PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Katedra Občanského práva

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA Katedra Občanského práva Magisterská diplomová práce SMLOUVY O MODIFIKACI SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ DE LEGE LATA I FERENDA Bc. Matěj Papoušek Brno 2012

2 Prohlašuji, že jsem magisterskou práci na téma Smlouvy o modifikaci společného jmění manželů de lege lata i ferenda zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury

3 Děkuji vedoucímu práce JUDr. Pavlu Koukalovi, Ph.D. za cenné rady a vhodně zvolené téma diplomové práce. Velmi děkuji také JUDr. Danuši Motáčkové za její obdivuhodnou ochotu sdílet své dlouholeté zkušenosti notářské praxe. V neposlední řadě potom děkuji svým rodičům a mé vždy trpělivé manželce Veronice.

4 OBSAH i Obsah 1 Úvod 1 2 Společné jmění manželů Vývoj manželského majetkového práva ABGB a Zákonné společenství manželů Bezpodílové společenství manželů Společné jmění manželů Současná zákonná úprava SJM Institut SJM Věci tvořící SJM Věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti Správa SJM a její modifikace Smluvní modifikace SJM Materiální prameny smluvní modifikace SJM Způsobilost k uzavírání smluv modifikujících SJM Právní účinnost smluv o modifikaci SJM Předmět modifikace SJM Mezinárodní prvek u modifikačních smluv Druhy smluvní modifikace SJM Rozšíření SJM Zúžení SJM Předmanželská smlouva Forma manželských smluv Vypořádání SJM v souvislosti s jeho modifikací Modifikace SJM a výkon rozhodnutí Vylučovací žaloba a SJM

5 OBSAH ii Výkon rozhodnutí podle Exekučního řádu Výkon rozhodnutí po vypořádání SJM Zánik SJM ve vztahu k jeho modifikaci Společné jmění manželů podle Nového občanského zákoníku Proces rekodifikace občanského práva v ČR Rodinné právo v novém občanském zákoníku Manželské majetkové právo Zákonný režim Věci tvořící SJM Obvyklé vybavení rodinné domácnosti Smluvený režim SJM Náležitosti smluv o modifikaci SJM Veřejný seznam Účinnost smluv o manželském majetkovém režimu Druhy smluvní modifikace SJM Režim oddělených jmění Vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství Rozšíření SJM Zúžení SJM Správa SJM ve smluveném režimu Ochrana třetích osob Vypořádání SJM a jeho modifikace Závěr 69 Použité prameny 73

6 1 Úvod 1 Kapitola 1 Úvod Manželství tvoří jeden ze základních pilířů naší společnosti. Tento trvalý svazek muže a ženy podléhá zvláštní právní regulaci. Z pohledu práva je manželství chápáno jako právní vztah mezi mužem a ženou. Z tohoto právního vztahu plynou také specifické majetkoprávní vztahy, které můžeme označovat jako manželské majetkové právo. 1 Zákon zavádí pro správu majetkového společenství manželů specifická pravidla. Zvláštní úpravu stanoví také pro dispozici se společným majetkem manželů. Majetkové vztahy mezi manžely upravovaly v minulosti různé právní instituty. V současnosti je tímto institutem společné jmění manželů (dále jen SJM). Okruh majetku tvořící SJM podléhá ze zákona zvláštnímu majetkoprávnímu režimu, který je uplatňován v naprosté většině manželství. V jistých situacích však manželům nemusí zákonný režim SJM vyhovovat. Z toho důvodu jim současná právní úprava umožňuje svoje vzájemné majetkoprávní vztahy modifikovat, a to smlouvou nebo prostřednictvím rozhodnutí soudu. Smluvní modifikace SJM je podstatným projevem zásady smluvní volnosti v občanskoprávních vztazích. Současná úprava však účinky této smluvní modifikace silně omezuje, a to především za účelem ochrany věřitelů. Limity smluvní modifikace však nejsou na první pohled patrné. Není proto divu, že se laická veřejnost v principech právních vztahů vyplývajících z manželského majetkového práva příliš neorientuje. Občanský zákoník totiž ve své stávající podobě obsahuje jen výsek úpravy vztahující se ke SJM. Dopad smluvní modifikace na majetkové vztahy mezi manžely, ale i ve vztahu k třetím osobám, výrazně ovlivňuje zejména pro- 1 Zvláštní soubor právních norem, které upravují důsledky uzavření manželství v majetkové sféře mezi manžely navzájem, jakož i mezi manžely a osobami třetími.

7 1 Úvod 2 cesní právo. Z důvodu stručné formulace příslušných ustanovení sehrává značnou roli rozhodovací praxe soudů. České soukromé právo stojí na prahu největších změn za více než 60 let. Proces rekodifikace občanského práva byl po dlouhé přípravě dokončen a účinnost nové právní úpravy byla stanovena na počátek roku Spolu s celým novým kodexem dozná značné proměny i manželské majetkové právo. Tato diplomová práce je ve své první části (kapitoly 2 a 3) zaměřena na analýzu současné právní úpravy SJM, především ve vztahu ke smluvní modifikaci SJM. Podrobněji jsou analyzovány zejména účinky smluvní modifikace SJM ve vztahu k výkonu rozhodnutí a ochraně práv třetích osob. V textu jsou jmenovány také nejčastější důvody modifikace SJM. Kde se to jevilo účelným, odkazuje text na příslušnou judikaturu. Na několika místech jsou namísto kategorických závěrů zprostředkovány názorové spory a diskuse vedené v odborném tisku. Ve své druhé části (kapitoly 4 a 5) je diplomová práce zaměřena na právní úpravu SJM podle schválené podoby zák. č. 89/2012. Sb, občanského zákoníku (Nový občanský zákoník dále jen NObčZ), opět zejména ve vztahu ke smluvní modifikaci SJM. Cílem je nejen představit novou právní úpravu v nedávno schváleném konečném znění, ale také provést její komparaci s dosavadní právní úpravou tak, aby byly popsány nejpodstatnější změny v úpravě manželského majetkového práva. Pokud je v části analyzující právní úpravu de lege lata věnováno více prostoru problematice výkonu rozhodnutí ve vztahu ke smluvní modifikaci SJM, v části zaměřené na právní úpravu de lege ferenda je toto téma zmíněno jen okrajově. V souvislosti s blížící se účinností NObčZ dozná nepochybně změn i úprava procesního práva. V současnosti by se ale na tomto poli jednalo o pouhé spekulace. Proto analýzu výkonu rozhodnutí de lege ferenda ponecháme prozatím stranou. Avšak tam, kde NObčZ zavádí normy zaměřené na ochranu práv třetích osob, budou takováto ustanovení v textu práce uvedena a analyzována. Při zpracování této diplomové práce bude využita analytická metoda, jejíž součástí bude i historická analýza vývoje manželského majetkového práva na našem území. Dosavadní úprava bude za pomoci komparativní metody srovnána s právní úpravou de lege ferenda.

