Metodika pracovních postupů pro osoby se zdravotním postižením

Transkript

1 pro osoby se zdravotním postižením Autor: Odborná spolupráce: Andrea Koblasová Mgr. Monika Macáková Jana Slámová Ladislav Reichman Milan Kadoch Jiří Stibor Soběslav 2013

2 Obsah Diakonie ČCE - střediska Rolnička...4 O projektu... 4 Proč vznikl a cílová skupina projektu...4 Souhrn cílů projektu:... 5 Chráněné dílny Rolnička... 5 Chráněná dílna... 5 Vybrané pracovně právní informace k zaměstnávání osob se zdravotním postižením... 6 Kdo je osobou se zdravotním postižením (OZP)...6 Podpora zaměstnanosti OZP... 7 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením...8 Další možné výhody zaměstnávání osob se zdravotním postižením...8 Zkušenosti s přijímáním zaměstnanců se zdravotním postižením a jejich zaměstnávání... 9 Zácvikový program v chráněné dílně...9 Průběh zácvikového programu:...10 Obecné zásady při zácviku nového pracovníka s mentálním postižením...11 č Obecný úvod pravidla pro práci v rukodělné dílně...14 Pracovní pomůcky, materiál a výrobní technologie...16 Výrobní technologie Ruční obrábění Komplexní popis pracovního postupu při zpracování konkrétního výrobku Výroba dřevěného zvířátka - slepička...26 č Obecný úvod pravidla pro práci v grafické dílně...39 Pracovní pomůcky, materiál a výrobní technologie

3 Komplexní popis pracovního postupu při zpracování konkrétního výrobku Výroba papírové záložky č Obecný úvod pravidla pro práci v Čajovně kavárně Rolnička...71 Pracovní pomůcky, materiál a výrobní technologie...73 Komplexní popis pracovního postupu při zpracování konkrétního výrobku Medovník č Obecný úvod pravidla pro pomocné a úklidové práce...90 Pracovní pomůcky, materiál a výrobní technologie...96 Komplexní popis pracovního postupu...96 Úklid toalety Rolnička nová šance pro osoby se zdravotním postižením

4 Úvod Naší snahou je reagovat na jeden z mnoha problémů osob se zdravotním postižením, kterým je nedostatek příležitostí pro plnohodnotné a dlouhodobé zařazení do pracovního procesu. Uvědomujeme si, že je třeba klást důraz nejen na zajištění zdroje obživy, ale také na zprostředkování seberealizace, která napomáhá k úspěšné sociální rehabilitaci osob se zdravotním postižením. Tato metodika vznikla na základě zkušeností pracovníků Diakonie ČCE střediska Rolnička v Soběslavi. Výsledkem jejich práce je mimo jiné i tento materiál, jehož cílem je jednak vytvořit srozumitelný pracovní návod a zároveň zprostředkovat zkušenosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením ostatním organizacím, které chtějí přispět ke zlepšení pracovního uplatnění těchto osob. Jedná se o jeden z dílčích výstupů níže popsaného projektu. Diakonie ČCE - střediska Rolnička Jsme různí, ale patříme k sobě. Každý člověk je jedinečný a zasluhuje respekt. Rolnička je křesťanské centrum poskytující sociální, vzdělávací, terapeutické, pracovní a rehabilitační služby šité na míru dětem a dospělým s různými typy postižení a jejich rodinám z Táborska, především okolí Soběslavi. Rolnička je tu proto, aby každý mohl s potřebnou pomocí dosáhnout osobního maxima a prožít celý život v sepětí s rodinou, přáteli a známými tam, kde se cítí doma. Středisko Rolnička, církevní právnická osoba, je typem neziskové organizace, která nabízí zejména sociální služby dětem a dospělým lidem s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od tří let z táborského regionu. Jednotlivé služby jsou individuálně přizpůsobeny potřebám klientům. Hlavním záměrem je, aby je služby provázely ve všech etapách jejich života, aby mohli v dětství i dospělosti s nezbytnou asistencí žít v sepětí se svou rodinou, přáteli, známými i širší komunitou, kde se cítí doma. Rolnička podporuje integraci, tedy přirozené a nenásilné začlenění lidí s postižením do života většinové společnosti. K úspěšné integraci je třeba těmto lidem poskytnout potřebnou míru podpory, a to ve všech směrech. O projektu Proč vznikl a cílová skupina projektu Projekt Rolnička nová šance pro osoby se zdravotním postižením je zaměřen na podporu osob se zdravotním postižením v regionu Táborska. Tato skupina má v důsledku svého postižení snížené možnosti uplatnění na běžném trhu práce. Důvodem bývá nízká kvalifikace, 4

