Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením ve vybrané lokalitě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením ve vybrané lokalitě"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením ve vybrané lokalitě Vypracovala: Marie Hasoňová Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph. D. Brno 2008

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím uvedených zdrojů. V Brně,

3 Poděkování Děkuji PhDr. Kateřině Kubalčíkové, Ph.D. za vedení mé práce, za podnětné rady, trpělivost a čas, který mi věnovala. Dále děkuji celé své rodině, která mě při tvorbě práce podporovala, zvláště manželovi a mým rodičům. Poděkování patří též všem respondentům, kteří se na výzkumu podíleli a kteří mi věnovali čas. 3

4 Obsah Úvod... 7 I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Osoby se zdravotním postižením Rozdělení zdravotního postižení a vymezení cílové skupiny Osoby s tělesným postižením Dětská mozková obrna Osoby s mentálním postižením Downův syndrom Osoby se smyslovým postižením Posouzení stupně zdravotního postižení Nerovnováhy v sociálním fungování Pojmy životní situace, sociální fungování a nerovnováhy v sociálním fungování Oblasti nerovnováh v sociálním fungování osob se zdravotním postižením Vymezení vybrané lokality Územní členění státu Obec s rozšířenou působností Sociální služby Rozdělení sociálních služeb Změna podoby sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením po roce Typy sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením a sociální práce Poskytovatelé sociálních služeb Poskytovatel Cíle poskytovatelů Spolupráce poskytovatelů Definice spolupráce (kooperace) Spolupráce organizací, koordinace sociálních služeb Význam spolupráce organizací pro nabídku sociálních služeb Komunitní plánování sociálních služeb jako nástroj podpory spolupráce organizací Komunitní plánování Cíle a principy komunitního plánování Role poskytovatelů v procesu komunitního plánování Operační strategie organizací služeb sociální práce Procedurální a situační přístup Typologie operačních strategií

5 II. METODOLOGICKÁ ČÁST Metodika výzkumu Cíl výzkumu a výzkumné otázky Volba metody výzkumu a výzkumné strategie Techniky sběru dat Výběr vzorku Operacionalizace...36 III. VÝZKUMNÁ ČÁST Průběh sběru dat Zjištění a jejich interpretace Popis vybrané lokality a struktura sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením Nerovnováhy v sociálním fungování klientů Nerovnováhy, jimiž se poskytovatelé zabývají Přehled poskytovatelů o sociálních službách ve vybrané lokalitě Chybějící sociální služby Význam spolupráce poskytovatelů Stávající spolupráce mezi poskytovateli Informovanost o komunitním plánování Vliv komunitního plánování na rozvíjení spolupráce Procedurální versus situační přístup Operační strategie poskytovatelů Spolupráce s médii jako účinná forma komunikace...44 Závěr Přílohy...47 Anotace Použitá literatura a internetové zdroje Rejstřík

6 Bariéry v našem okolí jsou fyzické a psychické. Oldřich Matoušek 6

7 Úvod Narození dítěte se zdravotním postižením mění život celé rodiny. Hlavní pozornost se obvykle zaměřuje na zdravotní stránku věci, ale neměla by být opomíjena ani právní a sociální stránka. Všichni by měli mezi sebou spolupracovat: zdravotně postižení (popř. jejich rodiče), lékaři i sociální pracovníci. Ke spolupráci by se také měla připojit škola a obec. Nahlížení společnosti na handicapované lidi se v posledních desetiletích naštěstí pozitivně změnilo, ještě však se stále s nimi vždycky nepočítá. Touto prací bych chtěla upozornit na to, že organizace poskytující služby osobám se zdravotním postižením by měly mezi sebou spolupracovat, aby mohly vytvářet přiměřenou nabídku služeb odpovídající různým požadavkům klientů. Dále bych ráda upozornila na možnosti komunitního plánování v lokalitě. Chci upozornit především samotné poskytovatele těchto služeb, že vzájemná spolupráce může být přínosem pro ně i pro jejich klienty. Chtěla bych oslovit jednotlivé poskytovatele služeb, abych zjistila, zda a nakolik jsou ochotní mezi sebou spolupracovat, pokud tak ještě nečiní. Také bych ráda zjistila, s jakými dalšími organizacemi, třeba i mimo oblast sociálních služeb, spolupracují. Problematikou osob se zdravotním postižením se zabývám již delší dobu, jednak mám handicapovanou sestru, a jednak jsem v minulosti pracovala jako osobní asistentka dítěte se zdravotním postižením. Komunitní plánování ve vybrané lokalitě bylo zahájeno nedávno, ale nevím, nakolik poskytovatelé tuto metodu prozatím ocení. Podle mě je to však vhodný způsob, jak vytvářet kvalitní nabídku sociálních služeb. Cílem bakalářské práce je tedy zodpovědět na otázku: Zda a jakým způsobem je ve vybrané lokalitě rozvíjena spolupráce poskytovatelů sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením? Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V teoretické části vymezím základní pojmy a budu se zabývat spoluprácí poskytovatelů a jejím významem. Metodologická část popisuje cíl výzkumu, zvolenou metodu a techniky sběru dat, způsob vytváření vzorku. Jako techniku sběru dat jsem zvolila kvalitativní rozhovor a studium dokumentů. V empirické části podám výklad výsledků provedeného šetření ve vybrané lokalitě a vyslovím závěr, případně doporučení. 7

