Tvoříme základy Mandantenbrief

Transkript

1 Tvoříme základy Mandantenbrief Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Říjen Obsah: Rekodifikace soukromého práva > Akciovky a monistický versus dualistický systém Právo aktuálnì > Bude rozšířena trestní odpovědnost pro právnické osoby? Danì aktuálnì > Nejen daňový poplatník, ale i správce má předepsané lhůty Ekonomika aktuálnì > Závdavek a jak jej účtovat? Rödl & Partner Intern > Akce/Připravujeme pro Vás: říjen prosinec 2014 > Akciovky a monistický versus dualistický systém Vojtìch Hrdlièka, Rödl & Partner Praha > Akciové společnosti jsou považovány za komplikovanější typ obchodních korporací. Často se jedná o velké kolosy, které mají miliardové obraty, stovky vlastníků (akcionářů) a široké pole působnosti. V takovém případě se akcionáři zpravidla neúčastní každodenního chodu společnosti, ale pouze volí členy orgánů. Kromě těchto kolosů existují také rodinné akciovky, které jsou vlastněny a zároveň i řízeny svými akcionáři. Počínaje letošním rokem se mohou akcionáři rozhodnout, jaký chtějí mít systém jejich vnitřní organizace, tedy zda využijí dualistickou strukturu vnitřních orgánů nebo strukturu monistickou. Dualistický systém je tvořen představenstvem a dozorčí radou. Jedná se tedy o model, který máme zažitý a který poměrně dobře známe. Systém monistický je v českém právu novinkou a obecně se zakládá na principu správy jediným orgánem (správní radou). Oba systémy mají společné to, že vrcholným orgánem zůstává valná hromada. Dualistický systém Pokud akciová společnosti zvolí tradiční dualistický model, bude mít dva klíčové volené orgány: představenstvo a dozorčí radu. Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti. Jinými slovy rozhoduje o obchodním vedení a zastupuje společnost navenek. Zatímco doposud muselo být představenstvo minimálně tříčlenné, s výjimkou společnosti s jediným akcionářem, tak dnes tento požadavek v zákoně obsažen není. Větší benevolenci zakotvil zákonodárce i do funkčního období představenstva, které bylo dříve omezeno na maximálně pět let. Od letošního roku mohou stanovy určit nejen delší časový úsek, ale dokonce uvést, že je člen představenstva jmenován na dobu neurčitou. Dozorčí radu považujeme za kontrolora, protože dohlíží na práci představenstva, na řádné vedení účetnictví a přezkoumává účetní závěrky. V dualistickém systému tedy představenstvo činí obchodní rozhodnutí a dozorčí rada kontroluje správnost těchto rozhodnutí. Výhodou tohoto modelu je, že osoby, které rozhodují o každodenním chodu společnosti (představenstvo), někdo kontroluje (dozorčí rada). Bez kontroly by mohlo docházet 1

2 Rekodifikace soukromého práva / Právo aktuálně k rozhodnutím, která nejsou ku prospěchu společnosti a tedy i jejích akcionářů. Nevýhodu lze spatřovat v nutnosti mít více osob v orgánech společnosti, v možné dezinterpretaci/nepředání informací mezi členy jednotlivých orgánů či v cirkulaci osob mezi představenstvem a dozorčí radou. Příkladem může být situace, kdy je člen představenstva odvolán a je dosazen do dozorčí rady. Takové osobě se následně dostane ke kontrole rozhodnutí, které učinila ještě jako člen představenstva. Je otázkou, zda tato osoba své vlastní rozhodnutí zkontroluje objektivně a zda se akcionář o případných chybách představenstva vůbec dozví. Monistický systém Monistický model je, jak už z názvu vyplývá, založen na jediném orgánu, správní radě. Naše právní úprava ale toto obecné pojetí drobně modifikovala a zavedla orgány dva správní radu a statutárního ředitele. Správní radu zákonodárce označuje za stěžejní orgán, který určuje základní zaměření obchodního vedení a je mu svěřena kontrolní funkce. Navenek ale společnost nezastupuje