5 nedostatečný rozvoj dovedností a chybějící příležitost pro získání pracovních návyků. Tomuto faktu napomáhá i celková absence agentur podporovaného zaměstnávaní či vzdělávacích programů pro lidi s mentálním postižením v regionu. Hlavním cílem tohoto projektu je zvýšení pracovní integrace osob s postižením a podpora získání a udržení pracovních míst pro tyto osoby. Projekt se snaží zabránit exkluzi a sociální izolaci lidí s různými typy postižení. Souhrn cílů projektu: umožnit osobám se zdravotním postižením vstup na trh práce a připravit je na roli zaměstnance zvýšit odbornou kvalifikaci osob s tímto typem postižení zvýšit informovanost a motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání osob s postižením Projekt byl realizován v chráněných dílnách střediska Rolnička a níže popsané pracovní postupy vycházejí z nabídky pracovních činností těchto dílen. Jednotlivé metodické kapitoly se nejprve věnují obecným pravidlům pro práci v chráněné dílně, včetně vstupních kritérií pro zaměstnance a jeho cílových kompetencí. Dále je zde podrobně popsán vybraný pracovní postup pro výrobu některého z produktů dílen, respektive pracovního postupu činnosti, s cílem popsat jednotlivé kroky, které je schopen zastávat člověk s postižením. Zároveň chceme ukázat konkrétní možnosti uplatnění zaměstnanců se zdravotním postižením a věříme, že tím přispějeme k rozhodnutí potencionálních zaměstnavatelů k vytvoření pracovních pozic pro osoby se zdravotním postižením. Chráněné dílny Rolnička Chráněná dílna vznikla ve středisku Rolnička v roce 1996 z potřeby poskytnout dospělým lidem s mentálním postižením možnost pracovního uplatnění s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a potřeby. Ke konci roku 2004 se chráněná dílna přestěhovala do nově zrekonstruované budovy v centru města v Bezděkově ulici. Nové větší prostory nejen rozšířily možnosti výroby, ale díky nim chráněná dílna mohla nabídnout zaměstnání více zaměstnancům s mentálním a kombinovaným postižením. Chráněná dílna Pojem chráněná dílna používáme z praktických důvodů, i když v současné době je správným terminologickým označením vymezená chráněná pracovní místa. Chráněná dílna Rolničky je rozdělena na několik menších dílen, které se zabývají každá jiným výrobním programem, 5

6 ale všechny musí velice dobře spolupracovat, neboť se často prostřednictvím dílčích produktů podílí na jedné zakázce. Grafická dílna grafická dílna je nejmladší dílna v Rolničce. V současné době je v ní zaměstnána jedna grafička. Dřevodílna V této dílně nyní pracuje 5 dělníků a mistr. Zde se vyrábějí jednoduché dřevěné výrobky např. dekorativní ptáčci, zvířátka, truhlíky na květiny, hodiny, věšáky, loutková divadla. Většina těchto výrobků je dále dekorována pomocí akrylových barev a vosku. Vznikají zde jednak již znovu nenapodobitelné originály, ale i výrobky vyráběné sériově. Keramická dílna V keramické dílně pracuje nyní šest zaměstnanců s postižením na pozici dělník a mistr. Pro dekoraci výrobků se používá technika voskování. Textilní dílna V této dílně pracují čtyři v současné době čtyři zaměstnankyně a mistrová. Vznikají zde výrobky z textilu jako jsou např. polštáře, tašky, patchworkové deky, textilní sáčky různých druhů na různé použití, jednoduché hračky pro děti. Výrobky jsou dekorovány různými technikami. Ke vzorování se používají techniky vyšívání, batiky, tisku - linoryt na látku, razítka, tisk na fólie, které se dále na látku nažehlují a sítotisk. Vybrané pracovně právní informace k zaměstnávání osob se zdravotním postižením Kdo je osobou se zdravotním postižením (OZP) Ve smyslu 67 zákona č.435/2004sb., o zaměstnanosti je osobou se zdravotním postižením fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní ve třetím stupni, ve druhém stupni, v prvním stupni dle zákona o důchodovém pojištění, nebo osoba zdravotně znevýhodněná dle zákona o zaměstnanosti. Při zaměstnávání OZP je třeba vycházet z faktu, že téměř každý člověk se zdravotním postižením má nějaké dispozice a silné stránky, které může při vhodném pracovním zařazení rozvíjet. Podaří-li se zaměstnat člověka na pozici, která odpovídá jeho vzdělání, dovednostem a nadání, stane se často velmi loajálním zaměstnancem. Mnoho lidí s postižením by chtělo pracovat, ale neumějí si práci najít nebo nejsou dostatečně motivováni. Míra postižení není jediným faktorem, které zaměstnávání ovlivňuje. Je to i obava zaměstnavatelů, neznalost problematiky a také ekonomická situace mnohých firem a institucí. Zaměstnáván OZP s sebou přináší nejen nové zkušenosti, ale díky němu může dojít k posílení důvěryhodnosti firmy na veřejnosti, může ovlivňovat vyšší přitažlivost pro investory a zaměstnance, odlišuje 6

