Vysoká škola logistiky o.p.s. Možnosti čerpání dotací ze strukturálních fondů EU pro dopravní podnik v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysoká škola logistiky o.p.s. Možnosti čerpání dotací ze strukturálních fondů EU pro dopravní podnik v ČR"

Transkript

1 Vysoká škola logistiky o.p.s. Možnosti čerpání dotací ze strukturálních fondů EU pro dopravní podnik v ČR (Bakalářská práce) Přerov 2011 Jan Štěrba

2

3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely. Přerov dne 21. dubna podpis

5 Poděkování Poděkování věnuji svým rodičům, kteří mě podporují ve studiu. Dále patří Ing. Janě Švarcové, která mi poskytla studijní materiál, dobrou radu a vedla mě v průběhu celé práce. Poděkování patří i mému bratrovi, Mgr. Václavu Štěrbovi, se kterým jsem daný problém konzultoval.

6 Resumé Tato bakalářská práce se zabývá problematikou čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Popisuje zdroje rozvoje podniku, strukturální a ostatní fondy poskytované EU pro Českou republiku. Rozebírá moţnosti financování projektů v dopravě a navrhuje doporučení pro zvýšení úspěšnosti čerpání finančních prostředků. Summary This Bachelor work deals with the use of financial resources from EU structural funds. It describes sources of business development, structural and other funds provided by the EU for the Czech Republic. Discusses the financing of projects in transport and proposes recommendations to improve the success drawing money.

7 Úvod Zdroje rozvoje podniku Kapitálová struktura podniku Vlastní kapitál Cizí kapitál Financování podniku (alokace fondů) Finanční řízení podniku (cash flow) Druhy financování Nové formy financování Vyuţití externích finančních zdrojů Strukturální fondy Další moţnosti podpory Fond soudrţnosti (Kohezní fond) Komunitární programy Iniciativy Evropské komise Jaspers Jeremie Jessica Cíle politik HSS Konvergence Cíl konvergence OP ROP NUTS II Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Řízení fondů EU Evropská úroveň Národní úroveň v ČR Národní orgán pro koordinaci Řídící a koordinační výbor Národní fond Auditní orgán Finanční podpora pro regiony v ČR Klíčové strategické programové dokumenty politiky soudrţnosti NRP NSRR Regiony pro regionální politiku Zásady při realizaci projektů Moţnosti vyuţití strukturálních fondů v podmínkách dopravních podniků Regionální operační programy (ROP) Jaké projekty lze z regionálních operačních programů financovat? Čerpání dotací v podmínkách soukromých dopravních podniků Městské dopravní podniky NUTS II Jihovýchod NUTS II Střední Morava NUTS II Moravskoslezsko NUTS II Jihozápad NUTS II Severovýchod NUTS II Střední Čechy... 33

8 3.2 Operační program doprava (OPD) Druhy financovaných projektů pro dopravu v ČR Úspěšné projekty Příjemce: Ředitelství silnic a dálnic Příjemce: Správa ţelezniční dopravní cesty Příjemce: Hlavní město Praha Příjemce: České přístavy, a.s Návrh doporučení pro zvýšení úspěšnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů Poradenské firmy Samostatní finanční poradci Srovnání samostatných projektových manaţerů a poradenských firem Regionální rozvojové agentury (RRA) Druh investice dopravního podniku Prezentace Závěr Literatura Seznam zkratek Seznam grafů a obrázků... 47

9 Úvod Čerpání dotací ze strukturálních fondů EU pro dopravní podnik v ČR je často diskutovaným tématem v řadě oblastí českého veřejného i podnikatelského prostředí. Zejména pak v období hospodářské krize, pro dopravce dále umocněné zpřísňujícími se emisními politikami EU, se otázka moţnosti čerpání finanční podpory stává pro dopravní podnik v ČR klíčovou. I z toho důvodu jsem se rozhodl ve své bakalářské práci zmapovat situaci v oblasti strukturálních fondů, vyhodnotit moţnosti jejich vyuţití (a vyuţívání) v podmínkách dopravních podniků a doporučit spolupráci s odborníky pro zvýšení úspěšnosti čerpání. První kapitola mé práce se zaměřuje na finanční stránku podniku a jeho následného rozvoje. Jedná se o vysvětlení podmínek a moţností, za kterých podnik můţe vyuţít své vlastní nebo cizí zdroje. V případě nedostatku financí, k uskutečnění cílů, doporučuji pouţití externích finančních zdrojů, zejména strukturálních fondů EU. Druhá kapitola se zevrubně zabývá strukturálními fondy, s cílem zmapovat komplexní síť velkého rozsahu projektů a cílů, které jednotlivá opatření podporují. V programovacím období , v rámci cíle Konvergence, je stanoveno 8 operačních programů (pro nás důleţitý OP Doprava), kde se zaměřují na určitou oblast zájmu EU. Kaţdý operační program je určen pro regiony soudrţnosti. Ty se jmenují Regionální operační programy. EU se snaţí podporovat kaţdý příslušný region spravedlivě, kromě hl. m. Prahy, kde je HDP na jednoho obyvatele vyšší neţ 75%. Pro Prahu jsou určené jiné operační programy, mimo cíl Konvergence. V praktické části (kapitola 3) jsem se především zaměřil na městské dopravní podniky, které jsou svou finanční základnou a podmínkami, nejlépe předurčené pro čerpání dotací. Ve většině případů jde o nákup nových dopravních prostředků na přepravu cestujících vně i mimo město (autobusy, trolejbusy), splňující emisní předpoklady a kvalitu přepravy osob. Na tyto projekty byly opatřeny finanční prostředky prostřednictvím Regionálních operačních programů. OP Doprava financuje rozvoj dopravní infrastruktury, kde se řeší výstavba nových ţelezničních tratí, modernizace ţelezničních stanic, vylepšováním českých vodních tras a plavidel, úpravy silničních komunikací. Závěrečná čtvrtá kapitola navrhuje doporučení pro zvýšení úspěšnosti čerpání z Evropských fondů. Jak čerpat dotace z EU? Toto je častá otázka mnoha podniků 9

10 provozujících dopravu. Podrobné instrukce k jednotlivým fázím projektového cyklu by dalece přesahovaly moţnosti i rozsah této práce (ostatně nelze je ani generalizovat), proto se zaměřuji spíše na doporučení, kam se obrátit pro odbornou pomoc s realizací jednotlivých projektu. 10

