Základy e-learningu 2003

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základy e-learningu 2003"

Transkript

1 Doc. Ing. Karel Květoň, DrSc., tel.: Ukázky z publikace Základy e-learningu 2003 Karel Květoň Praha, prosinec 2003

2 Název: Ukázky z publikace Základy e-learningu 2003 (19 str.) Autor: Karel Květoň Obsah ukázek: Obsah publikace Základy e-learningu 2003 (2 str.) Předmluva (2 str.) Část první: Úvod do e-learningu (úplné znění, 7 str.) Část pátá: Přílohy Příloha 1: Anglický a český výkladový slovník e-learningových pojmů (úvod, 1.str.) Příloha 2: Shrnutí celého textu (úplné znění, 5 str.) Kontaktní adresa: Karel Květoň Rooseveltova 17, Praha 6, Tel Účel této ukázkové publikace: Tato publikace je určena pouze k informačním účelům. Autorská práva: Tuto ukázkovou publikaci ani žádnou její část není dovoleno jakýmkoliv způsobem kopírovat ani rozšiřovat bez písemného svolení autora. Karel Květoň,

3 Obsah publikace Základy e-learningu 2003 Obsah i - ii Předmluva 1 Část první: Úvod do e-learningu 1. Pojetí e-learningu Předchůdci e-learningu a jeho vznik Základní představy o e-learningu Vize e-learningu E-kurz Tým realizátorů e-kurzu Přehled technologií pro distanční vzdělávání 8 Shrnutí 9 Část druhá: Účastníci e-learningu 2. e-studující Výhody a nevýhody elektronického vzdělávání pro studujícího Jak studující pozná, že nabízený e-kurz je kvalitní Základní schopnosti úspěšného studujícího v e-learningu Vybrané tipy pro úspěšné studium v e-learningovém prostředí Test pro vlastní hodnocení studujících 16 Shrnutí Učitel jako tutor a autor v prostředí e-learningu Role učitele v e-learningu Základní kompetence tutora Vztah tutora ke studujícím Učitel jako autor textů pro e-kurzy Vytváření studijních textů pro korespondenční distanční vzdělávání Pravidla pro prezentaci informací na webu Role učitele při volbě synchronní a asynchronní výuky Role učitele při výběru médií pro záznam a přenos obsahu 24 Shrnutí e-vývojář Obecné zásady pro práci vývojáře v prostředí e-learningu Principy metodologie tvorby vzdělávacích kurzů Analýza Návrh Provedení návrhu projektu Marketing a implementace Evaluace Údržba 35 Shrnutí 36 3

4 5. e-manažer Hlavní úkoly e-manažera Kontrola kvality elektronického vzdělávání Rozbor nákladů na zavedení a provoz e-learningu Případová studie: Finanční náročnost e-learningu na UHK 41 Shrnutí 42 Část třetí: Technické zabezpečení e-learningu 6. Softwarové nástroje pro webové vzdělávání Hlavní kategorie softwarových nástrojů pro web kurzy Systémy pro řízení kurzů (CMS) Systémy pro řízení podnikového vzdělávání (ELMS) LMS zdarma - Open Source Výběr LMS Standardy 51 Shrnutí Univerzitní a podniková infrastruktura pro podporu e-learningu Univerzitní a podnikové portály Příklad řešení pro podporu struktury e-learningu - SCT Luminis 58 Shrnutí 59 Část čtvrtá: Institucionální zabezpečení e-learningu 8. Úkoly vzdělávací instituce v e-learningu Základní úlohy vzdělávací instituce v e-learningu Hlavní principy distančního vzdělávání podle ADEC Problémy při začleňování e-learningu do vzdělávacího systému instituce Centrum distančního vzdělávání Případová studie: Návrh postupu při rozvoji e-learningu na ČVUT 65 Shrnutí e-learning na vybraných českých a slovenských vysokých školách Síť distančního vzdělávání na VŠ v ČR Vybraná pracoviště e-learningu na VŠ Vybrané portály e-learningu, které vznikly na českých univerzitách 70 Shrnutí 70 Část pátá: Přílohy Příloha 1: Anglický a český výkladový slovník e-learningových pojmů 71 Příloha 2: Shrnutí celého textu 109 Závěr 115 Použité zdroje 115 Poznámky 116 4

5 Předmluva Použité zdroje. Tento text více či méně navazuje na řadu mých publikací, které jsem napsal v posledních asi 10 letech pro ČVUT, CESNET, MŠMT ČR, UNESCO a některé české univerzity. Použil jsem i příspěvky, které jsem přednesl převážně jako vyzvané přednášky na konferencích, pořádaných českými a zahraničními univerzitami, organizací UNESCO i Evropskou unií. Využil jsem také zkušeností z práce na projektech EU TEMPUS a projektech UNESCO z oblasti ICT ve vzdělávání. Při této práci jsem se setkával s mnoha odborníky, které považuji za své učitele, neboť věděli o problematice mnohem více, než jsem věděl já. Z nich jmenovitě uvádím prof. Jeana Michela, prezidenta francouzských knihovníků a profesora Ecole Nationale des Ponts et Chaussées, a Dr. Paula Helforda, děkana School of Communication z Northern Arizona University, kteří mi poskytli cenné rady a zkušenosti. Hlavním zdrojem informací při psaní všech mých textů o aplikacích ICT ve vzdělávání byly dokumenty na Internetu, za kterými je práce velkého množství lidí. Doufám, že se mi podařilo vyhledat (a zde citovat) mnohé velmi dobré dokumenty; jejich autorům jsem zavázán poděkováním. (Do textu jsem se snažil zařadil odkazy jen na kvalitní, často aktualizované internetové zdroje. Čtenář této publikace se tak může spolehnout, že většina mnou citovaných zdrojů bude relativně dlouho důvěryhodná, neboť tyto zdroje sleduji a ověřuji již delší dobu.) Publikace je určena zejména skupině uživatelů, skládající se z manažerů vzdělávacích institucí, učitelů všech stupňů škol i vývojářů webového e-learningového vzdělávání. Každý z nich musí mít hluboké znalosti ve svém oboru i základní znalosti o práci ostatních, protože jen tak mohou vytvořit efektivně spolupracující tým realizátorů e-learningu (čl. 1.5). Publikace není určena k mechanickému převodu do systému pro řízení studia (LMS, kap. 6), ani jako tzv. studijní opora pro distanční vzdělávání, které neprobíhá v LMS, ale klasickou korespondenční formou (a je připravováno a školeno lidmi, kteří s LMS nemají zkušenosti). Cílem publikace je podat uvedené skupině uživatelů základní souhrnné informace zejména o webovém e-learningovém vzdělávání. Splnit tento cíl je těžké, protože poznatky o e-learningu se rychle mění a názory odborníků i na základní problémy e-learningu jsou značně rozdílné. Přesto doufám, že publikace přispěje ke zvýšení informovanosti široké odborné veřejnosti i k prohloubení seriozní diskuse o e-learningu a k postupnému ujednocování pojmů a názorů. Vstupní znalosti a dovednosti studujících potřebné ke studiu tohoto materiálu jsou: základní uživatelská počítačová gramotnost základní orientace v problematice distančního a elektronického vzdělávání pasivní znalost základních anglických termínů z oblasti informačních technologií (požaduje se jen pro profesionály e-learningu, nikoliv pro zájemce o základní informace). Výstupní znalosti a dovednosti jsou definovány dílčími cíly, které uvádím na začátku kapitol. Kolik času vám studium příručky zabere? Čas potřebný k orientačnímu prostudování tohoto materiálu přestavuje asi 12 hodin. Manažeři se mohou omezit na přečtení 5 stránek Přílohy 2 Shrnutí celého textu, které si vyžádá jen 15 minut. Ti, kteří chtějí být budoucími profesionály v oblasti e-learningu, budou celý text studovat pravděpodobně 40 až 60 hodin. Znalost anglické e-learningové terminologie je pro studium internetových zdrojů nezbytná. Proto jsem do Přílohy 1 zařadil obsáhlý Anglický a český výkladový slovník e-learningových pojmů (ale mnohem pohodlnější a rychlejší je práce se slovníkem na e-learningovém portálu). 5