7 firmu od konkurence a posiluje dobré image firmy. Vedle zvýšení produktivity a loajality práce může mít vliv i na zvýšení obratu a zisku, a také zvýšení nabídky a kvality vyráběných produktů či poskytovaných služeb. Lidem se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Pracovní rehabilitace - souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce ČR a hradí náklady s ní spojené. Krajská pobočka Úřadu práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace. Příprava k práci - zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR. Příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Specializované rekvalifikační kurzy - jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace. Podpora zaměstnanosti OZP Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením podporuje stát zejména prostřednictvím příspěvků, které poskytuje Úřad práce ČR (ÚP ČR), a to na vytvoření chráněného pracovního místa (CHPM) a následně také na úhradu nákladů spojených s jeho provozem. Při rozhodování o přiznání příspěvků na vytvoření CHPM bere ÚP ČR v potaz celkovou situaci na trhu práce v daném regionu. Příspěvek na zřízení CHPM Příspěvek je určen na pořízení potřebného vybavení. Podmínkou je, že takto vytvořené místo musí firma obsadit minimálně na tři roky. Pokud přijme člověka se zdravotním postižením, může dostat částku odpovídající maximálně osminásobku (195 tis. Kč) a v případě osoby s těžším zdravotním postižením pak dvanáctinásobku (293 tis. Kč) průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku. Jestliže zaměstnavatel zřizuje 10 a více chráněných pracovních míst, pak činí maximální výše poskytnutého příspěvku desetinásobek uvedené průměrné mzdy (244 tis. Kč) a čtrnáctinásobek pro osoby s těžším zdravotním postižením (342 tis. Kč). Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů Úřad práce ČR může na chráněné pracovní místo poskytnout zaměstnavateli nebo živnostníkovi se zdravotním postižením i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Žádost mohou firma nebo OSVČ podat nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, kdy takové místo zřídili a obsadili. Roční výše příspěvku činí nejvýše 48 tis. Kč. 7

8 Refundace mzdy Jestliže ve firmě pracuje na chráněných pracovních místech více než 50 procent OZP z celkového počtu zaměstnanců, může si zaměstnavatel zažádat i o příspěvek na refundaci 75 procent skutečně vynaložených nákladů na mzdy pracovníků se zdravotním postižením. Maximálně může na každého takového zaměstnance dostat osm tisíc korun měsíčně. Pokud bude CHPM obsazeno nejméně po dobu 12 měsíců, může si požádat o další dva tisíce na částečné krytí provozních nákladů. Celkem tak může získat na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením až 10 tis. Kč měsíčně. Když zaměstnavatel splní veškeré zákonem stanovené podmínky, je tento příspěvek nárokový. Sleva na dani Pokud firma zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může také uplatnit slevu na dani. V případě každého pracovníka s prvním nebo druhým stupněm invalidity činí sleva na dani 18 tis. Kč, v případě zaměstnance ve třetím stupni invalidity pak 60 tis. Kč měsíčně. Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Způsoby plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru, odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat. Další možné výhody zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnanci se zdravotním postižením mohou být stálými a loajálními zaměstnanci s velmi malou fluktuací. Zaměstnanec je často k práci velmi motivovaný, přičemž jednou z motivací je zařazení do pracovního kolektivu a dobře odvedená práce, což může mít větší váhu než výše finančního ohodnocení. Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením často zvládne pouze práci na zkrácený pracovní úvazek, což umožňuje domluvu o variabilitě výše úvazku podle potřeb zaměstnavatele. Zaměstnanec může svou zkrácenou pracovní dobou vypomáhat ostatním zaměstnancům v pracovní špičce dle domluvy se zaměstnavatelem, čímž dochází k efektivnějšímu využívání finančních prostředků. Zaměstnanec může nahradit nestálou měnící se brigádnickou sílu a být stálým a zaučeným zaměstnancem, na kterého se může zaměstnavatel spolehnout. 8

