Sbor Církve bratrské v Havířově

Transkript

1 Roč. 10, číslo 9/2007 Sbor Církve bratrské v Havířově Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. Jan 15:16 ČLÁNKY -> okénko pro seniory... 3 NENAZÝVEJTE MĚ UŽ NOEMI, ŘÍKEJTE MI MARA - 1 ČÁST -> rozhovor...15 NECHAT SE VÉST BOHEM -> svědectví... 2 DISKUZE -> zprávy z Dětské Misie...8 KONFERENCE DM JDĚTE KE VŠEM NÁRODŮM A ZÍSKAVEJTE MI UČEDNÍKY DĚTI OSTRAVY SVĚDECTVÍ PATRICIE UNUCKOVI NA KONZUMNÍ 12 INFORMACE -> modlitby za Ostravu > modlitební předměty > pozvánky na akce KONTAKTY -> na sbor > na vedoucí sboru > na vedoucí služeb > webové adresy SBOROVÉ INFORMACE -> fotografie ze života sboru > narozeniny > pravidelné akce > výsledek nedělní sbírky > zprávy z Dorostu TÁBOR SAMUEL > zprávy z Orlové... 7 ZÁBAVA -> aforismy > pro děti > pro děti (výsledek soutěže) > smějeme se...18 Zbývá 5 dní...

2 SVĚDECTVÍ časopis sboru Církve bratrské v Havířově Roč. 10, č. 9/2007 Redakce: Eva Feberová (ef), bronteova@seznam.cz Libuše Poliačiková (LP), poliacik@seznam.cz Pavel Navrátil navrapa@gmail.com Foto na obálce: Markéta Gamrotová Náklady na 1 výtisk: 15,- Kč Příští uzávěrka: Vaše reakce na naši Bránu nebo příspěvky do Brány nám pište na brana.cb@centrum.cz Bránu si můžete stáhnout ve formátu Adobe PDF ze stránek sboru CB Havířov: kde naleznete i elektronický archív našeho časopisu. S Boží pomocí nashledanou někdy příště, protože bez Pána to opravdu nejde. Redakce Diskuse V práci míváme různé diskuse. Bavíme se o počasí, sportu či o pěknější polovině lidstva, někteří ženatí chlapi si postěžují na své manželky nebo je naopak vynesou do nebes. Probíráme politickou situaci, své děti, řešíme pracovní problémy. Někdy přijde čas na věci, kterým se říká - ne bezdůvodně - podstatné. Třeba tuhle jsme hovořili o spravedlnosti, pojmu, který je všem důvěrně znám. O dvojím metru při posuzování činů lidí, kteří se různí vlivem a disponibilní částkou v penězích, o tom, že se vytrácí pojem obecné spravedlnosti, pevného mravního základu, jenž je těsně spojen s vlastní (nejen) mravní integritou člověka. O tom, že může existovat pevný systém hodnot, na který odkazuje třeba Bible. O tom, že krást není normální, o tom, že náš národ má pokřivenou duši. Otázky s těžkým hledáním odpovědi, která může, ale nemusí být ani banální, ani jednoduchá. Ostatně na některé otázky nikdy neodpovíme. Předně si odpověď musí najít dotyčný sám a řešení některých hádanek zná jen samotný Bůh. Cena takového času spočívá však v něčem jiném. Ne v odpovědích, možná ani v otázkách kladených. Ty bývají až na výjimky stejné, po celou existenci lidstva. V takových okamžicích se stává, že odhodíte svou neprůstřelnou slupku a dovolíte nahlédnout druhým do svého nitra. Ti učiní totéž. Ty i tvůj přítel, já i můj spolupracovník. Paprsek světla. Porozumění. Být chvíli sebou samým. Takovým, jakým nás vidí Bůh. Zbývá 5 dní... Adam Gamrot, Orlová...do začátku evangelizace... "Naděje, zbavená iluzí" 2 Program na s. 28

3 OKÉNKO PRO SENIORY Nenazývejte mne již NOÉMI, říkejte mi MARA (1. část) Ještě jednou se na okamžik vrátíme do knihy Soudců. Je to biblická kniha smutných událostí. Popisuje dějinnou etapu Božího lidu v rozpětí let (od smrti Jozue až po proroka Samuele). V knize jsou popsány smutné kapitoly Gedeonových potomků, které velmi názorně a poučně ukazují, že víra se nedědí z otce na syna a syny. I synové věřících otců mohou skončit smutným, ba až tragickým koncem. Víra je Božím darem těm, kteří pro tento dar otvírají svá srdce. Kde v srdci vznikne, může působit nečekané věci. V této biblické knize však na řadě míst čteme: synové izraelští činili to, co je zlé před očima Hospodinovýma... (Sd 3,7; 3,12; 4,1; 6,1 atd.) Na konci této knihy pak čteme v posledním verši 21,25: a tak jeden každý, co se mu za dobré vidělo, to činil. Jak to mohlo končit??? Stalo se pak za času soudců, že byl hlad v zemi. (Rt 1,1) I odešel člověk z Betléma a bydlil jako host v zemi Moabské. (Rt 1,1) Hlad v zaslíbené zemi, jaký to paradox. Izraelci žili před příchodem do zaslíbené země v Egyptě jako otroci, ale hlad neměli. Hladu nepoznali ani na cestě do zaslíbené země. Když tam přišli, tato zem oplývala hojností mléka, medu, ovoce atd. Nyní přišel na zaslíbenou zem hlad a neúroda. Zapomněl Bůh na své sliby? Vysvětlení najdeme v Soudců 10,14: vy jste mne zase opustili, jděte si k těm bohům, které jste si zvolili a modlete se k nim, ať vás vysvobodí... Neúroda, drahota, hlad, existenční nejistota to byly důvody, proč mladá manželská dvojice emigrovala do Moábské země, která nebyla postižena. Možná zpočátku odolávali a všechno snášeli, ale pak síly došly a oni neunesli existenční nejistotu. Rozum ukazoval, že není naděje na zlepšení. V Bibli je zvláštní slovo, málokdy a málokdo mu rozumí: nebo je čas, aby se soud začal od domu Božího. (1Pt 4,17) Boží lidé jsou často v pokušení uhnout a ujít Božím soudům a vrátit se, až se situace změní. Možná, že řešili otázku a problém všech emigrantů: kde má člověk svou vlast a svůj domov? Ne, že by Bible zakazovala dobrovolnou emigraci či život v exilu. Upozorňuje však na následky, kdy nastává oddělení se od společného obecenství s Božím lidem. Nevidíme do duše této mladé manželské dvojice a proto nezaslechneme ujišťování, jakým se ujišťovali mnozí: tam, kde se bude mít člověk dobře, tam je jeho životní prostor a tam může mít svůj domov. Skutečnost je prostě taková, že jednoho dne uskutečnili svou emigraci. V Izraeli žila a pomalu dožívala tradice Mojžíšova, který raději vyvolil protivenství, které provází Boží lid, než mít nějaký přechodný prospěch. Elimelech to udělal přesně naopak než Mojžíš. Život přináší nejeden okamžik, kdy je potřeba učinit rozhodnutí na celý život. Velká rozhodnutí se dějí obyčejně náhle a síla charakteru se projevuje právě v těchto rozhodujících okamžicích. Nejeden takový okamžik rozhoduje o celé věčnosti člověka. Manželská dvojice z knihy Rut se ocitla v takovém okamžiku. Rozhodli se pro druhou možnost: netrpět s Božím lidem, ale mít raději prospěch a pohodlí. V nové zemi se zabydleli, hlad neměli, ale ani nepomysleli na návrat, když už OKÉNKO PRO SENIORY 3

