Roma MATRIX Příručka dobré praxe. 3. Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Roma MATRIX Příručka dobré praxe. 3. Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči"

Transkript

1 Roma MATRIX Příručka dobré praxe 3. Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči

2 Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie Základní práva a občanství. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Vytvořil: Social Marketing Gateway Roma MATRIX 2015

3 Úvod Tato příručka dobré praxe se věnuje tématu práce s romskými dětmi, které opouštějí ústavní péči, výzvám, kterým čelí v rámci reintegrace do společnosti, a tomu, jak je během této důležité změny účinněji podporovat. Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl boj s rasismem, intolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU). Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev, kterým čelí Romové po celé Evropě. Manuál nastiňuje kontext, složitost a míru obtíží, kterým čelí romské děti opouštějící ústavní péči. Definuje klíčová témata a praxi objevující se v Evropě a zdůrazňuje konkrétní kazuistiky vycházející z dobré praxe partnerů Roma MATRIXu. V manuálu jsou také uvedena klíčová ponaučení a doporučení, jak zlepšit strategie a praxi podpory dětí, které opouštějí ústavní péči.

4 Východiska a kontext Práce s dětmi a mladými lidmi, která je připravuje na odchod z ústavní péče, je zcela zásadní, protože tyto děti potřebují být vybaveny dovednostmi, které jim umožní fungovat ve společnosti jako nezávislí dospělí. Toto platí pro všechny děti a mladé lidi v ústavní péči, zejména ale pro děti romského původu, které jsou ohroženější a čelí více výzvám. Obtížný přechod Přerod z dítěte odkázaného na péči v nezávislého dospělého je proces, který trvá dlouhé roky od rané adolescence do pozdních dvacátých let a déle. Mladí lidé hledající půdu pod nohama se obvykle mohou obrátit na svoji rodinu, zatímco děti opouštějící ústavní péči podobnou podporu velmi pravděpodobně nemají. Mladí lidé se zkušeností ústavní péče jsou extrémně zranitelní, a bez speciálního vyškolení a osobnostního rozvoje často postrádají životně důležité znalosti a dovednosti v oblastech jako jsou práva a občanství, komunikace, sociální dovednosti a dovednosti v oblasti mezilidských vztahů, zaměstnanost a hospodaření s penězi. Kvalita podpory, které se jim dostane v rámci přípravy na odchod z ústavní péče má tudíž vliv na to, jak úspěšně se jim podaří integrovat do většinové společnosti. V ideálním případě by měla přípravná fáze jít ruku v ruce s podporou specialisty, který mladého člověka provází na cestě k samostatnému životu. Ve skutečnosti je však podpora dětí, které opouštějí ústavní péči, často nedostatečná. Například ve Velké Británii zveřejnila nedávno dětská charita Barnardo s výsledky výzkumu, které ukazují, že stovky dětí (z nichž některé mají pouze 16 let) mají opustit zařízení ústavní péče a žít samostatně v nevhodném a nestálém ubytování typu bed and breakfast (nocleh se snídaní) s malou nebo žádnou podporou 1. V některých zemích, například v Řecku, neexistuje žádná zvláštní podpora určená dětem, které opouštějí ústavní péči. Díky chybějícím národním strategiím a akčním plánům mají rostoucí význam v poskytování podpory neziskové organizace. Romské děti v ústavní péči Je obtížné přesně určit počet romských dětí v ústavní péči v rámci Evropy, protože je zde tendence neanalyzovat sebraná data v souvislosti s etnicitou. I v případě, že jsou tyto údaje shromážděny, Romové se často zdráhají uvést svou identitu ze strachu z následné diskriminace a stigmatizace. Z kusých oficiálních zdrojů a odhadů neziskových organizací však podle zjištění Evropského centra pro práva Romů (ERRC) vyplývá, že romské děti jsou v ústavní péči v Evropě (zejména ve střední a východní Evropě) zastoupeny neúměrně často vzhledem k jejich podílu na celé populaci. Například v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku tvoří Romové pouze 10 % populace, ale v Maďarsku a Bulharsku jsou Romové mezi dětmi v péči státu zastoupeni až v 60 % případů, v Rumunsku je to až 20 % 2. Romské děti také zůstávají v ústavní péči déle než děti neromské, často po celé dětství a dospívání. Děti obvykle opouští ústavní péči třemi způsoby: 1. adopce, 2. návrat do vlastní rodiny, 3. dosažení plnoletosti/ukončení denního vzdělávání.

