Vliv pohybu na tělesný vývoj dětí mladšího školního věku. Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv pohybu na tělesný vývoj dětí mladšího školního věku. Bakalářská práce"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Vliv pohybu na tělesný vývoj dětí mladšího školního věku Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Vypracovala: Michala Válová Regenerace a výživa ve sportu Brno, 2012

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. V Brně dne

3 Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Romanu Grmelovi, Ph.D., za odborné konzultace, podnětné rady a připomínky při psaní této bakalářské práce.

4 ÚVOD ONTOGENETICKÝ VÝVOJ DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Charakteristika mladšího školního věku Charakteristika tělesného rozvoje Morfofunkční charakteristika Vývoj kosti, svalu a kloubu Motorický vývoj Psychický vývoj Vývoj poznávacích procesů Emocionální vývoj Vztahy s rodiči POHYBOVÁ AKTIVITA Vliv pohybové aktivity Pohyb a tělesná výchova ve škole Výběr pohybové aktivity Senzitivní období Objem pohybu Druh pohybu Pohybové schopnosti Obratnostní schopnosti Rychlostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti Silové schopnosti NÁVRH POHYBOVÉHO PROGRAMU ZÁVĚR LITERATURA RESUMÉ... 48

5 ÚVOD Pohyb je základním znakem života. Můžeme rozlišit dva druhy pohybu. Spontánní pohyblivost jedince, která se objevuje především v raných fázích lidského vývoje a řízenou pohybovou aktivitu, v podobě různých cvičení, kterou provádíme po celý lidský život. V poslední době se velmi často mluví, jak důležitý je pohyb pro člověka. Nejenže pohyb je prevencí proti civilizačním chorobám, jako je obezita, kardiovaskulární problémy, hypertenze, osteoporóza, ale také již u dětí vznikající svalové dysbalance. Pohyb však také může ovlivnit subjektivní pocity. Umožňuje nám odreagovat se od našich problémů a zapomenout na nepříjemné události. Můžeme se cítit lépe nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. U dětí může mít pohybová aktivita vliv mimo jiné i na rozvoj komunikačních schopností, rychlejší začlenění do kolektivu a lepší zvládání školních povinností. Každý sportovní úspěch dítěti přinese radost, pocit uspokojení, zviditelnění mezi spolužáky, ale i v rodině. Pohybová aktivita může působit preventivně proti negativním vlivům (kouření, drogy, záškoláctví ), kterými se dítě může nechat ovlivnit. Přibližně tři roky jsem se pravidelně setkávala s dětmi ve věku od 7 let. Byla jsem trenérkou různých stylů tance jako je hip-hop a break dance. Proto jsem si vybrala právě toto téma bakalářské práce. Překvapilo mne totiž, že děti, které jsme trénovali, zpočátku nezvládaly základní pohybové dovednosti. Právě tato zkušenost s trénováním, mi dala možnost udělat si vlastní názor na vztah dětí k pohybu. Obsahem bakalářské práce je, seznámit se s vlivem pohybu na tělesný vývoj dětí mladšího školního věku. V první kapitole se seznámíme s tělesným rozvojem, morfo-funkční, psychickou a tělesnou charakteristikou dětí mladšího školního věku. Druhá kapitola popisuje pohybovou aktivitu ve škole, doporučený objem pohybu, druh pohybu a pohybové schopnosti. Cílem práce je vytvořit zajímavý, pestrý návrh týdenního pohybového programu, který uvádím ve třetí kapitole. 5

6 1 ONTOGENETICKÝ VÝVOJ DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU 1.1 Charakteristika mladšího školního věku Jako mladší školní období označují Langmeier a Krejčířová (1998) zpravidla dobu od 6 7 let, kdy dítě vstupuje do školy až do let, kdy se začínají projevovat první známky pohlavního dospívání i s průvodními psychickými projevy. Vzhledem k značným rozdílům mezi dětmi na začátku školní docházky a vyspělejšími dětmi dávají ale často přednost samostatnému rozlišení mladšího školního věku (6 8 let), středního školního věku (9-12 let) a staršímu školnímu věku (který se již kryje s pubescencí) a označuje mladší školní věk za přechodné období mezi hravým předškolním věkem a vyspělejším chováním školáka. Říčan (2004) uvádí, že změny v tomto období nejsou ve srovnání s obdobími předcházejícími a následujícími tak výrazné. Období provází klid a osobnost dítěte se příliš nevyvíjí. 1.2 Charakteristika tělesného rozvoje V průběhu mladšího školního období dochází ke změnám tělesného růstu. Během tohoto období je tělesný růst poměrně rovnoměrný a plynulý, kdežto na začátku a konci období můžeme pozorovat výraznější změny. (Langmeier a Krejčířová, 1998) V celém období dochází k plynulému růstu vnitřních orgánů. Dochází ke změnám tvaru těla. Kloubní spojení jsou velmi pružná a měkká i přes to, že osifikace pokračuje rychlým tempem. Postupně se zvětšují plíce, vitální kapacita a krevní oběh. (Perič, 2004) Jak uvádí Langmeier a Krejčířová (1998) i Říčan (2004) dnešní dívky i chlapci jsou v průměru větší a silnější než před třiceti lety. Dle Říčana (2004) vyrostou chlapci v tomto období ze 117 na 145 cm, dívky jsou v průměru asi o centimetr vyšší než chlapci. Tělesná váha se zvýší cca o 15kg, chlapci se dostanou z 22 na 37 kg a dívky i přes to, že mají širší pánev a více podkožního tuku než chlapci jsou přibližně těžší pouze o půl kilogramu. Taktéž se mění tvar obličeje, postavení čelistí, roste druhý chrup. 6

7 Dítě vyroste asi o 4-6 cm a přibere 1,5-2 kg za rok. Hlava tvoří asi jednu šestinu délky celého těla a prodlužují se především končetiny. V 8 letech tvoří asi 27 % celkové hmotnosti těla svalstvo. Na rozdíl od dospělého člověka má hrudní koš dítěte tvar okrouhlý. Dívky v tomto období dokážou mnohem lépe a ekonomičtěji využívat svou sílu, chlapci prokazují lepší výsledky ve vytrvalosti, avšak nejde jim příliš motorické učení a napodobování předvedených pohybů. (http://www.vemeste.cz/2011/06/mladsi-skolni-vek-2/) Říčan (2004) dále poukazuje na to, že kolem desíti let se výrazně zpomalí růst mozku. Je sice plně vyvinut, ale jeho vlákna se rozvětvují a dokonaleji opouzdřují až do jednadvaceti let. Dle Periče (2004) v průběhu tohoto období nervové struktury v mozkové kůře dozrávají, ale i přes to je toto období vhodné pro vznik nových podmíněných reflexů. Již po šestém roce je nervový systém dítěte natolik zralý, aby mohlo zvládnout i složitější a koordinačně náročné pohyby. 1.3 Morfofunkční charakteristika Vývoj kosti, svalu a kloubu Sedmý až dvanáctý rok je obdobím vytváření definitivní architektury kompakty. Celý proces má následující průběh: mezi sedmým až osmým rokem se poněkud zmenšují dřeňové dutiny dlouhých kostí a kompletizuje se endostální vrstva sekundárních osteonů. Na konci desátého roku převládají v endostální a střední vrstvě kompakty sekundární ostrohy a trvale roste jejich velikost (počet lamel) i délka (Kučera et.al., 2011) Vývoj kloubu dle Kučery et al. (2011) i dle Havlíčkové (1998) můžeme rozdělit do dvou hlavních stupňů. V prvním stupni se mezi kostními konci vytvoří soustava štěrbin a dutin a tyto prostory jsou vyplněné tkáňovou tekutinou. Druhý stupeň je charakteristický diferenciací kloubních pouzder a redukcí tekutiny v kloubních štěrbinách. Kučera et al. (2011) uvádí, že základní části kloubu jsou morfologicky dobře diferenciovány už u novorozenců, i když kloubní konce mají svůj specifický tvar v určitém věku a pohlaví dítěte. Kloubní pouzdra mohou být v dětském věku 7