4 v sousedním Izraeli hlad pominul. Než uběhla první desítka let, z rodiny Elimelecha zůstaly trosky. Nejprve zemřela hlava rodiny otec Elimelech, který se nedočkal ani svatby svých synů ani vnoučat. Potom zemřeli oba synové, kteří se oženili s Moabkami Orfou a Rut. Všechny tři ženy ruka života zasáhla na těch nejcitlivějších místech. Jaký smysl má život ženy, když ztratí manžela a děti a nemá naději na vnoučata? Jaký ještě má smysl život ženy, když jí muž zemře dřív, než jí mohl dát děti? (1 Tim 2,15) A co Noemi zůstala tu jako kůl v plotě osamocena, ale má tu ještě dvě nevěsty. V životě někdy přicházejí údery, které mají lidi vzpamatovat. První úder zemřel jí manžel, její druhá polovice. Bytost jí nejdražší. Postonával, pečovala o něho jak jen mohla, zemřel, ale první úder ji nevzpamatoval. Přenesla svoji lásku, pozornost a péči na syny. Když se nevrátili do Betléma, pokud Elimelech žil, nyní to bylo ještě složitější. Synové se chtěli oženit a vzít si Moábky za ženy. Srdce jí krvácelo, neměla sílu tomu zabránit, i když věděla, že je to krok proti Mojžíšově Zákonu. Události s ženěním se rozeběhly a ona je nedovedla zastavit. Známe takovou situaci ze života. Když běžíme s kopce, můžeme se ještě zastavit. Když však běžíme s kopce a vypadne nám z ruky míč, chceme ho dostihnout, zachytit - ale on má větší rychlost a už ho nedostihneme. Noemi přijala obě nevěsty do své domácnosti a domu a snažila se, jak to jen dovedla, oběma zvěstovat zvěst o jediném Bohu. Přivést je k poznání tohoto Boha. A pak přišel druhý úder smrt jednoho ze synů a brzy nato přišel třetí úder smrt druhého syna. Lidové přísloví říká: neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Biblická zpráva je stručná: ta žena zůstala sama, bez muže i bez dětí. (Rt 1,5) Teprve po tomto třetím úderu jakoby Noemi prohlédla. Poznáváme to podle jejího rozhodnutí: vrátit se do Betléma. Oheň Boží pravdy, oheň Božích soudů, který na ni dolehl, pronikal do její bytosti. Prožila ve své duši to, co prožilo mnoho lidí před ní i po ní, a co ap. Pavel vyjádřil v ep. Židům: pronikavou Boží řeč k ní, řeč, která je jako meč na obě strany ostrý a která proniká až na rozhraní duše a ducha, rozsuzuje myšlenky i touhy srdce. Nelze se před ní skrýt, protože je všecko odhaleno, i ty nejtajnější pohnutky lidských rozhodnutí. Boží řeč nemilosrdně odkryla všecko v nitru Noemi, ale pomohla. Ukázala její neposlušnost Božímu Zákonu. Tuto neposlušnost draze zaplatila. To ona, Noemi, se připravila o všechno krásné a drahé, co na této zemi v životě měla. Zřetelně uviděla, že kdyby i teď chtěla zůstat a setrvat v neposlušnosti, když ji Bůh volá k návratu do Betléma, navždy by ztratila svou duši. V jistém slova smyslu rozhodnutí Noemi se podobá cestě marnotratného syna, jehož podobenství posluchačům převyprávěl Pán Ježíš. I tento bezejmenný syn se rozhodl pro návrat ve chvíli, kdy ho tísní vlastní bída a opuštěnost a kdy myslí na hojnost doma. Boží Slovo se nikde nepohoršuje nad touto lidskou pohnutkou. Těžká osobní situace může být a má být pohnutkou k tomu, aby se člověk zastavil a zamyslil nad svým životem. Ve chvíli, kdy vykročí k návratu, objeví se dar síly k uskutečnění návratu a k překonání překážek. Pravdivost a opravdovost tohoto okamžiku rozsuzuje Boží Duch, jehož nelze oklamat. Když skončil tento proces sebereflexe v jejím srdci, pověděla svým snachám: rozhodla jsem se vrátit do Betléma. Nemohly rozumět hloubce tohoto rozhodnutí, ale protože ji znaly, pochopily, že jí jde o něco velikého a opravdového. A rozhodly se, že půjdou s ní. Jejich rozhodnutí ji mohlo potěšit, vždyť ony byly to, co jí po synech zůstalo jako dědictví. Jejich rozhodnutí je krásným svědectvím, které ukazuje, že nebyla něja- 4 OKÉNKO PRO SENIORY

