Vliv lidské činnosti na vodní prostředí II.
|
|
- Václav Blažek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vliv lidské činnosti na vodní prostředí II.
2 Znečišťování vod Jako znečištění lze chápat každou změnu přirozených fyzikálních a chemických vlastností vody, která snižuje její kvalitu se zřetelem k použitelnosti. Globální znečištění acidifikace vodních ekosystémů eutrofizace vodních ekosystémů globální oteplování UV záření globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění tepelné znečištění
3 Vliv různých typů polutantů na diverzitu a abundanci vodní bioty Polutanty radionuklidy pesticidy organické toxické odpady (např. formaldehyd, fenoly) živiny (zejména fosfáty a dusičnany) oleje a olejové disperzanty patogeny PCB, PAU těžké kovy (např. Cd, Zn, Pb, Hg) oteplené vody plyny (např. chlor, amoniak) potravinářské odpadní vody splašky a zemědělská hnojiva detergenty anionty (např. sulfidy, sulfáty, kyanidy) kyseliny a zásady
4 Suspendované látky - stavebnictví, sklárny, metalurgický průmysl 1. Zvýšení turbidity, snížení fotosyntézy, ovlivnění reaerace toku 2. Vypadávání z roztoku, změna charakteru dna 3. Poškození žaber ryb, zanášení povrchu těla a dýchacích orgánů bezobratlých Vliv Vlivy suspendovaných látek na rybářství Suspendované látky (mg.l -1 ) > velmi chudé nebo neexistující rybářství nepravděpodobné dobré rybářství možná redukce výtěžku < 25 - žádný škodlivý vliv
5 Organické znečištění nejstarší a dosud nejrozšířenější typ znečištění lehce odbouratelné látky (nikoliv perzistentní organické polutanty) zdroje - komunální splaškové vody, zemědělství, potravinářský průmysl (např. cukrovary) papírenský a textilní průmysl Rozklad organických látek spotřeba kyslíku, až anaerobní stavy saprobní (hnilobné procesy) saprobita katarobita (podzemní vody, prameny) limnosaprobita (v povrchových vodách) xenosaprobita - velmi čistá voda oligosaprobita betamezosaprobita alfamezosaprobita polysaprobita voda - velmi silně znečištěná eusaprobita (odpadní vody) indikace: BSK 5 biologická spotřeba kyslíku bioindikace saprobiologické hodnocení, saprobní indexy procesy samoznečištění a samočištění ve vodách
6 Eutrofizace - zvyšování úživnosti ekosystémů, nadměrné obohacování o živiny N a P Indukovaná antropogenní eutrofizace Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby eutrofizace - narušení přirozených ekologických procesů následkem přebytku živin v prostředí
7 Trofie Trofie čili úživnost obsah živin ve vodě Rozdělení vody podle obsahu živin oligotrofní - s malým obsahem živných látek mezotrofní - se středním obsahem živných látek eutrofní - s vysokým obsahem živných látek Stupeň trofie trofický potenciál Mp [mgl-1] 1 ultraoligotrofní (velmi slabě úživné až neúživné vody) <5 2 oligotrofní (slabě úživné) mesotrofní (středně úživné) eutrofní (silně úživné) polytrofní (velmi silně úživné) hypertrofní (vysoce úživné) > 1000
8 Oligotrofní nádrže dobrá průhlednost,někdy s viditelností i více než 3 m málo živin malá produkce organické hmoty v epilimniu dostatek kyslíku abundance organizmů nízké, ale druhově bohaté mnoho stenooxybiontních živočichů v pelagiálu i bentálu roční přírůstek sedimentů je malý
9 Eutrofní nádrže bohaté na živiny, silnou organickou produkci velká produkce organické hmoty v trofogenní vrstvě vody vysoké abundance organismů, nízká diverzita bohatý déšť mrtvého planktonu, zvýšený přísun org. hmoty z vegetace litorálu - tvorba hnijícího bahna gyttja klesá množství kyslíku v profundálu - v zimě a v létě u dna kyslíkový deficitv bentálu žijí pouze euryoxybiontní živočichové (Chironomus, Tubifex, Chaoborus) typické bujení fytoplanktonu - vodní květ sinice ve vodě nasycené živinami léto vodní květ malá průhlednost
10 Zdroje živin autochtonní rozklad organické hmoty vyluhování sedimentů a hornin biogenní fixace dusíku bakterie a cyanobakterie allochtonní eroze půdy povrchový odtok znečištění atmosféry NOx odpadní vody odtoky z ČOV bez terciálního čištění
11 Příčiny indukované eutrofizace splachy anorganických hnojiv (nitráty a fosfáty) přírodní výluhy (nitráty a fosfáty) přísun nitrátů, fosfátů a amoniaku z odpadů živočišné produkce (močůvka, kejda, chlévská mrva) srážky splachy a eroze v důsledku zemědělské výroby, těžby a stavebnictví přísun detergentů (fosfáty) přísun čištěných odpadních vod (nitráty a fosfáty) přísun nečištěných odpadních vod (nitráty a fosfáty)