11 1 Zdroje rozvoje podniku Pro pochopení financování podniku nebo skladby finančních prostředků pro podnik je třeba uvést kapitálovou strukturu podniku, cash flow, vyuţívání finančních prostředků podniku. Je nezbytné uvést vlastní a cizí zdroje rozvoje podniku. Cizími zdroji jsou např. pro nás důleţité strukturální fondy. 1.1 Kapitálová struktura podniku Zavedený prosperující podnik potřebuje pro svůj rozvoj majetek, se kterým můţe pracovat. Kapitálovou strukturou podniku rozumíme pramen zdrojů, z kterých je majetek tvořen. Záleţí na tom, kdo kapitál do podniku vloţil. Jestli se jedná o samotného zakladatele, hovoříme o vlastním kapitálu. Cizí kapitál (úvěr, dluh) znamená peníze, které do podniku vloţila banka či věřitel. Toto členění kapitálových zdrojů platí jak při zaloţení podniku, tak při zvětšování majetku i pro financování běţných potřeb. Velikost podnikového kapitálu závisí na: - velikosti podniku (čím větší podnik, tím větší kapitál potřebuje) - čím vyšší kvalita techniky, tím větší nároky na kapitál - čím rychlejší obrat, tím je potřeba kapitálu menší Podnik můţe být překapitalizován nebo pod kapitalizován. U prvního pojmu se jedná o situaci zejména u akciové společnosti, kde je vydáváno do oběhu více cenných papírů, neţ můţe být vyuţito. Společnost poté není schopná vydělat zisk, který by pokryl akcionářům dividendy. Podnik, který je pod kapitalizovaný, má oproti tomu málo kapitálu na bezpečný chod. Dochází k tomu v období růstu (expanze), kdy podnik rozšiřuje výrobu a prodej. Rostou u toho náklady s tím spojené, které potom daný podnik nemusí být schopen splácet. Nastává krize, moţný je i zánik. 11

12 1.1.1 Vlastní kapitál Je to kapitál, který podnik získává od svých majitelů, v případě jednotlivce to jsou všechny jeho věcné i peněţní vklady, zato u obchodních společností se kapitál dělí na: - základní kapitál - kapitálové fondy - fondy ze zisku - nerozdělený výsledek hospodaření minulých let - výsledek hospodaření běţného účetního období (měsíc, rok) S vlastním kapitálem lze ze zásady hospodařit efektivním způsobem, kdy podnik můţe získávat i další zdroje pro svůj rozvoj (národní, evropské), čímţ je zajímavější především pro majitele firmy či konkurenci Cizí kapitál Dalším zdrojem financování, bez kterého se neobejde málokterá společnost, je cizí kapitál. Dělí se na krátkodobý (dluh splatný do 1 roku) a dlouhodobý (dluh poskytovaný na dobu delší neţ 1 rok). Krátkodobým dluhem se značí zálohy, půjčky, nevyplacené mzdy, nezaplacené daně, dluţné dividendy a i výdaje, které budou muset majitelé uhradit v budoucnu. Financování z cizích zdrojů uvádí tyto formy dluhů: - dlouhodobé financování (průmyslové obligace, dluţní úpisy, půjčky na zástavní listy - leasing (operativní, finanční) - krátkodobé financování (dodavatelský úvěr, lombardní úvěr, záruční úvěr, faktoring - inovované (půjčky s nulovým kupónem = Zerobonds) Cizí kapitál samozřejmě není poskytován zadarmo, jeho cenou je úrok. Pro úspěšné podnikání je třeba znát, ţe cizí kapitál je levnější neţ kapitál vlastní a ţe úroky z cizího kapitálu sniţují daňová zatíţení, neboť úrok jako součást nákladů sniţuje zisk (daňový efekt). 12

13 1.2 Financování podniku (alokace fondů) Ze zásady platí, ţe by kaţdý podnik měl zváţit poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Z hmotného hlediska sestává činnost podniku ze tří hlavních činností, kde kaţdá vyţaduje finanční zdroje: zásobování, výroba a prodej, za který podnik obdrţí příjmy. Cyklus uzavírá tzv. cash flow Finanční řízení podniku (cash flow) Na starost ho má finanční management a jeho čtyřmi hlavními úkoly je: - opatřovat kapitál - rozhodovat o umístění kapitálu - rozhodovat o rozdělení zisku - prognózovat, zaznamenávat, kontrolovat, plánovat a řídit hospodaření podniku pro jeho finanční stabilitu Při financování podniku je nutné přihlíţet na faktor rizika a faktor času, které s sebou mohou přinést problémy pro chod podniku. Obecně platí, ţe čím větší investice, tím větší riziko a s ním spojený výdělek. Faktor času spočívá v tom, ţe kterákoli měna ztrácí nebo nabírá na své hodnotě kaţdý den. V investicích by podnik měl zváţit a dát přednost menšímu riziku před větším rizikem, chtít větší výnos před menším výnosem a dát přednost takovým rozhodnutím, které přinesou výnosy dříve. Získání výnosů není jednoduchá věc, která ukládá podniku nutnost rozhodnutí o taktickém nebo strategickém financování. Taktické rozhodnutí přináší malé zisky nebo ztráty za krátkou dobu, oproti strategickému, které je na dlouhou dobu a můţe s sebou přinést velké zisky nebo velké problémy způsobující i neodvratný krach podniku. 13

14 1.2.2 Druhy financování Základní druhy financování rozdělujeme na vnitřní (interní), kde je zdrojem kapitálu zisk získaný z podnikové činnosti a vnější (externí), kde se hlavně jedná o mimopodnikové vklady zakladatelů, vlastníků či spoluvlastníků nebo o financování cizími zdroji Nové formy financování Jednou z nejvíce pouţívaných metod vnějšího financování je leasing, díky kterému společnost můţe jednodušeji získat k pronajmutí nebo koupi majetku (stroje, výrobní zařízení, letadla), kdy pronajimatelem můţe být i přímý výrobce. Dělí se na operativní leasing (po skončení nájmu se předmět vrací zpět), finanční leasing (po skončení nájmu předmět zůstává nájemci). Další formy financování jsou takzvané zerobondy, futures, faktoring, opce. - Zerobondy (nulové dluhopisy) jsou cenné papíry, které nezakládají nárok na úrok. Výnos jejich majitele spočívá v rozdílu mezi nominální hodnotou uvedenou na dluhopisu a cenou, za kterou investor dluhopis v době emise skutečně nakoupil. - Futures jsou smlouvy, na základě kterých se smluvní strany zavazují koupit (resp. prodat) určitý objem aktiva. - Faktoring je metoda financování krátkodobých úvěrů poskytnutých při dodávkách zboţí a sluţeb. Jeho podstatou je odkup krátkodobých pohledávek zpravidla bez postihu vůči původnímu věřiteli. - Opce je smlouva mezi prodávajícím a kupujícím, která dává kupujícímu právo (neukládá mu však povinnost) prodat nebo koupit od prodávajícího konkrétní aktivum (tzv. podkladové aktivum) za konkrétní cenu, kdykoliv aţ do data vypršení kontraktu. 1 1 Miloslav Synek a kol., Podniková ekonomika, 4 přepracované vyd. C.H.Beck, ISBN