5 kou zlou a nespravedlivou tchyní, ale dobrou maminkou, se kterou žily v pohodě. Smíme tušit, že přes všechnu bídu a mdlobu víry, jaká byla v rodině Elimelecha, svědectví o Hospodinu tu přece nějaké bylo, když se ony rozhodly dobrovolně jít s Noemi do judské země. Když zařídily všechno potřebné k odchodu, vydali se na cestu. Když ušly kus cesty, možná někde na hranicích země moabské a judské, došlo k rozhovoru, který měl zviklat obě nevěsty a odvrátit je od úmyslu jít dál s Noemi. (Rt 1,8-14) Tuto chvíli lze právem nazvat hodinou pravdy. Po ní se Orfa rozhodla vrátit se ke svému příbuzenstvu. V nastalé hodině pravdy padlo rozhodnutí. Rut i Orfa se musí rozhodnout. Od chvíle, kdy přišly do domu Elimelecha, toho mnoho viděly, slyšely o živém Bohu a mohly srovnávat s moabským náboženstvím. Nyní přišel okamžik rozhodnutí. V izraelské zemi žije Boží lid. Věří v živého, jednoho Boha. Tento Bůh vyžaduje po lidech úctu, lásku, poslušnost, bázeň. Rut viděla, že se Noemi ani uprostřed bolestných ztrát manžela a synů neobracela k modlám, ale k tomuto živému Bohu, který byl její silou a útěchou. Tento živý Bůh zaujal v jejím srdci místo, místo pohanských a moabských bohů. Byla rozhodnuta nevrátit se k příbuzným ani k moabskému náboženství. Když na ni Noemi naléhala a vyzývala ji k návratu, vyslovila své vyznání a rozhodnutí. Kdyby nebyla Noemi tak zabraná do svých problémů a bolestí, musela by žasnout a radovat se z tak jasného rozhodnutí a vyznání. Noemi ani ve snu netušila, že se Rut už dávno vzdala pohanství a vydala se, přimkla se k izraelskému Bohu. Nalezla milost u Boha. Žije v nebi i v dějinách. Byla uznána za hodnou stát se pramáti nejslavnějšího izraelského krále Davida. Její rozhodnutí nebylo vzplanutím okamžitého nadšení, ale je to vyznání klidného a zralého uvážení, a z toho i rozhodnutí. (Rt 1,16-17) Spisovatel Broučků farář Karafiát měl jednou velmi odvážné kázání na text: Pojď za mnou... (Mt 9,9) V kázání však neustále znělo: nechoď za Ježíšem jestliže to nemyslíš vážně, opravdově, čestně, upřímně. Nechoď za Ním, když zamýšlíš jen na chvilku si s Ním zaflirtovat (chvíli s Ním, chvíli se světem). On nestojí o ty, co chtějí hrát na obě strany. On nestojí o ty, kdo mají plno výmluv, omluv, důvodů, objektivních potíží. Když to však myslíš opravdově a pravdivě a čestně, i když tu a tam zklameš, pak jdi za Ním. Při přijímání za členy do sboru by měli mít kazatelé a staršovstva sboru odvahu položit každému hlásícímu se otázku: myslíš to opravdově, doopravdy s Pánem Ježíšem? V takové chvíli pravdy by každý hlásící se měl nahlas sobě i představitelům církve dát pravdivou odpověď. A možná, že bychom slyšeli tak krásná vyznání, jaké tehdy zaznělo na hranicích Moábu a Izraele, nebo by možná měl sbor méně členů. Opusťme nyní Rut a věnujme se Noemi. Po obtížné cestě, která ještě trvala dlouho, jednoho dne došly až do Betléma, původního bývalého bydliště Elimelecha a Noemi. Brzy se rozšířila zpráva o jejich příchodu. Jen nejstarší pamětníci rozpoznali v jedné z žen Noemi a projevili úžas. To že je Noemi? Jak se změnila. Jak zestárla. Když ji vítaly, odvážily se vyslovit i její jméno: Noemi (v překladu jméno znamená líbezná rozkošná krásná). Takovou ji znali před léty, kdy odcházela. Byla mladou krásnou ženou, se svěží tváří a nyní má plno vrásek na obličeji. Má sehnutou postavu. Je to ta Noemi? Do lidské tváře píše život nepopsatelným písmem historii člověka. Nejen šťastné chvíle, ale především utrpení, chvíle smutku a trápení. Vše, co prožila, vepsalo svá znaménka do obličeje a postavy. Způsob života, jeho prožitky, zápasy, bolesti OKÉNKO PRO SENIORY 5

6 i radosti vyryjí své stopy. Stejně jako bezesné noci, dlouhodobá trápení. Kdyby někdo uměl číst, co všechno by vyčetl z lidských tváří, které jsou někdy smáčené potoky slzí. Dnes se v mnoha reklamách nabízejí prostředky, které mají zakrýt stopy toho, co člověk prožil nebo prožívá. Když Noemi slyší vyslovovat od pamětníků své jméno (líbezná, krásná, rozkošná), protestuje. Neříkejte mi Noemi (už dávno jí nejsem). Říkejte mi Mara (bolestí sehnutá neboť hořkostí velikou mne naplnil Všemohoucí). (Rt 1,20) Říkejte mi Mara, neboť Hospodin mi připravil trpký úděl života. Odcházela jsem s plnou náručí a teď se vracím s prázdnou náručí... Toto slovo dává nahlédnout do jejího nitra, i když tomu všemu bylo jinak. To ne Všemohoucí, ale Elimelech a Noemi si zkomplikovali život, když si ho nasměrovali jiným směrem, než chtěl Bůh. Její slova však prozrazují, že vnímá realitu života. Krása mládí a jejího života odešla. Tak tomu je v lidském životě. Člověk je jako květina, která vyroste, vypučí, na čas krásně rozkvete, ale pak vadne a odkvétá. Proti tomu nebyl vynalezen žádný lék, medikament, nevyrostlo žádné koření. To, co lze dnes vidět u mnoha lidí, je možné nazvat retušování. Ztrátu mládí, krásy, vadnutí v obličeji, známky stárnutí se lidé snaží uměle a pomocí chemie zaretušovat. Věřící lidé znají jiný způsob, jak se vyrovnávat se ztrátou mladosti a krásy. Je to v prvé řadě ten způsob, kdy se ztotožníme, řekneme své ano k této ztrátě a realitě. Víme, že Boží vůle byla jiná. Je to následek našeho hříchu v ráji pádu člověka v ráji, následek našeho hříšného života. Hyneme od hněvu Tvého a prchlivostí tvou jsme předěšeni. (Ž 90,7) Přistupuje k tomu i další ano, které představuje tajemství života skrze Pána Ježíše. Starý Zákon ho jen tušil ve slovech Žalmu 103: On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, po celý tvůj život tě sytí dobrem, tím se obnovuje tvoje mladost... (Ž 103, 3-5) Z Nového Zákona víme, že je věčné mládí a věčná krása v království vzkříšení a věčného života. Vyznavači Pána Ježíše, kteří tyto skutečnosti mají na paměti a kteří svůj život naplnili službou, obětavou láskou, smysluplnou péčí o druhé, sentimentálně netruchlí nad ztrátou mládí a krásy, protože ví, že to nejkrásnější je teprve čeká v království Nejkrásnějšího ze synů lidských Božího Syna. V dalším počínání, jak dalece uvádí Bible, vidíme, že se Noemi nezahrabala do své strastiplné minulosti, netruchlila nad tím, co nenávratně odešlo a co se už nevrátí (mládí, krása, líbeznost). Vidíme, jak se ujímá Rút, která při ní věrně zůstala a ze všech sil jí pomáhá zařadit se mezi Boží lid. Pokračování příště. Zdeněk Chromčák VÝSLEDEK NEDĚLNÍ SBÍRKY Neděle 9. září Neděle 16. září Neděle 23. září Neděle 30. září 1256,-Kč 1694,-Kč 1798,-Kč 1364,-Kč Děkujeme všem ochotným dárcům. Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. Filipským 4:9 6 OKÉNKO PRO SENIORY, VÝSLEDEK NEDĚLNÍ SBÍRKY