9 Zkušenosti s přijímáním zaměstnanců se zdravotním postižením a jejich zaměstnávání Odkud k nám zaměstnanci přicházejí V našem případě přichází většina zaměstnanců z řad studentů praktické školy Rolnička. To je možné především díky vzájemné spolupráci prostřednictvím praxe v průběhu studia praktické školy. Tato praxe probíhá v prostorách chráněných dílen a pod vedením mistra odborného výcviku, kdy se žáci učí technikám a výrobním procesům užívaných v CHD. Tato zkušenost (s prostředím i přístupem) zvyšuje šanci na uplatnění studentů v jejich budoucím zaměstnání. Někteří zaměstnanci před svým nástupem využívali sociální službu Sociálně terapeutické dílny Rolnička, jejímž jedním z cílů je pomoci získat a upevnit pracovní návyky a dovednosti pro uplatnění na pracovním trhu. Tato sociální služba také spolupracuje s chráněnou dílnou mimo jiné i tím, že zprostředkovává jednání mezi svými klienty, kteří mají pracovní potenciál, a budoucím zaměstnavatelem. Část zaměstnanců přichází také z běžného trhu práce, jelikož pro ně bylo obtížné zvládnout nároky běžného zaměstnání a zároveň potřebují z důvodu svého zdravotního omezení upravené podmínky a individuálnější přístup. Zácvikový program v chráněné dílně Zácvikový program je aktivita, která vznikla v rámci projektu za účelem umožnit lidem se zdravotním postižením získat dostatek času a potřebné míry podpory pro osvojení si základních pracovních návyků a dovedností a připravit se tak na zaměstnání v některé z chráněných dílen nebo na otevřeném trhu práce. Byl určen pro osoby se zdravotním postižením, které uvažují o získání práce v CHD či na běžném trhu práce. V průběhu této aktivity v rozsahu 140 hodin měli zájemci možnost vyzkoušet si, případně naučit se pracovní dovednosti v keramické, textilní dílně a dřevodílně. Realizaci tohoto programu zajišťovali vedoucí pracovní integrace, asistent pracovní integrace a mistři jednotlivých dílen. Tento program probíhal přibližně v délce 7 měsíců na základě písemné Dohody o účasti v zácvikovém programu (nejednalo se o zaměstnání na základě pracovní smlouvy) a v rozsahu cca 6 hod./týdně. Účast byla pro účastníky bezplatná a zároveň bez nároku na finanční odměnu. Program byl ukončen závěrečnou praktickou zkouškou, která obnášela samostatné zhotovení konkrétního výrobku, který byl předmětem zácviku, a v případě úspěšného ukončení obdržel absolvent certifikát. Zácvikový program byl určen osobám se zdravotním postižením. Základním kritériem pro přijetí byl aktivní zájem o získání práce a předpoklad schopnosti naplnit základní cíle zácvikového programu (viz. výše) 9