15 1.2.4 Využití externích finančních zdrojů Financování rozvojových záměrů vlastními zdroji má omezení v jeho disponibilitě a výši. Vyuţití vnějších finančních zdrojů je pro mnoho podniků nezbytné, protoţe zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu v důsledku finanční páky (tzn. efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu pouţitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku, je-li úroková míra niţší neţ výnosnost aktiv, potom pouţití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu). Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem musí být z hlediska efektivnosti a finanční stability podniku volen optimálně. Při vyuţití externích finančních zdrojů existuje několik moţností. Jejich reálné vyuţití je dáno velikostí a postavením podniku i konkrétní situací v jednotlivých oblastech externího financování. Úvahy o těchto moţnostech financování připadají hlavně malým, středním nebo novým firmám. Velké nebo monopolní podniky mají v přístupu ke zdrojům finančních institucí odlišné postavení. Financovat rozvoj podniku z externích zdrojů umoţňuje zejména: - bankovní úvěr - emise cenných papírů - rizikový kapitál - programy státní podpory - leasing - strukturální fondy Důleţitými externími finančními zdroji, které je třeba zmínit, jsou státní programy pro podporu malých a středních podniků, kde programy kaţdoročně vyhlašuje ministerstvo průmyslu a obchodu, jehoţ garantem je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Banka především poskytuje podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s vyuţitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů, podpory vlastníkům bytových domů při jejich rekonstrukci, zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty. 15

16 O jednotlivých moţnostech tak lze mnoho říci, ale v této práci je třeba zaměřit se zejména na strukturální fondy. 2 2 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou nástrojem politiky k dosahování ekonomické a sociální soudrţnosti (koheze) Evropské unie. Od 1. ledna 2007 odstartovalo v Evropské unii další sedmileté programovací období. Od minulého období došlo k některým změnám. První změnou je sníţení počtu strukturálních fondů ze čtyř a to na dva s názvem ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj) a ESF (Evropský sociální fond). Druhou změnou je zapojení Fondu soudrţnosti do systému programování strukturálních operací. Z fondu nejsou financovány individuální projekty, ale jako v případě strukturálních fondů jsou z něj dotovány akce vypracované na národní úrovni. Strukturální fondy jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony států (např. problémové a zanedbané venkovské či městské části, ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraničí) s HDP průměru EU niţším neţ 75%. V jiţ zmíněném programovacím období máme tedy 2 fondy: - Evropský fond pro regionální rozvoj, ve kterém jsou podporovány investiční projekty, jako např. výstavba silnic a ţeleznic, budování stokových systémů, inovační potenciál podnikatelů, začínající podnikatelé, inovace sportovních areálů uţitečných pro cestovní ruch, obnova kulturních památek, výsadba regenerační zeleně, opravy komunikací pro zkvalitnění zdravotní péče, modernizace systému krizového managementu apod. - Evropský sociální fond, který naopak podporuje neinvestiční projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy určené pro lidi se zdravotním postiţením, mládeţ, etnické menšiny, vzdělávací programy pro zaměstnance, zlepšování podmínek pro učitele a ţáky, zavádění a modernizace 2 Pavel Duspiva [online], [cit ] Dostupné na 16

17 kombinované a distanční formy studia, stáţe studentů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod Další možnosti podpory Financování projektů je uskutečňováno prostřednictvím i těchto fondů: - Kohezní fond - Komunitární programy - Iniciativy Evropské komise Fond soudržnosti (Kohezní fond) Fond soudrţnosti je oproti strukturálním fondům určený na realizaci velkých projektů. Financují se investiční projekty zaměřené na výstavbu infrastruktury větších rozsahů, jako jsou např. dálnice a ţeleznice Komunitární programy Komunitární programy jsou finančním nástrojem EU a jsou financovány přímo z rozpočtu EU. Cílem těchto projektů je podpořit mezinárodní spolupráci subjektů z jednotlivých členských zemí v oblastech, které přímo souvisejí s evropskými politikami. Ve většině případů jsou administrovány přímo příslušným útvarem Evropské komise v Bruselu nebo Lucemburku a finanční prostředky jsou alokovány dle jednotlivých programů, nikoliv jednotlivých států. Cílem komunitárních programů je podpora a prohloubení spolupráce mezi členskými zeměmi v různých specifických oblastech přímo souvisejících s politikami Společenství. Obecným pravidlem pro získání podpory je vytvoření partnerství mezi subjekty z různých států (konsorcium) a evropská přidaná hodnota, kterou projekty deklarují nadnárodní význam. 3 Fondy Evropské unie [online], [cit ] Dostupné z 17

18 Na rozdíl od operačních programů je spravování komunitárních programů a příprava konkrétních výzev zpravidla v pravomoci Evropské komise. Z komunitárních programů je moţné financovat aktivity v několika oblastech do kterých patří výzkum a inovace, doprava, vzdělávání, podnikání, energetika, zdraví, ţivotní prostředí, kultura a sociální politika. Pro oblast dopravy jsou důleţité například tyto programy: Transevropské sítě (TEN), které podporují rozvoj komunikační, energetické a dopravní infrastruktury. Dalším příkladem je Marco Polo II, coţ je program, který podporuje sníţení dopravních kongescí, zlepšení fungování nákladní dopravy z hlediska dopadů na ţivotní prostředí (podpora vyuţívání kombinované přepravy) Iniciativy Evropské komise V současném programovacím období mohou ţadatelé o podporu v rámci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti vyuţít, vedle strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti, také tři iniciativy Evropské komise Jaspers, Jeremie a Jessica Jaspers Hlavním cílem této iniciativy je podporovat realizaci projektů v evropských regionech. Snahou je pomoci členským státům s návrhy a přípravou velkých projektů, na které budou čerpat finanční prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje a Fondu soudrţnosti. Na této iniciativě se podílí Evropská komise, Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj Jeremie Tato iniciativa se zaměřuje na zlepšení přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům. Zejména jim umoţní přístup k rizikovému kapitálu, půjčkám, ručení a dalším formám financování. Hlavními partnery Komise jsou Evropská investiční banka a Evropský investiční fond. 18

