Roma MATRIX Příručka dobré praxe. 3. Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Roma MATRIX Příručka dobré praxe. 3. Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči"

Transkript

1 Roma MATRIX Příručka dobré praxe 3. Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči

2 Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie Základní práva a občanství. Za obsah publikace odpovídá výlučně Social Marketing Gateway a v žádném případě nereprezentuje názory Evropské komise. Vytvořil: Social Marketing Gateway Roma MATRIX 2015

3 Úvod Tato příručka dobré praxe se věnuje tématu práce s romskými dětmi, které opouštějí ústavní péči, výzvám, kterým čelí v rámci reintegrace do společnosti, a tomu, jak je během této důležité změny účinněji podporovat. Jde o jednu z řady devíti příruček, které dosud vyšly coby součást celého bloku textových výstupů projektu Roma MATRIX. Roma MATRIX je projekt, který má za cíl boj s rasismem, intolerancí a xenofobií a zvýšení integrace prostřednictvím řady aktivit v rámci Evropy. S dvaceti partnery v deseti státech jde o jeden z největších projektů zaměřených na integraci Romů v Evropské unii (EU). Příručky dobré praxe jsou určeny pro pracovníky veřejné správy, terénní pracovníky a ostatní, kteří se s problematikou setkávají při své praxi, a potřebují relevantní zdroje informací. Poskytují přehled o řadě témat dotýkajících se bariér nebo výzev, kterým čelí Romové po celé Evropě. Manuál nastiňuje kontext, složitost a míru obtíží, kterým čelí romské děti opouštějící ústavní péči. Definuje klíčová témata a praxi objevující se v Evropě a zdůrazňuje konkrétní kazuistiky vycházející z dobré praxe partnerů Roma MATRIXu. V manuálu jsou také uvedena klíčová ponaučení a doporučení, jak zlepšit strategie a praxi podpory dětí, které opouštějí ústavní péči.

4 Východiska a kontext Práce s dětmi a mladými lidmi, která je připravuje na odchod z ústavní péče, je zcela zásadní, protože tyto děti potřebují být vybaveny dovednostmi, které jim umožní fungovat ve společnosti jako nezávislí dospělí. Toto platí pro všechny děti a mladé lidi v ústavní péči, zejména ale pro děti romského původu, které jsou ohroženější a čelí více výzvám. Obtížný přechod Přerod z dítěte odkázaného na péči v nezávislého dospělého je proces, který trvá dlouhé roky od rané adolescence do pozdních dvacátých let a déle. Mladí lidé hledající půdu pod nohama se obvykle mohou obrátit na svoji rodinu, zatímco děti opouštějící ústavní péči podobnou podporu velmi pravděpodobně nemají. Mladí lidé se zkušeností ústavní péče jsou extrémně zranitelní, a bez speciálního vyškolení a osobnostního rozvoje často postrádají životně důležité znalosti a dovednosti v oblastech jako jsou práva a občanství, komunikace, sociální dovednosti a dovednosti v oblasti mezilidských vztahů, zaměstnanost a hospodaření s penězi. Kvalita podpory, které se jim dostane v rámci přípravy na odchod z ústavní péče má tudíž vliv na to, jak úspěšně se jim podaří integrovat do většinové společnosti. V ideálním případě by měla přípravná fáze jít ruku v ruce s podporou specialisty, který mladého člověka provází na cestě k samostatnému životu. Ve skutečnosti je však podpora dětí, které opouštějí ústavní péči, často nedostatečná. Například ve Velké Británii zveřejnila nedávno dětská charita Barnardo s výsledky výzkumu, které ukazují, že stovky dětí (z nichž některé mají pouze 16 let) mají opustit zařízení ústavní péče a žít samostatně v nevhodném a nestálém ubytování typu bed and breakfast (nocleh se snídaní) s malou nebo žádnou podporou 1. V některých zemích, například v Řecku, neexistuje žádná zvláštní podpora určená dětem, které opouštějí ústavní péči. Díky chybějícím národním strategiím a akčním plánům mají rostoucí význam v poskytování podpory neziskové organizace. Romské děti v ústavní péči Je obtížné přesně určit počet romských dětí v ústavní péči v rámci Evropy, protože je zde tendence neanalyzovat sebraná data v souvislosti s etnicitou. I v případě, že jsou tyto údaje shromážděny, Romové se často zdráhají uvést svou identitu ze strachu z následné diskriminace a stigmatizace. Z kusých oficiálních zdrojů a odhadů neziskových organizací však podle zjištění Evropského centra pro práva Romů (ERRC) vyplývá, že romské děti jsou v ústavní péči v Evropě (zejména ve střední a východní Evropě) zastoupeny neúměrně často vzhledem k jejich podílu na celé populaci. Například v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku tvoří Romové pouze 10 % populace, ale v Maďarsku a Bulharsku jsou Romové mezi dětmi v péči státu zastoupeni až v 60 % případů, v Rumunsku je to až 20 % 2. Romské děti také zůstávají v ústavní péči déle než děti neromské, často po celé dětství a dospívání. Děti obvykle opouští ústavní péči třemi způsoby: 1. adopce, 2. návrat do vlastní rodiny, 3. dosažení plnoletosti/ukončení denního vzdělávání.

