Obec: DLOUHÝ MOST. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 816 (k ) Rozloha k.ú: 4,44 km 2, tj. 444 ha

Transkript

1 Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 5 Obec: DLOUHÝ MOST Kód obce Základní údaje o obci Počet obyvatel: 816 (k ) Rozloha k.ú: 4,44 km 2, tj. 444 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti: 13,4 % (k ) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: SLDB 2001 EAO = 299 SLDB 2011 EAO = 391 Základní občanská vybavenost 1 mateřská škola 1 základní škola ( ročník) Poloha obce v ORP Liberec: jihovýchod OBECNÁ VÝCHODISKA Obec nemá zpracován strategický rozvojový dokument, řídí se Programovými prioritami obce ze zadání ÚP (viz podklady z MML). Obec je součástí MAS Podještědí. I. ZAMĚSTNANOST Hodnocení vývoje zaměstnanosti vychází z ukazatele míry registrované nezaměstnanosti vždy k let 2000 až 2011 a vzdělanostní struktury v letech 2001 a 2011 dle SLDB. Vývoj míry nezaměstnanosti Výpočet míry nezaměstnanosti je prováděn jako podíl počtu dosažitelných uchazečů o práci k počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) v obci. Do roku 2010 byla pro ukazatel EAO používána data ze SLDB Pro rok 2011 byly již použity údaje ze SLDB Nezaměstnanost v obci pomalu stoupala až do roku 2005, kdy dosáhla svého vrcholu (11,4 %), poté se snižovala (v roce 2007 na 5,7 %) a od roku 2008 opět roste v důsledku hospodářské recese. V roce 2009 bylo dosaženo téměř stoprocentního nárůstu u sledovaného ukazatele nárůst ze 7,4 % na 14 %. V následujícím roce 2010 se míra nezaměstnanosti ještě zvýšila na 16,1 %, v roce 2011 mírně klesla na úroveň 13,4 % (viz obr. 1). Výrazné změny v míře nezaměstnanosti jsou ovšem ovlivněny nízkým počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva, kdy ztráta zaměstnání u několika málo osob vyvolává razantní zvýšení míry nezaměstnanosti.

2 Dlouhý most Míra nezaměstnanosti v % ,4 7,7 8,8 9,7 9,4 11,4 7,7 5,7 7, ,1 13, Rok Obr. Dlouhý Most-1: Vývoj míry nezaměstnanosti k v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Vzdělanostní struktura Z hlediska zaměstnatelnosti je důležitá vzdělanostní struktura obyvatelstva v obci. Relevantní data vyplývají ze SDLB z let 2001 a Tab. Dlouhý Most-1: Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let Obyvatelstvo 15leté a starší bez vzdělání 4 4 základní včetně neukončeného v tom vyučení a střední odborné bez podle maturity stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové 8 18 vysokoškolské Zdroj: SLDB, 2001 a 2011 Z uvedených dat je v obci patrný výrazný nárůst počtu lidí s úplným středoškolským vzděláním (s maturitou), ale také osob s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Dle výsledků SLDB z let 2001 a 2011 se podíl osob s úplným středoškolským vzděláním na celkovém počtu osob starších 15 let zvýšil cca o 12,6 procentního bodu. Obdobně vzrostl i počet osob s vysokoškolským vzděláním z 18 na 58 (tj. relativně se zvýšil jejich podíl na počtu osob starších 15 let téměř o 5 procentních bodů). Lze předpokládat, že uvedený trend by mohl mít pozitivní dopady na vývoj zaměstnanosti obyvatel obce. II. EKONOMICKÁ AKTIVITA Dle ARES se v obci k červnu 2014 nacházelo celkem 280 ekonomických subjektů, z toho 229 aktivních. Oproti roku 2012 došlo k nárůstu aktivních ekonomických subjektů o 6 jednotek. Počet aktivních ekonomických subjektů byl ve výši 229. Tab. Dlouhý Most-2: Přehled vývoje počtu ekonomických subjektů v obci celkem z toho aktivní celkem z toho aktivní celkem z toho aktivní četnost ekonomických subjektů v obci

