. Realizován byl na dvoupalcovém pásku pomocí čtyř rotačních hlav a označován jako příčný záznam (transversal recording) nebo Quadruplex. Tímto rokem, respektive rokem 1957, kdy začaly být prvé stroje dodávány, začal postupný přerod televizních studií a produkčních technologií. Technické řešení bylo natolik šťastné, že mohlo být zdokonalováno a tento záznam se stal se na dvacet let prakticky jediným celosvětovým profesionálním záznamovým standardem. Vývoj střihu televizního magnetického záznamu je tak do značné míry s tímto formátem spojen. Ačkoli první modely záznamových strojů trpěly řadou nedostatků, nebyly určeny k postprodukci a existovaly i problémy s kompatibilitou, začal být magnetický záznam pro výrobu pořadů užíván prakticky okamžitě. Protože elektronický střih nebyl technicky zvládnut, byl pásek stříhán mechanicky. Do značné míry se zde uplatnily analogie s filmem a magnetofonovým páskem, který, stejně jako film, mohl být téměř od samého počátku stříhán právě takto. Zatímco mechanický střih těchto nosičů je z technického hlediska velmi jednoduchý a přesný, je obdobný střih 6

7 televizního magnetického pásku obecně extrémně obtížný a mechanický střih byl s řadou omezení prakticky realizovatelný pouze u prvního, tj. kvadruplexního záznamového formátu. Přes veškeré problémy byl však již koncem roku 1957 vyroben ve společnosti CBS muzikál The Red Mill, který obsahoval v devadesáti minutovém pořadu neuvěřitelných 168 mechanických střihů [3]. Technická stránka mechanického střihu se pomocí různých přípravků a zařízení zdokonalovala, zrychlovala a zpřesňovala a v televizi se objevila se profese střihačů on-line, tj. střihačů, jež podle pokynů tvůrčích pracovníků vlastní střih realizovali. Hlavní omezení mechanického střihu z hlediska střihové skladby, možnost střihat pouze na obraz, nebo na zvuk s přesahem jedné, nebo druhé informace, však překonáno být nemohlo. Přesto se v celosvětovém měřítku v různé míře používal mechanický střih až do počátku sedmdesátých let. Jeho výhodou byla později paradoxně jeho rychlost, protože pásek nemusel být přepisován; z určitého pohledu se jednalo vlastně o střih nelineární a výsledkem byl originální záznam nedegradovaný přepisem. Prokazatelně byl v omezené míře užíván i při Olympijských hrách v Mnichově roku 1972 a údajně ještě na Mistrovství světa v kopané v Mexiku. V současné době je užíván pouze pro záchranu pořadu, pokud dojde k přetržení nebo poškození pásku, což se může vyskytnout zvláště při přepisu archivních materiálů. Elektronický střih, tj možnost postupného řazení nebo vkládání jednotlivých sekvencí na pásek při zachování kontinuity záznamového formátu, se objevil až v roce 1962 [14]. Střih se stal bezpečnějším, nebyl znehodnocován tehdy velmi drahý záznamový materiál a odstranil se již zmíněný přesah v obraze nebo zvuku. Proces však zůstával stále poměrně pracný a vyžadoval vysoce kvalifikovanou obsluhu záznamových strojů. Největším problémem však byla přesnost střihu. Bod nástřihu byl určován víceméně odhadem podle počítadla, počátek příspěvku závisel na startu příspěvkového stroje a jeho náběhu do vazby. Z tohoto hlediska se jednalo spíše o spojování vybraných sekvencí, než o střih na snímek ve filmovém slova smyslu. Vzdor tomu se i zde začala rodit profese střihačů on line, z nichž někteří intuitivně dokázali stříhat takřka na okno. Dalším zlepšením byl střih pomocí tónových značek, jež pevně určily alespoň bod nástřihu a umožnily předvedení střihu (i když ne zcela přesně opakovatelné) před jeho realizací. Vzájemný souběh příspěvkového a záznamového stroje nebyl v průběhu šedesátých let obecně vyřešen, i když byly realizovány proprietární systémy užívající k souběhu tónové značky, nebo čítání impulsů řídicí stopy. V polovině šedesátých let se začal rodit časový a řídicí kód a v roce 1967 začaly v laboratořích CBS pokusné práce s jeho využitím pro řízení záznamových strojů [3]. Pro malou způsobilost první generace kvadruplexních strojů z hlediska řízení byly pro vývoj užívány nové půlpalcové transporty různých typů. Přestože začala být užívána k řízení i počítačová technika, výsledky byly málo přesvědčivé, takže pásek byl opuštěn ve prospěch experimentů se záznamem analogového televizního signálu na magnetický disk [10]. V tomto úsilí se technici laboratoří CBS spojili se společnosti Memorex, která na tomto poli již delší dobu experimentovala. V televizní praxi se tedy situace v šedesátých létech příliš nezměnila. Počátkem sedmdesátých let již byly kvadruplexní záznamové stroje běžnou součástí televizních komplexů, a zvláště v Evropě se staly hlavním prostředkem televizní produkce - podíl živě vysílaných pořadů stále klesal. Ve Spojených státech však byla filmová produkce velmi silná. Například u společnosti CBS představovala 7

8 výroba na pásek 43,3 %, výroba na film 37,6 % a 19,1 % bylo živé vysílání, z čehož 12,3 % připadlo na zpravodajství, takže živé vysílání zábavných pořadů tvořilo pouze 6,8 % vysílacího času [3]. Jak je patrné, výroba na pásek poněkud převažovala, avšak v hlavním vysílacím čase převažoval film v poměru téměř 2:1. Důvodem byla skutečnost, že televizní filmová výroba byla zvládnuta do té míry, že byla nejen kvalitnější, ale i rychlejší, a to i v případě, že byla pro elektronickou výrobu užita televizní, tj. sekvenční technologie. Například devadesátiminutová inscenace vyrobená na pásek vyžadovala včetně zkoušek mimo studio 25 dnů, přičemž při práci ve studiu participoval štáb téměř čtyřiceti techniků a jevištních asistentů. Naproti tomu obdobný program vyrobený na film vyžadoval pouze sedm dnů vlastního natáčení včetně exteriérů, při účasti maximálně dvaadvacetičlenného štábu. Střih a všechny ostatní práce byly provedeny během patnácti dnů. To vše při výhodách záběrové technologie a vyšší kvalitě. Pokud byla záběrová technologie použita pří elektronické výrobě podobného typu pořadu, vyžadovalo střihové zpracování neuvěřitelných pět set hodin, nemluvě o problémech s mobilitou tehdejších studiových televizních kamer. Nedostatky střihu obrazového magnetického pásu v této době jsou zmíněným příkladem dostatečně ilustrovány a na základě uvedených skutečností by se zdálo, že elektronická výroba televizních pořadů bude omezena na určitý typ méně náročných pořadů. V Evropě nedosáhla filmová výroba nikdy srovnatelné úrovně a podíl pořadů vyrobených na pásek byl vyšší, nicméně i zde platilo, že v případech, kdy byla vyžadována vyšší profesionální a umělecká kvalita, byl pro televizní výrobu použit film, i když velmi často šestnáctimilimetrový. Začátek sedmdesátých let byl však zároveň přelomový. Do praxe začal pronikat již zmíněný časový a řídicí kód, který adresoval každý televizní snímek a mohl být čten, kdykoli se magnetický pás pohyboval. Na trh přišla nová generace záznamových strojů s podstatně lepšími provozními vlastnostmi a možnostmi řízení a velký pokrok udělala počítačová technika. Jakmile byly totiž jednotlivé televizní snímky očíslovány, bylo možno bezpečně a opakovaně ve zvoleném čase vyhledat kterýkoli z nich. Navíc se objevila první přenosná televizní kamera a později i přenosné kvadruplexní záznamové stroje, s nimiž bylo možno pracovat i v náročných exteriérech. Velmi důležitou okolnost sehrála i skutečnost, že stále stoupal počet barevných pořadů, čímž prudce stouply náklady na filmovou produkci. U hodinového pořadu činily jenom na materiál a laboratorní zpracování $. Pro intenzivní vývoj střihových systémů byly tedy splněny technické i ekonomické předpoklady. V lednu roku 1970 založily laboratoře společnosti CBS a firmy MEMOREX společný podnik s názvem CMX (CBS MEMOREX EXPEREIMENTAL), který sehrál ve vývoji střihových systémů pravděpodobně rozhodující roli [10]. Jejich prvním produktem byl systém označený CMX 600, jenž lze současnou terminologií označit jako hybridní a výrazně předběhl dobu. Skládal se ze dvou částí. Prvá část byla tvořena řídicím počítačem a stojanem s nezakrytými, vyjímatelnými paměťovými disky, v současné terminologii tedy diskovým polem (i když některé atributy z hlediska současného chápání diskových polí samozřejmě chyběly). Každý z těchto disků měl kapacitu 56 kb, což představovalo cca 5 minut černobílého obrazového záznamu v kvalitě přijatelné pro vyhledání střihových míst. Šest disků potom představovalo 30 minut pořadu, kde byl každý televizní snímek označen časovým a řídicím kódem a byl prakticky okamžitě přístupný. Jednalo se tedy již vlastně o 8