5 Většina romských dětí opouští ústavní péči po dosažení plnoletosti nebo po ukončení denního vzdělávání. Jen velmi málo z nich jde do adopce, protože se lidé zdráhají adoptovat romské děti kvůli protiromskému rasismu a diskriminaci v rámci systému sociálně-právní ochrany dětí, i mimo něj (romské děti jsou v tomto směru dvojnásobně znevýhodněny, protože jsou častěji než neromské děti označovány za mentálně postižené, což dále snižuje jejich šance na adopci). Není také běžné, aby se romské děti vracely ke svým biologickým rodinám, protože je nepravděpodobné, že by tyto rodiny byly pracovníky sociálně-právní ochrany dětí podpořeny v řešení problémů, které dříve vedly k intervenci státu a které jsou často hluboce zakořeněny v životní realitě Romů (viz sekce Hlavní témata). Romské děti mohou také zažívat horší zacházení během pobytu v ústavní péči a po jejím opuštění jsou vystaveny specifickým rizikům, jako je diskriminace na základě etnicity, nebo obchod s lidmi, který se týká především dívek. Vše výše uvedené dokládá, že odchod z ústavní péče je velmi náročný a vhodná forma podpory je proto obzvlášť důležitá. Implikace pro romskou inkluzi Romské děti, které musí v 18 letech (nebo krátce poté) ústavní péči opustit, mají často ve světě venku omezenou podporu. Je pravděpodobné, že tváří v tvář četným formám diskriminace na základě etnicity a institucionální výchovy budou mít zkušenost se socioekonomickým vyloučením a chudobou, pokud nebudou podporovány v přípravě na samostatný dospělý život. Údaje Evropského centra pro práva Romů (ERRC) ukazují, že bez potřebné podpory budou mít tyto děti své vlastní děti, které budou stejně jako ony ohroženy institucionalizací a pokračováním vícegeneračního začarovaného kruhu vyloučení, ze kterého je těžké uniknout 3. Deinstitucionalizace 4 V posledních letech se za naléhavou prioritu pro Evropskou unii označuje přechod z institucionální na komunitní péči, který v mnoha zemích postupně probíhá (výjimkou je např. Polsko, které dosud nevytvořilo jasnou všeobecnou strategii). Jedním z primárních cílů deinstitucionalizace je příprava procesu opouštění ústavní péče s ohledem na zajištění sociálního začlenění odcházejících a hladký přechod k samostatnému životu. Zde je patrný další důvod, proč je práce s dětmi, které opouští ústavní péči, tak důležitá a aktuální. Důraz na deinstitucionalizaci může někdy naopak zhoršit šance, že budou mladí lidé dobře připraveni na odchod z ústavní péče, protože z rušení institucí se může stát závod a pod časovým tlakem se lehce mohou začít upřednostňovat administrativní záležitosti před zájmy dětí. Právě nejnáročnější děti a mládež, tj. Romové, jsou často odsunuti na poslední místo, až je pak příliš pozdě na práci na detailním a promyšleném individuálním plánu.

6 Hlavní témata K mnohým výzvám, kterým čelí romské děti při opouštění ústavní péče a mezi něž patří například neschopnost žít samostatně nebo ohrožení diskriminací, přispívá celá řada souvisejících faktorů. Ty zahrnují politiku v ústavních zařízeních, sociální služby a komunitní praktiky, a úzce se dotýkají témat, na kterých pracují partneři Roma MATRIXu. Odchod z ústavní péče jako proces, nikoliv moment Aby byly děti plně podpořeny v dosažení psychologické zralosti a praktických dovedností nutných k samostatnému kvalitnímu životu, je třeba se jim dlouhodobě věnovat. Během pobytu dítěte v ústavní péči je vhodné zvažovat, jak nejlépe každé konkrétní dítě podpořit tak, aby vyrostlo v samostatného jedince, který má schopnosti a kapacitu fungovat mimo prostředí péče. Zcela jistě je nutné rozšířit tento proces za bod, kdy mladý člověk opustí ústavní péči. V současné době nezůstávají ústavy a neziskové organizace s dětmi po jejich odchodu z péče v kontaktu. Nejenže se tak zhoršují šance na dobré výsledky odcházejících dětí a mládeže, ale zároveň je pak obtížné zjistit, jaký skutečný přínos pro život měla pro děti v ústavní péči příprava na odchod. Nedostatek ohledu ke kulturním odlišnostem Klíčovým tématem souvisejícím s romskými dětmi v ústavní péči je nedostatek pozornosti věnovaný jejich specifickým kulturním potřebám, a to jak ve strategických dokumentech, tak v praxi. Často se nedostatečně pracuje na přijetí různorodosti, včetně uznání etnicity, identity a kulturních preferencí. V souvislosti s nutností vnímat přípravu na odchod z ústavní péče jako dlouhodobý proces je důležité zajistit, aby si romské děti v ústavní péči uchovaly vědomí své kulturní identity. Pro skutečnou připravenost na život po ústavní péči je důležité, aby byly romským dětem dostupné programy podporující a rozvíjející silnou etnickou identitu. Pro mnoho Romů je velmi důležitý smysl pro rodinu a význam komunity v rámci jejich kultury. I v případě, že se do určité míry asimilují ve většinové společnosti, je pravděpodobné, že si udrží silný závazek vůči komunitním tradicím a nadále budou potřebovat podporu širší rodiny. Bude mnohem obtížnější pomoci romským dětem a mladým lidem v přechodu z péče k samostatnému životu, pokud služby v rámci péče nezohlední a nepřijmou význam této spřízněnosti. Romské děti se mohou cítit odcizené a utlačované širší společností, zároveň však mohou být odmítnuty vlastní komunitou, protože jim nebylo umožněno prožívat kulturní a sociální začleňování s ostatními Romy. Výchova v ústavní péči mimo tradiční komunitu může také způsobit, že se romské děti a mladí lidé nebudou umět potýkat s předsudky, se kterými se mohou setkat. Mohlo se například stát, že se nenaučily, jak reagovat na otevřený nebo skrytý rasismus. Bez práva na zachovávání vědomí hrdé identity riskují romské děti odcházející z péče ztrátu vlastní kultury. Pokud se tak stane, je pravděpodobné, že izolace a

