Základní informace o studiu na FPR pro studenty prvního ročníku

Transkript

1 V Plzni 4. září 2010 Základní informace o studiu na FPR pro studenty prvního ročníku Tato metodika v žádném případě nenahrazuje studijní předpisy, představuje jenom stručný výtah těch nejdůležitějších pravidel. I. Studijní předpisy 1. Předpokladem úspěšného studia je kromě píle při samotném studiu i respektování Studijního a zkušebního řádu Západočeské univerzity v Plzni. Jeho aktuální text lze najít na webu ZČU ( 2. Z celouniverzitních předpisů je potřebné se též seznámit s pokynem prorektorky č. 8P/2009, který studentům ukládá kontrolovat, zda jsou jejich splněné studijní povinnosti (zápočty, zkoušky) řádně zadány do informačního systému STAG. Student je povinen ověřit si studijní výsledky zapsané v databázi vždy nejpozději do 14 dnů ode dne udělení zápočtu / složení zkoušky. V případě zjištění rozdílných údajů musí bezodkladně kontaktovat sekretářku příslušné katedry s žádostí o opravu nebo doplnění záznamu. 3. Každý student by měl též sledovat vyhlášky a pokyny, které jsou zveřejňovány na fakultních internetových stránkách; jejich případná neznalost žádného studenta neomlouvá. Na webu FPR je zřízena zvláštní sekce pro studijní předpisy, kam jsou umisťovány předpisy o způsobu konání zkoušek, o uznávání předmětů nebo o požadavcích na kvalifikační práce: II. Kreditní systém 1. Na ZČU je obdobně jako na řadě jiných vysokých škol v ČR zaveden kreditní systém studia, který studentům umožňuje do značné míry si samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat svůj zvolený obor, ale i rozšiřovat svoji specializaci, využívat studijních možností, které nabízejí všechny fakulty ZČU apod. Větší možnost volby individuálního postupu studiem ale přináší rovněž větší nároky na studentovu odpovědnost za své studium a na jeho informovanost. K určitému ulehčení studentovy orientace fakulta tvoří doporučený standardní studijní plán pokud se ho student při své 1

2 cestě studiem drží, neměl by mu vzniknout žádný problém. Tento plán je přístupný na Portálu ZČU a je též obsažen na DVD, které každý student dostal při svém přijetí ke studiu. 2. Základní principy kreditního systému spočívají v tom, že všechny předměty jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů, a podmínkou uzavření studia není absolvování stanoveného počtu studijních let, ale získání předepsaného počtu kreditů v předepsané skladbě (tj. za předměty povinné, povinně volitelné a výběrové) a složení předepsaných zkoušek do doby dané maximální možnou dobou studia. Pro magisterské studium je předepsáno 300 kreditů a maximální doba 8 let, pro bakalářské studium 180 kreditů a 5 let. 3. Kredity vyjadřují míru náročnosti předmětu. Tyto kredity student získá absolvováním předmětu, tj. splněním všech podmínek, které katedra předepsala pro ukončení předmětu. Tyto a další informace o předmětech jsou shrnuty v sylabech předmětů zveřejněných na Portálu ZČU ( Získáním určitého počtu kreditů je podmíněn zápis do dalšího studijního roku i možnost vykonání státních závěrečných zkoušek. 4. Povinné předměty (A) jsou předměty, které student musí absolvovat. S výjimkou 1. roku studia, v němž je skladba předmětů předepsána, může student volit dobu jejich absolvování. Je však povinen respektovat předepsaná omezení (případné podmiňující a vylučující předměty). 5. Povinně volitelné předměty (B) jsou ty, které fakulta považuje za vhodné a profilující studenta v daném oboru. Většinou se jedná o předměty, které nabízí sama fakulta. Student si je během svého studia volí tak, aby za jejich absolvování získal v magisterském programu 30 kreditů (pro bakalářský program nejsou povinně volitelné předměty předepsány). 6. Souhrnná kreditní hodnota povinných předmětů a povinné volby z povinně volitelných předmětů je nižší než hodnota, která je nutnou podmínkou pro absolvování daného typu studijního programu (viz výše). Zbývající počet kreditů student získává absolvováním výběrových předmětů (C). Jako výběrový předmět si student může zapsat kterýkoliv předmět vyučovaný na ZČU (tedy např. i další povinné či povinně volitelné předměty, předměty z jiných fakult), pokud tomu nebrání podmínky omezující zápis. III. Organizace studia 1. V prvním roce studia je student povinen zapsat si všechny povinné předměty uvedené pro tento ročník ve studijním plánu (toto provede automaticky studijní oddělení). Zápis se provádí na celý akademický rok. V prvním roce je student povinen zapsat si předměty v celkové hodnotě nejméně 40 a nejvýše 75 kreditů tak, aby v prvním (zimním) semestru studia mohl splnit minimálně 20 kreditů. 2

