SOUHRN Z HODNOCENÍ NÁRODNÍCH PROGRAMŮ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH KONTAKT (ME), INGO (LA), COST (OC) A EUREKA (OE)

Transkript

1 SOUHRN Z HODNOCENÍ NÁRODNÍCH PROGRAMŮ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH KONTAKT (ME), INGO (LA), COST (OC) A EUREKA (OE) červen 2013

2 Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Česká republika v Evropském výzkumném prostoru CZERA. Autoři: RNDr. Vladislav Čadil, Ph.D. (cadil@tc.cz) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. (vondrak@tc.cz) 2

3 Obsah 1 Úvod Způsob hodnocení programů Projekty a jejich finanční podpora Výsledky programu a jejich využití Přínosy programů Administrativní náročnost projektů Závěry

4 1 Úvod V současné době se v souvislosti s komplexitou poznávacího procesu i poznávané problematiky na jedné straně a omezenými lidskými, finančními a materiálními zdroji na straně druhé zvyšuje význam mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. V Evropské unii k rozvoji mezinárodní spolupráce přispívá také možnost volného pohybu zboží (jakkoliv vědecké poznatky lze považovat za specifický druh zboží), kapitálu a pracovních sil a úsilí Evropské komise o vytváření společného Evropského výzkumného prostoru. Česká republika se dlouhodobě snaží o efektivní zapojení českých výzkumných týmů do mezinárodních výzkumných projektů a programů. Jedním z podpůrných nástrojů jsou národní programy pro podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích (VaVaI). Tyto programy jsou v České republice realizovány již poměrně dlouhou dobu. V závěru roku 2012 byly skončeny jedny z hlavních programů - programy KONTAKT, INGO, EUREKA a COST. Tato zpráva přináší souhrn z jejich hodnocení. Hodnocení se zaměřovalo na analýzu výsledků podpořených projektů a zhodnocení jejich celkových přínosů a to zejména pro instituce příjemců. Hodnocené programy se zaměřovaly na různé aspekty a formy mezinárodní spolupráce. Program KONTAKT ( ) se zaměřoval na podporu bilaterálních výzkumných projektů, INGO ( ) podporoval účast českých výzkumníků v mezinárodních výzkumných společnostech a organizacích, EUREKA ( ) zajišťoval financování výzkumných aktivit českých výzkumníků zapojených do projektů evropského programu EUREKA a program COST ( ) podporoval výzkumné aktivity českých řešitelů participujících v projektech evropského programu COST. 4

5 2 Způsob hodnocení programů Provedené hodnocení vychází ze dvou informačních zdrojů: veřejně dostupné databáze Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI) dostupné na stránkách a dotazníkového šetření provedeném mezi příjemci podpory. Z databáze IS VaVaI byly zjišťovány základní informace o podpořených projektech a údaje o výsledcích projektů, finanční velikosti a veřejné podpoře projektů. Dotazníkové šetření se zaměřovalo na zjištění informací o lidských zdrojích zapojených do řešení projektů, rozvoji mezinárodní spolupráce, přínosech této spolupráce, využití výsledků projektů a administrativní náročnosti přípravy a řízení projektů. Hodnocení vycházející z analýzy dat z IS VaVaI pokrývalo jen projekty započaté po roce 2002 včetně a ukončené do roku 2011, protože pouze za tyto projekty byly v databázi všechny potřebné (spolehlivé) údaje. V dotazníkovém šetření byli osloveni řešitelé všech podpořených projektů. Míra návratnosti dosahovala u programu INGO 20,4 %, COST 10,3 %, EUREKA 16,7 % a KONTAKT 9,8 %. Tato relativně malá míra návratnosti mohla být způsobena několika faktory. Prvním je, že dotazníkové šetření nebylo zajišťováno z adresy MŠMT jakožto poskytovatele podpory těchto programů (přesto přílohou žádosti o vyplnění dotazníku byl dopis signovaný MŠMT). Řešitelé projektů tak nemuseli cítit žádnou potřebu a závazek odpovídat. Dalším pravděpodobným faktorem byla skutečnost, že v řadě případů se jednalo o projekty, které byly skončeny před několika lety. Řešitelé projektu si již nemuseli pamatovat všechny potřebné údaje zjišťované v šetření. Tomu by také napovídaly některé dotazy řešitelů, kteří si již nepamatovali, že by nějaký projekt z uvedených programů řešili. Jiným důvodem (potvrzeným několika respondenty) může také být určité rozladění některých řešitelů z neschválení navazujícího projektu, kterým měly pokračovat započaté aktivity. Někteří řešitelé se také podivovali nad potřebou dotazníkového šetření, když všechny informace, které považovali za relevantní, již uvedli v průběžných a závěrečných projektových zprávách (tyto zprávy však zpracovatelé tohoto hodnocení nedostali k dispozici). Relativně nízká míra návratnosti neumožnila detailnější analýzu informací z dotazníkového šetření zejména z hlediska oborové příslušnosti projektů a jejich finanční velikosti. Přesto značné pravidelnosti v odpovědích na úrovni celých programů poukazují na dostatečnou reprezentativnost souborů navrácených dotazníků umožňujících formulovat dostatečně robustní závěry. 5