3 Zdroj: databáze MF ARES 2010, 2012, 2014 Největší firmy i nadále působí v odvětvích kovovýroby, služeb, automobilového a stavebního průmyslu. Dle počtu zaměstnanců se jedná o malé a střední podniky. Tab. Dlouhý Most-3: Přehled firem s největším počtem zaměstnanců Hl. předmět podnikání CZ-NACE Popis oboru Firma Sídlo Počet zaměstnanců Komentář ke změně k , 25720, Výroba ostatního nábytku, Výroba zámků a kování, Elektrické instalace Všeobecný úklid budov Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů NERROX s.r.o. LIMPIA s.r.o. P N E U O K 5 s.r.o Dlouhý Most Dlouhý Most Dlouhý Most Zdroj: databáze MF ARES 2010, 2014, Magnus web 2014, webové stránky jednotlivých firem dohledána konkrétní hodnota 60 zaměstnanců dohledána konkrétní hodnota 4 zaměstnanci, zjištěn pokles počtu zaměstnanců Zemědělská výroba V oblasti zemědělství, lesnictví, rybářství zde podniká v současné době 11 fyzických osob, z nichž lze na základě obratu vyzdvihnout například Zdeňka Kyksu či Zdeňka Mertlíka. Většina subjektů se věnuje zprostředkovávání podpůrných činností pro zemědělství a posklizňové činnosti, dále také lesnímu hospodářství a těžbě. Sektorové zaměření ekonomických aktivit v obci je hodnoceno jako podíl zaměstnaných dle odvětví ekonomické činností na celkovém počtu zaměstnaných osob v obci, a to pomocí ukazatelů: - Podíl zaměstnaných v priméru byl 1,4 %; - Podíl zaměstnaných v sekundéru 29,8 %. Zdroj dat: SLDB 2011, ukazatel byl v rámci SLDB 2011 oproti šetření v roce 2001 metodicky změněn. Inovační aktivity znalostních odvětví dominantních firem v obci Z hlediska odvětvového zaměření významných firem pro obec Dlouhý Most dle počtu zaměstnanců lze konstatovat, že v obci se nacházejí firmy, které dle metodiky OECD působí v tzv. znalostních odvětvích. Jedná se o odvětví CZ-NACE: 310 Výroba ostatního nábytku - kuchyně, analyzovaná firma dále provozuje činnosti v oblasti odvětví CZ NACE 257 (výroba zámků a kování) a 432 (elektrická instalace). U znalostních odvětví ČSÚ provádí dotazníkové šetření inovací pod označením TI zkoumající aktivity takto zaměřených firem se sídlem v České republice, a to za dvě období. První období zahrnuje roky 2008 až 2010 a druhé 2010 až V roce 2010 bylo celkově vyhodnocováno 5 151, v roce 2012 se jednalo o respondentů za všechna znalostní odvětví v ČR (viz metodický postup). Bylo provedeno šetření v oblasti předpokládaného chování firem v tzv. znalostních odvětvích z hlediska inovačních aktivit. V obci Dlouhý Most bylo sledováno odvětví zpracovatelského průmyslu: 310. Z hlediska velikosti se v obci s uvedeným odvětvím nachází jedna střední firma. Viz tab. 4. a 5. Tab. Dlouhý Most-4: Hodnocení znalostních odvětví dle zaměření významných zaměstnavatelů v obci znalostní odvětví změna počtu zaměstnanců změna výkonnosti nejvýznamnější trh odvětví podíl inovačních faktory omezující inovační aktivitu firem

4 respondentů v odvětví v ČR v % respondentů v odvětví (tis. Kč/1 ZAM) v % firem odvětví z celk. počtu respondentů v % ČR v daném odvětví Tab. Dlouhý Most-5: Doplňující informace ke zdrojům inovačních aktivit inovujících firem Financování inovací z veřejných zdrojů znalostní 7. RP EU v % SF EU v % odvětví Nejvýznamnější subjekty Inovační spolupráce CZ- NACE velikost fy 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 3 nejvýznamnější 310 střední -13-0,2 0 3 národní národní nedostatek financí ve svém podniku, skupině podniků -vysoké inovační náklady -nejistá poptávka po inovovaném zboží, trh ovládaný zavedenými Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ, TI 2010 a 