8 2 Společné jmění manželů 3 Kapitola 2 Společné jmění manželů 2.1 Vývoj manželského majetkového práva Současná úprava smluv modifikujících rozsah SJM navazuje na vývoj legislativy reflektující majetkové poměry mezi manžely. Zákonnou úpravu manželského majetkového práva můžeme sledovat od první souborné kodifikace občanského práva na našem území z počátku 19. století. Právní normy 19. století vycházely zejména z tradičního modelu rodiny jako doživotního závazku dvou manželů. Přirozený vývoj byl silně poznamenán bouřlivou proměnou společenských vztahů v souvislosti s komunistickou totalitou. Po roce 1989 legislativní vývoj reflektoval při úpravě majetkového uspořádání mezi manžely návrat českého právního řádu k principům tržního hospodářství ABGB a Zákonné společenství manželů Manželskému majetkovému právu byla věnována pozornost již v rakouském Obecném zákoníku občanském (dále jen ABGB). 2 Od roku 1912 byly v rámci práv z osobnosti plynoucích upraveny také majetkové poměry mezi manžely. ABGB vycházel ze základů kanonického práva. Na manželství se tehdy hledělo jako na smlouvu, kterou se manželé zavazují sobě navzájem. Zákon stanovil jednotlivé překážky pro uzavření manželství. Jako příklad silného vlivu kanonického práva je možné uvést rozdíl v náboženství coby zákonnou překážku uzavření manželství 2 V německém originále: Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie.

9 2.1 Vývoj manželského majetkového práva 4 ( 64 ABGB). 3 Koncepce tehdejší právní úpravy manželství byla zčásti vystavena na nerovnosti muže a ženy. V 91 ABGB byl muž prohlášen za hlavu rodiny. 4 Tehdejší právo ale nezavádělo formu společného vlastnictví. Po právní stránce byli manželé ve vztahu k majetku nadále samostatní. Žena byla ale povinna přinést do manželství věno. Věno přecházelo okamžikem sňatku na manžela, který s tímto majetkem dále disponoval jako se svým. Na druhé straně zajišťoval manžel svoji manželku tzv. vdovským věnem pro případ, že by zemřel dříve než ona. Stanovená hodnota vdovského věna byla ve výši dvou a půl násobku věna nevěsty. V městských právech byla výše věna trojnásobná. 5 Základním institutem manželského majetkového práva v ABGB byla manželská smlouva ( 44 a násl. ABGB). Touto smlouvou mohli manželé mimo jiné upravit záležitosti týkající se tzv. společenských statků a práva majetku, což umožňovalo modifikaci majetkových poměrů mezi manžely v souladu s principem autonomie vůle. Podle 1233 ABGB však pouhým sňatkem manželů nedocházelo ke společenství statků (institutu společného vlastnictví), ale k jeho vzniku bylo zapotřebí zvláštní smlouvy. Na možnou modifikaci majetkových poměrů mezi manžely odkazovalo i ustanovení 1237 ABGB, podle něhož neumluvili-li se manželé zvláště o to, k čemu jmění své obrátí, zachová každý své předešlé právo vlastnické, k tomu pak, čeho každá strana po čas manželství nabude, a jakýmkoli způsobem dostane, strana druhá právo nemá. 6 ABGB byl recipován do našeho právního řádu po vzniku ČSR v roce Během existence první republiky probíhaly přípravy na rekodifikaci původně rakouského občanského práva, ale finální přijetí nového kodexu zhatil příchod druhé světové války a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Zejména na Slovensku se po vzniku ČSR starala o dodržování manželského práva katolická církev. Docházelo tak k častému prolnutí kanonického a občanského práva. 7 3 MALÝ, K. a kol. Dějiny českého a československého práva do roku vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, s Tamtéž, s CECHLOVA, Eva - TRUTNOVÁ Jana. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam.2006, č. 2, s Císařského patentu č. 946/1811 Sb.z.s., obecného občanského zákoníku rakouského (ABGB). 7 MALÝ, K. a kol. Dějiny českého a československého práva do roku vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, s. 440.

10 2.1 Vývoj manželského majetkového práva 5 Zákonné společenství manželů K podstatné reformě manželského majetkového práva došlo v souvislosti s politickými změnami po druhé světové válce a nástupem komunistické vlády v ČSR. Majetkové vztahy mezi manžely nadále upravoval nově přijatý zákon č. 265/1949, o právu rodinném. Nová právní norma si kladla za cíl potlačit závazkovou povahu manželství a oprostit ho od majetkových aspektů. Zákon tak zcela zapadal do socialistické normotvorby počínajících 50. let. Nově byl zaveden institut Zákonného společenství manželů (dále jen ZSM). 8 Tehdejší kodifikace rodinného práva nerespektovala zásadu smluvní svobody manželů, resp. budoucích manželů. 9 Do ZSM spadal majetek, který nabyl kterýkoli z manželů za trvání manželství. Ze ZSM byl naopak vyňat majetek: nabytý dědictvím; darem; sloužící osobním potřebám jednoho z manželů; sloužící k výkonu povolání jednoho z manželů; získaný jako náhrada škody na majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů; majetek získaný za vlastnictví výlučného majetku a majetek vyloučený dohodou mezi manžely. ZSM zahrnovalo také závazky manželů, které vznikly za trvání jejich manželství, pokud nebylo ZSM manžely smluvně modifikováno. 10 Zákon vyžadoval pro takové dohody formu soudního zápisu. Tato modifikace mohla vést ke zúžení či rozšíření ZSM. Manželé mohli také smluvně vyhradit vznik ZSM až ke dni zániku manželství Bezpodílové společenství manželů Podstatnou změnu majetkových poměrů mezi manžely přinesly velké změny občanského práva spojené s přijetím zák. č. 94/1963 Sb., zákona o rodině (dále jen ZoR) a zejména zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ). Tehdejší úprava se definitivně rozcházela s tradičním pojetím rodiny, kterou zajišťoval po stránce finanční výhradně muž a v níž se manželka starala pouze o domácnost. Na druhou stranu normotvorba šedesátých let v tehdejší ČSSR nereflektovala potřebu upravovat majetkové poměry mezi manžely s ohledem na jejich případnou účast 8 CECHLOVA, Eva - TRUTNOVÁ Jana. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam. 2006, č. 2, s HRUŠÁKOVÁ, M. KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. 2. vyd. Brno: MU v Brně, 2001, s zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném zák. č. 265/1949 Sb, o právu rodinném.