6 3 Projekty a jejich finanční podpora Hodnocené programy podpořily realizaci celkem projektů, výše podpory ze státního rozpočtu dosahovala Kč. Rozdělení počtu projektů a finančních prostředků mezi programy ukazuje graf č. 1. Nejvyšší státní podpora byla alokována programu bilaterální spolupráce ve VaVaI KONTAKT, ve kterém bylo také řešeno nejvíce projektů, zatímco nejméně prostředků bylo vynaloženo na podporu zapojení v evropském programu COST. Celková výše uznatelných nákladů a jejich rozdíl oproti výši prostředků státního rozpočtu byly způsobeny zejména pravidly pro výši veřejné podpory u jednotlivých typů příjemců a druhů VaV aktivit. Rozdíly v počtu projektů vycházejí z odlišné atraktivity programu (zájmu výzkumníků o určitý typ aktivit VaV) a v případě programů COST a EUREKA také potřeby předchozího schválení v rámci evropských programů. Graf č. 1: Počet projektů a jejich náklady Zdroj: IS VaVaI Zásadní rozdíly jak mezi programy, tak také v těchto programech jsou v minimální a maximální výši podpory ze státního rozpočtu a uznatelných nákladech, jak je zřejmé z grafu č. 2. V případě programu INGO byly maximální hodnoty dány především podporou zapojení do projektů mezinárodní velké výzkumné infrastruktury, jako např. CERN, FERMILAB, Pierre Auger Observatory, Elettra, ICDMP a SÚJV Dubna. V případě programu KONTAKT se jednalo o podporu projektů zaměřených na samostatnou implementaci programu. U programů KONTAKT a INGO byla minimální výše státní podpory i uznatelných nákladů velmi nízká. Dominantními typy příjemců byly v programech KONTAKT, COST a INGO ústavy AV ČR a veřejné vysoké školy, v případě programu INGO byly významným příjemcem také ostatní právnické a fyzické osoby reprezentující různé vědecké společnosti (31 % projektů). Ústavy AV ČR v programu KONTAKT realizovaly v poslední dekádě 35 % projektů, v programu COST 43 % a INGO 22 %. Vysoké školy v programu KONTAKT 53 % projektů, COST 40 % a INGO 35 %. V programu EUREKA byly hlavním příjemcem podnikatelské subjekty (88 % projektů). Z hlediska typů aktivit VaVaI byly v programech KONTAKT, COST a INGO hlavními typy základní výzkum (KONTAKT 59 %, INGO 36 %, COST 50 % projektů) a aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového (KONTAKT 25 %, INGO 31 %, COST 30 % projektů). Zastoupení aktivit základního výzkumu v poslední dekádě u těchto programů výrazně rostlo a stalo se zcela dominantním typem. 6

