I. Horské druhy. (oreofyty) v květeně Žďárských vrchů
|
|
|
- Olga Němečková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 I. Horské druhy (oreofyty) v květeně Žďárských vrchů
2 Žďárské vrchy na mapě průměrných ročních teplot v České republice 2 13E 13E 14E 14E 15E 15E 16E 16E 17E 17E C 18E 18E Žďárské vrchy patří s poměrně nízkou průměrnou roční teplotou kolem 5 C k chladnějším oblastem České republiky. Krajina Žďárských vrchů
3 Svým celkovým zeměpisným rozšířením se horské druhy obvykle neomezují jen na evropská vysokohoří (alpidy), ale jejich areály sahají často na sever do boreální popř. subarktické zóny (druhy floroelementu boreoalpidského a arktoalpidského). Arktická zóna Boreální zóna Alpidy Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
4 Ve Žďárských vrších mezi takovéto fytogeograficky boreo-alpidské a arkto-alpidské druhy patří: mléčivec alpský (Cicerbita alpina), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), bradáček srdčitý (Listera cordata), vranec jedlový (Huperzia selago), běloprstka horská (Leucorchis albida), hořec jarní (Gentiana verna), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), plavuník alpský (Diphasiastrum alpinum) a p. Zeillerův (D. zeilleri). Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
5 mléčivec alpský (Cicerbita alpina) Cikháj pod Brožovou skalou u Skleného jižně Ranských jezírek), Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
6 Areál mléčivce alpského (Cicerbita alpina) Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
7 žebrovice různolistá (Blechnum spicant Žákova hora, Šindelný vrch, Kozákův les u Pohledce, Rychtářův les u Skleného, les Vetla u Žďáru a jinde, často přechodně), Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
8 bradáček srdčitý (Listera cordata) kdysi mezi Brožovou skalou a Křivým javorem Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
9 vranec jedlový (Huperzia selago - v minulosti na více místech, v současnosti na Předním Hradišti u Hlinska a snad i jinde), Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
10 běloprstka horská (Leucorchis albida - v minulosti mezi Fryšavským kopcem a Brožovou skalou), Michaelsen02.jpg Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
11 hořec jarní (Gentiana verna dříve mezi Žďárem a lesem Veselkou), Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
12 vemeníček zelený (Coeloglossum viride - Rokytno, Studnice, Vrchy u Pohledce, Čápovy vrchy u Skleného, Cikháj), ntefoto/coeloglossum_viride_roger_joh ansen01.jpg Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
13 plavuník alpský (Diphasiastrum alpinum - kdysi Žákova hora) pteridophyta/lycopsida/lycopodiaceae/di phasiastrum/alpinum.jpg Boreo-alpidské oreofyty Žďárských vrchů
14 Pozoruhodnou skupinou jsou horské druhy vázané svým celkovým rozšířením jen na evropská vysokohoří (druhy floroelementu alpidského). Rovněž tyto druhy jsou ve flóře ŽV zastoupeny. Některé z nich dosahují v naší oblasti okraje svého celkového rozšíření (mezní prvky). Tato skutečnost má nesmírný význam jak z hlediska vývoje areálu těchto druhů (chorogeneze) tak i z hlediska vývoje flóry naší oblasti (florogeneze), neboť z celkového či lokálního rozšíření těchto druhů, lze deduktivně usuzovat na to, z které horské oblasti se k nám tyto druhy rozšířily. Alpidské oreofyty Žďárských vrchů
15 Z Karpat do Žďárských vrchů přirozenou cestou, pravděpodobně přes sudetská pohoří a Svitavskou pahorkatinu, pronikly následující druhy (karpatští migranti): vrba slezská (Salix silesiaca) kozlík trojený (Valeriana tripteris). Karpatské oreofyty Žďárských vrchů
16 vrba slezská (Salix silesiaca Studnice u Nov. Města, Vlachovice, Cikháj a jinde) Karpatské oreofyty Žďárských vrchů
17 kozlík trojený (Valeriana tripteris - kdysi pod Hudečskou skalou u Skleného). Karpatské oreofyty Žďárských vrchů
18 Z Alp a ze Šumavy se do Žďárských vrchů přes Jihočeské pánve, Novohradské hory a Českomoravskou vrchovinu rozšířily následující druhy (alpsko-šumavští migranti): dřípatka horská (Soldanella montana), pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus), olše zelená (Alnus viridis) řeřišnice třílistá (Cardamine trifolia).