10 Průběh zácvikového programu: Ze zkušeností víme, že častou překážkou dobrému pracovnímu výkonu může být strach z neúspěchu, špatná předchozí zkušenost, stud a nejistota. Z toho důvodu jsme věnovali dostatek času na vzájemné seznámení se účastníků s mistry a asistentem. Při práci věnovali mistři pozornost jakýmkoli, i drobným, úspěchům s cílem podpořit dostatečné sebevědomí důležité pro učení dalších činností. Stejně tak bylo důležité ukázat, že nezdařilé výrobky se dají opravit a tím naučit účastníky tuto opravu samostatně provést či zaměřit pozornost na dobře provedené části zadaného úkolu a v tom je rozvíjet. Zácvik vždy začínal úvodní instruktáží v dílně, kde proběhlo seznámení s pracovním úkolem a vysvětlení užitečnosti výrobku či jeho důležitosti pro dílnu. Tím se mistři snažili vést účastníka k uvědomění sounáležitosti s dílnou a k zodpovědnosti za výkon. Opakovaně a průběžně se ujišťovali, zda účastník chápe, co se od něj očekává. Každé činnosti předcházelo poučení o bezpečnosti, včetně správného používání nástrojů a jeho pojmenování, což vedlo mimo jiné k rozšíření slovní zásoby o názvy nástrojů či pojmů běžně používaných při konkrétní pracovní činnosti. Jako užitečné se potvrdilo mít při náročnějších úkolech vždy rozpracovaný postup na dílčí cíle a vyhotovený výrobek jako vzor. Důležitou součástí těchto postupů jsou i kroky, které předcházeli samotné výrobě (např. převlečení do pracovního oděvu, přezutí, dodržování včasného příchodu, příprava pracovní plochy, orientace v dílně, úklid pracovní plochy a příprava pomůcek). Na začátku mistr ukázal pracovní postup celého výrobku, poté tento postup rozfázoval, znova postupně ukázal a řádně popsal. Spolu s účastníkem jednotlivé fáze nacvičovali tak dlouho, dokud si je účastník neosvojil. Nikdy se při nácviku nepokračovalo k další fázi, dokud účastník samostatně nezvládl předešlou. Často tedy bylo zapotřebí mnohonásobného opakování. Vždy si ale uživatel po čase dokončil svůj výrobek. Při osvojování obtížné činnost bylo přínosné vyzdvihovat činnosti, které účastník zvládne již samostatně. Což vedlo k posílení sebedůvěry a povzbuzení k zvládnutí překážek a snaze eliminovat častý strach z neúspěchu. Po nácviku fáze výroby, ve které nedošlo k úplnému osvojení, následovala činnost již snadněji osvojitelná, aby se účastníkovi dopřál pocit úspěchu a povzbudil se jeho zájem pro učení nových činností (pro práci). Pokud se činnost ukázala pro účastníka příliš náročná a opakovaně nedocházelo k zlepšení, vyhodnotila se jako nevyhovující a nadále se již nerozvíjela. Práce se zaměřila na jiné činnosti sepsané v individuálním pracovním plánu. Často se projevovala velká míra aktivity a specifické obtíže se soustředěním, proto bylo potřeba účastníkům připomínat zadání a vést je k vykonání pouze zadaného úkolu. Účastnici zácviku často chvátali a nebyli ve své práci přesní, mistři respektovali možnou míru vnitřních schopností, ale zdůrazňovali požadavek výsledné kvality výrobku, bez ohledu na tempo jeho 10

11 zhotovení. Důraz byl kladen na kvalitu výrobku odpovídající požadavku pro přijetí do zaměstnání v chráněné dílně a tím spojenou finanční odměnou za kvalitní zhotovení. Ukončení zácvikového programu a zaměstnání V závěru členové týmu zhodnotili průběh zácviku. Vyhodnotili úsilí, kázeň, kvalitu práce, samostatnost. Zdůraznili zvládnutí daného úkolu a vyzdvihli činnosti, které se účastníci naučili dělat kvalitně. Vedli účastníky k utvrzení v jejich schopnosti zvládnout práci samostatně. Zácvikový program úspěšně ukončilo 6 účastníků (z celkového počtu 7 osob se ZP), kteří získali certifikát o absolvování tohoto programu spolu s vyhodnocením, jaké činnosti si zcela osvojili. V současné době mají 3 účastníci tohoto programu uzavřenou pracovní smlouvu v chráněné dílně střediska Rolnička, což považujeme za velmi dobrý výsledek. V případě zaměstnání je s každým novým zaměstnancem uzavřena řádná pracovní smlouva. Výši úvazku určuje zaměstnavatel společně se zaměstnancem, s přihlédnutím k jeho specifickým potřebám. Rozpětí výše úvazků v CHD je od 3 do 7,5 hodiny denně. Po přijetí nastává období tříměsíční zkušební doby, během které mistr svého zaměstnance instruuje a zaučuje v nových výrobních programech. Na základě individuálního přístupu ke každému zaměstnanci se mistr snaží pro nového zaměstnance najít optimální činnosti s ohledem na zachování efektivity výrobního procesu a zároveň zdraví každého zaměstnance. V průběhu zkušební doby mistr rozhodne o zachování pracovního poměru nového zaměstnance, v případě závažných nedostatků o jeho ukončení. Díky efektivitě zácvikového programu je tato zkušební doba méně zatěžující jak pro mistry v dílně, tak i pro nové zaměstnance a jejich kolegy. Obecné zásady při zácviku nového pracovníka s mentálním postižením 1. Vše názorně ukazujte Pracovní činnost nestačí pouze vysvětlit, je třeba ji předvést. Během podrobného vysvětlování názorně provádějte jednotlivé úkony. Pak nového pracovníka nechte, aby si každý úkon vyzkoušel, předvedl vám jej a vysvětlil. Mnoho lidí s mentální retardací lépe pochopí, co mají dělat, když to vidí a slyší. 2. Rozdělujte úkoly Řada pracovních činností a úkolů sestává ze série jednotlivých úkonů. Jsou-li komplikované úkoly nebo úkoly sestávající z více kroků vysvětlovány příliš rychle, může z toho být nový zaměstnanec zmatený. 11