7 V programu EUREKA byly hlavními typy podporovaných aktivit aplikovaný výzkum (49 %) a aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového (48 %). Rozdělení podpory ze státního rozpočtu podle typu aktivit v jednotlivých programech představuje tabulka č. 1. Graf č. 2: Nejvyšší, nejnižší a průměrné náklady dle programů nejvyšší celkové náklady prùmìrné celkové náklady nejmenší celkové náklady nejvyšší státní podpora prùmìrná státní podpora nejmenší státní podpora Celkové uznané náklady,mil.kč Státní podpora,mil.kč KONTAKT INGO EUREKA COST Zdroj: IS VaVaI 0 KONTAKT INGO EUREKA COST Tab. č. 1: Výše státní podpory dle typů aktivit VaVaI v letech Státní podpora v tis. Kč Podíl v % Typ aktivit KONTAKT INGO COST EUREKA KONTAKT INGO COST EUREKA základní výzkum ,7 62,1 49,7 0,0 aplikovaný výzkum ,9 9,0 20,4 56,5 aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového výzkumu ,7 22,7 29,3 41,1 průmyslový výzkum 80 0,0 0,0 0,0 0,0 vývoj ,7 0,0 0,3 2,0 inovace ,0 0,0 0,3 0,0 infrastruktura výzkumu, vývoje a inovací ,0 6,2 0,0 0,4 celkem ,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: IS VaVaI Škála oborů podpořených programy mezinárodní spolupráce byla velmi široká, podpora jednotlivých oborů resp. skupin oborů však byla velmi nerovnoměrná, jak je patrné z tabulky č. 2. V programech KONTAKT, INGO a COST byly nejvíce podpořenými skupinami oborů Fyzika a matematika a Technické vědy. V programech KONTAKT a COST byly také silně podpořeny Biovědy a Chemie. Vysoké výdaje na Fyziku a matematiku v programu INGO souvisely s účastí České republiky ve velké výzkumné infrastruktuře, zatímco vysoké výdaje na společenské vědy v programu kontakt byly způsobeny několika projekty AIP zaměřenými na implementaci programu a rozvoj inovačního prostředí, nesouvisely tedy s výzkumem ve společenských vědách jako takovým. V programu EUREKA se v dominanci průmyslových věd výrazně projevilo jeho zaměření na aplikovaný a průmyslový výzkum. 7

8 8

9 Tab. č. 2: Počet projektů a výše státní podpory dle skupin oborů projekty za celou dobu realizace programů počet procenta KONTAKT INGO COST EUREKA celkem KONTAKT INGO COST EUREKA celkem Společenské vědy ,5 17,6 4,2 5,1 7,2 Fyzika a matematika ,6 25,2 18,5 3,5 22,2 Chemie ,3 13,7 15,3 5,1 14,1 Vědy o Zemi ,0 5,0 10,9 13,2 8,3 Biovědy ,2 3,4 10,6 3,5 11,4 Lékařské vědy ,2 1,7 8,5 9,7 5,5 Zemědělské vědy ,0 6,7 9,3 3,1 7,2 Informatika ,2 0,8 0,3 1,6 1,0 Technické vědy ,0 25,8 22,5 55,3 23,1 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 tis. Kč procenta Společenské vědy ,4 9,1 5,3 5,1 12,7 Fyzika a matematika ,2 69,3 15,9 3,1 29,0 Chemie ,4 1,2 14,3 8,2 7,9 Vědy o Zemi ,5 1,4 11,8 15,2 7,6 Biovědy ,4 2,0 12,5 3,6 7,6 Lékařské vědy ,2 0,2 9,7 7,7 5,4 Zemědělské vědy ,0 1,1 8,3 1,5 3,8 Informatika ,7 0,6 0,3 2,4 1,0 Technické vědy ,2 15,1 21,8 53,3 25,0 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: IS VaVaI 9