9 nelineární střihový systém pro vedlejší off-line - přípravu dat. 2 Ovládání bylo prováděno světelným perem a výsledkem byla děrná páska se střihovými daty pro lineární on line část označenou jako CMX 200, kde byl sestřih na kvadruplexních záznamových strojích typu AVR 1 realizován. Systém CMX byl velmi drahý a jeho cena bez záznamových strojů v té době přesahovala $. Přesto bylo v roce 1972 vyrobeno 5 sestav. Lineární část CMX 200 byla později nahrazena systémem CMX 300, kde kromě děrné pásky bylo možné zadávat data i z klávesnice, a vznikl tak samostatný lineární editor. Pro svoji vysokou cenu, nároky na údržbu a nízkou kvalitu obrazu z disků se systém CMX 600 dále nerozvíjel. Přesto však umožnil, aby v polovině sedmdesátých let byl určitý typ kinematografických filmů vyráběn přes magnetický pás s výsledným přepisem na film pomocí laserového telerekordingu. Vývoj lineárního editoru CMX 300, ve spolupráci s uživateli, nadále pokračoval a na výstavě NAB v roce 1978 byla presentována verse 340, později 3400 a 3400+, což již byl velmi pokročilý systém obsahující databázi ovládaný funkčními tlačítky a s tzv. přátelským uživatelským rozhraním, které již do určité míry osvobozovalo střihače od typicky počítačového stylu práce [10].Vyvíjeny byly i editory pro záznamové stroje poloprofesionálního formátu U-matic, který se ve Spojených státech, a později ve variantě HB i v Evropě, začal užívat pro elektronickou žurnalistiku. Nezanedbatelný při vývoji střihových technologií byl i přínos hlavního výrobce kvadruplexních záznamových strojů, firmy AMPEX. V prvé polovině sedmdesátých let tato firma realizovala souběhový systém RA 4000 řízený interní aritmetickou jednotkou s pevným programem. Umožňovala řídit souběh až šesti transportů ve dvou skupinách po třech a umožňovala též souběh typu A-B, tzv. A-B roll, kdy byly reprodukční stroje A a B startovány postupně, takže příspěvky mohly na sebe plynule navazovat. Systém neumožňoval řízení režijní jednotky a střihové adresy musely být zadávány postupně. Skutečným střihovým systémem, tak jak je v současné době chápán, byla až jednotka EDM-1 vyrobená ve spolupráci s firmou Central Dynamics. Tato jednotka byla až do konce osmdesátých let užívána v Československé televizi Praha a její název se zde stal synonymem pro sestřih a dodatečné zpracování pořadů na magnetickém nosiči. Jednalo se o optimálně řešený a vysoce výkonný systém a lze jen litovat, že jeho dalšímu vývoji a rozšíření zabránily neshody mezi výrobci. Velmi důležitá byla i skutečnost, že poslední modely kvadruplexních strojů firmy AMPEX byly již připraveny na práci s časovým kódem a na externí řízení a v druhé polovině sedmdesátých let byl presentován i tzv. inteligentní stroj AVR-3 vykonávající podle povelů samostatně dílčí úkoly a dálkově ovládaný pomocí sériového protokolu RS-232. Po dvacetileté vládě kvadruplexu přinesl konec sedmdesátých let nové profesionální jednopalcové záznamové formáty, vhodné pro konstrukci spolehlivých přenosných strojů, které spolu s kvalitními přenosnými kamerami umožnily filmový způsob práce i v náročných exteriérech. Nesegmentovaný jednopalcový záznamový formát C nabídl navíc zcela nové provozní vlastnosti. Byla to v prvé řadě možnost sledovat obraz i při převíjení - tzv. 2 Termíny off-line / on-line byly převzaty z terminologie sálových počítačů, kdy s ohledem na jejich cenu a cenu provozu bylo nemyslitelné připravovat data a zadání přímo na nich. Analogie s kvadruplexními záznamovými stroji je zde zcela zřejmá. 9

10 viditelné vyhledávání a reprodukce obrazu nestandardními rychlostmi včetně obrazu stojícího. Na základě těchto vlastností byly vyvíjeny relativně laciné střihové systémy označované jako střihové stolky, jejichž provozní filosofií byla snaha osvobodit střihače od práce s čísly a co nejvíce se přiblížit způsobu práce na filmovém střihovém stole. Velmi známým představitelem tohoto typu byl editor HPE-1 (Helical Production Editor) dodávaný firmou Ampex. Jednotlivé transporty byly ovládány jediným víceúčelovým ovladačem joystick a adresy mohly být velmi přesně zadávány letmo. Uvedený systém byl řízen jediným mikroprocesorem, záznamové stroje byly ovládány paralelně, a proto byl poměrně pomalý. Oproti počátečním velmi příznivým prognózám se však dále nerozvíjel a trh ovládly systémy větší, v Evropě v prvé řadě CMX, AMPEX a SONY. V této době však nastupují již i další výrobci, z nichž lze jmenovat firmy Grass Valley, Bosch Fernsehe, Paltex atd., a v prvé polovině osmdesátých let již existuje velmi široké spektrum zařízení nabízejících takřka neomezený střihový komfort. Nástup komponentních půlpalcových záznamových formátů, jmenovitě záznamového standardu BETACAM, umožnil konstrukci dlouho postrádaných ručních kamer s vysokou kvalitou obrazu, spojených se záznamovou jednotkou, tzv. kamkordérů, jejichž rozměry a váha odpovídaly šestnáctimilimetrovým filmovým reportážním kamerám. I když byl tento formát původně zamýšlen pouze jako akviziční formát a předpokládalo se, že natočené materiály budou přepsány a střihově zpracovány na studiových záznamových formátech, byl jejich úspěch takový, že k tomuto formátu byl vyroben úplný produkční řetěz a magnetický pás definitivně a celosvětově ovládl televizní žurnalistiku. Zdokonalená verze tohoto záznamového standardu BETACAM SP pak nabídla takové spektrum technického zařízení, že umožnila exteriérovou výrobu televizních pořadů se záběrovou, tedy filmovou technologií. Profesionální a umělecká kvalita již byla z technického hlediska omezena pouze kvalitou vlastního magnetického záznamu, jenž byl v této době v naprosté většině analogový, nebyl tedy plně transparentní a umožňoval pouze omezený počet záznamových generací. Digitální záznamové standardy D1 a D2, které se objevily po roce 1986, pak vyřešily problém transparentních přepisů a brzy se objevily postprodukční společnosti užívající komponentní digitální formát D1, který umožňoval režijní zpracování v mnoha vrstvách, což tehdy v krajních případech vyžadovalo i několik desítek generací. Osmdesátá léta mohou být klasifikována jako období, kdy byl lineární střih pořadů na magnetickém pásu plně zvládnut a elektronická výroba televizních pořadů, zvláště v Evropě, se stala metodou natolik dominantní, že televizní střediska, která měla vlastní filmovou výrobu, uvažovala o jejím zrušení. Tato situace se ovšem později s nástupem filmu Super 16 poměrně rychle změnila. Téměř ve všech případech však byl pro televizi filmový negativ dále zpracováván elektronicky. Vedlejší, off line, příprava střihových dat se v televizních komplexech sice běžně prováděla, avšak z důvodů, které budou zmíněny později, byla oproti původním předpokladům poměrně primitivní. Ve Spojených státech byla situace poněkud odlišná. Zánik filmu jako výrobního prostředku zde prakticky nikdy nehrozil, naopak hlavním filmovým formátem pro inscenace se stal pětatřicetimilimetrový film. Kromě ekonomických hledisek zde svou roli jistě sehrála i skutečnost, že film jako takový je prakticky nezávislý na televizním standardu a jeho kvalita je více než dostatečná pro budoucí televizní systémy s vysokou rozlišovací schopností. Tato situace spolu s nutností 10

11 vyrábět ekonomicky vyústila ve snahy používat současně s filmem magnetický záznam jako pomocné médium pro kontrolu denních prací a v úsilí vyvinout střihový systém jako nástroj pro dokonalou přípravu filmového střihu s použitím poloprofesionálních i konzumních záznamových strojů, optických nebo magnetických disků ( tzn. editory lineární, hybridní i čistě nelineární). Koncem osmdesátých let již existovaly pro přípravu filmového střihu relativně dokonalé systémy, jako například Montage, EditDroid, CMX 6000, Ediflex, které mohly být samozřejmě užívány i pro přípravu lineárního sestřihu na magnetický pás [10]. Poslední desetiletí tohoto století je z hlediska vývoje televizních a počítačových technologií zcela přelomové. Vyřešení sériového rozvodu složkových digitálních televizních signálů, nástup tzv. nové generace digitálních záznamových strojů a digitální studiové techniky, která začala být cenově výhodnější než zařízení analogová, vedlo k přeměně analogových televizních studií na digitální daleko rychleji, než bylo předpokládáno. Vývoj počítačové techniky, která již byla schopna zvládnout ohromná množství dat reprezentujících obrazové televizní signály, zdokonalení a zlevnění technologií, jež byly tato data schopny kvalitně redukovat, a zvláště neustálé zvyšování paměťové kapacity pevných disků, to vše vedlo k masivnímu vstupu, a možno říci k vpádu, počítačové techniky do všech oblastí televizního provozu. Nelineární střihové systémy nejen ovládly přípravu dat pro střižny lineární, ale umožnily i střih komprimovaných i nekomprimovaných obrazových signálů v kvalitě on-line. Pro sestřih a režijní zpracování se objevily tzv. pracovní stanice Workstation na bázi počítačů PC nebo MacIntosh, zahrnující i řízení záznamových strojů a široké režijní zpracování. Do televize vstoupily videoservery, které jsou zvláště v oblasti zpravodajství schopné centrálně a přitom nezávisle zpracovávat veškerá příchozí obrazová data a umožňují jejich zrychlený zápis, přenos a případně i odbavení. Film a magnetický pás jsou využívány v symbiose a existuje prakticky bezeztrátová možnost vzájemného přepisu. Klasický střih filmu bez použití nelineárních editorů prakticky zmizel. 1.1 Postsynchron a dabing televizních pořadů na pásku Kontaktní zvuk na obrazovém pásku u prvních záznamových strojů nebylo možné prakticky oddělit, tj. přepsat na jiný nosič a po zpracování jej zcela bezpečně vrátit na původní místo. I když byl obrazový pás manuálně nějakým způsobem například s magnetofonem synchronizován, došlo velmi brzy ke značným časovým odchylkám, protože chyběla jakákoli vzájemná vazba. Zvuková složka musela být vyráběna vždy kontaktně při natáčení. Pokud bylo nutné zvuk z jakéhokoli důvodu upravit, bylo ve většině případů třeba pásek i s obrazem přepsat. Tato skutečnost samozřejmě měla vliv na technickou kvalitu zvukové složky, většinou však nebyla považována za závažný nedostatek. V pražském studiu byly navíc pro výrobu některých hudebních pořadů užívány unikátní výrobní postupy, kdy byla nejdříve vyrobena a na obrazový pás zaznamenána úplná zvuková verse, a herecké akce byly podle playbacku na pásek živě nastřihovány. Takto byla například vyrobena často opakovaná opera Prodaná nevěsta režírovaná F. Filipem. Dodatečná výroba zvuku postsynchron, tak jak byla zcela běžná u filmu pomocí perforovaného magnetického filmu, nebyla velmi dlouho reálná a zcela běžnou se stala až koncem 11