19 Jessica Úkolem iniciativy JESSICA je přispět k rozvoji regionů a podpořit udrţitelný rozvoj obcí. V rámci této iniciativy bude poskytování podpor u programů na rozvoj a obnovu měst nebo sociálního bydlení kombinováno s bankovními půjčkami a studiemi odborníků z bank. Na aktivitách této iniciativy se kromě Komise podílí také Evropská investiční banka a Rozvojová banka Rady Evropy. 2.2 Cíle politik HSS Cíle politiky Hospodářské a sociální soudrţnosti je podporovat harmonický rozvoj regionů v EU. To znamená sniţovat nezaměstnanost, rozvíjet ekonomické činnosti, snaţit se o rovnost mezi muţi a ţenami, chránit a zlepšovat ţivotní prostředí. Politika HSS stanovila pro období tyto hlavní cíle: - Konvergence - Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost - Evropská územní spolupráce Konvergence Konvergence neboli "sbliţování" je primárním cílem politiky HSS EU v programovacím období Pro financování z fondů EU v rámci cíle Konvergence jsou způsobilé regiony NUTS II (viz níţe), jejichţ hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů za období , je niţší neţ 75 % průměru HDP EU 25 na obyvatele za stejné referenční období. To v podmínkách ČR neodpovídá hl. m. Praze, kde je HDP na jednoho obyvatele vyšší neţ 75 %. Praha je jedním z nejbohatších regionů Evropy a HDP/obyvatele přesahuje 150% průměru EU. 4 Fondy Evropské unie [online], [cit ] Dostupné z 19

20 Cíl konvergence Cílem konvergence je podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů členských států. ČR stanovila priority a problémové okruhy pro tento cíl politiky. Je realizován prostřednictvím osmi tematických operačních programů (OP) a sedmi regionálních operačních programů (ROP NUTS II) OP Uvádím 8 operačních programů pro sedmileté období Integrovaný operační program - Operační program Podnikání a inovace - Operační program Ţivotní prostředí - Operační program Doprava - Operační program Vzdělávání a konkurenceschopnost - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost - Operační program Technická pomoc ROP NUTS II Uvádím 7 regionálních operačních programů pro sedmileté období (o regionech NUTS níţe v kapitole 3): - ROP NUT II Severozápad - ROP NUTS II Severovýchod - ROP NUTS II Střední Čechy - ROP NUTS II Jihozápad - ROP NUT II Jihovýchod - ROP NUTS II Střední Morava - ROP NUTS II Moravskoslezsko 5 5 Fondy Evropské unie [online], [cit ] Dostupné z

21 OP Doprava je u nás nejvíce dotovaný operační program. Na OP Doprava je vynaloţeno aţ 22 % celkových finančních prostředků propůjčených na OP. Jsou z něj financovány všechny projekty, kterým se budeme později věnovat. Graf. č. 1 Alokace fondů EU mezi tematické operační programy cíle Konvergence Zdroj:www.mesto-hranice.cz/cs/pro-obcany/eu-granty-a-dotace/fondy-eu/tematickeoperacni-programy Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost V pořadí druhý cíl politiky HSS EU pro období Pro financování z fondů EU v rámci tohoto cíle jsou způsobilé oblasti, které nedosáhnou na podporu v rámci cíle Konvergence. V tomto cíli máme pro ČR 2 operační programy: - OP Praha Konkurenceschopnost - OP Praha Adaptabilita 21

22 2.2.3 Evropská územní spolupráce Iniciativa Evropského společenství Interreg III (nástroj pro překonání nevýhod plynoucích od jiných Evropských států) z období dala základ novému cíli politiky hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) s názvem Evropská územní spolupráce (EUS) realizovému prostřednictvím přeshraniční, nadnárodní a meziregionální formy spolupráce. V tomto cíli máme následující OP: - OP Přeshraniční spolupráce - OP Meziregionální spolupráce - OP Nádnárodní spolupráce - Interact II - Espon Urban II Následující grafy popisují porovnání mezi rozdělenými finančními prostředky pro ČR a pro ostatní státy unie. Graf č. 2 Rozdělení finančních prostředků EU v ČR 11 mld. Kč 11,7 mld. Kč 730 mld. Kč Zdroj: 22

23 Graf č. 3 Rozdělení finančních prostředků v ostatních státech EU 8,72 mld. eur (218,5 mld. Kč) 283 mld. eur (7082,80 mld. Kč) 55 mld. eur (1386 mld. Kč) Zdroj: Evropská unie vyčlenila pro členské státy na cíle politik HSS celkovou částku 347 mld. eur. Z toho České republice byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 31 mld. eur. 2.3 Řízení fondů EU Do řízení, příprav, úprav a vyhodnocení čerpání prostředků ze strukturálních fondů je zapojeno velké mnoţství subjektů. Instituce EU, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, regionální organizace, úřady a podobně Evropská úroveň Střednědobý plán výdajů evropského rozpočtu sjednávají v Evropské radě nejvyšší představitelé členských států (prezidenti, premiéři). Ti rozhodují o rozdělení prostředků mezi politiky EU. Po dosaţení jednomyslné shody je plán předloţen Evropské komisi, která připraví návrh evropské legislativy v podobě ustanovení definující pravidla pro vyuţívání finančních prostředků. Nařízení musejí být schválena Evropským parlamentem a Radou EU sloţenou z ministrů vlád členských států. 23

24 2.3.2 Národní úroveň v ČR Česká republika vytvořila tyto čtyři základní instituce pro řízení a koordinaci NSRR, přijatý Evropskou komisí nynější období ( ): -. Národní orgán pro koordinaci - Řídící a koordinační výbor - Národní fond - Auditní orgán Národní orgán pro koordinaci Členské státy si zřizují subjekt, který vyjednává s Evropskou komisí a stará se o NRP a NSRR. V České republice je to Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které pro tyto náleţitosti zřídilo Národní orgán pro koordinaci (NOK) coby koordinační a metodický orgán odpovědný vládě ČR za realizaci NSRR. Vytváří jednotný rámec implementačního prostředí pro řízení, realizaci, kontrolu, monitorování a evaluaci operačních programů. To znamená, ţe například zajišťuje celorepublikovou informační kampaň o fondech EU v České republice, vyhodnocuje průběh čerpání za všechny operační programy, zpracovává metodiky a manuály platné pro všechny operační programy apod Řídící a koordinační výbor Řídicí a koordinační výbor (ŘKV) zajišťuje nejširší koordinaci za účasti nejen orgánů zapojených do implementace, ale také hospodářských a sociálních partnerů. ŘKV především projednává a doporučuje finanční a věcné změny schválených operačních programů, projednává návrhy a změny procedurálních postupů a pravidel, 24

