chasidové, a od té doby se jeden druhého veřejně nedotkne. Rozhodně ne kvůli tomuhle aby snad hasili nějaké rozmíšky.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "chasidové, a od té doby se jeden druhého veřejně nedotkne. Rozhodně ne kvůli tomuhle aby snad hasili nějaké rozmíšky."

Transkript

1 Jsou u nás asi tak deset minut, a Mark už nám dělá přednášku o izraelské okupaci. Mark a Lauren žijí v Jeruzalémě a lidi z Jeruzaléma si myslí, že na to mají právo. Mark vyhlíží stoicky a pokyvuje hlavou. Kdyby to bylo tam u nás stejný jako tady na jihu Floridy ozve se a zmlk ne. Jo, vydá ze sebe a zase pokývne hlavou. To by bylo po problémech. Ale vždyť to u vás je stejný jako tady, snažím se mu oponovat. Úplně všechno. Slunce, palmy, starý Židi, pomeranče a nejhorší řidiči široko daleko. Až na to, že tu teď podle všeho máme víc Izraelců než vy. Debbie, moje žena, mi pokládá ruku na paži. Je to znamení, že přecházím do nevhodného tónu, přerušuju něčí vyprávění, prozrazuju něco soukromého nebo se dopouštím nemístných žertů. Tenhle signál dostávám dost často, takže je celkem s podivem, že tu ruku ode mě občas odtáhne. Jo, teď už tu máte všechno co my, souhlasí Mark. Dokonce i teroristy. Očima hledám pomoc u Lauren. Právě vztah mezi Lauren a mojí ženou je tu určující. To ona by měla zasáhnout. Jenže Lauren svému manželovi žádné znamení nedává. Před dvaceti lety utekli s Markem do Izraele, kde se z nich stali 1 1

2 chasidové, a od té doby se jeden druhého veřejně nedotkne. Rozhodně ne kvůli tomuhle aby snad hasili nějaké rozmíšky. Nebydlel Muhammad Atta před 11. zářím právě tady? zeptá se Mark a začne pantomimicky ukazovat prstem na jednotlivé domy. Goldberg, Goldberg, Goldberg Atta. Jak vám v tomhle městě moh vůbec uniknout? Bydlel zkrátka na druhým konci, zní moje odpověď. To právě říkám. Máte tu něco, co u nás není. Druhý kon ce měst, izolovaný čtvrti a ghetta, spousta prostoru. Přejíždí prstem po naší granitové kuchyňské desce, nakukuje nám do obýváku a jídelny, zírá kuchyňskými okny ven na bazén. Takovejhle dům, a mají jenom jednoho syna. Dokážeš si to představit? Ne, prohlásí Lauren. Pak se obrátí směrem k nám, aby manžela podržela. Měli byste vidět, jak se žije nám s deseti potomkama. Deset dětí? přemítám. Zkusíme vám tady ve Státech zajistit nějakou reality show. Mohli byste se dostat k většímu domu. A zase ta ruka, i když teď mě tahá za rukáv. Fotky, prohlásí Debbie. Chci ty vaše holky vidět. Všichni jdeme s Lauren do dětského pokoje pro kabelku. Deset holek, věřil bys tomu? utrousí Mark a způsob, jakým mu ta slova vycházejí z úst, ve mně najednou vzbudí sympatie. Vůbec poprvé mě napadne, že tomu chlapovi zkusím dát šanci. * * * Deb a Lauren svedl po letech dohromady Facebook a Skype. Kdysi spolu vyrůstaly skoro jako dvojčata. Celou tu dobu 1 2

3 chodily do jedné školy čistě dívčí ješivy, kterou do konce střední navštěvovaly v Queens a pak spolu jezdily metrem na Manhattan do takzvané Ústřední školy. Nejlepšími kamarádkami zůstaly až do chvíle, kdy jsem se s Deb oženil a zbavil ji náboženského cítění. Brzy poté se Lauren seznámila s Markem a odjeli spolu do Svaté země. Z ortodoxních se stali ultraortodoxní, což mi ostatně zní jako název nějakého vylepšeného pracího prášku ORTODOX ULTRA, nyní s mnohem hlubší duchovně léčivou prací silou. A jenom kvůli tomu je máme oslovovat Šošano a Jeruchame. Deb to dělá, já jednoduše jména vynechávám. Nedá si někdo trochu vody? ptám se. Nebo colu v plechovce? Jak někdo? Myslíš mě, nebo ji? Vás oba. Mám i whisky. Ta je přece taky košer, nebo snad ne? Jestli není, rychle z ní košer whisky udělám, předstírá Mark nenucenost. V tentýž okamžik si sundá velký černý klobouk a žuchne sebou v pracovně na pohovku. Lauren roztahuje svislé žaluzie a dívá se na zahrádku. Dvě holky z Forest Hills. Kdo by si byl kdy pomyslel, že jednou budeme mít dospělý děcka. Trevorovi je šestnáct, oponuje jí Deb. Člověk by si myslel, že je už dospělej, a on si to možná myslí taky, ale my o tom úplně přesvědčený nejsme. No tak dobře, připouští Lauren. Kdo by si byl kdy pomyslel, že naše děti budou vychovávaný v představě, že je normální, aby za domem praskaly kokosový ořechy a po zdech lezly ještěrky. Právě v tu chvíli se do pokoje vplahočí Trev v celé své výšce sto osmdesáti centimetrů. Po podlaze courá nohavice kostkovaných kalhot od pyžama a triko má samou díru. 1 3