11 2.1 Vývoj manželského majetkového práva 6 v obchodních společnostech či obecně podnikatelských aktivitách, což vyplývalo z konceptu centrálně plánovaného hospodářství. Úprava majetkových poměrů mezi manžely náležela nově zpět do obecného občanského kodexu, kde ale doznala značných změn. Institut ZSM byl nahrazen Bezpodílovým společenstvím manželů (dále jen BSM). Novou právní normu ovládala zásada, která považovala za majetek náležející do BSM především věci osobní potřeby. BSM bylo také konstruováno jako bezpodílové vlastnictví. Každý z manželů byl tak úplným vlastníkem celé věci. Nedělitelnost majetku a jeho jednotnost měla lépe odpovídat povaze manželství jako trvalého závazku. Do BSM však nově nepatřily závazky a pohledávky jen jednoho z manželů. Oddělení závazků manželů však do značné míry prolamovalo ustanovení 147 ObčZ. Při výkonu rozhodnutí vztahujícího se k závazku jednoho z manželů mohl být oprávněný uspokojen také z majetku náležejícího do BSM. Pokud se závazek týkal majetku náležejícího do BSM, mohl být věřitel navíc uspokojen také z výlučného majetku obou manželů. 12 Za pozornost však stojí zejména fakt, že tehdejší úprava upřela manželům možnost svoje majetkové poměry upravit vzájemnou smlouvou. Zákon nabízel jedinou možnost modifikace, a to prostřednictvím soudu, který mohl podle 148 ObčZ BSM zrušit. Soud mohl takto postupovat pouze v případě, kdy by další trvání BSM odporovalo pravidlům socialistického soužití. 13 Zákonný režim BSM tedy dopadal prakticky na veškerá uzavřená manželství. Tato rigidní koncepce sice prospívala případným věřitelům (třetím osobám), kteří se mohly uspokojit z majetku spadajícího do BSM, aniž by tomu mohli manželé zabránit úpravou vzájemných majetkových vztahů. Na druhou stranu ale naprosto potlačila smluvní volnost manželů. Nový občanský zákoník z roku 1964 také zrušil smluvní majetková ujednání uzavřená podle zák. č. 265/1949, o právu rodinném. Důvody omezení jakékoli smluvní modifikace manželských majetkových vztahů můžeme hledat patrně v rovině ideového vzoru sovětského práva, které žádnou smluvní úpravu majetkových poměrů mezi manžely neznalo CECHLOVA, Eva - TRUTNOVÁ Jana. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam.2006, č. 2, s zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 14 DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s

12 2.1 Vývoj manželského majetkového práva 7 Velká novela občanského zákoníku 1992 Další značné změny přinesla do manželského majetkového práva tzv. velká novela občanského zákoníku, tedy zák. č. 509/1991 Sb. Na této novelizaci se naplno projevily společenské proměny související s revolučním děním roku Institut BSM byl i nadále zachován. Okruh majetku vyloučeného z BSM byl rozšířen o majetek vydaný jednomu z manželů v rámci restituce 15 v případě, že byl vlastníkem vydaného majetku před uzavřením stávajícího manželství nebo nabyl tento majetek jako dědic původního majitele. Novela však reflektovala také návrat tržního hospodářství. Podnikání jednoho z manželů mohlo znamenat pro společný majetek manželů značné riziko. S ohledem na to byla umožněna smluvní modifikace BSM. Zákonodárce uvedl potřebu reflektovat možná rizika spojená s podnikáním jednoho z manželů také v důvodové zprávě k výše uvedené novele ObčZ. 16 Manželé mohli smlouvou rozsah BSM rozšířit, zúžit či vyhradit jeho vznik až ke dni zániku manželství. Zákon pro takovou smlouvu mezi manžely vyžadoval formu notářského zápisu. Tyto modifikační dohody se však vztahovaly pouze na majetek nabytý manžely v budoucnosti. Smlouvou o modifikaci rozsahu BSM tedy manželé nemohli měnit vlastnictví již jednou nabyté. 17 Novela pamatovala také na ochranu třetích osob. Manželé se mohli vůči třetí osobě (nejčastěji věřiteli) dovolat účinků smlouvy upravující rozsah jejich BSM pouze v případě, byla-li třetí osoba seznámena s jejím obsahem. Za zmínku stojí také fakt, že se modifikace BSM, jejímž předmětem byla nemovitost, nezapisovala do katastru nemovitostí. Možnost smluvně modifikovat budoucí rozsah BSM měli nově i budoucí manželé, čímž byla do našeho právního řádu zanesena úprava předmanželské smlouvy. 18 Smluvní modifikace BSM měla také dopad na vymáhání pohledávky vzniklé za trvání manželství jednomu z manželů. V případě, že tato pohledávka vznikla jednomu z manželů v souvislosti s užíváním jeho výlučného majetku, nemohla již být při výkonu rozhodnutí uspokojena z majetku náležejícího do BSM. V oblasti soudní modifikace BSM byla (coby reminiscence minulého režimu) zrušena pod- 15 V tomto směru odkazoval ObčZ např. na zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zák. č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. 16 DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s Nález Ústavního soudu ČR ze dne , sp. zn. ÚS 86/ DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 189.

