ZDRAVOTNÍ politika MILAN CABRNOCH I TOMÁŠ JULÍNEK I PAVEL HROBOŇ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZDRAVOTNÍ politika MILAN CABRNOCH I TOMÁŠ JULÍNEK I PAVEL HROBOŇ"

Transkript

1 ZDRAVOTNÍ politika MILAN CABRNOCH I TOMÁŠ JULÍNEK I PAVEL HROBOŇ

2 Vážení čtenáři, právě dostáváte do ruky publikaci, která je součástí semináře věnovaného zdravotní politice. Seminář se konal 20. října 2005 v Kutné Hoře. Pořadatelem semináře bylo CEVRO - Liberálně-konzervativní akademie, ve spolupráci s Milanem Cabrnochem, poslancem Evropského parlamentu a Tomášem Julínkem, senátorem Parlamentu ČR a stínovým ministrem zdravotnictví za ODS. Konání semináře podpořila frakce Evropské lidové strany - Evropských demokratů v Evropském parlamentu. Zdravotní politika je v centru zájmu všech občanů i všech politiků. Řešení problémů ve zdravotnictví není lehké. Každá země hledá svou cestu a snaží se vyřešit problémy ve zdravotnictví tak, aby se vyrovnala s výzvami, které přináší rozvoj společnosti, vědy a techniky. Zdravotnictví v Evropské unii patří mezi oblasti, které jsou zčásti regulovány na úrovni orgánů EU a tedy legislativou EU, současně jsou v rámci subsidiarity z druhé části plně v kompetenci vlád jednotlivých členských zemí. Hledání vztahu mezi zdravotní politikou Občanské demokratické strany a frakce Evropské lidové strany - Evropských demokratů v Evropském parlamentu je oboustranně důležité a prospěšné. Pokud budou naši zástupci v EPP-ED dobře informováni o záměrech ODS ve zdravotnictví v ČR, mohou ovlivňovat rozhodování v EP ve prospěch naší politiky v České republice. Stejně tak dobré informace o zdravotní politice frakce EPP-ED mohou prospět rozhodování v ČR. Věřím, že seminář otevře komunikaci v oblasti zdravotní politiky na úrovni ČR - EU. Cílem semináře je umožnit setkání těch, kdo se zdravotní politikou zabývají, seznámit se s aktuálními tématy zdravotní politiky, projednávanými v EU a hledat společné prvky zdravotní politiky ODS a EPP-ED. MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EP člen poslaneckého klubu ODS při Evropském parlamentu

3 ] MUDr. MILAN CABRNOCH poslanec Evropského parlamentu ZDRAVOTNÍ POLITIKA MILAN CABRNOCH [ 2 ] Jedním z nejčastějších témat politických diskusí nejen v Evropském parlamentu je právě zdravotnictví. Zdravotnictví jako systém služeb souvisejících s udržením zdraví, léčením nemocí a zmírňování utrpení je velice komplexní a zasahuje do mnoha oblastí individuálního a společenského života. Zdraví je jednou z nejvyšších hodnot na hodnotovém žebříčku každého z nás. Zdraví je základní podmínkou pro kvalitní život i pro zapojení se do společnosti. Pomoc v nemoci či při úrazu, solidarita zdravých s nemocnými je jedním ze základních důvodů slučování se lidí do společnosti. Zdravotnictví se podílí na udržení zdraví pouze malou částí, hovoří se o 20%, někdy dokonce i o 10%. Zdravotnictví můžeme chápat jako komplexní systém služeb, jejich cílem je uspokojovat očekávání občanů - pacientů. Tyto služby jsou charakterizovány vysokými požadavky na kvalifikaci poskytovatelů a jsou pod přísnou společenskou kontrolou. Zdravotnictví je však také velice významným hospodářským odvětvím, a to nejen v oblasti služeb, ale i průmyslu (výroba léků a zdravotních prostředků), i v oblasti stavebnictví (nemocnice jsou jedny z největších stavebních investic). Zdravotnictví je také oblastí vědeckou, a to nejen medicína, ale i obory související a obory technické. Zdravotnictví má také svůj finanční aspekt, zdravotní pojišťovny jsou veliké finanční instituce, zdravotní rozpočty jsou podstatným dílem veřejných i soukromých rozpočtů. Zdravotnictví má samozřejmě i svůj právní a legislativní rozměr a jistě bychom uměli nalézt mnoho dalších pohledů. Pokud se týká rozdělení odpovědnosti ve zdravotnictví mezi Evropskou unii a členské státy, lze zjednodušeně říci, že odpovědnosti Evropské unie leží v oblasti ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti léků a potravin a ochraně zdraví a bezpečnosti při práci. V odpovědnosti národních vlád potom zůstává vlastní organizace poskytování zdravotní péče, její kvalita, dostupnost i financování. Z oblasti volného pohybu osob zasahuje Evropská unie do zdravotnictví svými požadavky na volný pohyb jak zdravotníků tak pacientů. Pro volný pohyb zdravotníků je velmi důležitá oblast vzdělávání a uznávání dosažené kvalifikace. Pro oblast volného pohybu občanů, pacientů, je nejdůležitější

4 možnost čerpání péče v jiné členské zemi a pravidla, za jakých je tato péče uhrazena a kým. Z oblasti volného pohybu zboží zasahuje legislativa Evropské unie především do oblasti léčivých přípravků a menší částí také do oblasti zdravotních prostředků. Zdravotnictví se jako systém stále vyvíjí, tak jak se vyvíjí společnost, její možnosti a její očekávání, a jak se vyvíjí vědecké poznání. V současné době čelí zdravotní systémy ve všech zemích, nejen v Evropské unii, několika hlavním výzvám. Jsou to stárnutí populace, nové technologie a rostoucí očekávání občanů. Další výzvou je narůstající pohyb občanů jednotlivých členských zemí uvnitř unie, tedy mobilita pacientů. V uplynulém roce se Evropský parlament zabýval dvěma zásadními zprávami, které jsou věnovány modernizaci systémů zdravotnictví v jednotlivých členských zemích v souvislosti s výše zmíněnými výzvami a mobilitě pacientů. Zpravodaji obou těchto zpráv byli poslanci frakce EPP-ED, John Bowis z Velké Británie a Milan Cabrnoch z České republiky. I z tohoto důvodu jsou obě zprávy dobrým příkladem pro demonstraci základních principů zdravotní politiky frakce EPP-ED. Prvním principem, který vidím v obou zprávách, je zdravotnictví orientované na klienta. Klient, tedy občan a pacient, je středem celého zdravotnictví. Občan a pacient je klientem, který žádá službu, a zdravotníci jsou poskytovatelé této služby. Pokud má být postavení občana jako toho, kdo v systému rozhoduje a nese odpovědnost za tato rozhodnutí, musíme se soustředit na právní postavení pacienta a jeho informovanost. Pacient musí mít faktické, ne pouze formální právo volby, právo rozhodovat. K tomuto svému rozhodování musí mít přístup k informacím. Jedná se o informace obecné, tedy informace o zdraví, péči o ně a o nemocech, a o informace individuální, tedy informace o vlastním zdraví, o poskytnuté zdravotní péči a jejích výsledcích. Občan, který má faktickou možnost a právo se rozhodovat a volit a má informace potřebné pro takové rozhodnutí, může za své rozhodnutí i nést odpovědnost. Úkolem společnosti je především střežit kvalitu a dostupnost zdravotní péče a vytvářet infrastrukturu pro komunikaci ve zdravotnictví. Kvalita zdravotní péče je řešena na úrovni kvalifikace zdravotnických pracovníků. V Evropské unii existuje a dotváří se systém vzájemného uznávání kvalifikace a probíhá jistá koordinace vzdělávacích plánů a profilů absolventů. Druhou stranou zajišťování kvality je systém státem garantovaného udělování licencí k poskytování zdravotní péče. Tento proces je nyní aktuálně intenzivně diskutován v rámci navržené směrnice o službách na vnitřním MILAN CABRNOCH [ 3 ]