8 tenčí, spojitost kostěných částí je ale při fyziologickém stavu svalového aparátu dítěte velmi dobře zajištěna. Vazy jsou do šesti až sedmi let také velmi buněčné. Svalová tkáň je vysoce specializovaným typem tkáně, která svým zkrácením (smrštěním) vyvolává pohyb nebo pohyb stabilizuje. Svalstvo je hlavním generátorem pohybu na orgánové úrovni výstavby organismu. (Dylevský, 2007) Jak uvádí Kučera et al. (2011) rozdíl v organismu dětí a dospělých mimo hmotnost a velikost svalů spočívá v následujících znacích: - Proporce sval šlacha - Uspořádání a zpeření vláken - Prostorová diferenciace rostoucího a diferencujícího se svalu Vzhledem k objemu vláken, vlákna v dětském svalu jsou tenčí. V dětském svalu se také vyskytují vlákna různého průměru, ale určitá vlákna vždy převažují. Největší je rozdíl mezi svalovou a šlašitou částí svalu, především nepoměr mezi mohutným svalovým bříškem a poměrně krátkou úponovou šlachou. Tento vývoj probíhá v dlouhém intervalu mezi osmnácti měsíci a sedmi roky věku dítěte. Zároveň probíhá také přetváření vnitřní struktury svalů mění se úhel, který svírá svalová vlákna a vlákna šlachy. U novorozence je tento úhel do 20º a u sedmiletého dítěte přibližně stejný jako v dospělosti, asi 30º. (Kučera et al., 2011) 1.4 Motorický vývoj Během období mladšího školního věku se výrazně zlepšuje jemná i hrubá motorika. Zlepšuje se koordinace celého těla, zvyšuje se svalová síla i rychlost pohybů. Na motorickém vývoji závisí ale i výkon například při psaní a kreslení. Nejprve pohyby vychází z ramenního a loketního kloubu, při delších cvičeních dochází ke zlepšení jemnější koordinace pohybů zápěstí a ruky. Motorický výkon nezávisí jen na věku, ale může být také ovlivněn tím, jak rodiče v tomto směru vychovávají, povzbuzují nebo naopak odrazují děti od určité aktivity. (Langmeier a Krejčířová, 1998) Dle Periče (2004) můžeme dětskou motoriku také charakterizovat neúsporností pohybu. Dynamika nervových procesů se rozvíjí, avšak převažují 8

9 ještě procesy podráždění nad procesy útlumu. Tak lze chápat neposednost a živost hlavně na počátku tohoto období. Jak uvádí Perič (2004) i Vrbas (2010) období mladšího školního věku lze považovat jako nejpříznivější pro motorický vývoj, někdy také nazývaný zlatým věkem motoriky. To je charakteristické rychlým učením nových pohybů. Stačí, abychom pohyb ukázali, a děti jsou schopné nový pohyb udělat hned napoprvé nebo po několika dalších pokusech. Postupně se zvyšuje jistota prováděných pohybů. Mezi hrubou motoriku zahrnujeme lokomoční a manipulační dovednosti. Tyto dovednosti hrají základní roli v sociální interakci dětí při hrách, tvoří nedílnou součást tělesné výchovy a jsou nepostradatelné pro plnohodnotnou aktivitu dětí. (Čepička, 2008) Nadále se vyvíjí i jemná motorika. Řadíme sem úchopovou motoriku. Rychlost a přesnost dosahování, uchopení a uvolnění se rozvíjí zároveň se zralostí zrakového systému. Sedmileté děti spoléhají na zrakovou odezvu mnohem více, než děti kolem pátého roku, které jsou schopni provádět pohyb bez zrakové kontroly. Dovednosti jemné motoriky jsou rychlejší, plynulejší, snadnější. (Kučera et al., 2011) Dle Suchomela (2004) je prokázáno, že lidská motorika závisí na tělesném typu člověka, tzn., že somatické znaky se řadí mezi základní předpoklady motorické výkonnosti. U dětí školního věku jsou to především rychlostně silové činnosti, které spolurozhodují o motorické úrovni. Pohybové činnosti nerozvíjí pouze fyzickou stránku člověka, ale rozvíjí také vnímání, sebepojetí i poznávání. Při pohybu totiž člověk poznává nové věci, prožívá emoce, řeší různé problémy, navazuje nové kontakty a spolupracuje s lidmi. Tímto vztahem mezi psychikou (duševními procesy) a motorikou (tělesnou stránkou člověka) se zabývá psychomotorika. Můžeme toho využít při snaze ovlivnit osobnost člověka prostřednictvím pohybu. (http://www.caspv.cz/cz/cinnosti-komise-metodicke-rady/komisepsychomotoriky/) 9

10 1.5 Psychický vývoj Mladší školní věk vnáší do života dítěte velkou změnu. Dítě je začleněno do nového procesu, stává se školákem. Musí přivyknout školnímu prostředí. Zvyknout si na školu, nové spolužáky, učitele a prostředí. Začíná pilně pracovat, plnit své povinnosti a příkazy učitele. Zvládnutí tohoto procesu je náročné, protože dítě, které nastupuje do první třídy je často velmi hravé, neschopné sedět klidně v lavici a dávat pozor. (Čačka, 2000) Jak uvádí Vágnerová (2005) nástup do školy je důležitým sociálním mezníkem a čas nástupu nebyl stanoven náhodně. Na začátku mladšího školního věku, tedy i začátku školní docházky (6-7 let) dochází k vývojovým změnám, které jsou důležité pro zvládání všech školních požadavků. Škola ovlivní způsob prožití celého zbývajícího dětství, rozvoj dětské osobnosti, ale projeví se také v oblasti sebehodnocení. Rozvoj dětské osobnosti úzce souvisí i se sportem. Sport není pouze o pohybu těla, ale jde i o psychický a sociální vývoj dítěte. Sportem se naučí dosahovat stanovených cílů, změní se úroveň sebehodnocení i sebevědomí. (http://plusprovas.cz/clanek/6042-jak-vest-deti-k-pohybu) S přibývající látkou se začínají projevovat známky logického myšlení. Dítě si více všímá detailů. Rozvíjí se poznávací procesy (vývoj myšlení, paměti, sebepojetí, představivosti), jazykové předpoklady, emocionální složka dítěte a vztahy s rodiči a sourozenci. (Vágnerová, 2005) Vývoj poznávacích procesů Na začátku mladšího školního věku dochází k určitým změnám v poznávání dítěte. Předškolní dítě ve svém jednání a myšlení preferuje především vlastní fantazie, přání a okamžité potřeby. (Langmeier a Krejčířová, 1998) Mladší školák nejraději vychází ze svých vlastních zkušeností. Pokud možno, nejraději se sám přesvědčuje o pravdivosti různých tvrzení nebo věcí. Můžeme pozorovat stále rostoucí zájem o četbu. Umožňuje mu to tak vlastní poznání zkušenostmi uložených v knihách. Zpočátku je reálné myšlení školáka ovlivněno tím, co se dozví od rodičů, učitelů, nebo co si sám přečte. Po celé dětství se dítě velmi podrobuje a je ústupné vůči požadavkům autorit. Jedná se o tzv. naivní 10