5 Většina romských dětí opouští ústavní péči po dosažení plnoletosti nebo po ukončení denního vzdělávání. Jen velmi málo z nich jde do adopce, protože se lidé zdráhají adoptovat romské děti kvůli protiromskému rasismu a diskriminaci v rámci systému sociálně-právní ochrany dětí, i mimo něj (romské děti jsou v tomto směru dvojnásobně znevýhodněny, protože jsou častěji než neromské děti označovány za mentálně postižené, což dále snižuje jejich šance na adopci). Není také běžné, aby se romské děti vracely ke svým biologickým rodinám, protože je nepravděpodobné, že by tyto rodiny byly pracovníky sociálně-právní ochrany dětí podpořeny v řešení problémů, které dříve vedly k intervenci státu a které jsou často hluboce zakořeněny v životní realitě Romů (viz sekce Hlavní témata). Romské děti mohou také zažívat horší zacházení během pobytu v ústavní péči a po jejím opuštění jsou vystaveny specifickým rizikům, jako je diskriminace na základě etnicity, nebo obchod s lidmi, který se týká především dívek. Vše výše uvedené dokládá, že odchod z ústavní péče je velmi náročný a vhodná forma podpory je proto obzvlášť důležitá. Implikace pro romskou inkluzi Romské děti, které musí v 18 letech (nebo krátce poté) ústavní péči opustit, mají často ve světě venku omezenou podporu. Je pravděpodobné, že tváří v tvář četným formám diskriminace na základě etnicity a institucionální výchovy budou mít zkušenost se socioekonomickým vyloučením a chudobou, pokud nebudou podporovány v přípravě na samostatný dospělý život. Údaje Evropského centra pro práva Romů (ERRC) ukazují, že bez potřebné podpory budou mít tyto děti své vlastní děti, které budou stejně jako ony ohroženy institucionalizací a pokračováním vícegeneračního začarovaného kruhu vyloučení, ze kterého je těžké uniknout 3. Deinstitucionalizace 4 V posledních letech se za naléhavou prioritu pro Evropskou unii označuje přechod z institucionální na komunitní péči, který v mnoha zemích postupně probíhá (výjimkou je např. Polsko, které dosud nevytvořilo jasnou všeobecnou strategii). Jedním z primárních cílů deinstitucionalizace je příprava procesu opouštění ústavní péče s ohledem na zajištění sociálního začlenění odcházejících a hladký přechod k samostatnému životu. Zde je patrný další důvod, proč je práce s dětmi, které opouští ústavní péči, tak důležitá a aktuální. Důraz na deinstitucionalizaci může někdy naopak zhoršit šance, že budou mladí lidé dobře připraveni na odchod z ústavní péče, protože z rušení institucí se může stát závod a pod časovým tlakem se lehce mohou začít upřednostňovat administrativní záležitosti před zájmy dětí. Právě nejnáročnější děti a mládež, tj. Romové, jsou často odsunuti na poslední místo, až je pak příliš pozdě na práci na detailním a promyšleném individuálním plánu.

6 Hlavní témata K mnohým výzvám, kterým čelí romské děti při opouštění ústavní péče a mezi něž patří například neschopnost žít samostatně nebo ohrožení diskriminací, přispívá celá řada souvisejících faktorů. Ty zahrnují politiku v ústavních zařízeních, sociální služby a komunitní praktiky, a úzce se dotýkají témat, na kterých pracují partneři Roma MATRIXu. Odchod z ústavní péče jako proces, nikoliv moment Aby byly děti plně podpořeny v dosažení psychologické zralosti a praktických dovedností nutných k samostatnému kvalitnímu životu, je třeba se jim dlouhodobě věnovat. Během pobytu dítěte v ústavní péči je vhodné zvažovat, jak nejlépe každé konkrétní dítě podpořit tak, aby vyrostlo v samostatného jedince, který má schopnosti a kapacitu fungovat mimo prostředí péče. Zcela jistě je nutné rozšířit tento proces za bod, kdy mladý člověk opustí ústavní péči. V současné době nezůstávají ústavy a neziskové organizace s dětmi po jejich odchodu z péče v kontaktu. Nejenže se tak zhoršují šance na dobré výsledky odcházejících dětí a mládeže, ale zároveň je pak obtížné zjistit, jaký skutečný přínos pro život měla pro děti v ústavní péči příprava na odchod. Nedostatek ohledu ke kulturním odlišnostem Klíčovým tématem souvisejícím s romskými dětmi v ústavní péči je nedostatek pozornosti věnovaný jejich specifickým kulturním potřebám, a to jak ve strategických dokumentech, tak v praxi. Často se nedostatečně pracuje na přijetí různorodosti, včetně uznání etnicity, identity a kulturních preferencí. V souvislosti s nutností vnímat přípravu na odchod z ústavní péče jako dlouhodobý proces je důležité zajistit, aby si romské děti v ústavní péči uchovaly vědomí své kulturní identity. Pro skutečnou připravenost na život po ústavní péči je důležité, aby byly romským dětem dostupné programy podporující a rozvíjející silnou etnickou identitu. Pro mnoho Romů je velmi důležitý smysl pro rodinu a význam komunity v rámci jejich kultury. I v případě, že se do určité míry asimilují ve většinové společnosti, je pravděpodobné, že si udrží silný závazek vůči komunitním tradicím a nadále budou potřebovat podporu širší rodiny. Bude mnohem obtížnější pomoci romským dětem a mladým lidem v přechodu z péče k samostatnému životu, pokud služby v rámci péče nezohlední a nepřijmou význam této spřízněnosti. Romské děti se mohou cítit odcizené a utlačované širší společností, zároveň však mohou být odmítnuty vlastní komunitou, protože jim nebylo umožněno prožívat kulturní a sociální začleňování s ostatními Romy. Výchova v ústavní péči mimo tradiční komunitu může také způsobit, že se romské děti a mladí lidé nebudou umět potýkat s předsudky, se kterými se mohou setkat. Mohlo se například stát, že se nenaučily, jak reagovat na otevřený nebo skrytý rasismus. Bez práva na zachovávání vědomí hrdé identity riskují romské děti odcházející z péče ztrátu vlastní kultury. Pokud se tak stane, je pravděpodobné, že izolace a