8 I. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1 Osoby se zdravotním postižením Matoušek (2003) vymezuje definici zdravotního postižení následně: Je to postižení, které nepříznivě ovlivňuje kvalitu života, zejména schopnost navazovat a udržovat vztahy s lidmi a schopnost pracovat. Klade větší důraz nikoliv na zdravotní stránku problému, nýbrž zdůrazňuje sociální hledisko. Z toho je patrné, že sociální pracovníci mají důležitý úkol. Hrají významnou roli nejen při samotné pomoci handicapovaným lidem a jejich rodinám, ale také při zprostředkování kontaktu s okolím a vytváření dobrých vztahů mezi zdravými a postiženými lidmi. Matoušek (2005) uvádí, že v České republice žije asi 1,2 milionu občanů se zdravotním znevýhodněním (mezi ně počítá i lidi s cukrovkou). Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. (http://www.jh.cz) 1.1 Rozdělení zdravotního postižení a vymezení cílové skupiny Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách vymezuje definici zdravotního postižení takto: Zdravotním postižením se rozumí tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Pro účel mé bakalářské práce konkrétní cílovou skupinu tvoří dospělé osoby s tělesným, případně kombinovaným postižením 1. V teoretické části se tedy více zaměřím na tělesné a mentální postižení a ze smyslových postižení se krátce zmíním o zrakových a sluchových vadách. Samostatný pododdíl jsem vyčlenila pro dětskou mozkovou obrnu, protože je to pravděpodobně nečastější onemocnění, které má za důsledek nejen postižení pohybového aparátu, ale někdy také mentální poruchy Osoby s tělesným postižením Tělesným postižením se rozumí poruchy pohybového ústrojí. Omezení hybnosti může být celkové nebo částečné. Takové omezení hybnosti je buď prvotní (přímé postižení vlastní hybné soustavy, centrální nebo periferní nervové soustavy, mozkové poruchy např. dětská mozková obrna) nebo druhotné (jako důsledek chorob srdečních, revmatických apod. omezujících pohyb jedince, obrna mích následkem onemocnění nebo úrazu páteře). 1 Osoba s kombinovaným postižením má jak poruchy pohybového aparátu, tak mentální postižení, případně smyslové. Většina sociálních služeb se však zaměřuje jen na jeden druh postižení, proto lidé s kombinovanou poruchou mohou mít problémy se zařazením a s využíváním sociálních služeb. V praxi se většinou zařadí buď do jedné nebo do druhé skupiny, přičemž jednodušší bývá zařazení mezi osoby s tělesným postižením než mezi osoby s mentálním postižením. Organizace poskytující sociální služby osobám s mentálním postižením nemusejí být vybaveny bezbariérovým přístupem, což znemožňuje přijetí osob s tělesným postižením, zejména vozíčkářů. 8

9 Práce s tělesně postiženými pokud se jedná o nesoběstačné vozíčkáře někdy může být pro sociální pracovníky fyzicky namáhavá. Dnes je sice každé zařízení vybaveno různými pomůckami, jako jsou například zvedáky používané na WC či v koupelně, ale občas je nutné s postiženými manipulovat i na jiných místech. Nesoběstační handicapovaní také mnohdy vyžadují téměř čtyřiadvacetihodinovou pozornost, protože potřebují pomáhat se všemi sebeobslužnými úkony. Potřebují pomoci s hygienou, oblékáním, mnozí potřebují i nakrmit. Jestliže mají postižené horní končetiny, nemohou si děti ve škole samy ani podat a otevřít knihu. Neumějí ani samy zacházet s invalidním vozíkem, je nutné, aby je neustále někdo vozil Dětská mozková obrna (DMO) Dětská mozková obrna je porucha hybnosti a vývoje hybnosti na základě poškození mozku v době před porodem, při porodu nebo do jednoho roku dítěte. (http://www.mujweb.cz/www/arakis/dmo.html) Onemocnění zahrnuje skupinu chronických onemocnění projevujících se poruchou kontroly hybnosti. Vzniká již před narozením, během porodu nebo záhy po něm. Při jejím vzniku působí ne vždy poznané vlivy poškozující mozek a nervový systém 2. Dítě bývá postiženo úplnou obrnou (plegií) nebo částečnou obrnou (parézou) s tím, že může být postižena jedna končetina, nebo dvě končetiny, a to buď na jedné straně nebo dvě stejné končetiny, anebo všechny čtyři končetiny. Bývá narušen také vývoj řeči 3. Často bývá poškozena i inteligenční úroveň jedince, paměť bývá nevýběrová, pracovní tempo pomalejší a pozornost krátkodobá. S ohledem na sociální důsledky je mentální retardace patrně nejzávažnější přidruženou poruchou u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Přibližně u třetiny dětí s DMO se projevuje střední a těžká mentální retardace, další třetina je pak v pásmu lehké mentální retardace a poslední třetina zůstává v normálu. Téměř polovina postižených jedinců mívá epileptické záchvaty. Děti s dětskou mozkovou obrnou tvoří nejméně polovinu z celkového počtu tělesně postižených. Na tisíc živě narozených připadá dvě až pět dětí s dětskou mozkovou obrnou Osoby s mentálním postižením U jedinců s mentálním postižením dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, v psychologii označovaných jako inteligence. Tito lidé se hůře přizpůsobují jakýmkoliv změnám. Sociální pracovník pracující s mentálně postiženými lidmi by měl hrát významnou koordinační a zprostředkující roli a měl by umět hájit lidská práva. 2 např. mechanická poškození, rentgenové záření, drogy, léky, strádání plodu nedostatkem kyslíku před porodem či po něm, po narození záněty mozku a mozkových blan. Příčinou onemocnění je porucha vývoje nebo poškození motorických a koordinačních oblastí mozku. 3 I když postižený řeči druhých lidí rozumí, sám může mít s výslovností potíže, a potom i ostatní lidé si musejí na jeho řeč déle zvykat. 9