6 Perspektivní použití publikace. Části této publikace mohou být po úpravě součástí: portálu e-learningu webového kurzu o základech e-learningu v prostředí LMS Zájemcům o portál i kurz základů e-learningu poskytnu další informace. Zatím uvádím: Portál e-learningu, který buduji ve spolupráci s Ostravskou univerzitou, bude obsahovat aktualizovanou verzi této publikace, což dále snižuje riziko nedostupnosti odkazů. Množství dalších doplňujících informací v portálu, pohodlný přístup k mnoha kvalitním dokumentům (opisovat URL z textu je nepříjemné) i možnost široké spolupráce uživatelů portálu z něj činí nástroj, jehož hodnota mnohonásobně převyšuje hodnotu tištěné příručky. Webový kurz o základech e-learningu v prostředí LMS. Části příručky mohou být do LMS vloženy v elektronické formě. Po doplnění o hypertextové odkazy, elektronický slovník a index, self-testy i otázky a další nástroje může být publikace součástí webového kurzu o základech e-learningu. Kurz plánuji vytvořit jednak pro komerční prostředí WebCT (ve spolupráci se specialisty Univerzity Hradec Králové), jednak pro Open Source LMS (ve spolupráci se specialisty Univerzity Karlovy). Použití bezplatně dostupného LMS umožní snížit (obvykle každoroční) licenční náklady řádu stovek tisíc korun na nulu. Poděkování. Předložený text je výsledkem dlouholeté, nikoliv však výhradně jen mé práce. Musím vzpomenout i úsilí řady mých spolupracovníků. I když se nemohu zmínit o všech jmenovitě, děkuji na tomto místě především těm, se kterými jsem při zavádění e-learningu do praxe spolupracoval nejdéle. Ing. Zdeněk Maruna a pí. Marcela Dubnová z Výpočetního a informačního centra ČVUT v Praze mi řadu let poskytovali technickou podporu. Prorektoři ČVUT, Prof. Ing. Jan Hlavička, DrSc. a prof. Ing. Vladimír Stejskal, CSc., mi poskytovali významnou podporu ze své pozice vrcholových manažerů. Ke zlepšení textu mi pomohla i kritika a náměty recenzentů předchozích verzí publikace. Patří mezi ně rektorka Univerzity Hradec Králové (UHK) doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc., Doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc. z UHK, Doc. Ing. Jan Lojda, CSc., MBA., předseda ČADUV, RNDr. Helena Zlámalová, CSc., vedoucí NCDiV, Ing. Monika Kavanová, Education Director, Oracle Czech, RNDr. Bohumil Havel z PVT, a.s. a Doc. PhDr. Ferdinand Mazal, CSc. z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci. Můj dík za pomoc patří i mnoha kritickým čtenářům předchozích verzí, mezi kterými jsou doc. RNDr. Eva Milková, CSc. z UHK, prof. RNDr. Erika Mechlová, CSc. z Ostravské univerzity, Ing. Milan Štolba, Český Telecom, a.s., Ing. Soňa Veselá ze sdružení CESNET a někteří pracovníci CDV UP v Olomouci. Přes velké úsilí mé i mých spolupracovníků nebylo snadné tuto publikaci vytvořit zejména proto, že e-learning je v samém počátku (překotného) vývoje a není v silách jednotlivce proniknout do detailů této velmi rozsáhlé a náročné discipliny. Prosím proto čtenáře, aby mi v případě zájmu pomohli zlepšit budoucí vydání díla Základy e-learningu 2004 konkrétně zaměřenými kritickými připomínkami. V Praze, v prosinci 2003 Karel Květoň Kontakt: 6

7 Část první: Úvod do e-learningu Hlavní cíle první části publikace. Po prostudování této části publikace budete umět: vysvětlit základní pojmy elektronického vzdělávání sdělit podstatu e-learningu popsat základní vizi, spojenou se zaváděním e-learningu popsat historii elektronického vzdělávání vyjmenovat a charakterizovat tři hlavní součásti e-learningového kurzu objasnit profesní složení realizačního týmu e-learningu a objasnit úkoly jeho členů. Doba potřebná k orientačnímu studiu této části je 1 hodina. K důkladnému osvojení informací budete potřebovat asi 6 až 10 hodin. Průvodce studiem: V této publikaci je v Příloze 1 zařazen relativně podrobný výklad základních pojmů a jejich definic. Podle mých znalostí jde o nejobsáhlejší anglicko - český výkladový slovník tohoto druhu. Výklad pojmů distančního vzdělávání nalezneme v řadě dalších slovníků na Internetu, v češtině např. (to je e-learningový portál sdružení CESNET, Další český slovník nalezneme na serveru společnosti ELLA, Dobré anglické slovníky e-learningových pojmů jsou například na URL adresách a Výklad základních e-learningových pojmů se liší a pojetí e-learningu je nejednotné. 1. Pojetí e-learningu 1.1 Předchůdci e-learningu a jeho vznik Vyučovací stroje (převzato podle Jiřího Nikla) byly původně speciální mechanické a elektronkové strojky, později založené na vyšších elektronických prvcích. Na sálových počítačích se později aplikoval vzdělávací software, který byl založen na teorii programovaného učení (zvl. G. Pask v rámci adaptivního programování). I původní vyučovací stroje byly schopny reagovat na alternativní i tvořenou odpověď, požadovat algoritmickou i přiřazovací odpověď a prezentovat větvené programy. Hlavní důvody malého rozšíření do praxe byly podobné jako dnes ekonomická nákladnost a malá připravenost dostatečného počtu tvůrců kvalitního didaktického software. Vzdělávání na personálních počítačích (PC) se začalo rozvíjet v období 1984 až Podrobné poučení o Učení s počítačem najdete v publikaci Bořivoje Brdičky na URL E-learning započal teprve s rozvojem Internetu a webu po r Je zajímavé, že do roku 1999 nebyl pojem e-learning zaveden. Zprvu se více používaly pojmy WBT 1 nebo online learning (což je výuka nejen pomocí webu, ale i dalších internetových technologií). 1 Web-based training (WBT) znamená vzdělávání na webu. Přístup ke vzdělávacímu obsahu se realizuje prostřednictvím webového prohlížeče. Tímto způsobem vzdělávání se zde budeme zabývat především. 7

8 Nedávno došlo k nekritickému přecenění možností různých e aktivit (e-business, e-banking, e-government a jiných, včetně e-learningu) a následně pak k podcenění některých z nich. Z hlediska budoucnosti e-learningu je důležité, že internetové a další vzdělávací technologie se nepřetržitě vylepšují. Proto záleží zejména na přípravě kvalifikovaných realizátorů e-kurzů, zejména z řad vysokoškolských a středoškolských učitelů. 1.2 Základní představy o e-learningu Pojetí e-learningu není dosud ustálené a v praxi se setkáváme s různým výkladem i těch nejzákladnějších pojmů (například pojem elektronické vzdělávání někteří autoři chápou šířeji než e-learning, jiní oba pojmy ztotožňují). Ve spojení e-learning klademe obsahový důraz na slovní základ learning (učení), nikoliv na předponu e- (elektronické). Pedagogické, technologické a síťové pojetí představuje tři základní varianty z mnoha existujících vymezení e-learningu (nejde tedy o přesné definice). Domnívám se, že e-learning je úplněji charakterizován spojením všech tří uvedených pojetí, než pouze jedním z nich. Pedagogické pojetí: e-learning je vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání. (Multimedia umožňují používání obrazových, zvukových a textových informací k obohacení obsahu výuky. Internet poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity.) Technologické pojetí: E-learning je spektrum aplikací a procesů jako je Web-based training (WBT 1 ), Computer-based training (CBT 2 ), virtuální třídy nebo digitální spolupráce. Zahrnuje přenos obsahu kurzů prostřednictvím elektronických médií, např. Internetu nebo Intranetu, satelitního vysílání, interaktivních televizních pořadů a výukových CD-ROMů, často s podporou učitele. Síťové pojetí: E-learning spočívá v užití počítačových sítí pro přenos dovedností a znalostí. (To je úzké vymezení e-learningu, nezahrnuje např. výuku pomocí CD-ROMu.) E-learning je tedy vzdělávací proces se složitou strukturou. Je problémem především pedagogickým, poté technickým. Většina autorů se dnes shoduje, že nejperspektivnější formu e-learningu je Web-based training (WBT). Této formě se zde budeme věnovat nejvíce. 1.3 Vize e-learningu Vizí rozumíme představu cílového či žádoucího stavu. V praxi se vyskytuje potřeba vzdělávat různé skupiny studujících v různých disciplínách. Podmínky pro realizaci e-learningu nejsou stejné a není překvapivé, že i vize e-learningu jsou různé a diskutabilní. Základní vizí e-learningu rozumím takovou integraci e-learningu do vzdělávání, která zvýší přístup ke vzdělání a zajistí vyhovující kvalitu vzdělávání za přijatelnou cenu. Ve vyspělých zemích se používá e-learning hlavně pro zvýšení přístupu ke vzdělávání, zejména pro zvýšení počtu celoživotně se vzdělávajících dospělých studujících. 2 Computer-based training (CBT) označuje vzdělávání na počítači. Kurz nebo studijní materiál, který lze samostatně spustit na počítači, zejména na CD-ROMu či disketě. Na rozdíl od Web-based training nevyžaduje CBT, aby počítač byl zapojen do internetové sítě a neposkytuje odkazy na vzdělávací prostředky mimo kurz. 8

9 Prezenční studium je forma studia, při které se vyžaduje fyzická účast studentů při výuce ve třídě. Po dobu výuky jsou učitel a studující v přímém kontaktu (při studiu doma to neplatí). Distanční vzdělávání (DiV) je vzdělávací proces, který umožňuje oddělit vyučujícího a studujícího v čase nebo místě, popřípadě v obojím 3. Komunikace mezi učitelem a studujícím probíhá v moderních distančních kurzech hlavně elektronicky (pomocí u, chatu, audia, videa, telekonference, nejčastěji v prostředí webu). Výukové materiály, jako knihy, audio a video kazety, CD-ROM může být někdy účelné zasílat poštou, nikoliv po síti poté mluvíme o korespondenčním (klasickém) DiV. Blended learning. V praktické výuce se nevyskytují obvykle čisté formy, například čistá prezenční, elektronická nebo distanční forma. V praxi se prosazuje koncepce smíšeného vzdělávání (blended learning), což je kombinace prvků prezenčního i e-learningového vzdělávání (viz např. která má největší perspektivu použití na středních a především vysokých školách. E-learning na univerzitách. Na univerzitách se stále více využívá e-learningu jako doplňku k prezenční formě studia (blended learning). Při vzdělávání vysokoškolské mládeže se student bez učitele neobejde. Prezenční výuka převažuje dosud i v USA. (V roce 2002 nabízelo distanční vzdělávání asi 2/3 amerických univerzit, ale jen asi 10% kurzů bylo distančních, viz 1.4 E-kurz Studijní kurz a jeho složky. Základním prvkem e-learningu, podobně jako v prezenčním vzdělávání, je studijní kurz. Kurz obsahuje bloky z různých předmětů, uspořádané tak, aby bylo dosaženo požadovaných cílů vzdělávání. Elektronický studijní kurz (zkráceně e-kurz) charakterizují zejména tyto složky: vzdělávací obsah studijních materiálů elektronická distribuce vzdělávacího obsahu elektronická správa e-kurzů. Vzdělávací obsah studijních materiálů. Pro vzdělávací obsah e-kurzů jsou určující jejich vzdělávací charakteristiky, tj. didaktické naprogramování (didaktická transformace) obsahu učiva do formy interaktivního počítačového software specificky určeného pro samostudium.. Proto didaktický software pro e-kurzy obsahuje (podle J. Nikla) programované vstupní informace učební úlohy zpětnovazební kontrolní informace nezbytné řídící instrukce. E-kurzy obsahují nejčastěji multimediální studijní materiály. Tvorba obsahu studijních multimediálních materiálů pro e-kurzy je profesionální úloha, která vyžaduje mj. znalosti autorských nástrojů pro tvorbu kurzů (viz čl.6.1). Dnes se klade důraz na: dělení obsahu do znovupoužitelných vzdělávacích objektů (reusable learning objects), a na používání standardů. 3 Distanční vzdělávání však nevylučuje, aby část výuky probíhala ve třídě (tutoriály). Někteří experti se domnívají, že DiV zahrnuje rovněž e-learning, jiní považují DiV a e-learning za nezávislé discipliny. 9