12 Trofie (úživnost) vody Procesy ve vodách související s biodostupností forem dusíku a fosforu trofizace (eu-, hyper-) Projevy: vegetační zákal drobné planktonní řasy (zdroj potravy!) vodní květ větší koloniální nebo vláknité sinice (nebo i řasy), toxiny bentické sinice a rozsivky na povrchu sedimentů, posléze natantní (hladinové koberce ovlivňují výměnu plynů) zelené vláknité řasy (ne toxiny, ale alelopatické látky) vyšší vodní vegetace Omezování: zabránit přísunu živin zpomalit koloběh živin odstranění živin, odstranění biomasy Indikace podle koncentrace N a P ve vodě podle růstové odezvy in vitro podle in situ realizované zvýšené koncentrace biomasy fototrofů hodnocení podle změn v druhovém složení fytoplankton, fytobentos, makrofyta
13 Živiny způsobující eutrofizaci Nutno hledat regresní vztah mezi koncentrací jednotlivých živin a koncentrací chlorofylu a jakožto nejsnadněji měřitelným parametrem charakterizujícím rozvoj řas. Dillon & Rigler (1974) lineární regresní vztah mezi logaritmem koncentrace fosforu během jarní cirkulace a logaritmem průměrné letní (ve vegetačním období) koncentrace chlorofylu a Straškraba (1980) u koncentrací fosforu vyšších než 100 μg/l je vhodnější použít místo mocninového logistický vztah, neboť biomasa řas, vyjádřená v chlorofylu a, nemůže být větší než určitá kritická hodnota, nad níž je další rozvoj řas omezen samozastíněním a nikoliv koncentrací živin
14 Předpoklad, že fosfor vystupuje z makrobiogenních prvků nejčastěji jako limitující prvek, byl potvrzen celou řadou studií a experimentů u nás např. Komárková (1974) v Klíčavské a Slapské údolní nádrži zjistila zvýšený rozvoj planktonních řas pouze po přidání sloučenin fosforu Poměr N:P (dusík:fosfor) indikuje, který nutrient je pravděpodobně limitujícím pro růst řas v jezerech N:P < 16:1 = limitace dusíkem (řasy mají méně dusíku) N:P > 16:1 = limitace fosforem (řasy mají méně fosforu) Největším zdrojem celkového dusíku v povodích byl odtok z hnojené zemědělské půdy (50-67 %); komunální odpadní vody se podílely méně (12-30 %) Největším zdrojem celkového fosforu v povodích byly komunální odpadní vody (75-90 %); zbývající část pocházela z eroze zemědělské půdy (5-14 %), z přirozeného odnosu v povodí (4-9 %) a z atmosférické depozice na hladinu toků a nádrží (1-2 %).
15 Fosfor ve vodách 1. Rozpuštěný anorganicky vázaný fosfor ve formě jednoduchých nebo komplexních orthofosforečnanů nebo polyfosforečnanů 2. Rozpuštěný organicky vázaný fosfor ve formě fosfátů hexos, fosfolipidů, ATP, ADP, nukleových kyslin apod.
16 Primární producenti 1. Drobné planktonní řasy opticky homogenní suspenze (vegetační zbarvení či vegetační zákal); vysoká hodnota maximální specifické růstové rychlosti, obvykle v mělkých eutrofních nádržích rybničního typu v jarním období 2. Větší koloniální sinice hromadný výskyt těch druhů, které mají schopnost se shromažďovat při hladině a vytvářet shluky - tzv. vodní květ (Microcystis, Anabaena, Aphanizomenon). Zpravidla planktonní sinice s plynovými měchýřky, mnozí zástupci mají schopnost vazby atmosférického dusíku, hromadný nástup v letním období 3. Bentické sinice a rozsivky iniciální stádia se vytvářejí na povrchu sedimentů, později tvorba hladinových koberců, které se při hladině udržují dík fotosyntetické produkci bublinek kyslíku, přechodně zachycených mezi vlákny sinic. Hromadný rozvoj mívá sezónní charakter a postihuje zejména mělké vodní ekosystémy šířením těchto společenstev z místa vzniku po celé ploše nádrže dochází k přemísťování jemných sedimentů 4. Litorální vláknité řasy Často vytrvávají po delší časové období, mělké stojaté vody a toky. V nádržích, majících tendenci k zarůstání vláknitými řasami bývá potlačen rozvoj jak drobného fytoplanktonu, tak i sinic 5. Vyšší vodní vegetace Probíhá-li v únosné míře, jde o jev vítaný; u nadměrně eutrofizovaných vod nastává masový rozvoj hladinových lemnid (Lemna, Spirodella)
17 Složení fytoplanktonu a jeho změny se změnou trofie: Se zvyšující se trofií dochází obecně ke zvyšování biomasy řas, mění se druhové složení fytoplanktonu, často s převahou monospeciové populace planktonních sinic Oligotrofní jezera Staurastrum, Cosmarium, Staurodesmus, Tabellaria, Cyclotella, Melosira, Dinobryon Mesotrofní jezera Staurastrum, Closterium, Cyclotella, Stephanodiscus, Asterionella, Pediastrum, Eudorina, Peridinium, Ceratium Eutrofní jezera Melosira, Asterionella, Stephanodiscus, Scenedesmus, Eudorina, Aphanizomenon,Microcystis, Anabaena
18 Toxiny sinic (cyanotoxiny) 1. cytotoxiny cytotoxické a cytostatické účinky 2. biotoxiny neurotoxiny, hepatotoxiny Neurotoxiny (anatoxin, aphanotoxin) -termolabilní, blokují sodíkový kanál membrán křeče pohybového svalstva, dávení, dušení Hepatotoxiny (microcystin) - termostabilní, poškození struktury a funkce jater Cyanotoxiny přítomné ve vodách: - poruchy zažívacího traktu - alergické reakce (záněty spojivek, svědí pokožka..) -onemocnění jater!!! CHRONICKÁ ONEMOCNĚNÍ!!!