13 2.2 Současná zákonná úprava SJM 8 mínka vztahující se k nesouladu se socialistickým soužitím a byla nahrazena rozporem dalšího pokračování BSM s dobrými mravy. Další novelizace ObčZ (zák. č. 264/1992 Sb.) přinesla podstatnou změnu v oblasti platnosti modifikačních smluv ve vztahu k nemovitostem. Od musela být modifikace BSM týkající se nemovitostí zapsána do katastru nemovitostí a podobně jako ostatní věcná práva k nemovitostem nabývala účinnosti až vkladem do katastru Společné jmění manželů V roce 1998 přinesla podstatnou změnu manželského majetkového práva rozsáhlá novelizace občanského zákoníku (zák. č. 91/1998 Sb). BSM bylo nahrazeno novým institutem Společného jmění manželů (dále jen SJM). Ke dni , kdy nabyla výše uvedená novela ObčZ účinnosti, došlo k plné transformaci BSM na SJM. K podrobnějšímu popisu institutu SJM přikročíme v následující podkapitole Současná zákonná úprava SJM Institut SJM Majetkové vztahy mezi manžely se dělí do dvou základních skupin. První skupinu tvoří majetkové vztahy definované 19 odst. 1 a 2 ZoR, tedy majetkové vztahy vznikající při uspokojování potřeb rodiny a hrazení nákladů společné domácnosti. Tento okruh majetkových vztahů mezi manžely však nebudeme dále podrobněji zkoumat, neboť není předmětem smluvní modifikace SJM. Definice SJM obsažená v 143 ObčZ vymezuje těmto vztahům specifickou prioritu, podle které nelze tento okruh majetkových vztahů mezi manžely nijak modifikovat. 21 Druhou skupinu tvoří majetkové vztahy, které vznikají nad rámec uspokojování potřeb rodiny a hrazení nákladů společné domácnosti. Tuto obecnou definici je možné konkretizovat podle úvahy, že do této kategorie spadá majetek, který manželům zůstane i po uhrazení nákladů společné domácnosti CECHLOVA, Eva - TRUTNOVÁ Jana. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam. 2006, č. 2, s Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 30 Cdo 1803/ DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s Tamtéž s.28.

14 2.2 Současná zákonná úprava SJM 9 Ve vztahu k manželskému majetkovému právu můžeme rozlišit jednak režim manželského majetkového společenství, jež umožňuje účast obou manželů při správě, nabývání i zániku jejich společného majetku; 23 tak i režim odděleného (samostatného) majetku manželů, který je v tomto případě opakem manželského majetkového společenství. V režimu odděleného majetku manželů zůstává jejich majetek i po vzniku manželství nadále ve výlučném vlastnictví jednoho či druhého z manželů. 24 Režim odděleného majetku přináší na první pohled výrazně lepší ochranu manželů před možnými riziky plynoucími z podnikatelské činnosti či z případných neuvážených právních úkonů vedoucích ke vzniku závazků vůči třetím osobám. V těchto a jim podobných případech by se mohlo stát, že bude společný majetek manželů postižen výkonem rozhodnutí za účelem úhrady vzniklých závazků. V režimu oddělených jmění tato rizika nevznikají. Na druhou stranu však vidíme na příkladech zemí, kde právní systém takto důsledné oddělení majetku manželů umožňuje, že i zde nabývají manželé nějaký majetek společně. Tento majetek potom nabývají do podílového spoluvlastnictví. 25 Důležitou otázkou při přijetí současné právní úpravy manželského majetkového práva (zavádějící institut SJM) byl vztah k úpravě předchozí, konkrétně k institutu BSM. Zákonodárce se této otázce věnoval v čl. VIII bod 2 přechodných ustanovení zák. č. 91/1998 Sb., kde uvedl, že s účinností zákona ke dni nahrazuje všechna existující BSM nový institut SJM. 26 Manželé, jež si podle předchozí právní úpravy vyhradili vznik BSM až ke dni zániku jejich manželství, měli obdobná práva garantovaná i pro nově nabytý status SJM. Právnímu nástupnictví SJM se věnoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku pod sp. zn. 30 Cdo 1803/2000, ve kterém vyslovil názor, že přes návaznost institutů BSM a SJM považuje tyto právní kategorie za odlišné. Jejich rozdílnost shledal nejen v pojmenování, ale především v jejich předmětu, rozsahu, obsahu i způsobu zániku. 27 Nicméně předmětem SJM jsou i nadále všechny věci, které byly součástí BSM. Z toho vyplývá, že i za účinnosti zákonné úpravy zavádějící institut SJM lze přihlédnout k většině již publikovaných judikátů (z dob existence BSM), a to těch 23 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s Tamtéž s Tamtéž s Čl. VIII odst. 2 zák. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zák. č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. 27 Usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cdo 1803/2000 ze dne

15 2.2 Současná zákonná úprava SJM 10 rozhodnutí, která se týkají vymezení předmětu BSM. 28 Od roku 1998 bylo již vydáno mnoho rozhodnutí, jenž výklad ustanovení upravujících SJM dále upřesnily. Vznik SJM Vznik SJM je vázán na uzavření manželství, které je základním předpokladem existence manželských majetkoprávních vztahů. SJM tedy vzniká v okamžiku, kdy manželé nabudou věc spadající do SJM a splní následující podmínky: věci musí být předmětem SJM a manželé ohledně této věci nesměli dříve zúžit rozsah SJM. Okamžikem uzavření manželství vzniká SJM jako komplex vztahů. Pro manželství uzavřená před datem vzniklo SJM ze zákona v souvislosti s účinností zák. č. 91/1998 Sb. Výjimkou jsou ta manželství, v nichž se manželé rozhodli vyhradit vznik BSM ke dni zániku manželství. 29 Vznik SJM může být však odložen, a to podle ustanovení 276 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ) či smlouvou uzavřenou ve formě notářského zápisu. 30 Specifickým případem vzniku SJM ihned v okamžiku uzavření manželství by byla situace, kdy budoucí manželé uzavřeli před vznikem manželství smlouvu upravenou 143a odst. 3 ObčZ, kterou rozšířili rozsah budoucího SJM o majetek, který by jinak nadále náležel do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Manželé mohou také smlouvou podle 143a ObčZ odst. 2 (budoucí manželé podle 143a odst. 3 ObčZ) vyhradit vznik SJM až ke dni zániku jejich manželství. K analýze smluvní modifikace SJM přikročíme v kapitole 3. Zánik SJM O zániku SJM lze hovořit ve dvou významech. Jako o zániku SJM ve vztahu k určité věci, pohledávce nebo závazku. K zániku SJM ve vztahu k těmto majetkovým hodnotám a závazkům dochází běžným způsobem - prodejem, darováním atd. Podobně v případě závazků - splněním, uplynutím doby, kompenzací atd DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s FIALA, J. HURDÍK, J. KORECKÁ, V. Občanské právo hmotné. 3 vyd. Brno: MU v Brně, 2002, s DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s FIALA, J. HURDÍK, J. KORECKÁ, V. Občanské právo hmotné. 3 vyd. Brno: MU v Brně, 2002, s. 141.