10 Znovupoužitelné vzdělávací objekty. Příklady vzdělávacích objektů jsou: jednotlivé digitální obrázky, části textů a jednoduché animace, ale i celé webové stránky, které obsahují text, obrázky, další média či aplikace a které mohou přenášet relativně malý, ale komplexní výukový blok. Základní výhodou vzdělávacích objektů je, že mohou být navrženy jako znovupoužitelné (reusable) komponenty, které lze mnohonásobně aplikovat v různých vzdělávacích situacích (kurzech). Vzdělávací objekt je nejen jednotka s obsahem výuky, ale zahrnuje rovněž svůj vlastní popis, jako jsou informace typu: druh obsahu, učební cíl, autor, jazyk a verze. Zájemcům doporučuji knihu The Instructional Use of Learning Objects, Standardy jsou normy, garantující (při jejich respektování) vzájemnou přenositelnost a použitelnost softwarových produktů vyvinutých různými firmami. Standardy napomáhají zabezpečit interoperabilitu v oblasti tvorby kurzů i v oblasti komunikace mezi kurzy a řídícím systémem vzdělávání. Výsledkem dosavadních standardizačních snah je soubor doporučení SCORM (Sharable Content Object Reference Model). SCORM je jednotný souhrn klíčových specifikací a standardů pro obsah, technologie a služby, spojené s e-learningem. Aplikace standardů může podstatně zlevnit dosavadní drahé e-kurzy, protože omezí opakované vytváření podobných studijních materiálů a umožní přenos již hotových e-kurzů do různých systémů pro řízení studia (více viz kap.6). Elektronická distribuce vzdělávacího obsahu. V moderních distančních a e-learningových kurzech se pro distribuci obsahu využívá především Internetu, zejména služby WWW (webu). Přenos obsahu e-kurzů se může dít i prostřednictvím satelitního vysílání, interaktivních televizních pořadů a dalších technologií, které mají své výhody a nevýhody (viz čl.1.6). Jedním z hlavních předpokladů pro úspěšné e-learningové vzdělávání je kombinace optimálních technologií (jak z pedagogického, tak i z technického a ekonomického hlediska). Řízení studia. Řízení studia v prostředí webu zabezpečují SW systémy pro řízení studia (Learning Management Systems [LMS], někdy též Course Management System). Viz kap. 6. LMS usnadňují tvorbu, používání a správu e-kurzů především tím, že poskytují minimálně: soubor vzdělávacích nástrojů, usnadňujících učení, komunikaci a spolupráci, např.: komunikační nástroje, umožňující diskuse, výměnu souborů, interní ovou korespondenci, chatování, přenos videa, atd. nástroje pro podporu produktivity vzdělávání, umožňující např. práci offline, vkládání vlastních poznámek, použití kalendáře, help, atd. nástroje pro podporu spolupráce studujících, např. podporu práce na projektech. soubor podpůrných nástrojů, pomáhajících v procesu správy a vedení kurzu, např.: nástroje pro administraci, např. pro vedení studijních evidencí, adresářů kontaktů nástroje pro řízení, např. nástroje pro management a sledování práce studujících nástroje pro návrh kurikula. Jak náročná je tvorba e-kurzů? Tvorba studijních materiálů pro e-kurzy je vysoce profesionální úloha. Nelze ji zadat pedagogům bez specifické odborné přípravy. Vyžaduje znalost technologie didaktického zpracování učiva i znalost autorských nástrojů pro tvorbu kurzů. Softwaroví specialisté vycházejí z věcného obsahu výukového materiálu, který musí být didakticky transformován. Vývoj a následná optimalizace studijních materiálů pro e-kurzy je obvykle nesrovnatelně náročnější, než vývoj učebních materiálů analogických klasických vzdělávacích kurzů. Klade též vyšší nároky na týmovou spolupráci. Tvorba e-kurzů je proto obvykle náročná na finanční i lidské zdroje. 10

11 Vzniká tedy oprávněná otázka: Je elektronické vzdělávání efektivní? Odpověď může být ano, jestliže jsou splněny nejméně tyto předpoklady: elektronické vzdělávání je aplikováno ve spojení s prezenční výukou tak, aby v dané konkrétní situaci převládly výhody smíšeného vzdělávání nad jeho nevýhodami metody a použité technologie jsou vhodné pro cíle výuky probíhá interakce studujících a aktuální zpětná vazba od učitele ke studujícím vzdělávací instituce vytvoří studujícím i učitelům podmínky pro úspěšnou práci vzdělávací instituce zabezpečí realizaci e-kurzů profesionálním způsobem. To znamená, že vytvoří nezbytné zdroje pro vytvoření týmu realizátorů e-kurzů. 1.5 Tým realizátorů e-kurzů Realizátory e-kurzů jsou specialisté, jejichž profese jsou e-manažer, e-vývojář a e-tutor (viz Předpony e u uvedených profesí používáme pro zdůraznění, že práce příslušného specialisty se odehrává v e-learningovém prostředí. Tabulka 1. 5 Příklady úkolů jednotlivých profesí při vývoji e-kurzu Profese Úkol Specialista e-manažer e-vývojář e-tutor Návrh a koordinace projektu Celková strategie Analýza a evaluace výuky Zabezpečení servisu Marketing Projekt výuky Vytvoření odborného obsahu Didaktická transformace obsahu Posouzení obsahu Tvorba multimedií Převod obsahu do LMS Tvorba počítačové grafiky Programátorské práce Pilotní ověření e-kurzu Aplikace LMS v e-kurzu Vedení výuky Rady ke studiu, konzultace Podpora a usnadnění studia Administrace výuky Projektant e-kurzu Znalec e-learningu Pedagog didaktik výuky Techničtí pracovníci Marketingový pracovník Projektant výuky Autor obsahu Expert na pedagogiku Expert na obsah Specialista na multimedia Znalec LMS Počítačový grafik Programátor Hodnotitelé (učitelé a studující) Aktivní uživatel LMS Vedoucí výuky Konzultant, poradce Podporovatel, usnadňovatel Administrátor Minimální velikost týmu pro vývoj e-kurzů. Jeden pracovník může provádět (má-li příslušnou kvalifikaci) více úkolů, v tabulce uvedených. Profesi e-vývojáře však obvykle nezastává jedna osoba, ale tým e-vývojářů, který je složen z minimálně 3 pracovníků: projektanta výuky (Instructional Designer), tedy experta na pedagogiku, který vytvoří projekt kurzu a zároveň rozumí odbornému obsahu kurzu (podrobněji viz čl. 4. 3) autora obsahu, který je expertem na odborný obsah, resp. disciplinu (Subject matter expert, SME) počítačového odborníka, který je specialistou na grafiku, web a systémy řízení studia LMS (Graphics, Web Designer and LMS Specialist) (podrobněji viz kap.6). 11

12 1.6 Přehled technologií pro e-learning Druhy technologií pro e-learning a DiV. Technologie, užívané pro distribuci vzdělávacího obsahu v e-learningu a v DiV, lze rozdělit do čtyř základních kategorií podle druhu média, které informace přenáší: tisk audiotechnologie videotechnologie počítačové technologie. Každá z těchto kategorií se dále dělí, avšak některé technologie uvedené kategorie přesahují. Například audio a videokonference se mohou uskutečnit za použití počítače a Internetu. Tab. 1.6 Přehled technologií, jejich výhody a nevýhody Výhody Nevýhody Tisk Levný materiál Přenositelnost Pohodlné studium Široce dostupné Neinteraktivní Omezené zapojení smyslů Vyžaduje čtenářské schopnosti Těžko se aktualizuje Hlasová pošta Snadné užití Možná interaktivita Omezená délka záznamu Bez vizuálních prvků Audio kazeta Levná a dostupná Neinteraktivní Audio konference Videokazeta Satelitní videokonference Videokonference přenášená mikrovlnami Televize Online Chat Webové vzdělávání Snadno se kopíruje Levná Snadno se realizuje Levná Snadno dostupná Snadno se kopíruje Audio and vizuální prvky Realistická Může být interaktivní Realistická Může být interaktivní Relativně levná Snadno použitelná Snadno dostupná Program lze nahrát Audio and vizuální prvky Flexibilní Interaktivní Současná interaktivita Přímá zpětná vazba Může zahrnout multimedia Celosvětový přístup Interaktivní Snadno se aktualizuje Bez vizuálních prvků Neinteraktivní Bez vizuálních prvků Vyžaduje hardware Složité nahrávání Neinteraktivní Vyžaduje hardware Těžko se aktualizuje Drahý hardware Vyžaduje časový rozvrh Obvykle jen jednosměrné vysílání Vyžaduje časový rozvrh Limitovaný dosah Přenos jen v přímé viditelnosti Vysoké produkční náklady Vyžaduje hardware Neinteraktivní Vyžaduje časový rozvrh Vyžaduje hardware Software se liší Vyžaduje podobný software Vyžaduje časový rozvrh Vyžaduje hardware Vyžaduje počítač Software může být drahý Vyžaduje přístup k Internetu Občas technické problémy O technologiích, zmíněných v této tabulce, pojednávám podrobněji v další publikaci. O roli učitele při výběru médií pro záznam a přenos obsahu distančních kurzů je možné získat základní poučení v čl. 3.8 této publikace. 12

