UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. MANUÁL zaměřený na integraci osob se zdravotním postižením do společnosti. Libor Podešva

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. MANUÁL zaměřený na integraci osob se zdravotním postižením do společnosti. Libor Podešva"

Transkript

1

2 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI MANUÁL zaměřený na integraci osob se zdravotním postižením do společnosti Libor Podešva Olomouc 2007

3 Oponent: doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D. 1. vydání Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, 2007 ISBN

4 Obsah Úvod do problematiky Axiom Pojem integrace obecně Co je to zdraví? Kdo je to zdravý člověk Kdo je to člověk se zdravotním postižením Socializace jedinců zdravotně postižených a sociální integrace Majorita a minorita aneb zdravý versus zdravotně postižený Většina zdravých sobě Východisko nastoupit proces integrace Podmínky integrace Faktory integrace Postřehy Závěr.. 34 Rejstřík vybraných odborných názvů. 35 Seznam použité literatury. 37 3

5 Motto: Umění žít znamená vědět, jak vychutnat malé radosti a unést velká břemena. (William Hazlitt) Úvod do problematiky Slovo diskriminace vnímáme v negativním smyslu. Míníme tím rozlišování, které zvýhodňuje ve srovnatelné situaci jedny proti druhým, čímž ty druhé poškozuje, neboť neuznává jejich rovnost s prvními. Tak si počínají jedinci či skupiny vyznávající ideologie s totalitním zaměřením, které dělí lidi na jedny a ty druhé, přičemž ti druzí jsou špatní, protože jsou takoví, jací jsou. Schéma naši cizí, čili my oni, se v nás ozývá co chvíli. Nám bezděčně přisuzujeme kladné vlastnosti, jim záporné. Již dítě v druhé půli prvního roku života začne rozlišovat. Na známou tvář se usměje a cizí v něm vyvolává úzkost. Obava z jinakosti je první krůček k sociálním postojům ve společnosti. Záleží na dalším vývoji dítěte, zda se bude kultivovat, anebo ustrne na původním schématu. Xenofóbie (strach z cizího ) je vlastně zbytkovým infantilním postojem. S přibývajícím věkem vzrůstá odpovědnost každého normálního člověka za stav jeho mysli i za to, jak ze svou xenofobií naloží. Postižení nebo jen jakkoli vyjímeční lidé byli vždy v dějinách vnímáni a přijímáni svým okolím ambivalentně: se sklonem buď je podceňovat, odsuzovat, pronásledovat nebo i zabíjet nebo je litovat, přeceňovat a připisovat jim mimořádné, ba nadpřirozené vlastnosti a schopnosti. Devatenácté, a ještě víc dvacáté století zaznamenalo zásadní obrat v institucionální péči o lidi se zdravotním postižením. Změna v obecném povědomí i v individuálním vědomí se však za těmito nespornými zlepšeními neustále zpožďuje. Není to ovšem nic překvapivého, neboť sociální, a možná i biologicky zakotvené předpoklady pro onu zásadní ambivalenci hodnocení, postojů a samotného vnímání jiných jsou staré a hluboké. 4

6 Dostáváme se k podstatě obsahu tohoto manuálu, a to k procesu integrace, tedy možného společného života či soužití různých skupin ve společnosti. V případě tohoto textu se bude jednat o úhel pohled na soužití lidí zdravých a lidí se zdravotním postižením. Osobní otázka uživateli manuálu K zamyšlení: Jak se projevuje moje xenofobie ve vztahu k těm jiným druhým a jak ji zpracovávám ve svém životě? K zamyšlení (Dovolím si pro potřebu otázky a větší představivost uvést pár příkladů oni čí ti druzí : například tělesně postižený člověk s amputací končetiny nebo vozíčkář, člověk s kožní nemocí, či ve stváři, člověk s mentálním postižením, člověk nevidomý (slepý). Pro rozšíření otázky, byť následně uvedené skupin nejsou předmětem tohoto textu, bych uvedl ještě například: Romové, Židé, Němci, jiní sousedé, staří lidé, mladí lidé). 5

7 1 Axiom Axiom Všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech. (Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv) Poznámka: Takto vymezené hrací pole neříká, že rovnost znamená, že jsme všichni stejní se stejnými nároky, ale že naše lidství lidská důstojnost, se kterou se všichni rodíme, zakládá rovnost v možnostech, tedy přístupech k dobrům společnosti a život v ní. To vše nutně předpokládá možnost svobodné volby své životní cesty a podmínky ve společnosti, abych se na svou cestu mohl vydat. Kdyby jste náhodou chtěli zdravotně postiženým pomáhat, zeptejte se sami sebe co na své životní cestě chcete. Předpokládám, že vzdělání, práci, místo k bydlení, kruh rodiny nebo přátel, prostor pro volný čas atd. Toto vše chtějí i lidé se zdravotním postižením. Nic víc. Poznámka 2 Pojem integrace obecně K zapamatování: Integrace je praktickým jevem, který se aktualizuje při styku hodnotových postojů v různých oblastech existence společnosti. Pokud integrace umožňuje soužití minorit a majorit, pak jediné východisko k tomuto soužití vede přes podávání a přijímání pravdivých informací s následnou komunikací zúčastněných skupin v procesu integrace. Pojem integrace K zapamatování Komunikace by měla při poctivém přístupu vést k adaptaci jednotlivých skupin ve společnosti a následně pak umožnit spolupráci - kooperaci všech zúčastněných a umožňovat soužití v různosti a jedinečnosti. 6

8 Příklad: Použiji příklad Ed Robertse, spoluzakladatele a bývalého ředitele Světového institutu pro postižené, legendu hnutí za nezávislý život postižených Independent Living v USA, který byl závislý na umělých plících a pohybovat mohl jen hlavou. Již v 60.letech dvacátého století byl spolu s dalšími těžce postiženými studenty studujícími na univerzitě v Berkeley proti svému umístění do univerzitní nemocnice. Důvodem byl jeho názor na svou situaci, kdy tvrdil, že kromě toho, že dýchá přes respirátor a může pohnout jen hlavou se cítí zdráv a nevidí důvod, aby byl umístěn do nemocnice mezi nemocné. Rozhodl se tenkrát zlomit mínění ostatních o možnostech zdravotně postižených lidí. Sám říká, že do té doby, kdy žádal o práci, lidé neviděli jeho, ale vozík a dál je nezajímalo, čeho je schopen.byl stejně jako ostatní odpadním produktem společnosti. Říká: Nejlépe se získávají peníze vyvoláváním pocitů viny u nepostižených. Tím se však podporuje antagonizmus mezi postiženými a nepostiženými a pomoc se tím obrací proti postiženým. Všechny druhy charity nás vlastně zraňují. Tento názor neříká, že charita různé druhy péče organizované nepostiženými je špatná, ale špatné je, že nemají přístup k jiným možnostem, které by si svobodně zvolili. Třeba i charitu. Jedna z definic nezávislého života zdravotně postižených si zaslouží zdůraznění: Definice nezávislého způsobu života DEFINICE NEZAVISLÉHO ZPŮSOBU ŽIVOTA LIDÍ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NEZÁVISLÝ ZPŮSOB ŽIVOTA JE STAV, KDY JSME NA ŽIVU A MÁME SOCIÁLNÍ, POLITICKÉ, EKONOMICKÉ A KULTURNÍ MOŽNOSTI VÝBĚRU ROVNOCENNÉ MOŽNOSTEM NEPOSTIŽENÝCH OSOB. 7