7 ZPRÁVY Z ORLOVÉ Září, coby školní měsíc, byl ve znamení reaktivovaného dorostu, obnoveného setkávání Tabasca a zároveň bylo z hospodářského hlediska zapotřebí pár nutných nákupů. Tolik krátkým úvodem na začátek, nuže k věci. Dorost po letních prázdninách opět existuje, a to v zásadě ve stejné sestavě, k žádným změnám zatím nedochází, jestli je tomu dobře, nevím, nicméně dorostenci na setkávání dorostu přicházejí rádi a dorost je takříkajíc chytá, takže co víc si může přát dobrý vedoucí :-)? První setkání po prázdninách bylo společné s Havířováky, a to ve znamení vzpomínek na léto, letní tábor, s malou reminiscencí na Danielovu svatbu. Další setkání již byla samostatná, společná akce se chystá :-), takže dorosťáci, těšte se :-) Tabasco, klub pro mládež, byť v orlovských podmínkách to není zcela pravdivá definice, neboť na něj dochází i pár skvělých lidiček, kteří dle věkových tabulek jsou už někde jinde. Ovšem, je to překážka, když je všem spolu dobře? Myslím, že určitě ne, zejména když Pán žehná těmto chvílím. Daniel i přes velikou dálku je nám i nadále nápomocen, především však Tabascu. Počítačově nadanější i méně nadaní určitě znají kouzelné slůvko SKYPE, což je internetová telefonie, resp. videokonference zdarma. Je třeba mít pouze nonstop připojení k internetu, nainstalovaný patřičný program, mikrofon i bedýnky (webkameru) k počítači, a můžete si povídat jak dlouho chcete. Tímto způsobem bude i v nedaleké budoucnosti, dá-li Pán, fungovat i výuka angličtiny. Z hospodářského hlediska Museli jsme koupit nový vysavač, místo starého s dosluhujícími ložisky, novou lednici, místo nefungující staré, a zároveň sporák do kuchyně, předchozí, získaný předtím takzvaně z druhé ruky, hrozil prostou explozí. Díky Bohu i za tyto zdánlivé maličkosti. Není to samozřejmostí. S tímto prostým konstatováním a poděkováním i za vaše modlitby a podporu toto své povídání pro tentokrát končím. Modlitby 24-7 za Ostravu klubovna ČCE a SCE a.v. v Ostravě Co to jsou Modlitby 24-7? Je to forma modliteb, ve které se křesťané z města společně modlí. Zřídí společnou místnost, kam přichází a nepřetržitě se 24 hodin denně po několik dní a nocí střídají jednotlivci nebo skupinky a modlí se hodinu nebo i více hodin v prostředí, které přináší spoustu inspirace a povzbuzení k modlitbě. Je to takový Boží stánek uprostřed města a Pán Bůh tam je silně přítomen!

8 ZPRÁVY Z DĚTSKÉ MISIE Konference Dětské misie V sobotu 6. října od 9 do 15 hodin se v naší modlitebně konala konference Dětské misie na téma Tajemství radostného života a služby. I když byla určena především pro pracovníky s dětmi, svým obsahem měla co dát každému z nás. Přestože jsem mohl na konferenci být jen dopoledne, bylo tam mnoho věcí, které mě oslovily a rád bych se o ně podělil. Hlavním řečníkem na konferenci byl bratr Petr Húšť ze Vsetína, v minulosti pracovník KAMu a hlavní koordinátor mládežnické aktivity Turbo 316, navazující na televizní pořad Exit 316. V současné době pracuje v Křesťanských sborech jako hlavní služebník pro práci s mládeží (něco jako David Novák v CB). Ve dvou přednáškách a jednom semináři Petr mluvil o tom, co je pro nás důležité, abychom Pánu Bohu mohli sloužit naplno a ještě si to užívat. Z mnoha myšlenek, které mě oslovily, bych chtěl zmínit pár střípků: Když se učedníci vrátili z první misijní cesty, na kterou je Ježíš poslal, byli plní nadšení a radosti z úspěchů, které zažili. Pán Ježíš obrací jejich pohled k jiné radosti: Radujte se z toho, že vaše jména jsou zapsaná v knize života. Tuto radost nikdy nemůžete ztratit. Kolik naší radosti je závislé na našem úspěchu? Tajemství úspěšné a rostoucí služby ve sboru nestojí na schopných jednotlivcích, ale na tom, když každý dělá to, k čemu je obdarován. Znáš své obdarování? Využíváš je? I Pán Ježíš někdy prožíval vyčerpání. Přestože byl Božím Synem, potřeboval obnovovat svoje síly. Sílu čerpal dvojím způsobem: skrze ztišení a to, že nechal Otce mluvit do svého života ( Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. ) skrze poslušnost a službu ( Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mě poslal... ) Naše služba nemusí růst s množstvím času, který jí věnujeme. Služebník se může ve službě taky utopit. Existuje pravidlo 7. dne: Šest dní budeš pracovat... Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha... Pán Bůh nám daroval 7. den k odpočinku, zastavení a naslouchání. Učme se mít čas se zastavit a naslouchat Bohu. To může úplně změnit náš život. Zdeněk Maňásek Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky Milý modlitební příteli, Posledními letními dny končí misijní projekt Dětské misie v Havířově: Oslovení dětí zvěstí evangelia 2006 LÉTO PODZIM ZIMA JARO LÉTO V projektu byly mezi jinými vypsány obce a města na Karvinsku. Společně s Ostravou, která má 23 obvodů, to je asi 60 obcí. Naší touhou bylo oslovit evangeliem Ježíše Krista děti, které doposud tuto radostnou zvěst nikdy neslyšely. Do projektu se zapojilo asi 15 ochotných pracovníků s dětmi. Společně jsme oslovili kolem 1000 dětí z 15 obcí a měst. Evangelium tak poprvé ve svém životě slyšely další děti z Albrechtic, Bohumína, Českého Těšína, Horních Bludovic, Stonavy, Radvanic, Mi- 8 ZPRÁVY Z DĚTSKÉ MISIE