5 MILAN CABRNOCH [ 4 ] trhu. Tento návrh obsahuje i princip země původu, tedy princip, podle kterého by poskytovatel určité služby měl právo po získání licence v jedné členské zemi na základě této licence poskytovat službu ve všech členských zemích. Je třeba ihned doplnit, že právě poskytován zdravotních služeb je jednou z největších otázek a v Evropském parlamentu je silná tendence na vyjmutí právě zdravotnictví z této směrnice. Osobně s tím nesouhlasím, nesouhlasím s tím, že poskytování zdravotních služeb není poskytování služeb. Zajištění dostupnosti zdravotní péče pro všechny občany je také úkolem státu.obecně státy přenáší tuto svou odpovědnost buďto na zdravotní pojištění nebo na státní zdravotní systémy. V České republice jsou za zajištění dostupnosti zdravotní péče pro své pojištěnce odpovědny právě zdravotní pojišťovny. Kvalita a dostupnost zdravotních služeb je zásadní, ale osobně v této oblasti nevidím tak velký prostor pro evropskou koordinaci jako v oblasti infrastruktury pro komunikaci. Prakticky ve všech dokumentech se již řadu let objevují identifikace pacientů, tedy evropská karta zdravotního pojištění či elektronický identifikátor. Stávající způsob identifikace občana a jeho příslušnosti k zdravotní pojišťovně prostřednictvím formulářů E111 je nevyhovující. Česká republika je jednou z prvních členských zemí, které vydaly všem občanům karty zdravotního pojištění odpovídající požadavkům EU a plně kompatibilní s Evropskou kartou zdravotního pojištění. Druhou kapitolou je internet a jeho využití pro zlepšení přístupu k informacím a pro komunikaci. Databáze medicínských či zdravotních informací, jejich vzájemné propojování, pravidla pro webové stránky věnované zdravotnictví, systémy výměny informací mezi zdravotnickými zařízeními i vznikající systémy individuálních zdravotních informací pro pacienty (na čele s unikátním a úspěšným českým IZIPem) jsou předmětem živých diskusí i součástí všech zpráv a akčních plánů. Samostatnou kapitolu tvoří předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti potravin a léků. V této oblasti jsme byli již před vstupem do EU plně kompatibilní s legislativou EU. V oblasti vlastního poskytování zdravotní péče jsou velice zajímavým projektem vznikající nadnárodní centra vysoce specializované péče. Je mnoho oblastí medicíny, kde je výhodné jak z pohledu kvality, tak z ekonomického hlediska budovat specializovaná centra, která z různých důvodů pokryjí oblasti větší, než jsou některé členské země, případně z geografickodemografických důvodů přesahují hranice jednotlivých zemí. Takové centrum, které soustředí dostatek pacientů, může soustředit i dostatek profesionálů a skutečně využít nákladnou techniku, takové centrum dává smysl.

6 Velmi problematickou oblastí je pohyb pacientů. Z mého pohledu přijala EU předčasně a nesprávně princip, podle kterého mají občané členských zemí EU právo vyžadovat zdravotní péči v jiných zemích na bázi svého zdravotního pojištění ve své zemi. Obecně je to jistě princip dobrý a příjemný. Pokud ale vezmeme v potaz existující obrovské rozdíly především ve výši výdajů na zdravotní péči a úhrad ze zdravotního pojištění, shledáváme tento princip krajně rizikovým. Velká různost podmínek v jednotlivých zemí v praxi neumožňuje takové právo na čerpání péče v zahraničí ve skutečnosti uplatnit a údajná výhoda se může brzy stát velkým problémem a vést k vážným problémům jednotlivých národních zdravotních systémů. Je dosti dobře možné, že budeme muset pravidla v této oblasti revidovat. Občas se setkávám s voláním po větší koordinaci či dokonce centrálnímu řízení zdravotnictví jednotlivých zemí z úrovně orgánů EU. Jsem důrazným odpůrcem tohoto přístupu. Různost a bohatost zdravotních systémů v jednotlivých zemí je bohatstvím Evropské unie. Rozdíly přístupů a řešení jsou stálou inspirací, rozdílnost systémů vede k jejich konkurenci a vyvolává stálý tlak na jejich zlepšování, tedy zvyšuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Naším hlavní cílem je kvalitní a dostupná zdravotní péče. Na cestě k dosažení těchto cílů vidím zachování samostatnosti a různosti zdravotních systémů v členských zemích, zvyšující se důraz na postavení občana pacienta jako toho, kdo v systému rozhoduje a nese odpovědnost, vytváření infrastruktury pro komunikaci a výměnu informací a zkušeností. Vzájemná odborná spolupráce mezi zdravotníky je velkou příležitostí k dalšímu zvyšování kvality. Zásadní pro zdraví občanů a společnosti zůstávají ale zdravý životní styl, zdravé životní a pracovní prostředí, ekonomický růst společnosti a důraz na prevenci. MILAN CABRNOCH [ 5 ]

7 MUDr. TOMÁŠ JULÍNEK senátor Parlamentu ČR stínový ministr zdravotnictví ODS ] SHRNUTÍ NÁVRHU REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ - FORUM.CZ Zdravotnictví v České republice potřebuje zásadní změny. Po zavedení veřejného zdravotního pojištění na začátku 90. let, které ustrnulo na půl cesty, jsme se ani o krok nepřiblížili ke skutečným řešením. Dnešní systém je dlouhodobě deficitní, brání inovacím v poskytování zdravotních služeb, je nepřátelský vůči občanům i zdravot-níkům a navzdory oficiálním proklamacím nevede k rovnosti v přístupu ke zdravotní péči. Přitom se zdravotnictví bude muset v blízké budoucnosti vyrovnat s přívalem nových drahých medicínských technologií, vzrůstajícími nároky občanů a stárnutím obyvatelstva, které je pro financování zdravotnictví ještě větší hrozbou než pro systém důchodového zabezpečení. V této situaci přicházíme s návrhem, který řeší současné problémy a zároveň je schopen se dále vyvíjet a reagovat na problémy budoucí. Náš návrh sleduje následující cíle: Stabilizovat finanční situaci systému Významně zvýšit kvalitu a efektivitu zdravotní péče Zajistit dlouhodobou udržitelnost systému a zachovat tak všeobecnou dostupnost potřebných zdravotních služeb i pro příští generace. Těchto cílů je potřeba dosáhnout postupně, v uvedeném pořadí. TOMÁŠ JULÍNEK [ 6 ] STABILIZACE FINANČNÍ SITUACE Zdravotní pojišťovny budou ke konci roku 2006 vykazovat kumulovaný deficit ve výši 20 miliard Kč 1. Tato situace povede ke dvojnásobnému zpoždění plateb zdravotnickým zařízením oproti dnešku (polovina roku 2005). Takové zpoždění už bude mít vliv na reálné fungování systému, tj. dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Proto je nejdříve ze všeho třeba zabránit dalšímu narůstání dluhů a systém stabilizovat pomocí následujících opatření: Určit úhrady léků transparentním a racionálním způsobem Omezit financování sociálních pobytů ve zdravotnických zařízeních z prostředků zdravotního pojištění Zavést minimální regulační poplatky při návštěvě lékaře a vyzvednutí receptu 1 Tento odhad již zahrnuje dopady plánovaných opatření současné vlády