19 Boj proti eutrofizaci Omezení (redukce) externího přísunu živin modifikace technologických výrobních postupů (detergenty) odstraňování N a P z odpadních vod úpravy v povodí (aplikace protierozních opatření) Kontrola interních procesů ( Ekotechnologie ) aerace hypolimnia - destratifikace srážení fosforu a ošetření sedimentů odstraňování sedimentu vybagrováním a) suchou cestou pomocí buldozerů a bagrů, kdy je rybník vypuštěn a vysušen b) mokrá cesta pomocí sacího bagru, těžba je prováděna bez vypuštění nádrže. odstraňování makrovegetace a sinic využití býložravých a algivorních ryb použití algicidů, flokulantů a koagulantů použití cyanofágů biomanipulace! KOMBINACE OBOU STRATEGIÍ JE NEJVHODNĚJŠÍ!
20 Acidifikace Okyselování vod problém především 2. poloviny 20. století přetrvává dodnes příčina: kyselé deště (oxid siřčitý a NO x ze spalování fosilních paliv do ovzduší dešťová voda má ph 4-4,5 namísto 5-6. nejdříve úbytek hydrouhličitanů, ztráta pufrační kapacity vody, pak nárůst koncentrace hliníku toxický vliv na hydrobionty. dojem čisté vody, nízká druhová bohatost. problém se zesiluje v oblastech s kyselým podložím (např. žula) Indikace ph alkalinita bioindikace (citlivé druhy mizí)
21 Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
22 Koncentrace S ve vzduchu a kyselost srážek Většina kyselých srážek dopadá na zemský povrch v oblasti produkce, ale určitá část může být transportována větrem tisíce kilometrů. ~ 17 % kyselých depozic v Norsku pochází z Anglie a 20 % depozic spadlých ve Švédsku z východní Evropy. Ve srovnání se neznečištěnými srážkami (ph 5.6), mají mnohá průmyslová území srážky s hodnotou ph , lokálně toto ph může klesnout až na 3
23 Vliv geologických podmínek Kyselé horniny žuly (granity, granodiority), některé metamorfity
24 Acidifikace a chemie vody vysrážení Ca a Mg sírany nedostupné pro organismy porušený hydrogen-karbonátový ústojný systém speciace a změna rozpustnosti kovů a solí kovů, biodostupnost toxických kovů Al, Cu, Zn aj.
25 Acidifikace a organismy acidosenzitivní organismy vápenité vnější schránky a kostry, vnější žábra, nechráněná vývojová stádia, zpravidla permanentní organismy acidotolerantní organismy dýchání celým povrchem těla, plastronové dýchání a nebo vzdušný kyslík, temporární organismy Domluvená hranice acidifikace povrchových vod ph 5.5, silná acidifikace pod ph 4.5
26 Fytoplankton zpravidla dominují obrněnky (Dinoflagellata) ovlivnění bottom-up (vysrážení fosforu hliníkem) Fytobentos zpravidla dominují rozsivky a zelené vláknité řasy ovlivnění top-down (absence bezobratlých spásačů) Zoobentos nejvíce senzitivní jsou zpravidla jepice nejodolnější jsou zpravidla chrostíci napříč různými taxonomickými skupinami jsou nejodolnější obvykle kouskovači (shredders) vliv sníženého ph (H+) vliv top-down kontroly (absence rybích predátorů) absence CaCO 3 nutného pro tvorbu krunýřů (raci, blešivci, plži)
27 Vliv na ryby Rozsah ph 6,5 9 - žádný vliv 6,0 6,4 - pravděpodobně žádný škodlivý vliv s výjimkou velmi vysokých koncentrací CO 2 (>1000 mg/l) 5,0 5,9 - žádný specifický škodlivý vliv s výjimkou vysokých koncentrací CO 2 (> 20 mg/l) nebo pokud jsou přítomné železité ionty 4,5 4,9 - škodlivý vliv na jikrách salmonidů a dospělců ryb, pokud jsou koncentrace Ca 2+, Na + a Cl - nízké 4,0 4,4 - škodlivý vliv pro dospělce různých druhů ryb, které nebyly aklimatizovány na nízké ph 3,5 3,9 - letální pro salmonidy, aklimatizované plotice mohou přežívat delší období 3,0 3,4 - většina ryb je usmrcena během několika hodin