13 Shrnutí Novodobý e-learning započal teprve s rozvojem Internetu a webu po r V současné době je nejperspektivnější rozvoj e-learningového vzdělávání na webu, tzv. WBT. (Čl. 1.1.) E-learning je vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání. (Čl. 1.2) Základní vizí e-learningu rozumíme účelnou integraci e-learningu do vzdělávání za účelem zvýšení přístupu ke vzdělání a zajištění vyhovující kvality vzdělávání za přijatelnou cenu. Ve vyspělých zemích se používá e-learning pro zvýšení přístupu ke vzdělávání, zejména pro zvýšení počtu celoživotně se vzdělávajících dospělých studujících. (Čl. 1.3.) Jeden pracovník může současně zastávat více profesí, v tabulce uvedených. Studijní kurz a jeho složky. (Čl. 1.4.) Základním prvkem e-learningu je studijní kurz. Kurz obsahuje bloky z různých předmětů, uspořádané tak, aby bylo dosaženo požadovaných cílů vzdělávání. Elektronický studijní kurz (zkráceně e-kurz) charakterizují zejména tyto složky: vzdělávací obsah studijních materiálů elektronická distribuce vzdělávacího obsahu elektronická správa e-kurzů. Na realizaci e-learningu se podílí skupiny profesí, které reprezentují e-manažer, e-vývojář a e-tutor. Úkoly e-týmu vyžadují, aby si jeho členové osvojili dostatečné pedagogické, manažerské i počítačové znalosti a dovednosti, které je třeba stále aktualizovat. (Čl. 1.5.) Přehled technologií pro DiV a jejich výhody i nevýhody shrnuje čl.1.6 a Tab.1.6. Otázky a úkoly: 1. Vysvětlete pojmy: prezenční, počítačové a distanční vzdělávání, smíšená výuka. 2. Vlastními slovy charakterizujte základní vizi e-learningu. 3. Vyjmenujte 3 hlavní součásti e-kurzu. 4. Vyjmenujte minimální předpoklady pro efektivitu elektronické vzdělávání. 5. Uveďte složení týmu realizátorů e-learningu a úkoly jeho členů. 6. Uveďte přehled technologií pro DiVa jejich výhody i nevýhody. 7. Prohlédněte si některé slovníky na Internetu (vyhledejte e-learning glossary ). 8. Na URL si zkontrolujte, zda rozumíte termínům, které jsou na odkazovaném dokumentu v části Pojmy a definice. 9. Vyhledejte v případě zájmu další rozšiřující informace o smíšeném vzdělávání (blended learning), např. na URL Pojmy k zapamatování: e-learning, WBT, CBT, online learning, blended learning, distanční vzdělávání, znovupoužitelné vzdělávací objekty, standardy, technologie distančního vzdělávání. 13

14 Část pátá: Přílohy Příloha 1: Anglický a český výkladový slovník e-learningových pojmů V tomto výkladovém slovníku e-learningových pojmů uvádím nejdříve anglický, poté český výklad příslušných pojmů, protože takové uspořádání bude čtenář potřebovat při studiu dokumentů v angličtině. Anglický výklad umožní čtenáři rychleji proniknout do anglické terminologie, potřebné pro profesionální výzkum a práci. Český výklad není vždy překladem anglického výkladu; dvojí výklad umožňuje v některých případech úplnější informovanost čtenáře. Užívání výkladového slovníku tedy předpokládá základní znalost angličtiny. Slovník vznikl za spolupráce s Ing. Zd. Marunou, pí. Marcelou Dubnovou a Doc. Ing. Janem Lojdou, CSc., MBA. Základním zdrojem je Čtenář si může vyhledat podrobnější informace o některých pojmech například ve výkladovém slovníku počítačových pojmů na serveru Živě, Práce se slovníkem v tištěném tvaru má vedle výhod i jisté nevýhody. Proto doporučuji čtenáři, aby mě v případě zájmu o jeho elektronickou verzi kontaktoval na ové adrese Uvítám i kritiku slovníku, neboť jsem si vědom jeho nedokonalosti. 24/7: Twenty-four hours a day, seven days a week. In e-learning, used to describe the hours of operation of a virtual classroom or how often technical support should be available for online students and instructors. 24/7: 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Termín užívaný v e-learningu k popisu doby činnosti virtuální třídy nebo doby přístupu k technické podpoře pro studenty a instruktory online. A Accessibility: A characteristic of Website design. Accessible sites can be navigated and understood by people with disabilities. Snadný přístup - bezbariérovost: Vlastnost návrhu webových stránek (Website). Bezbariérové stránky jsou přístupné a pochopitelné také klientům s tělesným postižením (při použití speciálního zařízení, včetně zařízení zrakového). ADL (Advanced Distributed Learning): Initiative by the U.S. Department of Defense to achieve interoperability across computer and Internet-based learning courseware through the development of a common technical framework, which contains content in the form of reusable learning objects. See also SCORM and the ADL Website. ADL (rozvinutý distribuovaný proces učení): Systém vyvinutý ministerstvem obrany USA pro dosažení interoperability výukového SW pro počítačové vzdělávání a pro vzdělávání na Internetu. K tomu jsou vytvářeny společné technické standardy, které zabezpečují obsah výuky ve formě znovupoužitelných vzdělávacích objektů. Viz též SCORM a ADL Website. 14

15 Příloha 2: Shrnutí celého textu Novodobý e-learning započal teprve s rozvojem Internetu a webu po r V současné době je nejperspektivnější rozvoj e-learningového vzdělávání na webu, tzv. WBT. (Čl. 1.1.) E-learning je vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání. (Čl. 1.2) Základní vizí e-learningu rozumíme účelnou integraci e-learningu do vzdělávání za účelem zvýšení přístupu ke vzdělání a zajištění vyhovující kvality vzdělávání za přijatelnou cenu. Ve vyspělých zemích se používá e-learning pro zvýšení přístupu ke vzdělávání, zejména pro zvýšení počtu celoživotně se vzdělávajících dospělých studujících. (Čl. 1.3.) Jeden pracovník může současně zastávat více profesí, v tabulce uvedených. Studijní kurz a jeho složky. (Čl. 1.4.) Základním prvkem e-learningu je studijní kurz. Kurz obsahuje bloky z různých předmětů, uspořádané tak, aby bylo dosaženo požadovaných cílů vzdělávání. Elektronický studijní kurz (zkráceně e-kurz) charakterizují zejména tyto složky: vzdělávací obsah studijních materiálů elektronická distribuce vzdělávacího obsahu elektronická správa e-kurzů. Na realizaci e-learningu se podílí skupiny profesí, které reprezentují e-manažer, e-vývojář a e-tutor. Úkoly e-týmu vyžadují, aby si jeho členové osvojili dostatečné pedagogické, manažerské i počítačové znalosti a dovednosti, které je třeba stále aktualizovat. (Čl. 1.5.) Přehled technologií pro DiV a jejich výhody i nevýhody shrnuje čl.1.6 a Tab.1.6. Výhody a nevýhody e-learningu lze shrnout takto: (Čl. 2.1) Výhody: aktivita studujícího, individuální přístup ke studujícímu, studium vlastním tempem, větší možnosti testování znalostí, vyšší míra interaktivity a spolupráce, lepší přístup ke zdrojům, větší aktuálnost informací a studium odkudkoliv a kdykoliv. Nevýhody: omezený přístup k technologiím, technické problémy, často nízká kvalita obsahu, náročná podpora samostatného studia, nedostatek schopností samostatně studovat, nekompatibilita a nerozvinuté standardy, nevhodnost pro určité typy kurzů a studentů i frustrace z chybně řešených e-kurzů. (Technické nevýhody jsou dočasné.) Dotažte se absolventů e-kurzu, který hodláte studovat, zda v kurzu významně převažují výhody elektronického vzdělávání nad nevýhodami. Zjistěte si, jaké jsou profesionální kvality organizátorů, autorů a tutorů e-learningových kurzů, zejména, jakou mají publikační činnost a jak jsou jejich práce citovány. (Čl. 2.2) Předpoklady pro distanční studium. Studium v e-learningovém prostředí vyžaduje, aby studující měl tyto základní schopnosti: (Čl. 2.3) řídit svoji práci v e-learningovém prostředí schopnost samostudia spolupracovat s tutorem a se spolužáky. 15