9 3 Co je to zdraví? Kdo je to zdravý člověk? Co je zdraví? Použijeme definici mezinárodní zdravotnické organizace WHO. Zdraví je stav úplné pohody fyzické, psychické a sociální. Pak tedy zdravý intaktní jedinec v současné chvíli prchavého okamžiku prožívá subjektivně stav tělesného a duševního zdraví, který mu umožňuje plný život s lidmi a ve společnosti. Doporučil bych promyslet sousloví z definice úplné pohody. Pak zdraví není jen nepřítomnost choroby, ale pohoda ve všech třech částech, které vytváří integritu člověka a to ve zmiňovaných jednotlivých částech fyzické, psychické a sociální. (Někteří rozšiřují tyto oblasti existence člověka o oblast spirituální s přesvědčením, že schopnost víry je pro úplnou pohodu limitní.) Poznámka: Podotkl bych k tématu, že je rozdíl mezi tím jak se ve vztahu ke svému zdraví cítím a jak mne vidí okolí, nebo si myslím, že mne vidí okolí. Ještě jednou bych obrátil vaši pozornost na již uvedený příklad z života Ed Robertse. Považoval se za zdravého přestože dýchal přes umělé plíce a pohyboval jen hlavou. Přijal psychicky(či celý život přijímal) svůj fyzický stav se závěrem mám tuto konkrétní neschopnost, ale jinak jsem zdráv. Zajisté toto pojetí v jeho většinovém okolí nikdo nesdílel a snažili se ho ubytovat v nemocnici. Své místo v sociální oblasti si musel vybojovat. Poznámka Ještě jednou osobní zkušeností bych poukázal na tuto problematiku. Jedná se o dva lidi s kterými jsem se před lety potkal. Jedna byla mladá žena, která nechodila na koupaliště, protože měla na koleně jizvu po operaci menisku a měla pocit, že se na ni všichni dívají a druhý byl mladík co skočil do vody pod splav a zlomil si krční páteř a skončil na vozíku. Viděl jsem, že ho přátelé neopustili, oženil se, postavil s přáteli dům. Nevím jak to bylo dál, ale je tady zřejmý rozdíl ve vnímání stavu zdraví fyzického psychikou popsaných s rozdílnými následky v socializaci na životni podmínky. Jedno indické přísloví reaguje na prožívání životních událostí člověkem následovně řekni bolest a bude to bolest, řekni radost a bude to radost. 8

10 Dále se budeme zabývat prostorem majority zdravých intaktních jedinců a minority zdravotně postižených znevýhodněných jedinců. Pokud je, dle definice WHO, zdraví stav úplné pohody fyzické, psychické a sociální, pak si můžeme dovolil dát slovo zdraví, a to ze své každodenní zkušenost, do uvozovek. Protože hranice mezi mít a nemít zdraví, cítit se a necítit se zdravý, prostě být či nebýt, je velmi pohyblivá. Proto bychom měli hovořit s úctou o zdraví jako o daru, který nám může být kdykoli odňat. Někteří dokonce odlehčují situaci tím, že tvrdí, že zdravý člověk neexistuje a existuje pouze člověk špatně diagnostikovaný. Pro podporu tohoto postoje každého z nás, ke svému zdraví, bych uvedl namátkově ze statistiky, že ročně v naší republice usedá na invalidní vozík v důsledku úrazů cca 200 našich spoluobčanů. Nikdo z nás se nestane Romem nebo Maďarem pokud je Čech či Moravák, ale vozíčkářem za pár sekund. 4 Kdo je to člověk se zdravotním postižením? Za zdravotně postižené v duchu definice WHO považujeme jedince, u kterých v důsledku poškození organismu a porušení jeho funkcí dochází ke snížení některých jejich schopností a výkonnosti a následně i k jejich znevýhodnění (handicapu, zdravotnímu postižení) ve srovnání se zdravým intaktním člověkem. Důležité pro naše nazírání je, že je to člověk s běžnými i specifickými potřebami v různém vzájemném poměru. Majorita a minorita Kdo je to zdravotně postižený člověk? Omezení vyplývající ze zdravotního postižení. Důsledky ovlivňující život lidí se zdravotním postižením lze v zásadě rozdělit na subjektivní a objektivní, z nichž některé je možné změnit nebo významně ovlivnit, a některé jsou neměnné a můžeme je pouze kompenzovat či dodatečně eliminovat jejich negativní působení. Zároveň je nutné poznamenat, že většina dále uvedených faktorů či aspektů má smíšený charakter, prolínají se a jejich následky pro život s postižením se kombinují. Omezení vyplývající ze zdravotního postižení 9

11 Mezi důsledky subjektivní patří: - Zdravotní stav a omezení, která z něho vyplývají. Máme na mysli chronické onemocnění nebo trvalé zdravotní postižení, jež není možné plně terapeuticky zvládnout a které zásadním způsobem ovlivňuje lokomoci, mobilitu, vnímání a komunikativnost, chápání, emotivitu, chování a jednání jedince. - Osobnostní rysy jedince dané souhrnem vrozených dispozic a ovlivněné působením rodiny, komunity a společnosti. - Schopnost zvládnout nepříznivou životní situaci tedy charakterové vlastnosti, volní a motivační rysy osobnosti. - Vnější vlivy,na nichž je jedinec závislý, tedy rodina či osobní zázemí. Subjektivní důsledky Poznámka: Uvedené aspekty tím nejpodstatnějším způsobem poznamenávají život postižené populace a určují úspěšnost socializačního procesu, avšak jsou ovlivnitelné jen v omezené míře. Mezi důsledky objektivní řadíme: - Společenské vědomí, postoje k postižené populaci a dosud existující sociální stigmatizaci. - Vlastní životní prostor a v něm existující technické, dopravní, komunikační či architektonické bariéry. - Sociální politiku, tedy vztah státu ke znevýhodněným lidem. - Vzdělávací politiku, tedy úroveň zprostředkování výchovy, Vzdělání a profesní přípravy lidem se zdravotním postižením. - Politiku zaměstnanosti, tedy vůli a možnost vytvářet pracovní podmínky a zabezpečit tak využití nadání a schopností lidí se zdravotním postižením. Poznámka Objektivní důsledky 10

12 5 Socializace jedinců zdravotně postižených a sociální integrace. Pojmem sociální integrace chápeme jako proces rovnoprávného společenského začleňování zdravotně postižených osob do výchovně vzdělávacího i pracovního procesu a do života společnosti. Integrace je v kontextu péče o člověka a jeho všestranný rozvoj nejvyšším stupněm socializace jedince. Socializace zdravotně postiženého jedince se však odvíjí od mnoha subjektivních předpokladů a objektivních aspektů, jak bylo naznačeno v předchozím textu, ale i od individuálních odlišností každého jedince. Z toho vyplývá, že míra socializace není pochopitelně u všech zdravotně postižených jedinců stejná. Pojem sociální integrace Pamatujme: Rozlišujeme čtyři základní stupně socializačního procesu, a to jsou integrace, adaptace, utilita a inferiorita. Pamatuj Integrace je plným začleněním a splynutím zdravotně postiženého jedince se společností. Předpokládá samostatnost, nezávislost jedince, jenž nevyžaduje zvláštní přístupy nebo ohledy ze strany přirozeného prostředí. Zdravotně postižený jedinec se plně vyrovnal s důsledky zdravotního postižení a případně je dokázal adekvátně kompenzovat, je rovnoprávným partnerem ve všech běžných oblastech profesní přípravy, pracovního uplatnění i společenského života. Integrace Adaptace je o něco nižší fáze socializace a charakterizujeme ji jako schopnost zdravotně postiženého jedince přizpůsobovat se sociálnímu prostředí, komunitě, společenským podmínkám. Přirozeně záleží na osobnosti, schopnostech a potřebách zdravotně postiženého jedince jak se dovede včlenit mezi ostatní zdravé i postižené lidi tak, aby byl akceptován prostředím, v němž žije nebo ve kterém bude žít. Adaptace 11