12 sedmdesátých, a zvláště v osmdesátých letech, kdy i u magnetofonů začal být běžně užíván časový a řídicí kód. Daleko závažnějším problémem při stále stoupající mezinárodní výměně pořadů na magnetickém nosiči byl jejich dabing, a to zvláště v Československé televizi, protože divák navyklý z filmu na dabing vysoce technicky a umělecky dokonalý, nebyl v žádném případě ochoten se smířit s titulky (jejichž vkládání nebylo rovněž technicky dořešeno), a tím méně s překrytím původního zvuku čteným, byť několikahlasým překladem, tak jak to bylo zvykem v některých sousedních státech. Průzkumem bylo zjištěno, že v Evropě a pravděpodobně ani ve Spojených státech neexistoval systém, který by požadavky kladené Čs. televizí splnil. Bylo tedy rozhodnuto, aby technické provozní a vývojové složky ve spolupráci s předními dabingovými režiséry navrhly výrobní postup a technické zadání na maximálně automatizovaný sytém, který by v nejvyšší kvalitě umožnil výrobu úplně nové zvukové složky, počínaje dialogy a konče synchronními i nesynchronními zvukovými efekty a hudbou. Na tyto požadavky seriózně reagovala pouze firma AMPEX, která vyprojektovala a posléze dodala počítačem řízený systém, který se skládal z řady sekcí pro přepisy, úpravu textů, zakládání dat atd. Komplex měl vlastní studio pro výrobu dialogů, synchronních i nesynchronních zvuků, automatizovaný mixážní pult a několik čtyřstopých a šestnáctistopých magnetofonů, všechny s možností plného řízení časovým kódem. Opakování jednotlivých sekvencí neboli smyčkování pro výrobu dialogů bylo podle předem připravených dat časového kódu prováděno automaticky na pomocném obrazovém nosiči; na pomocných nosičích byly prováděna i příprava dat. (Bylo příznačné, že právě neprofesionální stroje pro smyčkování a přípravu dat byly Achillovou patou celého komplexu.) Výchozím a výsledným profesionálním formátem byl kvadruplex a později jednopalcový formát EBU C. Komplex byl v plném provozu v druhé polovině sedmdesátých let a ve své době byl světovým unikátem. Zde byla například dabována německá verse druhé části známého seriálu Nemocnice na kraji města, protože v tehdejším Západním Německu srovnatelný systém neexistoval. Komplex pracoval téměř do konce osmdesátých let, kdy byl nahrazen podstatně jednoduššími systémy zvukové výroby, která již v té době byla plně vybavena systémy TAPELOCK. Ty pracovaly tak, že na reprodukovaný časový kód řídícího transportu, v daném případě pomocného videomagnetofonu, se vázal reprodukovaný kód magnetofonu a zajišťoval tak stálý souběh obou transportů. 12

13 2. Vývoj magnetického záznamu televizního signálu na pásek První pokusy zaznamenávat magneticky televizní obraz se uskutečnily již v době mechanicko-optické televize. Technické problémy spojené se záznamem třicetiřádkového televizního systému byly jen o málo obtížnější než problémy spojené se záznamem zvuku a sám tvůrce této televize, Baird, presentoval předchůdce videodisku se 78 otáčkami za sekundu [7]. Již v roce 1927 ruský emigrant patentoval pod jménem Boris Rtcheouloff zařízení, které mělo s využitím principu Valdemara Poulsona umožnit záznam obrazu a jiných signálů na ocelový pásek, buben nebo disk. [7] S nástupem tzv. elektronické televize s vysokou rozlišovací schopností, v daném případě s rozkladovými systémy 405/50, 525/60 a později 625/50, však technické nároky na záznam těchto signálů vzrostly do takové míry, že byly velmi obtížně řešitelné až do druhé poloviny padesátých let a po dobu více než čtvrt století vyžadovaly špičkovou technologii, kterou byly schopny zvládnout a vyrábět pouze nejrozvinutější státy světa. I v současné době je schopno vyvíjet nové systémy pouze několik největších a nejrenomovanějších výrobců. Nejvyšší kmitočty výše uvedených televizních systémů, jež byly v padesátých létech používány, se pohybovaly od 3 MHz do 6 MHz, nejnižší, neuvažujeme-li stejnosměrnou složku, byly dány snímkovým kmitočtem tzn. 25 Hz v Evropě a 30 Hz v USA. Tento kmitočtový rozsah představuje 17 až 18 oktáv, což výrazně překračuje možnosti prakticky realizovatelného magnetického záznamu. Samotný záznam nejvyšších kmitočtů, při tehdy realizovatelné šířce štěrbiny magnetické hlavy několik mikrometrů a velikosti magnetických částic na pásku, vyžadoval záznamovou rychlost, tzn. posuv pásku vůči magnetické hlavě, podstatně větší než 10 m/s. Realizaci zařízení pro přímý podélný magnetický záznam televizního signálu stály tedy v cestě následující technické problémy: V praxi nepřekročitelné omezení sejmout pouze kmitočty v rozsahu deseti oktáv. Vysoká záznamová rychlost, a tím spotřeba pásku vylučující při rozumné velikosti cívek dosáhnout dostatečné kapacity záznamu. Velmi obtížné řízení konstantního posuvu pásku při uvedených rychlostech, jeho vedení a kmitání a s tím spojená časová stabilita snímaného signálu. Velmi obtížné vyrovnání kmitočtové charakteristiky, obtížná kompensace poklesů amplitudy signálu nepřesným sledováním stopy, oddálením a kmitáním pásku, nehomogenitou magnetické vrstvy atd. Vzdor výše uvedeným skutečnostem zpočátku vývoj na bázi podélného magnetického záznamu probíhal. Ve Spojených státech byl vyvíjen systém nazývaný podle jména společnosti Bing Crosby. Samotný televizní signál byl pro snížení oktávového rozsahu multiplexován do deseti podélných stop, v další stopě byly zaznamenány synchronizační signály a ve dvanácté stopě frekvenčně modulovaný zvuk. Zpočátku byl použit pásek široký 1 palec, který byl později zúžen na 3/4 palce. Posuvná rychlost pásku byla pouze 100 palců za sekundu, tj.cca 2,5 m/s. V říjnu roku 1952 byly získány rozeznatelné obrázky, poprvé v této kvalitě zachycené jinou než fotografickou technikou [7]. 13