11 realismus. Postupně s blížícím se dospíváním však začíná být přístup ke světu kritičtější. Dítě požaduje větší svobodu, chce zvládat všechny své povinnosti bez cizí pomoci. Začínají různé stížnosti na nespravedlnost, dítě se chce samo rozhodovat. Toto období označujeme jako období kritického realismu. (Langmeier a Krejčířová, 1998) Mezi rokem se značně rozvíjí paměťové funkce. Vývoj paměti je podmíněný zralostí centrální nervové soustavy. Projevuje se zvýšením kapacity paměti a rychlostí zpracování informací, osvojováním paměťových strategií (jako je opakování, uspořádání informací a vybavování) a rozvojem metapaměti, což znamená mít představu o tom, jak funguje naše vlastní paměť a znalost například paměťových strategií. (Vágnerová, 2005) Vzhledem k menší slovní zásobě a představivosti na počátku tohoto období převažuje stále ještě mechanická paměť. Postupně s přibývajícím množstvím učení se mechanická paměť bez uvažování v souvislostech ukazuje jako neefektivní a velmi namáhavá a pro potřeby školáka nedostatečná. V tomto období klesne čas, který dítě potřebuje pro zapamatování, až o polovinu. (Čačka, 2000) V průběhu dětství prochází vývojem i citová a emoční složka a právě tyto dva faktory jsou považovány za jeden z nejdůležitějších faktů pro zvládnutí školního režimu. (Čačka, 2000) Emocionální vývoj Na počátku je dítě těžko ovládané a velmi labilní. Podle Čačky (2000) pozorujeme počátkem dětství ještě expresivní soulad prožívání a chování. Dítě se projevuje spontánně, nesnaží se nic předstírat, je optimistické, vyrovnané, snaží se na všechny působit pozitivně. Veškeré výkyvy a změny nálad mívají jasnou příčinu. Postupem dospívání však děti tuto svou spontánnost značně omezují, protože mají obavy ze zesměšnění. S přibývajícím věkem začíná dítě lépe rozumět svým pocitům. Začíná se rozvíjet tzv. emoční inteligence. Dítě je schopno zvládat své emoce a vcítit se do emocí ostatních lidí. Dokáže rozpoznat své vlastní pocity, lépe je ovládat a 11

12 odhadnut pocity druhých. Na základě toho umí své pocity regulovat a kontrolovat, jak si vyžaduje konkrétní situace. (Langmeier a Krejčířová, 1998) Langmeier, Křejčířová (1998) i Vágnerová (2005) se shodují, že přibližně kolem 10 let, dítě začne chápat pojem emoční ambivalence. V předškolním věku bylo dítě schopné pociťovat dvě různé emoce, nikoli však současně ale těsně za sebou. Nyní si však uvědomuje, že může pociťovat rozporuplné, smíšené či protichůdné pocity vůči věcem a lidem. Začíná chápat, že pozitivní či negativní emoce se můžou navzájem ovlivňovat. Dle Vágnerové (2005) působí v tomto období jako emoční zázemí a opora především rodina. Vztahy dítěte v mladším školním věku k rodině jsou stále silné a postupně se dále rozvíjejí. Rodina zahrnuje rodiče, dítě, popřípadě i další členy (prarodiče, sourozence). Ti jsou samozřejmou součástí rodiny, která tvoří významnou část dětského světa. Jako jedna z nejdůležitějších podmínek fungujícího vztahu mezi rodiči a dítětem je trvalá přítomnost rodičů, kteří mají o dítě zájem a jsou mu k dispozici vždy, když to potřebuje. Dítě v mladším školním věku si představuje, že rodiče mu budou zdrojem emoční opory navždycky Vztahy s rodiči Rodina svým ustáleným životním stylem zpravidla uspokojuje většinu biologických a psychických potřeb dítěte, působí na rozvoj jeho výkonových schopností i povahových vlastností a předává mu bezděčně také vlastní kulturní úroveň. (Čačka, 2000) V rodině se může formovat i vztah k pohybové aktivitě. Dítě může rádo sportovat, ovšem rodiče mohou být přehnaně ctižádostivé, mít neadekvátní požadavky na úroveň jeho sportovního výkonu. Dítě neuspokojí nároky rodičů. Může se tak dosáhnout opačného efektu, kdy dítě začne mít odmítavý postoj k pohybové aktivitě, který se může postupně prohlubovat až k naprosté averzi proti sportu. (Suchomel a Kupr, 2008) Jak uvádí Stackeová (2009), velmi důležitý je vztah mezi hodnocením vlastního výkonu dětí a rodičovským hodnocením sportovních aktivit. Právě rodiče svým hodnocením mohou vyvolávat v dítěti sebedůvěru. Děti kolem osmého a devátého roku začínají vnímat rodičovské zpětné informace, srovnávají je se skutečným výkonem. 12

13 Dle našeho názoru mohou rodiče dítě pozitivně i negativně velmi ovlivnit a motivovat v přístupu k pohybové aktivitě. Pokud má dítě pohybově aktivní rodiče, kteří rádi sportují, vymýšlí různé sportovní výlety a hry, bude mít dítě s největší pravděpodobností kladný vztah k pohybové aktivitě a všeobecně blíže k zdravému životnímu stylu. Bohužel jsou i tací rodiče, kteří své děti k pohybové aktivitě nevedou. V tom nás utvrzují Suchomel a Kupr (2008), kteří uvádí, že děti s oběma pohybově aktivními rodiči mají až 6 krát větší pravděpodobnost, že budou mít pozitivní přístup k pohybové aktivitě než děti, které mají oba rodiče pohybově neaktivní. Stejně tak Helešic (2011) uvádí, že v případě, kdy jsou oba rodiče aktivní, budou v 75 % případů aktivní i jejich děti a pokud je pohybově aktivní pouze jeden rodič, budou děti pohybově aktivní v 50 % případů. Stackeová (2009) také uvádí, že celoživotně pohybově aktivní rodiče vedou dítě především ke všestrannosti a nevyvíjejí tlak na maximální výkon dítěte. Naopak rodiče s problematickým vztahem k pohybové aktivitě, kteří za sebou mohou mít neúspěšnou nebo velmi úspěšnou sportovní kariéru se často snaží své ambice dostatečně naplnit nebo přenést na úspěchy svých dětí. 13