13 Utilita označuje již jen sociální zařaditelnost zdravotně postiženého jedince, jehož vývoj je značně omezen. Takový jedinec již není samostatný a v mnoha oblastech je závislý na jiných lidech. V důsledku svého postižení se ani přes plnou terapeutickou péči nemůže zcela socializovat a trvale nemůže žít samostatně. Utilita Inferioritu charakterizujeme jako nejnižší stupeň socializace, pro níž je typické sociální vyčlenění ze společnosti. Jedinci jsou naprosto nesamostatní, odkázaní na ošetřovatelskou péči a pomoc při uspokojování nejzákladnějších životních potřeb. Inferiorita Poznámka: V tomto textu se zabýváme cestami integrace, ale i tam kde integrace zdravotně postižných osob není možná, zůstává našim úkolem dosažení takové kvality života, která plně respektuje individualitu jedince a dané subjektivní i objektivní možnosti či okolnosti. Poznámka 6 Majorita a minorita aneb zdravý versus zdravotně postižený. V úvodu jsme se setkali s pojmem xenofóbie, která je více méně v každém z nás. Zmínili jsme se o údělu cizích, jiných, odlišných. Neomylným ukazatelem stavu člověka je jeho řeč pojmy. Uděláme si menší inventuru pojmů majoritní skupiny zdravých, kterými pojmenovává lidi se zdravotním postižením. Jako zdroj použijeme, mimo jiné, Slovník spisovné češtiny (Academia,1978). Zdravý člověk proti zdravotně postiženému Invalida bezcenný, neschopný Docela frekventované slovo ve smyslu invalida pobírá invalidní důchod. Termín historicky vyznačuje neschopnost člověka pracovat. Mrzák člověk s tělesnou vadou Dokonce je uváděn i termín mrzáček jako zdrobnělina nebo expresivní výraz.z angličtiny převzatý termín handicapovaný člověk 12

14 se zdá být nejpřijatelnější. pochází ovšem z anglického spojení hand and cap značící čepici v ruce žebrákově. Postižený slovo nám docela jasně oznamuje, že se stalo nějaké neštěstí, nějaká nehoda, která přináší smutek či neštěstí. Ostatní dávají postiženému najevo, pokud jsou toho schopni, že jsou si toho vědomi a projevují svou účast lítost. K zamyšlení: Co evokují tyto pojmy v myšlení zdravého, konzumního člověka v plné síle? Může to byt vlastní ohrožení, negace, neštěstí, tedy pocity, které se snaží běžný člověk vytěsnit ze svého života a v tom mu zdatně pomáhají média, včetně reklamy. Jen člověk štíhlý, mladý, úspěšný, navštěvující patřičnou banku a mající patřičné pojištění, který jí patřičnou stravu může být šťastný. Jak tyto pojmy vnímají ti, kterých se to týká. Tyto negativní vyjádření s absencí pozitivního myšlení se stávají anachronismem oproti pojmům, které bychom měli zavádět a prosazovat v komunikaci ve společnosti a to např. pojmy znevýhodněný člověk nebo osoby se speciálními potřebami. K zamyšlení Poznámka: Pojmy se vyvíjejí ve svém obsahu a reflektují společenský vývoj. V dalším vydání Slovníku spisovné češtiny (Academia 2000) je již u slova invalida uvedeno člověk nezpůsobilý k práci pro tělesnou vadu způsobenou úrazem, nemocí ap. Zdravý člověk o něco přišel, ale co dál. Být nezpůsobilý je pro perspektivu kvalitního života pěkná deprese. V USA používají pro označení osob se zdravotním postižením pojem vyjímečný, což znamená: odchylující se od běžnosti, zvyklostí, neobvyklý, zvláštní, mimořádný. Do této skupiny, ale zahrnují kromě osob např. s tělesným či mentálním postižená také osoby s mimořádným nadáním. Tudy vede cesta. Poznámka 13

15 Nutný pohled majority zdravých intaktních, nepostižených osob Je nutné si plně uvědomit rozdíl: Člověk se zdravotním postižením (tedy s postižením tělesným, smyslovým, mentálním nebo s postižením komunikační funkce) je dán svou existencí. Prostě někdo se tak narodí, u jiného je to důsledek nemoci nebo úrazu (statistika uvádí, že v ČR je 10 12% osob se zdravotním postižením). Majorita zdravých POZOR!!! Ale to, zda bude zařazen ten či onen člověk se zdravotním postižením mezi postižené, respektive znevýhodněné, ve všech nebo některých oblastech lidského života, závisí na postojích a praktických krocích společnosti, v níž všichni nedílně žijeme. Znamená to, že pro člověka se objektivní důsledky zdravotního postižení rozvíjí až tehdy, když mu brání ve výkonu občanských práv a svobod, kdy se nemůže adekvátně vzdělávat a následně nemá možnost využívat svých schopností v zaměstnání. V důsledku tohoto stavu dochází k narušení, či dokonce nevytvoření adekvátních sociálních vztahů, dysfukci v sociální komunikaci, izolovanosti a poruchám vyváženosti a zralosti osobnosti. Poznámka: Nezapomínejme, co zdravotně postižení občané potřebují. Možnost volby a rovnocenné možnosti možnostem nepostižených. Je to tak kolem nás? Uvědomme si, že například ty schody tu někdo nastavět musel. Poznámka 7 Většina zdravých sobě. Je zřejmé, že se nás to všech osobně týká. Kde si myslí, že ne, se hluboce až tragicky mýlí. Předešlý názor jasně ukazuje, že odpovědnost za míru a rozsah důsledků zdravotního postižení ve společnosti nese majorita nepostižených, tedy každý z nás. Všichni jako voliči, mnozí jako veřejní činitelé a zaměstnavatelé. Čím více Majorita zdravých sobě 14