2012 Pozn.: Inovační firma je dle manuálu OECD taková, která ve sledovaném roce realizovala alespoň jednu inovaci, a to buď technickou (procesní, produktovou) nebo netechnickou (marketingovou, organizační). odpovídalo místní Stát (ústřední x % nebo vláda) inovačních regionální v % firem úřad v % CZ- fa 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 08/10 10/12 NACE 310 S spolupracující podniky -dodavatelé -zákazníci Zdroj: vlastní zpracování dat z ČSÚ, TI 2010 a 2012 Byla vyhodnocována odvětví hlavního předmětu podnikání firem, které jsou v obci významným zaměstnavatelem, a to velikosti střední firmy. Lze konstatovat (tab. 4), že v případě změny počtu zaměstnanců byl rok 2010 ve znamení propouštění. Ve druhém období počet zaměstnanců prakticky stagnoval a naopak se podařilo ve druhém období zlepšit výkonnost na zaměstnance. Podíl inovačních firem se pohyboval přes 50 % z počtu respondentů odvětví velikosti středních firem. Z tab. 5 je důležité upozornit na realizaci projektů 7 RP EU u odvětví 310. Tuto skutečnost je důležité dál podporovat, a to i na regionální úrovni. Z hlediska typu inovací v roce 2010, převažují mírně netechnické inovace nad technickými. U středních inovačních firem v roce 2012 převažují mírně technické inovace nad netechnickými. III. STAV A TRENDY VE VYUŽITÍ ÚZEMÍ OBCE V kapitole je nejprve vyhodnocen stav opuštěných provozních areálů v obci, následně je charakterizováno využití území obce. Brownfields / Opuštěné výrobní areály a objekty Dle dotazníkového průzkumu z května 2010 se nenacházely v obci žádné lokality typu brownfields. Na základě výsledků dotazníkového šetření z května 2014 obec opět neidentifikovala problém s existencí brownfields, což potvrzuje i databáze brownfields (Liberecký kraj). Využití území obce Způsob využití území vystihuje struktura pozemků, která je uvedena v tab. 6. Charakteristický je poměrně významný podíl trvalých travních porostů na území obce (téměř 53 %) a převažující zemědělské využití země (74 %). Změnu využití území v jednotlivých kategoriích pozemků v obci mezi rokem 2001 a 2012 vystihuje index změny využití území, který dosáhl hodnoty 0,33 %. Výsledek pod hranicí 1 % naznačuje, že změny nedosahují výraznější intenzity; pouze 0,33 % plochy daného území změnilo v tomto období kategorii využití. Tab. Dlouhý Most-6: Struktura jednotlivých druhů pozemků na území obce Dlouhý Most v letech 2001 a Druh pozemku ha % ha %

5 Zemědělská půda 328,34 73,89 327,21 73,62 Zahrnuje: orná půda 71,40 16,07 70,82 15,93 zahrady 20,86 4,69 20,77 4,67 sady 0,25 0,06 0,25 0,06 chmelnice vinice trvalý travní porost 235,83 53,07 235,36 52,96 Lesní půda 51,89 11,68 53,11 11,95 Vodní plochy 2,99 0,67 2,99 0,67 Zastavěné a ostatní plochy 61,17 13,77 61,14 13,76 Celková výměra 444,38 100,00 444,44 100,00 Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ Jak se změny projevily ve struktuře pozemků, je patrné z tab. 7, kde jsou uvedeny relativní změny v charakteru využití vybraných druhů pozemků (podle Vavrouchová, Lepková, 2013). Celkově došlo jen k nepatrným změnám, a to k nárůstu rozlohy lesních porostů o 1,22 ha na úkor zemědělské půdy a zastavěných a ostatních ploch. Zalesňování představuje dominantní krajinotvorný proces v daném období (Šveda, Vigašová, 2010). Tab. Dlouhý Most-7: Relativní změna vybraných druhů využití pozemků v obci Dlouhý Most mezi roky 2001 a 2012 Změna Druh pozemku % ha Zemědělská půda -0,36-1,13 Orná půda -0,83-0,58 Zahrady -0,44-0,09 Sady -0,01 0,00 Trvalý travní porost -0,21-0,47 Lesní půda 2,34 1,22 Vodní plochy -0,01 0,00 Zastavěné plochy a ostatní -0,06-0,03 Pozn. Zelená barva plocha stabilní z hlediska udržitelnosti rozvoje území; oranžová barva plocha nestabilní Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ Jak dokládá tab. 8, ve sledovaném období je patrný mírný nárůst ploch ekologicky stabilních na úkor nestabilních, který je hodnocen pomocí koeficientu ekologické stability (KES). Hodnota KES obce Dlouhý Most byla v roce 2012 ve výši 2,39; od roku 2001 došlo k nepatrnému zlepšení ekologické stability daného území, které se projevilo nepatrným zvýšením hodnoty KES o 0,02. Hodnota KES je vyšší než 1, což je hranice udržitelného rozvoje území, podle Míchala (1994) identifikuje krajinu vyváženou, ve které jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Tab. Dlouhý Most-8: Koeficient ekologické stability (KES) obec Dlouhý Most, období 2001 až 2012 Rok Stabilní plochy Nestabilní plochy KES ,82 132,57 2, ,72 132,50 2, ,95 131,29 2, ,89 131,34 2, ,88 131,61 2, ,84 131,64 2, ,83 131,68 2, ,69 131,77 2, ,17 132,29 2, ,24 132,20 2, ,22 132,21 2,3616

6 ,48 131,96 2,3680 Zdroj: Vlastní zpracování za použití dat ČSÚ Spádovost obce Spádovost obce je hodnocena jednak z hlediska dat ze šetření využívání veřejné dopravy (data IS KORID) a jednak z dat ze SLDB Na základě vyhodnocení převažujícího směru vyjížďky veřejnou dopravou (z analýzy dat KORID, rok 2011) lze konstatovat, že obec spáduje do Liberce. Dále byla vyhodnocena spádovost obce na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, zahrnující veřejnou i individuální dopravu. Na základě dat vyplývá, že za prací vyjíždí 148 osob a dalších 78 osob vyjíždí do škol, přičemž převážná část vyjížďky se uskutečňuje v rámci okresu. Viz tab. 9. Tab. Dlouhý Most- 9: Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící celkem 226 v tom vyjíždějící do zaměstnání 148 v tom v rámci obce 5 do jiné obce okresu 124 do jiného okresu kraje 11 do jiného kraje 6 do zahraničí 2 vyjíždějící do škol 78 v tom v rámci obce 7 Zdroj: SLDB, 2011 mimo obec 71 Z podrobnější analýzy důvodu vyjížďky dle SLDB 2011 pomocí rozkladu dat převažujícího směru vyjížďky, je zřejmé, že nejsilnější vyjížďkový tok z obce směřuje do Liberce (113 za prací, 50 do škol). Na základě dat specifikujících funkční subregiony České republiky lze konstatovat příslušnost obce k funkčnímu subregionu Liberec (viz web EF TUL). IV. POTENCIÁL ROZVOJE OBCE Hodnocení silných a slabých stránek obce bylo provedeno dle jednotlivých faktorů hospodářského rozvoje (viz metodika) a následně porovnáno s pořadím poslední obce České republiky, která ještě nemá v daném faktoru problémy (na základě stanovené hranice dynamiky rozvoje). V rámci spolupráce s ČSÚ byla na konci roku 2010 provedena inventarizace vstupních dat a následně i korekce výpočtů faktorů. Jako vstupní data z ČSÚ pro aktualizace faktorů hospodářského rozvoje byly vybírány adekvátní ukazatele s předpokladem dlouhodobého sledování. Pro možnost porovnání sledovaného prvního období (rok 2006), druhého období (rok 2009) a navazujících byly faktory vymezeny ve vazbě na inventarizaci dat v roce Ve stejném trendu pokračoval i výpočet faktorů za rok Vývoj šetřených faktorů lze porovnat pomocí stanovené hranice dynamiky rozvoje, která zobrazuje nulový stav faktorového skóre daného faktoru. Další možností je porovnání vývoje pořadí obce v rámci celé ČR v daném faktoru. Hlavním přínosem realizované faktorové analýzy je vymezení jevů, které jsou důležité pro hodnocení rozvoje obce sledovat, viz tab. Dlouhý Most-10 a obr. Dlouhý Most-2.