16 2.2 Současná zákonná úprava SJM 11 K zániku SJM k určité věci nebo závazku ale může dojít i smlouvou o modifikaci SJM podle 143a ObčZ. Druhým z významů je zánik SJM jako souhrnu právních vztahů. K tomu dochází nejpozději zánikem manželství podle 149 odst. 1 ObčZ. K zániku manželství dochází nejčastěji smrtí jednoho z manželů, rozvodem a výjimečně také prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. V určitých situacích zaniká SJM ze zákona, a to i za dalšího trvání manželství. K tomu může dojít v případě, kdy soud podle 66 odst. 4, zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen TZ) vysloví vůči jednomu z manželů trest propadnutí majetku. Dále zaniká SJM za trvání manželství prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů podle 268 odst. 1 IZ. Ve výše uvedených případech, kdy došlo k zániku SJM za trvání manželství, může být SJM opětovně obnoveno, a to rozhodnutím soudu podle 151 ObčZ Věci tvořící SJM Aktiva Před analýzou smluvní modifikace SJM je nutné vymezit okruh majetku, který SJM tvoří, a naopak majetku i nadále náležejícího do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Rozsah SJM upravuje 143 ObčZ. Pro definici rozsahu věcí spadajících do SJM zvolil zákonodárce formu obecné pozitivní formulace doplněnou o taxativní výčet věcí, které jsou z rozsahu SJM vyňaty. Zákonná definice SJM užívá pojmu majetek. Současné znění ObčZ tento pojem blíže nedefinuje. Převládá tendence tento institut definovat široce, tedy jako věci i majetková práva, která nejsou spjata s osobou manžela. V často uváděném vymezení tohoto pojmu ve vztahu k SJM se tak uvádí, že majetek tvoří: věci (movité i nemovité), pohledávky, jiná práva a jiné hodnoty ocenitelné penězi. 33 Pro rozlišení okruhu věcí spadajících do SJM vychází zákon z kritéria úplatnosti. Obecně tedy majetek úplatně nabytý jedním či oběma manžely vchází do SJM. 34 Pokud budeme citovat znění zákona, tak do SJM patří především maje- 32 FIALA, J. HURDÍK, J. KORECKÁ, V. Občanské právo hmotné. 3 vyd. Brno: MU v Brně, 2002, s DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s Tamtéž, s. 414.

17 2.2 Současná zákonná úprava SJM 12 tek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. 35 Naopak bezúplatně nabytý majetek do majetkového společenství manželů zásadně nespadá. 36 Výjimkou z obecného rozsahu SJM je tak majetek nabytý jedním z manželů dědictvím nebo darem. Dále je ze SJM vyňat majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. 37 V posledním případě se jedná o pouhou transformaci majetku nespadajícího do SJM. Mohlo by se jednat například o výměnu domu nabytého jedním z manželů v dědictví za dům jiný. 38 Velmi cennou výkladovou pomůckou se stalo Zhodnocení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpj 86/71. Nejvyšší soud se v něm zaměřil na jasné vymezení věcí a majetkových hodnot nabytých manžely za trvání manželství, které náleží do SJM. Tento právní názor se uplatní i pro úpravu institutu SJM. 39 Nejčastějším zdrojem majetku ve SJM bude mzda jednoho z manželů; dále do SJM spadají např. příjmy ze sociálního zabezpečení; odměny za vynálezy a autorská práva; výhry ze sázek; plnění ze smlouvy pojistné. Soud se ale především vyjádřil k možným sporným titulům nabývání věcí do SJM, když uvedl, že součástí SJM se stanou také výnosy, užitky a přírůstky věcí, jenž jsou součástí výlučného majetku jednoho z manželů. 40 Součástí SJM se stane i takový majetek, který by byl (byť jen z části) pořízen z prostředků náležejících do SJM. Majetek bude součástí SJM bez ohledu na znění smlouvy, která by za nabyvatele tohoto majetku označovala pouze jednoho z manželů. 41 Do SJM naopak bude patřit majetek, jehož kupní cena byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do bezpodílového spoluvlastnictví. 42 Dále do SJM nepatří věci podle své povahy sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů. Poměrně obecná formulace dává prostor soudnímu výkladu tohoto ustanovení. Do množiny věcí sloužících podle své povahy jen jednomu z manželů zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 36 DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 38 ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 852 s. 39 Tamtéž, s Zhodnocení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. Cpj 86/ Srov. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 342/2007 a Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 798/ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 1658/98.

18 2.2 Současná zákonná úprava SJM 13 by se totiž daly zařadit i předměty velmi vysoké hodnoty, a to například šperky nebo drahocenná historická střelná zbraň, kterou používá manžel k příležitostnému lovu kachen. Soudní praxe se postavila proti poměřování cennosti jednotlivých věcí v porovnání s majetkovými poměry dané domácnost. 43 V souvislosti s věcmi, které svou hodnotou vybočují z majetkových poměrů manželů, odkazuje soudní praxe na ustanovení 150 ObčZ upravující vypořádání SJM. Manžel, jenž je vlastníkem příliš hodnotné věci sloužící jeho osobní potřebě, by měl v rámci vypořádání nahradit to, co bylo ze společného majetku na tuto věc vynaloženo. 44 Poslední okruh majetku vyňatého z obecné úpravy SJM tvoří věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 45 Aplikace tohoto pravidla postupem času přirozeně ustoupí. Lze předpokládat, že více než 21 let po listopadu 1989 budou všechny majetkové křivdy komunistického režimu srovnány. Nabývají-li manželé do SJM nemovitost, nabývají vlastnická práva k nemovitosti okamžikem zápisu vkladu do katastru nemovitostí. V případě, že by jeden z manželů nabýval nemovitost pouze vlastním jménem, ovšem z prostředků spadajících do SJM, bude nemovitost součástí SJM. Pokud by byl v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitosti jen jeden z manželů, provede katastr zápis druhého manžela na jeho žádost záznamem podle 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb, o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. 46 Ustanovení 143 ObčZ upravuje majetkové poměry mezi manžely v případě, že se jeden z manželů stane společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. V tom případě nezakládá účast tohoto manžela na obchodní společnosti (nabytí podílu vč. akcií či podílu v družstvu) účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu. Zákon však stanoví výjimku pro bytová družstva, jenž vznikla v souvislosti s úpravou společného nájmu bytu manžely podle 703 ObčZ. Tato úprava má za následek také to, že při zániku SJM může ve vypořádání majetkových poměrů mezi manžely přiznat soud obchodní podíl jen tomu z manželů, který byl za trvání SJM společníkem dané společnosti. 47 Uvedené ustanovení se 43 Zde se nabízí zajímavé srovnání s užívanými kritérii pro určení okruhu věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti. Více v oddíle Zhodnocení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. Cpj 86/ zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 46 DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník Komentář. 1.