a nenáleží jí obchodní vedení. Správní rada musí mít alespoň jednoho člena, který je v takovém případě i jejím předsedou. Statutárním orgánem společnosti v monistickém systému je statutární ředitel, který má v kompetenci i podobné úkoly jako představenstvo v dualistické struktuře. Zákonodárce připustil, aby předseda správní rady byl zároveň statutárním ředitelem. Vzhledem k tomu, že správní rada může být jen jednočlenná, může se stát, že tento jediný člen správní rady bude zároveň statutárním ředitelem. V takovém případě bude o veškerém dění ve společnosti rozhodovat právě jen tato jedna jediná fyzická osoba. Výhodou monistické struktury je jistě zjednodušení organizace společnosti. Akciové společnosti vlastněné malým počtem akcionářů, tak nebudou muset řešit, kterého příbuzného dosadit do funkce člena dozorčí rady. Na druhou stranu se jedná o novinku, kterou české právo doposud neznalo. Je proto pravděpodobné, že se v příštích letech setkáme s rozlišnými názory stran chodu monistických akciových společností. JUDr. Ilona Štrosová, LL.M. Advokátka/Senior Associate Tel.: ilona.strosova@roedl.cz > Bude rozšířena trestní odpovědnost pro právnické osoby? Thomas Britz, Rödl & Partner Praha > Právnické osoby v České republice, a tedy i obchodní korporace, ponesou zřejmě od poloviny příštího roku zvýšenou trestní odpovědnost. Důvodem je návrh novely z dílny Ministerstva spravedlnosti ČR, která má změnit stávající zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a jenž byl schválen vládou na jejím zasedání v srpnu letošního roku. Projde-li tento návrh úspěšně legislativním procesem, nebude již klíčové ustanovení 7 výše uvedeného zákona obsahovat taxativní výčet trestných činů, za které může být právnická osoba trestně stíhána a odsouzena, ale bude zvolena koncepce zcela odlišná. Právnická osoba totiž má být nově trestně odpovědná zásadně za všechny trestné činy uvedené ve zvláštní části trestního zákoníku, s výjimkou trestných činů v ustanovení 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob taxativně uvedených. Tento záměr novelizace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob lze chápat i jako reakci na takzvanou metanolovou aféru a chybějící trestné činy ve výčtu ustanovení 7 zákona, za něž dosud není možné právnickou osobu postihnout (jedná se například o trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku). Nejen fyzické osoby, ale nově i právnické osoby, budou mít například povinnost překazit či oznámit určité trestné činy, jinak se samy dopustí trestného činu. Právnické osoby dále ponesou trestní odpovědnost rovněž za trestné činy proti životu a zdraví, což se bude v praxi týkat zejména korporací zabývajících se poskytováním zdravotních služeb, nebo dopravních služeb v případě způsobení dopravní nehody, havárie, pracovního úrazu, jež je trestným činem. Právnické osobě může být v zásadě přičteno cokoli, ať již jednání, rozhodnutí, nekonání statutárního orgánu, osoby vykonávající řídící či kontrolní činnost, zaměstnance či osoby v obdobném postavení. Rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob bude mít mimo jiné dopad také na korporátní změny, zejména v rámci přeměn obchodních korporací. Kupující se bude muset potýkat s vyšším rizikem, jelikož trestní odpovědnost právnické osoby přechází ze zákona na všechny její právní nástupce. Nabyvatel přitom nebude muset tušit, že spolu s nabytou obchodní korporací může nabýt i trestní odpovědnost, neboť k přechodu trestní odpovědnosti dochází bez ohledu na to, zda nástupce o trestné činnosti věděl či vědět mohl. 2