7 F7 (ekonomická aktivita) F1 (nezaměstnanost) F2 (atraktivita místa k bydlení) F6 (struktura ekonomiky) F3 (osídlení) F5 (občanská vybavenost) F4 (věková struktura) Obr. Dlouhý Most-2 (rok 2011): Hospodářský rozvoj obce (pořadí obce v rámci ČR po inventarizaci dat ČSÚ) Zdroj: Výzkum EF (HF) TUL (data za rok 2009), projekt TA ČR č. TD V následujících tabulkách (viz tab. Dlouhý Most-10) je předložen přehled vývoje ukazatelů za období let 2006, 2009 a 2011, které naplňují jednotlivé faktory. V posledním sloupci je vždy uvedeno hodnocení vývoje ukazatele dle toho, zda se jedná o maximalizační typ (čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší stav) nebo minimalizační typ (čím menší hodnota ukazatele, tím lepší stav). Tab. Dlouhý Most-10: Vývoj ukazatelů sytících faktory v letech 2006, 2009 a Faktor nezaměstnanosti Registrovaná nezaměstnanost [%] 7,70 14,00 13,40 min. zlepšení Účast voličů při volbách do PS PČR [%] 63,27 66,06 66,06 beze změny 2. Faktor atraktivity místa bydlení Intenzita přírůstku obyvatelstva za 5 let 0,12 0,16 0,11 min. zhoršení Průměrný věk obyvatel 37,64 37,50 37,28 min. zlepšení Počet dokončených bytů za 5 let [/1000 obyv.] - 35,20 31,89 zhoršení Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m 2 ] 37,16 81, Faktor osídlení Obecná hustota zalidnění [obyv./km 2 ] 160,64 174,37 176,40 zlepšení Specifická hustota zalidnění (zast. plocha) [obyv./km 2 ] 7425, , ,00 zlepšení 4. Faktor věkové struktury obyvatelstva Hranice dynamiky rozvoje Dlouhý Most 2011 Počet obyvatel ve věku 3 5 let na 1 mateřskou školu zlepšení Průměrný věk obyvatel 37,64 37,5 37,28 min. zlepšení Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m 2 ] 37,16 81, Index stáří 0,58 0,69 0,66 zlepšení Index ekonomického zatížení obyvatelstva 0,40 0,37 0,41 zhoršení

8 5. Faktor občanské vybavenosti Podíl lůžek v hotelech a penzionech na celkové kapacitě HUZ Počet obyvatel na ordinaci praktického lékaře Počet obyvatel na ambulantní zdravotnické zařízení Počet lékáren na 1000 obyvatel beze změny Počet obyvatel ve věku 3 5 let na 1 mateřskou školu zlepšení Počet obyvatel ve věku 6 14 let na 1 základní školu* Počet obyvatel ve věku let na 1 střední školu* Průměrná obytná plocha dokončeného bytu [m 2 ] 37,16 81, Specifická hustota zalidnění (zast. plocha) [obyv./km 2 ] 7425, , ,00 zlepšení * Data byla připravována pro stav existence ZŠ 1. i 2. stupně. Údaj je nutné lokálně došetřit. 6. Faktor struktury ekonomiky Podíl aktivních subjektů ve službách 0,48 0,56 0,60 min. zlepšení Podíl aktivních subjektů v zemědělství a lesnictví 0,04 0,03 0,04 min. zlepšení 7. Faktor ekonomické aktivity Podíl soukromých podnikatelů na populaci ve věku let 0,29 0,30 0,35 min. zlepšení Kapacita hromadných ubytovacích zařízení [počet lůžek/1000 obyv.] Podíl ekonomických subjektů na populaci ve věku let 0,32 0,33 0,39 zlepšení Komentáře k obr. Dlouhý Most-2 a tab. Dlouhý Most-10 V hodnocení faktoru nezaměstnanosti se obec nacházela v roce 2011 nad hranicí dynamiky rozvoje. Z pohledu atraktivity místa k bydlení lze konstatovat, že v roce 2011 se obec hodnocením tohoto faktoru umístila hluboko pod hranicí dynamiky rozvoje. V porovnání s předchozím obdobím 2009 došlo spíše ke zhoršení ukazatelů sytících tento faktor. Výjimkou bylo mírné snížení průměrného věku obyvatelstva. Došlo ke snížení intenzity přírůstku obyvatelstva za 5 let a tím zmenšení převisu přírůstku obyvatelstva nad jeho úbytkem. V hodnocení faktoru osídlení se obec v roce 2011 nacházela pod hranicí dynamiky rozvoje, nicméně ve dvou posuzovaných ukazatelích zaměřených na hustotu zalidnění bylo možno pozorovat zlepšení oproti roku V roce 2011 se obec hodnocením faktoru věkové struktury obyvatelstva