16 Úspěšné studium v e-learningovém prostředí vyžaduje především podporu vedení firmy i rodiny studujícího, přístup k potřebnému technickému vybavení, pravidelné aktivní studium, častý elektronický kontakt s tutorem a se spolužáky a aplikaci nabytých znalostí v zaměstnání. Před zápisem do kurzu by měl mít studující jasno, jaké jsou cíle jeho studia a ověřit si, zda sylabus kurzu je v souladu s potřebami a možnostmi studujícího. (Čl. 2.4) Test pro vlastní hodnocení studujících vám naznačí, zda máte předpoklady pro úspěšné studium v e-kurzech. (Čl. 2.5) Role učitele v e-learningu při plánování, vývoji a výuce v e-kurzu se různí v závislosti na jeho odborné profesi, znalostech, dovednostech a zkušenostech. Role vyučujícího (tutora) a autora odborného obsahu a jeho didaktické transformace učitelé po zaškolení zvládnou, ale mnoho úloh e-vývojáře vyžaduje odbornost počítačového specialisty. (Čl. 3.1) Základní kompetence tutora v elektronické výuce zahrnují především: (Čl. 3.2) Odpovídající pedagogickou kvalifikaci, k jejímuž dosažení je třeba tutory vyškolit. Umění dobré komunikace. V e-learningovém prostředí je základním způsobem komunikačního procesu komunikace písemná. Otevřenost, zaujetí pro věc, přístupnost ke změnám. Vnímavost, otevřenost a flexibilita tutora jsou nezbytností. Pokud tutor nedokáže v kurzu vytvořit přátelské prostředí, může se stát, že se studující ve skupině odcizí jemu i navzájem. Praktické zkušenosti. e-learning vyžaduje tutory, kteří umí aplikovat látku na praktické úlohy. Nestačí pouze dobré teoretické znalosti předmětu. Ve vztahu ke studentům by tutor měl především: (Čl. 3.3) Včasně a vhodně poskytovat zpětnou vazbu. Povzbuzovat a podporovat odezvu studujících po celou dobu výuky. Reagovat na příspěvky studujících do diskusí, na domácí práce a výsledky v testech. Pro roli e-autora potřebuje mít učitel další doplňující znalosti. Především by měl umět: posoudit vhodnost existujících studijních materiálů pro aplikaci v e-kurzu (Čl. 3.4) aplikovat pravidla pro prezentaci informací v DiV i v prostředí webu (Čl. 3.5 a 3.6) vhodně kombinovat prvky tradiční a elektronické výuky, např. synchronní či asynchronní výuku nebo vhodná multimedia (Čl. 3.7 a 3.8) mít úspěšnou praxi jako tutor e-learningu. Obecné zásady pro práci vývojáře v prostředí e-learningu zahrnují mj. tyto teze: (Čl. 4.1.) e-kurzy je třeba vytvářet jako krátké, 5-15 min. trvající lekce se zpětnou vazbou krátké lekce by měly být ukončeny testy do kurzu je nutné zařazovat jen nezbytné informace kurz musí být stále k dispozici kurzy by měly respektovat různé styly učení orientace v kurzu by měla být intuitivní výukové materiály by měly být vícenásobně použitelné složitá řešení a náročné technologie se nedoporučují aktualizace, opravy a změny v kurzu by měly být snadno proveditelné vytvářejte nástroje pro efektivní učící se komunitu, které umožní spolupráci studujících navzájem i jejich spolupráci se členy e-týmu. 16

17 Metodologie tvorby vzdělávacích kurzů poskytuje etapový přístup k analýze potřeb studujících, k návrhu, vývoji, realizaci a evaluaci vzdělávacího procesu. Jde o složitou problematiku, kterou jsme ilustrovali na modifikovaném modelu ADDIE. (Čl. 4.2.): Analýza zahrnuje tyto kroky: Definice cílů. Vymezení skupiny studujících. Rozbor zdrojů pro realizaci projektu. Očekávané překážky. Popis obsahu. Prezentace obsahu. (Čl. 4.3.) Návrh projektu má etapy: Uspořádání obsahu výuky. Ověření zásad pro návrh projektu. Interaktivita. Rámcový plán, vývojové diagramy, scénáře. Vytvoření a test prototypu. (Čl. 4.4.) Provedení návrhu projektu zahrnuje vytváření vlastního výukového produktu: Výběr vývojových nástrojů a standardů. Shromáždění a digitalizace existujících učebních materiálů. Vytvoření nového obsahu. Dokončení dokumentace pro plánování. Vývoj produktu. Hodnocení a testování. Změny a opravy. (Čl. 4.5.) Marketing a implementace mají hlavní podíl na trvalosti úspěchu. Samozřejmě je nejlepší, máte-li špičkové produkty a zároveň je skvěle prodáváte. Patří sem: Publicita, propagace, pomocné materiály i balení produktů. Rozšíření: Pošlete svůj produkt do světa. (Čl. 4.6.) Evaluace začíná self-evaluací, tedy kontrolou jednotlivých prvků kurzu (charakteristiky studujících, cíle studia, výukové strategie, rozbor obsahu, atd.) Formativní (průběžná) evaluace se používá v procesu vývoje a implementace kurzu. Zahrnuje názory studujících na výuku po dokončení každé kapitoly. Souhrnná evaluace se provádí na závěr práce. (Čl. 4.7.) Údržba. Úkoly údržby by mohly zahrnout například následující položky: Technická podpora. Odstranění chyb. Aktualizace informací. Vývoj nových verzí. (Čl. 4.8.) Mezi příklady úkolů e-manažera lze uvést: (Čl. 5.1) návrh a koordinace projektů e-learningu celková strategie e-learningu analýza a evaluace výuky zabezpečení servisu marketing. Kontrola kvality elektronického vzdělávání spočívá v ověření kvality všech jejích komponent. Zodpovědní pracovníci by měli prosadit co nejvyšší kvalitu institucionální podpory a dbát o kvalitní návrh, výuku a studium v kurzu. Důležitá je i kvalita podpory studujících a učitelů. Celková kvalita kurzu se ověřuje evaluačními postupy. (Čl. 5.2) Náklady na zavedení a provoz e-learningu jsou obvykle vysoké a mohou řádově převýšit náklady na kurzy klasické. Úspory nákladů na tisk a distribuci materiálů, na služební cesty do školicích středisek a na řízení kurzů mohou celkové náklady na školení ve firmách výrazně snížit; na univerzitách se projeví málo. Přínos e-learningu na školách nevidíme ve finančních úsporách, ale ve zvýšení přístupu studentů ke vzdělání a zvýšení kvality absolventů. (Čl. 5.3) Hlavními kategoriemi softwarových nástrojů pro web kurzy jsou (čl. 6.1): Autorské nástroje (např. SW typu Director nebo Authorware), určené pro tvorbu multimediálního obsahu kurzu a používají je většinou specialisté na multimedia. Nástroje pro virtuální třídy (Virtual Classrooms), určené pro podporu synchronní výuky ve virtuální webové třídě. Systémy pro řízení studia (Learning Management Systems, LMS), které označují celou kategorii SW nástrojů pro řízení studia tutorem i samostudium. 17

18 V rámci LMS můžeme rozlišit softwarové systémy pro: řízení kurzů (Course Management Systems, CMS) tvorbu obsahu studia (Learning Content Management Systems, LCMS) řízení podnikového vzdělávání (Enterprise Learning Management Systems, ELMS). Systémy pro řízení studia kurzů (CMS), používané na univerzitách, poskytují: (čl. 6.2) soubor vzdělávacích nástrojů, usnadňujících učení, komunikaci a spolupráci soubor podpůrných nástrojů, pomáhajících v procesu správy a vedení kurzu. Systémy pro tvorbu obsahu studia (LCMS) mají některé charakteristiky a funkce CMS. Jsou určeny pro management obsahu kurzů. LCMS sestavují obsah kurzu z výukových objektů či modulů, uložených v databázové knihovně znovupoužitelných výukových objektů. Systémy pro řízení podnikového vzdělávání (ELMS) (čl.6.3) směřují k integraci LMS, LCMS, virtuální třídy a dalších nástrojů do komplexnějších systémů (sestav). LMS v nich tvoří pouze jednu složku, která nemusí být rozhodující (klíčovou složkou je většinou LCMS). LMS zdarma Open Source. Ve Vaší instituci můžete provozovat e-kurzy v kvalitním LMS, který je zcela zdarma. E-learning ale není zdarma. Pro provoz Open Source LMS musíte zajistit profesionální podporu LMS, která bude také něco stát. (Čl. 6.4.) Výběr LMS (čl. 6.5) předpokládá stanovit, které vlastnosti LMS jsou nepostradatelné a které jsou méně důležité. Důležité jsou například vlastnosti, podporující blended learning, integraci s informačními systémy instituce, řízení pedagogiky, integraci obsahu a dodržování standardů i nástroje pro evaluaci, testování a hodnocení, správu dovedností atd. Rozhodnutí o investici do LMS bude mít vliv na celou instituci z hlediska pedagogiky i řízení. Mělo by proto být uděláno ve spolupráci nejvyššího vedení instituce i pracovišť, která budou LMS používat. Vzdělávací standardy jsou nutné pro dosažení interoperability mezi jednotlivými poskytovateli výukového obsahu a provozovateli e-learningového vzdělávání. Důležité pojmy jsou znovupoužitelnost, schopnost řízení systému, přístup, životnost a škálovatelnost. (Čl. 6.6.) Univerzitní a podnikové portály se vyvinuly z původně statických webových stránek do formy velmi komplexního rozhraní, které umožňuje přístup k univerzitním a podnikovým zdrojům, ke skupinám zaměstnanců, studujících, učitelů, výzkumníků a manažerů. Umožňují i přístup k e-learningovému vzdělávacímu prostředí. Univerzitního portály mají: (Čl. 7.1) identifikaci uživatele bezpečnost zvláštní informace informační kanály cílené informace internetové nástroje personalizované nástroje interakce e-business integrace pracovních postupů a aplikací personalizace. Příkladem infrastruktury pro podporu e-learningu je SCT Luminis (Čl. 7.2). SCT Luminis pomáhá univerzitám poskytovat vysoce personalizované informace, webové služby a podporovat interakci studentů, zaměstnanců a vedoucích pracovníků navzájem i s veřejností. To přispívá k budování efektivně fungující vzdělávací komunity. 18