25 koordinuje systémová opatření, jako jsou monitorovací a informační systém, institucionální struktury Národní fond Odbor Národního fondu Ministerstva financí zajišťuje pro všechny operační programy tok prostředků z fondů EU do ČR Auditní orgán Tento orgán odpovídá za provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému realizace podpory z fondů EU. 2.4 Finanční podpora pro regiony v ČR O vyuţívání fondů se v České republice stará Ministerstvo pro místní rozvoj, v jehoţ kompetenci byl zřízen Národní rozvojový plán (NRP) a Národní strategický referenční rámec (NSRR). Monitorováním procesu uskutečňování záměrů NSRR se stará Řídící a koordinační výbor Klíčové strategické programové dokumenty politiky soudržnosti - Strategické obecné zásady společenství (SOZS), v nichţ jsou vysvětleny úkoly politiky hospodářské a sociální soudrţnosti pro roky , schválené Radou EU - Národní rozvojový plán (NRP), který si kaţdý členský stát vytváří. Tento plán popisuje hlavní rozvojové problémy země, se kterými pracuje celoevropská politika a srovnává je se svými prioritami, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku v prospěch obou stran. - Národní strategický referenční rámec (NSRR) představuje soulad mezi NRP a SOZS na území členského státu 6 Fondy Evropské unie [online], [cit ] Dostupné z 25

26 NRP Národní rozvojový plán je zpracován na základě usnesení vlády České republiky č. 40/99, o zabezpečení přípravy pro vyuţívání strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. Vypracování Národního rozvojového plánu je základní podmínkou pro získání pomoci EU, ale je také významnou zkouškou připravenosti České republiky na realizaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU NSRR Analytická část Národního strategického referenčního rámce se zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek České republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v cestě udrţitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Strategie se opírá o klíčové evropské (Strategické obecné zásady Společenství) i domácí (Strategie udrţitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta a další platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. Národní strategický referenční rámec udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti , jejichţ prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány Regiony pro regionální politiku Podpora z Evropské unie je cílena na územní celky s celkovým počtem obyvatel mezi 1-3 miliony, proto je celé území EU rozděleno na podobně velké územní celky. V podmínkách ČR samotné kraje těchto čísel většinou nedosahují. Vymezily se tedy jiţ zmíněné regiony soudrţnosti NUTS II: Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, 7 [cit ] Dostupné z 8 [cit ] Dostupné z 26

27 Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko a Střední Morava, které vedou regionální rady. Tyto regiony si určily priority, na základě nich vznikly ROPy pro kaţdý NUTS II. Obr. č. 1: 7 regionů soudrţnosti + Praha (NUTS II) Zdroj: Do hlavního města z fondů proudí méně finančních prostředků, protoţe nesplňuje kriterium 75% stanovené v ERDF. Proto jsou pro Prahu vytvořeny operační programy Praha Konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita, které jsou financovány z ESF. Regiony NUTS II, které spadají do cíle Konvergence, pomáhají získat finanční prostředky, prostřednictvím státní správy, pro dopravní podniky. O výše zmíněných regionech hovoří následující kapitola Zásady při realizaci projektů Projekt musí být v souladu se záměry operačního programu. Podrobnosti o jednotlivých operačních programech jsou určeny v programových a prováděcích dokumentech stanovených jednotlivými řídícími orgány. Dalším nezbytným krokem je vytipování vhodné výzvy a zpracování projektové ţádosti. U výzev je klíčové sledovat, jaké výzvy právě probíhají a jaké jsou plánované na nejbliţší období. Podrobnosti o tom jak vytvořit projektovou ţádost jsou zapsány v příručkách pro ţadatele nebo jsou moţné konzultace s pracovníky daných orgánů. 27

28 Pro popsání všech aktivit po finanční stránce slouţí studie proveditelnosti. Jsou v ní zaneseny cíle, které musejí být dosaţeny, neboť v opačném případě hrozí odebrání dotace. Nezbytně důleţitou zásadou je sestavit rozpočet projektu, ze kterého se později vychází při závěrečném vyúčtování. Podporují se záměry, které zkvalitňují sociální a ekonomické prostředí v členských zemích a jejich regionech. Finanční prostředky z fondů Evropské unie jsou, aţ na jisté výjimky, vypláceny dopředu, přičemţ Evropské normy vyţadují po ţadatelích trvání výsledků dosaţených projektem nejméně po dobu 5 let. 9 3 Možnosti využití strukturálních fondů v podmínkách dopravních podniků Moţnosti vyuţití strukturálních fondů v podmínkách dopravních podniků nejsou vůbec malé. Finanční prostředky z Evropské unie můţe podnik investovat v mnoha směrech a pouţít na realizaci celé řady projektů. Nejčastějších problémem dopravního podniku není neschválení projektu rozhodujícím orgánem Evropské unie nebo pod ní příslušným orgánem České republiky. Velkým mínusem valné většiny podniků provozujících dopravu je malá nebo naprosto ţádná informovanost o moţnostech získání jednoduchých finančních prostředků na zdokonalení sluţeb, růst firmy a s tím spojené přizpůsobení se trhu. Jednou ze zásad čerpání je nemoţnost spolufinancování projektů, které slouţí podniku na podnikatelské účely s vidinou zvýšení zisku. Malé vědomosti o moţnostech čerpání přisuzuji hlavně dopravním podnikům pouţívajícím nákladní kamionovou dopravu. To jsem zjistil na základě podaných dotazů na velké české kamionové přepravce, kteří zpravidla odpověděli, ţe ţádné finanční prostředky ze strukturálních fondů nečerpají. V této kapitole se budu zabývat převáţně podniky, které vyuţívají jiţ zmíněných výhod. 9 Fondy Evropské unie [online], [cit ] Dostupné z 28