3 Právo aktuálně / Daně aktuálně Vydání: Říjen 2014 Závěrem je třeba podotknout, že téma trestní odpovědnosti právnických osob přináší stále řadu nevyjasněných otázek, včetně té, zda není, respektive nebude zákon o trestní odpovědnosti právnických osob jen dalším nástrojem v rámci nekalé konkurence vedle neoprávněných návrhů na zahájení insolvenčního řízení. Mimo to lze očekávat, že v praxi díky plánovanému rozšíření katalogu trestných činů přibude více trestních řízení vedených proti právnickým osobám a bude tak zatíženo trestní soudnictví, což ve svém důsledku znamená prodloužení jednotlivých řízení. JUDr. Thomas Britz Advokát a Rechtsanwalt/Associate Partner Tel.: thomas.britz@roedl.cz většině myslitelných úkonů. Dodržování lhůt v daňovém řízení je přitom pro daňové poplatníky zásadní, protože při nedodržení lhůty jim hrozí sankce ve formě úroku z prodlení nebo pokuty za opožděné podání daňového přiznání. Správce daně je naopak za nedodržení lhůt trestán v míře nepoměrně menší, a to úrokem z přeplatku na dani. Pokud je správce daně v daňovém řízení nečinný, nehrozí mu v zásadě ze zákona žádné sankce. Pozice účastníků daňového řízení je tedy zjevně nevyrovnaná, a to v neprospěch daňových poplatníků. Není proto divu, že na základě opakovaných stížností ze strany daňových subjektů došlo ke stanovení určitých mantinelů i pro finanční správu, aby i jí byla stanovena délka doby, za kterou budou podání vyřízena. Pokyn MF-4 nahrazuje jemu předcházející, obsahově totožný, pokyn MF-1. Význam pokynu MF-4 tak není v jeho novosti, ale spíše v tom, že je možné jej brát také jako připomenutí toho, že i finanční správa nemá neomezený čas pro vyřizování odvolání, vracení přeplatků na dani a dalších úkonů. Pokyn MF-4, na základě kterého jsou finanční správě stanoveny lhůty k vyřizování podání od 1. září 2014, určuje pro správce daně tři základní lhůty, ve kterých musí konat: šestiměsíční, tříměsíční a třicetidenní. Pro lepší názornost uvádíme vybrané příklady. > Nejen daňový poplatník, ale i správce má předepsané lhůty Miroslav Kocman, Rödl & Partner Praha > Lhůty pro úkony při správě daní jsou pro poplatníky daně upraveny daňovým řádem. Úprava pro správce daně je však v tomto ohledu značně volnější. Alespoň částečnou nápravu představují pokyny závazné pro daňovou správu, které stanoví lhůty pro správce daně. Současně se začátkem nového školního roku nabyl účinnosti i pokyn č. MF-4 o stanovení lhůt při správě daní. Tento pokyn by zcela jistě neměl uniknout pozornosti daňových poplatníků, protože stanoví lhůty pro učinění vybraných úkonů v daňovém řízení správcem daně. Platí totiž, že zatímco pro daňové poplatníky jsou lhůty pro plnění jejich daňových povinností daňovým řádem stanoveny přesně a jasně, pro správce daně je zákonem daných lhůt mnohem méně. V oblasti lhůt tedy existuje zřejmá nerovnováha mezi daňovou správou na straně jedné a daňovými poplatníky na straně druhé. Zatímco daňová správa má daňovým řádem určené pouze lhůty, ve kterých musí daň stanovit a vybrat, tak daňoví poplatníci mají lhůty stanoveny k naprosté Šestiměsíční lhůta je stanovena například pro postup Odvolacího ředitelství v Brně k vydání rozhodnutí o odvolání. Lhůta šesti měsíců se počítá od data podání odvolání u správce daně, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Jiným případem, kdy je správce daně vázán šestiměsíční lhůtou, je vydání závazného posouzení. Zde je nutné připomenout, že uvedené lhůty neběží od doby, kdy správce daně vyzve daňového poplatníka k doplnění podání až do doplnění podání poplatníkem. Tříměsíční lhůta se uplatní například tehdy, kdy správce daně rozhoduje o odvolání sám a to tak, že mu vyhoví v plném rozsahu nebo částečně. Třicetidenní lhůtou je pak správce daně vázán například v situacích, kdy daňový poplatník podal odvolání, které je nepřípustné, protože jej v dané