28 Indikace acidity Vodní bezobratlí mohou být použity jako "early warning organisms" pro indikaci rozdílných úrovní acidifikace. Indikátorové organismy musí být euryekní, mít širokou distribuci a vyskytovat se ve velkém počtu. Musí být rovněž jednoduše identifikovatelní. Kyselé důlní vody Vlivy kyselost toxicita kovů salinizace sedimentace vysráženého železa
29 Těžké kovy cca 40 prvků, specifická hmotnost vyšší než 5 g/m 3 - Hg, Cr, Pb, Ni, Zn, Cu stopové prvky nezbytné pro organismy součást přirozeného pozadí (liší podle místních podmínek) vyšší koncentrace toxické působení zdroje: těžba a zpracování rud a uhlí, spalování fosilních paliv, průmysl, pesticidy
30 Těžké kovy Specifická hmotnost > 5 g. m -3 Antropogenní činnost metalurgie, spalování uhlí, doprava, zemědělství Forma výskytu - rozpustné vs nerozpustné sloučeniny - oxidační stupeň - organická vs anorganická forma Kumulace Vazba na povrchu drobných částic sedimenty Uvolňování rozpuštěná forma Schopnost většiny kovů akumulovat se do sedimentů
31 Toxické kovy Hg bioakumulace v tukových tkáních, oragnosloučeniny metylrtuť a etylrtuť, akutní a chronická toxicita Cd bioakumulace v tukových tkáních, chronická toxicita Pb dtto, metylolovo, etylolovo, chronická toxicita As, Co, V, Ni, Cr, Zn biokoncentrace, přímá akutní toxicita
32 Mimořádně toxické kovy - blokují činnost enzymů obsahujících SH skupiny - Hg, Pb, Cd, As, Se, Cu, V Chronickýcká onemocnění - nádorová (As, Cr, Cd, Ni) - teratogenní (Hg, Pb) Ve směsi se toxické účinky jednotlivých kovů mohou vzájemně zesilovat (synergismus Cd + Zn, Ni + Zn, Hg + Cu), nebo zeslabovat (Se + Cd, Se + Hg).
33 Kadmium (Cd) největší potenciál znečištění; kumuluje se v sedimentech a suspendovaných částečkách v létě povrchová voda relativně vysoké koncentrace kadmia, především rozpustného iontu CdCl + ; naopak anaerobní vrstva u dna je chudá na kadmium, protože sulfid vzniklý mikrobiální redukcí sráží kadmium na nerozpustný sulfid kademnatý podzimní míchání - desorpci kadmia rozpuštěné kadmium poté reaguje se suspendovaným materiálem a sedimentuje pokud je ph > 8, je Cd přítomno ve volné iontové formě Cd 2+ hodnoty kadmia se nezvyšují se vzrůstajícím stupněm potravního řetězce v ekosystému povrchových vod bioindikátor - zooplankton a bentos beruška vodní snadno akumuluje Cd z vody
34 Arzén (As) přírodní zdroj - litosféra, zvětrávání arzenopyritu vznikají sekundární metabolity, nejčastěji arseničnany arzenopyrit - v zem. kůře stabilní, pod hladinou podzemní vody, v zóně nenasycené vodou - oxidace a vznik sekundárních minerálů arzen uvolněný do vody závažný polutant Bangladéš podzemní voda z deltových náplavů řeky Gangy (cca 78 mil. lidí) v důsledku oxidace minerálů dosahuje koncentrace arzénu v podzemní vodě hodnot až μg/l chronická onemocnění a úmrtí stovek až tisíců lidí
35 Olovo (Pb) kumulace v sedimentech a tvorba methylderivátů toxické působení zejména na vodní ptactvo konzumace olověných broků z myslivecké činnosti a olověných zátěží používaných rybáři USA 2.4 mil ptáků /rok, Velká Británie 8000 kachen/rok (Anas platyrhynchos) labutě (Cygnus olor) z 1500 mrtvých labutí v letech zahynulo 60 % otrava olovem Organické sloučeniny cínu (Sn) antikorozní barviva a nátěry kontakt s vodním prostředím nejtoxičtější jsou sloučeniny obsahující tři organické skupiny (metyl-butyl)
36 Organické polutany ropné uhlovodíky a polyaromatické uhlovodíky (PaHs) polychlorované bifenyly (PCBs) polychlorované dibenzodioxiny (PCDDs) polychlorované dibenzofurany (PCDFs) polybromované bifenyly (PBBs) chlorované pesticidy organofosforové pesticdy karbamatové pesticidy pyretroidy fenoxy herbicidy chlorfenoly a chlorkresoly.