16 a efektivně se přičiníme na vytváření rovných možností a svobodné volby pro osoby se zdravotním postižením ve společnosti, tím více pro sebe každý uděláme. Nebudeme muset, až na nás dojde a to dojde, nebo na naše příbuzné, přátele, (nemoc, úraz, stáří), řešit hromadu problémů, protože jsme je již řešili. Poznámka: Úspěch těchto změn je však podmíněn změnou smýšlení občanů ve společnosti. Protože jen občané - voliči mohou prosadit změnu podmínek života ve společnosti. Jenže v jakém stavu je naše smýšlení. Viděl jsem při vozík pro imobilní osoby s tím, že to nechtějí přivolat. Při akcích zaměřených na demonstraci bariér ve společnosti a předvádění důsledků zdravotních postižení tělesného, zrakového a sluchového se nám mnozí dospělí raději vyhnou. Jak může člověk měnit něco co vytěsňuje ze svého života a čeho se bojí.jediní co nemají problém jsou děti a to je šance pro budoucnost, pokud jej budeme k chápání této problematiky vychovávat. Poznámka 8. Východisko nastoupit proces integrace Integrace znamená sjednocování postojů, hodnot, chování a směřování aktivit různého druhu. Ovlivňuje osobní a skupinové vztahy, tak identitu jednotlivců a skupin. Její potřeba vzniká při kontaktu dvou navzájem se odlišujících jevů, situací, postojů nebo aktivit. Tyto se mohou projevit ve formě stresů, konfliktů a problémů narušujících rovnováhu vztahů, jistotu a spokojenost životního běhu. Integrace je jeden z prostředků, které pomáhají takovéto rozpory překonat. Dosavadní stav řešení problémů integrace můžeme shrnout ve dvou základních směrech: Východisko proces integrace 15

17 První směr integrace lze nazvat asimilační. Je charakterizován těmito postuláty: Asimilační integrace 1. Integrace je hlavně problémem minorit, např. i zdravotně postižených (ZdP). 2. Integrace vyjadřuje vztah nadřízení a podřízení, hodnotový systém a chování majority jsou jediné správné. 3. Integrace představuje ztotožnění se minority s identitou majority. 4. Hlavní způsob postupu je bezvýhradné přijetí psaných i nepsaných norem existence majoritní společnosti (asimilace). 5. Hlavní forma řešení je začlenění minorit (např. ZdP) do institucí majorit (např. zdravotně intaktních). Definice integrace asimilačního směru: Integrace je splývání (inkluze) se zdravými intaktními nebo s hlavním (většinovým) proudem společenského dění. Definice asimilační integrace Poznámka: V posledním období je v tomto duchu místo integrace používán i termín inkluze. Řada odborníků používá termín inkluze, aby s jeho pomocí oddělila integraci ZdP od používání termínu integrace v jiných oborech a souvislostech (např. integrované učební obory, integrovaný záchranný systém atd.). Poznámka 16

18 Druhý směr integrace nazýváme koadaptační. Charakterizují jej tyto postuláty: Koadaptační integrace 1. Integrace je společným problémem majority (např. intaktních) a minority (např. ZdP). 2. Integrace je vztahem partnerství. 3. Integrace je nová hodnota vytvořená jak z hodnot minority, také z hodnot majority. 4. Hlavní způsob postupu v integraci je koadaptace. 5. Začlenění minority (např. ZdP) do institucí majorit (např. intaktních) není jediná forma integrace. Definici integrace koadaptačního směru lze formulovat následovně: Integrace představuje partnerské soužití majorit a minorit (např. intaktních a ZdP). Potencionální konfliktnosti tohoto soužití nesmí být překážkou, ale stimulem k dosažení integrace v pozici jeden pro druhého (Intaktní ZdP). (1) Definice koadaptační integrace K zamyšlení: Takto vymezené póly integrace plně odpovídají realitě, kterou žijeme v současnosti. První - asimilační převládá v myšlení intaktní majority a i to je dobrý výsledek za posledních patnáct let. Protože se pořád setkáváme s lidmi ve společnosti, kteří se veřejně, ale především skrytě podivují nad tím, co si to ti postižení dovolují vůbec něco chtít. Druhý směr koadaptační je budoucím řešením vztahů ve společnost vedoucím k plné socializaci člověka, ale budeme muset společně ujít ještě dlouhou cestu. K zamyšlení 17

19 9 Podmínky integrace Podmínka integrace z hlediska času a prognózy Základní časový aspekt této péče je, zda se totiž pojmem integrace označuje celý dlouhodobý, někdy i celoživotní proces přípravy postiženého jedince, tedy integrace jako cesta, nebo pouze konečný výsledek tohoto snažení a jeho zařazení a postavení v širším společenském prostředí, jako výsledek dlouhodobé přípravy. Základní podmínkou z hlediska času je co nejvčasnější stanovení ucelené diagnózy a prognózy. Diagnóza a prognóza musí zahrnovat stránku zdravotní, psychologickou, pedagogickou a sociální. Všechny jsou stejně významné, důležité je však, aby následovaly v uvedeném sledu, ve kterém jedna vychází z druhé a navazuje na ni. Lékařská diagnóza a prognóza zjišťuje zdravotní stav a možnosti postiženého dítěte a předpokládaný vývoj tohoto stavu, zejména se zřetelem k možnosti nebo kontraindikaci tělesného i psychického zatěžování v průběhu výchovy, vzdělávání a profesní přípravy. Psychologická diagnóza stanoví psychické, zejména rozumové předpoklady dítěte a jejich předpokládaný vývoj vzhledem k možnostem výchovy a vzdělávání. Pedagogická diagnostika pak zjišťuje metodami dlouhodobého pozorování a didaktickými požadavky, do jaké míry je možno rozvinout tyto schopnosti k nabytí rozumových, vyjadřovacích a pohybových vědomostí, dovedností a návyků v průběhu soustavné výchovy a vzdělávání. Předpokladem úspěšného rehabilitačního, socializačního nebo resocializačního působení jednotlivých pracovníků a v jednotlivých složkách ucelené rehabilitační péče je vzájemná znalost ucelené diagnózy a prognózy a průběžné vzájemné informace o současném stavu a vývoji postižení i celé osobnosti postiženého dítěte. Integrace z hlediska času a prognózy Lékařská diagnóza a prognóza Psychologická diagnóza Pedagogická diagnostika 18

20 Poznámka: Jakákoliv změna v pořadí a nedostatek v předávání informací mezi jednotlivými pracovníky vnáší zmatek a navozuje nedostatky v integračním působení. Pokud chceme integrovat zdravotně postižené osoby do běžných škol, do běžného společenského prostředí, musíme respektovat nutnou potřebu ucelené diagnóza a prognóza, která by umožnila odborným pracovníkům, osobám se zdravotním postižením, rodičům zdravotně postiženého dítěte stále sledovat, k čemu směřuje příprava a co bude na konci této přípravy. Poznámka Podmínky integrace z hlediska změny, aneb všechno je jinak Být zdravý je samozřejmé nebo stát se rodičem zdravého dítěte je radostná událost pro celou rodinu. Máme své plány, u dítěte si dovedeme představit, čím bude a co pro něho uděláme, aby se mělo aspoň tak dobře jako my, popřípadě lépe. Jiná situace nastává, když se narodí zdravotně postižené dítě, nebo člověk získá zdravotní postižení úrazem či nemocí. Tento zásah do světa nepostiženého člověka a jeho představ, ideálů a postojů je dramatický. Co je špatně? Proč já? Zdravotně postižený člověk a jeho okolí, nebo rodiče zdravotně postiženého dítěte procházejí různými fázemi od sebeobviňování a hledání viníků či příčin, až po hledání možnosti léčení, včetně alternativní medicíny. Jsou uváděny tři fáze, kterými člověk prochází: 1. zhroucení ideálů šok, jenž je nutnou obrannou reakcí organizmu 2. zavržení obrana organizmu, zejména popření diagnózy 3. pochopení situace nikoli smíření 4. přijetí vyrovnání, aktivní postoj tváří tvář problému a životu Integrace z hlediska změny Fáze procesů změny Kromě momentu vzniku postižení hraje svou roli jeho rozsah. Je jasné, že své důležité místo má nejen lokalizace handicapu, ale i stupeň narušené funkce. Na adaptační schopnosti osoby se zdravotním postižením a jejího okolí, u zdravotně postiženého dítěte a jeho rodičů má velký vliv i časový faktor. Tím mám na mysli, jaké trvání bude mít postižení. Před všemi vyvstává otázka, zda je 19