14 V roce 1954 demonstrovala firma RCA magnetický záznam barevného obrazu. Do tří podélných stop byly zaznamenávány složkové signály R,G,B, v další stopě synchronizační směs a v páté amplitudově modulovaný zvuk. Pásek o šíři 1/2 palce měl rychlost 360 palců a kapacita záznamu byla 4 minuty. Reprodukovaný signál neměl plnou šíři pásma, jeho kvalita však byla posuzována jako uspokojivá. Pro záznam monochromatických signálů měl být užit pásek o poloviční šíři, tedy 1/4 palce s dvěma stopami úplný obrazový signál a zvuk. Posuv pásku byl později snížen na 240 palců a v roce 1955 byla firma RCA připravena předvést svůj pětihlavý systém jako provozuschopný výrobek na mezinárodní výstavě NBC [7]. Velmi podobným způsobem při záznamu barevných signálů postupoval systém Crosby a dosáhl takové kvality, že společnost CBS zamýšlela podepsat smlouvu na nákup. V Evropě byl společností BBC vyvíjen systém VERA, Vision Electronic Recording Apparatus, pro anglický rozkladový systém 405/50. Televizní signál byl rozdělen do dvou kmitočtových pásem, 0 až 100 khz a 100 khz až 3 MHz. Spodní pásmo bylo kmitočtově modulováno na nosnou vlnu 750 khz a zaznamenáno do samostatné stopy, horní pásmo přímo do stopy druhé a třetí stopa obsahovala frekvenčně modulovaný zvukový signál. Pásek široký 1/2 palce měl u prvního modelu rychlost 200 palců za sekundu a záznamovou kapacitu 15 minut [7]. Zařízení umožňovalo jednoduchý střih a v provozuschopném stavu bylo v roce Všechny uvedené systémy byly však smeteny, když v dubnu 1956 malá a do té doby poměrně málo známá firma AMPEX na konferenci National Association of Television Broadcasters v Chigagu představila plně funkční model záznamového systému Quadruplex, který se pak na téměř čtvrtstoletí stal prakticky jediným celosvětově rozšířeným profesionálním záznamovým formátem. U tohoto zařízení byly použity dva základní principy, používané všemi typy videomagnetofonů dodnes. Rotující magnetické hlavy jako prostředek dosažení potřebné záznamové rychlosti při nízké posuvné rychlosti pásku. Transformace kmitočtového pásma televizního signálu za účelem snížení oktávového rozsahu a odstranění amplitudy jako nositelky informace. 2.1 Rotující magnetické hlavy, konfigurace hlava-pásek Použití rotujících hlav namísto hlavy pevné obhajoval již v roce 1932 ředitel firmy AEG, Fritz Schröter, v roce 1938 získal Luigi Marzocci v Itálii patent na záznam zvuku pomocí rotačních hlav a konečně v roce 1955 v Německu patentoval zaměstnanec firmy Telefunken, Eduard Schüller, řadu konfigurací pro záznam v šikmých stopách helical scan které se užívaly a užívají u všech záznamových formátů, jež kvadruplexní záznam následovaly [7]. Samotná myšlenka použití rotačních hlav, stejně jako využití frekvenční modulace, nebyla tedy ničím novým. Pro řešení, které firma AMPEX použila, byla unikátní užitá konfigurace ve vztahu hlava - pásek, typ frekvenční modulace a realizace celého zařízení. Obecně jsou magnetické hlavy vždy umístěny na rotujícím disku nebo bubnu, jehož rovina otáčení je o určitý úhel odkloněna od podélné osy pásku. Pásek musí být veden, nebo vytvarován tak, aby s ním byly rotující hlavy po požadovanou dobu v kontaktu. Pokud se pásek pohybuje, je záznam prováděn v segmentovaných 14

15 magnetických stopách skloněných vůči podélné ose pásku o daný úhel. Obvodová rychlost hlav se podle druhu zařízení pohybuje rychlostí od několika m/s do desítek m/s, rychlost posuvu pásku v průběhu vývoje klesla z desítek cm/s na jednotky cm/s. Záznamová rychlost je pak dána vektorovým součtem těchto dvou rychlostí. Z uvedených hodnot sice vyplývá, že posuvná rychlost pásku nemá na záznamovou rychlost podstatný vliv, zcela zásadní vliv však má na dodržení záznamového formátu z hlediska rozložení stop na pásku. Spolu s úhlem podélné osy pásku vůči rovině rotačních hlav určuje úhel stop na pásku, vzdálenost jednotlivých záznamových stop mezi sebou, a tím šířku ochranného pásma, definovanou polohu synchronizačních impulsů v jednotlivých šikmých stopách tak, aby v sousedních stopách ležely na kolmici k těmto stopám tak zvaný sync line-up. Ten umožňuje, nebo snad přesněji řečeno usnadňuje, reprodukci nestandardními rychlostmi. Podélná rychlost pásku musí být tedy při záznamu velmi přesně volena a dodržena. Moderní záznamové formáty ať již analogové, nebo digitální, mají navíc posuvnou rychlost volenu tak, že se jednotlivé stopy vzájemně dotýkají, čímž je lépe využita plocha pásku a zvýšena jeho záznamová kapacita. K zabránění nebo snížení přeslechu signálu ze sousedních stop se pak používají rotační hlavy jejichž štěrbiny vůči sobě svírají určitý úhel tzv. azimutový záznam. Televizní signál je tedy při užití rotujících hlav nutně segmentován, nicméně obecně byl přijat úzus, že je-li na jednom segmentu, který je tvořen jedním průchodem záznamové hlavy (nebo paralelních hlav) přes pásek, zaznamenán celý televizní půlsnímek, je záznam označován jako nesegmentovaný. V uspořádání hlava - pásek existuje řada možností, v praxi však byla využita dvě principiálně odlišná řešení. Prvé použila již zmíněná firma AMPEX pro svůj kvadruplexní, příčný záznam. Pásek o šíři dva palce byl pomoci vakuového vodítka zformován do válcové plochy, vůči níž se v rovině kolmé na její osu otáčel bubínek se čtyřmi kombinovanými magnetickými hlavami umístěnými s úhlovou roztečí 90 radiálně na jeho obvodu. Opásání bubínku bylo cca 120, takže jednotlivé stopy byly zaznamenávány s dostatečným překrytím. Při 240 ot./s (NTSC) nebo 250 ot./s byl jeden televizní půlsnímek segmentován do 16, respektive 20 příčných stop. Princip je na obr. 1. Obr. 1 Kvadruplexní záznam, konfigurace hlava - pásek 15

16 Toto řešení bylo naprosto unikátní a všechny ostatní záznamové formáty užívají konfiguraci zcela odlišnou, kdy je pásek ovinut ve tvaru šroubovice kolem bubnu s rotujícími hlavami. Podle úhlu opásání se pak v praxi užívaly dvě možnosti. V prvém případě je opásání téměř 360 o ve tvaru písmene Ω, viz obr. 2. Obr. 2 Opásání bubnu typu omega Další možností je opásání podstatně menší, většinou v úhlu o málo větším než 180 o ve tvaru písmene U, viz obr. 3, v některých případech však až 270 o. Obr. 3 Opásání bubnu typu U Je jasné, že v případech opásání Ω a U, není-li zaznamenávaný signál časově komprimován, musí být na bubnu více hlav, nemá-li být část zaznamenávané informace ztracena. V případě opásání Ω existuje teoretická možnost použít pouze jednu hlavu, pokud je část signálu, která je v době, kdy hlava není v kontaktu s páskem ztracena, umístěna do vertikálního zatemňovacího intervalu. V druhém případě jsou na průměru bubnu běžně umístěny protilehlé hlavy, které zajišťují kontinuální záznam. 16

17 S konfigurací Ω pracovala řada proprietárních formátů nižší kategorie, v profesionální sféře je typická pro formát SMPTE a EBU C. Třetí typ opásání je technicky i provozně nejvýhodnější, volbou otáček umožňuje vytvářet záznamy segmentované i nesegmentované, umožňuje používat pásek v kazetě, protože zakládání je relativně snadné a je používán všemi moderními záznamy počínaje kompozitními analogovými formáty, jako jsou systémy U-Matic a všechny typy tzv. domácího videa. Dále jej užívají profesionální složkové analogové záznamy, tj. formáty Betacam a M II a všechny typy záznamů digitálních, které ovšem potřebují vyšší záznamovou rychlost, používají vyšší počet otáček, takže jednotlivé půlsnímky jsou segmentovány. Nesegmentované záznamy měly historicky řadu výhod. Je to v prvé řadě již zmíněná skutečnost, že za určitých okolností mohla být na bubnu jediná kombinovaná magnetická hlava pro vlastní záznam, což zjednodušovalo obrazový systém. Odpadalo komplikované přepínání a zjednodušovalo se vyrovnání signálů z jednotlivých hlav, pokud jich bylo užito více. Degradace signálu, ke které u analogových systémů nutně dochází, je po celé ploše obrazu uniformní, a tím subjektivně podstatně méně pozorovatelná. Na rotující buben bylo možné bez problémů umístit i reprodukční hlavu, která mohla při záznamu sloužit jako hlava monitorovací. V případě, že pásek byl zastaven, nebo se pohyboval rychlostí nepříliš rozdílnou od rychlosti nominální, mohly být jednotlivé stopy, byť s určitou chybou, snímány, takže bylo umožněna jakási zpomalená, nebo zrychlená reprodukce a snadné vyhledávání. Jestliže pak hlavy byly dynamicky vychylovány, a tím bylo zajištěno přesné sledování stop, byla za pomoci korektoru časových chyb umožněna reprodukce obrazu nestandardní rychlostí v plné, nebo téměř plné kvalitě. Dále nesegmentovaný záznam umožňoval snímat signál v rozeznatelné kvalitě (opět za pomoci korektoru časových chyb) i při rychlém převíjení vpřed, či vzad a umožňoval tak zvané viditelné vyhledávání. Výše uvedené platí samozřejmě i u analogových nesegmentovaných systémů s opásáním 180, tzn. minimálně s dvěma hlavami. V současné době jsou však zmíněné provozní vlastnosti zvládnuty i u moderních profesionálních záznamů digitálních, které jsou ve všech případech segmentované. Otáčky bubnu s rotujícími hlavami a posuv pásku musí být tedy velmi přesně řízeny televizním signálem při záznamu i reprodukci, tak aby signál byl zapisován podle stanoveného formátu a snímán v souběhu se zvoleným referenčním signálem. Při reprodukci musí být otáčky a fáze magnetických hlav navíc svázány s posuvem pásku, aby mohly být zaznamenané stopy s co největší přesností bezpečně sledovány. 3 K tomu účelu je u naprosté většiny záznamových formátů na pásek zaznamenávána tzv. řídicí stopa, která označuje umístění obrazových stop a identifikuje jednotlivé typy půlsnímků. Pro záznamové formáty, které s řídicí stopou pracují, je při reprodukci zcela nezbytná, a pokud není nahrána, nebo je porušena, nelze záznam na většině záznamových strojů reprodukovat. Z hlediska funkce ji lze přirovnat k perforaci kinematografického filmu. U záznamových formátů, jež řídicí stopu nepoužívají, musí být do šikmých stop vloženy pilotní signály, které sledování zaznamenaných šikmých stop umožní. 3 Určitou výjimkou je snímání signálu u některých strojů formátu Betacam SX, který pracuje jako mnohohlavý systém a není tedy na přesném sledování stop závislý. 17