4 Právě se probudil a zjevně si není jistý, jestli se mu tohle všechno jenom nezdá. Sice ví, že máme mít hosty, ale teď jenom valí oči na muže v černém obleku s vousy, které mu sahají až někam k pupku. A pokud jde o Lauren, viděl jsem ji předtím jen jednou, přesně v den, kdy jsme se s Deb brali, ale po deseti dcerách a mnoha šábesových večeřích je to zkrátka nevkusně oblečená korpulentní žena s obří parukou ve stylu Marilyn Monroe. Když jsem je spatřil ve dveřích, byl to trochu šok i pro mě, ale tomu klukovi je to vidět přímo na obličeji. Zdravím, ucedí Trev. A Deb se na něj hned vrhne, upravuje a uhlazuje mu vlasy a objímá ho. Trevy, tohle je moje nejlepší kamarádka z dětství Šošana a tohle je Mark, skáču jí do řeči. Jerucham, opravuje mě Mark a natahuje k němu paži. Trev mu potřese rukou a pak tu svou zdvořile nasměruje k Lauren. Ta se jen dívá, jak se jí dlaň ve vzduchu nabízí. Já ti ruku podat nesmím, upozorní ho Lauren. Hrozně ráda tě ale vidím. Vážně, jako bych se setkala s vlastním synem. Pak se rozpláče, a ten pláč je skutečný, načež se obejmou s Deb, která se pustí do pláče taky. My chlapi tam prostě jen tak stojíme, než se Mark podívá na hodinky a Trevovu rameni uštědří pořádný chlapácký stisk. Spát v neděli do tří. Jó, to bejvávaly časy. Učiněnej skřítek Bedrníček. Trev se na mě podívá a já bych nejradši pokrčil rameny, jenže Mark se dívá taky, a tak stojím, ani se nehnu. Trev nám oběma věnuje ten nejnevraživější pohled, jaký puberťák svede, a dá se na ústup z pokoje se slovy: Mám baseballovej trénink. U dveří garáže si z háčku sundá klíčky od auta. Benzín tam máš, volám za ním. 1 4

5 Dovolí jim řídit v šestnácti. To je šílenství, poznamená Mark. * * * Tak co vás sem po všech těch letech přivádí? ptám se. Deb je ode mě příliš daleko, aby po mně chňapla, ale z výrazu jejího obličeje je všechno jasné. Asi bych to měl vědět, opravím se. Deb mi to už určitě říkala. No jasně. Určitě už mi to říkala. S matkou to jde z kopce a otec stárne, oznamuje mi Mark. Rok co rok k nám jezdí na Sukot. Víš, co to je? Jo vím, svátky znám. Kdysi k nám lítali. Na Sukot i na Pesach. Jenže teď už to nejde a já se na ně chtěl přijet podívat, dokud na tom jsou ještě relativně dobře. V Americe už jsme nebyli Jé, zvolá Lauren. Úplně se bojím pomyslet na to, jak už je to dlouho. Přes deset let. Možná dvanáct. Jo, byli jsme tu i s dětma před dvanácti lety. Dokud aspoň některý trochu nevyrostou, tak to nejde. Tohle je asi v tu chvíli sebou žuchne na gauč tohle je asi poprvý po celý tý době, co jsem v domě, kde kolem sebe nemám žádný děti. No je to tak. To je vážně divný. Mám z toho úplnou závrať. Tím myslím, zdůrazní, načež vstane a udělá jakousi podivnou holčičí piruetu, že se mi točí hlava radostí. A jak to vůbec zvládnete? zajímá se Deb. Deset dětí? To by mě fakt zajímalo. V tu chvíli si vzpomenu a obrátím se k Markovi: Úplně jsem zapomněl na toho panáka. Jo, ty jeho panáky. V tom to je, vysvětlí Lauren. Díky těm to zvládáme. 1 5