10 Příčiny vzniku mentální retardace jsou různé. Může vzniknout vlivem dědičnosti i vlivem vnějšího prostředí. Dochází k organickému poškození mozku. V období těhotenství, při porodu nebo časně po něm dojde k poškození centrální nervové soustavy nebo k jejímu odchylnému vývoji. 4 Mentálním postižením nazýváme tedy trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku poškození mozku. Mentální postižení není nemoc, je to trvalý stav, způsobený neodstranitelnou nedostatečností nebo poškozením mozku. (Švarcová, 2006 : 29) Mezi mentální postižení patří lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace a nespecifikovaná mentální retardace Downův syndrom Typickým onemocněním, při němž se vždy projeví určitý stupeň mentálního postižení, je Downův syndrom. Downův syndrom je chromozomální porucha. Je to nejčastěji rozpoznatelná příčina mentální retardace. Vyskytuje se průměrně u jednoho ze 700 narozených dětí ve všech etnických skupinách. Rodí se o něco více chlapců s Downovým syndromem než dívek. (Selikowitz, 2005 : 39) 4 Pokud vznikne v pozdějším věku, nazýváme takové postižení demencí. Pokud je mentální retardace způsobena nevhodným a nestimulujícím vnějším prostředím, nikoli poruchou CNS, potom hovoříme o sociálně podmíněné mentální retardaci, která se však vhodným působením může zlepšit. 5 Lehká mentální retardace (IQ 50 69): Lehce mentálně retardovaní většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, udržovat konverzaci a podrobit se klinickému interview, i když si mluvu osvojují opožděně. (Švarcová, 2006 : 33) Lidé s tímto postižením se o sebe dokáží postarat v osobní péči. Mívají však problémy s čtením a psaním. Většinu z nich je možné zaměstnat lehkou manuální prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti. Středně těžká mentální retardace (IQ 35 49) Podle Švarcové (2006) jedinci v této kategorii mívají výrazně opožděný rozvoj chápání a užívání řeči. Je omezena jejich soběstačnost v osobní péči a také jejich zručnost. Pod odborným dohledem jsou obvykle schopni zvládnout jednoduchou manuální práci, pokud jsou úkoly pečlivě strukturovány. Úplně samostatný život je možný jen zřídka. Těžká mentální retardace (IQ 20 34) Tato kategorie se velmi podobá předchozí, ale většina lidí ještě navíc trpí poruchou motoriky nebo jinými přidruženými vadami. Zde je důležitá včasná rehabilitační, výchovná a vzdělávací péče, která může přispět k celkovému zlepšení kvality jejich života. Hluboká mentální retardace (IQ pod 20) Většina postižených jedinců je i tělesně postižená. Lidé jsou těžce omezeni schopnosti porozumět a vyhovět požadavkům. Chápání a používání řeči bývá omezeno na reagování na zcela jednoduché požadavky. Bývají často inkontinentní. Vyžadují stálou pomoc a stálý dohled. Jiná mentální retardace Tato kategorie se obvykle používá při stanovení mentální retardace např. u nevidomých či hluchoněmých jedinců, u těžce tělesně postižených osob nebo u autistů, u nichž je stanovení stupně intelektové retardace složité. Nespecifikovaná mentální retardace Do této skupiny patří lidé, u nichž došlo ke snížení úrovně rozumových schopností jinak než poškozením mozku, tedy například děti s opožděným rozumovým vývojem, jehož příčinou jsou jiné faktory (genetické, sociální a jiné). Praktickým příkladem je sociální zanedbanost, nepodnětné výchovné prostředí či smyslové vady. 10

11 Ještě nedávno se k mentální retardaci přistupovalo jako k poruše trvalé a neměnné. Nejnovější výzkumy dokumentují, že cílenou dlouhodobou pomocí, terapiemi a vhodným vzdělávacím procesem lze úroveň mentální retardace zlepšovat. (Střihavková, 2007 : 21) Stejně jako pro ostatní zdravotně postižené děti je i pro děti s Downovým syndromem důležité, aby vyrůstaly v domácím prostředí. 6 Důležitá je včasná raná péče zejména v prvních měsících po porodu, kdy se vytváří základ pro biologický, psychický a sociální vývoj člověka. Včasná péče znamená stimulace senzomotorických, rozumových, jazykových a sociálních schopností dětí. Hraní s kamarády a pobyt v předškolních zařízeních je možné rovněž považovat za druh intervence. (...) Jedná se spíše o pomoc než o léčbu. (Selikowitz, 2005 : 128) Jako pozitivní se také ukazuje integrace dětí s Downovým syndromem do běžných základních škol. To s sebou přináší mnoho úskalí, ale také kladných výsledků. Pro učitele to znamená více práce, postiženému dítěti je třeba se více věnovat, ale v takovém případě by mohla pomoci přítomnost osobního asistenta, což je služba v České republice bohužel prozatím málo častá. Ovšem pro postižené dítě může být docházka do běžné školy více rozvíjející než návštěva zvláštní školy a pro ostatní žáky je přítomnost postiženého dítěte také důležitá, přirozeně se tak učí kladnému vztahu k handicapovaným lidem a učí se, jak jim mohou pomáhat Osoby se smyslovým postižením Mezi smyslová postižení patří především postižení zrakové a sluchové. Sluch je smysl, který nám zprostředkovává vnímání toho, co je vzdálené, i toho, co nevidíme. Vzbuzuje naši představivost, vyvolává silné citové prožívání a dodává nám pocti základní jistoty a bezpečnosti, umožňuje nám ovládnout nástroj našeho poznávání, myšlení, našeho začlenění do společnosti řeč. Důsledky sluchové vady jsou podstatné pro vývoj jedince, pro jeho život individuální i společenský. (Chvátalová, 2001 : 78) Stupně sluchové vady se dělí na lehkou, středně těžkou, těžkou nedoslýchavost, zbytky sluchu a hluchotu, která je nejzávažnějším stupněm. Rozlišuje se také ztráta sluchu vzniklá před vytvořením schopnosti mluvit (prelingvální) a postižení vzniklé později (postlingvální). Jako vrozená vada, resp. vada vzniklá před dokončením vývoje, má hluchota na rozvoj schopnosti komunikovat a navazovat vztahy s lidmi větší vliv než slepota. (Matoušek, 2003 : 155) Vady sluchu se liší místem vzniku postižení v uchu. 8 6 Podle výzkumů, o nichž se Selikowitz zmiňuje, děti vyrůstající v rodině mají v prvních letech školní docházky v testech průměrně o padesát procent lepší výsledky než děti vychovávané v ústavech. Výchova v rodině je tedy nejdůležitějším faktorem při zlepšování schopností dítěte. Doma děti vyrůstají v přirozeném prostředí obklopeni milujícími lidmi, jsou zapojovány do nejrůznějších činností, rodiče s nimi komunikují, věnují se jim. Proto je důležité, aby sociální pracovník rodiče podporoval, a to například tím, že je ujistí o správnosti volby vychovávat dítě doma. Dále jim poradí, kam se mohou obrátit v případě nějakých problémů. Lékaři jistě rodiče poučí o nutnosti včasné péče a sociální pracovníci jsou jim v tom nápomocní. 7 Sociální pracovník by mohl pomoci zvážit, zda dítě zvládne docházku do normální základní školy a určitě by měl být prostředníkem mezi rodiči a školou. 8 Převodní vada postihuje vnější nebo střední ucho. Znamená především narušení vnímání hlubokých tónů a vnímání hlasu. Převodní vadu lze do určité míry kompenzovat zesílením zdroje zvuku. Následkem 11