18 Ať je užita jakákoli konfigurace hlava pásek, není televizní signál z hlediska časových relací zaznamenán, a zvláště reprodukován zcela přesně. Vlivem nedokonalosti systémů řídících otáčky hlav, tah a posuv pásku, vlivem jeho pružnosti, kmitání, dilatací způsobených teplotou a vlhkostí a praktické nemožnosti dosáhnout opakovaně naprosto stejných mechanických podmínek v celé dráze pásku, dojde v procesu záznam reprodukce vždy k odchylce periodicity reprodukovaného televizního signálu. Tato tak zvaná časová chyba se projevuje nestabilitou obrazu, jeho geometrickým zkreslením, znemožňuje režijní zpracování a reprodukci barevných televizních signálů kódovaných v systému PAL / NTSC. Velikost této chyby je závislá na druhu záznamu a musí být u profesionálních zařízení odstraněna nebo minimalizována elektronicky pomocí korektorů časových chyb. Určitá zbytková časová chyba při reprodukci analogových záznamů vždy zůstává a podílí se na degradaci opakovaně přepisovaných signálů. U systémů digitálních je korekce časových chyb do určité míry inherentní vlastností reprodukční části stroje a vzhledem k tomu, že snímaná data musí být ukládána do pamětí, odkud jsou pomocí přesných hodinových impulsů čteny jednotlivé obrazové prvky, k časovým zkreslením reprodukovaného signálu prakticky nedochází. 2.2 Transformace obrazového signálu. Požadavky na transformaci vyplývají z již zmíněných skutečností a lze je shrnout do následujících bodů. 1. Snížení nadměrného oktávového rozsahu televizního signálu. 2. Zachování potřebné linearity v procesu záznam - reprodukce. 3. Kmitočtové spektrum transformovaného signálu musí být udrženo v rozumných mezích. V praxi bylo prokázáno, že požadavky uvedené v bodech 2 a 3 mohou být jen těžko splněny při použití amplitudové modulace a digitální záznam byl technickými prostředky padesátých šedesátých let prakticky nerealizovatelný. Jako optimální kompromis byla zvolena modulace kmitočtová, která se užívá u všech typů analogových záznamů. Ve svém principu se frekvenční modulace FM užitá pro magnetický záznam neliší od modulace používané pro přenos zvukových signálů VKV, nebo zvukové složky televizního vysílání. Zásadní rozdíl je v hodnotách nosného kmitočtu, modulačního kmitočtu a změně nosného kmitočtu v závislosti na amplitudě kmitočtu modulačního tzv. frekvenčního zdvihu. Zatímco u běžných vysílačů VKV má nosná vlna kmitočet vyšší než 80 MHz, modulační kmitočet maximálně 15 khz a frekvenční zdvih ±75k Hz, pohybují se nosné kmitočty, nebo lépe řečeno s ohledem na existenci stejnosměrné složky televizního signálu, střední kmitočty jednotlivých záznamových formátů, v rozsahu od 4 do 10 MHz, modulační kmitočty až do 5,5 nebo 6 MHz, a frekvenční zdvihy pro špičkové signály 1,5 až 3 MHz. Tento typ frekvenční modulace je tedy určen blízkostí charakteristických kmitočtů a běžně je definován právě těmito kmitočty pro úroveň temene synchronizačního impulsu, úroveň černé a úroveň bílé, případně pouze krajními kmitočty. Tak např. evropský záznamový standard EBU C je z tohoto hlediska definován kmitočty: 18

19 f t = 7, 16 MHz odpovídající úrovni temene synchronizačního impulsu; f z = 7, 68 MHz odpovídající úrovni signálu černé tj. zatemňovacího impulsu; f b = 8, 9 MHz odpovídající úrovni signálu bílé. Kmitočtová modulace umožnila záznam televizního signálu v kvalitě, která byla i pro televizní výrobu dostatečná, nicméně již v první generaci záznamu bylo možno v evropském systému dosáhnout odstupu signálu od šumu pouze 43dB pro signály kompozitní a 45dB u složkových. Poměr signál /šum se tedy zhoršil o 15 až 17dB (vztaženo k šumu referenčních, nebo současných primárních signálů) a signál byl dále degradován řadou lineárních i nelineárních kmitočtových a fázových zkreslení včetně ne zcela dokonale korigovaných krátkých výpadků, tzv. drop - outů, a zbytkové časové chyby. Dosažené kvalitativní hodnoty byly při užitém principu konečné a technické inovace a nové materiály mohly přinést pouze malá zlepšení. S každým dalším přepisem se kvalita samozřejmě dále zhoršovala, takže pátá záznamová generace byla i pro nejdokonalejší záznamové formáty limitující a v praxi často nepřijatelná. Při pulsně kódové modulaci je analogový signál v daných, pravidelných časových intervalech vzorkován a amplituda vzorků je vyjádřena číselnou hodnotou v binární soustavě. Číselné hodnoty jsou tedy vyjádřeny kombinací dvou elektrických stavů. Pokud jsou vzorky časově absolutně přesné, jejich četnost je vyšší než dvojnásobek nejvyšších kmitočtů, a je tedy splněna Nyquistova podmínka, a vzorek amplitudy signálu by byl číselně vyjádřen naprosto přesně, pak takový digitální signál by byl dokonalým ekvivalentem signálu původního a v ideálním případě by mohl být opět bez jakékoli ztráty transformován zpět. Ze samého principu digitalizace však vždy musí dojít k chybám, protože při pulsně kódové modulaci existuje nekonečné množství hodnot, jichž může analogový signál v daném dynamickém rozsahu dosáhnout, vyjádřeno konečným počtem celých binárních čísel, která mohou definovat konečný počet úrovní, jimiž je původní signál reprezentován. Digitální signál je tedy vždy kvantován. Pokud jsou však chyby kvantování a chyby způsobené technickými prostředky pod rozlišovací schopností oka nebo ucha, lze pro daný účel tuto transformaci (pokud není užita ztrátová redukce, nebo jinak řečeno komprese bitového toku) považovat za transparentní. Výhody digitálních signálů spočívají jednak v možnostech manipulací, které nelze v analogovém prostředí realizovat, a hlavně v nesrovnatelně vyšší odolnosti vůči šumu a vůči všem zkreslením typickým pro analogové prostředí. Pokud mohou být bezpečně rozlišeny stavy reprezentující jedničku a nulu, a tím bezpečně čtena binární čísla, může být (s uvedeným omezením) vždy rekonstruován původní signál. Magnetický záznam digitalizovaného a nekomprimovaného televizního signálu může být tedy ve srovnání se záznamem analogovým prakticky transparentní a jeho přednosti mohou být shrnuty do následujících bodů: Digitální záznam televizního signálu není ničím jiným, než záznamem čísel vyjádřených dvěma stavy a jako takový umožňuje přepis beze ztrát, a tím teoreticky neomezený počet generací ve stejné kvalitě. To se samozřejmě týká jak obrazové, tak zvukové složky. Z výše uvedeného vyplývá, že technické parametry reprodukovaného signálu závisí pouze na kvalitě digitalizace a principiálně jsou nezávislé na záznamovém médiu, kvalitě záznamových hlav a omezeních magnetického záznamu jako takového. Obecně tedy mohou být zaznamenány signály s libovolnou dynamikou, 19

20 šum, který je snímán s pásku přímo neovlivňuje výsledný signál, takže mohou být užity podstatně užší magnetické stopy, a tím lze dosáhnout vyšší hustoty záznamu. Navíc mohou být zaznamenávaná data podle požadavků v různé míře redukována, a lze tak volit různou kvalitu zaznamenaného obrazu. Drop outy, které jsou inherentní součástí magnetického záznamu, mohou být skutečně korigovány, zatímco u analogového záznamu mohou být pouze kompenzovány. Binární čísla reprezentující jednotlivé obrazové prvky nebo vzorky zvuku jsou na výstupu čtena s maximální přesností z elektronické paměti, čímž je časová nestabilita signálu snímaného z pásku plně korigována. Reprodukovaný signál není tedy degradován ani z tohoto hlediska. Způsoby digitalizace televizních signálů, jsou stanoveny mezinárodními standardy a doporučeními. Podle doporučení ITU R 601 je jasový signál Y evropské standardní složkové televizní soustavy vzorkován kmitočtem 864xf H, tzn. 13,5 MHz, barvonosné složky Cr a Cb kmitočtem polovičním, tj. 6,75 MHz obecně známé vzorkovací schéma 4:2:2, a kvantován do 8 nebo 10 bitů. (Americký televizní systém NTSC používá v případě složkových signálů kmitočty stejné.) V prvém případě to představuje bitový tok (13,5x x6,75x10 6 ) x 8 (10), tzn. 216 Mb/s respektive 270 Mb/s. Sériový standardně multiplexovaný bitový tok složkových signálů je označován jako SDI. Pro kompozitní signály NTSC a PAL se užívá čtyřnásobek barvonosného kmitočtu a kvantování do osmi bitů. V tomto případě jsou bitové toky pro americký a evropský rozkladový systém odlišné, protože barvonosné kmitočty se liší a jedná se o cca 115 Mb/s a 142 Mb/s. Sériová forma těchto signálů bývá označována D2, případně SDI D2. Vzorkovací kmitočet zvukových signálů u profesionálních zařízení je 48 khz a kvantování do 16 nebo 20bitových slov, tzn. do 2 16, nebo 2 20 úrovní, nejnověji až do 2 24 úrovní. Bitové toky složkových signálů jsou sice poněkud sníženy tím, že lze zaznamenávat pouze aktivní obraz (není nutné zaznamenávat zatemňovací intervaly), pro evropský standard tedy pouze 720 obr. prvků na řádek a 576 řádků. K celkovému bitovému toku je však třeba přičíst datové toky zvukových kanálů, a zvláště redundantní bity korekčních kódů, které mohou v některých případech zaznamenávaný bitový tok až zdvojnásobit. I při zjednodušené úvaze, že jedna perioda harmonického signálu může přenášet dva bity, představuje záznam výše uvedených bitových toků potřebu zaznamenávat ve srovnání s analogovým záznamem kmitočty cca desetkrát vyšší. Z hlediska spektra jsou však signály PCM vysokofrekvenční a z hlediska oktávového rozsahu relativně snadno zaznamenatelné. Jestliže má být zachována záznamová kapacita minimálně srovnatelná s analogovými formáty, nelze pouze úměrně zvýšit záznamovou rychlost, ale je třeba podstatně zvýšit hustotu záznamu. V praxi to znamená podstatné zkrácení minimální vlnové délky na pásku a zúžení záznamové stopy. Tím se ovšem zvýší nebezpečí chybného čtení dat vlivem šumu, drop-outů a nedokonalého sledování stop. Z předchozího však vyplývá, že pouze při bezchybném čtení zaznamenaných dat je digitální záznam transparentní. Zaznamenaný signál musí být tedy před možnými chybami zabezpečen, což se provádí již zmíněným záznamem korekčních kódů a záznamem dat na pásek v jiném pořadí, než jak po sobě přirozeně následují (prokládání a přeskupování dat) [15]. Skupinové chyby (velké drop-outy) se pak při 20