8 Taková opatření dokáží díky svému vlivu na spotřebu zdravotní péče a na její náklady krátkodobě dovést systém k finanční stabilitě. Bez dalších kroků, které musí bezprostředně následovat, se ale propadne rychle znovu do dluhů. ZVÝŠENÍ KVALITY A EFEKTIVITY ZDRAVOTNÍ PÉČE České zdravotnictví se vyznačuje zásadními rozdíly v kvalitě zdravotní péče a v nákladech na její poskytnutí mezi jednotlivými lékaři a nemocnicemi. Příčinou tohoto stavu jsou zásahy státu omezující pravomoci zdravotních pojišťoven určovat, které služby nakoupí od kterého zdravotnického zařízení a špatně nastavené motivace a zodpovědnost jak pojišťoven tak významné části zdravotnických zařízení. Poskytovatelé zdravotní péče jsou tak dnes placeni bez ohledu na kvalitu a potřebnost svých služeb. Na tento stav doplácejí především pacienti, ale také kvalitní a efektivní zdravotnická zařízení, kterým není umožněn rozvoj, protože pojišťovny jsou státem nuceny platit i za nekvalitní, zbytečně drahé a nepotřebné služby. K nápravě tohoto stavu je třeba nastavit motivace, pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých institucí ve prospěch občanů. Pojišťovny a poskytovatelé musí být zodpovědní svým klientům a pacientům a musí soutěžit o jejich přízeň kvalitou a cenou svých služeb. K tomu je třeba umožnit pojišťovnám smluvní volnost, tj. výběrové uzavírání smluv na jednotlivé druhy zdravotních služeb. Zároveň je třeba podporovat konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami. Systém kompenzace rizika (přerozdělení odvodů na veřejné zdravotní pojištění) a další regulační opatření zabrání zneužití této konkurence k výběru ziskových, tj. zdravých pojištěnců. K tomu, aby pojišťovny a poskytovatelé dokázali skutečně zlepšit svoje služby, je mimo zevního konkurenčního tlaku potřeba také zvýšit jejich vnitřní motivaci, zajistit odpovědnost za finanční i jiné výsledky a vytvořit podmínky pro kvalitní řízení těchto organizací. K tomu je nutné provést změnu jejich právního statutu. Jedinou vhodnou právní formou je v současné době obchodní společnost se svým transparentním účetnictvím a jasně definovanou zodpovědností statutárních zástupců. Navržený přístup povede k vytvoření regulovaného trhu ve zdravotním pojištění a v poskytování zdravotních služeb. Rozhodování občanů o výběru pojišťovny a zdravotnického zařízení bude podpořeno dostupnými informacemi. Vytvoření podmínek pro jejich vznik a rozšíření je jedním z úkolů státu. Obecně role státu spočívá v zajištění finanční dostupnosti zdravotních služeb, ochraně veřejného zdraví a v určení pravidel pro činnost zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení a v dohledu nad jejich dodržováním. Takové role státu musí být definovány a vykonávány mnohem lépe než dnes. TOMÁŠ JULÍNEK [ 7 ]

9 Neexistuje ale žádný důvod k zasahování státu do běžné činnosti zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče a samozřejmě ani k tomu, aby stát sám provozoval tato zařízení. TOMÁŠ JULÍNEK [ 8 ] ZAJIŠTĚNÍ DLOUHODOBÉ UDRŽITELNOSTI SYSTÉMU Vedle vytvoření efektivní nabídky kvalitních zdravotních služeb je také třeba zajistit jejich udržitelné financování. Dnešní systém ovlivňuje dostupnost zdravotních služeb administrativními zákroky, které neponechávají téměř žádný prostor pro volbu občanů. Na druhé straně je udržován mýtus bezplatnosti zdravotních služeb, který vede k jejich zneužívání. Stárnutí obyvatelstva v České republice, nové zdravotnické postupy a zvyšující se nároky občanů budou v následujících letech vyžadovat významné zvýšení objemu peněz plynoucích do zdravotnictví. Další zvyšování daňové zátěže je ale z makro-ekonomického hlediska neúnosné. Proto je nutné na jedné straně postupně zvyšovat podíl soukromých zdrojů a na druhé straně zapojit občany do rozhodování o spotřebě zdravotní péče a učinit je tak částečně odpovědnými za náklady na tuto péči. Takový proces musí probíhat postupně, na základě dobrovolného rozhodnutí občanů a při zachování přístupu k potřebné zdravotní péči pro všechny. Navrhujeme rozdělit rozsah dnešního veřejného zdravotního pojištění na základní a doplňkové pojištění. Základní pojištění bude povinné pro každého občana. Zabezpečuje přístup ke zdravotní péči finančně nedostupné pro běžného jednotlivce nebo rodinu (cca 70% dnešního rozsahu péče) 2. Zakoupení doplňkového pojištění bude volitelné a díky zachování dnešní objemu veřejných zdrojů plynoucích do zdravotnictví bude subvencováno státem. Tato subvence bude mít formu veřejného příspěvku na osobní účty občanů, upraveného podle rizika čerpání zdravotní péče. Zároveň si budou občané platit malou část odvodů na veřejné zdravotní pojištění formou rovné částky (cca 2000 Kč za rok) přímo na svůj osobní účet. Ekonomicky neaktivním skupinám obyvatelstva může být tato částka kompenzována státem. V kombinaci s dobrovolnými soukromými příspěvky na osobní účet se tak jedná o systém založený na třech zdrojích (veřejné přerozdělované prostředky, povinné ukládání 2 Pro určení služeb krytých základním pojištěním navrhujeme rozdělit zdravotní péči do cca typů, např. neodkladná péče, primární péče, konzultace specialisty, ústavní péče, léky, prostředky zdravotnické techniky, Různé typy péče budou hrazeny ze základního pojištění v různé výši - např. kosmetická chirurgie v nulové výši, neodkladná péče ve 100% výši. Kombinace typu péče a různé úhrady umožní, aby náklady na zdravotní péči, které jsou mezi obyvatelstvem nerovnoměrně rozděleny, byly hrazeny převážně ze základního pojištění, zatímco péče, jejíž náklady jsou rozloženy rovnoměrně, může být hrazena z osobních účtů. Podobný systém funguje např. v Austrálii, kde jsou ambulantní zdravotní výkony hrazeny státem ve výši 75% a nemocniční ve výši 85%, nebo ve Francii a Belgii, kde jsou ambulantní služby hrazené z povinného pojištění pouze cca z 50%. Zbytek si občané doplácejí z kapsy nebo z doplňkového pojištění.

10 soukromých prostředků a dobrovolné ukládání soukromých prostředků). Peníze shromážděné na soukromém účtu mohou občané použít podle svého rozhodnutí buď k přímé úhradě zdravotní péče nekryté základním pojištěním nebo k zakoupení doplňkového pojištění. Zatímco obsah základního pojištění bude dán jednotně zákonem, rozsah, podmínky a cena doplňkového pojištění bude ponechána na nabídce zdravotních pojišťoven. Jedinou regulací v této oblasti je nutnost používat skupinovou sazbu pojistného. Tím je zajištěno, aby z nákupu připojištění nebyli vyloučeni dlouhodobě nemocní. Osobní účty tak plní několik funkcí: Motivují občany k úspornému čerpání péče - občané rozhodují o svých penězích, byť částečně účelově vázaných na financování zdravotní péče (prostředky je možné sdílet v rámci rodiny a po dosažení určité hranice úspor i vybírat) Umožňují občanům volbu vyhovující jejich individuálním potřebám - kdo chce, bude se sám rozhodovat a platit si část zdravotní péče přímo z osobního účtu, jiní svěří toto rozhodování zdravotní pojišťovně a zakoupí si komplexní připojištění dle svého výběru Zajišťují všeobecný přístup i k péči mimo oblast povinného pojištění - díky veřejnému příspěvku přerozdělenému podle rizika, možnosti debetu na osobním účtu, pojištění ztrát na osobním účtu přesahujících určitý limit a možným adresným příspěvkům nejohroženějším skupinám nebo jednotlivcům Představují transparentní a jednoduchý prostředek pro kombinaci veřejných a soukromých peněz (občané si vyberou jednu zdravotní pojišťovnu, která jim nabídne povinné i doplňkové pojištění) Nabízejí nástroj pro částečný přechod od průběžného financování zdravotnictví k systému založenému na úsporách a tím snižují závislost dnešního systému na stárnutí populace Nabízejí možnost pro kombinované financování péče na rozhraní zdravotnictví a sociálního zabezpečení Osobní účty tak vytvářejí prostor pro širokou nabídku doplňkového pojištění ušitého na míru jednotlivým skupinám občanů, umožňují postupně zapojit občany do rozhodování o spotřebě zdravotní péče a snižují závislost financování zdravotnictví na stárnutí populace. Náš návrh je univerzální odpovědí na výzvy, které přináší neuspokojivý současný stav i budoucí nároky plynoucí ze zvyšujících se požadavků občanů, rozvoje zdravotních technologií a především stárnutí populace. Návrh je v souladu s moderním trendem využívání regulovaného trhu a je TOMÁŠ JULÍNEK [ 9 ]