6 * * * A díky panákům se zase všichni čtyři ocitáme na židlích ko lem kuchyňského stolu s lahví vodky uprostřed. Nejsem z těch, co se opíjejí v neděli odpoledne, ale musím říct, že při představě dne stráveného s Markem se rychle chytám příležitosti. Deb pije taky, ale z jiného důvodu. Podle mě s Lauren tak trochu znovu prožívají staré nevázané časy. To velmi krátké období, kdy spolu bydlely dvě sotva dospělé mladé ženy žijící v New Yorku na pomezí dvou světů. Obě se můžou zbláznit radostí, že jsou zase spolu, a mně připadá, že napůl oslavují a napůl si neví rady s tím, že zažívají takhle vypjatou chvíli. Deb promluví první, protože už má druhou skleničku. Tohle je pro nás trochu ožehavý. Fakt ožehavý. Snažíme se teď pít co nejmíň. Máme za to, že tím Trevorovi dáváme špatnej příklad. Před děckama není dobrý pít, když jsou ve věku, kdy tak rádi porušujou pravidla. Tyhle věci ho najednou začaly strašně zajímat. Já jsem rád, že se vůbec o něco zajímá, poznamenám. Deb uštědří čemusi ve vzduchu facku. Já si myslím, že puberťákovi by člověk neměl předvádět pití jako nějakou úžasnou zábavu. Lauren se usměje a narovná si paruku. A děláme vůbec něco, co by našim dětem připadalo zábavný? Dám se do smíchu. Musím říct, že se mi líbí čím dál víc. Za to může ta věková hranice, vloží se do toho Mark. To je to americký puritánství pití alkoholu až od jednadvaceti a tak podobně. To my v Izraeli z toho neděláme velkou vědu, a děti si alkoholu skoro ani nevšimnou. Člověk u nás vůbec žádný opilce nevidí. Leda tak v pátek večer, a to jsou stejně jenom zahraniční dělníci. Dělníci a Rusové, dodává Lauren. 1 6

7 Ruský přistěhovalci, to je kapitola sama pro sebe, pokračuje Mark. Většinou to nejsou ani Židi. Jak to myslíš? ptám se. Myslím tím původ po matce. A třeba u etiopskejch Židů docházelo k obracení na víru. Jenže Deb nás chce držet stranou od politiky, a protože sedíme tak, že já jsem mezi oběma hosty a Deb naproti mně (v kuchyni máme kulatý stůl), musí se ke mně doslova vrhnout, aby mi mohla pevně stisknout paži. Nalij mi ještě skleničku, požádá mě. Hned nato odvede řeč na Markovy rodiče. A co vaši? Jak se jim vede? ptá se s vážnou tváří. Markovi rodiče ji opravdu zajímají. Přežili totiž holokaust a u Deb se projevuje něco, co se nedá nazvat jinak, než že je chorobně posedlá představou, že tahle generace pomalu odchází. Aby nedošlo k nedorozumění: i pro mě je to samozřejmě důležitá otázka. Mně na tom taky záleží. Jenom tvrdím, že se to může projevovat zdravě nebo nezdravě, a moje žena tomuhle tématu bohužel věnuje hodně, ale opravdu hodně času. Přede mnou a Trevorem například úplně nečekaně prohlásí: Víte, že každej den umře tisíc ve teránů druhý světový války? Co na to mám říct? odpoví Mark. Matka je dost nemocná a otec se snaží neklesat na duchu. Drží se. Jasně, vypadne ze mě. S vážným výrazem zavrtám pohled do skleničky a potřásám hlavou. Jsou fakt úžasný. Kdo? Naši otcové? zajímá se Mark. Zvednu oči a vidím, že na mě všichni tři upřeně hledí. Ti, co přežili, upřesňuju a vím, že jsem se zachoval zbrkle. Jsou mezi nima lepší i horší, oponuje mi Mark. Je to stejný jako u jinejch lidí. A pak se rozesměje: I když tam, kde naši bydlí, jiný lidi vlastně nejsou. 1 7

8 Měli byste to tam vidět, doplňuje ho Lauren. Celá Carmel Lake Village je jako sběrnej tábor s kulečníkovou místností. Bydlí tam fakt všichni. Jeden o tom řekne druhýmu, a ten se hned přistěhuje, pokračuje Mark. Je to vážně úžasný. Z Evropy do New Yorku, a pak se na konci života zase všichni sejdou na stejným místě. Vyprávěj jim tu bláznivou historku, vybízí ho Lauren. Jen jim to řekni, Juri. Ano, vyprávěj, prosí Deb a já jí vidím na očích, že by si přála, aby to byl jeden z těch příběhů o chlapovi, co se tři roky skrýval v cirkusovém kanónu, a když se na konci války nějaký spravedlivý mezi národy ke všemu radostně přizná, vystřelí ho skrz obruč do vaničky s vodou, kde najde svého syna, který tam leží potopený a dýchá skrz stéblo slámy. Asi si dovedete představit mýho tátu, spustí Mark. Doma v Evropě chodil do chederu a nosil pejzy. Ale v Americe se z něj stal normální galuťák. Vypadá spíš jako vy než jako já. Tohle rozhodně nemám od něho, zdůrazní a ukáže na své vousy. Se Šošanou jsme Jo, my víme, přerušuju ho. Takže můj táta Mají tam devítijamkový golfový hřiště, cvičný odpaliště, pár greenů pro nácvik patování. No a táta takhle jednou zajde do klubu a já s ním. Říká, že si chce jít zacvičit, a já prej mám jít taky. Abych se trochu hejbal. A pak povídá v tu chvíli Mark ukáže na svoje nohy a jednu vysune zpod stolu, abychom si všimli jeho velkých černých bagančat,,v těchhle šábesovejch botách nemůžeš běhat na pásu. Potřebuješ kecky, chápeš? Sportovní boty. A já na to, že vím, co to jsou kecky, že jsem anglicky nezapomněl tak, jako on zapomněl jidiš. A tak prohlásí:,a šejnem dank dir in pupik, aby mi ukázal, jak se věci mají. 1 8