9 chálkovic a dalších obcí. V Radvanicích se našeho programu na jednom malém hřišti v průběhu celého týdne zúčastnilo asi 15 dětí. Protože jsme tam pravidelně přijížděli ve 14:30, děti na nás pokaždé čekaly. Ve středu se na náš klub přišla podívat jedna maminka se dvěmi chlapci. Nejprve se nás vyptávala, jestli nejsme Svědkové Jehovovi, a když se ujistila, že nejsme, dovolila chlapcům zůstat. Na konci klubu mne pak oslovila s prosbou, že by si chtěla prohlédnout mou Bibli. Několik minut si ji velmi pečlivě prohlížela, a pak prohlásila, že by ráda měla svou vlastní Bibli. Nabídl jsem se, že ji mohu opatřit Nový zákon. Druhý den na nás už nečekaly jen děti, ale i zmíněná paní. Když jsme se pozdravili, prohlásila, že by si ráda dnes poslechla náš program pro děti. S radostí jsem souhlasil a věnoval jí Nový zákon. Během programu se k nám ještě přidala jedna babička. Prostě přišla, posadila se mezi děti a poslouchala. V pátek ve 14:30 na nás už čekaly děti, maminka i babička. Pátkem náš klub (v podstatě bohoslužby) na tomto místě končil, a nám se najednou s těmi všemi, dříve neznámými lidmi, nechtělo loučit. Děti od nás na závěr dostaly diplomy a Knihu otázek. Diplom jsme s radostí také vypsali mamince a babičce. Rozloučit se s námi přišel i manžel zmíněné paní a několikrát jsme z úst dětí i maminky slyšeli pozvání, abychom zase co nejdříve přišli. Velmi zřetelně jsme pocítili, že za tím vším je Boží moc! Děkujeme Pánu Bohu, že jsme mohli být u toho, když On pracoval! Děti se během tohoto období zprávu evangelia dozvěděly většinou od konkrétních misionářů. Jinde to bylo například díky Knize otázek nebo evangelizačnímu letáčku. Někde jsme dokonce akce připravili ve spolupráci s obecním úřadem. Chceme upřímně poděkovat vám všem, kteří jste se jakoukoli formou připojili k tomuto projektu. Děkujeme těm, kteří se zapojili do organizace i realizace misijních akcí pro děti. Děkujeme za modlitby i finanční podporu! Ježíš přistoupil a řekl jim: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. Matouš 28,18-20 Je však stále ještě mnoho dětí bez Boha na světě! Hrají si na dvorcích, hřištích a ulicích našich měst a vesnic, ale neznají živého Boha a Zachránce z hříchu. Jsem vděčný za slova z Matouše 28,18-20, která už celá staletí motivují následovníky Ježíše Krista k misijní službě. Chválíme Našeho Pána za Jeho milost a požehnání. Prosíme ho, aby doba milosti ještě dál trvala i pro děti a mládež v naší zemi. Věrka a Petr Unuckovi DĚTI OSTRAVY Milý modlitební příteli, S radostí Tě chceme informovat o tom, že se rozjíždí misijní projekt: DĚTI OSTRAVY. Další informace se můžeš dozvědět na stránkách Pokud Tě Pán Bůh povede i k finanční podpoře zmíněného projektu, můžeš svůj dar zaslat skrze účet Dětské misie: /0100 vs: Peníze zaslané na tento účet a variabilní symbol budou použity výhradně k misijní službě mezi dětmi v Ostravě. Modli se, aby Pán Bůh povolal k misijní práci mezi dětmi v Ostravě věrné a pokorné služebníky. Prosíme také o přímluvné modlitby za sbory v Ostravě, aby členové sborů viděli duchovní potřeby dětí ve svém okolí a s Boží pomocí se je snažili naplňovat! Věrka a Petr Unuckovi ZPRÁVY Z DĚTSKÉ MISIE 9

10 Svědectví Patricie O Patricii K. jsme už psali, přesto se o ní chceme zmínit znova. Nedávno jsme byli velmi potěšeni jejím svědectvím, které přečetla na dorostovém pobytu. S jejím dovolením otiskujeme část toho, co si napsala. Často se modlím a děkuji za to, že jsem mohla v Albrechticích poznat tolik nových přátel a že jsme všichni jako velká rodina. Já jsem to doposud nikdy nechápala, protože vyrůstám v nevěřící rodině... Jsem Pánu Bohu vděčná za každý křesťanský pobyt, tábor a klub, ve kterém mohu být. Je pro mně stále těžké nedělat hříchy, ale snažím se o to a modlím se za to... mám takovou radost, že bych nejraději nějakou kamarádku tak pevně chytila a dlouho ji objímala. Někdy zase nevím, jak to vyjádřit... chtěla jsem vám alespoň prostřednictvím tohoto svědectví sdělit, že vás mám strašně moc ráda a když se třeba budeme někdy vítat a já vás pevně obejmu a budu vás objímat alespoň minutu, tak si prosím nemyslete, že jsem blázen. Při posledních větách svědectví (bylo trochu delší) už v místnosti téměř všichni plakali a když skončila, postavili se všichni do řady a asi 20 mladých lidí ji postupně objímalo. Myslím si, že se v této chvíli celé Nebe radovalo! Unuckovi na Konzumní 12 Prožili jsme velmi horké a aktivní léto. Hodně jsme cestovali. Několikrát jsme balili a vybalovali naše zavazadla. Děkujeme Pánu Bohu, že jsme se jako rodina mohli účastnit některých akcí, kde Petr sloužil. Na dvou místech jsme mohli sloužit společně. Je to pro nás všechny velká radost, že můžeme být ve službě spolu. Vnímáme to jako úžasný Boží dar, za který jsme velmi vděční! Měli jsme také čas odpočinku a prožili jsme krásný týden ve Vysokých Tatrách. Teď trochu bilancujeme a připravujeme se na další misijní rok v DM, který začíná vždy v září. Srdečně Tě také zveme k nám na návštěvu. Velmi rádi přijímáme hosty a rádi také navštěvujeme další členy Boží rodiny. Cítíme to úplně stejně, jak o tom psala ve svém svědectví Patricie. Takže se těšíme na Tvou Vaši návštěvu! Jedinou naší podmínkou a prosbou je včasná informace, že se k nám chystáte. S vděčností a radostí oznamujeme, že nám Pán Bůh svěřuje do péče další lidský život. Naše děťátko by se mělo narodit v březnu roku Prosíme o přímluvné modlitby za Věrku i nás ostatní, abychom vše dobře zvládli. Věrka a Petr Unuckovi Adresa centra DM: Dětská misie, Jičínská 549, Příbor Adresa domů: Petr a Věrka Unuckovi, Konzumní12, Havířov-Šumbark Telefon domů: , mobil: , petrunucka@seznam.cz Bankovní spojení: č.ú.: /0100, VS 6704, KS 558, KB, exp. Příbor 10 ZPRÁVY Z DĚTSKÉ MISIE