7 nátlak na přizpůsobení se mainstreamové kultuře dlouhodobě ovlivní jejich zdraví a duševní pohodu. Měly by v první řadě vůbec být v ústavní péči? S nedostatečným ohledem ke kulturním odlišnostem úzce souvisí další zásadní téma, které si zaslouží pozornost diskriminace a nedostatek porozumění romským komunitám, které vedly k nadměrnému zastoupení Romů v systému ústavní péče. Toto nadměrné zastoupení Romů je jedním z důsledků systémové diskriminace romské komunity. Romské děti jsou do péče často umístěny v souvislosti s materiální chudobou a jejími aspekty nezaměstnaností, zadlužeností, nevhodnými životními podmínkami, špatnou školní docházkou, osamělými rodiči (zejm. matky), migrací nebo nechtěným těhotenstvím, spíše než v souvislosti se špatným zacházením nebo zanedbáváním. To i navzdory tomu, že země jako Maďarsko, Itálie, Česká republika a Slovensko zdánlivě praxi odebírání dětí z výše uvedených důvodů zakazují. Systémy sociálně-právní ochrany dítěte a sociálních služeb často selhávají ve vhodné podpoře zejména romských rodin a dětí tak, aby nedošlo k ohrožení dětí a jejich umístění do ústavní péče. Tato praxe je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte (OSN), která jasně uvádí, že ideální prostředí, v němž má dítě vyrůstat, je prostředí vlastní rodiny, které zajišťuje atmosféru štěstí, lásky a porozumění, a dále že by rodině měla být poskytnuta potřebná ochrana a asistence tak, aby mohla plně převzít zodpovědnost v rámci komunity. 5 Úřady sociálně-právní ochrany dětí často nejsou s to porozumět romské kultuře nebo jsou vůči ní předpojatí. Sociální pracovníci mohou mít dojem, že romské rodiny jednoduše nejsou ochotny nebo schopny vychovávat a vzdělávat své děti, viní rodiny z jejich neutěšených bytových poměrů, nedostatečné čistoty, školních absencí atd. Současně se však diskriminace vůči Romům v termínech ústavní péče projevuje v některých případech i zcela opačně, tedy tak, že romské děti nejsou umístěny v ústavní péči, ani když je to žádoucí. Například v Řecku jsou romské děti v ústavní péči zcela ojediněle, obzvlášť po zredukování státní podpory kvůli finanční krizi. Péče o romské děti není pro stát prioritou nebo jsou považovány za děti bez státní příslušnosti a tudíž nezpůsobilé. Děti proto často vyrůstají v širší rodině nebo v komunitě.

8 Nové postupy V evropských zemích lze sledovat rozdílné praxe v rámci zkvalitňování přípravy romských dětí na odchod z ústavní péče. Tato část manuálu nabízí jejich přehled. Praxe Roma MATRIXu Práce partnerů Roma MATRIXu přispívá k rozvíjející se praxi. Projektoví partneři zkvalitňují poskytování podpory romským dětem, které opouštějí ústavní péči (viz sekce Dobrá praxe Roma MATRIXu). Nové inovativní přístupy využívají zážitkové a aktivní učení a sociální prostředníky. Příklady další inovativní praxe a užitečného vhledu mimo síť Roma MATRIXu: Sociální prostředníci V rámci projektu Podpora života po ústavní péči, financovaného programem PROGRESS pod Evropskou Unií, byl sdružením Amici dei Bambini v Bulharsku, Itálii a Rumunsku spuštěn sociální experiment, který představuje novou profesionální roli - sociálního prostředníka. Sociální prostředníci jsou specialisté, jejichž úkolem je doprovázet mladé lidi, kteří opouští ústavní péči, přechodem z režimu péče k dospělému samostatnému životu. Působí jako překladatelé denní reality a sociálního prostředí, ve kterém žije mladý člověk po odchodu z ústavu, pomáhají zorientovat se, poskytují poradenství s důrazem na dodávání odvahy a podporu samostatnosti. Bulharsko Národní strategie Vize pro deinstitucionalizaci dětí si v Bulharsku klade za cíl zajištění práva dítěte na rodinné prostředí, kvalitní péči a služby dle svých potřeb. Akční plán pro národní strategii se zaměřuje na téma menšin a počítá se jmenováním oblastních mediátorů (dva na každý region). Tito mediátoři budou voleni romskými komunitami s cílem napomáhat s prevencí opouštění dětí a s jejich znovuzačleněním do rodiny, a také se věnovat řešení problémů souvisejících se zdravím, vzděláním, sociální ochranou a podporou romských dětí. V Bulharsku dnes také trend deinstitucionalizace znamená, že je o děti pečováno v menších domcích, kde se prostředí co nejvíce blíží rodinnému. UNICEF, největší nezisková organizace poskytující tyto domky, založila několik center rodinného poradenství v romských komunitách. Profesionálové tak mají možnost pracovat s personálem a malými skupinkami dětí a poskytovat jim cílenou a individualizovanou podporu v rámci přechodu z ústavní péče. Tento způsob práce funguje obzvlášť efektivně v pěti menších domcích ve městě Veliko Tarnovo, kde na poskytování kvalitnější podpory a přípravě na přechod z ústavní péče spolupracují psycholog, učitel a sociální pracovník. Výhodou tohoto přístupu je větší samostatnost mladých lidí, kteří opouštějí ústavní péči a kvalitnější praxe pro profesionály.