14 2 POHYBOVÁ AKTIVITA Pohybová aktivita dětí může být spontánní i řízená. Především v tomto období dochází k velkým změnám. Děti nastupují do školy a spontánní téměř neomezená pohybová aktivita je nahrazena sezením ve škole a psaním úkolů. Tento nedostatek by se měl kompenzovat volnočasovými pohybovými aktivitami, neboť pohyb je v životě velmi důležitý. Může dítě ovlivňovat po mnoha stránkách. Cílem je samozřejmě pozitivní ovlivnění čehož můžeme dosáhnout vhodným výběrem a dávkováním pohybové aktivity. Bohužel se však můžeme setkat i s negativními vlivy pohybové aktivity a to v případech jednostranné pohybové aktivity nebo příliš rané sportovní specializace. 2.1 Vliv pohybové aktivity Pohybová aktivita a rozvoj všech pohybových schopností (viz níže) má významný vliv na dětský organismus. Ovšem určit dlouhodobé fyziologické změny u dětí je mnohem složitější. Často může být problém oddělit vliv pohybové aktivity od přirozených změn, které nastávají z hlediska vývoje dítěte. Děti se neustále vyvíjejí a na jejich stavu se podílí nejen pohybová aktivita, ale právě tento vývoj a lze jen těžko rozlišit, který z uvedených faktorů převažuje. Čím více má člověk pohybové aktivity, tím lepší je jeho tělesná zdatnost. U dětí však tento fakt nebyl zcela prokázán. Srdce pohybově aktivního dítěte má sice větší funkční rezervu, než pohybově neaktivního ale tento rozdíl je v mladším školním věku velmi malý. Doposud nebyla nalezena souvislost mezi množstvím pohybové aktivity a úrovní maximální spotřeby kyslíku organismu při svalové práci (VO 2 max). Předpokládá se tedy, že většina zdravých dětí má takovou pohybovou aktivitu, která je dostatečná pro získání optimálního stupně VO 2 max. Vývoj aerobní zdatnosti tedy u dětí nezávisí příliš na množství pohybové aktivity a rozdíl mezi těmi, kteří se více věnují pohybovým aktivitám a těmi, kteří se jim naopak příliš nevěnují je velmi malý nebo žádný. U dětí také není možný výskyt tzv. sportovního srdce (hypertrofie srdce). Důvodem může být kratší doba pohybové aktivity, protože tento výskyt sportovního srdce se shledává u vytrvalců po několika letech sportovní aktivity. Na rozdíl od dospělých se u pohybově 14

15 aktivních dětí vyskytuje v omezené míře i klidová bradykardie(zpomalená srdeční frekvence v klidu). (Kučera et al., 2011) Dle Gallowaye (2007) ovlivňuje pohybová aktivita pozitivně imunitní systém dítěte, je důležitá pro stavbu zdravých kostí - zvyšuje nárůst množství kostních minerálů a tím i pevnost kostí. Vliv na pohybový aparát však není jediný. Pohybová aktivita má také vliv na psychický vývoj. Zvyšuje sebevědomí, odolnost, zlepšuje se myšlení, navazují se kamarádské vztahy, děti se lépe se vyrovnávají s neúspěchem. V poslední době se odborná veřejnost zabývá poklesem pohybové aktivity dětí a mládeže a jejím nedostatečným objemem. Nedílnou součástí poklesu fyzické aktivity od dětství až do dospělosti je sedavý způsob života. Ten se v raném dětství vyskytuje jen minimálně, ovšem začátek výraznějšího poklesu pohybové aktivity můžeme sledovat již v období kolem deseti let. Přiměřenou pohybovou aktivitu není možno ničím nahradit. Vedle vlivů životního prostředí, výživy a celého způsobu života patří k základním činitelům zdraví a délky života. Korvas (2008) uvádí, že pozitivní postoje k pohybové aktivitě a jejich celoživotnímu uplatňování se utváří již v mládí a dětském věku. To znamená, že ten, kdo se pohybové aktivitě nevěnuje již v dětství, nebude se jí největší pravděpodobností věnovat ani v dospělosti. Tento pokles pohybové aktivity může mít vliv nejen na výskyt dětské obezity, o které se v poslední době velmi často diskutuje, ale také na potíže s pohybovou soustavou. Nedostatek pohybu může vést např. ke svalovým dysbalancím, vadnému držení těla, přetěžování určitých partií i chybným pohybovým stereotypům. (Havlíčková, 1998) Dle Halešice (2011) počet dětí s obezitou v posledních letech pořád stoupá. Ve věku do dvanácti let je % chlapců i dívek obézních. O tom nás přesvědčuje i skutečnost, že pouze 21 % dětské populace se věnuje alespoň jednu hodinu denně pohybovým aktivitám, což je velmi malé množství. Zastáváme názor, že pohybová aktivita, která je prováděna v dětství může mít pozitivní vliv na člověka v dospělosti, jenom je bohužel skoro nemožné, vštípit toto do paměti dětem ve školním věku. Nelze jim vysvětlit, že pokud se teď budou věnovat alespoň trochu pohybu, můžou se v dospělosti vyvarovat problémům se 15

16 srdcem, klouby, cukrovce, vysokému tlaku apod. Děti v mladším školním věku si pod těmito problémy nejsou schopni téměř nic vybavit. Vzhledem k tomu, že v tomto období je hlavním předmětem zájmu dětí škola, měla by právě ona, samozřejmě ve spolupráci s rodiči vést děti správnou cestou a věnovat dostatek času a prostoru pro sportovní vyžití. 2.2 Pohyb a tělesná výchova ve škole Jak jsme již zmínili dříve, se vstupem dítěte do školy přichází mnoho změn v jeho dosavadním životě. Dítě bylo zvyklé si neustále hrát a pohybovat se neomezeně celý den. Nyní si musí zvykat na nový režim. Pohybová aktivita je omezena úkoly, které na dítě škola klade. V roce 2005 bylo v České Republice provedeno měření, týkající se změn pohybové aktivity dětí po zahájení povinné školní docházky. Bylo sledováno 104 dětí předškolního věku. O rok později v roce 2006 bylo měření opakováno a bylo sledováno 54 dětí již v první třídě základní školy. Z výsledků měření bylo patrné, že již na začátku školní docházky se výrazně snížil počet kroků za den (týden). Počet kroků za týden klesl u chlapců z na a u dívek z na Taktéž byl zjištěn pokles doby chůze a běhu i pokles aktivního energetického výdeje. V mateřské škole byli aktivnější chlapci než dívky, kdežto po nástupu do školy mezi nimi již nebyl zjištěn žádný rozdíl v energetickém výdeji. (Miklánková et al., 2007) Několikahodinovou spontánní aktivitu v předškolním věku by tedy měla nahradit školní tělesná výchova, nepovinné zájmové kroužky a aktivita ve volném čase. (Havlíčková, 1998) Škola zajišťuje dětem v dnešní době poměrně stabilní počet hodin tělesné výchovy a to dvěma nebo třemi hodinami týdně. Z toho si můžeme vyvodit, že dítě se ve škole věnuje pohybové aktivitě zhruba každý třetí nebo čtvrtý den vždy jednu vyučovací hodinu. Dle našeho názoru tedy škola nemá (ve srovnání s doporučeným množstvím pohybové aktivity, které je uvedeno níže) možnost povinnou tělesnou výchovou poskytnout dítěti dostatek pohybové aktivity. Proto si myslíme, že povinná tělesná výchova by měla zahrnout průřez různými 16