9 Řekni jim tu pointu. Tu pointu, vyzývá ho Lauren. Takže sedí v šatně a pokouší se natáhnout si ponožky, což je v tomhle věku v podstatě tělocvik sám o sobě. Není to žádná bleskovka. A jak tak na něj čekám, najednou nemůžu uvěřit svejm očím. Skoro jsem z toho omdlel. Ten chlap, co seděl vedle něj, měl na ruce číslo. O tři menší než můj táta. Jako pořadí, chápete. Jak to myslíš? nechápe Deb. Myslím tím vytetovaný číslo z koncentráku. Bylo stejný jako číslo mýho táty, číslice za číslicí, až na to, že tátovo končí osmičkou a jeho končilo pětkou. A to byl jedinej rozdíl. Dě lili je od sebe jenom dva jiný lidi. Mrknu na toho chlapa, v životě jsem ho neviděl. Oslovím ho, a on na mě vyjede:,vy jste z Chabadu? O nic nestojím, nechte mě na pokoji. Svíčky už doma mám. Přesvědčuju ho, že z Chabadu nejsem a že jsem tu jenom na návštěvě u otce, načež se táty zeptám:,ty toho pána znáš? Už jste se někdy viděli? Pokud ne, moc rád bych vás představil. Dívají se na sebe, přísahám, celý minuty. Fakt celý minuty. Je to jako to, co vám tu říkám, rozhodně nepostrádá kavod, úctu k otci, ale je to, jako by člověk po zoroval párek velkejch béžovejch kapustňáků sedících na pohovce s jednou navlečenou ponožkou. Prohlížejí se navzájem od hlavy k patě a vypadá to jak zpomalenej film. A pak najednou táta utrousí:,no jo, pamatuju si ho. Už jsme se tu potkali. A ten druhej taky:,jo, známe se od vidění.,vždyť jste oba přežili koncentrák, koukněte se na ty čísla, říkám, a oni se na ty čísla kouknou.,jsou stejný, upozorňuju je. Ruce mají natažený před sebe, aby si prohlídli to malý vybledlý tetování.,jsou to ty samý čísla, opakuju znova a obracím se k tátovi.,chápeš to? Jsou úplně stejný, až na to, že to jeho je no jen se koukni! Máš ho přímo před očima! Porovnejte si je! A tak na ty čísla zírají 1 9

10 a porovnávají si je navzájem. A my vidíme, jak Markovi vylézají oči z důlků. Když se nad tím zamyslíte, pokračuje, ti dva přežijou něco, co se přežít nedá, a pak si nahrabou dost na to, aby spolu nakonec trávili důchod v Carmel Lake a každej den hráli golf. Povídám tátovi:,podívej, je jen kousek před tebou. On tam má pětku, ty tam máš osmičku. A ten chlap na to zírá a táta taky, až nakonec prohlásí:,znamená to jediný. Že mě předběhl ve frontě. Zrovna jako tady. Nechtěl jsem to říkat, ale ten chlap předbíhá.,dej mi svátek, řekne ten druhej a to je celý. Pak si zase začnou natahovat ponožky. Deb vypadá sklesle. Očekávala něco, co by ji posílilo. Příběh, jímž by mohla poučit Trevora a kterým by si potvrdila svou víru v lidskost, která se utváří z nelidskosti. Proto teď zírá jen tak před sebe a na obličeji se jí drží mdlý a nevýrazný úsměv. Ale já tyhle historky miluju. Tihle dva se mi vážně začínají líbit, a nejen proto, že si najednou připadám úplně namol. Výborná historka, Juri, oslovím ho po vzoru jeho ženy. Má fakt šmrnc, Jeruchame. Jerucham se zvedne od stolu a tváří se pyšně. Zkontroluje značku našeho bílého chleba, aby se ujistil, že je košer, vezme si krajíc, odtrhne kůrku a dlaní poválí střídku po kuchyňské lince, až z ní vytvoří malou kuličku. Vrátí se, nalije si skleničku a kopne ji do sebe. Teprve pak tu podivnou kuličku z chlebového těsta pozře. Hodí si ji do úst, jako by tím podtrhl nějaké své osobní interpunkční znaménko aby tím celou historku jaksepatří vypíchl. Je to dobrý? ptám se ho. Ochutnej to. Vrátí se ke kuchyňské lince a hodí mi krajíček bílého chleba nebo jím spíš po mně mrští jako při nadhozu. Nejdřív si ale nalij panáka. 2 0