situaci daňový řád nepřipouští nebo bylo podáno pozdě. Z těch méně konfliktních situací pak jde o případ, kdy daňový poplatník žádá o stanovení záloh podle očekávané daňové povinnosti. Jak však má postupovat poplatník daně v případech, kdy správce daně měl učinit úkon, ale k žádnému úkonu nedošlo a pokyn MF-1 žádnou lhůtu pro správce daně nestanoví? K takové situaci může dojít například tehdy, když poplatník daně z příjmů právnických osob podá daňové přiznání a v něm vykáže přeplatek na dani. Předpokládejme, že uplynul měsíc od podání daňového přiznání a správce daně přeplatek dosud nevrátil a ani nezahájil postup k odstranění pochybností. Pokyn MF-4 žádnou pomoc v tomto ohledu nenabízí. 3

4 Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně > Závdavek a jak jej účtovat? David Trytko, Rödl & Partner Praha Řešením je v tomto případě obrana proti nečinnosti správce daně tak, jak ji upravuje daňový řád. Podle něj může poplatník podat podnět na nečinnost správce daně u jeho nadřízeného orgánu v podstatě kdykoliv, když nabude dojmu, že správce daně daňové řízení zbytečně protahuje. Nadřízený orgán prověří, jestli marně uplynula lhůta, ve které měl správce daně provést úkon. Zde je potřeba si uvědomit, že v našem příkladu není žádná zákonná lhůta pro vrácení přeplatku na dani z příjmů zákonem stanovena. Dále bude nadřízený orgán zkoumat, zda správce daně nevrátil přeplatek ve lhůtě, která je obvyklá. Vzhledem k tomu, že daňový řád obvyklé lhůty nestanoví, není možné splnit ani tuto podmínku. V posledním kroku se pak bude zkoumat, jestli správce daně nečekal s vydáním rozhodnutí o vrácení přeplatku na to, až shromáždí potřebných podkladů. Pokud správce daně žádné podklady nesháněl a prostě jen celou záležitost neřešil, bude splněna i poslední podmínka k tomu, aby nadřízený správce daně přikázal správci daně zjednání nápravy. Pokud by nebyly všechny výše uvedené podmínky splněny, je možné podnět k přezkoumání nečinnosti k nadřízenému orgánu podat pokud uplynuly více jak tři měsíce od posledního úkonu v řízení. I v takovém případě přikáže nadřízený orgán správci daně, aby zjednal nápravu. Podle důvodové zprávy k daňovému řádu musí být daňový poplatník vyrozuměn o tom, jak bylo s podnětem proti nečinnosti správce daně naloženo. O způsobu, jakým bylo s podnětem proti nečinnosti správce daně naloženo, se nevydává rozhodnutí. Není tedy možné se proti němu odvolat a daňový poplatník tak v případě nesouhlasu nemá možnost se bránit jinak než podáním stížnosti. Ing. Miroslav Kocman, LL.M. Daňový poradce/associate Partner Tel.: miroslav.kocman@roedl.cz Zdroj: archiv Rödl & Partner > Navazujíc na naše kolegy z předchozích Newsletterů, si i my dovolujeme přispět k diskuzi v souvislosti s rekodifikací nového občanského i obchodního práva, dnes ohledně účtování závdavku. Závdavek je staronový pojem, který se objevil již ve starověkém Římě, a byl chápán jako drobný dar, kterým si smluvní strany potvrzovaly uzavření smlouvy. Dále byl, ale v jiném významu, používán v právní úpravě Rakouska Uherska i první republiky a vymizel z ní až v roce 1950, kdy byl přijat občanský zákoník č. 141/1950. Znovu se objevuje v novém občanském zákoníku, kde je závdavek systematicky upraven v části čtvrté, hlavě I, dílu 3 nazvaném Obsah závazků. V rámci Evropy nejsme jediní, kteří tento institut využívají. V Rakousku je závdavek označován jako Aufgeld, v německé oblasti se setkáme s především s označením Draufgabe, ale také Angeld a Handgeld. Závdavek se z obecného pohledu přibližuje významu zálohy. V novém občanském zákoníku jsou oba pojmy upravovány ve stejné části, paragraf upravující zálohu ( 1807) předchází ustanovením o závdavku ( 1808 a 1809). Význam zálohy a