12 Zrakové postižení se dá rozdělit na pět stupňů střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická nevidomost, úplná nevidomost 9. Zrakové postižení je podle Matouška jedním z nejlépe společensky přijímaných postižení. Jak je to možné? Domnívám se, že je to dáno tím, že toto postižení je nejméně vidět, na první pohled často ani nepoznáme, že vedle nás stojí nevidomý člověk a zjistíme to třeba díky bílé holi v jeho rukou či vodicího psa. Důležitou úlohou sociálního pracovníka je hájit zájmy nevidomého klienta v situacích, kdy naráží na předsudky a zbytečné obavy. Nemožnost zrakového kontaktu a nedostupnost zrakové zkušenosti u těchto lidí výrazně ovlivňují vztahy k lidem a představu o světě. (Matoušek, 2003 : 156) Mezi sociální důsledky zrakového postižení se řadí především omezená soběstačnost a sociální dovednosti, omezená možnost vzdělávání, snížená schopnost komunikace a utváření mezilidských vztahů. Zrakové postižení ovlivňuje celkovou kvalitu života, člověk s vrozenou vadou hůře navazuje kontakty s lidmi v okolí. 1.2 Posouzení stupně zdravotního postižení Velmi záleží na posouzení zdravotního stavu člověka a míře jeho postižení. Po změně zákona o sociálních službách se vymezily přesné postupy, jak posuzovat stupeň postižení, neboli stupeň závislosti na pomoci jiné osoby. Hodnotí se schopnost zvládat jednotlivé úkony vymezené zákonem. Jde o zvládání přípravy, podávání a přijímání stravy a tekutin, osobní hygieny, vstávání z lůžka, sezení, stání, chůze, oblékání, orientace v prostředí, provedení si jednoduchého ošetření a dodržování léčebného režimu. Dále se hodnotí například schopnost komunikace, hospodaření s penězi, úklid domácnosti či obsluha běžných domácích spotřebičů (Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách). Na základě posouzení zdravotního stavu se potom odvíjí výše příspěvku na péči. Posouzení schopnosti samostatného života osoby v přirozeném prostředí provádí sociální pracovník. Takové posouzení je složitý úkol. Má-li se žadateli o příspěvek na péči dostat podpory, která mu umožní zlepšení života, nestačí říci, že je nebo není schopen. (Musil, 2007 : 45) Autor pokračuje, že je třeba zvážit, jaké úkony je klient schopen zvládat, pokud se mu dostane přiměřené podpory. Důležité je také zvážit, proč se mu v jeho přirozeném prostředí této přiměřené podpory nedostává a zda je možné této vady bývá přechodná či trvalá, lehká či středně těžká nedoslýchavost. Percepční (vnímací) vada sluchu postihuje vláskové buňky (Cortiho orgán) v hlemýždi ve vnitřním uchu nebo postihuje sluchový nerv. Dochází k narušení vnímání vysokých tónů, v řeči způsobuje problém v diferenciaci hlásek. I malé zesílení hlasitosti vyvolá u sluchově postiženého nepříjemný pocit. Patří sem středně těžká nedoslýchavost až hluchota, vady jsou trvalé. Těžké percepční vady vrozené nebo vzniklé v raném věku (asi kolem jednoho roku dítěte) mají nejzávažnější důsledky pro vývoj řeči a vývoj dítěte. Centrální vady sluchu vznikají v důsledku vývojového nebo traumatického postižení oblastí centrální nervové soustavy v podkoří a kůře, které jsou důležité pro přijímání, poznávání a zpracování sluchových podnětů. 9 Slabozrakost je stav, kdy je zrak částečně zachován, ovšem vidění nestačí k vykonávání běžných činností. Je výrazně omezena schopnost číst, a to i s brýlemi. Slepota znamená, že nevidomý člověk získává informace o okolním světě pomocí ostatních smyslů. Při úplné slepotě není zachováno ani vnímání světla. Dále se zrakové postižení dělí na postižení vrozené a získané. Oslepnout během života může člověk důsledkem úrazu či onemocnění. Člověk se zrakovou vadou získanou během života se nemusí učit sebeobslužným úkonům, jen se je musí naučit provádět za ztížených podmínek. Dítě s vrozenou vadou je nutné naučit vše, což vyžaduje zvýšenou péči okolí. Později osleplý se ovšem zase s vadou a se změnami vzniklými v jejím důsledku vyrovnává hůře než dítě s vrozenou vadou. 12

13 situaci nějak dál řešit. Příspěvek na péči může ke kvalitě života přispět tehdy, bude-li provázen snahou o odstranění příčin nedostatečné podpory těch, kdo jsou za ni v přirozeném sociálním prostředí zodpovědni 10. (Musil, 2007 : 45) Zde bych ráda upozornila, že je na tomto příkladu patrné, jak je důležitá spolupráce nejen klienta a sociálního pracovníka, ale také dalších odvětví veřejného života. A tímto pohledem zvenčí by se měl zabývat právě sociální pracovník. Ale pojmem spolupráce organizací se budu podrobněji zabývat v páté kapitole. Posuzuje se tedy 36 jednotlivých úkonů a schopnost jejich zvládnutí klientem. Podle počtů zvládnutých úkonů se míra závislosti potom dělí do čtyř stupňů: I. stupeň lehká závislost II. stupeň středně těžká závislost III. stupeň těžká závislost IV. stupeň úplná závislost 11 Od jednotlivých stupňů závislosti se potom odvíjí příspěvek na péči, který se zahájením platnosti nového zákona výrazně vzrostl, protože si z něho nyní klienti hradí sociální služby a platí si pobyt v různých zařízeních. Osobě, která je vzhledem ke svému zdravotnímu stavu hodnocena jako osoba, jež potřebuje od jiné osoby pomoc při zvládání běžných životních úkonů, bude přidělován určitý finanční příspěvek z veřejného rozpočtu a bude pak na rozhodnutí příjemce, jak tento příspěvek použije a které služby a od jakého subjektu si za něj koupí. (Matoušek, 2007 : 40) Podle Musila však nestačí jen mechanicky posoudit každý úkon jednotlivě, je třeba posoudit celkovou situaci klienta. Pokud budou sociální pracovníci celkově posuzovat situaci klienta, mohou se hlouběji soustředit jen na úkony, s nimiž jsou nesnáze, a rozpoznají přitom další, v seznamu neuvedené okolnosti. 12 (Musil, 2007 : 47) 1.3 Nerovnováhy v sociálním fungování Každý člověk se zdravotním postižením se musí potýkat a vyrovnávat s určitými problémy, které se dají nazvat jako nerovnováhy v sociálním fungování. Nerovnováhy v sociálním fungování ovlivňují život každého člověka, který je jakýmkoliv způsobem znevýhodněn, je v nějaké složité životní situaci. V následujících podkapitolách vymezím problémové oblasti, které mohou ovlivňovat život handicapovaných lidí. 10 Tato zodpovědnost se netýká jen příbuzných, kteří třeba zanedbávají péči o klienta. Může se týkat také majitele nájemního domu, ve kterém není zajištěn bezbariérový pohyb pro osoby na invalidním vozíku, nebo správce místních silnic, který může změnit časový interval semaforů na přechodech, jestliže mají lidé příliš krátkou dobu na přecházení ulice. Pokud se klient pohybuje na invalidním vozíku a získá příspěvek na péči, příliš se nezlepší kvalita jeho života, nebude-li moci překonat schody. V lepším případě bude dobře opečovávaným vězněm ve svém bytě. (Musil, 2007 : 46) 11 Při uznání nejvyššího stupně závislosti příspěvek na péči činí korun. 12 Je tedy potřeba dávat si pozor na to, aby sociální pracovník nepřehlédl třicáté sedmé a třicáté osmé důležité okolnosti, které nejsou na seznamu, ale mohou být pro řešení klientovy situace nejpodstatnější. Všímat si těchto dalších potíží by mělo být součástí odbornosti sociálního pracovníka. Překážkou zvládání úkonu může třeba být nějaká zvyklost žadatele, nebo zamotané problémy ve vztazích s blízkými, které nemusí být na první pohled patrné. (Musil, 2007 : 47) 13