11 Sahám po láhvi a zjišťuju, že Deb nad ní sklání hlavu a drží ji pevně dlaněmi, jako by to byla kotva, která jí brání, aby nepřepadla naznak. Deb, jseš v pohodě? ptá se Lauren. Její ruka nejdřív spočine na Debině zátylku, ale pak sjede dolů k paži, kterou začne jemně mnout. Jenže já vím, o co jde. Vím, o co jde, a tak to prostě hned řeknu: Vadí jí, že ta historka byla vtipná. Ale no tak! ohradí se Deb. Nikdy by vám to neřekla, ale je tak trochu posedlá holokaustem. Snad se, Marku, neurazíš, ale tenhle příběh není úplně to, co si představovala. Mark zírá chvíli na mě, chvíli na ni a skutečně je vidět, že ho to ranilo. Vím, že bych to měl nechat plavat, ale prostě musím mluvit dál. Nestává se každý den, že by poblíž byla spolužačka z Debiny střední školy a mně se tak nabízela možnost do věci trochu proniknout. Moje žena se chová jako dcera těch, co to přežili. Je vážně absurdní, jak je vychovávali. Všichni její prarodiče se narodili v Bronxu, ale vypadá to jak to říct Do centra Miami je to odsud dvacet minut, ale ve skutečnosti to vypadá, jako by se psal rok třicet sedm a my bydleli na okraji Berlína. To je neuvěřitelný. Tak to není, brání se otevřeně Deb skoro nejvyšším tónem svého hlasového rozsahu. Tohle mě teď vůbec netankuje. Je to tím alkoholem. Jenom tím alkoholem, vysvětluje, a aby to všechno zlehčila, obrátí oči v sloup. A taky že po těch všech letech zase vidím Lauren. Teda Šošanu. Taková byla na střední vždycky, prozradí Šošana. Tajně si dala panáka, a hned začala brečet. Je známo, že alkohol působí jako depresivum, poučí nás Jerucham, a kvůli tomuhle, kvůli tomu, že nám takhle 2 1

12 začíná předkládat fakta, je na dobré cestě k tomu, abych ho zase přestal mít rád. Chcete vědět, co ji opravdu dokázalo nabudit? Po čem se fakt cítila šťastná? pokračuje Šošana, a přísahám, že netuším, jaká rána přijde. Je to stejná podpásovka jako pro Deb ta historka s vytetovanými čísly. Když si něco šlehla. To jí vždycky udělalo dobře. Když si s někým zahulila, dokázala se smát celý hodiny. Proboha, vypadne z Deb, ale rozhodně to nepatří Šošaně. Ukazuje prstem na mě, pravděpodobně proto, že vypadám vyděšeně, což ostatně přesně odpovídá mým pocitům. Koukněte na toho zlýho vlka, na mýho světsky založenýho manžílka. Nedokáže to překousnout. Nedokáže se přenýst přes to, že jeho žena kdysi mohla trochu zlobit. Prej tolerantní liberál. A pak se konečně obrátí na mě: Ty si představuješ ještě ctnostnější manželku, než je dnešní holka z ješivy, která zůstane pannou až do jednadvaceti? O čem tak strašně zábavným z našeho tehdejšího života sis myslel, že se Šošana zmíní? Ale upřímně. Fakt upřímně? ptám se. Mně se nechce. Je to trapný. Jen to řekni, vybízí mě Mark. Jsme snad přátelé. Sice ne tak dlouho, ale přesto. Myslel jsem, že jste začnu a okamžitě se odmlčím. Ty mě zabiješ. Řekni to! vyzývá mě Deb a přímo z ní srší energie. Tak upřímně jsem si myslel, že budete mluvit o soutěži v pečení pesachovýho ořechovýho závinu nebo piškotovýho dortu. Něco podobnýho. Zastydím se a Šošana s Deb se řehtají tak divoce, že sotva popadají dech. Chňapají po sobě rukama a těžko říct, jestli se chtějí vzájemně podržet, nebo stáhnout dolů. Bojím se, že jedna z nich se brzy skácí na podlahu. 2 2