19 Realizace e-learningu ve vzdělávací instituci se musí opírat o dlouhodobou strategii (koncepci) organizace, která musí zahrnout i dlouhodobé zajištění finančních prostředků. Vzdělávací instituce musí zabezpečit servisní služby pro přípravu, podporu a vyváženou funkci všech hlavních prvků e-learningu. To vyžaduje řízení distančního a elektronického vzdělávání členem nejvyššího vedení (např. prorektorem pro pedagogiku). (Čl. 8.1) American Distance Educational Consortium (ADEC) vypracovalo ve světě obecně přijímané principy, které popisují úkoly institucí při návrhu a realizaci distančního vzdělávání. (Čl. 8.2) Hlavní problémy při začleňování e-learningu do vzdělávacího systému instituce jsou: (Čl. 8.3) Malá podpora pedagogických inovací. Zatímco úspěšné plnění vědeckých úkolů je odměňováno kariérním postupem i jinak, pedagogické inovace nejsou v průměru dostatečně oceňovány ani podporovány. Nedostatečná podpora učitelů, kteří musí překonávat tyto překážky: nedostatek času, nedostatečné školení učitelů, málo zkušeností, problematika vlastnických práv, vysoké ceny, problém důvěry, nevyhovující technologická infrastruktura, nedostatečná podpora vedoucích pracovníků, malý zájem o nové metody. Centrum distančního vzdělávání buď vůbec neexistuje nebo je nedostatečně personálně, kvalifikačně a finančně zabezpečené a špatně zařazené do struktury instituce. S CDV musí spolupracovat učitelé, kteří jsou členy kateder či ústavů. Je ověřeno, že tým specialistů v Centru distančního vzdělávání může poskytovat jen nezbytnou podporu katedrám, ale nemůže bez spoluúčasti pracovníků kateder vytvářet kurzy. (Čl. 8.4) Síť distančního vzdělávání na VŠ v ČR tvoří Národní centrum distančního vzdělávání a regionální Střediska distančního vzdělávání. V těchto centrech se zprvu rozvíjelo klasické DiV, v poslední době se rozvíjí i teorie a praxe e-learningu. (Čl. 9.1) Současný stav v oblasti e-learningu na českých vysokých školách charakterizovat takto (viz též čl. 9.2 a [1]): Mezi VŠ zatím nedošlo k rozsáhlé spolupráci v oblasti e-learningu. V důsledku toho se vynakládá spoustu zbytečné práce a utrácí se mnoho peněz, například za různé typy LMS, i když v ověřovací fázi rozvoje by mohly posloužit i volně dostupné Open Source LMS. 5 českých univerzit, které patří v oblasti e-learningu mezi nejpokročilejší, podalo v rámci Rozvojových a transformačních projektů MŠMT pro rok 2004 meziuniverzitní projekt Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných multimediálních vzdělávacích pomůcek. Za koordinace Ostravské Univerzity se projektu účastní Univerzita Hradec Králové, Slezská Univerzita, VŠB-Technická Univerzita Ostrava a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, které hodlají oslovit další VŠ se žádostí o spolupráci. Existují rozdílné výsledky a zkušenosti: od standardizovaných a zavedených kurzů až po odmítání a neznalost e-learningu na fakultách a univerzitách. Různé VŠ pořádají konference a semináře i s mezinárodní účastí, kde lze získat zajímavé informace (ČVUT, UK, UHK, OU, UTB a další.) E-learning nebyl příliš podporován grantovými agenturami ani MŠMT; situace se lepší. Na VŠ existují skupiny odborníků, kteří jsou zapojeni i do mezinárodních projektů a v pilotních kurzech dosahují standardní výsledky zemí EU. Byl zahájen vlastní výzkum. Přes dosavadní potíže se rozvoj e-learningu na českých VŠ zrychluje. Bude však zapotřebí ještě mnoha osvětových i hlubších školicích akcí a příkladů dobré praxe, aby se e-learning prosadil na vysokých školách v ČR v žádoucí kvalitě, rozsahu a ceně. 19

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY Bohumín 2004 A AICC STANDARD jeden z používaných standardů pro komunikaci mezi texty či testy s řídícím systémem. Jakýsi

Více

AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE CENTRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PF UJEP A FIRMY RENTEL, S.R.O.

AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE CENTRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PF UJEP A FIRMY RENTEL, S.R.O. AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE CENTRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PF UJEP A FIRMY RENTEL, S.R.O. ZDENĚK PEJSAR Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Abstrakt: Spolupráce vysoké školy s firmou poskytující Learning

Více

ZÁKLADY E- LEARNINGU PRO UČITELE A ŘEDITELE ŠKOL

ZÁKLADY E- LEARNINGU PRO UČITELE A ŘEDITELE ŠKOL ZÁKLADY E- LEARNINGU PRO UČITELE A ŘEDITELE ŠKOL KAREL KVĚTOŇ A KOL. Ostravská univerzita v Ostravě Abstrakt: První část příspěvku popisuje přípravu a pilotní realizaci kurzu Základy e-learningu. Kurz

Více

Zkušenosti z několika e-learningových kuzů pro odlišné cílové skupiny

Zkušenosti z několika e-learningových kuzů pro odlišné cílové skupiny Zkušenosti z několika e-learningových kuzů pro odlišné cílové skupiny Projekt EQUAL Výuka SPZE Výuka TOJ Podpora výuky Mtg a mang. sportu Závěry a diskuse k výsledkům a zkušenostem L. Eger 1 Projekt EQUAL

Více

Metodik a koordinátor ICT

Metodik a koordinátor ICT Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Metodik a koordinátor ICT Číslo akreditace:

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

Didaktické prostředky. Moderní trendy

Didaktické prostředky. Moderní trendy Didaktické prostředky Moderní trendy Didaktické prostředky v nejširším slova smyslu zahrnují vše, co napomáhá dosažení cílů vzdělávání. Jsou to zejména obsah, formy, principy, metody, pomůcky a didaktická

Více

E-learning v cestovním ruchu. Josef Zelenka

E-learning v cestovním ruchu. Josef Zelenka E-learning v cestovním ruchu Josef Zelenka E-learning v CR - důvody Cena Flexibilita změny oboru Dostupnost vzdělávání (celoživotního) Jistota dostupnosti podkladů pro studium Možnost přizpůsobit se různým

Více

Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání. NET University s.r.o.

Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání. NET University s.r.o. Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání NET University s.r.o. Proč e-learning na VŠ? Řízené ONLINE vzdělávání VŠ má mnoho vzdělávacího obsahu, know-how z

Více

Firemní e-learning - bez learningu?

Firemní e-learning - bez learningu? Firemní e-learning - bez learningu? Mgr. Petr Janoch Ústav pedagogických věd FF MU E-learning E + LEARNING Výzkum v Alfa Housing Středně velká firma Různá pracoviště na území ČR Kvalitativní výzkum Rozhovory

Více

lms moodle Focused on your needs

lms moodle Focused on your needs Focused on your needs lms moodle Trigama International s.r.o. Poděbradská 57/206, Praha 9 Hloubětín Czech Republic IČ 02184117 www.trigama.eu info@trigama.eu tel/phone 00420 777 820 487 LMS Moodle (Modular

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce Školení ICTK+ICTM Studijní průvodce Radek Maca, Roman Úlovec Gymnázium Voděradská, Praha 10 Strašnice 008 Pracovní materiál Praha /8 Úvod Toto studium vychází ze standardu Standardy pro udělování akreditací

Více

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji CZ.04.1.03/3.3.06.4/0003 Realizátor projektu: Asista, s.r.o. Partner projektu: Job Market, s.r.o. Projekt je realizován v rámci Opatření

Více

Distanční vzdělávání na VŠFS. nástin koncepce

Distanční vzdělávání na VŠFS. nástin koncepce Distanční vzdělávání na VŠFS nástin koncepce 1 Školení autorů DSO systematické školení úvodní kurz problematika distančního vzdělávání, terminologie didaktický kurz tvorba DSO technický kurz práce s e-learningovými

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu vzdělávání Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121 500 Brojova 16 326

Více

Moderní formy a metody vzdělávání

Moderní formy a metody vzdělávání Moderní formy a metody vzdělávání S postupným vývojem společnosti se postupně vyvíjí také její nároky na systémy rozvoje lidských zdrojů. Měnící se organizace práce a pracovní doby, výkonnostní nároky

Více

Stav a perspektivy e-learningu. Martin Weiter

Stav a perspektivy e-learningu. Martin Weiter Stav a perspektivy e-learningu Martin Weiter osnova e-elearning??? e-learning na českých VŠ: zkušenosti a pohledy LMS systémy implementace LMS systémů LMS systém MOODLE co to je? e-learning: co to je?