29 3.1 Regionální operační programy (ROP) ROPy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Kaţdý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudrţnosti Jaké projekty lze z regionálních operačních programů financovat? Např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a místních komunikací včetně odstraňování bodových závad na nich, výstavba stezek pro bezmotorovou dopravu, infrastruktura pro potřeby veřejné dopravy - dopravní terminály, ţelezniční stanice, zastávky, informační systémy, pořízení vozidel veřejné dopravy, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť apod Čerpání dotací v podmínkách soukromých dopravních podniků Podle mého všeobecného průzkumu a odpovědí dotazovaných podniků jsou největšími uţivateli, výhod poskytnutých Evropskou unií, dopravní podniky ve větších městech. V tomto případě se investuje do nákupu nových dopravních prostředků pro komfortnější přepravu cestujících nebo nových komunikačních technologií dopravy Městské dopravní podniky V podkapitole Městské dopravní podniky se zabývám městy, která plně vyuţívají výhod stanovených Regionálními operačními programy NUTS II v některých regionech České republiky. Ne všechny městské dopravní podniky dotace čerpají, protoţe i při moţnosti poskytnutí dotace, která můţe dodahovat aţ 85 % z celkových nákladů pouţitých na projekt, nedovedou poskytovatelé veřejné dopravy sehnat zbyle potřebné finanční prostředky ze svých úspor nebo od správy domovského města. 29

30 Všechny uvedené dopravní podniky čerpají dotace ze strukturálních fondů v příslušných regionech. Uznané projekty jsou realizovány v programovacím období NUTS II Jihovýchod Dopravní podnik města Jihlavy zajišťuje veřejné hromadné dopravy osob na území města Jihlavy. Tento dopravní podnik zpracoval projekt na obnovu svého vozového parku. Bylo nutné sehnat finanční prostředky na obnovu velmi zastaralého parku trolejbusů. Tento projekt za 211 milionů Kč z regionálního fondu EU je nasměrován na podporu dráţní dopravy obnovu dráţních vozidel. Termín dokončení tohoto projektu je říjen 2011 a nyní uţ společnost vlastní 13 nových dráţních vozidel. Škoda Electric, a.s., Plzeň dodala tyto vozy na obnovu vozového parku. Dohromady bude ve vlastnictví podniku 23 kusů trolejbusů. Druhým největším městem České republiky a zároveň městem patřícím do regionu Jihovýchod je Brno. Brno také vyuţilo moţnosti čerpání dotací pro zkvalitnění sluţeb pro cestující. Dopravní podnik města Brna podal v září roku 2009 ţádost o poskytnutí dotace z regionálního operačního programu Jihovýchod za účelem nakoupení nových nízkopodlaţních, ekologických autobusů. Regionální rada soudrţnosti projekt uznala a spolufinancovala projekt 50 mil. Kč při celkových nákladech projektu sahajících na 125 mil. Kč. Po zkušební době v plném provozu byly autobusy, které splňují emisní limity určené Evropskou unií, zakoupeny. Nově zakoupené stroje nejsou všechny plně nízkopodlaţní oproti původním, které byly předmětem projektu, neboť by v závislosti na jejich ceně nemohl být obnoven celý vozový park NUTS II Střední Morava Dopravní podniky měst Olomouce, Zlína, Uherského Hradiště, Vsetína a Prostějova zprostředkovávají linkové nebo městské hromadné dopravy osob. Tyto podniky dostanou prostřednictvím Regionálního operačního programu (ROP NUTS II) Střední Morava, na základě odsouhlaseného projektu pro zkvalitnění sluţeb pro cestujícího, finanční prostředky v hodnotě 160 milionů Kč na nákup 77 nových, ekologických, bezbariérových autobusů. Finanční částku si města rozdělí spravedlivě 30

31 podle statistik počtu přepravených cestujících a na základě počtu a stavu poškozených či zastaralých dopravních prostředků NUTS II Moravskoslezsko Jedním ţadatelem regionu Moravskoslezsko je Ostrava. Dopravní podnik Ostrava, a.s. rozjel několik projektů, jejichţ dokončení má být hotové do konce dubna roku Jako ostatní dopravní podniky se snaţí vyuţít finančních prostředků na renovaci vozového parku dráţních vozidel a obnovu vozového parku MHD autobusů. Zde se jedná o pořízení 10 ks trolejbusů, 1 velkokapacitní tramvaje, rekonstrukce 23 tramvají, 55 ks nízkopodlaţních ekologických autobusů. Dále město čerpá i na rekonstrukce infrastruktury tramvajové dopravy a vybudování nových tras. Druhým ţadatelem našeho nejvýchodnějšího regionu je Městský dopravní podnik Opava, a.s. Název projektu je Modernizace trolejbusového parku v MDPO, a.s. jenţ byl zpracován a předloţen ke schválení v rámci výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko (ROP). V rámci projektu bylo pořízeno 6 ks trolejbusů, z toho dva trolejbusy jsou vybaveny pomocným dieselagregátem. Celková cena pořizovaných 6 ks trolejbusů činí ,- Kč, spolufinancování Evropské unie je ve výši ,- Kč. Původně chtěl tento podnik získat ze strukturálních fondů podíl ve výši 50 % spolufinancování, coţ nebylo nakonec uznané. Městský dopravní podnik Opava, a.s. v roce 2010 uspěl s dalším projektem financovaným z prostředků Evropské unie - "Modernizace autobusového parku v MDPO, a.s." v rámci kterého pořídí v letech 2011 aţ 2012 celkem 12 kusů plně nízkopodlaţních autobusů pro městskou hromadnou dopravu osob. Tato vozidla budou vybavena notorem splňujícím emisní limity EEV, díky čemuţ dojde k výraznému sníţení emisí NUTS II Jihozápad Dopravní podnik města České Budějovice, na základě dotace z Evropské unie, zahájil v roce 2009 projekt s názvem: Informační systém pro cestující MHD v Českých Budějovicích. Tento projekt je další z řady projektů úspěšné snahy o zkvalitnění sociálních sluţeb cestujících. Na celý projekt byla vynaloţena investice 28 mil. Kč., přičemţ na něj Evropská unie přidala finanční prostředky ve výši 65% celkové ceny. 31