17 pohybovými hrami, sporty, které si děti můžou oblíbit a věnovat se jim i ve svém volném čase. Mužík a Dobrý (2008) charakterizují kvalitní školní výchovu několika body, které uvádí, jak by měly hodiny tělesné výchovy vypadat. - klást důraz na znalosti a dovednosti vztahující se k celoživotní pohybové aktivnosti - udržovat žáky v aktivnosti po celou dobu vyučovací jednotky - nabízet výběr z mnoha různých pohybových aktivit - rozvíjet žákovu sebedůvěru - hodnotit žáky podle toho, jak se přibližují ke svým cílům - podporovat pohybovou aktivitu mimo školu - poskytovat žákům radostnou zkušenost Ztotožňuji se také s názorem Korvase (2008), že školní tělesná výchova by měla být podnětem k motivaci, výchově a vzdělání dětí v oblasti sportu. Měla by hledat možnosti i dalších pohybových příležitostí pro rozvoj pohybových aktivit dětí a nastínit jim i možnosti volnočasových aktivit. Škola by měla být také schopna zajistit účast na různých sportovních závodech. Součástí výuky by měli být i různé letní a zimní kurzy, školy v přírodě nebo i jednodenní výlety. Děti tak mají větší možnost seznámení se s pohybovými aktivitami různého druhu, výkony jejich spolužáků a kamarádů je mohou motivovat ke snaze dosahovat lepších osobních výsledků ve sportovních soutěžích. Nesmíme opominout ani fakt, že při takovýchto akcích se děti učí komunikovat se svými vrstevníky i učiteli, lépe se seznámí a zapadnou do kolektivu. 2.3 Výběr pohybové aktivity Senzitivní období Dle Periče (2004) i Kučery et al. (2011) je to období, které je velmi vhodné pro trénink a rozvíjení pohybových schopností a dovedností. Je zde velké množství předpokladů pro rozvoj určitých činností a proto bychom se měli zaměřit na trénink těchto činností právě v tomto období. Spolu s vhodným dávkováním a druhem pohybu můžeme dosáhnout zdraví přínosné pohybové aktivity. Pokud tak neučiníme, bude efekt rozvoje nízký a nekvalitní. 17

18 Perič (2004) ještě zdůrazňuje, že není dobré srovnávat senzitivní období s kalendářním věkem, který je dán datem narození, ale spíše s věkem biologickým. Ten je určen stupněm vývoje organismu. Najdeme však i rozdíl mezi chlapci a děvčaty. Děvčata dozrávají dříve než chlapci a senzitivní období tedy zpravidla začíná i končí u děvčat dříve než u chlapců Objem pohybu Čechovská a Dobrý (2008) uvádí, že s přibývajícím věkem se snižuje pohybová aktivnost. Uvádí se tedy, že čím vyšší je kalorický výdej v dětství, tím vyšší je záruka pohybové aktivnosti v dalších letech. Pohybová aktivita dětí, která dává větší záruku zdraví v pozdějších letech, je při energetickém výdeji 3-4kcal/kg/den. Další výhody je možné získat při energetickém výdeji 6-8kcal/kg/den. Z hlediska času se za minimum považuje 60 minut pohybových aktivit mírné intenzity denně. Obecně můžeme říci, že pohybová aktivita dětí má být zaměřena na mírnou intenzitu a vyšší objem pohybových aktivit. Můžeme se také setkat s požadavky na minimální počet kroků za den. Obecně se doporučuje od chlapců od 6 do 17 let kroků denně, od dívek kroků Druh pohybu Vhodně vybraný pohyb má zaručit zdravotní přínosy. Důležité je nabídnout dětem vhodnou pohybovou aktivitu, která je bude bavit a odpovídat jejich věku. Pohybová aktivita dětí by měla být převážně aerobní. Doporučuje se střední až vysoká intenzita a alespoň třikrát týdně intenzita vysoká. Aktivity střední intenzity jsou pro děti např. turistika, cyklistika, jízda na kolečkových bruslích. Mezi vysokou intenzitu řadíme sportovní hry, jako jsou například tenis, fotbal, běh na lyžích nebo plavání. Dále by se mělo minimálně třikrát týdně zařazovat cvičení na podporu kvality kostní tkáně, což jsou aktivity, při kterých dochází ke kontaktu s podložkou (např. běh, tenis, volejbal, basket) a stejně tak posilovací cvičení. Posilování nemusí být vždy oblíbená činnost. Můžeme však děti naučit posilovat zábavnou formou. Mohou se přetahovat lanem, lézt na stromy. U dětí není vhodné posilovat s vysokou zátěží. Využívají se cviky, při kterých se užívá váha vlastního těla. (Stackeová, 2009) 18

19 Kučera et al. (2011) doporučují jako vhodnou pohybovou aktivitu hru s míčem (košíková, házená, fotbal, vybíjená) ale nikoli soustavný trénink. Při spontánní hře bez dozoru rodičů nebo učitelů se děti sami korigují. Když běhají za míčem, rozvíjí rychlost a vytrvalost, při kopu do míče rozvíjí obratnost, pokud se hádají, tak zároveň odpočívají a v případě že se i perou, provozují silovou činnost. Myslím si, že je velmi důležité zdůraznit rozdíl mezi pohybem dětí a pohybem dospělých. Děti se od dospělých liší po fyzické i psychické stránce. Mají odlišnou stavbu těla, přemýšlí a chápou věci naprosto jinak než dospělí. Hlavním cílem přípravy v mladším školním věku je vytvořit předpoklady pro pozdější specializovaný trénink. (Kučera et al., 2011) V mladším školním věku většinou není třeba děti do pohybu nutit, pokud k němu však mají dostatek příležitostí. Pohyb jim působí radost a velmi rádi soutěží, proto bychom měli zařazovat především hry. Dokážou se lehce nadchnout pro jakoukoli zábavnou hru, při které se zároveň dají dobře rozvíjet obratnostní, vytrvalostní, silové i rychlostní schopnosti. (Perič, 2004) 2.4 Pohybové schopnosti Obratnostní schopnosti Rozvoj obratnostních schopností by měl v tréninku dětí převažovat, protože je to dle Kučery et al. (2011) nejdůležitější pohybová schopnost spolu s rychlostí, protože sami o sobě zvyšují i nárůst síly. Mělo by jít především o všestrannou přípravu a vytvoření co největšího pohybového fondu, který bude sloužit jako zdroj pro další možnosti pohybu. Novým pohybům se učí nejrychleji děti v období 7 až 10 let. Nebojí se provádět nové pohyby, jako jsou např. přemety, přeskoky, salta. Jako vhodnou formu můžeme zařadit obratnostní dráhy, akrobatická cvičení, cvičení na orientaci v prostoru (vhodné jsou trampolíny), cvičení s gymnastickým nářadím apod. Pro rozvoj obratnosti jsou také vhodné sportovní hry (fotbal, házená), cvičení rovnováhy (chůze, běhy se změnami směru, obratnost ve vodě), překonávání překážek. (Kučera et al., 2011) 19