19 dřípatka horská (Soldanella montana Rváčov, Bohdalov již za hranicemi CHKO, kdysi snad i Srnský les rovněž těsně mimo CHKO), Šumavsko-alpští migranti Žďárských vrchů
20 pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus - Dlouhá louka u Račína), 03_07_2002_3.JPG Šumavsko-alpští migranti Žďárských vrchů
21 olše zelená (Alnus viridis - Velké Dářko, spíše jen vysazená) Šumavsko-alpští migranti Žďárských vrchů
22 řeřišnice třílistá (Cardamine trifolia Ranský Babylon, kdysi Srnský les u Hlinska). w.gartendatenbank.de/pflanzen/cardamine/img/015.jpg&imgrefurl= nzen/cardamine/015.htm&h=400&w=533&sz=24&t bnid=yt51buvgv4j:&tbnh=96&tbnw=128&start=3&prev=/ima ges%3fq%3dcardamine%2btrifolia%2b%26hl% 3Dcs%26lr%3D%26sa%3DG Šumavsko-alpští migranti Žďárských vrchů
23 Mnohé horské druhy se do Žďárských vrchů dostaly ze Sudet (sudetští migranti), protože je však většina z nich zastoupena i v šumavské oblasti, je těžké jejich sudetský původ dokázat. Deduktivně na něj můžeme usuzovat z absence v Jihlavských vrších např.: oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), vrbovka nicí (Epilobium nutans), jindy poslouží jako určitý důkaz existence většího počtu lokalit, jež jako spojovací články vyjadřují kontinuitu rozšíření v naší oblasti s rozšířením v oblasti sudetské např.: podbělice alpská (Homogyne alpina) Sudetští migranti Žďárských vrchů
24 oměj šalamounek (Aconitum callibotryon - kdysi u Radostína), Sudetští migranti Žďárských vrchů
25 vrbovka nicí (Epilobium nutans kdysi na Tisůvce u Cikháje), Sudetští migranti Žďárských vrchů
26 podbělice alpská (Homogyne alpina - kdysi les Kutloch u Nov. Města, kóta Skalka a ryb. Zimka v Lubenském lese, severně od Borové u Poličky). ots/homogyne%20alpina% 2094BL01162%20b.jpg Sudetští migranti Žďárských vrchů
27 Většina horských druhů má nebo v minulosti měla ve Žďárských vrších jednu nebo několik málo reliktních lokalit. Nalezneme však i takové, které jsou ve Žďárských vrších hojnější a přitom v sousedních regionech téměř chybí: pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), pérnatec horský (Oreopteris limbosperma). Takové druhy jsou významné z hlediska regionálně fytogeografického, neboť právě výrazným kontrastem v rozšíření vymezují fytogeografický okres Žďárských vrchů pozitivně kvalitativně. Oreofyty Žďárských vrchů chybějící v okolních územích
28 pcháč různolistý Cirsium heterophyllum Oreofyty Žďárských vrchů chybějící v okolních územích
29 čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), amp_4567.jpg Oreofyty Žďárských vrchů chybějící v okolních územích
30 ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia) /stellaria_longifolia.jpg ge/5petal/pink/stellarialongifolia3.jpg Oreofyty Žďárských vrchů chybějící v okolních územích
31 pérnatec horský (Oreopteris limbosperma). s/oreopteris.limbosperma.jpg Oreofyty Žďárských vrchů chybějící v okolních územích
32 Některé oreofyty vymezují svým lokálním rozšířením Žďárské vrchy pozitivně kvantitativně. To znamená, že se sice v okolních územích vyskytují, ale s mnohem nižší hustotou lokalit než ve Žďárských vrších Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
33 čarovník alpský (Circaea alpina), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
34 třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
35 kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
36 zimolez černý (Lonicera nigra), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
37 růže převislá (Rosa pendulina), _pendulina_10_adsl.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
38 kapraď širolistá (Dryopteris dilatata), mmanster/plants/ferns/ferns/dryopteris.dilatat a.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
39 plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), num_egil_michaelsen01.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
40 bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), s_connectilis_448.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
41 bukovinec kapraďovitý (Currania dryopteris) Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
42 devětsil bílý (Petasites albus), 20BotKA%20F4.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
43 krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), erophyllum_hirsutum.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
44 žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
45 lipnice nízká (Poa supina), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
46 lipnice oddálená (Poa remota), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
47 olše šedá (Alnus incana), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
48 kozlík bezolistý (Valeriana sambucifolia), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
49 řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa). pus/buiten-kulak/lage_planten/cardamine%20flexuosa% 20-%20Bosveldkers/Cardamine_flexuosabosveldkers02.jpg 975/75-05/ /75E03CarFle2.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