9 Španělsko Ve Španělsku zavedlo sdružení UNGA, relativně malá nezisková organizace v Asturii, program Gau Chavori, který usiluje o dialog s rodinami dětí v ústavní péči a pořádá s nimi krátkodobé pobytové akce. Mimo přínosu zachovaných rodinných vztahů se takto také daří vyhnout ztrátě kulturní identity a minimalizovat negativní dopady institucionalizace. Cílem programu je sloužit jako odrazový můstek pro znovuzačlenění a znovusjednocení s rodinou po opuštění ústavní péče. Ve většině případů jsou děti adoptovány širší rodinou, například prarodiči, tetami a strýci nebo staršími sourozenci. Rumunsko V Rumunsku jsou některé neziskové organizace aktivní v oblasti podpory po opuštění ústavní péče. Například sdružení Scut vyvinulo program následné péče, který začíná dva až tři roky předtím, než děti opustí ústav a pokračuje až tři další roky poté. Zaměstnavatelé jsou v Rumunsku významně motivováni až 75 % průměrného příjmu, aby zaměstnávali mladé lidi, kteří odchází z ústavní péče. Motivační odměny jsou vypláceny Národní agenturou pro zaměstnanost, jejíž povinností je vytvořit individuální plán podpory pro mladé lidi (16 25 let), kteří čelí problémům a hrozbě vyloučení z trhu práce. Na lokální úrovni jsou za zprostředkování pracovního začlenění znevýhodněných mladých lidí, včetně těch, kteří opouští ústavní péči, zodpovědné místní úřady práce. Také v Rumunsku se objevuje pozice sociálních prostředníků, kteří mají větší předpoklady pomoci mladým lidem zvládnout odchod z ústavní péče, než malý počet sociálních pracovníků, kteří obvykle mladým lidem po odchodu z ústavní péče pomáhají v raných fázích adaptace na samostatný život.

10 Příklady dobré praxe projektu Roma MATRIX Partneři Roma MATRIXu pracují na konkrétních projektech, které začínají věnovat pozornost tématům souvisejícím s přípravou romských dětí na samostatný život po odchodu z ústavní péče. Partneři Roma MATRIXu se zaměřují na to, aby byly romské děti, které opouští ústavní péči, vyškoleny a podporovány v osobnostním rozvoji směřujícím k osvojení základních dovedností, jakými jsou práva a občanství, komunikace, sociální dovednosti a dovednosti v oblasti mezilidských vztahů, zaměstnanosti, hospodaření s finančními prostředky, hrozby využívání, rasismu, ohlašování a odškodňování. Níže uvedené kazuistiky vycházejí z dobré praxe uplatňované partnery Roma MATRIXu a zdůrazňují její pozitivní dopady. Dobrá praxe zahrnuje zajištění toho, že příprava mladých lidí na odchod z ústavní péče začne mnohem dříve před tímto momentem, aby byla požadovaná průprava a osobnostní rozvoj hluboce zakořeněny. Důležitá je také podpora šitá na míru a partnerská práce se všemi zúčastněnými stranami. Konkrétněji lze říci, že využívání zážitkového a aktivního učení se klíčovým tématům s romskou mládeží napomáhá budovat jejich praktické schopnosti a schopnosti v oblasti mezilidských vztahů, a také zvyšovat jejich sebedůvěru. Mezi další příklady dobré praxe patří naslouchání a vtahování mladých lidí do úpravy jim poskytované podpory a využívání sociálních prostředníků v práci s mladými lidmi během jejich přípravy na odchod z ústavní péče. Podporované domy na půli cesty mohou být také přínosné. Tam, kde je to možné, je úspěšným přístupem individuální podpora šitá na míru. Práce s romskými dětmi na tom, aby se cítily dobře ve své vlastní kultuře a se svou etnickou identitou, předcházející odchodu z ústavní péče, pomáhat zvyšovat šance na integraci a sociální začlenění. Správne vyštartovať do života neformální vzdělávací program připravující děti na odchod z ústavní péče na Slovensku Na Slovensku žije v dětských domovech přibližně dětí, ze 70 % jsou to Romové. Po odchodu z ústavní péče čelí mladí lidé mnoha výzvám, například hledání práce a bydlení, budování podpůrné sociální sítě, nakládání s finančními prostředky, a také v případě Romů špatnému zacházení, diskriminaci a riziku, že se stanou obětí obchodu s lidmi. Společnost Úsmev ako dar spustila ve spolupráci s řadou partnerů z veřejných služeb a neziskových organizací neformální vzdělávací program Správne vyštartovať do života, který sestává ze dvou třídenních školících setkání v průběhu šesti měsíců.