11 ZPRÁVY Z DOROSTU Tábor Samuel 2007 Letošní tábor, kterého se jako vždy účastnil jak havířovský, tak orlovský dorost, se odehrával v Nejdku u Bělotína nedaleko Hranic na Moravě v termínu Samuelovy knihy byly hlavním tématem letošního dorostového tábora. Vedoucí se dlouhými předtáborovými přípravami snažili pro dorostence vytvořit tu nejlepší atmosféru, aby se mohli ponořit do příběhu těchto knih, které se odehrávaly za dob krále Saula a Davida. A to se jim podle mého velice podařilo. Stali jsme se izraelským lidem a společně jsme procházeli příběh po příběhu, bitvu po bitvě. Na chvíli jsme se stali zemědělci, pasáčky ovcí, neohroženými božími bojovníky, hudebníky, staviteli, přádelníky... Počasí na táboře bylo velice pěkné. A to se neblahým způsobem odrazilo na stavu hladiny vody potůčku v táboře. Byli jsme odkázáni pouze na vodu, kterou jsme si vozili z Nejdku. Ale i tak nám to nepokazilo táborovou náladu. Kuchařky (a že se jich na táboře vystřídalo dost) nám připravovali nejrůznější dobroty, na kterých jsme si všichni moc pochutnávali. A kdo to měl všechno na starosti? David Kubíček (hlavní vedoucí), Zuzka Hloušková (zástupce hlavního vedoucího), Vlaďka Staňková, Světlana Melkusová, Lucie Prokopová, Ester Lipusová, Eliška Siudová, Petr Křevký, Petr Varmuža, David a Dan Litvanovi. Technické zázemí tábora nám zajišťoval Štěpán Otisk a Tomáš Kulhánek. Ale o to nejhlavnější, což byla starost o naše plná bříška, se staraly: naše hlavní kuchařka Pavla Kubínková, Lucie Budínová, Zuzka Prokopová, Jana Kočnarová, Eva Mórová. Zdravotní péči po dobu tábora nám zajišťovali: Irena Klimková (Křevká) a Jirka Dušek. Velkými pomocníky Davidovi byla jeho rodina (Lýdie, Davídek, Lýdinka a Jakoubek). Jak se líbil tábor našim dorostencům? Tak na to jsme se už raději zeptali přímo jich. Našli jsme sedm dobrovolníků, kteří před námi neutíkali a měli dost odvahy, aby nám odpověděli na pár otázek. Tímto chceme poděkovat za statečnost Adéle Orawské, Pavle Bujokové, Miriam Maňáskové, Davidovi Kilnarovi, Honzovi a Jakubovi Holubcovým a Ondrovi Kupskému. Jaká byla atmosféra na táboře? Adéla: Bylo to super, mě se tam hodně líbilo. David: Solidní. Honza: Biblická, bojová... Byla dobrá, bojovali jsme tam, probírali jsme knihy Samuelovi a tak. Jakub: No byla... hustá. Dobrá byla... docela. Miriam: Byla dobrá, protože tam byli fajní lidi, byla sranda. Ondra: Zajímavá, legrační... Pavla: Byla super, hodně bojovná. Jaký byl tvůj nejsilnější zážitek na táboře? Adéla: Asi všechny. Super bylo, že bylo hezky. David: Fotbal. Honza: Určitě poslední táborák, protože na něm bylo shrnutí tábora a hlavně ceny. Jakub: Chytání kaprů. Miriam: Těch zážitků tam bylo hodně. Ale nejsilnější byl asi poslední táborák, protože byl výjimečný. ZE ŽIVOTA SBORU 11

12 Ondra: Asi bitvy s Pelištejci. A ještě táboráky, které byly hezké, protože se zpívalo, hráli jsme různé hry a byla sranda. Pavla: Nejsilnější byly skupinky. Měli jsme tam super kolektiv s holkama, bylo to velice osobní. No prostě super. Jaké bylo okolí tábora? Adéla: Velmi zajímavé, hlavně kadibudky :-) No až na tu vodu, která se musela přivážet, protože tam nebyla. David: Samý les. Honza: Bylo dostačující až na to, že tam bylo málo vody. Jakub: Samý rybník, pár stromů, silnice, úly a louky. Miriam: Byli tam lesy, akorát bylo blbé, že tam nebyla voda. Ondra: Málo vody, museli jsme se koupat v kalužích, hodně lesů, vos a včel. Pavla: Bylo skvělé, až na málo vody. Těšíš se na další tábor? Adéla: Jo, těším se velice. Protože to bude asi můj poslední. David: Docela jo. Honza: Jo, určitě. Jakub: No jo, docela jo. Miriam: Určitě, protože bude sranda. Ondra: Ano, těším. Těším se na děcka a na táboráky. Pavla: Jo těším, bude to asi taky můj poslední. A proč jsi vůbec jel/a na tábor? Adéla: Protože jsem chtěla být s normálními lidmi. David: Protože jsem chtěl poznat nové prostředí. Honza: Protože jsem chtěl a protože jsem chtěl být delší dobu s dorostem. Jakub: Protože mě tam přihlásili rodiče. Miriam: Protože tam jeli lidi z našeho dorostu i z dorostu z Orlové. A protože doma nemám co dělat o prázdninách. Ondra: Protože jsem se těšil na děcka a na atmosféru. Pavla: Protože jsem nebyla schopná se rozhoupat jít na dorost, tak jsem se aspoň rozhoupala jet na tábor. Ester Lipusová, Petr Varmuža FOTOGRAFIE ZE ŽIVOTA SBORU Hosty byli Samuel a Radka Fürstovi z Frýdku-Místku se svými dětmi Klárou a Matoušem. Radka se ujala slovíčka pro děti, Samuel posloužil Božím slovem. Rozhovor s nimi najdete na s ZPRÁVY Z MLÁDEŽE, FOTOGRAFIE ZE ŽIVOTA SBORU

13 Svatba Petra Křevkého a Ireny Klimkové Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. 1K 13,7 Svatba Daniela Johnsona a Kim FOTOGRAFIE ZE ŽIVOTA SBORU 13

14

15 ROZHOVOR Nechat se vést Bohem... V neděli mezi nás zavítali manželé Samuel a Radka Fürstovi z Frýdku- Místku. Radka měla moc hezké maňáskové slovíčko pro děti, Samuel posloužil Božím slovem. Něco nám o sobě prozradili, přesto jsem je přes ještě trochu vyzpovídala a tak se s nimi můžete setkat v naší Bráně. LP 1. Jste tady ze Slezska - nebo odkud pocházíte? Samuel: Já jsem se narodil v Brně, ale od roku 1979 jsem bydlel s rodiči a se svými třemi sestrami v Ostravě. Po svatbě s Radkou jsme se přestěhovali do Frýdku- Místku, Radčina rodného města. 2. Jste z věřící rodiny? Samuel: Ano, oba dva jsme vyrostli ve věřících CB rodinách. 3. Jak dlouho patříte Pánu Ježíši? Jak jste uvěřili? Samuel: U mě to byl několikaletý proces, kdy v jedenácti letech jsem na evangelizačním shromáždění reagoval na výzvu a prožil tak pohnutí svého svědomí Božím Duchem. Poté jsem se asi dva roky zmítal v různých depresích a pocitech nejistoty spasení. Nakonec jsem se s tím svěřil své mamince a ta mě vyzvala, abych se modlil s ní za přijetí Pána Ježíše a já to s radostí udělal. Radka: První rozhodnutí pro Pána Ježíše bylo v mých 4 letech. V pubertě jsem své rozhodnutí potřebovala udělat ještě jednou, a udělat to nejen srdcem, ale i rozumem. V 11 letech mi umřel dědeček a mě začalo velmi zajímat, kam půjdu já, až umřu. Asi za čtvrt roku nejistot a přemýšlení o svém vztahu k Bohu jsem přišla z nedělního kázání a Bůh mě vedl na kolena, abych vyznávala hříchy a poprosila jsem Ho o to, aby se stal pánem mého života. 4. Říkali jste, že sloužíte sedm let, Samuel jako vikář - ale kratší dobu - v jaké oblasti jste sloužili předtím? Samuel: Před manželstvím jsem zpíval v Ostravském pěveckém sboru a pak jsem byl zapojen do vedení křesťanských dětských klubů, misijně zaměřených. V manželství jsme s Radkou vedli dorost ve Frýdku-Místku, pak jsem byl rok vedoucím mládeže a přitom jsme vedli skupinky Biblického studia pro kluky a holky. Bůh nám před třemi roky dal touhu věnovat se chodícím párům v našem sboru a vyslyšel naši prosbu o informovanost v této oblasti tím, že jsme hodně načerpali na týdenním pobytu manželských setkání pod vedením manželů Horských. Po příjezdu z tohoto pobytu jsme 1x za měsíc pořádali přednášky pro manželské a chodící dvojice. Radka: Samko už napsal, jak jsme sloužili spolu jako manželé. Já jsem za svobodna vedla besídku a pak asi 5 let dorost ve Frýdku-Místku. 15