11 postavený na přiznání autonomie spotřebiteli - pojištěnci a pacientovi. Přes nutnou komplexnost změny jde o relativně jednoduché řešení, mnohem přehlednější a uživatelsky přátelštější než přístupy založené na institucionálním a legislativním oddělení tzv. veřejného a soukromého prostředí. A konečně vidíme jeho zásadní přednost v tom, že je návrhem evolučním. Otevírá totiž prostor pro změnu, jeho využití ale ponechává na přirozených a postupných změnách chování všech zúčastněných a především na autonomním a kontinuálním rozhodování občanů samotných. 1. CO ZPŮSOBUJE KRIZI ZDRAVOTNICTVÍ? 1.1. CELOSVĚTOVÝ PROBLÉM Základním problémem, a to v celosvětovém měřítku, je odtržení občanů od ekonomické reality zdravotnictví. Lidé jsou ovlivněni trendem tzv. zdravého života, a proto dnes požadují maximální nabídku zdravotnických služeb. Ta však už dávno přímo nesouvisí s nutnou a neodkladnou zdravotní péčí zachraňující život, kvůli níž zdravotní systémy původně vznikaly. Kolaps zdravotních systémů je možné odvrátit pouze jejich novým nastavením, tak aby byly schopny odolávat neustále narůstající nabídce zdravotního průmyslu. Náklady na tzv. maximální zdravotní péči v současné době již výrazně překračují možnosti ekonomik i těch nejvyspělejších států. PARADOXY: cena nových technologií roste daleko rychleji než užitek z nich, zdravotnická zařízení věnují stále více energie využití nových technologií než péči o pacienta. TOMÁŠ JULÍNEK [ 10] 1.2. ČESKÝ PROBLÉM Řešení příčin celosvětové krize je v České republice navíc komplikováno nefunkčním nastavením institucí. Vzájemné postavení státu, zdravotních pojišťoven, zdravotnických zařízení a občanů nemotivuje ani jednoho z nich k hospodárnému chování. Charakteristickým rysem českého zdravotnického prostředí je odmítání reality. Fakta jsou nahrazována moralisticko-populistickými hesly, která zneužívají vysoce etické poslání zdravotnictví. Občané sice vnímají všechny nepravosti současného zdravotního systému, ale přirozený strach v případě onemocnění a absence jakéhokoliv nástroje k vymáhání jejich práv, která navíc nejsou definována, z nich dělají snadnou oběť.

12 Brzdou pro řešení krize zdravotnictví v ČR je také dlouhodobě zakořeněná mytizace lékařské profese. Zdravotnictví je bezdůvodně vytrženo z přirozeného ekonomického prostředí ostatních lidských činností. ALARMUJÍCÍ FAKTA O ČESKÉM ZDRAVOTNICTVÍ Náklady na léčbu stejné nemoci se liší v různých zdravotnických zařízeních ČR až několikanásobně. Z toho plyne, že jeden pacient je buďto několikanásobně zanedbáván, nebo se v průběhu léčby druhého několikanásobně více plýtvá. Výsledky léčby jsou v jednotlivých zdravotnických zařízeních výrazně rozdílné. Občan netuší, že volba toho či onoho zařízení je pro něj vlastně loterií. Vláda ČSSD bez připravené, natož odsouhlasené koncepce reformy zdravotnictví prosazuje ve sněmovně zákony, které neřeší krizi českého zdravotnictví, ale pouze snižují dostupnost a rozsah zdravotní péče. V důsledku tak vrací české zdravotnictví do situace před rokem Vláda ČSSD ignoruje příčiny světové krize zdravotních systémů a vytvářením korupčního prostředí zabraňuje rovnoprávnosti v čerpání zdravotní péče. Stát jako významný vlastník zdravotnických zařízení kryje svoje vlastní špatné hospodaření a nechrání zájmy pacienta v systému. Současný plýtvající systém může přežívat jen za předpokladu, že se do něj budou nalévat další peníze občanů VÝCHODISKA Jak vyplývá z úvodní části tohoto materiálu, řešením krize ve zdravotnictví nemůže být neustálé navyšování přílivu peněz z kapes daňových poplatníků nebo omezování dostupnosti kvalitní zdravotní péče. Jedinou správnou cestou je nastavení takového systému, který by přinutil všechny zúčastněné k hospodárnému, efektivnímu chování. Základem zdravotního systému musí být uspokojení potřeb občana v mezích ekonomické reality se zachováním jistot veřejného zdravotního pojištění. 2. NÁVRH ODS NA ZMĚNU SYSTÉMU ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Navrhujeme změnit dnešní systém slibující maximální zdravotní péči na: SYSTÉM POTŘEBNÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE Jediným, kdo může určovat potřeby občana, je občan sám. Občan je ten jediný, kdo může určit, kolik je ochoten za uspokojení svých potřeb zaplatit. TOMÁŠ JULÍNEK [ 11]

13 PŘEDNOSTI NÁVRHU Obnovení důvěryhodného vztahu lékař pacient Rozšíření nabídky služeb pro občana bez nutnosti navyšovat dnešní zdravotní pojistné. Zachování jistot stávajícího veřejného zdravotního systému. Důraz na morální hlediska společenských solidárních vazeb hlavně v oblasti rodiny a sociálně slabších. Pružnost systému a možnost jeho průběžné regulace. Odolnost vůči krizím. NEGATIVA NÁVRHU Část občanů může vnímat převzetí významné části zodpovědnosti za vlastní zdraví a čerpání zdravotních služeb jako negativní přínos reformy. RIZIKA NÁVRHU Politizace jednotlivých prvků reformy může narušit správné nastavení pořadí jednotlivých kroků a jejich návaznost při zavádění nového systému. ZDRAVÍ SE NEDÁ KOUPIT, ALE MÁ SVOU CENU! 3. POPIS NOVÉHO ZDRAVOTNÍHO SYSTÉMU Navrhovaný systém je perspektivním řešením s dlouhodobým výhledem. Neřeší jen současnou krizi. Nedává si za cíl posunout české zdravotnictví jen na úroveň obvyklou v západní Evropě. Navrhovaný systém je modelem moderního ekonomického řešení s vysokým etickým nábojem REFORMA INSTITUCÍ SHRNUTÍ TOMÁŠ JULÍNEK [ 12] INSTITUCE DNES Po roce 1989 vznikl v ČR systém více pojišťoven, ale nebyl vytvořen odpovídající legislativní rámec pro jejich konkurenci. Krize systému byly řešeny administrativní regulací nákladů a v pozdějších letech dotacemi, aniž by bylo přistoupeno ke skutečným změnám. Zmatené postavení občanů, státu, pojišťoven a nemocnic způsobuje nefunkčnost celého systému. Nekoncepční zásahy vlády ČSSD do již tak nefunkčního modelu situaci ještě zhoršují.