11 Program chce mladé lidi podporovat v získávání dovedností, které jsou nezbytné k překonávání výzev a samostatnému kvalitnímu životu po odchodu z ústavní péče. Vzdělávání realizují sociální pracovníci z domů na půli cesty, kteří mají přímou zkušenost s prací s mladými lidmi v tomto náročném přechodovém období. Učení probíhá zážitkovou formou, což znamená, že se účastníci učí prostřednictvím vlastní aktivní zkušenosti, interakcí, hraním rolí a reflexí, spíše než pasivními metodami. Toto mladým lidem umožňuje vyjadřovat emoce a učit se jeden od druhého. Aktivity jsou navrženy tak, aby podporovaly samostatnost prostřednictvím zlepšení vědomí sebe sama, komunikačních schopností, vědomí etnické identity a praktických dovedností. Všichni účastníci také dostávají manuál Správne vyštartovať do života, aby se k němu mohli v budoucnu vracet. Vzdělávání se zatím zúčastnilo 60 dětí (romských i neromských) ze 4 dětských domovů. Díky tomu rozvinuly psychologickou vyspělost a schopnosti potřebné k samostatnému životu, jako například vědomí sebe sama a sebevyjádření, schopnost přijmout zodpovědnost a být aktivnější a přijetí sebe sama i druhých. Účastníci zmiňovali pozitivnější přístup k posunutí se dál. Program ukázal, že děti potřebují podporu, aby byly aktivnější a měly na svůj nový život pozitivní náhled, zejména ve vztahu k hledání práce. Bez školení by mohly zůstat pasivními, protože byly velmi dlouho závislé na ostatních. Povedlo se mi najít dobrou práci v oboru s dobrou perspektivou. Po dokončení školení, několika rozhovorech s lektory a ředitelkou jsem se rozhodl udělat krok k samostatnému bydlení. Myslím, že mi školení hodně pomohlo. (mladý romský účastník) Zásadními úspěchy bylo učení se pozitivnímu vztahu k romské identitě, porozumění své etnické identitě a budování pozitivního sebehodnocení, protože jejich role je důležitá pro sociální a pracovní začlenění. Dětské domovy v tomto ohledu v minulosti udělaly velmi málo práce, pokud vůbec nějakou, a tak romským dětem scházelo porozumění vlastní kulturní identitě, včetně těžkostí, kterým mohou čelit, až budou samostatné. Manuál a kazuistiky vytvořené pro Správne vyštartovať do života mají pomáhat sociálním pracovníkům tak, aby mohli v budoucnu poskytovat podporu šitou na míru. Partnerská spolupráce s úřady a sociálními pracovníky si klade za cíl zkvalitnit v dlouhodobém horizontu nad rámec tohoto projektu podporu dětí, které opouští ústavní péči. Nácvik dovedností potřebných pro život s mladými Romy odcházejícími z ústavní péče v rumunské Bukurešti V Rumunsku se situace dětí v ústavní péči zlepšila, mladí lidé, kteří systém opouštějí nicméně dál čelí mnoha výzvám, chybí jim dovednosti a přístup k potřebným službám, a více jim hrozí špatné zacházení a využívání.

12 Rumunská asociace romských žen se spojila s místní správou a vytvořili partnerskou dohodu o vzdělávání dětí, které odcházejí z ústavní péče. Byly navrženy konkrétní kurzy osobního vzdělávání při Roma MATRIXu, které se konají v místních ústavech pro děti a využívají neformální výukové přístupy. Doposud se školení zúčastnilo 25 romských dětí, které si tak osvojily řadu dovedností potřebných pro život, jako například komunikační dovednosti, týmovou práci, znalost sebe sama, vůdčí schopnosti, sebedůvěru, sociální dovednosti, vědomí pohlavní identity, porozumění diskriminaci apod. Každý účastník obdržel tištěný manuál s informacemi, které by měly rozšiřovat to, co se naučil na kurzu. Tito mladí lidé jsou díky kurzu lépe připraveni a podpořeni na startu vlastního samostatného života. Účastníci oceňovali zejména praktickou formu nácviku životních dovedností a to, jak jsou teď schopni nahlížet nové možnosti a alternativy své vlastní budoucnosti. Rumunská asociace romských žen zůstává s účastníky v kontaktu a věří, že je prostřednictvím komunitního sdružení bude schopna podporovat i nyní, po odchodu z ústavní péče. Každý den byl výzvou. Naučila jsem se během těch dnů spoustu nových věcí, které mi v budoucnu pomůžou. Děkuju školitelům a projektu Roma Matrix. (romská účastnice kurzu) Jsem ráda, že se nám podařilo dosáhnout našich cílů a dát mladým Romům z ústavů víc naděje do budoucna. (koordinátorka kurzu) Využití divadla pro přípravu na odchod z ústavní péče v Maďarsku Sdružení The Former State Fostered Children s Association (Sdružení odchovanců ústavní péče) naplánovalo divadelní skupiny a vyprávění příběhů v rámci speciálních třídenních táborů, aby usnadnilo proces přechodu dětí nad 18 let věku z ústavní péče do společnosti. Cílem jejich práce je podpořit přechod z ústavní péče do domů na půli cesty. Do procesu vtáhli mladé lidi opouštějící ústavní péči, které požádali o sdílení svých zkušeností, které byly využity při tvorbě manuálu a školení. V Maďarsku je pro mladé lidi, kteří odcházejí z ústavní péče, jedním z hlavních problémů hospodaření s penězi, protože děti v ústavech dostávají od státu peníze na osobní účet v bance, ke kterému mají přístup až po dovršení 18 let. V některých případech jde o značné prostředky (nashromážděné během 18 let) a dětem, které odcházejí z ústavů, hrozí využívání, protože na rozdíl od většiny ostatních dětí jim chybí intuice a ostražitost a mají velmi nízké sebevědomí a sociální dovednosti. Mohou například až příliš důvěřovat a být nadměrně štědré ke každému, kdo se k nim chová hezky, protože takové zacházení možná v rámci své výchovy nezažily. Mnoho z nich také nemá žádnou představu o tom, jak by dlouhodobě vycházely, o nutnosti peníze ukládat nebo o výdajích spojených s bydlením atd. Často proto utratí všechny peníze a třou bídu s nouzí. Tábory umožňují dětem bezpečným způsobem a na neutrální půdě zkoušet, jak by si vedly ve světě mimo jejich ústavní domov. Během tří dnů nastane mnoho situací, ve kterých účastníci objevují témata spojená s přechodem z ústavní péče k