20 2.4.2 Rychlostní schopnosti Perič (2004) doporučuje, rozvíjet rychlostní schopnosti co nejdříve. Jako senzitivní období označuje celé období mladšího školního věku spolu se začátkem pubescence a to od 7 do 14 let. Rychlostní schopnosti závisí na rozdíl od silových schopností spíše na věku, než na pohlaví a jsou také nejvíce geneticky podmíněny. (Měkota a Novosad, 2007) Kučera et al. (2011) považují rychlostní schopnosti u dětí jako základ a staví je spolu s obratností nad všechny ostatní schopnosti. V žádném případě nesmíme u dětí klást důraz na speciální rozvoj rychlosti pomocí speciálních cvičení, ale všeobecnou přípravu rozvíjení rychlosti v terénu a v tělocvičně. Nejvhodnější formou pro rozvoj stejně jako u předchozích schopností jsou různé hry a závody, např. štafety proložené obratnostními prvky a různými úkoly, sportovní hry, honičky, slalomový běh, běh pozadu, po čtyřech, skoky na jedné noze, starty z různých pozic. (Kučera et al., 2011) Vytrvalostní schopnosti Perič (2004) uvádí, že vytrvalostní schopnosti se dají rozvíjet v podstatě v jakémkoliv věku. Novosad a Měkota (2007) ovšem dodávají, že k největšímu rozvoji ve vytrvalosti dochází v mladším školním věku a také v tomto období nejsou mezi chlapci a dívkami ve vytrvalosti podstatné rozdíly. Kučera et al. (2011) uvádí, že v dětském věku jsou vytrvalostní schopnosti téměř na hranici maximálního vývoje. To znamená, že i v případě, kdy se budeme snažit rozvíjet tuto schopnost, nedojde k výraznému nárůstu VO 2 max., což je základní ukazatel vytrvalosti. Jako vhodnou vytrvalostní činnost doporučují souvislé déletrvající aktivity se střídavou intenzitou střídání úseku s vyšším a nižším tempem, kdy se děti mezi sebou jsou a nejsou schopné bavit. Jako základ rozvoje vytrvalostních schopností je běh, který však není u dětí příliš oblíbený pro jeho monotónnost. Proto je vhodné dětem běh různě obohacovat. Děti můžou běžet a mezi to jim zařadíme hry, šplh, překonávání překážek apod. střídá se zde nižší a vyšší intenzita. Můžeme zařadit také sportovní hry, jako je fotbal a házená a říci dětem, že se při nich nesmí zastavit. Pokud se dítě zastaví, udělíme mu 20

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Ročník: 3. Časová dotace: 2 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví Význam pohybu pro zdraví pohybový režim žáků délka a intenzita pohybu Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojuje

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

- topografie- orientace na mapě

- topografie- orientace na mapě Ročník: 6. - aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem - usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti a z nabídky zvolí vhodný

Více

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Gymnastika Příprava ke sportovnímu výkonu příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti tanečky, základy estetického pohybu Zvládá základní

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově Průběžně osvojované vědomosti a dovednosti: TĚLESNÁ VÝCHOVA - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově - Základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi - Základní organizační činnosti

Více

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21 Mimosezónní tréninkový plán 2015 Nadhazovači a poziční hráči 16-21 1. 2. týden 1. týden tempo 1:0:1 sec odpočinek 1 min mezi okruhy počet opakování : 2 Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6. Ročník: 6. - při vytrvalosti uplatní vůli rozvijí dynamiku a rychlost - zvládá techniky nových atletických disciplín získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy zejména v Poháru rozhlasu a Přespolním

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova Předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

Tělesná výchova ve 3. ročníku

Tělesná výchova ve 3. ročníku Tělesná výchova ve 3. ročníku Září Seznámení s Tv Pohybové hry - šplh o tyči - běh na 50 metrů Povely, signály, znamení Soutěživé hry Podílení se na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojování

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

Metodika Činnosti, motivace Metodické poznámky CVIČENÍ S TYČÍ

Metodika Činnosti, motivace Metodické poznámky CVIČENÍ S TYČÍ Metodika Činnosti, motivace Metodické poznámky CVIČENÍ S TYČÍ 1) ZAHŘÍVACÍ CVIČENÍ Překračování tyčí v rázném tempu. Překračování tyčí levou nohou, zpátky pravou nohou. Slalom mezi tyčemi v mírném běžeckém

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině,

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: ČLOVĚK A SPORT OVO: 4.1.,4.2., 4.3, Význam biorytmů pro zdraví a 4.4., 4.5, 5.1. pohybovou aktivitu Pojmy osvojovaných činností Základní pojmy spojené s

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Příprava a rozcvička Žák: použije správné vybavení připraví se na pohybovou aktivitu rozcvičí se - vhodné oblečení a obuv - rozcvička - protahovací a napínací, zahřívací

Více

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Základní pohyby LOKOMOCE = pohyb člověka ve smyslu změny místa = pohyb v prostoru pomocí svalové činnosti Lokomoční

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.14.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Výchova ke zdraví PŘEDMĚT: Tělesná výchova - dívky ROČNÍK: 6. při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli zvládá techniku nové atletické disciplíny

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Příprava na cvičení Žák: použije vhodné oblečení a obuv 1 ZV Základní vzdělávání Správné dýchání a držení těla správně dýchá správně drží tělo OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení uvolňovací a dechová Označení materiálu: Datum

Více

Člověk a zdraví Tělesná výchova

Člověk a zdraví Tělesná výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Člověk a zdraví Tělesná výchova 2. období 5. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k: poznávání

Více

Předmět: Základy gymnastiky

Předmět: Základy gymnastiky Předmět: Základy gymnastiky Charakteristika volitelného předmětu základy gymnastiky 1. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Tělesná výchova - 1. ročník

Tělesná výchova - 1. ročník Tělesná výchova - 1. ročník reaguje na základní pokyny a povely Pohybové a organizační činnosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti dodržuje bezpečnostní a hygienické

Více

MINIHÁZENÁ. Průpravné pohybové hry. Dobití hradu

MINIHÁZENÁ. Průpravné pohybové hry. Dobití hradu Dobití hradu MINIHÁZENÁ Průpravné pohybové hry Stručná charakteristika hry: cvičení zaměřené na střelbu, přesnost Počet dětí: 6-12 Doba trvání: 15 min. Prostředí: tělocvična, hřiště Pomůcky: míč, kužel