závdavku je však potřeba odlišovat, a to včetně dopadů na účetnictví. Závdavek je v novém občanském zákoníku definován nepřímo a předpokládá se znalost obsahu tohoto pojmu. Může se jednat jak o peněžní částku, tak o nepeněžní plnění, které je poskytnuto před, nejpozději právě v okamžiku uzavření smlouvy. Závdavek má funkci důkazní (o tom, že smlouva je či bude uzavřena), dále funkci zajišťovací (jistota, že dluh bude splněn) a funkci penální (sankce při porušení smlouvy). Jeho výše není zákonem stanovena, proto může být zanedbatelná, ale i zásadní. Hlavní rozdíl oproti záloze vidíme především v nároku na vrácení závdavku při úspěšném ukončení závazkového vztahu. U zálohy je naopak předpokládáno započtení s plněním dluhu. Tj. záloha zpravidla zaniká, kdežto závdavek se vrací. Zatímco záloha je všeobecně zažitým pojmem a její účtování je všem známé, u závdavku je potřeba při jeho účtování mít na paměti, mimo výše uvedeného, následující odlišnosti. Při rozhodování, zdali se jedná o zálohu či závdavek, patří k prvním krokům zjištění, zda existuje ujednání o závdavku. S ohledem na to, že zákonem není stanovena povinnost písemné formy ( 559 NOZ ), postačuje bohužel i ústní ujednání. Rovněž okamžik předání závdavku či zálohy nemusí dát jednoznačný závěr. Před či při uzavření smlouvy může být poskytnuta záloha i závdavek, pouze v případě předání 4

5 Ekonomika aktuálně / Rödl & Partner Intern Vydání: Říjen 2014 (například poskytnutí peněžní částky) až po uzavření smlouvy se bude jednat o zálohu. Jistou míru jistoty při rozhodování by mělo dát ujednání o vrácení či naopak započtení poskytnuté částky či předmětu s plněním dluhu z daného závazkového vztahu. Záloha se od závdavku odlišuje právě v této skutečnosti, neboť závdavek je vracen zpět, kdežto záloha je započítávána s plněním dluhu. Záloha totiž nemusí být znakem uzavření smlouvy, nýbrž pouze sloužit jako částečné plnění dluhu či předčasné plnění (i dílčích) nároků věřitele, prodávajícího a podobně. Uvědomění si výše uvedené skutečnosti je rozhodující pro účtování závdavků, a to především těch peněžních. U peněžních závdavků postačuje pouze analyticky oddělit závdavek od záloh, jinak je účetní zápis velmi podobný. U nepeněžních závdavků jsme toho názoru, že při předání závdavku nepřechází vlastnické právo strany poskytující závdavek na stranu přijímající závdavek, a to z toho důvodu, že se má jednat především o zajišťovací instrument, nikoliv o úhradu části dluhu apod. Oporou pro tento názor je zákonem stanovené řešení jak postupovat v případě nesplnění dluhu z příčiny toho, kdo závdavek poskytnul či přijal. Názorným příkladem je situace, kdy příjemce závdavku neplní smlouvu. Příjemce pak musí poskytovateli závdavku vrátit dvojnásobné množství závdavku. Při neplnění ze strany poskytovatele hrozí pouze propadnutí závdavku ve prospěch jeho příjemce. Podobně se bude postupovat i účtovat v případě, že závdavek bude považován za odstupné. K tomu může dojít za situace, kdy jedna smluvní strana poskytla závdavek straně druhé a zároveň si tyto strany ve smlouvě sjednají právo od smlouvy odstoupit, přičemž samotné odstupné sjednáno není ( 1809). Tímto ustanovením ovšem není vyloučeno souběžné použití odstupného a závdavku. V obou případech by se jednalo o účtování na účtech ostatních provozních nákladů/výnosů s charakterem penalizačních, smluvních pokut apod. V případě, kdy ekonomické vlastnictví při předání závdavku nepřechází z jeho poskytovatele na příjemce, se jako nejvhodnější účtování jeví pouze evidence na podrozvahových účtech, tj. jako při podobných případech účtování přijetí předmětu do konsignace či komise. Při významných zůstatcích závdavků při sestavování účetní závěrky je potřeba