21 postižení pouze přechodné nebo trvalé, či se zlepšuje, stagnuje nebo dokonce zhoršuje? Budou se příznaky cyklicky objevovat a zase mizet? Jak se bude vyvíjet dopad zdravotního postižení na běžný život? Co se mnou bude a co rodina? Rodiče zdravotně postižených dětí se musí v této situaci vyrovnat jednak sami se sebou a co je důležitější, musí najít optimální přístup k postiženému dítěti. Je sice těžké, najít ve výchově tu nutnou polohu pro vztah, která dítě nebude přetěžovat, ale ani rozmazlovat a dávat mu výhody za to, že je zdravotně postižené. Včasnému vyrovnání se s problematikou a přijetím dítěte takového, jaké je, může zásadně přispět včasná poradenská péče a setkání s rodiči stejně postižených dětí, kteří prošli stejnými problémy a mají obdobné zkušenosti. Problematika úrazu dospělého člověka v tomto případě muže, je uvedena v následujícím textu. Popis situace je zaměřen na problematiku partnerských vztahů. Míšní postižení představuje výrazný zásah do života obou partnerů. Postižený se dostává do nemocničního prostředí, které je pro něj neznámé, změní se jeho životní rytmus. Cítí se zmatený, nedokáže si představit následky poranění a v jeho citovém stavu převládají převážně negativní emocionální prožitky. Cítí úzkost, strach z nemožnosti pohybu, ze ztráty zaměstnání, rodiny a objevuje se nejistota ze změny tělesného vzhledu. Žije v přítomnosti, uzavírá se do sebe a říká si proč právě já. Budoucnost je pro něj velmi vzdálená. Na druhé straně tím, že je muž díky dlouhodobé hospitalizaci a pobytu v rehabilitačních zařízeních dlouho mimo domov a rodinu, musí žena sama zvládat veškeré problémy spojené s řízením domácnosti a rodiny. Navíc cítí, že muž čeká na její podporu. Žena prožívá stejnou zmatenost ze situace, která nastala, jako její partner a neví, co bude dál. Je nutné se postarat o všechny věci potřebné pro vozíčkáře, avšak takovéto úpravy jsou velmi ekonomicky náročné. Zdravotně postižený po úrazu a partnerské vztahy 20

22 Nutnost řešení závažných problémů vede k psychickému napětí obou partnerů a vyvrcholení napětí se může projevit v podobě hádek a nedorozumění. Je důležité, aby lidé mezi sebou otevřeně komunikovali, a to nejen v oblasti sociální, ale také v oblasti sexuální. Partnerka se obává rozhovorů, aby svého muže nezranila nebo nějak se ho nedotkla. Právě dialog snižuje napětí mezi partnery a vede ke zvýšení důvěry. Nedorozumění vzniká také z obavy dysfunkce, kdy dříve vše fungovalo bezproblémově a automaticky. Pokládám za nezbytné informovat jak ženu, tak muže o vzniku sexuální dysfunkce, o možnosti nemít děti, ale také o možnostech medicíny zabývající se řešením těchto problémů. Jsou páry, u kterých porucha erekce i ejakulace a následná neplodnost způsobila rozpad partnerských vztahů. Někteří muži nezvládnou rozchod, izolují se do ústraní a podléhají alkoholu i užívání drog. Jiní si opět nacházejí nové partnerky často z řad sestřiček i fyzioterapeutek. Na druhé straně je řada párů, které se bezproblémově zadaptovaly na úraz i na následky a naopak je to přimělo k většímu poznání sebe samých. Společně sdílejí problémy, které se stávají stále menší a snesitelnější. Ergonomické podmínky integrace Pokud se zabýváme člověkem a jeho socializací ve společnosti, musíme v širších souvislostech začít pracovat s ergonomií. Ergonomie je definovaná jako věda, zkoumající vzájemné vztahy člověka, techniky a pracovního prostředí v pracovních procesech a sledující vztahy uvnitř těchto tří systémů s cílem dosáhnout maximální stupeň humanizace práce a ochrany zdraví člověka, který může být zabezpečen v dané etapě vývoje. Psychické napětí obou partnerů Izolace do ústraní Ergonomické podmínky integrace Zaměříme se nyní na ergonomickou problematiku jednotlivých zdravotních postižení a nastínění základních potřeb, které je nutně akceptovat ve společnosti intaktní majority z hlediska samostatného pohybu a orientace. 21

23 Pro zájemce: Pro potřebu této práce jsme převzali následnou specifikaci s 9 Vyhlášky č. 369 Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001 o obecných požadavcích užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Osoby s těžkým postižením pohybového ústrojí (pohybující se pomocí vozíku) Zásadním problémem osob používajících vozík je pohyb a práce vsedě, mnoho požadavků tedy souvisí a přímo vyplývá z rozměrů a dalších vlastností vozíků. Základem pro stanovení těchto pokynů byly vlastnosti ručně nebo elektricky poháněných vozíků používaných uvnitř výrobních prostorů. Velikosti běžně vyráběných vozíků a parametry dosahových možností osoby používající vozík jsou uvedeny v poznámkách k 2 citované vyhlášky. Obdobně jsou uvedeny i potřebné manévrovací plochy. Při obsluze výrobních zařízení (strojů apod.) je třeba manipulační prostor přiměřeně zvětšit. V takovém případě počítáme s manipulační plochou o průměru 1800 až 2100 mm. Ruční pohon vozíku při stoupání po rampě, nebo přes výškové rozdíly podlah a přes nerovné nebo měkké terény je značně namáhavý a vysilující. Proto povrch podlahoviny, jízdní dráhy nebo terénu by měl být tvrdý a rovný. Přístup do koutů místnosti, ke stolům se zásuvkami apod. je omezován koly vozíku a vyčnívajícími podpěrkami pro nohy. Proto je nutné počítat s volným prostorem pod stolem, pod umyvadlem, případně pod pracovní plochou v šířce 800 mm, o výšce 650 až 700 mm a hloubce 600 mm. Optimální výška pracovní plochy pro osobu na vozíku je v rozmezí 750 až 850 mm, nejvýhodnější je řešení pomocí nastavitelné výšky. Osoby se sníženou schopností pohybu Pro běžný pohyb chodících pohybově postižených osob je nutné zajistit rovinu terénu nebo podlahy s protiskluzným povrchem (součinitel smykového tření suchého povrchu 0,6). Na schodištích Těžké postižení pohybového ústrojí Manipulace v prostoru Osoby se sníženou schopností pohybu 22