50 zdrojovka Hallova (Montia hallii), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
51 starček potoční (Senecio rivularis), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
52 řebříček bertrám (Achillea ptarmica), 20ptarmica%202.JPG Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
53 vrbovka bahenní (Epilobium palustre), obium.palustre.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
54 kuklík potoční (Geum rivale), 20D%20a%20K/Geum%20rivale.jpg Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
55 tolije bahenní (Parnassia palustris), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
56 jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
57 rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta), Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
58 hadí mord nízký (Scorzonera humilis) Subreofyty Žďárských vrchů vzácné v okolních územích
59 Některé horské druhy byly do naší oblasti zavlečeny člověkem: šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), nebo zplaněly ze zahrádek: chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca). I když na svých lokalitách působí tyto druhy přirozeným dojmem, je jejich sekundární původ ve Žďárských vrších nepochybný. Synantropní oreofyty Žďárských vrchů
60 Některé horské druhy byly do naší oblasti zavlečeny člověkem: šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus - u Bezděkova), Synantropní oreofyty Žďárských vrchů
61 nebo zplaněly ze zahrádek: chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca - velká populace např. na severním břehu Hamerské nádrže). I když na svých lokalitách působí tyto druhy přirozeným dojmem, je jejich sekundární původ ve Žďárských vrších nepochybný. Synantropní oreofyty Žďárských vrchů
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion
Lesnická fytocenologie a typologie. HS 73 kyselá stanoviště horských poloh HS 75 živná stanoviště horských poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 73 kyselá stanoviště horských poloh HS 75 živná stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
CZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 02 vysokohorské lesy pod horní hranicí lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 02a 8N,
Esej k předmětu Ekologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pavel Soukup, 2010
Esej k předmětu Ekologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pavel Soukup, 2010 Boubínský prales Poloha Národní přírodní rezervace Boubínský prales leží v Jižních Čechách, v šumavské hornatině.
III. Druhy subatlantské. v květeně Žďárských vrchů
III. Druhy subatlantské v květeně Žďárských vrchů Druhy, jež jsou svým rozšířením vázané na západoevropské pobřeží Atlantického oceánu s mírným a vlhkým - oceanickým - klimatem, řadíme k floroelementu
Vlhká louka SEČENÁ. Doporučený výsev: - pro ruční setí... 2g na 1m 2 - setí secím strojem... 1g na 1m 2
Vlhká louka SEČENÁ Luční květiny 60% % bedrník větší (Pimpinella major) 1,5 blatouch bahenní (Caltha palustris) 0,2 blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica) 0,1 čertkus luční (Succisa pratensis) 0,5 česnek
CZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 57 oglejená stanoviště vyšších poloh HS 59c podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 77a oglejená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován
CZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) PODMÁČENÉ SMRČINY (SMpal) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
CZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 27 olšová stanoviště na podmáčených půdách Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 29a 1T
Exkurze údolím Bystřice u Moravského Berouna
20 EXKURZE Exkurze údolím Bystřice u Moravského Berouna Field trip along the Bystřice River valley near Moravský Beroun Michal Hroneš Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky,
CZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 77b oglejená stanoviště horských poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh HS 39 podmáčená chudá stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
NAŘÍZENÍ. Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 1 / 2010 ze dne 15. 12. 2010, kterým se zřizuje Přírodní rezervace Lysá hora,
NAŘÍZENÍ Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 1 / 2010 ze dne 15. 12. 2010, kterým se zřizuje Přírodní rezervace Lysá hora, její bližší ochranné podmínky a ochranné pásmo (dále jen nařízení ). Správa
PŘÍRODNÍ REZERVACI PRAVĚTÍNSKÁ LADA
PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI PRAVĚTÍNSKÁ LADA PRO PRO OBDOBÍ 2016 2025 SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA 2016 0 1. Základní údaje o zvláště chráněné území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo:
Horní Lideč 13. 15. červen 2014
Floristický minikurz Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti Horní Lideč 13. 15. červen 2014 Informační materiál pro účastníky Zpracovali: Jana Tkáčiková & Martin Dančák Již potřetí pořádá
Cardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale.