14 INSTITUCE PO ZMĚNĚ SYSTÉMU Návrh počítá s vytvořením průhledného prostředí, ve kterém si budou konkurovat nemocnice i zdravotní pojišťovny v nabídce služeb po stránce kvality i ceny. Občan bude postaven do centra jejich pozornosti jako skutečný klient. Stát vytvoří legislativní rámec pro možnost regulace trhu a ochrany občana. ZMĚNA ROLÍ INSTITUCÍ ROLE STÁTU Dnes Stát namísto stanovení jasných pravidel a dohledu nad jejich dodržováním vyvolává svými zásahy do řízení zdravotnických zařízení a pojišťoven zmatky a finanční ztráty. Po reformě Stát musí chránit občana a naplňovat státní garance dostupnosti zdravotní péče. K tomu musí vykonávat tyto základní funkce: zajištění finanční dostupnosti zdravotních služeb pro všechny občany, regulace trhu se zdravotním pojištěním, registrace zdravotnických zařízení a udělování licencí k výkonu povolání, zajištění přístupu občana k informacím, financování a řízení urgentní přednemocniční péče, ochrana veřejného zdraví, regulace cen vstupů. ROLE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Dnes Zdravotní pojišťovny namísto efektivního hospodaření ve prospěch klientů financují stávající zdravotnická zařízení, a to bez ohledu na objem a kvalitu jejich služeb. Po reformě Zdravotní pojišťovny musejí být plně zodpovědné za svou finanční bilanci a za nasmlouvání kvalitní a efektivní péče pro své pojištěnce. K tomu musejí disponovat náležitou motivací a pravomocemi. TOMÁŠ JULÍNEK [ 13]

15 ROLE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ Dnes Zdravotnická zařízení, namísto zefektivnění provozu a zkvalitnění péče, spoléhají na záchranu z rukou státu. Jejich dozorčí rady ani management přitom nenesou zodpovědnost za finanční výsledky. Po reformě Musí být zajištěn rozvoj těch zdravotnických zařízení, která jsou schopna nabídnout kvalitní služby za odpovídající cenu a přimět tak ostatní poskytovatele ke zlepšení výkonu nebo k opuštění trhu. ROLE OBČANA Dnes Občané jsou nuceni plně se spoléhat na stát, neboť stávající systém jim ani aktivní roli neumožňuje. Pokud se o to přesto pokusí, v cestě jim stojí legi-slativa a nedostatek informací. Po reformě Občanům bude umožněn svobodný a aktivní přístup k péči o vlastní zdraví s takovou mírou zodpovědnosti, jaká jim vyhovuje. Musí samozřejmě platit, že převzetí zodpovědnosti bude znamenat potenciální prospěch NÁVRH ZMĚNY FINANCOVÁNÍ TOMÁŠ JULÍNEK [ 14] ZÁKLADNÍ PRINCIPY Cílem navrhované změny financování je zachovat všeobecnou dostupnost zdravotní péče a současně umožnit občanům, aby sami rozhodovali, jakou zdravotní péči potřebují, chtějí a kolik jsou ochotni za ni zaplatit. Systém je navržen tak, aby občanům: poskytoval finanční zabezpečení v nemoci, dovoloval rozhodovat o všech důležitých aspektech čerpání zdravotních služeb, včetně jejich finančního dopadu, ponechával občanům prospěch ze všech rozhodnutí, která povedou k odpovědnému čerpání zdravotní péče Návrh zásadně odmítá dělení zdravotnictví na veřejné a soukromé. Jednotný způsob financování veškeré zdravotní péče odstraní dvojí placení, jak je známe z dnešního systému.

16 ODPOVĚDNOST ZA HOSPODÁRNOST Základní navrhovanou změnou financování je vložení rozhodovací pravomoce o způsobu a ceně léčby do rukou občana. Veřejné zdroje již dále nebudou sloužit k plošnému financování zdravotnictví, ale ke konkrétním platbám za provedené zdravotní služby zvolené občanem. Občan tedy nebude rozhodovat jen o svých soukromých financích, ale o části veřejných prostředků. V případě potřeby nadstandardní péče se bude moci svobodně rozhodnout pro navýšení částky na svém osobním účtu ze svých soukromých zdrojů, což mu dnešní systém zakazuje. OSOBNÍ ÚČTY A TRH ZDRAVOTNÍCH PLÁNŮ Veřejné finanční prostředky, které se budou od občanů vybírat podobně jako dnes, budou přerozděleny v zájmu zajištění všeobecné dostupnosti zdravotní péče přímo na osobní zdravotní účet občana. Osobní účet bude spravovat státem licencovaná zdravotní pojišťovna, kterou si občan vybere. Nákupčím zdravotních služeb pro občana bude zdravotní pojišťovna. Zdravotní pojišťovna nabídne svým klientům několik zdravotních plánů. Každý občan si jeden z nich vybere. Uvedení zdravotního plánu na trh je podmíněno státní licencí. Všechny zdravotní plány budou obsahovat povinné pojištění definovaného balíku zdravotních služeb (dále jen povinné pojištění). Rozsah povinného pojištění určí zákonem stát. Povinné pojištění kryje hlavně nákladnou a neočekávanou zdravotní péči. Zdravotní plány se budou odlišovat rozsahem nepovinného doplňkového pojištění. Mohou se odlišovat v každém z následujících parametrů: krytí nákladů na zdravotní služby nad rámec povinného pojištění, způsob zajištění zdravotních služeb, míra spoluúčasti osobního účtu jednotlivce, bonusy v závislosti na životním stylu nebo za účast na preventivních akcích. Systém bude nastartován tak, že všechny existující zdravotní pojišťovny budou po dobu určenou státem povinny nabízet dnešní rozsah krytí zdravotních služeb za předplatné rovnající se veřejnému příspěvku na osobní účet jako jeden ze svých plánů. V rámci takového plánu však bude uplatněna definovaná regulační spoluúčast, financovaná z osobního účtu pojištěnce. TOMÁŠ JULÍNEK [ 15]

17 INFORMOVANOST O CENÁCH A KVALITĚ Státem garantované informace umožní občanům provést kvalifikovanou volbu, kde, kým a jakým způsobem chce být léčen. Adekvátní výběr mu umožní také konzultace s lékařem, který bude motivován objasnit pacientovi možnosti a postupy léčby včetně ekonomických dopadů. Součástí ochrany pacienta musí být existence nezávislých organizací pro měření kvality a účinnosti léčby, které budou současně využívány i všemi ostatními subjekty systému. MOTIVACE K ŠETRNOSTI Ušetřený zůstatek na účtu občana může být na základě zákona a smluvního vztahu se zdravotní pojišťovnou: vybrán a použit pro jiné soukromé účely, ponechán na účtu jako záloha pro další nečekané zdravotní potřeby, převeden na osobní zdravotní účet rodinných příslušníků, Osobní účet bude součástí dědictví. TOMÁŠ JULÍNEK [ 16] 4. SHRNUTÍ Pro reformu českého zdravotnického systému je zcela prioritní otázka, zda stále se opakující krize jsou pouze důsledkem špatného vládnutí, nebo systému jako takového. Zahraniční zkušenosti, obecná ekonomická analýza, živelný rozvoj nabídky služeb a v neposlední řadě její finanční náročnost musí vést zcela logicky k systémovému řešení. Každá zásadní reforma má svá úskalí, náklady a aspekty proveditelnosti. Technologie řešení byly důsledně poměřovány s únosností změn, přičemž před riziky prudké změny ochraňuje návrh především občany. Respektuje návyk na bezplatný systém v ČR, evropský společensko-historický kontext a nárok na zajištění zdravotní péče vyplývající z Ústavy (Listina práv a svobod čl. 31). Zároveň respektuje dosud upírané právo na individuální volbu s přijetím vlastní odpovědnosti. Nezakrývá, že pro úspěšnost případného projektu je důležité, aby se významná část obyvatel přiklonila při své volbě právě k tomuto principu. Hlavním motorem pro postupné změny chování občanů v systému a pro odbourání neperspektivního návyku na bezplatnou péči musí být cílená a permanentní informační kampaň. Návrh se úmyslně vyhýbá nesprávnému a pokryteckému termínu solidarita. Povinné sdílení nákladů na zajištění zdravotní péče bohatších s chudšími a zdravých s nemocnými nahrazuje korektními termíny: přerozdělení finančních prostředků podle rizika, popř. subvencování osobního účtu. Dostupnost zdravotní péče je vnímána prostřednictvím nástrojů k financování zdravotních potřeb jednotlivce, rovnost je zde rovností při volbě zdravotního plánu. Největší změny musí v první fázi přijmout stát, po něm zdravotní pojišťovny a zásadním změnám se samozřejmě nevyhnou ani poskytovatelé. Návrh předkládá