tuto skutečnost zmínit v příloze účetní závěrky. Podobně bude potřeba v příloze okomentovat i skutečnost hrozícího propadnutí či naopak vydání dvojnásobné částky či předmětu závdavku, která je podmíněná nějakou skutečností či nejasností. Samotné vykázání peněžních závdavků se v rozvaze, podle našeho názoru, bude řídit stejným principem jako účtování kaucí, tj. jako vykazování přijatých a poskytnutých záloh. Ačkoliv se rozhodování o existenci závdavku a jeho účetního promítnutí zdají být komplikované, bude se podle našeho názoru jednat spíše o okrajový účetní případ nelze vyloučit, že bude při uzavírání smluv využíván. Například německý komentář u závdavku uvádí, že se jedná již o nepoužívaný institut, který se v současnosti vyskytuje velmi zřídka, například při drobném obchodu s chovnými zvířaty. Proto doufáme, že pokud budete muset případ závdavku a jeho zaúčtování v praxi řešit, vzpomenete si na náš příspěvek či nás lépe rovnou budete kontaktovat. Ing. David Trytko Vedoucí auditorského týmu/associate Partner Tel.: david.trytko@roedl.cz > Akce/Připravujeme pro Vás: říjen prosinec 2014 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Říjen Zaměstnanci a ochrana osobních údajů nové pohledy a přístupy 8. října 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal, Eva Blechová Metodika sestavování roční účetní závěrky 16. října 2014, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Přednáší: Martin Růžička Novinky IFRS a vybraná komplikovaná témata 22. října 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Jana Kocurková Listopad Aktuální změny v účetnictví pro podnikatele 5. listopadu 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Jan Čadílek Daně a nový občanský zákoník 5. listopadu 2014, Vydavatelství Economia Praha Přednáší: Monika Novotná, Tomáš Zatloukal, Miroslav Kocman, Petr Tomeš, Roman Burnus, Miroslav Skopec Právo ve veřejné správě listopadu 2014, hotel Černigov, Hradec Králové Přednáší: Václav Vlk k tématu Soukromoprávní odpovědnost představitelů samosprávných celků 5

6 Mandantenbrief Rödl & Partner Intern Daně a nový občanský zákoník 25. listopadu 2014, Hospodářská komora České republiky Přednáší: Monika Novotná, Tomáš Zatloukal, Miroslav Skopec, Miroslav Kocman, Petr Tomeš, Roman Burnus Koncernové vztahy nová rizika a odpovědnost pro dceřiné společnosti v ČR. Pohled právní, daňový a auditorský 26. listopadu 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal, Petr Tomeš, Miroslav Kocman, Jaroslav Dubský Prosinec Metodika sestavování roční účetní závěrky 3. prosince 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Martin Růžička Mikulášský seminář (nejnovější vývoj v oblasti daní a účetnictví) 4. prosince 2014, Slovanský dům Praha Přednáší: bude upřesněno Rezervy 10. prosince 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: David Trytko, Michal Bobek Více o programu a online přihlášky Změna programu vyhrazena. -jsd- Tvoříme základy Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty. Rödl & Partner Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ. Castellers de Barcelona Celek se skládá z jednotlivců u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je Força, Equilibri, Valor i Seny (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží. Mandantenbrief Říjen 2014, MK ČR E Vydavatel: Redakce: Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, Praha 1 Tel.: Ing. Jana Švédová jana.svedova@roedl.cz Layout/Sazba: Rödl & Partner publikace@roedl.cz Tento newsletter je nezávaznou informační bro žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in for mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora dens kou za kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.