Více

Velká kniha e-learningu

Velká kniha e-learningu Velká kniha e-learningu Potřebné know-how pro provoz a přípravu kurzů. I.A Základní pojmy 1. Základní pojmy 1.1. Distanční vzdělávání 1.2. Vzdělávání online (Web-Based Learning) 1.2.1. Charakteristiky

Více

Dva typy kurzů společenskovědního charakteru. Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci

Dva typy kurzů společenskovědního charakteru. Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci Dva typy kurzů společenskovědního charakteru Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci Centrum dalšího vzdělávání Založeno v roce 1994 jako rektorátní útvar Hlavní činnosti centra: Podpora pedagogů

Více

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PEDAGOGICKÉHO STUDIA UČITELŮ DISTANČNÍ FORMOU STUDIA

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PEDAGOGICKÉHO STUDIA UČITELŮ DISTANČNÍ FORMOU STUDIA ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PEDAGOGICKÉHO STUDIA UČITELŮ DISTANČNÍ FORMOU STUDIA ALENA OPLETALOVÁ, MILAN KLEMENT Univerzita Palackého v Olomouci Abstrakt: Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci

Více

E-learning z pohledu managementu vysoké školy

E-learning z pohledu managementu vysoké školy E-learning z pohledu managementu vysoké školy Doc. RNDR. Petr Kolář, CSc. Prorekor pro vědu a zahraniční styky Univerzita Jana Amose Komenského Praha www.ujak.cz kolar.petr@ujak.cz Obsah Kdo ví, co je

Více

MOŽNOSTI A OMEZENÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ REALIZOVANÉ VYSOKÝMI ŠKOLAMI

MOŽNOSTI A OMEZENÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ REALIZOVANÉ VYSOKÝMI ŠKOLAMI MOŽNOSTI A OMEZENÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ REALIZOVANÉ VYSOKÝMI ŠKOLAMI Opportunities and Limits of Further Education of Pedagogical Staff Provided by Universities Lenka Cimbálníková

Více

e. Vztah forem a metod k dosahování kvality a efektivity vzdělávání dospělých (2h)

e. Vztah forem a metod k dosahování kvality a efektivity vzdělávání dospělých (2h) 1. Název vzdělávacího programu: Didaktické principy, formy a metody vyučování a učení dospělých 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace a. Předpoklady a možnosti

Více

Motivační intervence tutora e-learningového kurzu

Motivační intervence tutora e-learningového kurzu Motivační intervence tutora e-learningového kurzu Petr Hubáček Obchodní akademie a VOŠ Valašské Meziříčí Ekonomická fakulta VŠB TU Ostrava 7. 8. 10. 2010 1 E-learning Vzdělávací proces a pozice e-learningu

Více

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST JAN ČERNÝ, PETR NOVÁK Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Abstrakt: Článek popisuje problematiku rozvoje elearningu na UJEP. Snahu o vytvoření jednotného celouniverzitního

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu Elektronické formy úředníků Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121

Více

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014. 1. řízení a plánování

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014. 1. řízení a plánování ICT plán Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30.6.2014 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina učitelů.

Více

Pořadové číslo: 7. 1. Název vzdělávacího programu: Didaktická technika se zaměřením na vedoucí pracovníky škol

Pořadové číslo: 7. 1. Název vzdělávacího programu: Didaktická technika se zaměřením na vedoucí pracovníky škol Pořadové číslo: 7 1. Název vzdělávacího programu: Didaktická technika se zaměřením na vedoucí pracovníky škol 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Biostatistika a e-learning na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové

Biostatistika a e-learning na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav lékařské biofyziky Biostatistika a e-learning na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové Josef Hanuš, Josef Bukač, Iva Selke-Krulichová,

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: ICT - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.3.2012 Plánovaný stav k 28.2.2014 1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

VYUŽITÍ ICT V ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVĚ. Mgr. Eva Jiříková, CSc.

VYUŽITÍ ICT V ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVĚ. Mgr. Eva Jiříková, CSc. VYUŽITÍ ICT V ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVĚ Mgr. Eva Jiříková, CSc. ICT /INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE/ Soubor prostředků, nástrojů, prostředí a postupů na PC, které využíváme na podporu učení, komunikace

Více

Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů

Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů Olga Tomoszková Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Milena Menzlová Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta 12. ročník mezinárodní

Více

1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka

1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka 1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z obsahu modulu Využití počítačových sítí ve výuce

Více

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY Kateřina Kostolányová Ostravská univerzita v Ostravě 1 Podpořeno projektem ESF OP VK CZ.1.07/2.3.00/09.0019

Více

Moodle - proč je tak úspěšný?

Moodle - proč je tak úspěšný? Moodle - proč je tak úspěšný? Bohumil Havel PragoData Consulting, s.r.o. 1 Představení PragoData Consulting, s.r.o. Co je a co umí Moodle Proč je Moodle úspěšný? eportfolio Služby Pozvánka na MoodleMoot.cz

Více

LMS Moodle ve výuce biofyziky a lékařské informatiky na LF OU

LMS Moodle ve výuce biofyziky a lékařské informatiky na LF OU LMS Moodle ve výuce biofyziky a lékařské informatiky na LF OU Hana Sochorová, Hana Materová Katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě LMS proč? Pro úspěšné studium

Více

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA Autoři: Čestmír Štuka, Tomáš Nikl Centrum podpory elektronické výuky 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze OBSAH 1. Rozvoj e-learningu na 1. LF UK Praha 2.

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Komunikační strategie v oblasti kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa)

Komunikační strategie v oblasti kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa) kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa) Výstup konzultací v rámci projektu Rozvoj studijních programů, didaktických metod a inovování www.lunch4you.cz modelu řízení

Více

PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE

PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE Mgr. Naděžda Fasurová, Ph.D. Vysoká škola Karla Engliše, Šujanovo náměstí 1, 602 00 Brno e-mail:nadezda.fasurova@vske.cz ÚVOD Elektronické vzdělávání umožňuje

Více

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je

Více

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Výuka informatiky s multimediálními oporami

Výuka informatiky s multimediálními oporami Výuka informatiky s multimediálními oporami Petr Korviny, František Koliba korviny@opf.slu.cz, koliba@opf.slu.cz Abstrakt Příspěvek shrnuje dosavadní průběh zavádění elearningu na Slezské univerzitě v

Více

KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB

KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB 2011 PPŠ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PŘEROV, s.r.o. PALACKÉHO 1380/19, 750 02 PŘEROV TEL: 581 259 138 MOBIL: 606 045 111, 724 972 133 E-MAIL: pps@ppsinstitut.cz http://www.ppsinstitut.cz

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová

Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová Výchozí zdroje dokumentu Diverzita pro OZP (multimediální CD) Manuál pro lektory školení Jak se stát lektorem

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: GRAFIKA NA PC (GRA Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 154 (5 hodin týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Téma Stručná anotace Počet h o d

Téma Stručná anotace Počet h o d Pořadové číslo: 16 1. Název vzdělávacího programu: Metodický workshop Základy společenských věd 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z činnosti

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

E-learning na ZŠ a SŠ

E-learning na ZŠ a SŠ E-learning na ZŠ a SŠ Ve 21. století si už nelze představit vzdělávací proces bez využití informačních a komunikačních technologií. Jde jen o to, abychom si byli vědomi všech možností, ale i úskalí, jež

Více

INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ

INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU OŠETŘOVATELSTVÍ NA SLEZSKÉ UNIVERZITĚ V OPAVĚ PROJEKT OP VK CZ.1.07/2.2.00/15.0178 Doc. PhDr. Dagmar MASTILIAKOVÁ, PhD. RN ÚSTAV 0ŠETŘOVATELSTVÍ, FVP SU V OPAVĚ Školení akademiků

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Petr Korviny Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Ústav distančního vzdělávání Klíčová slova: elearning,

Více

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP Jiří Měřička ČR Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze E-mail: mericjir@fel.cvut.cz 1. ÚVOD Propojení humanitních a technických věd je potřebné

Více

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol

IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol IV/1 Individualizace výuky pro rozvoj matematické gramotnosti žáků středních škol Číslo klíčové aktivity Název klíčové aktivity IV/1 Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje matematické gramotnosti

Více

Využití LMS/LCMS 2. generace v procesech celoživotního vzdělávání

Využití LMS/LCMS 2. generace v procesech celoživotního vzdělávání Jan Macek, Account manager, Senior consultant - EEA s.r.o Praha macek@eea.cz Prezentace 21.11.2005 EEA communication solutions. Radlická 61, 150 00 Praha 5 2 E-learning v minulosti LMS 1. generace Vzdělávání

Více

Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012

Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012 Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Prezentace katedry www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012 1 2 Cíl katedry CŠM Cílem je nejen vzdělávat profesionální

Více

Implementace elektronického vzdělávání ve velké organizaci. Část I.

Implementace elektronického vzdělávání ve velké organizaci. Část I. Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/implementace-elektronickeho-vzdelavani-ve-velkeorganizaci-cast-i) Implementace elektronického vzdělávání ve velké organizaci. Část I. 4. 4. 2010 Bočková Markéta

Více

registračníčíslo GP : CZ.1.07/1.1.10/03.0023 rozpočet projektu: 2 692 391,84 Kč zahájení projektu : 1.3.2011 ukončení projektu : 30.6.

registračníčíslo GP : CZ.1.07/1.1.10/03.0023 rozpočet projektu: 2 692 391,84 Kč zahájení projektu : 1.3.2011 ukončení projektu : 30.6. Inovací výukového procesu na Gymnáziu Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci ke zvýšení konkurenceschopnosti žáků ZŠ a SŠ v Jihočeském kraji registračníčíslo GP : CZ.1.07/1.1.10/03.0023 rozpočet projektu:

Více

PR a ICT podpora v projektu

PR a ICT podpora v projektu PR a ICT podpora v projektu Klíče pro život - Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání CSŘ SVČ Kroměříž, 21.11.2008 Radek Maca INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Tento projekt je spolufinancován

Více

Personální zajištění certifikace personálu vzdělávacích institucí

Personální zajištění certifikace personálu vzdělávacích institucí Personální zajištění certifikace personálu vzdělávacích institucí Certifikační proces při certifikaci obou oblastí certifikace lektora vzdělávání i manažera vzdělávání budou zajišťovat a) Kmenoví pracovníci

Více

Konference k projektu Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu.