13 Tys mu vyprávěla o ořechovým závinu? Tomu nevěřím, vyrazí ze sebe Šošana. A mně se zas nechce věřit, opáčí Deb, že chlapovi, za kterýho jsem dvaadvacet let vdaná, vyprávíš, jak strašně jsme kdysi hulily. Co jsem vdaná, už jsem se jointa ani nedotkla. Nebo snad jo? Zahulili jsme si snad někdy po svatbě? Ne, už je to strašně dávno, souhlasím s Deb. A co ty, Šoš? Kdy tys to dělala naposledy? Kdy sis naposledy zahulila? Vím, že jsem se zmiňoval o Markových vousech. Ale netuším, jestli jsem se taky zmínil, jak strašně je zarostlý. Roste mu to skoro až k očím, jako by měl obočí nahoře i dole. A tak když Deb položí tuhle otázku a Šoš i Juri se začnou hihňat jako děti, z drobných nezarostlých plošek Markovy kůže, které jsou vystaveny mému zraku, dokážu vyčíst, že jeho víčka a ušní lalůčky zrudly. Když vám Šošana vyprávěla, jak pořád nasáváme, aby se to všechno dalo přežít, trochu vás balamutila. Tolik toho zase nevypijeme, potvrzuje Šošana. Měla tím na mysli, že spíš kouříme, vysvětluje Mark. Jo, kouříme, potvrzuje jeho slova Lauren. Cigarety? diví se Deb. Prostě pořád ještě hulíme trávu, upřesňuje Šošana. Sko ro v jednom kuse. A to jste chasidi? vykřikne Deb. To přece nesmíte. Máte to zakázaný. V Izraeli hulí každej, vysvětluje Mark. Jako by tam byly šedesátý léta, revoluce nebo něco podobnýho. Je to ta nejzhulenější část světa. Horší než Holandsko, Indie a Thajsko dohromady. Je to tam horší než kdekoliv jinde včetně Argentiny, i když s tou jsme možná nerozhodně. A to je možná taky důvod, proč děti nezajímá alkohol. 2 3

14 Jerucham připustí, že to tak možná bude. A chcete si zahulit teď? zeptá se Deb, a všichni tři se k ní okamžitě otočíme já překvapeně a ti dva s neskrývanou touhou. My jsme ale nic nepřivezli, vysvětluje Šošana. I když třeba pod paruku celníci nahlídnou málokdy. Možná byste se mohli infiltrovat do toho alzheimrovskýho undergroundu v Carmel Lake, poznamenávám. Tam bude matroše určitě plno. To je vtipný, utrousí Mark. Ne, já jsem vtipnej, opravuju ho, když spolu teď všichni tak dobře vycházíme. My nějakou trávu máme, nabízí se Deb. My máme trávu? divím se. To asi sotva. Deb na mě pohlédne a okusuje si přitom kůžičku u nehtu svého malíčku. Doufám, že celý ty roky tajně nehulíš, řeknu s upřímným strachem, že mě teď možná čeká celý výčet různých podvodů a klamů. Není mi z toho vůbec dobře. Náš syn ji má, vysvětluje Deb. Náš syn? No Trevor. Já vím, jak se jmenuje, ubezpečím ji. * * * Na jeden den je těch novinek až dost. A dost mi to připadá jako zrada. Jako by staré tajemství mé ženy a nové tajemství mého syna tvořily jeden propletenec a mně se tím udála křivda. Taky mi obvykle chvíli trvá, než se vzpamatuju z jakéhokoli druhu přezíravosti ze strany Deb, zvlášť když nejsme sami. Vždycky mám potřebu si to s ní vyříkat. Stačila 2 4

15 by jediná chvíle, pouhých pět minut o samotě, a všechno by bylo v pořádku. Je ale naprosto jasné, že Deb tu samotu se mnou nepotřebuje. Nevypadá to, že by ji cokoli znepokojovalo vypadá spíš naprosto soustředěně. Stojí u kuchyňské linky a zaujatě se snaží ubalit jointa z papírového obalu od tamponu. Tohle je metoda pro případ nouze. Vymyslely jsme ji na střední, vysvětluje Šošana. Puberťačky to tak obvykle dělávají, když jsou v zoufalý situaci. A my jsme v zoufalý situaci byly, dodává Deb, jako by teď už všechno byla jenom hrozná švanda. Pamatuješ si na toho sympaťáka z ješivy v Queens, před kterým jsme vždycky hulili? Vybavuju si, jak vypadal, ale na jméno si nevzpomínám. Jenom nás pozoroval. Sedělo nás tam v kroužku tak šest nebo sedm kluků a holek a vzájemně jsme se ani nedotkli. Tak strašně zbožný jsme tehdy byli. Není to šílený? Deb se teď obrátila na mě, protože Šošaně a Markovi to vůbec šílené nepřipadá. Při předávání jointa jsme jenom letmo ucítili palec toho druhýho, a to bylo celý. Tomu klukovi jsme vymysleli přezdívku. Půst! vykřikne Šošana. Jo, Půst. Vždycky jsme mu říkali,půst, protože pokaždý, když k němu dorazil joint, zdržel se a předal ho dál. Půst Rand. Přesně tak. Šošana vezme jointa, zapálí ho sirkou a hluboce potáhne. Je zázrak, že si dneska vůbec ještě něco pamatuju. Za to můžou děti. Když se mi narodila první dcera, zapomněla jsem půlku všeho, co jsem znala. A s každým dalším jsem přišla o další půlku. Je přímo zázrak, že po těch deseti letech škrtnu sirkou a nezapomenu ji sfouknout. Tu, kterou drží, nechá dopadnout do dřezu, až to maličko zasyčí. Třeba 2 5