3 2. Součet kreditního ohodnocení za povinné předměty v prvním roce magisterského studijního programu je 47 kreditů, v bakalářském studijním programu je to 53 kreditů. Z toho sice vyplývá, že by si student nemusel volit žádné B ani C předměty, ale vřele se to doporučuje, se získáváním kreditů za B a C předměty je třeba začít co nejdříve, v pátém (resp. třetím) roce studia může být pozdě. Proto pro magisterské studium doporučujeme zvolit si v prvním roce studia alespoň 3 předměty z nabídky povinně volitelných a výběrových, pro bakalářské studium pak alespoň 2 výběrové předměty. Optimálním se jeví získat v prvním roce studia přibližně 60 kreditů. Volbu a zápis povinně volitelných a výběrových předmětů provede student při zápisu ke studiu. 3. V prvním semestru studia musí student získat nejméně 20 kreditů a to do data stanoveného v harmonogramu akademického roku (tento rok do 25. února 2011). Za celý první rok studia musí student získat do stanoveného data (tento rok do 1. září 2011 do 12:00) alespoň 40 kreditů. IV. Kontrola studia 1. Předměty jsou zakončovány zápočtem nebo zkouškou. Pokud je předmět ukončen zápočtem i zkouškou, musí student před konáním zkoušky získat nejprve zápočet. Požadavky pro udělení zápočtu i požadavky ke zkoušce jsou uvedeny v sylabu předmětu. Student má právo znát požadavky pro předměty vyučované v zimním semestru nejpozději do 2. října 2010, pro předměty letního semestru do 25. února 2011; tyto požadavky nesmějí být vyučujícími po uplynutí těchto dnů měněny. 2. Pro získání zápočtu musí vyučující vypsat alespoň jeden řádný termín a jeden náhradní termín. Je toliko na jeho úvaze, zda vypíše termínů více. Pokud student nevyhoví u zkoušky, má právo na dva opravné termíny. Toto právo však nelze vnímat absolutně např. zvolí-li si student pro svůj první pokus termín na konci zkouškového období, nemůže počítat s tím, že bude mít možnost případné opravy (např. z důvodu neexistence dalšího zkouškového termínu, obsazenosti již vypsaných zkouškových termínů apod.). 3. V případě, že se studentovi nepodařilo některý povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, zapisuje si tento předmět znovu, nejvýše jej však může mít zapsaný dvakrát. Neuspěl-li student v předmětu povinně volitelném nebo výběrovém, může jej zapsat ještě jednou, nebo si v dalším akademickém roce zapsat předmět jiný. 3