19 2.2 Současná zákonná úprava SJM 14 však vztahuje pouze na výkon práv spojených s obchodním podílem, jako např. zasahování do vedení společnosti. Obchodní podíl je zapotřebí posuzovat jako jinou majetkovou hodnotu ve smyslu 118 ObčZ, která může být předmětem právních vztahů. 48 Tuto otázku podrobněji rozvedl Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 22 Cdo 700/ Pro upřesnění můžeme na tomto místě dodat, že součástí SJM se stává i podnik, který nabyl jeden z manželů za trvání manželství. 50 Nejčastějším zdrojem expanze majetku ve SJM jsou příjmy manželů ze závislé činnosti. Soudní praxe dále do SJM zahrnula výnosy samostatného majetku manželů, typicky úroky z účtu ve výhradním vlastnictví jednoho z manželů. Ohledně příjmů manželů spadajících do SJM je však nutné poukázat na další pravidlo vyplývající ze soudní praxe. Do SJM spadá až poukázaný výnos, s nímž může jeden z manželů disponovat. Předmětem SJM tak není např. nárok na výplatu mzdy, ale až samotná vyplacená částka. Podobně tomu bude u výnosu z pronájmu nemovitosti, která patří do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. 51 Spornou zůstává otázka věcí sloužících k výkonu povolání. Tento okruh věcí totiž předchozí právní úprava (před účinností zákona č. 91/1998 Sb.) vyjímala z okruhu věcí spadajících do BSM. Transformací BSM na SJM uvedené v čl. VIII zák. č. 91/1998 Sb. se staly věci, které k tvořily BSM, součástí SJM. To by však znamenalo, že věci sloužící k výkonu povolání před účinností výše uvedené novely ObčZ do SJM nespadají. 52 Pasiva závazky Do SJM však patří podle 143 odst. 2 také závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství. 53 Z obecného pravidla stanoví zákon výjimku, podle níž do SJM nespadají závazky, týkající se majetku, vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, s DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Společné jmění manželů, bezpodílové vlastnictví manželů a podnikání. Ad Notam. 2006, č. 9, s Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 700/ Tamtéž s DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 851 s odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

20 2.2 Současná zákonná úprava SJM 15 který náleží výhradně jednomu z manželů, 54 což je zajímavé postavit do kontrastu s praxí soudů, podle které např. úroky plynoucí jednomu z manželů z účtu v jeho výhradním vlastnictví do SJM spadají. 55 Dále do SJM nespadají závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. 56 Každý z manželů může uzavírat smlouvy a brát na sebe závazky i bez vědomí druhého manžela. Povinnosti plynoucí z těchto závazků však dopadají na majetek zahrnutý do SJM a mohou tak v krajním případě nepříznivě zasáhnout do majetkových poměrů druhého manžela. Klíčovou otázkou tak zůstává, jak stanovit míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, nad kterou nelze druhého z manželů činit za tento závazek spoluodpovědným, aniž by o jeho vzniku věděl. Obecná zákonná formulace dává v tomto případě prostor soudnímu výkladu, na který však právní veřejnost stále čeká. Vzhledem k tomu, že majetkové poměry každé jednotlivé domácnosti mohou být diametrálně odlišné a specifické, je také možné, že se jednoznačné odpovědi jednoduše ani nelze dopátrat. V takovém případě je však logickým postupem manželů, kteří se cítí tímto způsobem ohroženi, snaha o modifikaci rozsahu SJM. V praxi může dojít také k situaci, kdy je nejasné, zda určitý majetek náleží do SJM. V takovém případě by pravděpodobně jeden z manželů podával určovací žalobu k soudu. 57 Vzhledem k tomu, že závazky byly zahrnuty do manželského spoluvlastnictví až v souvislosti se zavedením institutu SJM, bylo třeba vyřešit, jaký bude právní režim závazků vzniklých před Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. 58 Nicméně, pokud manželství zaniklo před , nestaly se dluhy součástí SJM, což ve svém rozsudku pod sp. zn. 33 Odo 250/2002 potvrdil Nejvyšší soud ČR odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 55 DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 57 DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s Čl. VIII odst. 2 zák. č. 91/1998 Sb., zákona kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů.