7 nátlak na přizpůsobení se mainstreamové kultuře dlouhodobě ovlivní jejich zdraví a duševní pohodu. Měly by v první řadě vůbec být v ústavní péči? S nedostatečným ohledem ke kulturním odlišnostem úzce souvisí další zásadní téma, které si zaslouží pozornost diskriminace a nedostatek porozumění romským komunitám, které vedly k nadměrnému zastoupení Romů v systému ústavní péče. Toto nadměrné zastoupení Romů je jedním z důsledků systémové diskriminace romské komunity. Romské děti jsou do péče často umístěny v souvislosti s materiální chudobou a jejími aspekty nezaměstnaností, zadlužeností, nevhodnými životními podmínkami, špatnou školní docházkou, osamělými rodiči (zejm. matky), migrací nebo nechtěným těhotenstvím, spíše než v souvislosti se špatným zacházením nebo zanedbáváním. To i navzdory tomu, že země jako Maďarsko, Itálie, Česká republika a Slovensko zdánlivě praxi odebírání dětí z výše uvedených důvodů zakazují. Systémy sociálně-právní ochrany dítěte a sociálních služeb často selhávají ve vhodné podpoře zejména romských rodin a dětí tak, aby nedošlo k ohrožení dětí a jejich umístění do ústavní péče. Tato praxe je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte (OSN), která jasně uvádí, že ideální prostředí, v němž má dítě vyrůstat, je prostředí vlastní rodiny, které zajišťuje atmosféru štěstí, lásky a porozumění, a dále že by rodině měla být poskytnuta potřebná ochrana a asistence tak, aby mohla plně převzít zodpovědnost v rámci komunity. 5 Úřady sociálně-právní ochrany dětí často nejsou s to porozumět romské kultuře nebo jsou vůči ní předpojatí. Sociální pracovníci mohou mít dojem, že romské rodiny jednoduše nejsou ochotny nebo schopny vychovávat a vzdělávat své děti, viní rodiny z jejich neutěšených bytových poměrů, nedostatečné čistoty, školních absencí atd. Současně se však diskriminace vůči Romům v termínech ústavní péče projevuje v některých případech i zcela opačně, tedy tak, že romské děti nejsou umístěny v ústavní péči, ani když je to žádoucí. Například v Řecku jsou romské děti v ústavní péči zcela ojediněle, obzvlášť po zredukování státní podpory kvůli finanční krizi. Péče o romské děti není pro stát prioritou nebo jsou považovány za děti bez státní příslušnosti a tudíž nezpůsobilé. Děti proto často vyrůstají v širší rodině nebo v komunitě.

8 Nové postupy V evropských zemích lze sledovat rozdílné praxe v rámci zkvalitňování přípravy romských dětí na odchod z ústavní péče. Tato část manuálu nabízí jejich přehled. Praxe Roma MATRIXu Práce partnerů Roma MATRIXu přispívá k rozvíjející se praxi. Projektoví partneři zkvalitňují poskytování podpory romským dětem, které opouštějí ústavní péči (viz sekce Dobrá praxe Roma MATRIXu). Nové inovativní přístupy využívají zážitkové a aktivní učení a sociální prostředníky. Příklady další inovativní praxe a užitečného vhledu mimo síť Roma MATRIXu: Sociální prostředníci V rámci projektu Podpora života po ústavní péči, financovaného programem PROGRESS pod Evropskou Unií, byl sdružením Amici dei Bambini v Bulharsku, Itálii a Rumunsku spuštěn sociální experiment, který představuje novou profesionální roli - sociálního prostředníka. Sociální prostředníci jsou specialisté, jejichž úkolem je doprovázet mladé lidi, kteří opouští ústavní péči, přechodem z režimu péče k dospělému samostatnému životu. Působí jako překladatelé denní reality a sociálního prostředí, ve kterém žije mladý člověk po odchodu z ústavu, pomáhají zorientovat se, poskytují poradenství s důrazem na dodávání odvahy a podporu samostatnosti. Bulharsko Národní strategie Vize pro deinstitucionalizaci dětí si v Bulharsku klade za cíl zajištění práva dítěte na rodinné prostředí, kvalitní péči a služby dle svých potřeb. Akční plán pro národní strategii se zaměřuje na téma menšin a počítá se jmenováním oblastních mediátorů (dva na každý region). Tito mediátoři budou voleni romskými komunitami s cílem napomáhat s prevencí opouštění dětí a s jejich znovuzačleněním do rodiny, a také se věnovat řešení problémů souvisejících se zdravím, vzděláním, sociální ochranou a podporou romských dětí. V Bulharsku dnes také trend deinstitucionalizace znamená, že je o děti pečováno v menších domcích, kde se prostředí co nejvíce blíží rodinnému. UNICEF, největší nezisková organizace poskytující tyto domky, založila několik center rodinného poradenství v romských komunitách. Profesionálové tak mají možnost pracovat s personálem a malými skupinkami dětí a poskytovat jim cílenou a individualizovanou podporu v rámci přechodu z ústavní péče. Tento způsob práce funguje obzvlášť efektivně v pěti menších domcích ve městě Veliko Tarnovo, kde na poskytování kvalitnější podpory a přípravě na přechod z ústavní péče spolupracují psycholog, učitel a sociální pracovník. Výhodou tohoto přístupu je větší samostatnost mladých lidí, kteří opouštějí ústavní péči a kvalitnější praxe pro profesionály.