16 5. Říkali jste, že jste vedli skupinky pro předmanželské a manželské páry. Můžete nám o tom říci něco bližšího? Byly to přednášky na téma: Zamilovanost versus láska, typy osobnosti, plánování svatby, odpuštění, sebepřijetí, přijetí partnera, rozdíly mezi mužem a ženou, sexualita v manželství, jak přežít konflikt a ještě z něj vytěžit perlu, pět jazyků lásky. Sehnali jsme si křesťanské knížky a snažili se pak zábavnou formou, pomocí příkladů i z vlastního života lidem přiblížit Biblický pohled na vztah mezi mužem a ženou. I když nejsme žádní odborníci, vnímali jsme zájem a radost ze vzájemného sdílení. Časem se v programu zvětšil prostor pro diskuse a zkušenosti všech zúčastněných, za což jsme Bohu moc vděčni. Naší další touhou v této službě je založit domácí skupinky manželských párů, kde chceme probírat první téma: Jednotu v manželství. Chceme být také nápomocni těm, kdo chtějí vstoupit do manželství, formou poradenství a yučování. 6. Radko, podle maňásků soudím, že se ve sboru věnujete také práci s dětmi (pokud Vám to čas dovolí). Ty maňásky jste šila sama? Odkud berete texty? Jsem vděčná za možnost sloužit ještě se dvěma "sestřičkama" z našeho sboru v divadle s maňásky a předávat tak dětem i dospělým Boží slovo nenásilnou a často i úsměvnou formou. Bylo to pro nás povzbuzením slyšet váš smích a reakce na nedělní slovíčko pro děti, které jsme u vás hráli - děkujeme! Loutky šije moje maminka Květka Vítková a scénáře si některé vymýšlíme sami a některé používáme z "Veselých rukavic" z Havířova, od kterých jsme se před rokem na školení naučili hrát a šít loutky. Prosíme vás za modlitby, abychom mohli sloužit s loutkami nejen ve sborech, ale i misijně - např. ve školkách 7. Samueli, Radka je zdravotní sestra. Mohu vědět, jaké bylo Vaše občanské povolání? Proč jste se rozhodl začít studovat a stát se vikářem (kazatelem)? Vystudoval jsem umělecké kovářství a pedagogické minimum, pak jsem pracoval jako leštič ve zlatnictví, potom v sociální oblasti, a to u mentálně postižených dětí a dospělých, jako pečovatel u matek s dětmi a se starými lidmi. Při práci s lidmi jsem cítil větší naplnění, ale pořád jsem toužil zkusit si kovařinu. Bůh mi mou touhu splnil. Pracoval jsem jako umělecký kovář a pak jako vedoucí terapeutických dílen kovovýroby pro bezdomovce. Již dříve, ale hlavně v posledním zaměstnání jsem vnímal touhu říkat lidem evangelium a to mi Bůh splnil tím, že mě postavil do Frýdku-Místku jako vikáře. 8. Jak se vám daří to všechno skloubit: malé děti, služba ve sboru, domácnost, Samuel studuje, musí to být náročné. Kde čerpáte sílu? Máte pravdu, že je to velmi náročné, ale i velmi krásné být při tom, když Bůh jedná v našich životech i kolem nás. Vede nás to k větší zodpovědnosti učit se organizovat čas, který nám Bůh svěřil. 16

17 9. Pokud už tedy máte nějaký volný čas, čemu se rádi věnujete? Samuel: Jako rodina milujeme výlety do přírody, bazén, společné povídání, modlitby, chvály, kdy mohu hrát na kytaru a Radka na příčnou flétnu. Také rád maluji obrazy, ale na to budu mít víc času asi až v důchodu. :-) 10. Jakou hudbu rádi posloucháte? Oba dva rádi posloucháme křesťanský folk - rock. 11. Máte nějaký oblíbený biblický verš? Asi náš svatební verš - Žalm 32,8 "Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko.", protože cítíme jak důležité je nechat se vést Bohem. 12. Prožili jste v poslední době s Pánem Bohem něco, o co byste se chtěli rozdělit? Před 14 dny měla naše čtyřletá Klárka podezření na zánět slepého střeva. A když jsme jeli na vyšetření do nemocnice, snažili jsem se jí vysvětli, že tam bude pan doktor, který jí vyšetří bříško. Klárinka se na nás smutně podívala a vyslovila svou velkou prosbu "Ale já chci, aby tam byla paní doktorka, a ne doktor. A já vím, že Bůh tam dá paní doktorku." S manželem jsme si pomysleli, že to se asi nesplní, protože na chirurgické ambulanci, aspoň v naší nemocnici. pracují většinou doktoři, a ne doktorky. No a hádejte, kdo nám otevřel: usměvavá paní doktorka - měla být na sále, ale primář jí dnes výjimečně poslal na ambulanci. Tak jsme jí hned mohli říct, že tam není náhodou, ale že se za to Klárka modlila. Je to pro nás příklad dětské přímé víry a Boží lásky, že slyší a vyslýchá naše modlitby. 13. Co vás v poslední době nejvíc potěšilo? Samuel: Mám radost z toho, jak mě Bůh učí jednat s lidmi při pastoračních rozhovorech. Žasnu nad svými dětmi, které přijímají Ježíše s větší jistotou a samozřejmostí, než my dospělí. A mám rád ty chvíle, kdy si se mnou povídají nebo se se mnou přátelsky perou. Miluji svou ženu a raduji se z toho, že mi ji Bůh dal do života. 17