16 dneska v noci. Probudila jsem se úplně vyděšená, protože jsem si nedokázala vzpomenout, jestli je padesát dva karet v balíčku nebo týdnů v roce. Tyhle výpadky paměti jsou hrozný nespím kvůli nim, jsem z toho celá špatná a jenom čekám, až udeří Alzheimer. Tak zlý to zase není, oponuje jí Mark. Alzheimerem u vás sice trpí všichni, ale jen z jedný rodinný větve. To je fakt, souhlasí Šošana s manželem a podává mu jointa. Tu druhou postihuje jenom demence. Tak co z toho platí? Týdny v roce, nebo karty? Obojí, ubezpečí ji Mark a potáhne si. Když je na řadě Deb, chvíli jen tak drží jointa v ruce a dívá se na mě, jako bych měl kývnout nebo jí dát manželské svolení, které by ji zbavilo veškerých obav. Jenže já už to nedokážu snést. Místo aby ze mě vypadlo Dej si nebo Tak jdeme na to, doslova na ni vyštěknu. Je to náš syn. Kdy jsi mi to chtěla říct? No tak kdy? Jak dlouho už to víš? Na ta slova si Deb hluboce šlukne a kouř drží v plicích jako zkušená smažka. Myslím to vážně, Deb. Proč jsi mi neřekla, že o tom víš? Deb dojde až ke mně, podá mi jointa a kouř mi vyfoukne přímo do obličeje. Není v tom nic agresivního, prostě to na mě všechno vydechne. Vím to teprve pět dní. Jasně že jsem ti to chtěla říct. Jenom jsem nevěděla jak, nebo jestli bych si nejdřív neměla promluvit s Trevym a dát mu příležitost. Příležitost k čemu? K tomu, aby to zůstalo čistě mezi námi. K tomu, aby věděl, že může mít moji důvěru. Že mu dokážu odpustit, když slíbí, že toho nechá. Je to náš syn. A já jsem jeho otec. Jestli s ním máš nějaký tajemství, tak by mělo bejt dvojitý taky mezi tebou a mnou. 2 6

17 Měl bych vědět o každý tajnosti, která se ho týká, a zároveň předstírat, že o ničem nevím. Můžeš to s tím dvojitým tajemstvím ještě jednou zopakovat? žádá mě Mark, který se pokouší sledovat náš rozhovor, ale já si ho nevšímám. Takhle to přece je, mluvím dál k Deb. Takhle to vždycky bylo. A protože je ve mně spousta zoufalství a nejistoty, celé to zakončím frází: No nemám pravdu? S Deb si vážně naprosto důvěřujeme. A pokud si vzpomínám, už je to strašně, strašně dávno, co jsem měl pocit, že na jedné jediné otázce toho najednou závisí strašně moc. Snažím se číst v jejím obličeji a děje se v něm něco hodně složitého zjevně začíná formulovat nějaké prohlášení. Jenže pak si jenom sedne na podlahu přímo u mých nohou. No teda, vypadne z ní. Já jsem totálně sjetá. Fakt skoro ve vteřině. Jako, jako a začne se smát. Jako sako, jako židovský pako, zalyká se smíchem, načež zase úplně zvážní. Tý jo, já jsem úplně na kaši. Měli jsme tě varovat, utrousí Šošana. A přesně v tu chvíli už v sobě držím prvního šluka a snažím se zahnat paranoiu, která se na mě valí v těsném závěsu za Šošaninou větou. Mark si ode mě jointa zase vezme a v úctě k řádu věcí ho okamžitě podává své ženě. Varovat před čím? ptám se vysokým hlasem a v nose pořád cítím ten sladký kouř. Tohle není marihuana tvýho papínka, vysvětluje Mark. Jde o množství THC. Je to jako pamatuješ na trávu našeho dětství? Tohohle novýho hydroponickýho matroše si dáš jedinej šluk, a je to, jako bys vyhulil půl kila trávy, kterou jsme sjížděli jako puberťáci. Jo, cejtím to, souhlasím, a je to pravda. Cítím to hodně hluboko. Sednu si k Deb na podlahu a vezmu ji za ruce. Je mi 2 7