Více

ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY

ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Možnosti a úskalí zdravého životního stylu žáků ZŠ a jejich vztah k pohybu ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Pavlína 2015 Analýza dat Dotazník pro učitele tělesné výchovy Slovní

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Běhám, běháš, běháme

Běhám, běháš, běháme metodická PŘÍLOha ČaSOPISU ČaSPV POhyB Je život 1/2008 Příloha č. 43 Běhám, běháš, běháme Bc. Antonín Morávek Grafická úprava Olga Pokorná pohyb_2_08_priloha.indd 1 19.5.2008 13:59:42 Pohyb je život www.caspv.cz

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví tělesná výchova Ročník: 1. 2. Kompetence ( výstupy ) Ví, že pohyb je vhodný pro zdraví. Zná základní pravidla chování a řídí se jimi. Zná zásady správného sezení, držení

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Lifting, skiping, zakopávání, křížení nohou, odpichy

Lifting, skiping, zakopávání, křížení nohou, odpichy Příprava do Didaktiky sportovních her (házená - přihrávání) didaktický výstup 4min Honička s míčem Vymezené území: 9m a branková čára. Na začátku se snaží dotekem míče jeden hráč dotknout dalšího hráče.

Více

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Ročník: 1. - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené možnosti - uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

- 219 - 5.8.2 POHYBOVÁ VÝCHOVA. 5.8.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

- 219 - 5.8.2 POHYBOVÁ VÝCHOVA. 5.8.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 5.8.2 POHYBOVÁ VÝCHOVA 5.8.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Pohybová výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Tělesná výchova. Hlavním cílem vyučovacího předmětu je vyjádření

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova

V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova 1/6 V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova V.8.2. I 1. stupeň V.8.2.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Obor tělesná výchova směřuje k poznání vlastních pohybových

Více

Tréninkový deník na prázdniny 2014. nejméně sladkosti. Lepší svačinou než limonáda a sušenka je neslazený čaj TRÉNINK

Tréninkový deník na prázdniny 2014. nejméně sladkosti. Lepší svačinou než limonáda a sušenka je neslazený čaj TRÉNINK Tréninkový deník na prázdniny 2014 Milý ragbisto, DOBŘE O SEBE PEČUJ Správný trénink jde ruku v ruce se správnou životosprávou a výživou. máš před sebou úžasné dva měsíce prázdnin. Zažiješ určitě spoustu

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE,

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, VZDĚLÁVACÍ OBOR TĚLESNÁ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Tělesná výchova svým obsahem navazuje na výstupy vzdělávací oblasti Člověk a zdraví na 1. stupni.

Více

Tělesná výchova 6. ročník

Tělesná výchova 6. ročník Tělesná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Mezipředmětové vztahy,průř.tém. Pomůcky, literatura aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu

Více

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti 5.1.9.2Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět : Tělesná výchova Ročník: 1. Výstup Učivo Průřezová témata Zvládá základní přípravu organismu před pohybovou

Více

Tato brožura, byla vypracována jako součást bakalářské práce na téma Pohybová aktivita dětí v období dospívání. Je určená mladým dospívajícím lidem,

Tato brožura, byla vypracována jako součást bakalářské práce na téma Pohybová aktivita dětí v období dospívání. Je určená mladým dospívajícím lidem, 1 2 Tato brožura, byla vypracována jako součást bakalářské práce na téma Pohybová aktivita dětí v období dospívání. Je určená mladým dospívajícím lidem, kterým zdraví jejich pohybového aparátu není lhostejné.

Více

Na základě činnostního učení utvářet u žáků představu o různých českých pohádkách a jejich hlavních postavách.

Na základě činnostního učení utvářet u žáků představu o různých českých pohádkách a jejich hlavních postavách. Projekty 2010/2011 Projekt Z pohádky do pohádky (vypracovala M. Hurtová) Charakteristika Sportovní den pro děti z MŠ a žáky 1. ročníků. Děti vstupují do pohádek a stávají se součástí děje. Všechny pohádky

Více

Strečink a cvičení s míčem

Strečink a cvičení s míčem Strečink a cvičení s míčem Strečink pro hráče ledního hokeje Strečink je účinná metoda pro zlepšení pohyblivosti svalů a vazivových tkání, snižuje riziko poranění, zmenšuje svalovou bolestivost po tréninku,

Více

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech.

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech. METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0003 Sada metodických listů: KABINET TĚLESNÉ VÝCHOVY

Více

Tělesná výchova 6. ročník

Tělesná výchova 6. ročník Tělesná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Mezipředmětové vztahy,průř.tém. Pomůcky, literatura aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Vzdělávací obsah

Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Vzdělávací obsah Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Činnosti ovlivňující zdraví Bezpečnost při pohybových činnostech. Hygiena při TV, osobní hygiena,

Více

Specifický cíl: kooperace ve skupině, hledání vhodných argumentů, pochopení toho, že nemusí existovat jen jedno správné řešení

Specifický cíl: kooperace ve skupině, hledání vhodných argumentů, pochopení toho, že nemusí existovat jen jedno správné řešení Název: Výukové materiály Téma: Ochrana přírody, využití lesa Úroveň: 1. stupeň ZŠ Tematický celek: Příroda a její ochrana Předmět (obor): prvouka, přírodověda Doporučený věk žáků: 1. 5. třída Doba trvání:

Více

Ústecký kraj plný pohybu a zdraví. www.ceskosehybe.cz

Ústecký kraj plný pohybu a zdraví. www.ceskosehybe.cz Ústecký kraj plný pohybu a zdraví www.ceskosehybe.cz Celonárodní projekt všeobecné sportovní přípravy dětí předškolního a mladšího školního věku, zaměřený na rozvoj základní pohybové motoriky, koordinace,

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Období: 3. období Počet hodin ročník: 66 66 66 66 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Učivo předmětu. Činnosti ovlivňující zdraví

Učivo předmětu. Činnosti ovlivňující zdraví Předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje

Více

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření

Více

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické A/ praktická část 2013 GYMNASTIKA 1. test: Akrobatická sestava Popis

Více

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Zdravotně orientovaná zdatnost. Svalová nerovnováha (strečink) Zdravotně zaměřená cvičení

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Zdravotně orientovaná zdatnost. Svalová nerovnováha (strečink) Zdravotně zaměřená cvičení Vyučovací předmět: Tělesná výchova (zpracováno do bloků,, kvinta - oktáva) Usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti Ověří jednoduchými testy úroveň stále se zvyšující zdatnosti Jednoduchými testy si ověří

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Charakteristika předmětu Tělesná výchova Předmět Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověk

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů Vyučovací předmět Tělesná výchova je zařazen samostatně v 1. 5. ročníku v hodinové dotaci

Více

Tělesná výchova 1. ročník

Tělesná výchova 1. ročník Období Ročníkový výstup Učivo zvládá základní přípravu organismu před pohybovou aktivitou seznámí se s protahovacími a napínacími cviky pro zahřátí a uvolnění spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost

Více

ATLETIKA Pohybové hry zaměřené na rozvoj rychlosti Kočka chytá myšku

ATLETIKA Pohybové hry zaměřené na rozvoj rychlosti Kočka chytá myšku ATLETIKA Pohybové hry zaměřené na rozvoj rychlosti Kočka chytá myšku POMŮCKY: mety, značky, kužele, pásky, stopky. MOTIVACE: Kdo je rychlejší kočka nebo myš? Myško, nenech se doběhnout POPIS ČINNOSTI:

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Pojď hrát hokej Část 2 Příprava na ledě

Pojď hrát hokej Část 2 Příprava na ledě Praktická příručka k projektu Pojď hrát hokej Část 2 Příprava na ledě PŘÍPRAVA NA LEDĚ V RÁMCI HOKEJOVÉHO DNE Tato provozní příručka obsahuje zásady pro uskutečnění přípravy na ledě a praktické informace

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, projevuje samostatnou vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti Žák zařazuje do pohybového režimu cviky posilující

Více

Předmět: Tělesná výchova

Předmět: Tělesná výchova Činnosti ovlivňující zdraví 1 aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem 3 samostatně se připraví před pohybovou činností

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost. Provede laickou první pomoc, přivolá

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

0,5 0.5 0,5 0,5 1 1 tanec Lidový tanec 1 0,5 0,5 0,5 1 Klasická

0,5 0.5 0,5 0,5 1 1 tanec Lidový tanec 1 0,5 0,5 0,5 1 Klasická Školní vzdělávací program druhé soukromé ZUŠ, s.r.o., České Budějovice Taneční obor Studijní zaměření Tanec Učební plán pro přípravné dvouleté studium Předmět 1. ročník Přípravná taneční výchova 2 2 Ročníkové

Více

U dětí v mateřské škole můžeme využít pro cvičení laviček, žebřin a různých typů stavebnic.

U dětí v mateřské škole můžeme využít pro cvičení laviček, žebřin a různých typů stavebnic. U dětí v mateřské škole můžeme využít pro cvičení laviček, žebřin a různých typů stavebnic. Kromě klasického nářadí lze na našem trhu nalézt různé typy stavebnicových systémů. Jde o velké tvary, většinou

Více

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví 1. ročník zacvičit pod vedením učitele jednoduché cviky provádět pod vedením učitele pohybové aktivity zdravotně zaměřené činnosti správné držení těla, průpravná, koordinační, dechová a relaxační cvičení

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ KLUB DODATKY ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN IV., PROKOPA VELIKÉHO 633 Školní vzdělávací program školního klubu Číslo jednací: 167 / 2012, 2. verze DODATEK Č. 1 Dodatek ŠVP byl projednán

Více

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera Seminární práce na téma Rozvoj vytrvalosti k příležitosti školení trenérů III. třídy David Chábera Rok 2014 Obsah Úvod do problematiky obsahu seminární práce 2 Rozvoj všeobecné vytrvalosti 3 Rozvoj speciální

Více

Doporučené cviky po svalových skupinách

Doporučené cviky po svalových skupinách Horní část těla prsní sval Dolní část těla lýtkové svaly - šíjové svaly (trapéz. sval) - svaly ramene - svaly paží a zápěstí - hamstringy (zadní str. st.) - dolní část trupu - quadriceps (přední strana

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

24-41-M/01 Strojírenství

24-41-M/01 Strojírenství Učební osnova vyučovacího předmětu tělesná výchova Obor vzdělání: -1-M/01 Strojírenství 6-1-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium: Platnost:

Více

Piráti. Ročník: 3., děti z MŠ (5-6 leté děti) Rozvíjené klíčové kompetence: sociální a personální, k řešení problémů, pracovní, k učení

Piráti. Ročník: 3., děti z MŠ (5-6 leté děti) Rozvíjené klíčové kompetence: sociální a personální, k řešení problémů, pracovní, k učení Piráti Charakteristika Sportovní den pro děti z MŠ a žáky 3. ročníku. Děti se stávají piráty a překonávají různé překážky jako tyto postavy. Motivace pirátským námětem je pro děti velmi přitažlivá. Děti

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Věra Hauptmannová podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

POSILOVÁNÍ S PILATES MÍČKY

POSILOVÁNÍ S PILATES MÍČKY Časopis pro všechny příznivce aktivního způsobu života 15. ročník prosinec 2011 METODICKÁ PŘÍLOHA 57 POSILOVÁNÍ S PILATES MÍČKY Text a foto: Martina Vaclová, redakce a foto na titulní straně: PaedDr. Zdeňka

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení - posilovací Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň 5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na

Více

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické A/ praktická část 2013/2014 GYMNASTIKA 1. test: Akrobatická sestava

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak

Více

Procvičování kloubů CX - 01

Procvičování kloubů CX - 01 Procvičování kloubů CX - 01 Typ produktu: Cvičení a relaxace Funkce: Posilování, rozvoj a zlepšování svalů ramen. Zlepšuje celkovou ohebnost kloubů ramen, zápěstí, loktů a klíčních kostí. Použití: Přidržte

Více

Vzdělávací obor Tělesná výchova

Vzdělávací obor Tělesná výchova Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce 1. ČINNOSTI Kompetence pracovní, k učení, sociální, 1.Pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu OVLIVŇUJÍCÍ personální, pracovní, komunikativní

Více

Povinný předmět (verze 2013)

Povinný předmět (verze 2013) Povinný předmět (verze 2013) Název kurzu: Rozvoj pohybových schopností Počet kb.: 2 Identifikační kód: KTV/6219 KTV/0397 KTV/6137 Hodinová dotace: 1/1, KS 3hod. Semestr: letni Forma výuky: semestrální

Více

DIDAKTIKA A TEORIE HER U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU

DIDAKTIKA A TEORIE HER U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU DIDAKTIKA A TEORIE HER U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Zápočtové požadavky Docházka Výstup Test (didaktické zásady TV) Seminární práce příprava na hodinu v tělocvičně, seminární práce na zadané téma pro

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Sportovní hry košíková, odbíjená, florbal, házená, gymnastika Rozvoj pohybových schopností a dovedností v daných sportovních odvětvích a zvyšování fyzické zdatnosti.

Více

INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN

INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN Jméno hráče: Hráči Fotbalové Farmy Období: Zimní přípravné období 2015 Pomůcky: Běžecká obuv (sálovky/turfy nejsou ideální), švihadlo CÍL tréninkového plánu: Standardní program/příprava

Více

Tělesná výchova - 1. 3. ročník Vzdělávací obsah

Tělesná výchova - 1. 3. ročník Vzdělávací obsah Tělesná výchova - 1. 3. ročník Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Bezpečnost při pohybových činnostech (činnosti ovlivňující zdraví) Hygiena při Tv Poučení o bezpečném chování

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

5.1.6.1. Tělesná výchova

5.1.6.1. Tělesná výchova 5.1.6. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví 5.1.6.1. Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno

Více

Předmět:: Tělesná výchova

Předmět:: Tělesná výchova Činnosti ovlivňující zdraví 1 aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem 3 samostatně se připraví před pohybovou činností

Více