Analogový magnetický záznam obrazových signálů

Analogový magnetický záznam obrazových signálů Analogový magnetický záznam obrazových signálů Prof. Ing. Václav Říčný, CSc. Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Způsoby záznamu obrazových signálů. Analogový

Více

Analogový magnetický záznam obrazových signálů

Analogový magnetický záznam obrazových signálů Analogový magnetický záznam obrazových signálů Prof. Ing. Václav Říčný, CSc. Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Způsoby záznamu obrazových signálů. Analogový

Více

Digitální magnetický záznam obrazového signálu

Digitální magnetický záznam obrazového signálu Digitální magnetický záznam obrazového signálu Ing. Tomáš Kratochvíl Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Digitální videosignál úvod a specifikace. Komprese obrazu

Více

Studiový magnetický záznam

Studiový magnetický záznam Studiový magnetický záznam Magnetický pás, příčný záznam analogového signálu: fy. Ampex, 1956- první používaný formát, hlavy na disku, který rotuje kolmo ke směru pohybu pásku o šířce 2. Hlavy vytváří

Více

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST 9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST Modulace tvoří základ bezdrátového přenosu informací na velkou vzdálenost. V minulosti se ji využívalo v telekomunikacích při vícenásobném využití přenosových

Více

EXTERNÍ PAMĚŤOVÁ MÉDIA

EXTERNÍ PAMĚŤOVÁ MÉDIA EXTERNÍ PAMĚŤOVÁ MÉDIA Páskové paměti Páskové paměti jsou typickým sekvenčním zařízením, to znamená, že pokud je potřeba zpřístupnit libovolnou informaci na pásce, je nutné, aby nejdříve byly přečteny

Více

VY_32_INOVACE_E 15 03

VY_32_INOVACE_E 15 03 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

íta ové sít baseband narrowband broadband

íta ové sít baseband narrowband broadband Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo

Více

Videosignál. A3M38VBM ČVUT- FEL, katedra měření, přednášející Jan Fischer. Před. A3M38VBM, 2015 J. Fischer, kat. měření, ČVUT FEL, Praha

Videosignál. A3M38VBM ČVUT- FEL, katedra měření, přednášející Jan Fischer. Před. A3M38VBM, 2015 J. Fischer, kat. měření, ČVUT FEL, Praha Videosignál A3M38VBM ČVUT- FEL, katedra měření, přednášející Jan Fischer 1 Základ CCTV Základ - CCTV (uzavřený televizní okruh) Řetězec - snímač obrazu (kamera) zobrazovací jednotka (CRT monitor) postupné

Více

Zkoušení velkých výkovků a digitální ultrazvukové přístroje

Zkoušení velkých výkovků a digitální ultrazvukové přístroje - 1 - Zkoušení velkých výkovků a digitální ultrazvukové přístroje Ultrazvuková kontrola Ing. Jaroslav Smejkal, Testima, spol. s r.o. zpracováno dle materiálů GE IT Krautkramer Zkoušení výkovků není jednoduchou

Více

1. Základy teorie přenosu informací

1. Základy teorie přenosu informací 1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.

Více

Obrazovkový monitor. Antonín Daněk. semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky. Téma č. 7: princip, blokově základní obvody

Obrazovkový monitor. Antonín Daněk. semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky. Téma č. 7: princip, blokově základní obvody Obrazovkový monitor semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky Antonín Daněk Téma č. 7: princip, blokově základní obvody Základní princip proud elektronů Jedná se o vakuovou elektronku.

Více

Procesní automatizační systém PC 8000. Stručné informace

Procesní automatizační systém PC 8000. Stručné informace Procesní automatizační systém Stručné Strana 2 PC systém se skládá z několika modulů Ovládací jednotka průmyslového počítače Více kontrolních jednotek (momentálně vždy 1x PAS a FEED) Síťová část a nepřetržité

Více

Typy externích paměťových médií

Typy externích paměťových médií Záznamová média MO disky, ZIP, JAZ, Bernoulliho disky, magnetopáskové jednotky, paměťové karty Magneto-optický disk Záznam je prováděn do magnetické vrstvy za současného působení laserového paprsku vysoké

Více

25. DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SIGNÁL A KABELOVÁ TELEVIZE

25. DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SIGNÁL A KABELOVÁ TELEVIZE 25. DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SIGNÁL A KABELOVÁ TELEVIZE Digitalizace obrazu a komprese dat. Uveďte bitovou rychlost nekomprimovaného číslicového TV signálu a jakou šířku vysílacího pásma by s dolním částečně

Více

27. 11. 2012, Brno Připravil: Ing. Jaromír Landa. Postprocessing videa

27. 11. 2012, Brno Připravil: Ing. Jaromír Landa. Postprocessing videa 27. 11. 2012, Brno Připravil: Ing. Jaromír Landa Postprocessing videa Digitální video Digitální video Typ záznamového zařízení, které pracuje s digitálním signálem a ne s analogovým. Proces, kdy se v určitém

Více

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální Základní y přeměny analogového signálu na digitální Pro přenos analogového signálu digitálním systémem, je potřeba analogový signál digitalizovat. Digitalizace je uskutečňována pomocí A/D převodníků. V

Více

Zvuková karta. Zvuk a zvuková zařízení. Vývoj, typy, vlastnosti

Zvuková karta. Zvuk a zvuková zařízení. Vývoj, typy, vlastnosti Zvuk a zvuková zařízení. Vývoj, typy, vlastnosti Zvuková karta Počítač řady PC je ve své standardní konfiguraci vybaven malým reproduktorem označovaným jako PC speaker. Tento reproduktor je součástí skříně

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Moderní multimediální elektronika (U3V)

Moderní multimediální elektronika (U3V) Moderní multimediální elektronika (U3V) Prezentace č. 10 Přehrávače a rekordéry DVD-Video Ing. Tomáš Kratochvíl, Ph.D. Ústav radioelektroniky, FEKT VUT v Brně Program prezentace Přehled základních vlastností

Více

Charakteristiky zvuk. záznamů

Charakteristiky zvuk. záznamů Charakteristiky zvuk. záznamů Your Name Jan Kvasnička Your Title 2010 Roman Brückner Your Organization (Line #1) Your Organization (Line #2) Obsah prezentace Digitalizace zvuku Audio formáty Digitální

Více

PCM30U-ROK 2 048/256 kbit/s rozhlasový kodek stručný přehled

PCM30U-ROK 2 048/256 kbit/s rozhlasový kodek stručný přehled 2 048/256 kbit/s rozhlasový kodek stručný přehled TELEKOMUNIKACE, s.r.o. Třebohostická 5, 100 43 Praha 10 tel: (+420) 23405 2429, 2386 e-mail: pcm30u@ttc.cz web: http://www.ttc.cz, http://sweb.cz/rok-ttc

Více

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Analogové modulace PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace Co je to modulace?

Více

Digitální optický záznamový standard DVD

Digitální optický záznamový standard DVD Digitální optický záznamový standard DVD Ing. Tomáš Kratochvíl Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení DVD přehled vlastností standardu. Obrazové a zvukové formáty

Více

Digitální optický záznamový standard DVD

Digitální optický záznamový standard DVD Digitální optický záznamový standard DVD Ing. Tomáš Kratochvíl Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení DVD přehled vlastností standardu. Obrazové a zvukové formáty

Více

Vrstvy periferních rozhraní

Vrstvy periferních rozhraní Vrstvy periferních rozhraní Cíl přednášky Prezentovat, jak postupovat při analýze konkrétního rozhraní. Vysvětlit pojem vrstvy periferních rozhraní. Ukázat způsob využití tohoto pojmu na rozhraní RS 232.