Botanický průzkum Selský potok 2011 Datum PLOCHA Český název Latinský název + ochrana, C4 26.2.2011 1 buk lesní- nálety Fagus sylvatica bez hroznatý Sambucus racemosa 14.5.2011 netýkavka nedůtklivá Impatiens
Fytogeografická charakteristika Litomyšlska
Fytogeografická charakteristika Litomyšlska PAVEL NOVÁK A JAN ROLEČEK (Obsah: 1) Úvod, s. xx (Terminoloický slovníček, s. xx); 2) Nástin přírodních podmínek Litomyšlska, s. xx; 3) Fytogeografická charakteristika
Českosaské Švýcarsko www.npcs.cz Flóra. Rostliny. Českosaského Švýcarska
Českosaské Švýcarsko www.npcs.cz Flóra Rostliny Českosaského Švýcarska Úvodní slovo Krajina s Růžovským vrchem 1 Úvodní slovo Tajemná pískovcová krajina Českosaského Švýcarska neboli Labských pískovců
BESKYDY. Radim J. Vašut
BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,
CHKO Orlické hory. rok vyhlášení: 1969. rozloha: 204 km 2. sídlo správy: Rychnov nad Kněžnou. oficiální web: http://www.orlickehory.ochranaprirody.
rok vyhlášení: 1969 rozloha: 204 km 2 sídlo správy: Rychnov nad Kněžnou oficiální web: http://www.orlickehory.ochranaprirody.cz http://www.horydoly.cz http://www.ochranaprirody.cz Typické sudetské pohoří,
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
Cyklistická stezka CHKO Labské pískovce - východní Krušné hory Ostrov Krásný Les
Cyklistická stezka CHKO Labské pískovce - východní Krušné hory Ostrov Krásný Les Zpracovali Iva Machová, Karel Kubát Trasa naučné stezky PP Tiské stěny Velké stěny (56 útvarů), Malé stěny (18 útvarů) Lesnatost
Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem
ČÁST I. Oznámení návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Olšina u Skleného
AOPK ČR Regionální pracoviště SCHKO Žďárské vrchy Brněnská 39 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: +420 566 653 111 e-mail: zdarvrch@nature.cz www.nature.cz Dle rozdělovníku NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ: 04525/ZV/17 VYŘIZUJE:
Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Pod Sviňovicemi
O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
PEXESO PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU
1. blatouch bahenní (Caltha palustris) 2. bledule jarní (Leucojum vernum) 3. čekanka obecná (Cichorium intybus) 4. černohlávek obecný (Prunella vulgaris) P E X E S O PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU Pexeso
Botanika na sjezdovkách
14 EXKURZE Botanika na sjezdovkách Marie Popelářová datum: 21. 6. 2014 vedoucí: Marie Popelářová Exkurze pořádaná ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy se zaměřila na zkoumání květnatých luk v okolí vrcholu
lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
Ochranářský plán péče lokality Orchidejová louka (vytvořeno v rámci projektu OCHRANA NAŠICH NEJOHROŽENĚJŠÍCH BIOTOPŮ - MOKŘADŮ A STEPÍ -
Ochranářský plán péče lokality Orchidejová louka (vytvořeno v rámci projektu OCHRANA NAŠICH NEJOHROŽENĚJŠÍCH BIOTOPŮ - MOKŘADŮ A STEPÍ - PROSTŘEDNICTVÍM POZEMKOVÝCH SPOLKŮ ) 1 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. Název
INDEX QBR Datový list do terénu
INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Bílá skála Datum
Botanický inventarizační průzkum. Přírodní rezervace
Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka Libor Ekrt 2011 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, CZ- 370
Plán péče. o: Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky na období: 2012 2020
Plán péče o: Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky na období: 2012 2020 Plán péče o NPR Rašeliniště Jizerky Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 3 1.1 Základní identifikační údaje...