18 Radka: Potěšila mě spousta věcí - povzbuzení od kamarádky, objetí od maminky, výhodná koupě dětského svetru. Ale asi nejvíc mě potěšilo a zahřálo u srdce, když mi manžel jen tak s nákupem potravin donesl kytičku a nebo když jsme se spolu s Klárkou houpali a já ji objala kolem ramen a ona řekla: "Maminko, když mě obejmeš najednou cítím, že mě máš ráda a já tě asi maminko miluju!" 14. A co je před vámi v nejbližší době? Rodinný výlet - zvládnout s dětmi vyjít na Lysou horu a radostné očekávání třetího miminka, které se má narodit v dubnu. Také sborový víkend v Malenovicích, na který nám přijede vysluhovat Večeři Páně kazatel David Kubíček z Orlové, na což se moc těšíme. 15. Je něco, za co bychom se mohli modlit? - aby nám Bůh dával moudrost rozdělovat čas mezi rodinou a sborem - Boží vedení do služby ve F-M a moudrost Ducha svatého do této práce. - za studium na ETS a vikariátské cvičení. Děkujeme za možnost odpovědět na vaše otázky - uvědomili jsme si, že máme spoustu důvodů k radosti a k díkům našemu nebeskému Otci. Kéž vám Bůh žehná ve vaší službě a celému Havířovskému sboru. Cítili jsme od vás spoustu lásky a přijetí. Samuel a Radka Fürstovi (Foto na s. 15 převzat ze stránek SMĚJEME SE? Policejní logika a teologická argumentace Dva kněží jedou velmi rychle na motocyklu a vysoce překročí povolenou rychlost. Zastaví je policista a káravě jim říká: "Uvědomujete se vůbec, co děláte? Co kdyby se stala nehoda?" Jeden z kněží opáčí: "Žádné strachy, synu, Ježíš je s námi." Policista nato vytáhne blok a povzdechne: " V tom případě vám musím dát pokutu. Je zakázáno, aby na motocyklu jely tři osoby." Aby všichni jedno byli... Angličan vykládá příteli: "V naší vesnici byly donedávna dvě církve, metodistická a baptistická. Ale duch jednoty zavál i k nám a církve se spojily." - "Takže teď je u vás jen jedna jediná?" - "Ne. Jsou tam tři. Sjednocená a obě původní." Cedule Zdroj: Kněz a pastor stojí u silnice a drží ceduli s nápisem: "KONEC SE PŘIBLÍŽIL! OBRAŤ- TE SE, DOKUD NENÍ POZDĚ!" Dohodnou se, že ceduli ukážou každému projíždějícímu autu. "Vlezte mi na záda, vy jedni náboženští fanatici!" zakřičí první řidič a prosviští kolem nich. Za zatáčkou náhle zakvílejí pneumatiky a ozve se hlasité šplouchnutí. "Myslíš si," zeptá se jeden duchovní druhého, "že bychom měli raději vytáhnout ceduli:,zbořený MOST? Zdroj: 18

19 POZVÁNKY PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ: Sbor Havířov Shromáždění neděle 9 00 čtvrtek Modlitební chvíle neděle 8 30 Dorost pátek Koinonia sobota Stanice Orlová Shromáždění neděle středa Dorost úterý KONFERENCE, SEMINÁŘE, ŠKOLENÍ,...: : konference Moc Boží přítomnosti II. Kontakt: info@kmspraha.cz, KMS, Primátorská 41, Praha 8.. Stránky věnované akci: Místo konání: sál SOU Spojovací, Učňovská 1, Praha 9-Jarov. Téma: Jak se stát takovým člověkem, jakého mě chtěl Bůh? Jak se stát podobným Kristu? Dále: modlitba naslouchání; Boží žehnající přítomnost; jak Boha lépe poznávat a přijímat od něj; důvěrnost; (Boží) otcovská láska nám dává sílu být; (Boží) mateřská láska nám dává zdravé vědomí vlastní osobnosti; uzdravení vůle; sebepřijetí; uzdravení vzpomínek; očištění představivosti; odpuštění; hranice; zneužívání; oslava Boží lásky... Na programu bude jak vyučování, tak osobní služba. Pořádá: Pořádá Křesťanská misijní společnost ve spolupráci s Evangelikálním teogickým seminářem : STUDNA vice informací najdeš na plakátku na straně 14. Kontakt: david.novak@cb.cz Stránky věnované akci: Pořádá: odbor mládeže CB : Jak vést dnešní mladou generaci ke Kristu Vyučující: David Novák Téma: Co se odehrává v srdci dnešního teenagera? Jaké otázky si klade a které věci vůbec neřeší? Čím žijí dnešní mladí lidé a co hýbe jejich hodnotami a formuje jejich pohled na život? Místo konání: KC KAM Malenovice (u Frýdlantu n/o.) Pořádá: KAM Kontakt: tel , Ráchel Benešová seminare@kam.cz Stránky věnované akci: POZVÁNKY, AKCE, PRAVIDELNÉ AKCE 19

20 : Pastorální epištoly Vyučující: Jiří Kantor Téma: Zkuste si to představit: Máte zodpovědnost za skupinku nebo mládež, za pár lidí v církvi nebo dokonce za celý sbor. A cítíte se osamocení, unavení, zdeptaní. Máte pocit, že skoro nic nejde dopředu, že se rozmáhají různé překážky a problémy... Zakoušel to i apoštol Pavel a jeho dva učedníci Timoteus a Titus... Místo konání: KC KAM Malenovice (u Frýdlantu n/o.) Pořádá: KAM Kontakt: tel , Ráchel Benešová seminare@kam.cz Stránky věnované akci: : Evangelikální teologická konference Téma: Liturgika bohoslužba církve (Bohoslužba sjednocující či rozdělující) Místo konání: Praha (sbor CB Praha 2-Vinohrady, Římská 43 metro A Náměstí Míru ) Kontakt: tel info@etspraha.cz Stránky věnované akci: Pořádá: Evangelikální teologický seminář pod záštitou České evangelikální aliance. Bližší informace a přihlášky: (přihlášky je možno vyžádat i v kanceláři ETS, Stoliňská 2417/41a, Praha 9) : Evropská unie a modlitba Vyučující: Pieter Bos(Nizozemsko) Místo konání: Praha, modlitebna KS, Na Žertvách 23, metro B Palmovka Pořádá: KMS Téma: Seminář o modlitbě a EU. Seminář je určen zájemcům o duchovní situaci v Evropě a o modlitbu. Na programu budou biblické výklady, politicko-kulturní analýzy i konkrétní modlitby. Cílem semináře je porozumět národům z Boží perspektivy a poznání využít k modlitbě. Bližší informace a přihlášky: adresa KMS nebo na vacha@kmspraha.cz :00: festival Vox 007 žánrově pestrý křesťanský hudební festival Místo konání: Praha (14:00 22:00, Komunitní centrum Matky Terezy, Na Sádce 18/1296, Praha 4-Háje) Stránky věnované akci: Hrají: Bezefšeho, Boudapsova, Gina (Jiřina Markovová), John de Jong (UK), Prorock, Maranatha, Manahem, Timothy (SK) Pořádá: Sdružení Pyramida, Arcidiecézní centrum pro mládež Praha a vydavatelstvím Rosa : Konference Lydií konference Křesťanského modlitebního společenství Lydie Místo konání: Praha, modlitebna CB, Koněvova 24, (pá 10:00 17:00, so 9:00 15:00) Kontakt: Ludmila Pavlíková, Vlčkova 1062/2, Praha 98, tel febulka@kamarad.cz V rámci konference proběhne Den modliteb, který je otevřený i pro muže (sobotní program). Téma: Boží věrnost (Žd 10,23). Vyučující: Mgr. Luboš Dörfl. 20 POZVÁNKY, AKCE