Konference k projektu Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu. Konference k projektu Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu. Martin Konečný Obsah Strana 3 Základní údaje o projektu Strana 4 Cíle projektu Strana 5 Cílové skupiny Strana

Více

2. Automatická tvorba seminářů v prostředí Unifor/Asja

2. Automatická tvorba seminářů v prostředí Unifor/Asja Unifor/ASJA Jedná se o funkční propojení subsystémů, nikoli o dodávku samotného software. Konferenční software musí umožňovat uspořádání online webové konference pro více účastníků (předpokládaný počet

Více

UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA FIM UHK

UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA FIM UHK UPLATNĚNÍ DISTANČNÍ FORMY VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTŮ CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA FIM UHK PETRA POULOVÁ, HANA ŠRÁMKOVÁ Univerzita Hradec Králové Abstrakt: V roce 1998 vznikl na FIM UHK Institut dalšího

Více

ZKUŠENOSTI CCV A CPP UJEP Z REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI ICT

ZKUŠENOSTI CCV A CPP UJEP Z REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI ICT ZKUŠENOSTI CCV A CPP UJEP Z REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI ICT V období uplynulých pěti let realizovaly centrum celoživotního vzdělávání a centrum pedagogické praxe, pracoviště Pedagogické fakulty

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Personalista ve víru procesů. Milan Štolba. Příspěvek pro konferenci E-learning forum 2005

Personalista ve víru procesů. Milan Štolba. Příspěvek pro konferenci E-learning forum 2005 Fakturace stávka agregátu Požadavek na objednávku Personalista ve víru procesů Vývoj produkt Milan Štolba Příspěvek pro konferenci E-learning forum 2005 Služební cesty Ing. Milan Štolba; ředitel sekce

Více

Ostravská univerzita v Ostravě. Katedra informatiky a počítačů prf.osu.cz/kip

Ostravská univerzita v Ostravě. Katedra informatiky a počítačů prf.osu.cz/kip Ostravská univerzita v Ostravě Katedra informatiky a počítačů prf.osu.cz/kip Proč studovat informatiku Pochopení problematiky moderního a stále se rozvíjejícího oboru. Široké uplatnění v rámci informatických

Více

Zavedení e-learningu

Zavedení e-learningu Zavedení e-learningu Česká pojišťovna snižuje díky e-learningu náklady na školení svých pracovníků Přehled Země: Česká republika Odvětví: Bankovnictví a finance Profil zákazníka Česká pojišťovna a.s. je

Více

Matematika, informatika, projekty

Matematika, informatika, projekty Matematika, informatika, projekty Doc. RNDr. Tatiana Gavalcová, CSc Katedra informatiky a kvantitativních metod FIM UHK Hradec Králové tana.gavalcova@uhk.cz 1 Obsah příspěvku: Projekt REFIMAT, ESF, OP

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

0.1.Úvod. Kurz e-learningu

0.1.Úvod. Kurz e-learningu 0.1.Úvod Vážený studující, tento e-learningový kurz e-learningu je určen pro ty, které zajímá problematika e-learningu. Poučení zde najdou zejména autoři studijních textů ale i ti kteří budou vést e-learningový

Více

Klíčové aktivity projektu a jejich výstupy v podobě monitorovacích indikátorů

Klíčové aktivity projektu a jejich výstupy v podobě monitorovacích indikátorů Profesionalizace klíčových kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení CZ.1.07/1.3.00/08.0235 CŠM PedF UK v Praze Klíčové aktivity projektu a jejich výstupy v podobě monitorovacích indikátorů

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Možnosti vzdělávání se zejména v kategorii dalšího vzdělávání v kraji Vysočina rozšířily zejména

Více

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE

STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE STRATEGIE ROZVOJE SLUŽEB ICT VE ŠKOLE LIDSKÉ ZDROJE (c) Radek Maca rama@inforama.cz Postavení procesu integrace ICT ve škole ředitel Zástupci, vých. poradce, koordinátoři ŠVP, ICT Vedoucí -metodici vzděl.

Více

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A DOTAZY

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A DOTAZY NOVÉ A PŘIPRAVOVANÉ NÁSTROJE HODNOCENÍ KVALITY V DV Tomáš Langer Program Jak poznat kvalitní vzdělávací instituci a kvalitního lektora Profesní kvalifikace Lektor dalšího vzdělávání Rating vzdělávacích

Více

Základní struktura distribučního / výukového prostředí EDEN

Základní struktura distribučního / výukového prostředí EDEN Popis LMS systému EDEN EDEN nabízí on-line prostředí pro jedinečnou podporu všech tří režimů distribuce vzdělávání : Samostatné vzdělávání, které dává lidem možnost řídit rychlost vlastního vzdělávání.

Více

BLENDED LEARNING. (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o.

BLENDED LEARNING. (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o. BLENDED LEARNING (v souladu s výzvou 57) NET University s.r.o. V Olomouci 5. 8. 2015 1. E-learning Způsob výuky, vzdělávací proces, využívající ICT, je tvořen: > vzdělávacím obsahem (studijní materiály

Více

S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software

S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software TECHNICKÉ PODMÍNKY NABÍDKY pro nabídku na veřejnou zakázku S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software Druh zadávacího řízení: Otevřené nadlimitní řízení na dodávky dle 27 zákona č.137/2006 Sb.,

Více

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy PhDr. Helena Úlovcová Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II

Více

WP 3: Vývoj konceptu WP Vedoucí: Innovation in Learning Institute Verze: 1 Datum vytvoření: Charakter: Zpráva, Souhrn Úroveň publicity: Veřejné

WP 3: Vývoj konceptu WP Vedoucí: Innovation in Learning Institute Verze: 1 Datum vytvoření: Charakter: Zpráva, Souhrn Úroveň publicity: Veřejné 1 [SHRNUTÍ KONCEPTU ISMART] [VEŘEJNÉ SHRNUTÍ KONCEPTU ISMART] WP 3: Vývoj konceptu WP Vedoucí: Innovation in Learning Institute Verze: 1 Datum vytvoření: Charakter: Zpráva, Souhrn Úroveň publicity: Veřejné

Více

Vývoj SIPVZ. Stručný popis realizace z věcného pohledu

Vývoj SIPVZ. Stručný popis realizace z věcného pohledu Vývoj SIPVZ Stručný popis realizace z věcného pohledu Radek Maca 1 Přehled usnesení vlád týkajících se SIPVZ Radek Maca 2 Cíle SIPVZ (vyplývají z usnesení vlád) Plán 1. etapy (UV 244/2001) Vytvořit podmínky

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Doc. PhDr. Ivana Švarcová CSc Ing. Tomáš Rain Ph.D.

Doc. PhDr. Ivana Švarcová CSc Ing. Tomáš Rain Ph.D. Doc. PhDr. Ivana Švarcová CSc Ing. Tomáš Rain Ph.D. Osnova Cíl a metodika práce Web Life Style Komparace edukačních konceptů Cíl a metodika práce Autoři deduktivně vybírají klíčové rozdíly vzdělávání v

Více

E-learningové studijní opory v ošetřovatelských oborech. Lenka Špirudová (LF UP v Olomouci) pro MEFANET Brno, listopad 2007

E-learningové studijní opory v ošetřovatelských oborech. Lenka Špirudová (LF UP v Olomouci) pro MEFANET Brno, listopad 2007 E-learningové studijní opory v ošetřovatelských oborech Lenka Špirudová (LF UP v Olomouci) pro MEFANET Brno, listopad 2007 1. LMS - UNIFOR (Garant: L. Špirudová) rozvíjen Ústavem ošetřovatelství LF UP

Více

Institucionální plán pro rok 2014

Institucionální plán pro rok 2014 Institucionální plán pro rok 2014 Předkládá prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., rektor Projednáno AS VŠCHT Praha 29. 10. 2013 1 Institucionální plán Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pro r. 2014

Více

ICT PLÁN ŠKOLY. Základní charakteristika ZŠ a MŠ

ICT PLÁN ŠKOLY. Základní charakteristika ZŠ a MŠ ICT PLÁN ŠKOLY Metodický pokyn MŠMT č.j.27 419/2004-55 Standard ICT služeb a Metodický pokyn č.j.27 670/2004-551 stanovuje zpracování ICT plánu školy. Základní charakteristika ZŠ a MŠ Název: Základní škola

Více

Závěrečná zpráva projektu. Aprobační rozšiřující studium pro učitele základních a. v environmentálních, informačních, komunikačních

Závěrečná zpráva projektu. Aprobační rozšiřující studium pro učitele základních a. v environmentálních, informačních, komunikačních Závěrečná zpráva projektu s názvem Aprobační rozšiřující studium pro učitele základních a středních škol Moravskoslezského kéh kraje v environmentálních, informačních, komunikačních a strojírenských oborech

Více

Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání

Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání How2Know estudovna Prezenční kurzy + estudovna + H2K = nová kvalita ve vzdělávání Co bylo na začátku? Přání MÍT SVOJE VLASTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Rozhodnutí REALIZOVAT JE VLASTNÍMI SILAMI SAMI Celoroční kurz: Úspěšný

Více

Bankovní institut vysoká škola, a.s. Praha Karlovy Vary Písek Teplice Břeclav

Bankovní institut vysoká škola, a.s. Praha Karlovy Vary Písek Teplice Břeclav Bankovní institut vysoká škola, a.s. Kdo jsme? První soukromá vysoká škola Atraktivní studijní obory Univerzitní informační systém Skvělé zázemí a nejnovější technika Moderní bezbariérová budova Jsme součástí

Více

Pořadové číslo: 4. 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce fyziky

Pořadové číslo: 4. 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce fyziky Pořadové číslo: 4 1. Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce fyziky. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z modulu SIPVZ a rozšiřuje jeho

Více

Kurzy. Vzdělávací kurzy pro technický a vyšší svářečský personál firem CZ.1.07/3.2.02/05.0049. Termín realizace: 1. 2. 2014-30. 6.

Kurzy. Vzdělávací kurzy pro technický a vyšší svářečský personál firem CZ.1.07/3.2.02/05.0049. Termín realizace: 1. 2. 2014-30. 6. Kurzy pro svářečský personál Vzdělávací kurzy pro technický a vyšší svářečský personál firem CZ.1.07/3.2.02/05.0049 Termín realizace: 1. 2. 2014-30. 6. 2015 Příjemce dotace UNO PRAHA, spol. s r. o. Partneři

Více