10 4 Výsledky programu a jejich využití Hlavními druhy výsledků ve všech programech byly články v odborných periodikách a články ve sbornících z akcí (viz tabulka č. 3). Články ve sbornících byly hlavním typem výsledku také v programu EUREKA, u kterého by se vzhledem k jeho zaměření dala očekávat dominance výsledků charakteristických pro průmyslový výzkum a inovace. Kromě široké skupiny výsledků technicky realizované výsledky, které byly třetím nejčetnějším druhem výsledků (dosahovaly však pouze 14% podílu), byly podíly ostatních druhy výsledků aplikovaného výzkumu velmi nízké. Vysoký podíl výsledků charakteristických spíše pro základní výzkum a současně malé zastoupení výsledků aplikovaného výzkumu a vývoje vynikne zvláště při srovnání struktury výdajů programů, resp. podílu mezi základním a aplikovaným výzkumem a vývoje. Je tedy zřejmé, že publikace jsou také hlavním výsledkem projektů aplikovaného výzkumu. Na druhou stranu však nízké podíly druhů výsledků aplikovaného výzkumu a vývoje mohou být způsobeny nízkou motivací podniků uvádět tyto výsledky v IS VaVaI (nejsou motivovány výši institucionální podpory určené na základě počtu bodově ohodnocených výsledků), přestože vykazování výsledků do IS VaVaI je pro příjemce zákonnou povinností. Tab. č. 3: Přehled výsledků projektů řešených v letech Počet Podíl v % druh výsledku EUREKA INGO KONTAKT COST EUREKA INGO KONTAKT COST audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty, (A) ,8 1,6 1,9 odborná monografie,(b) ,9 1,1 0,8 kapitola resp. kapitoly v odborné knize (C) ,8 3,2 3,1 článek ve sborníku z akce, (D) ,1 30,5 38,2 Uspořádání (zorganizování) výstavy ,6 0,6 výsledky s právní ochranou, (F) ,5 0,1 0,3 0,3 technicky realizované výsledky, (G) ,8 0,8 poskytovatelem realizované výsledky (H) ,2 0 0 článek v odborném periodiku, (J) ,7 53,1 49,4 uspořádání (zorganizování) konference, (M) ,7 0,6 0,5 certifikované metodiky, léčebné postupy, památkové postupy, specializované mapy s odborným obsahem, (N) ostatní výsledky, které nelze zařadit do žádného z výše uvedených druhů výsledku, (O) ,6 0,4 0, ,1 5,2 2,8 patent (P) ,3 0 0,1 0,2 software, (R) ,3 0,9 0,5 výzkumná zpráva obsahující utajované informace, (V) ,3 0,6 0,6 uspořádání (zorganizování) workshopu, (W) ,6 0,7 0,2 poloprovoz, ověřená technologie, odrůda resp. plemeno (Z) Zdroj: IS VaVaI ,4 0,1 10

11 Jedním z ukazatelů kvality výsledků je jejich publikování v impaktovaných časopisech, v nichž publikace procházejí recenzním řízením a jsou registrovány v některém z komerčních vědeckých informačních systémů 1 a dosahují určité minimální citovanosti.ne úrovni jednotlivých programů lze hovořit o vysokém podílu článků zveřejněných v časopisech s impakt faktorem. V programu KONTAKT v nich bylo publikováno 78 % ze všech článků v oborných periodikách, v programu COST to bylo 83 %, INGO 80 % a EUREKA 53 %. Na úrovni jednotlivých oborů bylo nejvíce článků v impaktovaných časopisech zveřejněno ve fyzikálních, chemických a biologických vědách (v těchto vědách je také ovšem nejvyšší počet impaktovaných časopisů). Z dotazníkového šetření vyplývá, že výsledky projektů jsou využívány zejména pro další výzkumné aktivity, a to jak v institucích příjemců podpory, tak také v jiných českých výzkumných organizacích, jak je zřejmé z grafu č. 3. Kromě programu EUREKA, který byl zaměřen na podporu průmyslového výzkumu, nebyly mezi programy ve využití výsledků významnější rozdíly. Vysoký podíl projektů v programu EUREKA, u nichž byly výsledky využity k inovacím, výrazně kontrastuje s poměrně nízkým počtem výsledků v typech výsledků charakteristických pro aplikovaný výzkum a vývoj. Tento rozdíl by mohl být vysvětlen již zmíněnou nízkou motivací firem vykazovat výsledky do IS VaVaI. Graf č. 3: Využití výsledků projektů v jednotlivých programech Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 1 Thomson Reuters, Web of Science, Elsevier SCOPUS, ERIH - European Reference Index for the Humanities 11