12 Raději rozdělte úkol na jednotlivé kroky. Pak mu každý krok předveďte a vysvětlete. Nakonec nechte zaměstnance všechny kroky zopakovat a předvést. 3. Vyjadřujte se zřetelně a stručně Při zapracovávání a řízení pracovníka se vyhýbejte technickým nebo komplikovaným výrazům. Vysvětlování pracovních úkolů nepřehánějte. Používejte přesné, věcné instrukce. Nepoužívejte abstraktní vysvětlování. Nejúčinnější je jasné a stručné vyjadřování. 4. Zaveďte rutinní postupy Snažte se vést zaměstnance k tomu, aby prováděl pracovní úkony vždy ve stejném pořadí. Mnoho lidí s mentální retardací vykonává svoji práci lépe, zvykne-li si na rutinní postup. Jestliže nemá zaměstnanec problémy se čtením, pomůže mu seznam úkolů nebo úkonů, jež má provádět. Během zapracování bývají účinnou pomůckou také diagramy, nebo dokonce po sobě jdoucí obrázky znázorňující pracovní úkony. 5. Komunikujte Vysvětlete zaměstnanci, co od něj firma očekává z hlediska množství a kvality jeho práce. Ujistěte se, že zaměstnanec ví, co má dělat a komu má hlásit ukončení práce. Je-li pro úkol nutný další materiál, ukažte mu, kde ho najde. Rovněž ho povzbuzujte, aby se zeptal, když mu není něco jasné nebo si není něčím jistý. 6. Poskytujte zpětnou vazbu Informujte zaměstnance o tom, jak si v práci vede. Zkontrolujte, zda správně proběhlo jeho zapracování na nový úkol. Otevřeně mu sdělte své mínění o kvalitě jeho práce a jeho vztahu k práci. Za dobrou práci ho pochvalte a povzbuďte stejně jako každého jiného zaměstnance. Je prokázáno, že lidé s mentální retardací znamenají pro firmu vysokou produktivitu, nízkou fluktuaci. Bývají velmi loajální. Zaměstnáním osoby s mentální retardací a využitím našich rad získáte zaměstnance, jakého pro svůj obor potřebujete. Použité zdroje:

13 č. 1 Dělník v rukodělné dílně 13

14 Obecný úvod pravidla pro práci v rukodělné dílně Zájemce o zařazení na chráněné pracovní místo v rukodělné dílně (dále dílna truhlářská) by měl splňovat tato kritéria přijetí: je osobou se zdravotním postižením nemá sklony k agresivitě pobírá plný (částečný) invalidní důchod nemá handicap znemožňující mu práci v provozu (významné nedostatky v jemné motorice) je starší 18 let je schopen vykonávat práci soustavně minimálně 4 hodiny má schopnost dodržovat základní hygienické a společenské návyky má potvrzení od obvodního lékaře (příp. specialisty), že: netrpí alergiemi znemožňujícími práci v rukodělné dílně je schopen vykonávat toto zaměstnání Zaměstnanec na chráněném pracovním místě v truhlářské dílně by měl splňovat následující předpoklady: splňovat kritéria pro přijetí mít chuť a schopnosti učit se nové věci a zdokonalovat se v nich nemá problémy s interpersonálními vztahy vůči spolupracovníkům nemá problémy s chováním (není hlučný, hyperaktivní, dbá obecných společenských pravidel pozdrav, slušnost, uctivost atd.) dbá pokynů mistra a umí se jim podřídit je schopen rozpoznat následky svého chování a předcházet jejich negativnímu vlivu dodržuje hygienické návyky (osobní hygiena, čistota oděvu atd.) dbá pravidel bezpečnosti práce a rozumí jim, dodržuje základní hygienické předpisy je schopen určité míry samostatnosti a má snahu a ochotu ji posilovat vyvíjí vlastní iniciativu pro zkvalitnění své práce Plán činnosti mistra pro práci se zaměstnancem truhlářské dílny: obecné seznámení s činností v truhlářské dílně náplň práce bezpečnost práce základy hygieny při práci (osobní hygiena, čistota a vzhled pracovního oděvu apod.) základy první pomoci (řezné rány, úrazy el. proudem ) seznámení s pracovními nástroji péče o nástroje broušení dlát a nožů měření: rozlišování mm, cm, m práce s úhelníkem, práce s kružítkem řezání: paspartovacím nožem, ruční pilou (rovné řezy) drobné zpracování dřeva dlátem základy vyřezávání 14

15 broušení dřevěných vyřezávaných polotovarů moření a natírání dřeva vrtání elektrickou vrtačkou pomocné práce na protahovačce úklid pracoviště, vybírání pilin z odsávání V průběhu provozu truhlářské dílny jsou veškeré dovednosti prohlubovány, opakovány a automatizovány. Cílem je dosáhnout maximální možné míry samostatnosti zaměstnanců a využití jejich možností a dosažení či přiblížení se ideálnímu stavu, jímž je zvládnutí všech nezbytných dovedností a technologických postupů zpracování dřeva, precizní provedení povrchových úprav a co největší samostatnost při realizaci zakázek. Zaměstnanec v truhlářské dílně musí být po zaučení (příp. absolvování vzdělávacího programu pracovní rehabilitace) schopen zvládnout samostatně či s mírnou dopomocí mistra: vykonávat přípravné práce manipulace se dřevem, rovnání a skládání prken a latí do připravených skladovacích prostor, příprava dílny pro jednotlivé činnosti, ukládání opracovaných polotovarů do krabic podle druhů a tvarů nakoupit aktuálně chybějící materiály spojovací materiál, barvy, vosky zorientovat se v zadané objednávce v počtech a druzích požadovaných výrobků pečovat o pracovní nástroje čištění, ukládání do polic podle druhů a velikostí broušení dlát a nožů podle tvarů nástrojů a použití základní měření materiálu: rozlišování mm, cm, m předkreslování vyřezávaných motivů na dřevo - práce s úhelníkem, práce s kružítkem řezání paspartovacím nožem, ruční pilou (rovné řezy) drobné opracování dřeva dlátem základy vyřezávání broušení dřevěných vyřezávaných polotovarů brusným papírem, ruční bruskou drobné úpravy lepení a kytování dřeva závěrečné povrchové úpravy moření a natírání dřeva výběr a použití spojovacího materiálu vrtání elektrickou vrtačkou pomocné práce na protahovačce podávání a přidržování materiálu, práce ve dvojici čištění zařízení, vybírání pilin z odsávání úklid pracoviště, zametání Další povinnosti: porozumět pracovní smlouvě a dodržovat povinnosti z ní vyplývající, dodržovat interní předpisy v souladu se zákoníkem práce a dalšími zákonnými normami dodržovat stanovenou pracovní dobu dodržovat případné předem domluvené dočasné změny pracovní doby 15