14 1.3.1 Pojmy životní situace, sociální fungování a nerovnováhy v sociálním fungování Každý člověk se nachází v nějaké životní situaci. Podle Bartletové (1970) a Musila (2004) se dá životní situace chápat jako výsledek interakce mezi člověkem a jeho prostředím (Musil, 2004 : 182). Pro posouzení životní situace je tedy třeba vycházet ze dvou základních prvků: Prvním z nich je samotná osoba a druhým sociální prostředí, v němž se nachází. K člověku nacházejícímu se ve zdánlivě stejné životní situaci jako někdo jiný, ale v jiném prostředí, budeme přistupovat jinak. Důležitá je interakce mezi osobou a prostředím, přičemž sociální prostředí má dvě charakteristiky. Zahrnuje jednak vše, co společnost od člověka očekává, a jednak podporu, kterou společnost člověku poskytuje, aby mohl její očekávání zvládat. Zde nastává buď rovnováha, kdy člověk dokáže jednat dle očekávání okolí, nebo nerovnováha požadavky okolí jsou nepřiměřené a člověku se nedaří je zvládat. Druhý typ nerovnováhy může vzniknout mezi nevyvážeností mezi náročností požadavků prostředí a podporou, kterou prostředí člověku při jejich zvládání poskytuje. Zde má sociální pracovník dva úkoly. Měl by rozpoznat, proč a do jaké míry je sociální fungování člověka ohroženo některou ze zmíněných nerovnováh a v návaznosti na to mu pomoci získat, obnovit nebo udržet jeho sociální fungování. (Musil, 2004 : 182) Pomoc sociálního pracovníka spočívá v poskytnutí impulzu ke změně klienta nebo prostředí, která posílí rovnováhu mezi tím, co prostředí od klienta očekává, a tím, co je klient schopen zvládnout Oblasti nerovnováh v sociálním fungování osob se zdravotním postižením Znevýhodnění (handicap) jedince v přístupech k životním šancím, příležitostem a společenskému uplatnění nevzniká samotným zdravotním postižením či poruchou. Rozvíjí se až sekundárně, tedy v návaznosti na bariéry všeho druhu, postoje okolí a ladění i přiměřenost sociální interakce. (Novosad, 2006 : 69) Kol. autorů (2007) vymezil několik oblastí problémů, se kterými se zdravotně postižení lidé ve snížené či zvýšené míře setkávají. Je to především: znevýhodnění ve společnosti, ve vzdělávání a na trhu práce problém integrace v rámci společnosti, zaměstnání a zaměstnávání hrozba sociální izolace a osamělosti problém závislosti a nesamostatnosti prohlubující společenské i pracovní znevýhodnění 13 nedostatečný přenos informací z okolního světa k postiženému (zejména v případě smyslových postižení) Problém nesoběstačnosti a závislosti na pomoci jiné osoby obvykle vyřešit nelze, pokud se jedná o závažné zdravotní postižení. Ovšem klientovi lze zajistit například osobního asistenta, na něhož se může postižený člověk spolehnout. Je důležité, aby sociální pracovník nedal klientovi ani přinejmenším najevo, že je mu na obtíž, aby tak alespoň pomohl zmírnit psychické následky vyplývající z vědomí vlastní nesoběstačnosti. 14 K bodu týkajícímu se nedostatku informací z okolního světa bych ráda dodala, že tato skutečnost se netýká pouze smyslově postižených, ale také ostatních zdravotně postižených. Například tělesně postižení lidé často příliš nevycházejí z domu kvůli fyzickým i psychickým bariérám, a proto nemívají pravidelný kontakt s okolím. 14