18 řešení, které je šité na míru, a je tedy zcela originální, i když v sobě zahrnuje i neoriginální, již prověřené metody a kroky. Pro jeho vytvoření byly využity poznatky ekonomické teorie, byly zmapovány všechny významné reformní snahy ve světě, byla provedena identifikace se slepými a rizikovými cestami, to vše při respektování obecných legislativních podmínek, platných v právním řádu ČR. Hlavním cílem návrhu je vytvořit systém otevřený a pružný, schopný vyrovnat se s ekonomickou nerovnováhou bez destabilizujících krizí, a zároveň stanovit jasně definovaná stavítka, s jejichž pomocí lze eliminovat případnou vnitřní nerovnováhu. Další postup se neobejde bez expertní práce s modelováním a propočty. Pro korektní diskusi je dále nezbytné demytologizovat zdravotní péči a začít ji vnímat jako běžný sektor ekonomiky, jehož specifika je možné pojmenovat a v řešení zohlednit. 5. SLOVO NA ZÁVĚR Na počátku si tvůrci tohoto návrhu položili základní otázku: Kdo potřebuje reformu českého zdravotnictví? Sociální demokraté nás přesvědčují, že reformu potřebuje stát, aby se dokázal vypořádat s financováním českého zdravotnictví. Občanská demokratická strana chce vrátit pojmu zdravotní péče původní obsah, dát mu lidský rozměr. Jsme přesvědčeni, že reformu potřebuje občan, aby získal kvalitní a dostupnou zdravotní péči, a právě tato skutečnost je základním východiskem, smyslem a cílem navrhovaných změn. Reforma musí nutně vést k tomu, aby se znovu navázal těsný a důvěryhodný vztah mezi lékařem a pacietem, protože jeden bez druhého se neobejdou. Proto musí lékař znát skutečné potřeby pacienta, a ne se spokojit jen s diagnózou. K pacientům musí přistupovat individuálně, a přitom uvažovat v souvislostech zvážit rodinnou anamnézu, pacientovy osobní problémy, potřeby a touhy. Cílem usilování lékaře musí být tedy zvyšování kvality života obyvatel v duchu individuálních potřeb jednotlivce, a ne jen využívání nákladných technologií. Pacient má přitom právo být podrobně informován o postupu, smyslu a vyhlídkách léčby a samozřejmě o její ceně. Má právo vybrat si takový způsob léčby, který mu přinese uspokojení a současně musí být připraven přijmout jistou část zodpovědnosti za ekonomický dopad tohoto výběru. Významným rysem návrhu je pozornost upřená na seniory, jejichž počet vzhledem ke zbytku populace se bude v dohledné době razantně zvyšovat. Nový systém bude seniorům vytvářet plnou podporu pro to, aby mohli vést i v důchodovém věku plnohodnotný a aktivní život. Úloha ostatních zainteresovaných institucí musí spočívat ve vytváření takového prostředí, aby se tento cíl dařilo co možná smysluplně naplňovat. Jen tak můžeme vybudovat základ zdravého zdravotního systému, který s sebou ponese díky své samoregulační schopnosti i řešení ekonomických problémů. TOMÁŠ JULÍNEK [ 17]

19 MUDr. PAVEL HROBOŇ předseda správní rady občanského sdružení Reforma zdravotnictví forum.cz ] JAK BY SE EVROPSKÁ UNIE MOHLA UPLATNIT VE ZDRAVOTNICTVÍ (KDYŽ UŽ JI TU MÁME). Ve své zprávě "Modernizace sociálního zajištění pro vytvoření kvalitní, dostupné a udržitelné zdravotní péče a dlouhodobé péče" nabízí Evropská komise Evropské radě, parlamentu, příslušným výborům a tedy i svým členským státům definici tří základních cílů, které by národní systémy zdravotního zabezpečení měly naplňovat. Patří mezi ně zajištění dostupnosti zdravotní péče pro každého, podporování vysoce kvalitní péče a zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti vysoce kvalitní péče pro všechny. S těmito cíli, tak jak jsou na velmi obecné úrovni formulovány, nelze než souhlasit. Návrh reformy českého systému zdravotnictví připravený občanským sdružením Reforma zdravotnictví - forum.cz (www.zdravotnireforma.cz) se k těmto základním principům hlásí a ve svých jednotlivých opatřeních z nich přímo vychází. Vedle obecné proklamace je ale třeba podívat se více zblízka na to, co si pod těmito pojmy představuje Unie, jak je upřesňujeme a naplňujeme v našem návrhu reformy a kde jsou shody, sporná místa a naopak potenciální zdroje inspirace. Jsme si jisti, že můžeme nabídnout určitá témata, jejichž standardizované řešení na celoevropské unii by bylo na rozdíl od některých jiných činností Komise ku prospěchu všem, zejména pak samotným občanům EU. PAVEL HROBOŇ [ 18] Mluvíme-li o kvalitě péče, má Evropská unie ve zmíněné zprávě Komise na mysli především cílové zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a kvality jejich života. Mezi cestami, jak tohoto vytouženého stavu dosáhnout, se mimo jiné píše o podpoře takových postupů, léků a technologií, jejichž efektivnost je vědecky podložena, o tom, že muži a ženy potřebují různou péči a že by na to národní systémy neměly zapomínat, o tom, že je třeba podporovat vzdělávání zdravotníků a zajistit efektivní koordinaci všech zúčastněných v jednotlivých národních systémech, i o tom, že je potřeba definovat práva pacientů a jejich rodin. Co může Komise v oblasti zdravotnictví udělat mimo vydávání vágně znějících doporučení členským státům?