9 Španělsko Ve Španělsku zavedlo sdružení UNGA, relativně malá nezisková organizace v Asturii, program Gau Chavori, který usiluje o dialog s rodinami dětí v ústavní péči a pořádá s nimi krátkodobé pobytové akce. Mimo přínosu zachovaných rodinných vztahů se takto také daří vyhnout ztrátě kulturní identity a minimalizovat negativní dopady institucionalizace. Cílem programu je sloužit jako odrazový můstek pro znovuzačlenění a znovusjednocení s rodinou po opuštění ústavní péče. Ve většině případů jsou děti adoptovány širší rodinou, například prarodiči, tetami a strýci nebo staršími sourozenci. Rumunsko V Rumunsku jsou některé neziskové organizace aktivní v oblasti podpory po opuštění ústavní péče. Například sdružení Scut vyvinulo program následné péče, který začíná dva až tři roky předtím, než děti opustí ústav a pokračuje až tři další roky poté. Zaměstnavatelé jsou v Rumunsku významně motivováni až 75 % průměrného příjmu, aby zaměstnávali mladé lidi, kteří odchází z ústavní péče. Motivační odměny jsou vypláceny Národní agenturou pro zaměstnanost, jejíž povinností je vytvořit individuální plán podpory pro mladé lidi (16 25 let), kteří čelí problémům a hrozbě vyloučení z trhu práce. Na lokální úrovni jsou za zprostředkování pracovního začlenění znevýhodněných mladých lidí, včetně těch, kteří opouští ústavní péči, zodpovědné místní úřady práce. Také v Rumunsku se objevuje pozice sociálních prostředníků, kteří mají větší předpoklady pomoci mladým lidem zvládnout odchod z ústavní péče, než malý počet sociálních pracovníků, kteří obvykle mladým lidem po odchodu z ústavní péče pomáhají v raných fázích adaptace na samostatný život.

10 Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX Partneři Roma MATRIXu pracují na konkrétních projektech, které začínají věnovat pozornost tématům souvisejícím s přípravou romských dětí na samostatný život po odchodu z ústavní péče. Partneři Roma MATRIXu se zaměřují na to, aby byly romské děti, které opouští ústavní péči, vyškoleny a podporovány v osobnostním rozvoji směřujícím k osvojení základních dovedností, jakými jsou práva a občanství, komunikace, sociální dovednosti a dovednosti v oblasti mezilidských vztahů, zaměstnanosti, hospodaření s finančními prostředky, hrozby využívání, rasismu, ohlašování a odškodňování. Níže uvedené kazuistiky vycházejí z dobré praxe uplatňované partnery Roma MATRIXu a zdůrazňují její pozitivní dopady. Dobrá praxe zahrnuje zajištění toho, že příprava mladých lidí na odchod z ústavní péče začne mnohem dříve před tímto momentem, aby byla požadovaná průprava a osobnostní rozvoj hluboce zakořeněny. Důležitá je také podpora šitá na míru a partnerská práce se všemi zúčastněnými stranami. Konkrétněji lze říci, že využívání zážitkového a aktivního učení se klíčovým tématům s romskou mládeží napomáhá budovat jejich praktické schopnosti a schopnosti v oblasti mezilidských vztahů, a také zvyšovat jejich sebedůvěru. Mezi další příklady dobré praxe patří naslouchání a vtahování mladých lidí do úpravy jim poskytované podpory a využívání sociálních prostředníků v práci s mladými lidmi během jejich přípravy na odchod z ústavní péče. Podporované domy na půli cesty mohou být také přínosné. Tam, kde je to možné, je úspěšným přístupem individuální podpora šitá na míru. Práce s romskými dětmi na tom, aby se cítily dobře ve své vlastní kultuře a se svou etnickou identitou, předcházející odchodu z ústavní péče, pomáhat zvyšovat šance na integraci a sociální začlenění. Správne vyštartovať do života neformální vzdělávací program připravující děti na odchod z ústavní péče na Slovensku Na Slovensku žije v dětských domovech přibližně dětí, ze 70 % jsou to Romové. Po odchodu z ústavní péče čelí mladí lidé mnoha výzvám, například hledání práce a bydlení, budování podpůrné sociální sítě, nakládání s finančními prostředky, a také v případě Romů špatnému zacházení, diskriminaci a riziku, že se stanou obětí obchodu s lidmi. Společnost Úsmev ako dar spustila ve spolupráci s řadou partnerů z veřejných služeb a neziskových organizací neformální vzdělávací program Správne vyštartovať do života, který sestává ze dvou třídenních školících setkání v průběhu šesti měsíců.