13 samostatnému životu. Patří sem například hledání bydlení, výkon domácích prací, příjem státní podpory, nástup do zaměstnání, zdravotní prohlídky, hospodaření s penězi a placení běžných výdajů. Byly připraveny dvě kazuistiky mladých Romů, které účastníci sdílí ve svých skupinách a které pomáhají zdůraznit důležitá témata a vyvinout školení založené na potřebách účastníků. Díky praktickému vzdělání z táborů jsou mladí lidé v okamžiku odchodu z ústavní péče mnohem lépe vybaveni ke zvládání výzev, které je čekají. Zdokonalování komunikačních schopností k hladšímu přechodu k samostatnému životu, Bulharsko The Association of Young Psychologists (Asociace mladých psychologů) pracuje v bulharském městě Varna se 30 romskými dětmi, které mají závažné nedostatky v dovednostech potřebných pro život, komunikační problémy a problémy s jazykem a gramotností. Nezisková organizace usiluje o posílení životních dovedností a komunikace mladých lidí, ještě než odcházejí z ústavní péče. Aby se tak mohlo dít, realizují aktivity v malých skupinkách na týdenní bázi, přičemž v práci mezi setkáními pokračují s přiděleným vzdělávacím asistentem. Setkání pokrývají několik rozdílných tematických oblastí včetně workshopů na citlivá témata, jako je například riziko obchodu s lidmi. Rozhovory o takto citlivých tématech jsou v rámci skupin velice náročné, ale postupně narůstá důvěra a odvaha účastníků, kteří se stávají aktivnějšími a více vyjadřují své názory. Formát malých skupin umožňuje upevňovat důvěru a vazby, které dětem v ústavní péči často chybí, a pomáhá zvládat strachy a úzkost spojené s odchodem z ústavní péče. Sdružení pracovalo s jedním 14letým chlapcem, který měl díky traumatizující výchově problémy s chováním. Po smrti své matky se vzdal snu studovat architekturu a stavebnictví. Podpora, které se mu dostalo, způsobila, že se sešel s učiteli, sledoval výuku ve škole architektury, stavebnictví a geodézie, udělal zkoušky a začal do školy docházet. Jiný chlapec, kterému bylo 13 let, byl do ústavní péče umístěn kvůli zdravotním problémům, neschopnosti rodičů se o něj postarat a velké rodině. Přestože chtěl chodit do školy, jeho rodiče si to nepřáli kvůli jeho pocitu ohrožení a obavám z diskriminace a šikany. Sdružení s rodiči pracovalo, ústav a odborník našli školu, která by vyhovovala jeho potřebám. Chlapec začal do školy docházet a jeho sebejistota narůstá. Jeho plánem je ve škole zůstat a rodiče jej v tom podporují. Další postupy partnerů projektu Roma MATRIX V Řecku jsou Romové v ústavní péči jen vzácně, proto obvykle vyrůstají v širší rodině nebo komunitě. Organizace Action Synergy proto spolupracovala s obzvlášť ohroženými dětmi a rodinami, které podporovala širší rodina nebo komunita, a ve kterých chyběl jeden nebo oba rodiče. Ve spolupráci se sociálním pracovníkem a učitelem pomáhají rodinám podporovat děti tak, aby zůstaly ve škole navzdory chudobě. Mimo výuku dětí také poskytují základní vzdělávání rodičům (často osamělým matkám) v souvislosti s jejich rodičovskou rolí, rolí dětí ve škole nebo s

14 výhledem na zlepšení školní docházky. Matkám je také poskytována pomoc se zvyšováním gramotnosti a s řečtinou, aby mohly pomáhat svým dětem, lépe komunikovat s úřady a mít přístup k širší podpoře. Projekt také nabízí individuální poradenství včetně psychologické a sociální podpory a podpory v oblasti pracovního uplatnění, a zejména pro dívky pak poradenství v oblasti pokračující školní docházky. Děti navštěvují školu pravidelně a díky větší aktivní domácí podpoře nabývají sebedůvěru zapojit se do širších, neromských sociálních aktivit, čímž směřují k začlenění.

15 Ponaučení pro tvorbu strategií a praxi Tato část manuálu předkládá ponaučení, která vyvstala z akcí partnerů Roma MATRIXu a také z lepšího porozumění tématu, které bylo možné díky nadnárodní implementaci v mnoha zemích v rámci akcí Roma MATRIXu. Ponaučení 1 Plán dlouhodobého přípravného procesu Je zřejmé, že jedním z nejdůležitějších způsobů, jak zajistit, aby byli mladí lidé připraveni začít žít samostatně, je zahájit poskytování nezbytné podpory, vedení a nácviku co nejdříve. Toto je v souladu se Směrnicí OSN o náhradní péči o děti. 7 V udržování kontaktu a poskytování podpory je důležité pokračovat i po ukončení ústavní péče. Jednou z možností, jak toho docílit je hlubší spolupráce mezi jednotlivými fázemi ústavní výchovy, například mezi dětskými domovy a domy na půli cesty. Procesy, které připravují děti na odchod z ústavní péče by měly být součástí systému práce v ústavech. Ponaučení 2 Strategie a praxe musí uznat a zohlednit specifické kulturní potřeby Romů Je nutné zohlednit specifické výzvy a rizika, kterým Romové čelí. Je třeba jasných postupů, strategií a akčních plánů, které je budou otevřeně řešit. Některé země, jako například Bulharsko, Česká republika a Slovensko stále selhávají v uznání Romů jako obzvláště ohrožené skupiny ve vztahu k politice dětských práv a sociálně-právní ochrany dětí. Dokonce i země, které Romy konkrétně zohledňují ve svých strategiích, například Maďarsko, Itálie a Rumunsko, doposud nemají dostupné informace o implementaci nebo výstupech. Dokud nebude specifická situace Romů důsledně uznána a zohledněna v tvorbě strategií, je nepravděpodobné, že se mnohonásobně znevýhodněné postavení romských dětí, které opouští ústavní péči, výrazně zlepší. Prakticky nejlepší možností pro romské děti, které opouští ústavy, je dle doporučení britského Zákona o rodině z roku podpora romských poskytovatelů péče. Aby se tak mohlo dít, je nutné, aby pracovníci ve službách spojených s odchodem z ústavní péče i v jiných službách navazovali a udržovali vztahy s romskou komunitou. Tak jako tak by mělo být do systému státní sociální podpory, vzdělávání a zdravotnických profesí přijato více Romů. Poskytování nepřetržité antidiskriminační a multikulturní podpory prostřednictvím školení pro všechny profesionály v sociálněprávní ochraně dětí, které by usnadnilo porozumění a eliminaci předsudků vůči romské komunitě, by bylo velmi užitečné. Pracovníci by také měli projít vzděláváním v tématech genderu u dětí v ústavní péči a v interkulturních otázkách. Na místě je nulová tolerance vůči institucionálnímu rasismu a diskriminaci a všichni pracovníci ve veřejném sektoru musí uznat a podporovat rovnocenné občanství pro romskou komunitu. Efektivní deinstitucionalizace musí jít ruku v ruce s efektivní strategií inkluze Romů.