20 Je pravda, že zdravotnictví, organizace a poskytování zdravotních služeb, jsou plně v kompetenci členských států (článek 152 Smlouvy o evropském společenství (EC)). Naproti tomu ale existuje celá řada pravidel vnitřního trhu (i rozhodnutí Evropského soudního dvora), která jsou ve svém souhrnu pro zdravotnictví a jeho trh mnohem důležitější než pravidla stanovená příslušnou kapitolou smlouvy o evropském společenství (pohyb zdravotnických pracovníků, podmínky poskytnutí zdravotní péče v jiném členském státě apod.). Pokud má tedy Evropská Komise skutečně snahu něco v oblasti zdravotnictví, a konkrétně kvality péče, opravdu udělat, měla postavit za pacienta - spotřebitele. Nebylo by na škodu, kdyby místo planých výroků o podpoře zdraví a koordinace mezi všemi zúčastněnými v rámci jednotlivých systémů, Komise například zajistila či podpořila vytvoření standardizovaných indikátorů kvality, pomocí nichž by bylo možno měřit kvalitu zdravotní péče v každém zdravotnickém zařízení v Unii a výsledky porovnávat nejen na národní úrovni, ale i mezi jednotlivými státy. Vytvoření jednotných postupů pro sledování kvality poskytovaných služeb by zároveň jistě přispělo k podpoření dostupnosti zdravotních služeb, alespoň mezi těmi státy, které jsou na podobném stupni ekonomického rozvoje. Jde o to podpořit vznik pro občany-laiky srozumitelných informací nejen o kvalitě poskytovaných služeb jednotlivých zdravotnických zařízení, ale i například informace o čekacích dobách klientů jednotlivých zdravotních pojišťoven a fondů, apod., a to na úrovni všech států EU. Tyto informace je samozřejmě nutné interpretovat v kontextu ekonomické situace jednotlivých států. Neexistuje ale žádný důvod, proč by neměla být srovnávána dostupnost a kvalita zdravotní péče například mezi zeměmi Beneluxu nebo naopak zeměmi bývalé Visegrádské skupiny. Třetím cílem, který pro oblast zdravotnictví Unie stanoví, je udržitelnost zdravotních systémů, a to nejen po stránce finanční, ale i co se týká lidských zdrojů. Unie zde členským zemím nabízí celou škálu možností, jak se s udržitelností vypořádat. Od vytvoření preventivních a léčebných standardů, přes "postarání se, aby systém byl správně financován", až po zvýšení efektivnosti systému cestou decentralizace. Nejsem si jist, zda formulace týkající se financování vznikla z důvodu vyhnout se obvinění z překročení pravomocí Komise, nebo z čisté bezradnosti, jak udržitelné financování zajistit. Rozhodně to nebude lehké a ve zdravotnictví bude třeba zbourat řadu zažitých tabu včetně pokryteckého lpění na absolutní rovnosti v přístupu ke všem zdravotnickým službám. Určitě bych ale nechtěl, aby Komise navrhovala členským zemí jak mají jednotně financovat zdravotnictví. To, co je možné na úrovni EU zajistit, je především zabránit vynětí PAVEL HROBOŇ [ 19]

2. NÁVRH ODS NA ZMĚNU SYSTÉMU ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE 107 4. SHRNUTÍ 114 5. SLOVO NA ZÁVĚR 114

2. NÁVRH ODS NA ZMĚNU SYSTÉMU ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE 107 4. SHRNUTÍ 114 5. SLOVO NA ZÁVĚR 114 Chtít zdraví Tomáš Julínek stínový ministr zdravotnictví ODS MUDr. Tomáš Julínek se narodil 7. 11. 1956 v Brně, kde žije dodnes. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Nastoupil do

Více

Chtít zdraví. Tomáš Julínek stínový ministr zdravotnictví ODS

Chtít zdraví. Tomáš Julínek stínový ministr zdravotnictví ODS Chtít zdraví p r o z d r a v o t n i c t v í Tomáš Julínek stínový ministr zdravotnictví ODS č. 7/2004 modrá šance pro zdravotnictví Tomáš Julínek stínový ministr zdravotnictví ODS MUDr. Tomáš Julínek

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Nutné role státu ve zdravotnictví. MUDr. Pavel Hroboň, M.S.

Nutné role státu ve zdravotnictví. MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Nutné role státu ve zdravotnictví MUDr. Pavel Hroboň, M.S. 1 SHRNUTÍ DNEŠNÍ PREZENTACE Stát má mít ve zdravotnictví pouze omezenou roli tvůrce pravidel a regulátora, ale musí ji vykonávat lépe než dnes

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008

REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008 REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008 PROGRAM DNEŠNÍ PREZENTACE Zdravotnictví jako součást hospodářské politiky Fáze a důvody reformy zdravotnictví Opatření v oblasti

Více

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010 Moderní,, dostupné a vstřícn cné zdravotnictví Co jsme udělali... Moderní specializovaná péče bez protekce a korupce Ochranné limity pro nejvážněji nemocné Nové národní preventivní a screeningové programy

Více

Reforma zdravotnictví Milan Kubek

Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví 14+1 změna ministra Julínka 1. Občan bude mít přehled o tom, na jakou péči má nárok, kdo a kde mu ji poskytne. 2. Občané budou informováni o kvalitě

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky Tomáš Julínek ministr zdravotnictví Etapy reformy Reforma svéprávného pacienta Reforma pro ohroženého pojištěnce Pro současnost 2007-2010 Odpovídá ministr Julínek

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST V oblasti práva zaměstnanců na informace a konzultace doplňuje Evropská unie ve svých činnostech členské státy tím, že přijímá opatření, s cílem podporovat

Více

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI))

Rezoluce Evropského parlamentu o účtování poplatků za dopravní infrastrukturu (2000/2030(INI)) Otázka harmonizovaného zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury je podle Bílé knihy Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout (Modrá knižnice sv. 88) jednou z prioritních otázek. Stanovisko

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší

Více

Politika zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu, ODS Českomoravská elektrotechnická asociace Třeboň, 24. listopadu 2005 Milan Cabrnoch 2004 poslanec EP, ODS, výbor pro zaměstnanost

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

lní dny 2005 MUDr. Milan Cabrnoch Member of the European Parliament

lní dny 2005 MUDr. Milan Cabrnoch Member of the European Parliament Pražsk ské dentáln lní dny 2005 MUDr. Milan Cabrnoch Member of the European Parliament Čeští poslanci v EP 1. květen 2004 vstup ČR do Evropské unie 11.-12. červen 2004 první volby do Evropského parlamentu

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř)

Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř) Ukončení důchodového spoření (tzv. II. penzijní pilíř) Pracovní materiál Ministerstva financí ČR, odboru Finanční trhy II, obsahující základní nástin možných způsobů ukončení II. pilíře 1. Definice problému

Více

Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče. MUDr. Pavel Hroboň, M.S.

Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče. MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S. SHRNUTÍ DNEŠNÍ PREZENTACE Zdravotní pojišťovny mají vedle krytí rizika svých klientů také roli nákupčích zdravotní péče. V této roli působí

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR Leoš Heger, Praha 24. 11. 2010 PROBLÉMY spokojenost pacientů / zdravotníků napětí mezi zdroji a objemem péče chování pacientů v mezních stavech implicitní

Více

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr.

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr. Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů MUDr. Milan Kubek Experiment prosazovaný silou Zdravotnictví funguje proč tedy ten

Více

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29 00327/11/CS WP 180 Stanovisko č. 9/2011 k revidovanému návrhu odvětví na rámec pro posuzování dopadů aplikací RFID na soukromí a ochranu údajů

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Financování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz TEZE ROZVOJE ehealth V ČESKÉ REPUBLICE ABSTRAKT České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz Abstrakt, strana 2 (celkem 5) Motto:

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady. PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost. volnost Vysoká efektivita

CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady. PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost. volnost Vysoká efektivita CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady předpis vztahy PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost volnost Vysoká efektivita Politická cena Kontraktační Neudržitelnost povinnost rozpočtu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Pravidla chování SCA

Pravidla chování SCA Pravidla chování SCA 1 Pravidla chování Pravidla chování SCA SCA se zavazuje k vytváření hodnot pro své partnery, jakož i k budování vztahů se svými zaměstnanci, zákazníky, spotřebiteli, akcionáři a ostatními

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

Lékařské ošetření v Evropě. Na co musím dávat pozor?