PLÁN PÉČE O POD OSTROHEM PRO PRO OBDOBÍ
PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU POD OSTROHEM PRO PRO OBDOBÍ 2016 2025 RNDr. Alena Vydrová, 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněné území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2176 kategorie
NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,ŽĎÁR S KÉ VR CHY A VYS OČINA VE DNECH 4.-7.6.2009
NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,ŽĎÁR S KÉ VR CHY A VYS OČINA VE DNECH 4.-7.6.2009 Určeno pro pěší turistiku, cykloturistiku (silnice, MTB, trek) Ubytování: 3 noci s polopenzí v RS Tábor Tři Studně (3-8 L
CZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (5) JEDLOVÉ BUČINY (jdbk) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
Geografická poloha Evropských velehor
Horské biotopy Geografická poloha Evropských velehor Hraniční poloha krkonošské arkto-alpínské tundry v Evropě mezi oblastmi arktické a alpínské tundry a jeji vzdálenost (v km) od nejbližších pohoří přesahujících
Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě
Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě RNDr. Alena Hájková Frýdek - Místek Ing. Zdenka Prymusová Ostravské muzeum Karpatské druhy na SV Moravě překračující orografické
Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín
Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín M. Popelářová Ivan Jindra, Zlín Nad Bratřejovkou (k. ú. Pozděchov) 340 taxonů vyšších cévnatých rostlin 33 taxonů z Červeného seznamu (Grulich 2012) Zajímavější
Botanický inventarizační průzkum. Přírodní rezervace
Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Pravětínská lada Libor Ekrt 2010 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, CZ- 370 05, České
NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 4. září 2018 č. 2/2018. o zřízení přírodní rezervace Prameniště Jankovského potoka a jejího ochranného pásma
NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 4. září 2018 č. 2/2018 o zřízení přírodní rezervace Prameniště Jankovského potoka a jejího ochranného pásma Rada Kraje Vysočina vydává v souladu s ustanovením 7 a 59 odst.
Jeseníky. Natura 2000 OBSAH
Natura 2000 OBSAH CO JE TO NATURA 2000? LESY HORSKÉ HOLE RAŠELINIŠTĚ LOUKY EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY V JESENÍKÁCH PTAČÍ OBLAST JESENÍKY JAK SE LIŠÍ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 OD DNEŠNÍCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ?