12 12

13 5 Přínosy programů Přínosy programů lze rozdělit do několika základních kategorií: (i.) rozvoj mezinárodní spolupráce, (ii.) rozvoj výzkumu a vývoje, (iii.) rozvoj lidských zdrojů a (iv.) zvýšení inovační výkonnosti podniků. Přehled hlavních přínosů v jednotlivých programech, jak ho vnímají příjemci, ukazuje graf č. 4. Přínos rozvoj mezinárodní spolupráce přímo vyplývá ze zaměření programů. S určitou mírou zjednodušení lze říci, že k rozvoji mezinárodní spolupráce došlo u všech podpořených projektů. Důležitá je iniciace nové spolupráce. K ní došlo např. u programu KONTAKT v případě 69 % projektů, COST 81 % či INGO 41 % projektů. Vysoký podíl respondentů současně uvedl, že v projektech došlo k pokračování stávající spolupráce. To by mohlo znamenat, že k rozvoji nové spolupráce docházelo zejména skrze stávající spolupráci, že stávající spolupráce umožnila získání zkušeností a nových kontaktů pro ustanovení nové spolupráce. Zajímavý je určitý protiklad vysokého podílu projektů, u nichž došlo k zisku nových kontaktů a rozvoji mezinárodní spolupráce na jedné straně a nízkému počtu projektů, které získaly nové mezinárodní granty (což odpovídá nízké české účasti v rámcových a jiných mezinárodních programech) v případě programu KONTAKT. Nová mezinárodní spolupráce tak často zůstává hrazena z národních zdrojů. Jedním z důvodů může být, že získat podporu z národních programů je výrazně snazší než u mezinárodních programů. V případě přínosů v oblasti výzkumu a vývoje se projevuje odlišné zaměření programů. Zatímco u programů KONTAKT a COST se jedná zejména o využití výzkumných kapacit zahraničních partnerů, zajištění přístupu k informacím zahraničních partnerů či rozvoj nových výzkumných témat, v případě programu INGO k těmto přínosům přistupuje také možnost zapojit se do řízení a strategického směřování mezinárodních výzkumných společností a organizací. Mezinárodní spolupráce je neocenitelným prostředkem k rozvoji lidských zdrojů příjemců podpory. Možnost participace na společných výzkumných projektech, krátkodobé i dlouhodobé stáže pro výzkumníky a studenty či hostování zahraničních odborníků v českých institucích vytváří příznivé prostředí pro učení se děláním a učení se spoluprací, kdy čeští výzkumníci mají možnost osvojit si zahraniční způsob práce a využít nově nabyté myšlenky. Zvýšení inovační výkonnosti podniků se týká pouze projektů podpořených programem EUREKA. Podpořené podniky získaly zejména informace o nových trzích a poznatky pro inovace vlastních výrobků a služeb. 13

14 Graf č. 4: Přínosy programů mezinárodní spolupráce ve VaVaI Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 14

15 6 Administrativní náročnost projektů Příprava a realizace projektů s sebou přináší také různé administrativní úkony a vyžaduje čas nutný na jejich provedení i na vlastní odbornou stránku projektové žádosti a průběžných a závěrečné zprávy. Řešitelé projektů u všech programů hodnotili administrativní náročnost v porovnání s jinými národními programy jako střední až nižší. Za největší administrativní komplikace považovali zejména rozsah a obsah projektové žádosti (nutnost opakovaného uvádění stejných informací) a zejména náročné každoroční oponentní řízení projektů, které bylo třeba provádět i pro finančně velmi malé projekty. 15