21 2.2 Současná zákonná úprava SJM Věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti Do českého právního řádu byl novelou ObčZ (zák. č. 91/1998 Sb.) mimo jiné zaveden pojem věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Tato kategorie majetku byla vyňata z okruhu věcí, o něž mohou manželé zúžit rozsah SJM. Obecná definice tohoto pojmu dává prostor pro jeho další soudní výklad. Podle komentáře k ObčZ lze těmito věci v souladu s jazykovým výkladem rozumět bytové zařízení (nábytek, kuchyňské vybavení, běžné elektrospořebiče aj.). Autoři však nevylučují, že by pod obvyklé vybavení společné domácnosti mohl být zařazen také automobil, který je např. nezbytný k cestě manžela do zaměstnání. Rozsah věcí spadajících do této kategorie se bude v čase nepochybně měnit. Obecné vymezení je tedy nutné v okamžiku aplikace konfrontovat s běžně přijímaným standardem ve společnosti. 59 Bez nutného individuálního posouzení se zde neobejdeme. 60 Kategorii obvyklého vybavení domácnosti zmiňuje také ustanovení 322 odst. 2 písm. a) OSŘ v souvislosti s věcmi vyloučenými z výkonu rozhodnutí. Pro oblast vynětí těchto věcí z výkonu rozhodnutí je ale zejména soudní praxí jejich okruh znatelně zúžen. Znění 322 OSŘ obsahuje požadavek nezbytné potřeby. S tímto pojmem také argumentoval Nejvyšší soud ČR, když ve svém usnesení sp. zn. 20 Cdo 180/2003 okruh věcí vyňatých z výkonu omezil:... výkonem rozhodnutí proto nelze postihnout jen takový majetek, který slouží k uspokojování těch životních potřeb, které lze hodnotit jako základní. Skutečnost, že určité věci se zřetelem k aktuálním sociálním standardům tvoří typické vybavení domácnosti (kupř. barevný televizor, přehrávací aparatura, sedací souprava apod.), ještě neznamená, že ve smyslu ustanovení 322 odst. 1 a odst. 2 písm. a) OSŘ jedná o věci nezbytně potřebné. 61 Soud však dále uvedl, že při úvaze, zda jsou předmětné věci vyloučeny z výkonu rozhodnutí, je třeba přihlédnout také ke konkrétnímu zjištění, jaké potřeby jsou jejich prostřednictvím v osobních poměrech povinného a jeho rodiny uspokojovány a jakou roli v jeho osobním a rodinném životě hrají. 62 Ale proč byly jako mez možného zúžení SJM zvoleny právě věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti? Podle V. Štancové může být tímto důvodem obava 59 ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J. ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník Komenrář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s Srov. RYŠÁNEK, Z. Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, č. 1, s Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 20 Cdo 180/ BUREŠ, J. DRÁPAL, L. KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s

22 2.2 Současná zákonná úprava SJM 17 o možné ovlivnění soudu při rozhodování ve věci rozvodu manželů v případě, že manželé byli společnými nájemníky bytu. Soud by mohl nájem bytu přisoudit tomu z manželů, v jehož vlastnictví jsou právě věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti Správa SJM a její modifikace Obsahem majetkových vztahů plynoucích ze SJM jsou práva a povinnosti manželů k majetku spadajícímu do SJM. Ve vztahu ke SJM platí zásady zakotvené v ustanovení 145 ObčZ. Majetek spadající do SJM užívají a udržují oba manželé společně (odst. 1); obvyklou správu majetku spadajícího do SJM může vykonávat každý z manželů samostatně, ale v záležitostech přesahujících svou povahou obvyklou správu je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný (odst. 2); závazky, již jsou součástí SJM, plní oba manželé společně a nerozdílně (odst. 3); oba manželé jsou také společně a nerozdílně oprávněni a povinni z právních úkonů týkajících se majetku ze SJM (odst. 4). Tyto zásady tvoří podstatu správy SJM. Potřeba společné správy majetku je opodstatněním pro zavedení speciálního právního institutu pro majetkové vztahy mezi manžely. Manželé jsou tak ve vztahu k dluhům náležejícím do SJM v souladu s ustanovením 511 ObčZ v postavení zákonných solidárních dlužníků a podle 513 ObčZ zákonných solidárních věřitelů. 64 Manželům je však zákonem dána možnost upravit správu jejich společného jmění odlišně od zákona, a to smlouvou sepsanou ve formě notářského zápisu na základě ustanovení 147 ObčZ. Účinků smlouvy o modifikaci správy SJM se mohou manželé vůči třetí osobě dovolat jen v případě, že jí byl obsah této smlouvy znám ( 143a odst. 4 ObčZ). 63 ŠTANCLOVÁ, V. Ještě k diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2010, č. 1, s DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a insolvenční zákon. Právní fórum. 2010, č. 2, s. 57.

23 3 Smluvní modifikace SJM 18 Kapitola 3 Smluvní modifikace SJM Stávající znění občanského zákoníku umožňuje manželům modifikovat rozsah SJM nejen do budoucnosti, ale také do minulosti tedy upravit vlastnická práva k majetku, který podle zákona či dohody manželů již do jejich společného jmění patří. Podstatné však stále zůstává, že manželé nemohou žádným způsobem úplně vyloučit vznik jejich společného jmění. Podle 143a odst. 2 ObčZ mohou však vyloučit vznik SJM ke dni zániku manželství. Tato dohoda se však nevztahuje na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Bez existence smlouvy modifikující rozsah SJM nemohou manželé za trvání manželství činit vůči sobě navzájem žádné právní úkony k předmětu SJM, jejichž účelem by byl převod vlastnického práva z jednoho manžela na druhého. 65 Smlouvy o modifikaci SJM vycházejí jako jeden z institutů občanského práva z obecných ustanovení ObčZ. Klíčovým ustanovením pro smluvní modifikaci SJM je 143a ObčZ. K úpravě těchto smluv se však vztahují ustanovení dalších zákonů. Předně je třeba zmínit 262a OSŘ a dále 267 OSŘ, jež se dotýkají následné aplikace modifikace rozsahu SJM v případě, kdy dochází k výkonu rozhodnutí, kterým je postižen majetek spadající do SJM nebo do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. 65 ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 859 s.

24 3.1 Materiální prameny smluvní modifikace SJM Materiální prameny smluvní modifikace SJM Při analýze modifikací manželského majetkového práva je užitečné představit nejčastější důvody, pro které se manželé rozhodnou upravit své majetkové poměry. Velmi frekventovaným důvodem pro modifikaci zákonného rozsahu SJM bývá skutečnost, že jeden z manželů začal podnikat. Podnikatelská činnost s sebou nese značné riziko a nepříznivé následky podnikatelského neúspěchu mohou fatálním způsobem dopadnout i na majetek druhého z manželů, obzvláště v situaci, kdy se jeden z manželů stane neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Další možnou motivací k úpravě zákonného rozsahu SJM může být rozhodnutí manželů investovat větší množství prostředků ze SJM na zhodnocení majetku, který ale náleží do výlučného vlastnictví jen jednoho z manželů. Modelovým příkladem by mohla být rozsáhlá rekonstrukce rodinného domu, jenž zdědil jeden z manželů po svých rodičích. Zhodnocení takového rodinného domu by vyvedlo majetek ze SJM na úkor druhého manžela. Zatímco v prvním případě podnikatelské činnosti jednoho z manželů by se SJM smlouvou zužovalo, v tomto případě by manželé volili smluvní rozšíření SJM. Pro režim odděleného (samostatného) majetku manželů se podle zkušeností ze zahraniční právní praxe rozhodují zejména manželé movití, manželé, kteří uzavírají již několikáté manželství a zejména manželé účastnící se podnikatelské a obchodní činnosti. 66 K modifikaci SJM může manžele přivést také požadavek banky při sjednávání úvěru. Banka může žádat zúžení SJM nejen o nově vzniklou pohledávku, ale také např. o příjmy, které budou plynout tomu z manželů, který si u banky úvěr sjednává. Banka může být k tomuto požadavku motivována například v situaci, kdy se druhý manžel nachází na seznamu dlužníků, a je tak důvodné obávat se o to, zda závazky tohoto manžela neohrozí příjmy, jenž mají být v budoucnu použity ke splácení závazku vůči bance. K nejčastějším požadavkům manželů vztahujícím se ke smluvní modifikaci SJM patří přání vyjmout ze SJM dům, byt či jinou nemovitost, kterou jeden z manželů následně použije k zajištění úvěru, jenž nebude podle smlouvy mezi manžely spadat 66 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s.14.