16 zúčastňovat se konzultací, porad, stáží, exkurzí apod. organizovaných mistry či jinými nadřízenými a určených pro pracovníky truhlářské dílny hlásit poruchy či poškození na přístrojích a ostatním zařízení truhlářské dílny a dalších souvisejících prostor Zaměstnanci zařazení na chráněných pracovních místech v truhlářské dílně budou vykonávat: Samostatně: veškeré přípravné práce v dílně příprava materiálů pro vyřízení zakázky nákup chybějících materiálů v blízkých obchodech práce na polotovarech připravených k broušení nebo pro finální povrchovou úpravu ukládání polotovarů do beden třídění odpadů a zbytků materiálu plnění pilin a odřezků do plastových pytlů S dopomocí: obsluha zařízení dílny vždy za přítomnosti mistra kompletace zakázek podle objednávkových listů Zaměstnanci zařazení na chráněných pracovních místech v truhlářské dílně nebudou vykonávat: samostatně obsluhovat zařízení dílny vrtačka, bruska, fréza, pásová pila, hoblovka přijímání zakázek objednávání materiálů řešení reklamací řešení krizových situací (např. porucha zařízení apod.) Pracovní pomůcky, materiál a výrobní technologie Materiální vybavení zařízení, které truhlářská dílna využívá: Truhlářská dílna se nachází v Domě pro dospělé klienty v Bezděkově ulici v blízkosti soběslavského náměstí. Dílna je umístěna v přízemí v nové přístavbě. Přístup do dílny je chodbou domu nebo vstupem ze zahrady. Oba vchody jsou bezbariérové. Dílna pro svou činnost dále využívá prostory zahrady, kde je pod přístřeškem skladováno dřevo. 16

17 V truhlářské dílně je umístěno toto vybavení: hoblice truhlářský pracovní stůl, určený pro ruční zpracování dřeva v truhlářské dílně. Hoblice je vyrobena ze dřeva. Je vybavena svěráky, které umožňují upnutí obráběných dřevěných výrobků. pila umožňuje příčné i podélné dělení dřeva a ostatních materiálů. lupénková pilka druh pily sestávající z pružného pevného rámu ve tvaru "U" s rukojetí, opatřeného na obou koncích dvěma upevňovacími mechanismy, kterými se do rámu uchycuje pilový list. Lupenkovou pilkou lze řezat dřevo, plast, kov i další materiály, pokud jejich tvrdost nepřesahuje tvrdost listu. Lupénkové pilky se užívají k vyřezávání z tenkého materiálu (dýha, překližka). pokosová pila ruční nebo elektrická pila používaná k zhotovování úhlových řezů v nejrůznějších stavebních materiálech. Její využití je mnohostranné, od přířezů prken, trámů, fošen až po dokončovací práce při pokládce podlah a výrobě obložení nebo rámečků na obrázky. hoblovačka, srovnávačka vodorovná frézka na jemné obrábění rovinných ploch prken a trámů. Ve stole je napříč zapuštěn válec se dvěma až čtyřmi přímými a nastavitelnými noži o délce mm. Válec má vysoké otáčky, průměr několik cm a může ubírat až 35 mm materiálu najednou. Materiál může být ke stolu přitlačován pružnými přítisky, posun do záběru je ruční. frézka malá frézka s vysokými otáčkami, na níž se vyrábějí drážky, zapuštění nebo okrajové profily. Podle polohy vřetena může být vodorovná nebo svislá, podle polohy nástroje vůči materiálu svrchní nebo spodní. bruska čelní (kotoučové) a pásová - pracuje se brusným plátnem a slouží k jemnému broušení rovinných povrchů. bruska na dřevo Používaný materiál prkna (mají tloušťku maximálně 40 mm) krajinová prkna (mají tloušťku maximálně 30 mm a musí mít po celé délce levou plochu alespoň dotčenou pilou) Prkno je druh stavebního řeziva, které má šířku rovnou alespoň dvojnásobku své tloušťky (a více), tloušťku maximálně do 38 mm s tím, že krajinová prkna mají tloušťku maximálně 25 mm a musí mít po celé délce jednu plochu alespoň dotčenou pilou. Jde o dřevařský výrobek, který se vyrábí na strojních pilách resp. pomocí katrů podélným řezáním jednotlivých kmenů z poražených stromů. Slouží především jako stavební materiál. Prknu se nejvíce podobá fošna, která je oproti prknu tlustší, ta musí mít minimálně 38 a více mm. fošny (mají tloušťku větší než 40 mm) Fošna je druh stavebního řeziva, které se vyrábí strojním řezáním z kmenů poražených stromů pomocí strojních pil resp. katrů. 17