16 7 Závěry Z hodnocení programů mezinárodní spolupráce KONTAKT, INGO, COST a EUREKA lze učinit několik hlavních závěrů, které jsou pro programy (alespoň pro některé) společné: Počet podpořených projektů a výše veřejné podpory alokované na jednotlivé obory byly značně nerovnoměrné. Největší objem celkových uznatelných nákladů, státní podpory a počtu projektů připadal na oblast technických věd a fyziky a matematiky. Hlavními příjemci jak z hlediska počtu projektů, tak i veřejných prostředků byly AV ČR (a další veřejné výzkumné instituce) a vysoké školy, v programu EUREKA podniky. Z hlediska typů aktivit VaVaI byl u programů KONTAKT, INGO a COST v průběhu celé realizace poměr základního a aplikovaného výzkumu zhruba vyrovnaný. Přes převahu aplikovaného výzkumu na počátku realizace programů v poslední dekádě výrazně rostlo zastoupení aktivit základního výzkumu, který se posléze v závěru realizace programů stal zcela dominantním typem. V programu EUREKA byly hlavními typy aplikovaný výzkum a aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového. Finanční velikost projektů byla velmi různorodá a pohybovala se od tisíců po desítky miliónů. Značné rozpětí finanční velikosti projektů a výše účelové podpory se projevuje ve značné obsahové různorodosti podpořených projektů, škále a počtu vytvořených výsledků, přínosech projektů a v neposlední řadě v efektivitě přípravy a řízení projektů. Vzhledem k tomuto vysokému variačnímu rozpětí není možné, aby na přípravu a řízení projektů byly kladeny stejné požadavky (nároky) a současně byly posuzovány a vybírány podle stejné metriky (kritérií). V případě finančně malých projektů náklady na přípravu a řízení projektů byly v důsledku vyšší, než tvořila získaná veřejná podpora. Nejčetnějšími formami výsledků byly články v odborných periodikách a příspěvky ve sbornících z akcí. Přestože jak z hlediska počtu projektů, tak i státních výdajů byly základní a aplikovaný výzkum zastoupeny v programech KONTAKT, INGO a COST v prakticky stejné míře, výstupů typických pro aplikační sféru vznikl relativně malý počet. Převažujícím způsobem využití výsledků byl další výzkum v instituci příjemce a jejich využití při vysokoškolské výuce, případně v dalším výzkumu jiných výzkumných organizací v ČR. Praktické využití výsledků v podobě inovací bylo kromě programu EUREKA velmi nízké. Za největší přínos řešitelé projektů považovali získání kontaktů pro rozvoj mezinárodní spolupráce. Dalšími nejvýznamnějšími přínosy projektů byla možnost hostování zahraničních odborníků v ČR, zpřístupnění informací o výzkumu a vývoji včetně výsledků výzkumu a vývoje pro české výzkumné týmy a možnost využívat výzkumná zařízení zahraničního partnera. Významný byl také přínos projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů, třebaže programy nebyly takto koncipovány. Samotné zapojení do projektů mezinárodní spolupráce vede k získání nových zkušeností a osvojení si nových myšlenek, dovedností, pracovních postupů a pracovní kultury (k tomu také přispěla možnost stáží). Celkově lze konstatovat pozitivní vliv programů na rozvoj mezinárodní spolupráce. Její rozsah, resp. hloubku však do určité míry negativně ovlivnilo velmi obecné zaměření programů a zacílení jednotlivých veřejných soutěží. Velice široce nastavené mantinely spíše vedly k racionálnímu chování příjemců ve smyslu maximalizace vlastních pozitivních efektů (maximalizace přínosů pro výzkumníky zapojené do řešení projektů), aniž by přihlížely k celospolečenským efektům, prioritám a potřebám. Na základě provedeného hodnocení lze stanovit několik doporučení pro tvorbu návazných programů na podporu mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Tato doporučení lze shrnout do dvou základních 16