24 a rampách musí být zábradlí s doplňkovým madlem ve výši 750 mm nad podlahou. Max. výška schodišťových stupňů je 160 mm. Na chodbách je třeba počítat s odpočivnými kouty, podél vnitřních komunikací by měla být odpočívadla s lavičkami. Lavičky a židle by měly mít výšku sedátka cca 500 mm nad podlahou a opěradla pro ruce ve výši přibližně 700 mm. Osoby zrakově postižené Těmto osobám lze usnadnit orientaci pomocí různých barev, řádným osvětlením, zvukovými signály a změnou struktury povrchu. Dispoziční řešení je třeba navrhovat jednoduše, v pravoúhlém systému, aby orientace byla jednoduchá. Pro snazší identifikaci dveří, schodů, ramp, průjezdů, chodeb apod. je nutné používat kontrastní barvy. Změnou struktury povrchů je možné vyznačit průjezdy, změny směru apod. Orientační body by měly být osvětleny individuálně. Jako orientační pomůcka pro určení místa, kde se osoba nachází, mohou sloužit různá zábradlí. Ke snížení nebezpečí pádů a zranění je třeba vyloučit z půdorysů komunikací sloupy, vyrovnávací stupně, výčnělky, výstupky ze zdí. Případná nebezpečená místa musí být zdůrazněna vhodným osvětlením, užitím kontrastních barev a materiálů a případnou ochranou (zábradlí, zarážka ve výši 250 mm nad podlahou). Osoby se zrakovým postižením jsou často citlivé na oslunění. Nežádoucí zrcadlení a odlesky musí být vyloučeny pečlivým rozmístěním oken a osvětlení. Proto je nutné instalovat clonící a stínící zařízení. Uváženě je třeba volit povrchové úpravy stěn, stropů a výběr podlahovin (matový povrch). Tištěné informace působí zrakově postiženým osobám obtíže, proto je třeba vizuální informace doplňovat informacemi akustickými. Osoby sluchově postižené Tyto osoby mají zejména potíže s rozlišením zvuků v hlučném prostředí. Proto místnosti, kde se pohybují, je nutné dobře akusticky izolovat. Reprodukční systémy ve výrobních objektech by měly fungovat zřetelně, jasně a srozumitelně. Informační systémy musí být doplněny vizuálními informacemi. Osoby se zhoršeným sluchem si Manipulace v prostoru Osoby zrakově postižené Manipulace v prostoru Osoby sluchově postižené 23

25 pomáhají odezíráním ze rtů mluvící osoby, tomu přispívá celkově dobré osvětlení, bez odlesku. Alespoň část instalovaných telefonních přístrojů musí mít zesilovací zařízení. Ve shromažďovacích prostorech, jako jsou zasedací síně apod., musí být instalovány indukční smyčky. Osoby vnitřně postižené 1. Osoby s alergiemi Tyto osoby jsou citlivé na prach, pyl, plísně, zvířecí srst, těkavé látky apod. Některé osoby jsou citlivé na kontakt s různými látkami a materiály (nikl, chrom, pryž atd.). Proto by ve výrobních zařízeních pro tuto skupinu postižených měly být používány ke zpracovávání materiály, které nevyvolávají alergické reakce. 2. Osoby s chorobami srdce a plic Těmto osobám činí potíže delší chůze a stoupání do schodů. Nároky na prostředí jsou obdobné jako u osob se sníženou schopností pohybu. Proto se musí maximálně využívat zvedacích zařízení (výtah, plošina apod.). 3. Osoby trpící epilepsií, hemofilií apod. O možnosti zaměstnávání těchto osob musí rozhodnout ošetřující lékař, který také stanoví podmínky, za jakých může postižený pracovat, s ohledem na stupeň postižení. Obecně je známo, že tyto osoby trpí závratěmi a záchvaty, při kterých by mohlo dojít k poranění. Proto je nutné ve vybavení provozu odstranit všechny překážky s ostrými hranami a rohy. Rovněž je třeba se vyvarovat umístění dráždivých materiálů. 4. Mentálně postižené osoby Tyto osoby představují velmi různorodou skupinu, z čehož vyplývají i velmi různé nároky na životní a tedy i pracovní prostředí. Doporučuje se aplikovat jednoduché provozní uspořádání s jasnými, jednoznačnými symboly, případně značkami. Manipulace v prostoru Osoby vnitřně postižené Alergie Choroba srdce a plic Epilepsie, hemofilie apod. Mentálně postižené osoby 24

26 Podmínky školské integrace Proces školské, ale i obecné integrace zdravých a zdravotně postižených osob je zatížen hlediskem osobního, optimálního rozvoje jedince s respektováním jeho jedinečnosti a současně schopností zúčastněných tento proces umět zajistit organizačně a personálně, ve spolupráci s rodinou a ve společenských souvislostech. Nemusím zdůrazňovat, že na jedné straně je dítě vyvíjející se po stránce fyzické, psychické, sociální (ve vazbách a vztazích své rodiny) a na druhé odborníci se svými diagnózami a prognózami. Odborníci mají informace a představy o prognóze vývoje dítěte, které opírají o svou větší či menší zkušenost či intuici a rodina zdravotně postiženého dítěte má možnost volby v daném společenském systému, v našem případě školském. Volba rodičů by měla být svobodná, odpovědná a ve vztahu ke svým dětem perspektivní. Podmínky školské integrace Dostáváme se k otázkám, které se týkají systému školství, který v sobě obsahuje dvě možnosti vzdělávání zdravotně postižených žáků. První možnost je historický systém speciálního školství diferencovaný podle druhu vad. Všechny tyto školy pokrývají svou působností rozsáhlejší území a předpokládají ubytování části svých žáků na internátech. Organizačně sdružují více typů škol např. mateřskou, základní a střední. Druhá možnost vzdělávání zdravotně postižených, je vyvíjející se systém integrace zdravotně postižených žáků (po roce1989) do podmínek škol, které navštěvuje populace odpovídající běžné struktuře společnosti, tzv. školy pro zdravé intaktní žáky. Diference podle druhu vad Integrace zdravotně postižených do podmínek škol Pro zájemce: Na základě jakých podmínek či faktorů je možná integrace zdravotně postiženého dítěte do podmínek běžných škol? Máme před sebou zdravotně postižené dítě, jeho osobnost, charakter, vlastnosti, druh 25

27 a stupeň postižení, ale s tím, že rozhodnutí o jeho osudu, tedy zařazení dítěte do mateřské či základní školy musí udělat za dítě rodič. Pokud je dítě starší, mělo by jeho zařazení do běžné, stejně jako speciální, školy předcházet vyjádření jeho názoru. Nejedná se přitom jen o pedagogickou zásadu individuálního přístupu či naplnění obvyklé rodičovské praxe, ale o naplnění základního práva dítěte, vyjádřeného v Úmluvě o právech dítěte. Jde o právo dítěte na vlastní názor, s tím, že názoru dítěte bude dána váha odpovídající jeho věku a vyspělosti. Dítě by však nemělo být stresováno případnými obavami či nereálnými očekáváními rodičů a ostatních dospělých. Dítě by mělo být připraveno účastnit se běžného života školy, s úpravami, které respektují důsledky jeho zdravotního postižení. Nelze tedy očekávat či nařizovat plnou účast na všech činnostech školy. Dítě není do školy přijímáno proto, a není ani smyslem integrace, aby bylo znormalizováno a chovalo se či tvářilo jako dítě zdravé. Podstatou a základním předpokladem úspěšné integrace je naopak poskytnutí odpovídajících prostředků speciálně pedagogické podpory vedoucí k maximálnímu rozvoji fyzických a psychických možností s realizací socializace s perspektivou nezávislého života ve společnosti. K zamyšlení: V případě školství není pojem integrace nový. Konečným cílem systému segregovaného speciálního školství u nás před rokem 1989 bylo taktéž včlenění zdravotně postižených osob do společnosti. Pojmem segregovaného speciálního školství před rokem 1989 rozumíme v této souvislosti školy, které organizovaly společnou výuku žáků vybraných dle druhu či hloubky zdravotního postižení. Zastánci integrace po roce1990 odmítali vydělování zdravotně postižených dětí ze systému běžného předškolního a školního vzdělávání s tím, že není na co čekat se začleňováním do struktur společnosti a je potřeba využít možností nácviku společného života socializace mezi vrstevníky od předškolního věku v podmínkách běžného školství. Začalo průkopnické období zavádění školské integrace, kdy velkým krokem vpřed bylo vydání nového Školského zákona č. 561/2004 Sb. s platností od , který legislativně umožnil a popsal podmínky školské integrace. V návaznosti na zákon rozvíjí podmínky vzdělávání dětí, žáků, a studentů se K zamyšlení 26