15 malá informovanost veřejnosti o potřebách zdravotně postižených lidí 15 nedostatečná podpora (zejm. psychologická a poradenská pomoc) rodin, v nichž žijí zdravotně postižení jedinci a jež se musejí potýkat s ekonomickými, sociálními i psychickými obtížemi problém bezbariérovosti veřejných prostor, úřadů, škol a dalších budov sociální práce se zdravotně postiženými jedinci je často omezena na administrativní distribuci sociálních dávek a příspěvků posuzování zdravotního stavu u posudkových komisí se děje bez komplexního zvažování psychologických a sociálních souvislostí problematická výše poskytovaných důchodů a dávek (v mnohých případech nepokrývá reálné životní náklady zdravotně postižených osob) bariéry ve vzdělávání nepřipravenost škol pro vzdělávání zdravotně postižených dětí a mládeže nedostatek specializovaných zařízení (speciální školy, stacionáře se vzdělávacími programy) 16 Problém bezbariérovosti je poměrně nákladná záležitost, poněvadž dříve se bezbariérové budovy nestavěly, tudíž ve starých budovách je mnohdy technicky složité bezbariérové úpravy provést. Ovšem tento problém považuji za jeden z nejzávažnějších, protože nejde jen o to, zda se postižený technicky dostane tam, kam potřebuje, ale také o to, jak neumožnění přístupu působí na jeho psychiku. Handicapovaní mohou mít pocity nadbytečnosti, jestliže se někam nemohou dostat, dovtípí se, že se s nimi prostě nepočítá. Každý klient má další specifické problémy, které vyplývají z druhu a stupně jeho zdravotního postižení a z jeho specifických potřeb. Novosad (2006) přidává další oblasti handicapujících bariér souvisejících se zdravotním postižením: partnerský či rodinný život občanský život vztahy a interpersonální komunikace Všechny tři body souvisejí s výše uvedenou hrozbou sociální izolace a osamělosti. Dále uvádí: sebeprezentace životní aktivity a seberealizace řízení vlastního života a volby jeho způsobu, priorit či cílů Dopady zdravotního postižení na kvalitu života a utváření občanské pozice (podle Novosada 2006): stigmatizace, marginalizace, sociální izolace, dezintegrace 15 Malá informovanost společnosti o potřebách zdravotně postižených lidí je poměrně rozsáhlý problém, který nelze vyřešit ze dne na den. Je vhodné zapojit tisk, televizi a další média, aby se zabývala problematikou zdravotně postižených osob a soustavně působila na širokou veřejnost s osvětou této sociální problematiky. 16 Na nedostatek specializovaných zařízení, zejména stacionářů, které by odpovídaly požadavkům postižených klientů a jejich rodinám, lidé narážejí velmi často. 15

16 ambivalentní vztah k sobě samému, problémy v sebepojetí, snížené sebevědomí redukce možností výběru zájmů, vzdělávacích příležitostí, profesní bariéry, působiště... překážky v uplatnění občanských práv a svobod, latentní i realizovaná diskriminace předsudky, nedůvěra ze strany veřejnosti, mediálně neobjektivní obraz zájmů i potřeb osob se zdravotním postižením znevýhodnění pečujících 1.4 Vymezení vybrané lokality Pojem lokalita je v internetovém slovníku cizích slov vymezen následovně: Místo na zemském povrchu určené zeměpisnou délkou, šířkou, nadmořskou výškou, katastrem atd., kde se vyskytuje nebo byl nalezen nějaký druh přírodniny (rostlina, živočich, nerost, hornina), archeologická památka (kultura), stavba, kde došlo k nějaké historické události apod. (www.vseved.cz) Pro potřeby mé bakalářské práce jsem vymezila lokalitu jako územně správní obvod obce s rozšířenou působností Územní členění státu Území České republiky se dříve dělilo na 7 krajů podle Zákona o územním členění státu v novelizovaném znění. Z hlediska zákona tyto kraje stále existují, v praxi jsou však zastíněny existencí nových, samosprávných krajů. (http://cs.wikipedia.org) Od 1. ledna 2000 bylo ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. zřízeno 14 vyšších územních samosprávných celků, jejichž názvy obsahovaly slovo kraj. Do konce roku 2002 se kraje dělily na okresy. Od byly v rámci druhé fáze reformy územní správy zrušeny okresní úřady. Po 1. lednu 2003 zůstávají okresy územními obvody soudů, státních zastupitelství, některých organizačních jednotek Policie České republiky, případně jiných státních institucí a používají se jako statistická jednotka. (http://cs.wikipedia.org) Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a některých případech přesahovaly i přes hranice okresů Obec s rozšířenou působností Nyní se kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (někdy též zvané malé okresy nebo obce III. typu ). Takovými obcemi se stala všechna dosavadní okresní města, přibyla k nim však řada dalších měst. Tyto obvody se někde dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. obce II. typu ), které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy i pro okolní obce. Ještě menší bývají některé správní obvody matrik. Některé působnosti státní správy vykonávají pro své území všechny obce. Protože území většiny dosavadních okresů bylo při této správní reformě rozčleněno do dvou až tří správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jsou hovorově obvody 16

17 rozšířené působnosti obcí III. stupně někdy označovány jako malé okresy. Obecní úřady (městské úřady) obcí s rozšířenou působností jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. Věcně je rozšířená působnost vymezena jak v Zákoně o obcích, tak v mnoha speciálních zákonech. Obce s rozšířenou působností vykonávají následující potřebné agendy, které lidé nejčastěji využívají: evidence obyvatel, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů, evidence motorových vozidel, živnostenské oprávnění, výplata sociálních dávek, sociálně-právní ochrana dětí, péče o staré a zdravotně postižené, vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí nebo doprava a silniční hospodářství (silniční správní úřad, stanovení místní úpravy provozu dopravním značením atd.) Dílčí výzkumné otázky: Jaké nerovnováhy v sociálním fungování klientů vnímají poskytovatelé sociálních služeb nejvýrazněji? Kterými problémovými oblastmi sociálního fungování klientů se poskytovatelé zabývají? 17