Více

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Více

Sériové rozhraní IDE (ATA)

Sériové rozhraní IDE (ATA) Sériové rozhraní IDE (ATA) 1 Nevýhody paralelních rozhraní Paralelní přenosy se dostaly do stavu, kdy další zvyšování rychlosti bylo nemožné. Důvody: Při vyšších rychlostech vzniká problém dodržení časové

Více

Historie. Děrné štítky

Historie. Děrné štítky Paměťová média Děrné štítky Historie Prvním paměťovým médiem byli děrné štítky. Jednalo se o většinou papírové štítky. Datová kapacita byla minimální, rychlost čtení malá a rychlost zápisu ještě menší.

Více

PRÁCE S VIDEEM. Název šablony: III/2-1, Výuka IVT na 2. stupni práce s videem

PRÁCE S VIDEEM. Název šablony: III/2-1, Výuka IVT na 2. stupni práce s videem PRÁCE S VIDEEM Název šablony: III/2-1, Výuka IVT na 2. stupni práce s videem Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443, Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21.století Název školy: ZŠ Přerov, Želatovská

Více

BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM

BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA Verze 2.3 2007 OBSAH 1. ÚVOD... 5 2. HLAVNÍ OKNO... 6 3. MENU... 7 3.1 Soubor... 7 3.2 Měření...11 3.3 Zařízení...16 3.4 Graf...17 3.5 Pohled...17 1. ÚVOD

Více

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů Kapitola 1 Signály a systémy 1.1 Klasifikace signálů Signál představuje fyzikální vyjádření informace, obvykle ve formě okamžitých hodnot určité fyzikální veličiny, která je funkcí jedné nebo více nezávisle

Více

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA

Moderní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Moderní technologie linek Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Zvyšování přenosové kapacity Cílem je dosáhnout maximum fyzikálních možností

Více

Systémy pro měření, diagnostiku a testování prototypů II. Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) ZVZ

Systémy pro měření, diagnostiku a testování prototypů II. Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) ZVZ Název veřejné zakázky: Systémy pro měření, diagnostiku a testování prototypů II. Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) ZVZ Technická podmínka: Odůvodnění Zaškolení obsluhy:

Více

Počítačové sítě. Lekce 5: Základy datových komunikací

Počítačové sítě. Lekce 5: Základy datových komunikací Počítačové sítě Lekce 5: Základy datových komunikací Přenos dat V základním pásmu Nemodulovaný Baseband V přeloženém pásmu Modulovaný Broadband Lekce 5: Základy datových komunikací 2 Přenos v základním

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

GEOTECHNICKÝ MONITORING

GEOTECHNICKÝ MONITORING Inovace studijního oboru Geotechnika reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0009 GEOTECHNICKÝ MONITORING podklady do cvičení SEIZMICKÁ MĚŘENÍ Ing. Martin Stolárik, Ph.D. Místnost: C 315 Telefon: 597 321 928 E-mail:

Více

DSY-4. Analogové a číslicové modulace. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

DSY-4. Analogové a číslicové modulace. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti DSY-4 Analogové a číslicové modulace Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti DSY-4 analogové modulace základní číslicové modulace vícestavové modulace modulace s rozprostřeným

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

Systémy tisku CTP a CTF

Systémy tisku CTP a CTF České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Obor Geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie Systémy tisku CTP a CTF Semestrální práce Petr Pleyer, Tomáš Robb Kartografická polygrafie

Více

Akustika. Cesta zvuku od hudebního nástroje přes nahrávací a reprodukční řetězec k posluchači

Akustika. Cesta zvuku od hudebního nástroje přes nahrávací a reprodukční řetězec k posluchači Akustika Cesta zvuku od hudebního nástroje přes nahrávací a reprodukční řetězec k posluchači Vzdělávání v rámci projektu Rozvoj výzkumného potenciálu JAMU Princip zvukařiny x s c T R Q O L M Poslech nebo

Více

3. Kmitočtové charakteristiky

3. Kmitočtové charakteristiky 3. Kmitočtové charakteristiky Po základním seznámení s programem ATP a jeho preprocesorem ATPDraw následuje využití jednotlivých prvků v jednoduchých obvodech. Jednotlivé příklady obvodů jsou uzpůsobeny

Více

Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů

Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů Doporučení pro pořizování datových souborů při digitalizaci analogových originálů Smyslem digitalizace analogových originálů je jejich rozšířená dostupnost (všechny druhy dokumentů), případně ochrana/záchrana

Více

Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních

Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních Co je třeba znát z teoretických základů? jak vyjádřit schopnost přenášet data jak ji správně chápat jak a v čem ji měřit čím je schopnost přenášet data

Více

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ (1.1, 1.2 a 1.3) Ing. Pavel VYLEGALA 2014 Rozdělení snímačů Snímače se dají rozdělit podle mnoha hledisek. Základním rozdělení: Snímače

Více

Digitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Digitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Modulace analogových modulací modulační i

Více

Základní informace: vysoce komfortnímu prostředí je možné se systémem CP Recorder efektivně pracovat prakticky okamžitě po krátké zaškolení.

Základní informace: vysoce komfortnímu prostředí je možné se systémem CP Recorder efektivně pracovat prakticky okamžitě po krátké zaškolení. Základní informace: CP Recorder je v Čechách vyvíjený systém pro sofistikované zaznamenávání telefonních hovorů. V prvé řadě je určen pro optimalizaci služeb, které poskytují u nás stále více populární

Více

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe

Více

Počítačové mechaniky. Autor: Kulhánek Zdeněk

Počítačové mechaniky. Autor: Kulhánek Zdeněk Počítačové mechaniky Autor: Kulhánek Zdeněk Škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, příspěvková organizace Kód: VY_32_INOVACE_ICT_830 1.11.2012

Více

Základní nastavení. Petr Novák (novace@labe.felk.cvut.cz) 13.12.2010

Základní nastavení. Petr Novák (novace@labe.felk.cvut.cz) 13.12.2010 Základní nastavení Petr Novák (novace@labe.felk.cvut.cz) 13.12.2010 Všechny testy / moduly používají určité základní nastavení. Toto základní nastavení se vyvolá stiskem tlačítka Globální / základní konfigurace

Více

Videosekvence. vznik, úpravy, konverze formátů, zachytávání videa...

Videosekvence. vznik, úpravy, konverze formátů, zachytávání videa... Videosekvence vznik, úpravy, konverze formátů, zachytávání videa... VIDEOSEKVENCE (VIDEO) Sekvence obrázků rychle po sobě jdoucích (např. 60 snímků za sekundu) tak, že vznikne pro diváka iluze pohybu.

Více

5/3.5.2 ZÁTùÎ HLUKEM A VIBRACEMI

5/3.5.2 ZÁTùÎ HLUKEM A VIBRACEMI část 5, díl 3, kapitola 5.2, str. 1 5/3.5.2 ZÁTùÎ HLUKEM A VIBRACEMI Metody hodnocení hlukové expozice, jejích účinků na sluch a metody předpovědi sluchových ztrát jsou mezinárodně normalizovány (ČSN ISO

Více

Vizualizace v provozech povrchových úprav

Vizualizace v provozech povrchových úprav Vizualizace v provozech povrchových úprav Zdeněk Čabelický, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Aplikace systémů ASŘ v provozech povrchových úprav v současné době nabývá na významu. V podstatě každá větší

Více

Seriové ATA, principy, vlastnosti

Seriové ATA, principy, vlastnosti Seriové ATA, principy, vlastnosti Snahy o zvyšování rychlosti v komunikaci s periferními zařízeními jsou velmi problematicky naplnitelné jedním z omezujících faktorů je fyzická konstrukce rozhraní a kabelů.

Více

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.

Fázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor. FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických

Více

Ultrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí

Ultrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí Ultrazvuková kontrola obvodových svarů potrubí Úlohou automatického ultrazvukového zkoušení je zejména nahradit rentgenové zkoušení, protože je rychlejší, bezpečnější a podává lepší informace o velikosti

Více

Telefon, fax a diktafon

Telefon, fax a diktafon Variace 1 Telefon, fax a diktafon Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Telefon, fax a diktafon Telefon

Více

ADA Semestrální práce. Harmonické modelování signálů

ADA Semestrální práce. Harmonické modelování signálů České vysoké učení technické v Praze ADA Semestrální práce Harmonické modelování signálů Jiří Kořínek 31.12.2005 1. Zadání Proveďte rozklad signálu do harmonických komponent (řeč, hudba). Syntetizujte

Více

Základní komunikační řetězec

Základní komunikační řetězec STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru: 26-46-M/001 OBRAZOVÁ A ZVUKOVÁ TECHNIKA TECHNICKÉ ZAMĚŘENÍ

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru: 26-46-M/001 OBRAZOVÁ A ZVUKOVÁ TECHNIKA TECHNICKÉ ZAMĚŘENÍ PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru: 26-46-M/001 OBRAZOVÁ A ZVUKOVÁ TECHNIKA TECHNICKÉ ZAMĚŘENÍ Ředitel školy vyhlašuje v souladu s 79 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

Více

Full High-Definition Projektor pro domácí kino PT-AE3000

Full High-Definition Projektor pro domácí kino PT-AE3000 Full High-Definition Projektor pro domácí kino Parametry Označení Zobrazovač 0.74" LCD panely (D7) (formát 16:9) Rozlišení 1920 x 1080 (nativní) Světelný výkon 1.600 ANSI lumen (High Power mode) Kontrast

Více

Přenos signálů, výstupy snímačů

Přenos signálů, výstupy snímačů Přenos signálů, výstupy snímačů Topologie zařízení, typy průmyslových sběrnic, výstupní signály snímačů Přenosy signálů informací Topologie Dle rozmístění ŘS Distribuované řízení Většinou velká zařízení