přesahovala hranici dynamiky rozvoje. V porovnání s předchozím obdobím 2009 došlo ke zhoršení ukazatele index ekonomického zatížení obyvatelstva (nárůst na 0,41), což mohlo být důsledkem zvýšení počtu dětí. Naopak zlepšení se promítlo ve snížení průměrného věku obyvatelstva na 37,28 let, v poklesu indexu stáří (tedy ke zlepšení poměru mezi seniorskou a dětskou složkou obyvatelstva) či v nárůstu počtu dětí ve věku 3 5 let. Pozitivní bylo zmíněné zvýšení počtu obyvatel ve věku 3 5 let na 1 mateřskou školu (z 19 dětí v roce 2009 na 33 dětí v roce 2011). V hodnocení faktoru občanské vybavenosti obec v roce 2011 nedosahovala hranice dynamiky rozvoje a dostupné ukazatele sytící tento faktor vykázaly protichůdný vývoj. Pozitivní je existence mateřské školy v obci, stejně jako ordinace praktického lékaře. Hodnocení faktoru struktury ekonomiky v obci v roce 2011 se blížilo hranici dynamiky rozvoje. Oproti roku 2009 došlo k mírnému zvýšení podílu aktivních ekonomických subjektů ve službách na 60 %. Obec se v hodnocení faktoru ekonomické aktivity nacházela v roce 2011 nad hranicí dynamiky rozvoje. Oproti roku 2009 došlo ke zlepšení ukazatelů sytících tento faktor, tedy ke zvyšování podílu ekonomických subjektů i podílu soukromých podnikatelů na populaci obce ve věku let.

9 ZÁVĚRY, DOPORUČENÍ, OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ Ze závěrů dotazníkového průzkumu z r vyplývají hlavní rozvojové záměry obce: z infrastrukturních projektů přetrvává záměr vybudování kanalizace, rekonstrukce veřejného osvětlení a jeho rozšíření, plynofikace obce, vybudování chodníku včetně pruhu pro cyklisty při silnici III. třídy, v oblasti občanské vybavenosti je záměrem rekonstrukce objektů ZŠ a MŠ, rekonstrukce samoobsluhy, fotbalového hřiště a kapliček. Na základě výše uvedených zjištění lze konstatovat následující silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti: SILNÉ STRÁNKY - chybějící kanalizace s napojením na ČOV - obec nemá zpracován program rozvoje PŘÍLEŽITOSTI - migrace obyvatelstva do měst a postupné vylidnění obce - existence černé skládky - znečištění ovzduší (vytápění RD hnědým uhlím) - nedostatek volných pozemků pro výstavbu RD - přítomnost mateřské školy a prvního stupně základní školy - přítomnost ordinace praktického lékaře - příznivá věková struktura obyvatelstva SLABÉ STRÁNKY - rozvoj bytové výstavby - rozvoj cestovního ruchu a sportovních aktivit - zlepšující se vzdělanostní struktura obyvatel HROZBY Závěry a doporučení vycházejí z vypracované SWOT analýzy. Významným zdrojem pracovních příležitostí je sekundární sektor. Dle existujících firem v obci však narůstá i význam služeb. Vzhledem k dlouhodobě vyšší míře nezaměstnanosti v obci a vyššímu podílu lidí v kategorii se základním vzděláním a vyučení bez maturity lze doporučit více podporovat zaměstnávání v rámci veřejně prospěšných prací. Věková struktura obyvatelstva je příznivá. Obec vykazuje vysoký počet obyvatel v předproduktivním věku. Vzdělanostní struktura obyvatelstva vykazuje zlepšující se tendenci, i když stále zůstává relativně vysoký počet osob pouze se základním vzděláním a vyučených bez maturity. S přihlédnutím k velikosti obce a blízkosti Liberce lze občanskou vybavenost považovat za přiměřenou. Většina ekonomicky aktivního obyvatelstva musí za prací vyjíždět. Je třeba proto zlepšovat kvalitu dopravní obslužnosti obce. Hlavní potenciál rozvoje obce lze spatřovat ve funkci bydlení. Vzhledem k blízkosti města Liberce může obec sloužit jako zázemí k bydlení. K tomuto záměru je však třeba dokončit odpovídající technickou infrastrukturu (zejména kanalizaci s napojením na ČOV). Další příležitostí je rozvoj cestovního ruchu ve formě rekreačního zázemí pro Liberec.