32 Projekt je v současné době v závěrečné etapě a právě dochází ke spuštění ostrého provozu. Celkem 70 význačných zastávek MHD v centru města je vybaveno novými označníky s digitálními displeji, které cestujícím kromě data a přesného času zobrazují především aktuální informace o skutečných časech příjezdů vozů MHD podle jednotlivých linek. Mimo těchto základních informací lze na displejích podat cestujícím i další závaţné informace týkající se provozu MHD, např. o komplikacích v dopravě, poruchách, popřípadě i informace z varovného záchranného systému města. Všechny tyto nové zastávky jsou také vybavené speciálním zařízením, které umoţňuje akustické vyhlášení času příjezdu jednotlivých spojů pro nevidomé či slabozraké občany. Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. realizovaly v jiţ zmíněném programovacím období projekt s názvem: Dynamický dispečink, který byl spolufinancován prostřednictvím strukturálních fondů. Projekt Dynamický dispečink je první z pěti plánovaných etap inovace městské hromadné dopravy v Plzni. Cílem projektu je vylepšit dopravní podnik na jeho spolehlivosti, atraktivitě, vybudovat moderní dispečerské pracoviště a dobrou návaznost na realizaci zbylých čtyř projektů (Preference na světelně řízených křiţovatkách, Inteligentní zastávky, Informační servis pro cestující ve vozidlech, Provázání s integrovaným dopravním systémem). Dispečink pracuje nepřetrţitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dispečeři mají moţnost sledovat pohyb vozidel, časové odchylky a komunikovat s cestujícími prostřednictvím světelných panelů v autobusech a na zastávkách. Dynamický dispečink zlepšuje kontrolu práce řidičů, zvyšuje akceschopnost řídícího personálu při náhlých situacích, ať uţ jsou to dopravní kolony, nehody, uzavírky nebo ţivelné pohromy. Díky tomu se daří předcházet delším výpadkům nabídky dopravního spojení a zkracovat délku nepravidelností v dopravě. Celkové náklady projektu se vyšplhaly na 46,5 mil. Kč. Z toho dotace ze strukturálních fondů činí 9,25 mil. Kč a z příspěvku města Plzně 27 mil. Kč. 32

33 NUTS II Severovýchod Dopravní podnik měst Liberce, a.s. poţádal Evropskou unii a regionální radu v květnu roku 2009 o finanční spolupráci na několika projektech zaměřených na modernizace některých tramvajových tratí. Jedná se o tři projekty, které zlepšují dopravní obsluţnost na daném území. Ţádost byla kvůli své důleţitosti schválena s celkovou cenou 290 mil. Kč. Evropská unie vynaloţila na tyto projekty finanční prostředky s celkovou částkou 226 mil. Kč. Procentuelně celková poskytnutá dotace sahá na 75 % celkových nákladů NUTS II Střední Čechy Město Mělník zpracovalo ţádost o udělení dotace na projekt s názvem: Napojení přístavu Mělník na silnici I/16. Podnětem byla nutná změna napojení přístavu na průmyslové objekty, kvůli velkému hluku a vibracím v některých ulicích města, které způsobovala místní firma. Cílem byla změna trasy cca 800 nákladních vozidel denně, mimo obydlené čtvrtě. Celkové výdaje projektu byly Kč, přičemţ výše podpory z fondů EU byla Kč. Graf č. 4: Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence Zdroj: 33

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Datum: Místo: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Finanční prostředky

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Základní charakteristika programovacího období 2007-2013

Základní charakteristika programovacího období 2007-2013 Evropské fondy Aktuálně pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky Základní charakteristika programovacího období 2007-2013 Finanční prostředky ze SF a FS v ČR v období 2007 2013 Strukturální

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele

Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Evropské fondy Aktuálně pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Finanční prostředky ze SF a FS v ČR v období 2007 2013 Strukturální

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. OPPI Program POTENCIÁL

OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. OPPI Program POTENCIÁL OP PODNIKÁNÍ A INOVACE OPPI Program POTENCIÁL Alokace v Cíli Konvergence Podíl finančních prostředků SF a FS v ČR mezi operační programy pro období 2007-2013 v cíli Konvergence (bez domácího spolufinancování):

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most

VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most VŠFS Kombinované studium Letní semestr 2011 Most Evropská komise připraví legislativu Pravidla pro využívání prostředků v rámci jednotlivých fondů Nařízení schvaluje Evropský parlament a Rada EU Rada EU

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013

Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013 Využívání fondů EU - příprava na programovací období 2007-2013 Mgr. Ivana Krůželová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Využívání fondů EU v období 2004-2006 Alokace 2004 Alokace 2004-2006 Stav k 1.11.2006

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Strategické plánování v kontextu regionální politiky 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR Mgr. Josef Miškovský,

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007

III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje. Hotel Praha, 11. 12. 2007 JJ Mois Année Nové nástroje KB pro financování municipáln lních projektů III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje Hotel Praha, 11. 12. 2007 Ing. Květoslava Botková vedoucí KB EU POINT

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Prováděcí dokument ROP NUTS 2 SČ. 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč

Prováděcí dokument ROP NUTS 2 SČ. 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč EVIDENCE ZMĚN Číslo verze Kapitola / Podkapitola Popis změny 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč 3.4 6.2.13 Doplněn indikátor výsledku

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením

Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Vladimír Zadina člen - pověřený vedením Představení Národního spolku pro elektromobilitu a podporu moderních technologií Současná podpora v období 2007 2013 Návrhy na roky 2014-2020 Založen starostou spolku

Více

Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení Realizace finančního nástroje JESSICA 11. září 2012 BYTOVÝ FOND ČR kde jsme výchozí situace ZANEDBANOST BYTOVÉHO FONDU CELKOVÁ INVESTIČNÍ POTŘEBA PRO SEKTOR BYDLENÍ NUTNÁ ROČNÍ

Více

Analýza vazeb mezi operačními programy

Analýza vazeb mezi operačními programy Analýza vazeb mezi operačními programy na období 2007 2013 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM STŘEDNÍ ČECHY Národní orgán pro koordinaci Odbor řízení a koordinace NSRR Verze 2.0 Datum 1. srpna 2008 MINISTERSTVO

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD oblast podpory 5.1 14. dubna 2008 1/7 vyhlašuje VÝZVU k předkládání žádostí o dotace v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad

Více

BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015

BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015 BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015 Petr Ullmann 22. října 2015 Obsah Brownfield x Greenfield Operační Program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Program Nemovitosti (zpracováno podle materiálů Agentury pro

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY. Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů. Naši klienti

CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY. Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů. Naši klienti CZECHINVEST A STRUKTURÁLNÍ FONDY Pavel Vinohradník Ředitel Divize Strukturální fondy CzechInvest Služby CzechInvestu v oblasti strukturálních fondů Zájemcům poskytujeme následující služby: administrace

Více

Možnosti získávání dotačních prostředků ze Strukturální fondů EU MUDr. Jiří SPILKA Dr. FAUST s.r.o. ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ DOTAČNÍCH MOŽNOSTÍ 1. Strukturální fondy EU a Fond soudržnosti EU 2. Komunitární programy