ExFoS - Expert Forensic Science XXI. mezinárodní vědecká konference soudního inženýrs tví v Brně
CHARAKTERISTIKA 8. LESNÍHO VEGETAČNÍHO STUPNĚ A SOUČASNÉ MOŽNOSTI JEHO HODNOCENÍ POMOCÍ FUNKČNÍ DIAGNOSTIKY THE CHARACTERISTIC OF 8TH FOREST VEGETATION STAGE AND PRESENT POSSIBILITIES OF ITS EVALUACE (ASSESS)
BESKYDY. Radim J. Vašut
BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,
Přírodní památky. Slavkovické louky. Libor Ekrt & Ester Ekrtová
Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Slavkovické louky Libor Ekrt & Ester Ekrtová 2009 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31,
U Popického rybníka 2010
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html U Popického rybníka 2010 Zpráva o činnosti na pozemcích p.č. PK 367, 368, 371, 372, 374,
NABÍZENÁ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Z EKOLOGIE HORSKÝCH EKOSYSTÉMŮ
NABÍZENÁ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Z EKOLOGIE HORSKÝCH EKOSYSTÉMŮ Vedoucí práce: Marek Banaš, konzultant - Miroslav Zeidler 1) Jak se mění horská vegetace pod Petrovými kameny v Jeseníkách
PŘÍRODNÍ PAMÁTKU S V A T Ý T O M Á Š
PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2014-2023 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU S V A T Ý T O M Á Š Ing. Jiří Wimmer České Budějovice, 2013 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie
BOTANICKÝ PRŮZKUM PŘÍRODNÍ REZERVACE POD VRCHMEZÍM A OKOLÍ, ORLICKÉ HORY
Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 20 (3 4): 43 70, (2013) 2013 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 1213-4260, ISBN 978-80-86076-74-4 BOTANICKÝ PRŮZKUM PŘÍRODNÍ REZERVACE POD VRCHMEZÍM A OKOLÍ, ORLICKÉ HORY Botanical
18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
Ochranářský plán Řísnice ZO ČSOP Vlašim - Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka
Ochranářský plán Řísnice 2016-2025 ZO ČSOP Vlašim - Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Ochrana našich nejohroženějších
PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA RAČÍNSKÁ PRAMENIŠTĚ
PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2018-2027 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA RAČÍNSKÁ PRAMENIŠTĚ RNDr. Alena Vydrová 1. Základní údaje o zvláště chráněné území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1547 kategorie ochrany:
4. Přírodní památka Kamenná u Staříče
4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá
PŘIROZENÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY LESOSTEPNÍ EKOSYSTÉMY PŘIROZENÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY DOUBRAVY
PŘIROZENÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY LESOSTEPNÍ EKOSYSTÉMY Skalní lesostepi a lesostepi - v nejteplejších, suchých oblastech, na vápencích nebo na vyvřelinových podložích - druhově velmi pestrá společenstva (kosatec
lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
Česká republika geomorfologické členění
Česká republika geomorfologické členění Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor
Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt
Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt PRAMENY ŘEK NA VYSOČINĚ. ŠLAPANKY Řeka Šlapanka pramení
Malakozoologie. Clausiliidae
Cochlodina orthostoma - vřetenovka rovnoústá; 13,0:3,0, středovýchodoevropská; zachovalé suťové a listnaté lesy, roztroušeně po celém území Cochlodina costata commutata - vřetenovka zaměněná; 15,0:3,4,
Plán péče. Kepelské mokřady
Plán péče o Přírodní rezervaci Kepelské mokřady na období 2017-2026 Správa Národního parku Šumava 2016 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo ZCHÚ:
V. Druhy bazických substrátů
V. Druhy bazických substrátů (bazifyty) v květeně Žďárských vrchů Převládající uniformita kyselého geologického podloží ŽV je pomístně narušena přítomností ostrůvků hornin bazických: opuky amfibolity krystalické
Kurz ekologické floristiky. Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar
Kurz ekologické floristiky Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar Kapradiny nerozlišený trofofyl a sporofyl (1 výjimka) habituelně podobné druhy (i rody) s členěnou čepelí Co dnes probereme?