11 Program chce mladé lidi podporovat v získávání dovedností, které jsou nezbytné k překonávání výzev a samostatnému kvalitnímu životu po odchodu z ústavní péče. Vzdělávání realizují sociální pracovníci z domů na půli cesty, kteří mají přímou zkušenost s prací s mladými lidmi v tomto náročném přechodovém období. Učení probíhá zážitkovou formou, což znamená, že se účastníci učí prostřednictvím vlastní aktivní zkušenosti, interakcí, hraním rolí a reflexí, spíše než pasivními metodami. Toto mladým lidem umožňuje vyjadřovat emoce a učit se jeden od druhého. Aktivity jsou navrženy tak, aby podporovaly samostatnost prostřednictvím zlepšení vědomí sebe sama, komunikačních schopností, vědomí etnické identity a praktických dovedností. Všichni účastníci také dostávají manuál Správne vyštartovať do života, aby se k němu mohli v budoucnu vracet. Vzdělávání se zatím zúčastnilo 60 dětí (romských i neromských) ze 4 dětských domovů. Díky tomu rozvinuly psychologickou vyspělost a schopnosti potřebné k samostatnému životu, jako například vědomí sebe sama a sebevyjádření, schopnost přijmout zodpovědnost a být aktivnější a přijetí sebe sama i druhých. Účastníci zmiňovali pozitivnější přístup k posunutí se dál. Program ukázal, že děti potřebují podporu, aby byly aktivnější a měly na svůj nový život pozitivní náhled, zejména ve vztahu k hledání práce. Bez školení by mohly zůstat pasivními, protože byly velmi dlouho závislé na ostatních. Povedlo se mi najít dobrou práci v oboru s dobrou perspektivou. Po dokončení školení, několika rozhovorech s lektory a ředitelkou jsem se rozhodl udělat krok k samostatnému bydlení. Myslím, že mi školení hodně pomohlo. (mladý romský účastník) Zásadními úspěchy bylo učení se pozitivnímu vztahu k romské identitě, porozumění své etnické identitě a budování pozitivního sebehodnocení, protože jejich role je důležitá pro sociální a pracovní začlenění. Dětské domovy v tomto ohledu v minulosti udělaly velmi málo práce, pokud vůbec nějakou, a tak romským dětem scházelo porozumění vlastní kulturní identitě, včetně těžkostí, kterým mohou čelit, až budou samostatné. Manuál a kazuistiky vytvořené pro Správne vyštartovať do života mají pomáhat sociálním pracovníkům tak, aby mohli v budoucnu poskytovat podporu šitou na míru. Partnerská spolupráce s úřady a sociálními pracovníky si klade za cíl zkvalitnit v dlouhodobém horizontu nad rámec tohoto projektu podporu dětí, které opouští ústavní péči. Nácvik dovedností potřebných pro život s mladými Romy odcházejícími z ústavní péče v rumunské Bukurešti V Rumunsku se situace dětí v ústavní péči zlepšila, mladí lidé, kteří systém opouštějí nicméně dál čelí mnoha výzvám, chybí jim dovednosti a přístup k potřebným službám, a více jim hrozí špatné zacházení a využívání.

12 Rumunská asociace romských žen se spojila s místní správou a vytvořili partnerskou dohodu o vzdělávání dětí, které odcházejí z ústavní péče. Byly navrženy konkrétní kurzy osobního vzdělávání při Roma MATRIXu, které se konají v místních ústavech pro děti a využívají neformální výukové přístupy. Doposud se školení zúčastnilo 25 romských dětí, které si tak osvojily řadu dovedností potřebných pro život, jako například komunikační dovednosti, týmovou práci, znalost sebe sama, vůdčí schopnosti, sebedůvěru, sociální dovednosti, vědomí pohlavní identity, porozumění diskriminaci apod. Každý účastník obdržel tištěný manuál s informacemi, které by měly rozšiřovat to, co se naučil na kurzu. Tito mladí lidé jsou díky kurzu lépe připraveni a podpořeni na startu vlastního samostatného života. Účastníci oceňovali zejména praktickou formu nácviku životních dovedností a to, jak jsou teď schopni nahlížet nové možnosti a alternativy své vlastní budoucnosti. Rumunská asociace romských žen zůstává s účastníky v kontaktu a věří, že je prostřednictvím komunitního sdružení bude schopna podporovat i nyní, po odchodu z ústavní péče. Každý den byl výzvou. Naučila jsem se během těch dnů spoustu nových věcí, které mi v budoucnu pomůžou. Děkuju školitelům a projektu Roma Matrix. (romská účastnice kurzu) Jsem ráda, že se nám podařilo dosáhnout našich cílů a dát mladým Romům z ústavů víc naděje do budoucna. (koordinátorka kurzu) Využití divadla pro přípravu na odchod z ústavní péče v Maďarsku Sdružení The Former State Fostered Children s Association (Sdružení odchovanců ústavní péče) naplánovalo divadelní skupiny a vyprávění příběhů v rámci speciálních třídenních táborů, aby usnadnilo proces přechodu dětí nad 18 let věku z ústavní péče do společnosti. Cílem jejich práce je podpořit přechod z ústavní péče do domů na půli cesty. Do procesu vtáhli mladé lidi opouštějící ústavní péči, které požádali o sdílení svých zkušeností, které byly využity při tvorbě manuálu a školení. V Maďarsku je pro mladé lidi, kteří odcházejí z ústavní péče, jedním z hlavních problémů hospodaření s penězi, protože děti v ústavech dostávají od státu peníze na osobní účet v bance, ke kterému mají přístup až po dovršení 18 let. V některých případech jde o značné prostředky (nashromážděné během 18 let) a dětem, které odcházejí z ústavů, hrozí využívání, protože na rozdíl od většiny ostatních dětí jim chybí intuice a ostražitost a mají velmi nízké sebevědomí a sociální dovednosti. Mohou například až příliš důvěřovat a být nadměrně štědré ke každému, kdo se k nim chová hezky, protože takové zacházení možná v rámci své výchovy nezažily. Mnoho z nich také nemá žádnou představu o tom, jak by dlouhodobě vycházely, o nutnosti peníze ukládat nebo o výdajích spojených s bydlením atd. Často proto utratí všechny peníze a třou bídu s nouzí. Tábory umožňují dětem bezpečným způsobem a na neutrální půdě zkoušet, jak by si vedly ve světě mimo jejich ústavní domov. Během tří dnů nastane mnoho situací, ve kterých účastníci objevují témata spojená s přechodem z ústavní péče k