25 3.2 Způsobilost k uzavírání smluv modifikujících SJM 20 do SJM. 67 V takovém případě by manželé zúžili SJM o předmětnou nemovitost do minula a do budoucna by svoje SJM zúžili o výše uvedený úvěr. Ke smluvní modifikaci rozsahu SJM by vedlo také rozhodnutí manželů směřující k vyjmutí určitého majetku ze SJM v situaci, kdy tento majetek zamýšlejí nadále vlastnit v podílovém spoluvlastnictví. I tato změna by musela být uskutečněna prostřednictvím smlouvy v režimu 143 ObčZ. 68 Pokud by ale manželé zamýšleli prostřednictvím smluvní modifikace předejít ztrátě majetku v situaci, kdy byl na jednoho z manželů prohlášen konkurz, byla by jejich smlouva podle zákona stižena sankcí absolutní neplatnosti. K tomu ale podrobněji v oddílech a Smlouva o modifikaci SJM by se mohla stát prostředkem, kterým manželé předejdou v možném dědickém řízení nárokům dětí z minulých manželství. Tyto děti mají ze zákona nárok na dědický podíl po svém rodiči. Ten však bude pravděpodobně mimo jiné tvořen i majetkem spadajícím do SJM plynoucímu ze současného manželství. Zejména v situaci, kdy mezi těmito dětmi a novým manželem případného zůstavitele nepanují příliš dobré vztahy, rozhodují se někteří manželé pro smluvní modifikaci SJM. Smlouvou tak zpravidla zúží rozsah SJM o hodnotné součásti jejich společného majetku, tedy nejčastěji o vlastnická práva k nemovitostem, podílu na obchodní společnosti atd. 3.2 Způsobilost k uzavírání smluv modifikujících SJM Smlouvy modifikující rozsah SJM mají formu dvoustranného závazkového právního úkonu. Nutnou náležitostí těchto smluv je způsobilost smluvních stran k právním úkonům. A protože 143a ObčZ nezavádí v tomto směru žádné nestandardní požadavky, způsobilost smluvních stran bude nutno posuzovat podle obecné úpravy zakotvené v 8 ObčZ ve vazbě na 38 a násl. ObčZ. Zletilé osoby, které mají plnou způsobilost k právním úkonům, jsou způsobilé uzavírat smlouvy podle 143a ObčZ. Naopak osoby, které byly podle 10 odst. 1 zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nemohou smlouvu podle 143a uzavřít. V případě, že by chtěla smlouvu modifikující rozsah SJM uzavřít osoba s omezenou způsobilostí ( 10 odst. 2 ObčZ), bylo by nutné její způsobilost posuzovat na základě soudního rozhodnutí. Rozsah 67 MAREŠOVÁ, M. Společné jmění manželů ve vztahu k závazkům jednoho z manželů. Ad Notam. 2007, č. 1, s CHALUPA, L. Zúžení společného jmění manželů. Bulletin advokacie. 2006, č. 7 8, s. 46.

26 3.2 Způsobilost k uzavírání smluv modifikujících SJM 21 omezení způsobilosti by tak v tomto případě určoval notář před samotným soupisem smlouvy podle 143a ObčZ. Za osoby nemající způsobilost uzavřít smlouvu podle 143a ObčZ samostatně by tuto smlouvu mohl uzavřít jejich zákonný zástupce, tj. u zletilých opatrovník ( 26 ObčZ). Ze znění ustanovení 28 ObčZ můžeme dovodit, že pro podpis smlouvy podle 143a ObčZ by bylo zapotřebí souhlasu soudu, neboť modifikaci budoucího či stávajícího SJM nepochybně nelze považovat za běžnou záležitost. 69 Smluvní způsobilost nezletilých Zákon o rodině v 13 uvádí specifický příklad, kdy mohou manželství uzavírat i nezletilí. K tomu je zapotřebí povolení soudu na základě souladu se společenským účelem manželství a pouze z důležitých důvodů. 70 S ohledem na tento výjimečný způsob uzavření manželství by mohla nastat situace, kdy hodlají smlouvu podle 143a ObčZ uzavřít nezletilí. Vzhledem k tomu, že 143a ObčZ tyto situace blíže neupravuje, nezbývá než v tomto ohledu vycházet z obecné úpravy způsobilosti k právním úkonům, kterou stanoví 9 ObčZ: nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. 71 Možnost, aby novomanželé uzavřeli předmanželskou smlouvu, je možné brát jako nabídku zákonodárce, která je adresovaná osobám, jenž mají podle obecných pravidel ObčZ plnou způsobilost k právním úkonům. 72 Nezletilým je dovoleno uzavírat sňatky v odpovědi na společenskou poptávku po prolomení pravidla plnoletosti. Tím ale není automaticky dána jejich způsobilost uzavírat smlouvy v režimu občanského zákoníku. Smluvní modifikaci SJM je nepochybně zapotřebí posuzovat jako velmi závažný právní úkon. Docházíme tady nutně k závěru, že nezletilý k takovému úkonu právní způsobilost nemá. Je tedy třeba vyslovit domněnku, že by si budoucí právní úprava manželského majetkové práva zasloužila speciální úpravu způsobilosti nezletilých manželů. Z. Králíčková ve svém článku nabízí jako příklad úpravu obsaženou v italském občanském zákoníku (Codice Civile), kde je pro přiznání právní způsobilosti 69 DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 72 DVOŘÁK, J. SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 192.