16 Je také třeba prosazovat více partnerské spolupráce se samotnou romskou komunitou. Rodiny a rodiče by měli mít možnost posílit své role prostřednictvím hmotné a emocionální podpory a poradenství. Romská komunita potřebuje příležitost k vytvoření vlastního příběhu o dětských právech v kontextu svého sociálního a normativního diskurzu. Je třeba opustit diskriminační předpoklad, že romské rodiny poskytují svým dětem podprůměrnou péči. Místo toho je vhodné zaměřit se na poskytování podpory rodinám a rodičům. Ponaučení 3 Důležitost dat Nedostatek dat na téma Romů v ústavní péči limituje nejen další výzkum a tvorbu efektivních strategií, ale také poskytování intervencí citlivých ke kulturním odlišnostem. Dostupnost takových údajů by proto významně přispěla ke snahám vypořádat se s četnými stigmaty, která nesou mladí Romové opouštějící ústavní péči. Jak zdůrazňuje Evropské centrum pro práva Romů, legislativa umožňuje existenci těchto dat, jen pokud jsou anonymizovaná. Zdá se tedy, že instituce se odklánějí od sběru dat souvisejících s etnicitou, například od statistik, u nichž existuje riziko posílení negativních stereotypů o Romech, a které tak nejsou prováděny nebo zveřejňovány. Tuto oblast je třeba ošetřit. Ponaučení 4 Hospodaření s finančními prostředky Je možné se domnívat, že kdyby romské děti neměly přístup ke všem svým financím hned po ukončení ústavní péče, byly by méně ohroženy využíváním a zároveň by pro ně bylo jednodušší s penězi hospodařit. Ponaučení 5 Uvedení legislativy do praxe Je patrné, že i tam, kde je legislativa upravující přechod z ústavní péče k samostatnému životu vnímána jako pokroková, například v Rumunsku, stále není uváděna do praxe kvůli chybějícím implementačním mechanismům. Význam přípravy romských dětí na odchod z ústavní péče, stejně jako širší snahy o inkluzi Romů, musí být obecně uznány a zohledněny.

17 Odkazy na zdroje 1. Allan, D. (2014), Care system fails Gypsy, Roma and Traveller children, v The Conversation, cit. 21. ledna Evropské centrum pro práva Romů (European Roma Rights Centre) 3. Evropské centrum pro práva Romů (2011) Life Sentence: Romani Children in Institutional Care, cit. leden Eurochild (2014) Opening Doors for Europe s Children: Deinstitutionalisation and Quality Alternative Care in Europe Lessons learned and the way forward working paper, cit. leden Konvence práv dítěte OSN cit. leden Brown, P., Scullion, L. and Martin, P. (2013) Migrant Roma in the United Kingdom: Population Size and Experiences of Local Authorities and Partners, Salford: Univerzita Salford. 7. Pokyny OSN pro náhradní péči o děti, citl. leden Children and Families Act 2014, cit. leden 2015

18 Další zdroje Výzkumnou složkou projektu Roma MATRIX je zjišťování, jak jsou v deseti členských státech prezentovány a zaváděny Národní strategie pro integraci Romů (NRIS) a další strategie zaměřené na inkluzi Romů. Zvláštní důraz je kladen na způsoby vypořádávání se s protiromských rasismem, stejně jako na pokroky, které členské státy udělaly v klíčových oblastech zájmu širšího projektu Roma MATRIX. Zdroje zahrnují: Deset národních zpráv - jedna z každého státu účastnícího se Roma MATRIX projektu. Zprávy jsou napsány různými autory a zabývají se tematickými oblastmi důležitými pro Roma MATRIX. Průběžná výzkumná zpráva Roma MATRIX přináší přehled klíčových témat nadnesených autory deseti samostatných zpráv členských zemí Roma MATRIX. Brown, P., Dwyer, P., Martin, P. and Scullion, L. (2014) Roma MATRIX Průběžná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK. Závěrečná výzkumná zpráva projektu Roma MATRIX, která dokumentuje empirickou činnost a závěry, vznikla zapojením více než 130 klíčových účastníků v deseti členských zemích, dostupná od dubna Brown, P., Dwyer, P., Martin, P., Scullion, L. and Turley, H. (2015 v přípravě) Závěrečná výzkumná zpráva. University of Salford and University of York, UK. Veškerý výzkum projektu Roma MATRIX je dostupný na stránkách Více informací o případových studiích projektu Roma MATRIX uvedených i neuvedených v této příručce naleznete na stránkách Pro více informací o projektu Roma MATRIX navštivte stránky 18