28 speciálními vzdělávacími potřebami vyhláška č.73/2005 Sb. Rozhodnutí rodičů ohledně základního vzdělání zdravotně postiženého dítěte se nyní může pohybovat v rozmezí individuální integrace v běžné třídě základní školy, nebo skupinové integraci speciální třídě v podmínkách běžné základní školy, nebo umístěním dítěte do základních škol organizovaných pro žáky určitým zdravotním postižením. 10 Faktory integrace K vytvoření prostoru pro maximální rozvoj dítěte se zdravotním postižením a jeho socializaci v rámci daných možností je potřeba následujících faktorů: Faktory integrace Rodiče a rodina Nejdůležitější je faktor rodina a záleží na její skladbě (úplná, neúplná, generační vztahy, počet sourozenců), hodnotové orientaci, na výchovném stylu, který může mít širokou škálu podob od výchovného stylu rozmazlujícího či ochranitelského až po přístup skrytého či otevřeného odmítání. Záleží však i na vzdělání rodičů, sociokultrní a ekonomické úrovni rodiny. Rodiče a rodina Poradenství a diagnostika O podmínkách a souvislostech stanovení diagnózy lékařské, psychologické a pedagogické a jejím vlivu na prognózu jsme hovořili výše v kapitole Podmínky integrace. Významná je však kvalita diagnostické činnosti a metodická pomoc odborných zařízení. V pedagogické integraci se jedná především o speciální pedagogická centra a pedagogicko psychologické poradny, které zajišťují na školách, ve spolupráci s učiteli a rodiči, podmínky pro integraci. Poradenství a diagnostika Škola Ve škole se uskutečňuje proces vzdělání a výchovy, a na škole závisí, zda bude úspěšný či ne. Pedagogický sbor složený z učitelů a vychovatelů je jedním ze základů úspěšné integrace, ale je potřeba si uvědomit, že podle zákona škola musí, ale učitel může. Učitel je Škola 27

29 pro školu podmínka nutná a musí být lidsky i odborně připraven na přijetí dítěte se zdravotním postižením. Právě vstřícnost učitele a vnitřní přijetí postiženého dítěte takového jaké je, umožní učiteli osvojovat si dovednosti, ale i postoje nutné k zvládnutí integrace v souvislostech osobního rozvoje žáků, komunikace s rodiči i socializaci žáků. Atmosféru školy však netvoří jeden, byť osvícený učitel, ale celý učitelský sbor. Je velmi důležité, a to z pohledu vedení školy, aby v personální strategii školy, která se rozhodne pro realizaci integrace, byli vybíráni v tomto úhlu pohledu noví pracovníci, ale současně, aby bylo umožněno kmenovým zaměstnancům vzdělání či doškolování k získání informaci, dovedností k podpoře integrace. Prostředky speciálně pedagogické podpory Faktor prostředků speciálně pedagogické podpory se týká organizačních opatření umožňujících realizaci integrovaného vzdělávání a výchovy dětí se zdravotním postižením v podmínkách např. základní školy a zároveň určuje meze a rozsah procesu integrace v jednotlivých formách. Prostředky speciálně pedagogické podpory K zapamatování: Existují prakticky dvě formy integrace v podmínkách základního školství. Jednou je individuální zařazení dítěte se zdravotním postižením do běžné třídy např. základní školy a tou druhou je zařazení dítěte se zdravotním postižením do speciální třídy běžné základní školy. Následně existují různé varianty těchto dvou forem. K zapamatování Individuální integrace Individuální integrace znamená plné začlenění dítěte s postižením do přirozeného sociálního prostředí majoritní společnosti, zde představované skupinou zdravých žáků. Je náročná na odborné vedení, prostředky speciálně pedagogické podpory. Individuální integrace 28

30 Skupinová integrace Supinová integrace, kde v případě speciálních tříd základních škol je zachován princip speciálně pedagogického vedení ve třídě působí speciální pedagog. Je možno běžně pracovat s užitím speciálně pedagogických metod, jednodušeji se zajišťují ostatní prostředky speciálně pedagogické podpory. Kontakt žáků s přirozeným prostředím není omezen tak výrazně, jako je tomu u speciální školy a vůbec ne tak drasticky, jako je tomu u internátních škol či dokonce ústavů. Skupinová integrace K zamyšlení: Je potřeba si uvědomit, že integrace není samospasitelná a jako systémové organizační opatření je pouze nástrojem k dosažení maximálně nezávislého života zdravotně postiženého člověka. Tomuto cíli je potřeba ve vztahu k vyvíjejícím se možnostem zdravotně postiženého člověka uzpůsobovat proces socializace (např. integrace) do života společnosti. Proto prostředky speciálně pedagogické podpory integrace jsou nutné, ale i limitní. Úspěch integrace na nich bezprostředně závisí, bez nich je integrace nemožná či nebezpečná pro všechny zúčastněné, a to tím, že když nerespektuje souvztažnost výše uvedených podmínek a faktorů integrace, tak bezprostředně ohrožuje vývoj zdravotně postiženého člověka a jeho místo ve společnosti. K zamyšlení Pokud to tedy rozsah zdravotního postižení a možnosti dítěte dovolí, je potřeba k úspěšné integraci do podmínek běžného školství zabezpečit ve spolupráci s odbornými pracovišti (SPC, PPP) každému dítěti individuální podmínky k překonání důsledků jeho zdravotního postižení. Je potřeba posoudit a projednat s rodiči, odborníky rozsah samostatnosti a autonomie zdravotně postiženého dítěte a rozsah podpory, která je nezbytně nutná. Všechny tyto náležitosti jsou zapracovány do individuálního vzdělávacího plánu. Individuální vzdělávací plán 29