17 skupin: (i.) doporučení pro strategické zacílení programů a (ii.) doporučení pro zefektivnění administrace programů: Doporučení pro strategické zacílení programů Stanovit jasný a měřitelný cíl, specifické cíle programů, podporované obory a minimální finanční velikost projektu včetně minimální výše veřejné podpory. Programy by měl být formulovány dostatečně konkrétně, měly by mít konkrétní cíl, jasně vymezené specifické cíle a stanoveny indikátory pro hodnocení splnění cílů. Cíle by měly jasně stanovovat, čeho je zamýšleno dosáhnout prostřednictvím programů. Současně by programy měly určovat podporované druhy a obory VaV. Dále by měl stanovovat minimální finanční velikost projektu a výši veřejné podpory. Minimální výše veřejné podpory by měla být stanovena tak, aby náklady spojené s přípravou a řízením projektu tuto částku nepřevyšovaly. Finanční velikost projektů (resp. rozmezí finanční velikosti) by měla být stanovena tak, aby bylo možné projekty hodnotit podle stejných kritérií. Toto rozmezí by mělo být stanoveno tak, aby bylo možné projekty vybírat a hodnotit jejich realizaci podle jednotné metriky (stejných kritérií). Pro maximalizaci socioekonomických dopadů by bylo vhodné provázat některé programy s Národními prioritami orientovaného VaVaI. Podporované obory by měly vycházet z priorit, aby se dosáhlo jednak maximální synergie s jinými národními programy a jednak zajistila vazba na celospolečenské výzvy, na které priority reagují. Oddělit podporu zapojení ČR do velké mezinárodní výzkumné infrastruktury a účasti výzkumných organizací (výzkumných týmů) v různých mezinárodních výzkumných společnostech. Charakter aktivit zapojení do velké infrastruktury a jejich celkový význam nabývá zcela odlišného rozměru a klade odlišné nároky na finanční podporu než je tomu v případě prosté účasti v klasických vědeckých společnostech. Proto by bylo vhodné tyto dvě aktivity podporovat odděleně. Jinak vzniká poněkud paradoxní situace, kdy spolu soutěží na jedné straně projekty zcela strategického významu pro českou vědu a ČR jako takovou a na druhé straně projekty, které mají bezprostřední (přímý) význam v podstatě jen pro vlastní řešitelský tým (společenský význam může být velmi malý). Podpořit zejména spolupráci se zeměmi s excelentním VaV. Cílem mezinárodní spolupráce by mělo být dosažení excelence českých výzkumných organizací. Takové excelence se dobře dosahuje, pokud výzkumná pracoviště spolupracují se zahraničními pracovišti patřícími v daných oborech ke světové špičce. Stanovit prioritní obory spolupráce s konkrétními zeměmi. Je zřejmé, že některé země jsou excelentní v určitých oborech, zatímco v ostatních nikoliv. Proto by program měl stanovit pro především pro menší země, s níž bude podporována spolupráce, konkrétní excelentní obory, v nich pro danou zemi bude podporována spolupráce. Doporučení pro zefektivnění administrace programů Využívat jen jednu projektovou žádost v případě podpory zapojení do mezinárodních programů. V souvislosti se značnou duplicitou informací v projektových žádostech do mezinárodních programů (např. mezinárodní programy EUREKA a COST) a národních programů zajišťujících (hradících, spolufinancujících) zapojení českých výzkumných týmů do nich by bylo vhodné žadatele nezatěžovat přípravou nové žádosti do národního programu, ale spíše využívat projektovou žádost předloženou (a schválenou) do mezinárodního programu. Doplňkové informace nezbytné pro správné posouzení žádosti by mohly být doplněny jen formou zjednodušeného formuláře, který by např. obsahoval detailnější informace o rozpočtu apod. Zjednodušit systém průběžného hodnocení projektů. Každoroční oponentury projektů zajišťované jejich řešiteli jednak na ně kladou značné personální nároky (z hlediska pracovní 17

18 kapacity nutné pro přípravu projektových zpráv a zajištění vlastního oponentního řízení), a jednak je v mnoha případech (zejména u základního výzkumu) obtížné po roce řešení projektu prezentovat jeho výsledky ve smysluplné podobě (mohou např. nabývat jen charakteru výsledků měření, terénního průzkumu apod., aniž by byly náležitě zpracovány a vyhodnoceny). Oba tyto faktory mohou vést ke skutečnosti, že oponentní řízení nabývá spíše formální podoby. Proto by bylo žádoucí, aby hodnocení projektů bylo prováděno jen např. v polovině realizace projektu a po jeho ukončení podle kritérií stanovených v návrhu projektů. 18