19 Další příručky dobré praxe Příručka dobré praxe 1: Nahlašování a poradenská centra Příručka dobré praxe 2: Sítě prosazující práva Příručka dobré praxe 3: Práce s dětmi opouštějícími ústavní péči Příručka dobré praxe 4: Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Příručka dobré praxe 5: Zaměstnanost Romů Příručka dobré praxe 6: Mezikomunitní mediace Příručka dobré praxe 7: Romské komunitní zdravotní mediátorky Příručka dobré praxe 8: Mentoring Romů ve veřejných institucích Příručka dobré praxe 9: Romské protirasistické kampaně a pozitivní zobrazování Všechny příručky jsou dostupné na stránkách:

20 Tato publickace byla zpracována v češtině

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

NEDISKRIMINACE PLUS POZITIVNÍ AKCE ROVNÁ SE SOCIÁLNÍ INTEGRACE

NEDISKRIMINACE PLUS POZITIVNÍ AKCE ROVNÁ SE SOCIÁLNÍ INTEGRACE MADRIDSKÁ DEKLARACE NEDISKRIMINACE PLUS POZITIVNÍ AKCE ROVNÁ SE SOCIÁLNÍ INTEGRACE My, přes 400 účastníků Evropského kongresu o osobách se zdravotním postižením, konaném v Madridu, velmi vítáme prohlášení

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová Sólo rodiče v ČR APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13. ledna 2014 Eliška Kodyšová proč sólo rodiče? pečující osoba živitel/kai sám SÓLO RODIČ proč sólo rodiče? ÚPLNÁ RODINA RODINA NEúplná SÓLO rodina

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno VÝCHODISKA Rozhodnutí krajské samosprávy schválení realizace projektů: Smart kraj = smart

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčená praxe"- "Výzva k předložení dokumentů"

Městský úřad Catania. Osvědčená praxe- Výzva k předložení dokumentů Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčená praxe"- "Výzva k předložení dokumentů" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

ČSOB Nadační program vzdělání*

ČSOB Nadační program vzdělání* ČSOB Nadační program vzdělání* Vítězné projekty v roce 2011: Rozvoj finanční gramotnosti u osob s mentálním a kombinovaným postižením - Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice,

Více

Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU

Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Regionální kancelář pro střední

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

www.ipfin.co.uk Finanční vzdělávání v International Personal Finance

www.ipfin.co.uk Finanční vzdělávání v International Personal Finance Finanční vzdělávání v International Personal Finance International Personal Finance Kdo jsme? mezinárodní finanční společnost obsluhujeme 2.5 miliónu zákazníků v Polsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku,

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Our Home Association Warsaw. Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski

Our Home Association Warsaw. Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski Our Home Association Warsaw Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski Legislativa 9. června 2011schválil polský parlament nový zákon na podporu rodiny a systému pěstounské péče Upravuje všechny

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Roma MATRIX Příručka dobré praxe. 4. Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání

Roma MATRIX Příručka dobré praxe. 4. Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Roma MATRIX Příručka dobré praxe 4. Integrace romských a neromských dětí a rodičů v oblasti vzdělávání Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou programu Evropské unie Základní práva a občanství.

Více

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014 České fórum pro rozvojovou spolupráci 1 Třetího sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS se zúčastnilo 24 členů a pozorovatelů FoRS (tj. cca 45

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené pracovní skupiny. V oblasti sociální služeb bylo definováno

Více

Počet nepřímých beneficientů projektu:

Počet nepřímých beneficientů projektu: Číslo rozhodnutí MŠMT 8551/2014 Název projektu Chceme dojít dále Název příjemce ZŠ Praha 3, Cimburkova 18/600 Adresa příjemce Cimburkova 18/600, 130 00 Praha 3 Osoba oprávněná jednat jménem příjemce Počet

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život 18. 9. 2014 DK Akord - Ostrava Zaměření pracovních skupin Pracovní skupina č.

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Projekt Šance pro ES, a.s.

Projekt Šance pro ES, a.s. Tisková zpráva za období květen září 2011 (závěrečná) Projekt Šance pro ES, a.s. Společnost Employment Service, a.s. v září 2011 úspěšně ukončila projekt Šance pro ES, a.s., který byl financován z prostředků

Více

Činnosti PMS v trestním řízení

Činnosti PMS v trestním řízení Postavení PMS PMS jako složka ministerstva spravedlnosti přispívá k efektivnímu řešení věcí projednávaných soudy. Mezi její přinos patří zejména zrychlení, zefektivnění a zjednodušení trestního řízení

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Výzkumné otázky I. Co profesionálům z oblasti náhradní péče o dítě přinesly

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ Karlovarský kraj Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s. založeno 1994 27 zaměstnanců 150 externích spolupracovníků 10 000 klientů/40 projektů Poslání a

Více

Definované oblasti podpory FNNO

Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Prioritní oblast I. Lidská práva a tzv. klíčové oblasti podpory 1a) Ochrana lidských práv a multikulturalismus 1b) Genderová rovnost 1c)

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012

KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012 Dětský domov, Unhošť, Berounská 1292 Berounská 1292, Unhošť 273 51 č.j.:dd/452/2012 KONCEPČNÍ ZÁMĚR ROZVOJE ZAŘÍZENÍ 2012 říjen 2012 OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. VIZE ROZVOJE DĚTSKÉHO DOMOVA...4 2.1 Odborná pomoc

Více

5. Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření

5. Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření C. STRATEGICKÁ ČÁST 5. Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření Tato kapitola představuje klíčovou část strategické části SCLLD MAS ORLICKO. V celém procesu zpracování SCLLD se zaměřuje

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více