31 Prostředky speciálně pedagogické podpory jsou následující: Asistent pedagoga je určen zákonem č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a vyhláškou č.73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a komunitou, ze které žák pochází. Prostředky SPP podpory Asistent pedagoga Rehabilitační, kompenzační a učební pomůcky jsou podmínkou nutnou pro kompenzaci důsledků zdravotního postižení v procesu vzdělávání a umožňují rozvoj dovedností např. polohovatelný pracovní stůl pro imobilního či těžce tělesně postiženého žáka, sluchadlo ke kompenzaci ztráty sluchu, televizní lupa pro kompenzaci zraku atd. Rehabilitační a kompenzační učební pomůcky Úprava vzdělávacích podmínek v případě potřeby se pro zdravotně postiženého žáka vypracovává dokument s názvem Individuální vzdělávací plán. Individuální vzdělávací plán je definován vyhláškou č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálního pedagogického vyšetření Úprava vzdělávacích podmínek Doplňkové služby tyto služby jsou zařazovány do sociálních služeb a jsou nutné u těžce zdravotně postižených imobilních. Je to práce osobního asistenta při zajištění sebeobsluhy a dále podpora mobility formou svozu a přepravy imobilních osob. Doplňkové služby 30

32 Poznámka: Poznámka Jen složitě je možno uvedené faktory klasifikovat podle jejich důležitosti a významu. Složitou otázkou však zůstává sociální status dítěte ve skupině vrstevníků. Jedním z důvodů odmítnutí integračních tendencí, zejména v počátcích 90. let, byly obavy z odmítnutí dítěte zdravými spolužáky. Argumentem se stala zkušenost většiny dospělých s agresivitou a posměšky dětí projevovanými vůči spolužáků, kteří se výrazněji odlišovali od běžného průměru. Odlišností mohly být zrzavé vlasy, odstávající uši, drobná vada řeči, stejně jako brýle, pihy nebo sociální postavení rodičů. Obvyklým konstatováním pedagogů i rodičů v těchto případech je, že děti dokáží být velmi kruté. Léta integrační praxe u nás zatím podobným obavám nenasvědčují. Ukazuje se, že přítomnost dítěte s postižením ve třídě je ostatními dětmi zpravidla vnímána jinak než výše uvedené, v podstatě drobné odchylky. Děti zpravidla cítí závažnost skutečného zdravotního postižení a vítězí soucit a pomoc, který vystřídá později postoj, že považují dítě s postižením za normální součást své skupiny. 31

33 11. Postřehy V roce 2003 a 2004 probíhal mezinárodní srovnávací výzkum PUB+ na základě grantu Evropské komise, týkající se přístupnosti veřejných budov pro handicapované občany. Firma SC&C vypracovala dílčí zprávy za ČR a její experti spolupracovali na řízení projektu. Pro potřeby tohoto textu využijeme jeden ze závěrů zmíněného projektu. Závažnost a výskyt bariér ve veřejných budovách Výskyt bariér ve veřejných budovách. nízká vysoká nízký vysoký Existující bariéry ve veřejných budovách Existující bariéry Chybějící rampy Téměř 60 % respondentů cítí chybějící rampy jako problém. Neuzpůsobené toalety Podobné množství 58 % respondentů vidí jako problém toalety neuzpůsobené zdravotně postiženým. 53 % respondentů považuje za vážný problém chybějící židle/lavičky (typické pro nevozíčkáře). 32

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

5/2.3 POZEMNÍ STAVBY TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU I. POZEMNÍ STAVBY OBECNĚ

5/2.3 POZEMNÍ STAVBY TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU I. POZEMNÍ STAVBY OBECNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU Část 5, Díl 2, Kapitola 3, str. 1 5/2.3 POZEMNÍ STAVBY I. POZEMNÍ STAVBY OBECNĚ Těžce pohybově Všechny vchody pro veřejnost musí být bezbariérově přístupné. U změn staveb,

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence Oblastní spolek ČČK Hradec Králové Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence (výtah z Vnitřních pravidel poskytované služby Osobní asistence Oblastního spolku Českého červeného kříže Hradec Králové)

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

základní principy / rozdělení

základní principy / rozdělení Ing. Vlasta Hábová základní principy / rozdělení Většina návštěvníků oceňuje vizuální hodnotu zahrad, přesto sílí tendence vytvářet prostor vybízející k zapojení i ostatních smyslů Pojem zážitkové zahrady,

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

1.Úvod do typologie. Úvod do typologie 1/47

1.Úvod do typologie. Úvod do typologie 1/47 1.Úvod do typologie Úvod do typologie 1/47 Typologie staveb nauka o stavbách Typologie staveb nauka o budovách různých účelů, které musí vyhovovat požadavkům: hygienickým; bezpečnostním; ekonomickým; estetickým.

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1. A. Úprava v právním řádu ČR. Rytmus Správná volba

Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1. A. Úprava v právním řádu ČR. Rytmus Správná volba Rytmus Správná volba Právní úprava vzdělávání osob se zdravotním postižením verze 2.1 A. Úprava v právním řádu ČR 1) Základy úpravy práva na vzdělání na úrovni ústavní a zákonné: 2) Listina základních

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

ZPRÁVA Z MOBILITY Č. 5 POBYT VE STOCKHOLMU, ŠVÉDSKO Mgr. Lenka Pláteníková

ZPRÁVA Z MOBILITY Č. 5 POBYT VE STOCKHOLMU, ŠVÉDSKO Mgr. Lenka Pláteníková ZPRÁVA Z MOBILITY Č. 5 POBYT VE STOCKHOLMU, ŠVÉDSKO Mgr. Lenka Pláteníková Cílem mobility byla inspirace dobrou praxí v oblasti přístupnosti a vytváření bezbariérového prostředí pro osoby se zdravotním

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

K PROBLEMATICE INTEGRACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ

K PROBLEMATICE INTEGRACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ Školy pro mládež zrakově postiženou K PROBLEMATICE INTEGRACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ Alena Keblovd Základním požadavkem při realizaci integrace zrakové postiženého jedince je, aby celý jeho vývoj a všechna

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Psychologie handicapu

Psychologie handicapu Psychologie handicapu Úvod do psychologie mentálně,smyslově a tělesně postižených. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje únor 2010 Mgr.Ladislava

Více

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Pojem zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění podle školského zákona

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006.

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006. 26. Asistent pedagoga Téma: systémová podpora Anotace Asistent pedagoga se v posledních letech ukazuje jako jedno z nejlépe fungujících vyrovnávacích a podpůrných opatření, které se velice dobře osvědčuje

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

DODATEK č. 1 ke straně 17

DODATEK č. 1 ke straně 17 DODATEK č. 1 ke straně 17 Osobnostní a sociální výchova První cesta OSV k žákovi probíhá nepřetržitě učitel je vzorem sociálního chování, ať chce nebo nechce. V běžných školních V běžných školních SPT

Více

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby

Úvod. Kontext vzniku Kritérií. Východiska pro kritéria komunitní sociální služby Kritéria komunitní sociální služby aktivita 5.01 Zpracování indikátorů hodnocení Kritérií transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče a metodiky jejich naplňování Úvod

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Co je program Škola podporující zdraví

Co je program Škola podporující zdraví Co je program Škola podporující zdraví Proces podpory zdraví ve školách se realizuje některými programy, jedním z nich je evropský program Škola podporující zdraví (ŠPZ). Filozofie podpory zdraví vychází

Více

Směrnice EkF_SME_10_002 děkanky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava ke studiu osob zařazených do Systému studia se specifickými nároky

Směrnice EkF_SME_10_002 děkanky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava ke studiu osob zařazených do Systému studia se specifickými nároky Účinnost dokumentu od: 5. 10. 2012 Směrnice EkF_SME_10_002 děkanky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava ke studiu osob zařazených do Systému studia Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu

Více