4 V. Hodnocení studia 1. Kredity jsou studentům uděleny za úspěšné absolvování předmětu podle podmínek, které jsou pro toto absolvování stanoveny (např. zápočet, zkouška). Počet kreditů hodnotí kvantitu, nikoliv kvalitu studentovy práce. Proto je zachována klasifikace, která je zároveň ukazatelem pro tzv. vážený studijní průměr. Je zachována klasifikace čtyřstupňová. Je-li předmět ukončen zkouškou, stačí pro jeho absolvování a získání kreditů známka dobře. 2. Vážený studijní průměr (VSP) je vypočítáván za každý studijní rok. Do jeho výpočtu jsou zahrnuty pouze předměty zakončené zkouškou. Vážený studijní průměr vypočteme tak, že ze všech předmětů, které si student zapsal na daný ak. rok, sečteme hodnoty získané vynásobením výsledné známky příslušným kreditním ohodnocením předmětu a výsledný součet dělíme celkovou kreditní hodnotou těchto předmětů. Za předměty, zakončené zkouškou, které si student zapsal, ale neabsolvoval, je do VSP započítávána známka 4 (neprospěl). Vezměme modelový příklad, kdy má student zapsány tyto předměty a zakončil je s následujícím hodnocením: Předmět Hodnocení Počet kreditů Teorie práva Ústavní právo Úvod do soukromého práva 4 5 Státověda 3 4 Rodinné právo 3 3 Právo společností vynásobíme známky počtem kreditů a tyto hodnoty sečteme: o (1x4) + (2x3) + (4x5) + (3x4) + (3x3) + (2x3) = 57 - výslednou hodnotu vydělíme součtem kreditů, čímž získáme VSP o 57 /( ) = Vážený studijní průměr je důležitý nejen s ohledem na možnost předčasného ukončení studia (viz níže), ale též např. pro získání diplomu s vyznamenáním (VSP musí být za dobu celého studia nižší než 1.51). Studijní výsledky, tedy i VSP hraje roli při výběru studentů k zahraničnímu pobytu, při výběru pomocné vědecké síly na katedru apod. VI. Závěrem 1. Kreditní systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu a možnost přerušování studia apod.), zároveň však na něj klade 4

5 v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou odpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se doporučeným standardním studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik: 1) Nemá zajištěn rozvrh. Výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době. 2) Musí mnohem více promýšlet dopředu další plán svého studia, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost dalšího postupu (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit podmínky pro přístup ke státní závěrečné zkoušce). 3) Má možnost regulovat si sám rychlost plnění podmínek studia, ale při překročení přesně vymezených hranic je mu bez jakéhokoliv předchozího varování studium ukončeno pro neprospěch. Důvodem pro takové ukončení je např.: a) nesplnění podmínek stanovených pro 1. semestr; b) získání méně než 40 kreditů za první rok studia; c) získání méně než 80 kreditů za čtyři po sobě jdoucí semestry, tedy méně než v průměru 20 kreditů za semestr (na první pohled složité počítání čtyřsemestrálního součtu je zavedeno proto, aby měl student možnost v jednom roce postup studia z vážného osobního důvodu zpomalit a v dalším roce zpoždění dohonit); d) překročení nejvyšší možné hodnoty VSP za školní rok, tj. 3,40 (VSP větší než 3,40 bude mít např. student, který v daném ročníku zapsal 10 předmětů o 6 kreditech, ale absolvoval z nich méně než 6 předmětů, vesměs s hodnocením dobře); e) překročení časového limitu pro celé studium. 2. Dle Statutu ZČU (čl. 39 odst. 3 a 4) má každý student povinnost zajistit si vytvoření individuální ové adresy v rámci informačního systému ZČU a poté sledovat obsah na ni doručovaných zpráv. Doručení zprávy na univerzitní ovou adresu je v rámci ZČU rovnocenné k jejímu doručení v písemné podobě. Pokud student nebude sledovat zprávy fakulty potažmo univerzity, podstupuje značné riziko. Podle čl. 28 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu ZČU např. platí: Student, který do 35 dnů prokazatelně nereaguje na výzvu nebo rozhodnutí odeslané děkanátem v průběhu výuky nebo zkouškového období na adresu, kterou student udal podle 63 odst. 3 písm. b) zákona, je považován za nedosažitelného studenta a děkan může podle situace rozhodnout o ukončení jeho studia pro nesplnění požadavku. Všichni studenti, kteří mají vlastní ovou adresu odlišnou od adresy univerzitní, si proto musí buď přesměrovat poštu, nebo sledovat informace na obou adresách. Nastavení přesměrování pošty můžete provést na -> Moje nastavení nebo po přihlášení se na -> Já -> Nastavení pošty. 3. Neví-li si student s něčím rady, měl by se nejdříve podívat do příslušných studijních předpisů. Týká-li se jeho bezradnost vyučovaného předmětu, odpověď mu nejspíše sdělí příslušný vyučující či sekretářka katedry. Má-li student obecnější dotaz ke studiu, měl by se 5

6 obrátit na svoji studijní referentku na studijním oddělení. V závažných věcech ohledně svého studia je vhodné kontaktovat proděkana pro studijní záležitosti. Zpracoval: JUDr. Petr Bezouška Ph.D. Proděkan pro studijní záležitosti 6