Více

Signál v čase a jeho spektrum

Signál v čase a jeho spektrum Signál v čase a jeho spektrum Signály v časovém průběhu (tak jak je vidíme na osciloskopu) můžeme dělit na periodické a neperiodické. V obou případech je lze popsat spektrálně určit jaké kmitočty v sobě

Více

Moderní multimediální elektronika (U3V)

Moderní multimediální elektronika (U3V) Moderní multimediální elektronika (U3V) Prezentace č. 13 Moderní kompresní formáty pro přenosné digitální audio Ing. Tomáš Kratochvíl, Ph.D. Ústav radioelektroniky, FEKT VUT v Brně Program prezentace Princip

Více

Naše malé systémy pro velká zadání. Technické specifikace

Naše malé systémy pro velká zadání. Technické specifikace Měření kontur odklon od tradičních způsobů: Spojení měřicích os X a Z je možné jen do jistých mezí. Naše řešení: oddělení os X a Z. Osa X provádí posuv měřeného prvku, zatímco osa Z zajišt uje kontakt

Více

5. A/Č převodník s postupnou aproximací

5. A/Č převodník s postupnou aproximací 5. A/Č převodník s postupnou aproximací Otázky k úloze domácí příprava a) Máte sebou USB flash-disc? b) Z jakých obvodů se v principu skládá převodník s postupnou aproximací? c) Proč je v zapojení použit

Více

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření 31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle

Více

3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda

3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda 3.cvičen ení Úvod do laboratorních měřm ěření Základní měření PCM 1.řádu - měření zkreslení Ing. Bc. Ivan Pravda Měření útlumového zkreslení - Útlumové zkreslení vyjadřuje frekvenční závislost útlumu telefonního

Více

Měřicí přístroje a měřicí metody

Měřicí přístroje a měřicí metody Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny

Více

Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01

Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA. Datum: 30. června 2005. Revize 01 Popis systému Revize 01 Založeno 1990 Vypracoval: Ing. Antonín POPELKA Datum: 30. června 2005 SYSTÉM FÁZOROVÝCH MĚŘENÍ FOTEL Systém FOTEL byl vyvinut pro zjišťování fázových poměrů mezi libovolnými body

Více

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol CZ.1.07/1.5.00/34.0452 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0452 OV_1_42_systémy CATV -

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika

Více

Zobrazovací jednotky a monitory

Zobrazovací jednotky a monitory Zobrazovací jednotky a monitory Zobrazovací jednotka - karta, která se zasunuje do jednoho z konektorů na sběrnici uvnitř počítače. Dva režimy činnosti: Textový režim - zobrazuje znaky uvedené v tabulce

Více

Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM

Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM 1 Požadavky na RDRAM - začátky Nové DRAM musí zajistit desetinásobné zvýšení šířky pásma srovnání výkonu procesoru a paměti. Náklady na výrobu a prodej

Více

Semestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku)

Semestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku) NÁVRH ÚZKOPÁSMOVÉHO ZESILOVAČE Semestrální práce z předmětu X37CAD (CAD pro vysokofrekvenční techniku) Číslo zadání 32 Jméno: Kontakt: Jan Hlídek hlidej1@feld.cvut.cz ( hlidek@centrum.cz ) ZADÁNÍ: Návrh

Více

Magneto-optický disk (3) Optické disky

Magneto-optický disk (3) Optické disky Optické disky Čtení z optického disku je prováděno laserovým paprskem, který dopadá na médium a odráží se od něj. Následně jsou snímány jeho vlastnosti (např.intenzita,stáčení roviny polarizováného světla)

Více

www.zlinskedumy.cz Střední průmyslová škola Zlín

www.zlinskedumy.cz Střední průmyslová škola Zlín VY_32_INOVACE_31_12 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

Příloha č. 3 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005

Příloha č. 3 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005 Příloha č. 3 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005 MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY PRO VNITROSTÁTNÍ RADIOKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY ROZHLASOVÝCH A TELEVIZNÍCH VYSÍLAČŮ A PŘEVADĚČŮ PRO PROVOZOVATELE ROZHLASOVÉHO A

Více

Univerzální digitální rekordéry Bosch Divar Nová dimenze digitálního nahrávání

Univerzální digitální rekordéry Bosch Divar Nová dimenze digitálního nahrávání Univerzální digitální rekordéry Bosch Divar Nová dimenze digitálního nahrávání Nová generace univerzálních digitálních rekordérů Divar pro oblast analogových technologií a technologií IP Nová generace

Více

Srovnání kvality snímání analogových veličin řídících desek se signálovým procesorem Motorola DSP56F805. Úvod. Testované desky

Srovnání kvality snímání analogových veličin řídících desek se signálovým procesorem Motorola DSP56F805. Úvod. Testované desky Srovnání kvality snímání analogových veličin řídících desek se signálovým procesorem Motorola DSP56F805 Anotace: Tento dokument vznikl pro interní účely Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů

Více

2.12 Vstupní zařízení II.

2.12 Vstupní zařízení II. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

SOU Valašské Klobouky. VY_32_INOVACE_3_01 IKT Pc grafika základní pojmy Mgr. Radomír Soural. Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

SOU Valašské Klobouky. VY_32_INOVACE_3_01 IKT Pc grafika základní pojmy Mgr. Radomír Soural. Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SOU Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3_01 IKT Pc grafika základní pojmy Mgr. Radomír Soural Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název a číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy SOU Valašské Klobouky,

Více

4x standardní vstupy

4x standardní vstupy Uvedení do provozu Toto DVR je speciálně vyrobeno pro USB rozhraní, USB3104 převádí videosignál pomocí USB do počítače. Má vkusný černý design a malou velikost, umožňuje jednoduché připojení k počítači.

Více

Modulační parametry. Obr.1

Modulační parametry. Obr.1 Modulační parametry Specifickou skupinou měřicích problémů je měření modulačních parametrů digitálních komunikačních systémů. Většinu modulačních metod používaných v digitálních komunikacích lze realizovat

Více

Genius 4x Čtyřosý pozicionér pro frézovací, vrtací a vyvrtávací stroje

Genius 4x Čtyřosý pozicionér pro frézovací, vrtací a vyvrtávací stroje Genius 4x Čtyřosý pozicionér pro frézovací, vrtací a vyvrtávací stroje K vykonávání automatických cyklů na stroji nemůsí být nutné instalovat komplexní a tudíž drahý CNC systém. Někdy je možno dosáhnout

Více

ednáš áška 15.11.2007

ednáš áška 15.11.2007 Umělec VI. předn ednáš áška 15.11.2007 Základní zpracování videa Čerpám m z Cs.wikipedia wikipedia.org Navajo.cz Atd. CO je to video? Video z latiny - vidět je technologie pro zachycování, zaznamenávání,

Více

Pevné disky. Pevné disky. Nárůst kapacity pevných disků

Pevné disky. Pevné disky. Nárůst kapacity pevných disků 1 Nárůst kapacity pevných disků 2 Cesta k dosažení velké kapacity 3 Cesta k dosažení velké kapacity 4 Cesta k dosažení velké kapacity a rychlosti Vyšší hustota stop vystavovací mechanismus, vedení hlav.

Více

Digitální paměťový osciloskop (DSO)

Digitální paměťový osciloskop (DSO) http://www.coptkm.cz/ Digitální paměťový osciloskop (DSO) Obr. 1 Blokové schéma DSO Konstrukce U digitálního paměťového osciloskopu je obrazovka čistě indikační zařízení. Vlastní měřicí přístroj je rychlý

Více

Interní norma č. 22-102-01/01 Průměr a chlupatost příze

Interní norma č. 22-102-01/01 Průměr a chlupatost příze Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 7.12.2004. Předmět normy Tato norma stanoví postup měření průměru příze a celkové

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

MSA PLUS Elektrosvařovací jednotky

MSA PLUS Elektrosvařovací jednotky Elektrosvařovací jednotky Nová generace jednotek Nová rukojeť Ochrana kabelů proti poškození Grafický displej Dobře čitelný, s nastavitelným kontrastem Jednoduchá klávesnice pro snadné ovládání v uživatelském

Více

Grafické adaptéry a monitory

Grafické adaptéry a monitory Grafické adaptéry a monitory 1 Obsah přednášky Generace grafických adaptérů. Principy AGP. Rozhraní monitorů. Principy tvorby barev. Video paměť základní principy. Monitor CRT základní informace. 2 Vývojové

Více

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE v zadávacím řízení ZLEPŠENÍ SYSTÉMU PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY MĚSTA TŘINEC (OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ) podle ustanovení 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název zakázky: Zlepšení

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol CZ.1.07/1.5.00/34.0452 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0452 OV_1_37_měření DVB-C s

Více

Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace

Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Vstup USB měřicího modulu AD24USB je tvořen diferenciálním nízkošumovým zesilovačem s bipolárními operačními zesilovači. Charakteristickou vlastností těchto zesilovačů

Více

Vývoj analogové televizní techniky

Vývoj analogové televizní techniky Vývoj analogové televizní techniky Obsah přednášky 1. Historické počátky televize 2. Vývoj analogové televize ve světě po druhé světové válce 3. Vývoj analogové televize u nás 4. Vývoj analogového satelitního

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 11.3.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 11.3.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25.2.2013 11.3.2013 Příprava Opravy

Více

Zesilovače. Ing. M. Bešta

Zesilovače. Ing. M. Bešta ZESILOVAČ Zesilovač je elektrický čtyřpól, na jehož vstupní svorky přivádíme signál, který chceme zesílit. Je to tedy elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Zesilovač mění amplitudu zesilovaného

Více