18 2 Sociální služby Podle zákona se sociální službou rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení (Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách). Každému občanu musí být umožněn přístup ke všem základním typům sociálních služeb, a to nejen z finančního hlediska, ale také z hlediska fyzické dostupnosti. To znamená, že v každé lokalitě má být tolik služeb, aby všichni, kdo o ně mají zájem, je mohli využívat. 17 Sociální služba by se také dala definovat jako neziskové konání ve prospěch toho, kdo se nachází v obtížné životní situaci. (kol. autorů, 1997 : 16) Matoušek (2003) za sociální služby označuje takové služby, jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života, případně i ochrana zájmů společnosti. Kol. autorů (1997) dále uvádí, že sociální služby jsou významnou částí aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů. Řešení problémů jednotlivců, rodin a skupin občanů pozitivně ovlivňuje celou společnost 18. Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem umožňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o domácnost apod. (http://www.mpsv.cz/cs/9) Sociální služby se snaží zachovat co nejvyšší kvalitu a důstojnost života klientů. Mezi nejčastější příjemce sociálních služeb se řadí především senioři, lidé se zdravotním postižením a rodiny s dětmi. Dále lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů ocitli na okraji společnosti. Rozsah a forma pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, dbát na dodržování lidských práv a svobod. Podstatou pomoci je aktivní působení na klienty, rozvíjet jejich soběstačnost a motivovat je k činnostem, které nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci. Pomoc musí vycházet z potřeb klientů a zabraňovat sociálnímu vyloučení. 2.1 Rozdělení sociálních služeb Sociální služby můžeme rozdělit několika způsoby. V první fázi se dělí na tři kategorie. Jsou to služby sociálního poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Dále se služby liší formou poskytování na ambulantní, pobytové a terénní 19. Cílem služeb sociální péče je vyrovnání příležitostí, umožňující lidem, kteří jsou v důsledku zdravotního nebo sociálního stavu znevýhodněni, zapojení do života společnosti. (Kozlová, 2005 : 24) 17 Z toho vyplývá, že je třeba zjišťovat zájem občanů o sociální služby. Je třeba provádět sociální analýzy a umožnit lidem, aby dali své potřeby najevo. 18 Z toho důvodu tedy nejsou sociální služby důležité proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich intervencí by podstatná část obyvatel nemohla podílet na všech složkách života společnosti. U mnoha lidí by mohlo dojít k sociálnímu vyloučení, což by společnosti neprospělo. 19 Příkladem ambulantní sociální služby je sociální poradna. Do ambulantních sociálních služeb klient přichází, buď pravidelně nebo nepravidelně, ale jejich součástí není pobytové zařízení. Příkladem pobytové služby jsou stacionáře, kde klient může přespávat. Terénní služby poskytuje třeba pečovatelská služba. Jsou to služby, které pracovníci poskytují klientům v jejich přirozeném prostředí. 18

19 Podle délky trvání poskytované péče se sociální služby člení na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé Změna podoby sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením po roce 1989 Zatímco v tradičních společnostech zůstávali nemocní a postižení lidé součástí svého společenství (rodiny a obce), poválečná doba přišla s vizí, že tito jedinci vyžadují odbornou péči a dohled a že speciálně vyškolený personál a přizpůsobené prostředí budou větší zárukou kvalitnější péče. Dnes již vidíme, jaký je to velký omyl. Někdejší přístupy zcela ignorovaly význam základních lidských hodnot. (Střihavková, 2007 : 21) Děti byly již v předškolním věku vyjímány z rodiny s cílem zajistit jim odbornou péči ve speciálním zařízení. Ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století se lékaři snažili přesvědčovat rodiče, aby umístili svoje dítě do ústavu. Nebyl to příkaz; ale kdo si stál na svém a dítě si ponechal doma, byl nahlížen lékaři i společností jako někdo, kdo jde sám proti sobě i proti společnosti. 21 Na počátku devadesátých let 20. století se situace naštěstí pomalu začala vylepšovat. Budují se bezbariérové chodníky a děti odkázané na invalidní vozík začínají navštěvovat normální základní školy pro zdravé děti. Také sociální služby pro zdravotně postižené se postupně rozvíjejí, i když pomalu. Začaly vznikat nové služby, které mají charakter chráněného prostředí stacionáře a chráněné dílny. Najde se stále víc lidí, kteří se nestydí pracovat s tělesně a mentálně postiženými a ukázat se s nimi na veřejnosti. Podle Střihavkové (2007) v přístupu k postiženým jedincům zaznamenáváme zřetelnou snahu o humanizaci. Oproti minulosti se klade na morální rovnost všech jedinců, respektují se psychosociální souvislosti syndromu a u mentálně retardovaných lidí je patrná maximálně možná integrace do běžného života. Aby handicapované děti mohly vyrůstat ve fungující a milující rodině, je třeba, aby společnost tyto rodiny podporovala a pomáhala jim, a to nejen prostřednictvím sociálních dávek, ale také pomocí dalších výhod a pomocí kvalitní nabídky sociálních služeb. 20 Krátkodobé služby jsou uskutečňovány okamžitě a většinou netrvají déle než jeden měsíc. Patří sem denní centra, krizová pomoc, poradenství, noclehárny. Střednědobými službami se rozumí takové služby, jejichž intervence trvá po dobu předem stanovenou, zpravidla však maximálně jeden rok. Jedná se například o stacionáře, chráněné dílny, domy na půli cesty, azylové bydlení. Dlouhodobými službami se rozumí takové služby, jejichž cíle a záměry jsou uskutečňovány v průběhu časového období, jehož horní hranice není předem limitována. (Kozlová, 2005 : 25) Patří sem především domovy pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním, chráněné bydlení, služby osobní asistence, pečovatelská služba. 21 Sama mám tuto zkušenost v rodině a Matoušek (2005 : 115) se ve své publikaci vyjadřuje podobně: Před rokem 1989 se služby pro lidi s mentálním postižením omezovaly na ústavy sociální péče. Rodičům dětí s postižením se často hned v porodnici doporučovalo, aby své dítě dali do kojeneckého ústavu nebo aby si pořídili další dítě. 19

20 2.3 Typy sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením mohou využívat všechny tři základní druhy služeb, a to sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. V každé oblasti jsou vymezena některá zařízení, která se zabývají prací se zdravotně postiženými lidmi. Služby sociálního poradenství V oblasti sociálního poradenství mají klienti možnost navštívit sociální poradny, které se mohou specializovat na pomoc zdravotně postiženým lidem. Sociální poradenství je také základní činností při poskytování všech ostatních druhů služeb, poskytovatelé sociálních služeb jsou povinní tuto činnost zajistit. Základní sociální poradenství poskytuje lidem potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služby sociální péče Do služeb sociální péče patří osobní asistence, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení. (Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách) Lidé se zdravotním postižením také mohou využít pečovatelskou službu a pro osoby, které celodenně pečují o postižené lidi, jsou určeny odlehčovací služby. Cílem této služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Pečovatelská služba bývá obvykle více zaměřena na seniory, ale její služby mohou využít i osoby se zdravotním postižením, pokud to jejich situace vyžaduje. Tato služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech klientů a v zařízeních sociálních služeb. Poskytuje jednotlivé vymezené úkony, z nichž si klient vybere ty, s nimiž potřebuje pomoci. Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám se sníženou schopností komunikace a pomáhají jim vyřídit si osobní záležitosti. Služby mohou být poskytovány také v rámci jiných sociálních služeb. Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost a jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Chráněné bydlení může být provozováno formou skupinového nebo individuálního bydlení. V chráněném bydlení mají klienti k dispozici osobního asistenta, který dohlíží na jejich činnost, podporuje jejich samostatnost a v případě potřeby pomůže v oblastech, které klienti sami nezvládají. Služby sociální prevence V rámci služeb sociální prevence mohou klienti se zdravotním postižením využít ranou péči, tlumočnické služby, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně terapeutické dílny. (Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách) Raná péče je poskytovaná dítěti a rodičům dítěte do věku sedmi let, které je zdravotně postižené. Je to terénní nebo ambulantní služba zaměřená na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Tlumočnické služby jsou poskytovány terénní či ambulantní formou osobám s poruchami komunikace v důsledku smyslových postižení, jestliže mají potíže s běžnou komunikací s okolím bez pomoci jiné osoby. Sociálně terapeutické dílny se poskytují lidem se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které znemožňuje umístění na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich úkolem je dlouhodobá a pravidelná podpora 20