37 Ropné látky a uhlovodíky uhlovodíky a jejich směsi, které jsou tekuté při teplotách + 40 o C a nižších. Patří mezi ně motorová paliva, mazací a topné oleje, benzín, nafta, petrolej, ropa a podobné látky havárie, splachy nafty a olejů ze silnic, lodní doprava nehody tankerů a úniky ropy z tankerů představují minoritní zdroj ropného znečištění vodních ekosystémů, cca 6 %. Vliv ropných látek na organismy přímá toxicita fyzikální udušení
38 Degradace uhlovodíků a ropných látek uhlovodíky a jejich deriváty dokáží rozkládat různé druhy mikroorganismů. - bakterie, kvasinky a vláknité houby polycyklické aromatické uhlovodíky dokáží štěpit vedle baktérií i dřevokazné houby způsobující bílou hnilobu dřeva cca 21 rodů baktérií, 10 rodů hub a 5 rodů kvasinek má schopnost degradovat uhlovodíky smíšená populace mikroorganismů může degradovat až 97 % ropy. rozklad uhlovodíků a jejich derivátů probíhá za aerobních i anaerobních podmínek
39 PBTs (Persistent bioaccumulative toxic) chlorované pesticidy, polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany polycyklické aromatické uhlovodíky skupina organických sloučenin, jejichž dominantními fyzikálněchemickými a environmentálně-chemickými vlastnostmi jsou: 1. odolnost vůči různým degradačním procesům, 2. malá rozpustnost ve vodě, 3. lipofilní charakter a z toho plynoucí výrazná tendence k bioakumulaci a 4. polotěkavost umožňující globální atmosférický transport
40 Pesticidy chemické, biocidní látky používané na ochranu užitkových rostlin v zemědělství a lesnictví, proti plevelům, houbám a živočišným škůdcům. ve vodním hospodářství, slouží např. k likvidaci některých vodních rostlin, k redukci zooplanktonu v případě ohrožení ryb kyslíkovým deficitem nebo např. k antiparazitárnímu ošetření kaprovitých ryb Organochlorové insekticidy (organochlory) 1. zásah do transportu K +, Na +, Mg 2+ a funkce ATP-ázy - narušení přenosu uvedených prvků přes membránu nervových vláken a tím pravděpodobně i přenos nervových vzruchů, což nepříznivě ovlivňuje funkci nervového systému a samotného mozku. 2. ovlivnění existence estrogenních hormonů a metabolismu Ca 2+, což vyvolává poruchy v reprodukci, snižuje plodnost a přežívání mláďat.
41 Bipyridilové herbicidy (např. Gramoxone S) silné, rychle působící kontraktní chemikálie širokého působení, které ničí buněčné membrány Polychlorované bifenyly (PCBs) velká stálost, odolnost vůči vysokým teplotám, dobré tepelné a nízké elektrické vodivosti a malá rozpustnost ve vodě široké uplatnění především v elektrotechnice
42 Polychlorované dibenzofurany (PCDFs) nikdy se cíleně nevyráběly a průmyslově nevyužívaly, ale vznikaly a stále vznikají jako nežádoucí vedlejší produkty v průmyslových výrobách, zvláště chemických, hutních a zejména při spalovacích procesech. vysoký bod tání, malá rozpustnost ve vodě, lipofilní charakter Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) spalování uhlí, koksárenský průmysl, ropné havárie, automobilová doprava
43 Povrchově aktivní látky (tenzidy) skupina organických látek - již při nízké koncentraci významně hromadí (adsorbují) na fázovém rozhraní a snižují tak mezifázovou, resp. povrchovou energii výsledkem je vznik fázového rozhraní pevné blanky na povrchu Detergenty přípravky na praní a čištění, které obsahují jeden nebo více tenzidů a další přísady, které zvyšují účinnost směsi přísady - aktivační přísady; pomocné přísady; plnící přísady (plnidla) Detergence proces odstraňující z tuhého povrchu tuhé i kapalné částečky hmoty kombinovaným využitím mechanické práce a účinku tenzidu (praní a čištění)
44 Vlivy tenzidů na hydrosféru pro živou přírodu jsou všechny tenzidy biologicky aktivními látkami - ovlivňují děje na membránách buněk. pěnění zhoršení rozputnosti kyslíku (snížení intenzity reaerace) 1. biodegradabilita 2. toxicita 3. eutrofizace - měkké tenzidy rozklad > 90 % během 14 dní - obdouratelné rozklad % během 14 dní - tvrdé tenzidy - < 35 % během 14 dní - polyfosforečnany detergentů (35-40 %) - zejména kationtové tenzidy (baktericidní a bakteriostatické) se zvyšujícím se počtem uhlíků řetězce klesá biodegradabilita a roste toxicita. lineární, nerozvětvená struktura odbourávání snadné čím je větší polymerační stupeň molekul klesá rychlost odbourávání
45 Radionuklidy radionuklidy (radioaktivní izotopy) jsou produktem rozpadu těžkých jader, jako např. uranu či plutonia, nebo vznikají reakcí neutronů se stabilními jádry v důsledku bioakumulace vodními živočichy působí radionuklidy jako tzv. vnitřní zářiče při přemístění vodních živočichů kontaminovaných radionuklidy do neaktivní vody dochází k jejich dekontaminaci radionuklidy se liší od ostatních nuklidů tím, že emitují (vyzařují) ionizační záření alfa částice, beta částice a gama paprsky. Působení jednotlivých typů záření Záření alfa - malá schopnost pronikat materiály, vnitřní kontaminace (zamoření) organismu zářiči alfa. Záření beta - emitováno při jaderných přeměnách nestabilních produktů štěpení ve stabilní, malá schopnost pronikat materiály, vnitřní kontaminace, energie částic beta je nižší než energie částic alfa. Záření gama - velká schopnost pronikat materiály a ionizovat jejich atomy. Nejvýznamnější druh záření jaderného výbuchu.