13 samostatnému životu. Patří sem například hledání bydlení, výkon domácích prací, příjem státní podpory, nástup do zaměstnání, zdravotní prohlídky, hospodaření s penězi a placení běžných výdajů. Byly připraveny dvě kazuistiky mladých Romů, které účastníci sdílí ve svých skupinách a které pomáhají zdůraznit důležitá témata a vyvinout školení založené na potřebách účastníků. Díky praktickému vzdělání z táborů jsou mladí lidé v okamžiku odchodu z ústavní péče mnohem lépe vybaveni ke zvládání výzev, které je čekají. Zdokonalování komunikačních schopností k hladšímu přechodu k samostatnému životu, Bulharsko The Association of Young Psychologists (Asociace mladých psychologů) pracuje v bulharském městě Varna se 30 romskými dětmi, které mají závažné nedostatky v dovednostech potřebných pro život, komunikační problémy a problémy s jazykem a gramotností. Nezisková organizace usiluje o posílení životních dovedností a komunikace mladých lidí, ještě než odcházejí z ústavní péče. Aby se tak mohlo dít, realizují aktivity v malých skupinkách na týdenní bázi, přičemž v práci mezi setkáními pokračují s přiděleným vzdělávacím asistentem. Setkání pokrývají několik rozdílných tematických oblastí včetně workshopů na citlivá témata, jako je například riziko obchodu s lidmi. Rozhovory o takto citlivých tématech jsou v rámci skupin velice náročné, ale postupně narůstá důvěra a odvaha účastníků, kteří se stávají aktivnějšími a více vyjadřují své názory. Formát malých skupin umožňuje upevňovat důvěru a vazby, které dětem v ústavní péči často chybí, a pomáhá zvládat strachy a úzkost spojené s odchodem z ústavní péče. Sdružení pracovalo s jedním 14letým chlapcem, který měl díky traumatizující výchově problémy s chováním. Po smrti své matky se vzdal snu studovat architekturu a stavebnictví. Podpora, které se mu dostalo, způsobila, že se sešel s učiteli, sledoval výuku ve škole architektury, stavebnictví a geodézie, udělal zkoušky a začal do školy docházet. Jiný chlapec, kterému bylo 13 let, byl do ústavní péče umístěn kvůli zdravotním problémům, neschopnosti rodičů se o něj postarat a velké rodině. Přestože chtěl chodit do školy, jeho rodiče si to nepřáli kvůli jeho pocitu ohrožení a obavám z diskriminace a šikany. Sdružení s rodiči pracovalo, ústav a odborník našli školu, která by vyhovovala jeho potřebám. Chlapec začal do školy docházet a jeho sebejistota narůstá. Jeho plánem je ve škole zůstat a rodiče jej v tom podporují. Další postupy partnerů projektu Roma MATRIX V Řecku jsou Romové v ústavní péči jen vzácně, proto obvykle vyrůstají v širší rodině nebo komunitě. Organizace Action Synergy proto spolupracovala s obzvlášť ohroženými dětmi a rodinami, které podporovala širší rodina nebo komunita, a ve kterých chyběl jeden nebo oba rodiče. Ve spolupráci se sociálním pracovníkem a učitelem pomáhají rodinám podporovat děti tak, aby zůstaly ve škole navzdory chudobě. Mimo výuku dětí také poskytují základní vzdělávání rodičům (často osamělým matkám) v souvislosti s jejich rodičovskou rolí, rolí dětí ve škole nebo s

14 výhledem na zlepšení školní docházky. Matkám je také poskytována pomoc se zvyšováním gramotnosti a s řečtinou, aby mohly pomáhat svým dětem, lépe komunikovat s úřady a mít přístup k širší podpoře. Projekt také nabízí individuální poradenství včetně psychologické a sociální podpory a podpory v oblasti pracovního uplatnění, a zejména pro dívky pak poradenství v oblasti pokračující školní docházky. Děti navštěvují školu pravidelně a díky větší aktivní domácí podpoře nabývají sebedůvěru zapojit se do širších, neromských sociálních aktivit, čímž směřují k začlenění.