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Programové období 2014-2020 IROP 2014-2020

Programové období 2014-2020 IROP 2014-2020 Programové období 2014-2020 IROP 2014-2020 Židlochovice, 19. 3. 2015 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014-2020 Programy 2007-2013 Programy 2014-2020 OP Doprava OP Doprava OP Životní prostředí OP Životní prostředí

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech ÚV ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP

Praha a fondy EU. OP Praha - Konkurenceschopnost. Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP Praha a fondy EU OP Praha - Konkurenceschopnost Prezentace pro MSP 23. 10. 2007 Odbor fondů EU MHMP Reforma politiky soudržnosti období 2000-2006 období 2007-2013 Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Cíl Konvergence Cíl

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

Dotační tituly pro IT/ICT sektor

Dotační tituly pro IT/ICT sektor enovation Vznik v první polovině roku 2007 Poradenská činnost v oblasti egovernmentu a strukturálních fondů/dotace Primární zaměření na dotační tituly v ICT oblasti, konkrétně programy ICT a strategické

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE

OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE Ing. Daniel Hajda CZECHINVEST Regionální kancelář pro Zlínský kraj 26.06.2008 Obsah Operační program Podnikání a inovace Aktuální výzvy Implementace: jak ţádat o podporu,

Více

Zdroje financování. Podpora podnikání

Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020)

Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020) Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020) Mgr. Hana Bláhová Eurocentrum Ostrava Úřad vlády ČR Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Ministerstvo pro

Více

Strukturální EU fondy 2007-2013

Strukturální EU fondy 2007-2013 Strukturální EU fondy 2007-2013 Andrea Kožuchov uchová 31.10.2007 Equica Poradenská společnost Specializace na projektové a procesní řízení EPMS Equilibrium Project Management Solutions Vlastní metodika

Více

Budoucnost evropských dotací 2014 2020

Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Budoucnost evropských dotací 2014 2020 Tomáš Vacenovský GRANTIKA České spořitelny, a.s. Den malých obcí, Vyškov, 1. března 2012 Osnova prezentace 1. VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY 1.1. Časový harmonogram 1.2. Návrh

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Peněžní toky v podniku

Peněžní toky v podniku Financování podniku Financování podniku a úkoly FM Druhy financování podniku Běžné (krátkodobé) financování Řízení cash flow Hodnocení finanční výkonnosti podniku finanční analýza Finanční plánování Peněžní

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství,

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 9 ze dne 4. června 2008 k Výroční zprávě o realizaci Operačního programu Praha

Více

MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI

MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI MALÝ PRŮVODCE VELKÝMI MOŽNOSTMI REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (ROP) MORAVSKOSLEZSKO TÉMATICKÉ OPERAČNÍ PROGRAMY PROGRAMY V RÁMCI EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE PROGRAM ROZVOJE VENKOVA REGION MORAVSKOSLEZSKO

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Kultura a strukturální fondy

Kultura a strukturální fondy Kultura a strukturální fondy 9. Prosince 2005 Pražské Kongresové centrum Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Sekretariát ŘKV (odbor Rámce podpory Společenství) Harmonogram EU Únor 2004: Návrh finanční perspektivy

Více

DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH

DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH DOSAVADNÍ VÝVOJ PŘÍJMU PODPOR EU V OBLASTI LH Předvstupní období 1990-2004 Již od roku 1990 měly kandidátské země ze střední a východní Evropy možnost čerpat prostředky z programu PHARE, určeného na vytvoření

Více

Komunikační infrastruktura Zlínského kraje - synergie dotačních titulů IOP a ROP

Komunikační infrastruktura Zlínského kraje - synergie dotačních titulů IOP a ROP 1 Komunikační infrastruktura Zlínského kraje - synergie dotačních titulů IOP a ROP Telč, 4.8.2001 Ivo Skrášek vedoucí oddělení IT KÚ Zlínského kraje 1. Vývoj projektu Komunikační infrastruktury ZK 2 První

Více

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Dotace pro obce Plzeň 27.01.2015 ING. VERONIKA BERANOVÁ Obsah prezentace Podpora

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Název: Školitel: Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Prof. Ing. René Kizek, Ph.D. Datum: 28. 11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z

Regionální operační program. Postupy čerpání dotací z Regionální operační program Střední Morava Postupy čerpání dotací z Evropské unie 1. Audit shody připravenost Úřadu Regionální rady k implementaci ROP Střední Morava a. Nyní probíhá reaudit b. Vliv na

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE Rozpočet a finanční vize měst a krajů 2009 Praha, 24.9.2009 Jan Hanuš Municipality a programy veřejné podpory Komerční banka AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Strategické projekty Smart Administration 1. Identifikace výzvy Číslo

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyhlašuje od 14. května 2008 výzvu k podávání žádostí o podporu na období 2007 2010 v rámci Operačního programu Technická pomoc (dále jen OPTP ) Prioritní osy Číslo výzvy

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD Sídlo: Masarykova 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severozapad.cz, www.europa.eu Pracoviště: Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary tel.: 353 502 624, fax: 353 502

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

V OHROŽENÍ POTŘEBUJE OPRAVY

V OHROŽENÍ POTŘEBUJE OPRAVY 1,52 milionu bytů V OHROŽENÍ POTŘEBUJE OPRAVY za 680 miliard korun Státní fond rozvoje bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj JESSICA 2013 Nový start pro české bydlení! BYTOVÝ FOND ČR KDE JSME VÝCHOZÍ

Více

Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program ROZVOJ

Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program ROZVOJ Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program ROZVOJ Identifikace výzvy: Rozvoj I Prioritní osa 2 Rozvoj firem Správce programu (poskytovatel dotace): Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále

Více

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství Politika HSS EU 2007-13 3 nové cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014 Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) > MPO Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na

Více

Evropské fondy 2014 2020

Evropské fondy 2014 2020 Evropské fondy 2014 2020 Ing. Karla Šlechtová ministryně pro místní rozvoj 172. Žofínské fórum 25. listopadu 2014, Praha Aktuální stav a rizika v programovém období 2007 2013 Souhrnný stav čerpání ze SF

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.

Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Doporučená literatura SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 353 s. ISBN 80-247-1501-5, ROSENAU, M. D. Řízení projektů. 3.

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Program: Investiční pobídky

Program: Investiční pobídky Program: Investiční pobídky Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu Oblast zaměření: Podpora zpracovatelského průmyslu, technologických center a center strategických sluţeb na území ČR Cíl programu:

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více