46 stanovení radionuklidů poměrně náročné ve vodách se stanovuje především celková objemová aktivita α a celková objemová aktivita β - vystihují celkovou koncentraci radionuklidů vodní živočichové menších rozměrů mají větší tělesný povrch - hromadí radioaktivní látky rychleji než velké organismy radioizotopy biogenních prvků jsou asimilovány rychleji stabilní izotopy téhož prvku nebo přítomného chemicky podobného prvku mohou silně ovlivnit efekt kumulace např. běžný biogenní prvek vápník je svými vlastnostmi blízký oligobiogennímu stronciu. Zvýšení koncentrace neradioaktivního vápníku ve vodě vede ke snížení kumulace vodními živočichy Kumulace radionuklidů vodními živočichy Při akumulaci radionuklidů hrají roli některé procesy: způsob příjmu - adsorpce, absorbce a asimilace retence, která je funkcí biochemie částic, místo depozice, doba obratu a poločas rozpadu způsob eliminace iontová výměna, difúze a defekace
47 Nejvíce radioaktivních látek je v organismech primární trofické úrovně; v tekoucích vodách se snižuje specifická aktivita radioizotopů podél trofického řetězce. Radon (Rn) v pitné vodě nebezpečí radioaktivní kontaminace organismu inhalací či konzumací pitné vody obsahující radon je ve srovnání s kouřením zanedbatelné
48 Tepelné znečištění Zvýšená teplota snížení hustoty vody ( viskozity) snížení nasycení vody kyslíkem zvýšení toxicity některých látek zvýšení rozkladných procesů( O 2 ) Maximální tolerovaná teplota = teplota, která umožňuje reprodukci sledovaného druhu
49 Biota urychlení larválního vývoje zrychlení metabolismu zrychlený žír vyšší biomasa pokles druhové diverzity zvýšení abundance a biomasy dominantních taxonů raná stádia (po vykulení či vylíhnutí) jsou nejcitlivější tolerované teploty teplotní adaptace Aklimatizací lze uměle zvýšit teplotu vody, při které organismus přežívá a je schopen se rozmnožovat Využití oteplené vody rychlený plůdek chov tropických ryb (Tilapia)
50 Odpadní vody = veškerá voda, která projde jakýmkoliv výrobním procesem a tímto použitím se změnila její jakost nebo teplota, příp. i jiné vody, odtékající ze sídlišť, obcí, dolů, závodů a dalších objektů, které jsou vypouštěny do vod povrchových (recipientů) a mohou ohrozit jakost těchto vod. 1. městské (splaškové) 2. průmyslové (+ odpadní vody ze zemědělských závodů); Odpadní vody hnilobné toxické s anorganickými kaly s tuky, oleji a ropnými látkami oteplené radioaktivní s patogenními mikroby kyselé důlní vody
51 Zdroje odpadních vod plošné a liniové zemědělství a doprava bodové průmyslové odpadní vody výrobní závody strojírenství, chemický průmysl těžební průmysl a stavebnictví transportní průmysl (depa, opravny aj.) skládky prům- a chem. odpadů zemědělské odpadní vody objekty a činnost skládky - hnojiště, siláže, atd. komunální odpadní vody aglomerace sídla drobný potravinářský průmysl skládky komunálního odpadu
52 Čištění odpadních vod - z bodových zdrojů Typy odpadních vod průmyslové různé typy zemědělské lehce odbouratelné organické látky, pesticidy komunální - lehce odbouratelné organické látky, detergenty, ale např. i hormony, rtuť patogeny (ze zdrav. zařízení) Jednotná x oddílná kanalizace (zvlášť tzv. dešťová kanalizace) Biologické čištění odpadních vod (OV) využití OV jako substrátu pro růst biomasy Přírodní x umělé způsoby čištění Přírodní: akumulační vyhnívací(anaerobní) laguny, jednorázově se napustí, vypouští se jako betamezosaprobní asimilační aerobní, trvalé zatěžování nanejvýš alfamezosaprobní vodou stabilizační série nádrží: anaerobní až aerobní fáze vegetační čistírny dočišťování, snížení trofie
53 Čištění odpadních vod - z bodových zdrojů přírodní x umělé způsoby čištění Umělé: městské čistírny OV (ČOV) 1. stupeň - mechanické předčištění (lapáky štěrku a písku, česle, lapáky tuků..) 2. stupeň - biologické čištění - procesy založení na růstu a aktivitě organismů v přisedlé složce biofilmu zkrápěné biologické kolony (biofiltry, rotační biodisky) - procesy založení na růstu a aktivitě organismů v suspendované polykultuře aktivovaný kal aktivační aerační nádrže a separační dosazovací jednotky Další způsoby čištění OV v průmyslu flotace, extrakce, sorbce, koagulace čiření, filtrace 3. stupeň čištění odstraňování živin (fosfor!)