15 Ponaučení pro tvorbu strategií a praxi Tato část manuálu předkládá ponaučení, která vyvstala z akcí partnerů Roma MATRIXu a také z lepšího porozumění tématu, které bylo možné díky nadnárodní implementaci v mnoha zemích v rámci akcí Roma MATRIXu. Ponaučení 1 Plán dlouhodobého přípravného procesu Je zřejmé, že jedním z nejdůležitějších způsobů, jak zajistit, aby byli mladí lidé připraveni začít žít samostatně, je zahájit poskytování nezbytné podpory, vedení a nácviku co nejdříve. Toto je v souladu se Směrnicí OSN o náhradní péči o děti. 7 V udržování kontaktu a poskytování podpory je důležité pokračovat i po ukončení ústavní péče. Jednou z možností, jak toho docílit je hlubší spolupráce mezi jednotlivými fázemi ústavní výchovy, například mezi dětskými domovy a domy na půli cesty. Procesy, které připravují děti na odchod z ústavní péče by měly být součástí systému práce v ústavech. Ponaučení 2 Strategie a praxe musí uznat a zohlednit specifické kulturní potřeby Romů Je nutné zohlednit specifické výzvy a rizika, kterým Romové čelí. Je třeba jasných postupů, strategií a akčních plánů, které je budou otevřeně řešit. Některé země, jako například Bulharsko, Česká republika a Slovensko stále selhávají v uznání Romů jako obzvláště ohrožené skupiny ve vztahu k politice dětských práv a sociálně-právní ochrany dětí. Dokonce i země, které Romy konkrétně zohledňují ve svých strategiích, například Maďarsko, Itálie a Rumunsko, doposud nemají dostupné informace o implementaci nebo výstupech. Dokud nebude specifická situace Romů důsledně uznána a zohledněna v tvorbě strategií, je nepravděpodobné, že se mnohonásobně znevýhodněné postavení romských dětí, které opouští ústavní péči, výrazně zlepší. Prakticky nejlepší možností pro romské děti, které opouští ústavy, je dle doporučení britského Zákona o rodině z roku podpora romských poskytovatelů péče. Aby se tak mohlo dít, je nutné, aby pracovníci ve službách spojených s odchodem z ústavní péče i v jiných službách navazovali a udržovali vztahy s romskou komunitou. Tak jako tak by mělo být do systému státní sociální podpory, vzdělávání a zdravotnických profesí přijato více Romů. Poskytování nepřetržité antidiskriminační a multikulturní podpory prostřednictvím školení pro všechny profesionály v sociálněprávní ochraně dětí, které by usnadnilo porozumění a eliminaci předsudků vůči romské komunitě, by bylo velmi užitečné. Pracovníci by také měli projít vzděláváním v tématech genderu u dětí v ústavní péči a v interkulturních otázkách. Na místě je nulová tolerance vůči institucionálnímu rasismu a diskriminaci a všichni pracovníci ve veřejném sektoru musí uznat a podporovat rovnocenné občanství pro romskou komunitu. Efektivní deinstitucionalizace musí jít ruku v ruce s efektivní strategií inkluze Romů.

16 Je také třeba prosazovat více partnerské spolupráce se samotnou romskou komunitou. Rodiny a rodiče by měli mít možnost posílit své role prostřednictvím hmotné a emocionální podpory a poradenství. Romská komunita potřebuje příležitost k vytvoření vlastního příběhu o dětských právech v kontextu svého sociálního a normativního diskurzu. Je třeba opustit diskriminační předpoklad, že romské rodiny poskytují svým dětem podprůměrnou péči. Místo toho je vhodné zaměřit se na poskytování podpory rodinám a rodičům. Ponaučení 3 Důležitost dat Nedostatek dat na téma Romů v ústavní péči limituje nejen další výzkum a tvorbu efektivních strategií, ale také poskytování intervencí citlivých ke kulturním odlišnostem. Dostupnost takových údajů by proto významně přispěla ke snahám vypořádat se s četnými stigmaty, která nesou mladí Romové opouštějící ústavní péči. Jak zdůrazňuje Evropské centrum pro práva Romů, legislativa umožňuje existenci těchto dat, jen pokud jsou anonymizovaná. Zdá se tedy, že instituce se odklánějí od sběru dat souvisejících s etnicitou, například od statistik, u nichž existuje riziko posílení negativních stereotypů o Romech, a které tak nejsou prováděny nebo zveřejňovány. Tuto oblast je třeba ošetřit. Ponaučení 4 Hospodaření s finančními prostředky Je možné se domnívat, že kdyby romské děti neměly přístup ke všem svým financím hned po ukončení ústavní péče, byly by méně ohroženy využíváním a zároveň by pro ně bylo jednodušší s penězi hospodařit. Ponaučení 5 Uvedení legislativy do praxe Je patrné, že i tam, kde je legislativa upravující přechod z ústavní péče k samostatnému životu vnímána jako pokroková, například v Rumunsku, stále není uváděna do praxe kvůli chybějícím implementačním mechanismům. Význam přípravy romských dětí na odchod z ústavní péče, stejně jako širší snahy o inkluzi Romů, musí být obecně uznány a zohledněny.

17 Odkazy na zdroje 1. Allan, D. (2014), Care system fails Gypsy, Roma and Traveller children, v The Conversation, cit. 21. ledna Evropské centrum pro práva Romů (European Roma Rights Centre) 3. Evropské centrum pro práva Romů (2011) Life Sentence: Romani Children in Institutional Care, cit. leden Eurochild (2014) Opening Doors for Europe s Children: Deinstitutionalisation and Quality Alternative Care in Europe Lessons learned and the way forward working paper, cit. leden Konvence práv dítěte OSN cit. leden Brown, P., Scullion, L. and Martin, P. (2013) Migrant Roma in the United Kingdom: Population Size and Experiences of Local Authorities and Partners, Salford: Univerzita Salford. 7. Pokyny OSN pro náhradní péči o děti, citl. leden Children and Families Act 2014, cit. leden 2015

18 Další zdroje Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby vypořádávání se s protiromských rasismem, stejně jako na pokroky, které členské státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje zahrnují: Deset národních zpráv - jedna z každého státu účastnícího se Roma MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX. Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma MATRIX. Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK. Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 v přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK. Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i neuvedených v této příručce naleznete na stránkách Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky 18

19 Další příručky dobré praxe Příručka dobré praxe 1: Nahlašování a poradenská centra Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování Všechny příručky jsou dostupné na stránkách:

20 Tato publickace byla zpracována v češtině

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Roma MATRIX Příručka dobré praxe. 4. Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání

Roma MATRIX Příručka dobré praxe. 4. Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Roma MATRIX Příručka dobré praxe 4. Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie Základní práva a občanství.