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1
Floristický průzkum Kounických luk
Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 255 Floristický průzkum Kounických luk Přemysl Tájek ÚVOD Kounické louky jsou jednou z nejznámějších botanických lokalit v CHKO Slavkovský les. Zasloužil se
BOTANICKÝ PRŮZKUM PŘÍRODNÍ REZERVACE SEDLOŇOVSKÝ VRCH A BLÍZKÉHO OKOLÍ, ORLICKÉ HORY
Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1 2): 1 38, (2016) 2016 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 1213-4260, ISBN 978-80-86076-83-6 BOTANICKÝ PRŮZKUM PŘÍRODNÍ REZERVACE SEDLOŇOVSKÝ VRCH A BLÍZKÉHO OKOLÍ, ORLICKÉ HORY
Vypracovaly: Mirka Hladilová, Kateřina Pecová, Petra Pospíšilová
Endemity ČR Vypracovaly: Mirka Hladilová, Kateřina Pecová, Petra Pospíšilová Endemit Endemit, respektive endemicky se vyskytující organismus, je organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném
PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NIVA HORSKÉHO POTOKA 2. na období
PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NIVA HORSKÉHO POTOKA 2 na období 2014-2023 CHKO Šumava Srpen 2013 Obsah Obsah... 2 1 Základní údaje o zvláště chráněném území... 3 1.1 Základní identifikační údaje... 3 1.2
Flóra a vegetace národní přírodní rezervace Bukačka v Orlických horách
ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 33 (2011): 15-36 ISBN: 978-80-85031-89-8 Flóra a vegetace národní přírodní rezervace Bukačka v Orlických horách Flora and vegetation of Bukačka Nature Reserve in Orlické
1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
Plán péče. o Přírodní rezervaci Losenice II. na období
Plán péče o Přírodní rezervaci Losenice II na období 2007-2016 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1.Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN. Přírodní rezervace Losenice IV - Řízená
3. Přírodní památka Kamenec
3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s
LBA01 Alnetum incanae Lüdi 1921 Devětsilové olšiny s olší šedou. Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy (Carpino-Fagetea)
Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy (Carpino-Fagetea) Konstantní druhy: Acer pseudoplatanus, Alnus incana, Picea abies, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia; Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Anemone
VÝZKUM SYNANTROPIZACE V OKOLÍ BUNKRŮ V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT)
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 10 (2002): 83-96 ISBN: 80-86046-64-8 VÝZKUM SYNANTROPIZACE V OKOLÍ BUNKRŮ V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT) Research of synanthropisation round the bunkers in the Krkonoše
Exkurze za mokřady Radhošťských Beskyd
Exkurze za mokřady Radhošťských Beskyd Zpráva z exkurze, 27.5.2012, pořádala Moravskoslezská pobočka ČBS ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy Marie Popelářová Exkurze směřovala do fytogeografické oblasti
Pořadové číslo: NRBK K 21
(nadregionální biokoridor K 21) Název: Oblík-Raná - Šebín-Pochválovská stráň Mapový list: 1: 5000 Louny 2-6, 2-7, 2-8 Pořadové číslo: NRBK K 21 3BD3, 3B3, 3AB3, 3B3, 4AB2, L - lokální v řešeném území délka
Pasecká slať. Přírodní památky. Botanický inventarizační průzkum. Ester Ekrtová 1,2 & Eva Holá 1. Odborná spolupráce: Libor Ekrt 1,2
Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Pasecká slať Ester Ekrtová 1,2 & Eva Holá 1 2008 Odborná spolupráce: Libor Ekrt 1,2 1 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v
Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?
Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.
KALINOVO NÁBŘEŽÍ - LOKALITA 2
KALINOVO NÁBŘEŽÍ - LOKALITA 2 PŘÍLOHA 1 Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis a navrhovaná konzervační
RYCHLEBSKÉ HORY. Geologické poměry
RYCHLEBSKÉ HORY Toto pohoří se nachází převážně na území tzv. Západního Slezska, pouze jeho nejzápadnější část je na území Moravy. Rozkládá se na území okresů Jeseník a Šumperk, které spadají do Olomouckého
PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NA MOKŘINÁCH. na období 2013-2022. říjen 2012 - 1 -
PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NA MOKŘINÁCH na období 2013-2022 říjen 2012-1 - 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2256 kategorie ochrany: přírodní
BOTANICKÝ PRŮZKUM. severních a severozápadních svahů Smrku v Jizerských horách
Průzkum vznikl v rámci projektu Alternativy pro Frýdlantsko, který koordinuje Jizerskoještědský horský spolek. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu
8908/70-II/2. Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky. ze dne 25.května 1970
Strana 1 Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 25.května 1970 o zřízení chráněné krajinné oblasti "Žďárské vrchy", okres Hav. Brod, Chrudim, Svitavy (kraj Východočeský) a okres
PŘÍRODNÍ PAMÁTKU V E L K É B A H N O
PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2014-2023 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU V E L K É B A H N O Ing. Jiří Wimmer České Budějovice, 2013 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie
PLÁN PÉČE pro období o PŘÍRODNÍ PAMÁTKU UPOLÍNY
PLÁN PÉČE pro období 2009-2018 o PŘÍRODNÍ PAMÁTKU UPOLÍNY Sdružení členů a přátel Stanice mladých ochránců přírody Dřípatka Prachatice Prosinec 2008 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční
Návrh plánu péče o přírodní rezervaci Hornovltavické pastviny. na období
Návrh plánu péče o přírodní rezervaci Hornovltavické pastviny na období 2016-2025 Správa NP Šumava 2016 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2319
Přírodní památka Černá Desná, širší vztahy
Návrh na vyhlášení Přírodní památky Černá Desná Příloha 1 Přírodní památka Černá Desná, širší vztahy 0 200 400 600 800 1 000 m Datový podklad MŽP; Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a krajské
Vybrané skupiny hluchavkovitých (Lamiaceae) Kurs ekologické floristiky
Vybrané skupiny hluchavkovitých (Lamiaceae) Kurs ekologické floristiky 29.11.2010 Thymus Mentha Pulegium Galeopsis Galeobdolon Stachys Thymus -mateřídouška Thymus pulegioides m. vejčitá Thymus praecox
Krkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
Ostřice bažinná /=O. mokřadní/ (Carex limosa) - C2 4. Všivec bahenní (Pedicularis palustris) - C2 6
Chráněné, ohrožené a lokálně vzácnější druhy rostlin okresu Jihlava sestavil a na Jihlavsku vyfotografoval: Vojtěch Kodet LP 2007 Vojtěch Kodet, S. K. Neumanna 4, 586 01 Jihlava, e-mail: vojtech.kodet@email.cz
Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/10. Název materiálu: Povrch České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Zpracoval: Pavel Šulák
Číslo materiálu: Název materiálu: Povrch České republiky daltonský list Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Pavel Šulák Dalton - Povrch České republiky A. pracuj samostatně a tiše B. posledních
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Drátenická skála
Salicaceae: Salix -vrba. Kurs ekologické floristiky 12.1. 2010
Salicaceae: Salix -vrba Kurs ekologické floristiky 12.1. 2010 Komplikace při určování větší počet taxonů, některé jsou pěstované druhy se navzájem často kříží jiné znaky v době květu ( a zvlášť) a v době
Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace
Chráněná území v CHKO Beskydy Co skrývají lesní památky a rezervace Většina přírodních rezervací a památek v Beskydech chrání lesy, z celkového počtu 53 je jich 42 alespoň částečně lesních. Mnohé lesní
Vegetace a flóra PR Olšina u Skleného (CHKO Žďárské vrchy)
Acta rerum naturalium, 19: 27 38, 2016 ISSN 2336-7113 (Online), ISSN 1801-5972 (Print) Vegetace a flóra PR Olšina u Skleného (CHKO Žďárské vrchy) Vegetation and flora of the locality Olšina u Skleného
REGIONÁLNĚ FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Fytogeografická oblast: termofytikum (Thermophyticum) Fytogeografický obvod: České termofytikum (Thermobohemicum) 1. Doupovská pahorkatina 2. Střední Poohří a. Žatecké Poohří b. Podbořanská kotlina 3.
Přílohy. Seznam příloh
Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památky Na loučkách
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památky Na loučkách Název zvláště chráněného území Na loučkách Určení předmětu ochrany a jeho popis Předmětem ochrany jsou biotopy sekundárních horských
Základní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
LBC04 Athyrio distentifolii-fagetum sylvaticae Willner 2002* Horské klenové bučiny. Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy (Carpino-Fagetea)
Orig. (Willner 2002): Athyrio distentifolii-fagetum ass. nov. (Fagus sylvatica) Syn.: Aceri-Fagetum Bartsch et Bartsch 1940 prov. ( 3b) Diagnostické druhy: Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica, Picea abies,
ADE02 Adenostylo alliariae-athyrietum distentifolii (Zlatník 1928) Jeník 1961 Subalpínská kapradinová vegetace s papratkou horskou
Dryopterido filicis-maris-athyrion distentifolii Gentiana asclepiadea, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rumex arifolius, Senecio nemorensis agg., Silene dioica, Stellaria nemorum, Vaccinium myrtillus,