Lékařské ošetření v Evropě. Na co musím dávat pozor? Lékařské ošetření v Evropě Na co musím dávat pozor? Úvod Od doby, kdy byly zrušeny hranice a se zavedením Eura, jsou nám evropští sousedé 1 mnohem blíže než dříve. Více a více lidí z pohraničních oblastí

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Agenda pracovní skupiny Představení a principy plánu Medipartner Management diabetu v plánu Medipartner Diskuse klíčové faktory úspěchu kvalitního

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 MODELY ZDRASYSTÉMŮ Struktura zdravotnického systému není věcí odborníků, nýbrž politiků; v demokratických systémech je odrazem názoru

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 136/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 136/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 136/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Doplňková smlouva pozměňující Smlouvu

Více

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče ing. Petr Nosek, MZČR INMED, 22.11.2012 Řešení kontrol a přehledů péče ze strany plátce, poskytovatele a pacienta. Co je nejefektivnější?

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb.,

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb., SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška č. 619/2006 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté péče hrazené z

Více

Úvod Regionální specifika Změněné rámcové podmínky Přeshraniční spolupráce

Úvod Regionální specifika Změněné rámcové podmínky Přeshraniční spolupráce Úvod Regionální specifika Spolupráce ve zdravotnictví, která má v jiných evropských regionech již dlouhou tradici (např. v rámci euroregionů), se ve střední Evropě dosud téměř nekonala. Důvodem je především

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Evropské statementy o nemocničním

Evropské statementy o nemocničním Evropské statementy o nemocničním lékárenství V následujícím textu jsou uvedeny Evropské statementy o nemocničním lékárenství. Jedná se o společně přijaté vyjádření, čeho by měly všechny evropské systémy

Více

Problémy, které se dlouhodobě neřešily

Problémy, které se dlouhodobě neřešily ZDRAVOTNICTVÍ v ČR Jeden z nejlepších a nejdostupnějších systémů v Evropě a na světě Široké pokrytí nároků občanů garantované Ústavou čl. 31 Nejmodernější technologie Vysoce kvalifikovaný personál 2 Problémy,

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče

MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008 Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče Měření výkonnosti Slovo výkonnost je českou obdobou slova performance

Více

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma zdravotnictví-forum.cz Tomáš Macháček Seminář IPVZ Praha, leden 2009 PŘÍBĚH REFORMY ČÁST PRVNÍ 2003 tři muži ve člunu 2004 založení o.s. Reforma

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Problémové okruhy Přístup k léčbě Zákon o zdravotních službách,

Více

Principy zdravotního připojištění

Principy zdravotního připojištění Principy zdravotního připojištění Doc. Martin Dlouhý IPVZ Praha, VŠE v Praze 23.10.2007 Praha Osnova přednášky 1. Proč zdravotní připojištění? 2. Co je zdravotní připojištění? 3. Typy zdravotního připojištění

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2015 1 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010 2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010 Zdraví je v lidském životě ústřední hodnotou a je třeba ho podporovat účinnými politikami

Více

Centrová péče je v centru pacient?

Centrová péče je v centru pacient? Centrová péče je v centru pacient? Setkání ČAVO, 30.11.2013 PhDr. Ivana Plechatá LF MU a Koalice vážné diagnózy plechata@med.muni.cz Důvody pro centralizaci Odbornost, know-how, zkušenost Koncentrace diagnostické

Více

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné

Více

VIZE ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2020. Ing. Petržela Oldřich MBA samostatný konzultant 4.1.2010

VIZE ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2020. Ing. Petržela Oldřich MBA samostatný konzultant 4.1.2010 VIZE ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2020 Ing. Petržela Oldřich MBA samostatný konzultant 4.1.2010 1 VIZE ZDRAVOTNICTVÍ 2020 PACIENT MÁ SVÉHO AGENTA (PL) PACIENT MÁ SVÉHO PRŮVODCE (SYSTÉM) PACIENT MÁ ZASTÁNÍ

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

STATUT FONDU MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU

STATUT FONDU MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU STATUT FONDU MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU Město Žďár nad Sázavou zřizuje na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a v souladu s 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů samostatný

Více

Reforma zdravotnictví: důvody, proč cesta jak a první kroky

Reforma zdravotnictví: důvody, proč cesta jak a první kroky Reforma zdravotnictví: důvody, proč cesta jak a první kroky Reforma zdravotnictví-forum.cz Tomáš Macháček, Healthreform.cz poradce ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Rok 2006 Vynaložili jsme

Více

9 Financování sociálního zabezpečení

9 Financování sociálního zabezpečení 9 Financování sociálního zabezpečení Obsah : 9.1 Principy a modely sociálního zabezpečení. 9.2 Metody sociálního zabezpečení. 9.3 Způsoby financování sociálního zabezpečení. 9.4 Systémy financování sociálního

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Reforma zdravotnictví a role HTA

Reforma zdravotnictví a role HTA Reforma zdravotnictví a role HTA MUDr. Pavel Vepřek listopad 2012 České zdravotnictví je na půli cesty od přídělového systému k regulovanému trhu: 6 + 1 zdravotních pojišťoven, ale... svobodná volba poskytovatele

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

SROVNÁNÍ SYSTÉMU POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČESKÉ REPUBLICE A NIZOZEMSKU

SROVNÁNÍ SYSTÉMU POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČESKÉ REPUBLICE A NIZOZEMSKU SROVNÁNÍ SYSTÉMU POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČESKÉ REPUBLICE A NIZOZEMSKU Ing. Alena Vašků Mezinárodní seminář s účastí nizozemských expertů na téma INOVACE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH se zaměřením na osoby

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Refo f rmy m p ro lidi NE proti lidem Otev Ote ř v ete o i Kampaň ČMKOS

Refo f rmy m p ro lidi NE proti lidem Otev Ote ř v ete o i Kampaň ČMKOS Reformy y pro p lidi NE pproti lidem Otevřete oči Kampaň ČMKOS 6 lží Jaromíra DRÁBKA První lež Teorii, že privatizace povede ke zvýšení důchodů, prosazovala v polovině 90. let také Světová banka. Teorie

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

ISO 9001- ISO TS16949

ISO 9001- ISO TS16949 Zkušenosti firem se zaváděním systému managementu jakosti ISO 9001- ISO TS16949 Zpracoval: Jaroslav KYSELA Každý z nás preferuje kvalitu. Kupujeme kvalitnější zboží. Kvalita za rozumnou cenu. Kvalitu

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.11.2007 SEK(2007) 1497 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních

Více

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

Konference RS ČR 2013

Konference RS ČR 2013 Konference RS ČR 2013 Financování zdravotnictví Praha, 12.12.2013 Vývoj po roce 1989 vznik Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) k 1.1.1992, převedení financování zdravotnictví ze státního rozpočtu na financování

Více

Zdravotnické prostředky: Stav a výhledy úhradové regulace. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR

Zdravotnické prostředky: Stav a výhledy úhradové regulace. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR Zdravotnické prostředky: Stav a výhledy úhradové regulace JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR Východiska Co mají občané právo očekávat? Vztah zdravotník-pacient: ochrana

Více

MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ MEZI MINISTERSTVEM FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM FINANCÍ ESTONSKÉ REPUBLIKY

MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ MEZI MINISTERSTVEM FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM FINANCÍ ESTONSKÉ REPUBLIKY MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ MEZI MINISTERSTVEM FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM FINANCÍ ESTONSKÉ REPUBLIKY ZA ÚČELEM PROVÁDĚNÍ SIMULTÁNNÍCH DAŇOVÝCH KONTROL Preambule Ministerstvo financí České republiky

Více

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger

Souvislosti důchodového systému. Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Souvislosti důchodového systému Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu Praha, 7.května 2015 RNDr. Jiří Schlanger Mandát odborné komise Základní cíle: změny důchodového systému v širším sociálně

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Přehled navrhovaných změn v oblasti: 1) důchodové 2) sociální 3) daňové 4)

Více