54 Vliv lidské činnosti na rybníky Vápnění desinfekce, urychlení mineralizace Vysekávání porostů zvětšení prostoru pro ryby, zbrždění zazemňování, úbytek habitatů Vyhrnování dna - zvětšení prostoru, likvidace bentosu Hnojení a krmení cílem je zvýšení produktivity Zimování a letnění rybníků vypuštění rybníků s cílem zlepšení sktruktury substrátu dna, likvidace porostů mikro- i makrofyt, parazitů. Zimování může část hydrobiontů přežít. Letnění (výsev rostlin na zelené hnojení) likvidace hydrobiontů. Organofosfáty: selektivně ovlivňují složení fauny, kumulace v biomase nežádoucí! Lépe mechanické zásahy (vysekávání makrofyt, aerace, stínění )
S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceAcidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
Znečišťování vod Globální znečištění Acidifikace vodních ekosystémů Eutrofizace vodních ekosystémů Globální oteplování UV záření Globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění
VíceVliv lidské činnosti na vodní prostředí II.
Vliv lidské činnosti na vodní prostředí II. Znečišťování vod Znečištění Jako znečištění lze z praktického hlediska chápat každou změnu přirozených fyzikálních a chemických vlastností vody, která snižuje
VíceAPLIKOVANÁ HYDROBIOLOGIE III - EUTROFIZACE
APLIKOVANÁ HYDROBIOLOGIE III - EUTROFIZACE Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách
1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceKlasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
VíceEutrofizace Acidifikace
Eutrofizace Acidifikace Eutrofizace Eutrofizace Atkins (1923), Juday (1926), Fischer (1924) fosfor limitujícím prvkem, přidání způsobilo vzestup rybí produkce X dusík, draslík 60. léta 20. století vodní
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceBiologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceEkosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceDRUHY VOD přírodní odpadní atmosférické povrchové podzemní pitná užitková provozní odpadní ATMOSFÉRICKÉ VODY déšť, mrholení, mlha, rosa
DRUHY VOD Vody lze rozlišovat podle původu na přírodní a odpadní, dle výskytu na atmosférické, povrchové a podzemní, dle použití voda pitná, užitková, provozní a odpadní. ATMOSFÉRICKÉ VODY Pod tímto pojmem
VíceTéma 27 : Znečistění vod. Zdroje, původ, typy a důsledky
Téma 27 : Znečistění vod Zdroje, původ, typy a důsledky literatura : Znečistění vod : učebnice Lellák a Kubíček, 1991: strana 167 196 (z toho : - acidifikace str.167, - eutrofizace str. 172, - čištění
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceBiologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
Více) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
VíceIchtyologické důsledky znečišťování povrchových vod
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy
VíceOhlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR
Benzo(g,h,i)pe rylen Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR H a P věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceEnvironmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní
Víceostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra
uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky
VíceOchrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -
VícePovrchové vody a zdroje jejich znečištění
Povrchové vody a zdroje jejich znečištění Martin Pivokonský 2. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail:
VíceODPADNÍ VODY. definice znečišťující látky v odpadních vodách ukazatele znečištění odpadních vod splaškové odpadní vody průmyslové odpadní vody
ODPADNÍ VODY definice znečišťující látky v odpadních vodách ukazatele znečištění odpadních vod splaškové odpadní vody průmyslové odpadní vody J. V. Hráský Stokování měst l. p. 1903 ODPADNÍ VODY vody použité
VíceODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY
ODPADNÍ VODY definice znečišťující látky v odpadních vodách ukazatele znečištění odpadních vod splaškové odpadní vody průmyslové odpadní vody J. V. Hráský Stokování měst l. p. 1903 ODPADNÍ VODY vody použité
VíceODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách
J. V. Hráský Stokování měst l. p. 1903 ODPADNÍ VODY definice znečišťující látky v odpadních vodách ukazatele znečištění odpadních vod splaškové odpadní vody průmyslové odpadní vody ODPADNÍ VODY Vypouštění
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceZákladní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
VíceVysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 3 skupenství ( kapalné
VíceMIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
VíceSSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity SSOS_ZE_2.10 Degradace
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceKlasifikace znečišťujících látek
Klasifikace znečišťujících látek rozpuštěné látky nerozpuštěné látky Klasifikace znečišťujících látek rozpuštěné látky - organické - anorganické nerozpuštěné látky - organické -anorganické Klasifikace
VíceKANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:
KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ ING. JAN FOLLER, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. foller@vasgr.cz MOTTO: PŘIJME-LI ODBORNÁ ZEMĚDĚLSKÁ VEŘEJNOST FAKT, ŽE APLIKACE KALŮ Z BIOLOGICKÉHO
VícePŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1
OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...
VíceOBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs
RECETOX TOCOEN & Associates OBSAH ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs 14. PŘEHLED TECHNOLOGIÍ POUŽITELNÝCH KE ZNEŠKODŇOVÁNÍ POPs Vladimír Pekárek, Miroslav Punčochář VII-1 14.1 Termické
VíceN N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceVoda ve farmacii. část odpadní vody Prof. Pavel JENÍČEK (budova B, 1.p. 117, tel. 3155, jenicekp@vscht.cz) Zásoby vody na Zemi
Voda ve farmacii část odpadní vody Prof. Pavel JENÍČEK (budova B, 1.p. 117, tel. 3155, jenicekp@vscht.cz) Ústav technologie vody a prostředí materiály budou v pdf souborech na http://web.vscht.cz/jenicekp
VícePRACOVNÍ LIST EVVO - VODA
Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech
VíceOrganické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
VíceROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceKyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy
Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem
VíceFAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA
FAKTORY PROSTEDÍ OHROUJÍCÍ ZDRAVÍ LOVKA CIZORODÉ LÁTKY V OVZDUŠÍ VODA (LÁTKY V NÍ OBSAŽENÉ) KONTAMINACE PŮDY HLUK A VIBRACE ZÁŘENÍ TOXICKÉ KOVY PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY Cizorodé látky v ovzduí
VíceVY_32_INOVACE_06A_06 Voda a životní prostředí ANOTACE
ŠKOLA: AUTOR: NÁZEV: TEMA: ČÍSLO PROJEKTU: Gymnázium Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Mgr. Monika ŠLÉGLOVÁ VY_32_INOVACE_06A_06 Voda a životní prostředí NEKOVY CZ.1.07/1.5.00/34.0816 DATUM
VíceZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Jeden z autorů Vás vítá na prezentaci přímo z nádrže... Nová Říše pohled na povodí Základní
VíceVysvětlivky: Důležité pojmy
Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj při procesech komerčního praní Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 7 Vysvětlivky: Důležité pojmy Module 1 Voda v prádelnách Kapitola 7 Slovník důležitých pojmů
VíceVliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceHodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN
Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN Obsah přednášky: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. Procesy Účinky Kritéria pro hodnocení účinků Opatření a legislativa Imisní
VíceProdukce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VíceBiologická produktivita
Biologická produktivita vod Biologická produktivita vod V biosféře probíhá biogenní forma pohybu látek a energie uskutečňovaná metabolickou aktivitou všech organismů. Ve vodním prostředí zkoumá tyto procesy
VíceÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie
ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Základní pojmy Jsou podrobně
VíceBioremediace půd a podzemních vod
Bioremediace půd a podzemních vod Jde o postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Jsou používány tam, kde nepostačuje přirozená atenuace: - polutanty jsou biologicky či jinak špatně
VíceMaturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014
STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013
VíceHospodaření s vodou při údržbě zeleně
Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm nábř. Dukelských hrdinů 570, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm TEL: 571 654 390, FAX: 571 654 392, E-MAIL: info@szesro.cz Hospodaření s vodou při
VícePDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz. Čištění odpadních vod
Čištění odpadních vod Klasické čistírny odpadních vod Hlavním cílem je odstranění organických látek (BSK) obsažených ve splaškových odpadních vodách. Způsoby odstranění jednotlivých typů unášených látek
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceC1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
VíceLIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD
LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních
VíceDESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ
ČVUT Katedra zdravotního a ekologického inženýrství DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ Obsah prezentace Úvod Popis
VícePRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A
PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní
VícePesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:
Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu
VíceNegativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.
Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceFAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceRybářství 5. Eutrofizace stojatých vod 27.11.2014. Příznaky začínající eutrofizace
Rybářství 5 Eutrofizace stojatých vod Eutrofizace vodního prostředí Kvalita vody Stupně saprobit Toxicita Čištění vod Eutrofizace = neustálé obohacování vody minerálními živnými látkami, které následně
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor RNDr. Miroslav Štefan Tematická oblast Chemie chemie a životní prostředí Ročník kvarta Datum tvorby 25.5.2013 Anotace
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceBiogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogenní prvky stálé primární prvky H, C, O, N, P stálé sekundární prvky Na, K, Mg, Ca, S, Cl, Fe stopové prvky invariabilní B, Sn, F, Cr, I, Co, Si, Mn,
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
VíceEKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na
VíceČistírna odpadních vod
Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod - ČOV = zařízení, kde dochází k čištění odpadní vody v blízkosti provozů čištění průmyslových vod v zemědělské výrobě u měst a obcí mechanicko biologická čistírna
VíceFouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.
Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah fouling biofouling rozdělení foulingu negativní vlivy (bio)foulingu při provozu
VíceBiologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
Více