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Příloha A Obsah a rozsah služby

Příloha A Obsah a rozsah služby Příloha A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová skupina Místo poskytování

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č.

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Systém sociálních služeb v České republice

Systém sociálních služeb v České republice WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem

Více

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová 12.11.2010 19.11.2010 Sociální služby - definice Nástroj sociálního zabezpečení sociální pomoci Poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 166/2007 Sb. a č. 340/2007 Sb. Ministerstvo práce a

Více

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH OBSAH Úvod... 2 O sociálních službách... 3 Sociální poradenství ( 37)... 6 Osobní asistence ( 39)... 7 Pečovatelská služba ( 40)... 8 Tísňová péče ( 41)... 10 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42)...

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní

Více

Chráněné bydlení LONGEVITA

Chráněné bydlení LONGEVITA Chráněné bydlení LONGEVITA Poskytovatel chráněného bydlení LONGEVITA Na Jíkalce č. 5 a č. 7, Plzeň 301 00 Plzeň Křimice, Plzeňská 95/61, 322 00 Popis realizace Chráněné bydlení LONGEVITA Slovník pojmů:

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Odbor sociálních služeb a sociální práce

Odbor sociálních služeb a sociální práce Stanovisko MPSV k otázce rozšíření registrace u sociální služby sociální rehabilitace o cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Zákon o sociálních službách nehovoří nikde o tom,

Více

SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zpracoval(a): Mgr. Jaroslava Krömerová Datum: 30. 11. 2016 Kdo sociální služby zřizuje? Zřizovatelé MPSV, kraje, obce Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty (FO,

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH CO JSOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY? Sociální služby se tedy snaží: podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Mgr. Šárka Hlisnikovská únor 2015, Ostrava Pár tezí a otázek na počátek S kým spoluprac

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová

Více

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb.

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, 602 00 Brno Realizace Terénní osobní asistence 1 TERÉNNÍ OSOBNÍ ASISTENCE Identifikační číslo: 276 818 66 Identifikátor: 66 144 16 Název zařízení:

Více

Odborné sociální poradenství ( 37 odst. 3 ZSS, 4 vyhlášky)

Odborné sociální poradenství ( 37 odst. 3 ZSS, 4 vyhlášky) Příloha č. 3 Přehled druhů sociálních služeb, jejich cílových skupin dle ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, forem poskytování, způsob stanovení kapacity

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více

Vyhodnocení I. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm na období

Vyhodnocení I. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm na období Vyhodnocení I. Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm na období let 2010 2014 1 MOTTO: Smyslem plánování je.. aby lidé

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Co je to ergoterapie?

Co je to ergoterapie? Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Priority Základem je zpřehlednění systému sociálních služeb, odstranění duplicit v

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017 Vnitřní předpis č. 1/2017 1. Cíle a předmět činnosti spolku 2. Organizační řád 3. Kompetence pracovníků v sociální službě 4. Práva a povinnosti zaměstnanců 5. Nouzové a havarijních situace 6. Závěrečné

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce

k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce ZÁKON č.108/2006 Sb., o sociálních službách Tento zákon můžete najít v plném znění ZDE Tento zákon upravuje: - podmínky poskytování pomoci a podpory

Více

38 - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Úvodní komentář:

38 - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Úvodní komentář: 38 - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Úvodní komentář: V odboru sociálních věcí a zdravotnictví nenastaly v průběhu roku 2005 žádné organizační ani závažné legislativní změny, které by měly vazbu

Více

Novela zákona o sociálních službách. Mgr. Veronika Himlová , Jirkov

Novela zákona o sociálních službách. Mgr. Veronika Himlová , Jirkov Novela zákona o sociálních službách Mgr. Veronika Himlová 13. 9. 2016, Jirkov 1 Harmonogram Vnější připomínkové řízení září - říjen 2016 Předpokládaná účinnost 2. pol. 2017 2 Konzultační proces Na přípravě

Více

Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE

Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 6 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Charakter služby Vymezení

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3

Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3 Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3 Popis intervencí/činností sociálních služeb Třetím dílčím úkolem aktivity je navrhnout systém sledování poskytovaných intervencí (činností) a jejich

Více

Popis realizace poskytování sociálních služeb

Popis realizace poskytování sociálních služeb Popis realizace poskytování sociálních služeb Název poskytovatele Druh služby Forma služby Název zařízení a místo poskytování Sociální služby Uherské Hradiště, p.o. sociálně terapeutické dílny ambulantní

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44 ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44 Údaje o poskytované sociální službě. 1. Název a místo zařízení nebo místo poskytování sociální služby. Název: Centrum sociálních služeb Tloskov Sídlo:

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM 1. Zájem o poskytování sociální služby (zakroužkujte): Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem 1 2. Zájemce o službu Jméno a příjmení:...

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA Zpracovala společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. E-mail: info@rozvoj-obce.cz

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

Občanské sdružení D.R.A.K.

Občanské sdružení D.R.A.K. Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů Charakteristika bydlení Nejedná se o registrovanou sociální službu, je to forma nájemního bydlení. Domy jsou ve vlastnictví

Více

Popis realizace sociálních služeb FOKUS Vysočina

Popis realizace sociálních služeb FOKUS Vysočina Popis realizace sociálních služeb FOKUS Vysočina zpracováno pro účely registrace sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 78-79 v únoru 2007 STŘEDISKO PELHŘIMOV Odborné sociální poradenství Pelhřimov

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více