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(98)29 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 3 POTÍRÁNÍ RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI SMĚŘUJÍCÍ VŮČI ROMŮM PŘIJATO 6 BŘEZEN

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová Sólo rodiče v ČR APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13. ledna 2014 Eliška Kodyšová proč sólo rodiče? pečující osoba živitel/kai sám SÓLO RODIČ proč sólo rodiče? ÚPLNÁ RODINA RODINA NEúplná SÓLO rodina

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12

Obsah. Předmluva...11 Úvod...12 Předmluva....................................................................................11 Úvod.........................................................................................12 I. Teorie

Více

Doprovázení dětí a mladých lidí v náhradní péči. Tomáš Řemínek a Lucie Brodníčková

Doprovázení dětí a mladých lidí v náhradní péči. Tomáš Řemínek a Lucie Brodníčková Doprovázení dětí a mladých lidí v náhradní péči Tomáš Řemínek a Lucie Brodníčková Občanské sdružení ŠAFRÁN dětem ŠAFRÁN dětem o.s. poskytuje podpůrnou pomoc traumatizovaným dětem od 1.června roku 2005

Více

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o.

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Jaké bariéry chceme odstranit Především na první pohled neviditelné bariéry: Snížená ochota zaměstnavatelů zdravotně postižené občany zaměstnávat a dát jim šanci Překážky

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Stručný úvod do AEGEE

Stručný úvod do AEGEE Stručný úvod do AEGEE European Students Forum AEGEE-Europe, European Students Forum Rue du Noyer / Notelaarsstraat 55 1000 Bruxelles Belgium - Belgique Většina vizuálních materiálů použitých v této publikaci

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Postoj ke změně v institucionálním nastavení náhradní rodinné péče z pohledu pracovnic OSPOD www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu, vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Children. Providing Solutions.

Children. Providing Solutions. Protecting Children. Providing Solutions. 500krát větší pravděpodobnost než u jejich vrstevníků, že spáchají sebevraždu, 40krát větší pravděpodobnost páchání trestné činnosti a 10krát větší pravděpodobnost,

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Projekt Pojďte do školky!

Projekt Pojďte do školky! Projekt Pojďte do školky! Projekt Pojďte do školky! datum zahájení: 1. 7. 2013 datum ukončení: 30. 06. 2015 Realizace ve všech krajích ČR mimo Prahy ve spolupráci 9 neziskových organizací za podpory Operačního

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

KONCEPCE ZŠ A MŠ BRNO, KŘENOVÁ 21.

KONCEPCE ZŠ A MŠ BRNO, KŘENOVÁ 21. KONCEPCE ZŠ A MŠ BRNO, KŘENOVÁ 21. Poslání školy. ZŠ a MŠ Brno, Křenová 21 poskytuje základy vzdělání dané školským zákonem dětem ze spádové oblasti i širšího okolí, které pocházejí převážně ze sociálně

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE)

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) MEZINÁRODNÍ FEDERACE PREZENTACE 8.0. Cíl prezentace Přiblížit strukturu a poslání Mezinárodní

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

Romové a Travel eři ve veřejných vzdělávacích systémech Přehled situace v členských státech EU Shrnutí EUMC 2006

Romové a Travel eři ve veřejných vzdělávacích systémech Přehled situace v členských státech EU Shrnutí EUMC 2006 Romové a Travelleři ve veřejných vzdělávacích systémech Přehled situace v členských státech EU Shrnutí EUMC 2006 Konkrétní údaje a informace pro jednotlivé země obsažené v této zprávě poskytla národní

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Mládež v akci. Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi

Mládež v akci. Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi Mládež v akci Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi Obsah Představení loga programu MvA + GŘ VaK Cíle MvA Priority MvA Důležité rysy MvA Struktura MvA Spuštění MvA Regionální síť MvA

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Evropský sociální fond Investice do lidí

Evropský sociální fond Investice do lidí Evropský sociální fond Investice do lidí Evropská komise Tento leták je k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Ani Evropská komise, ani žádná osoba jednající za Evropskou komisi nenesou odpovědnost

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v České republice CZ.1.07/1.2.00/43.0003 ŠKOLA

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Transformace na školu inkluzivního typu hledání možných cest pro společné vzdělávání

Transformace na školu inkluzivního typu hledání možných cest pro společné vzdělávání Transformace na školu inkluzivního typu hledání možných cest pro společné vzdělávání Inkluze přirozený přístup ke vzdělávání Inkluzivní vzdělávání lze chápat jako přístup, který předpokládá zařazení všech

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

Definované oblasti podpory FNNO

Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Prioritní oblast I. Lidská práva a tzv. klíčové oblasti podpory 1a) Ochrana lidských práv a multikulturalismus 1b) Genderová rovnost 1c)

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Evopská dohoda. o dusevním zdraví a zivotní harmonii. Konference Evropské unie na vysoké úrovni. SPOLEČNĚ ZA DUsEVNÍ ZDRAVÍ. Brusel, 12-13 června 2008

Evopská dohoda. o dusevním zdraví a zivotní harmonii. Konference Evropské unie na vysoké úrovni. SPOLEČNĚ ZA DUsEVNÍ ZDRAVÍ. Brusel, 12-13 června 2008 Evopská dohoda o dusevním zdraví a zivotní harmonii Konference Evropské unie na vysoké úrovni SPOLEČNĚ ZA DUsEVNÍ ZDRAVÍ A zivotní HARMONII Brusel, 12-13 června 2008 Slovensko predsedstvo EU 2008 Slovenian

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více