18 moc hezky jenom nevím jistě, jestli mi to jenom proběhlo hlavou, nebo jsem to řekl nahlas. Zkusím to tedy znovu, aby mě bylo pěkně slyšet. Je mi fajn. Našla jsem to v prádelním koši, oznamuje nám Deb. Tu marjánu mám z prádelního koše. Z prádelního koše? diví se Šošana. Puberťák si totiž vždycky bude myslet, že to je ten nejlepší úkryt, vysvětluje Deb. V pokoji se mu pravidelně objevuje čistý, složený oblečení a jeho ani ve snu nenapadne, že by někdo mohl vybírat prádelní koš. Pro něj je to ten nej opuštěnější a nejodlehlejší prostor na celým světě. No a já tam našla plnou plechovou krabičku od větrovejch bonbó nů. Byla až po okraj nacpaná trávou. Sevře mi dlaň. Už ses uklidnil? Jo, jsem v pohodě, ubezpečím ji a mám pocit, že zase tvoříme tým. A že jsme zase rozdělení na my a oni, protože ve chvíli, kdy si Deb vezme od Šošany jointa, zajímá ji, jestli Mark a Šošana vážně můžou hulit trávu z krabičky od větrových bonbónů, které nebyly košer. Já fakt nevím, jestli je to v pořádku, pochybuje Deb, a mně v tu chvíli hlavou proběhne úplně totéž. A Šošana je navíc na Facebooku, přisadím si. To taky určitě není dovolený. Pěkný chasidi. Smějeme se tomu přímo se řehtáme. Zaprvé to nejíme, ale kouříme, vysvětluje Šošana. A kromě toho jde o nepřímej kontakt, takže tak jako tak je to úplně v pořádku. Nepřímej kontakt? ptám se. To se tak říká, zapomeň na to. A vstáváme z podlahy, šup šup, odbude mě Šošana. Oba nám nabízejí ruku a pomáhají nám na nohy. Pak Šošana navrhne, abychom šli zase ke stolu, takže sotva se postavíme, už zase sedíme na židlích. 2 8

19 Řeknu vám jedno, ozve se Mark. Když se jako chasid ocitnete v jiným světě, je příšerně otravný, jak vás ostatní neustále kontrolujou. Je to ještě otravnější než všechny ty vulgárnosti, co si musíte vyslechnout. Všude, kam se vrtneme, nás sledujou, jako by nás měli každou chvíli zatknout podle nějakýho liturgickýho práva. No jo, cizinci, povzdychne si Šošana. Jednou Juri cestou z letiště zajel k McDonaldu, že se tam vyčurá. Hned jak vešel dovnitř, přistoupil k němu nějakej chlápek z kamio nu a povídá:,hele, brácho, ty fakt můžeš do McDonal da? Přes ně tak to řek. To není možný, diví se Deb. Jasně že je, ubezpečuje ji Šošana. Ne že by mi to nepřipadalo vtipný, připouští Mark. Má to určitý kouzlo. Víte, že v Jeruzalémě žijou i mormoni? Mají tam nějakou základnu se seminářem. Pravidlo zní a přesně na tom se dohodli i s vládou, že můžou mít svůj vlastní prostor, ale mimo něj nesmí aktivně působit. Žádný obracení na víru. Ostatně s jedním z těch hochů mám občas nějaký kšefty. A je z Utahu? zajímá se Deb. Ne, z Idaha. Jmenuje se Jebediáš. No vážně, věřili byste tomu? Nevěřili, Jeruchame a Šošano, odpovídám mu. Jebediáš je fakt divný jméno. Mark na ta slova obrátí oči v sloup a podává mi, co ještě zbylo z vykouřeného jointa. Vstane, beze slova sebere plechovou krabičku a sáhne do manželčiny kabelky pro další tampon. Už získal určitou sebejistotu cítí se u nás jako doma. Zato já jsem z toho maličko nesvůj dokonce ještě víc než z bílého chleba. Z toho, že do domu přijde host a vyhulí mému synovi veškerou trávu. O ně čem podobném určitě uvažuje i Deb, protože najednou 2 9

20 řek ne: Po tomhle radši pošlu Trevovi esemesku, aby se domů nevracel moc brzo. To bude rozumný, souhlasím. Vlastně mu nakážu, aby se vrátil domů hned po tréninku. Nebo mu dovolím jít s kamarády na večeři s tím, že tu bude do devíti a běda, jestli se o minutu zpozdí. Bude mě přemlouvat, jestli by nemohl přijít až v deset, a když mu řeknu, že v žádným případě, že ho chci vidět doma, máme vyhráno. Výborně, pochválím ji. To je fakt dobrej plán. Když je Jeb u nás, když se k nám přijde najíst a nalije si colu, taky se tak trochu chovám jako náboženská policie. Nemůžu se udržet. Pokaždý na něj spustím:,hele, Jebe, ty tohle vážně můžeš? Copak ty smíš pít colu? Z nějakýho důvodu si fakt nemůžu pomoct. Lidem nevadí, že porušujou vlastní pravidla, ale když jde o někoho jinýho, jsou přísnost sama. No a smějí pít colu, nebo ne? ptá se Deb. To netuším, prohlásí Mark. Jeb mi vždycky jenom řekne:,myslím u toho na kafe. A ty si ostatně hleď svýho. Co se uvaří v Jeruzalémě, to se v Jeruzalémě taky sní, cituju jednu reklamu, ale jejich televize ji zjevně nevysílá, protože ani jednomu z nich to vůbec nepřipadá legrační. A pak se ozve moje Deb. Prostě si nemůže pomoct. Slyšeli jste o tom skandálu? Jak mormoni procházeli seznamy obětí holokaustu? Bylo to jako v Mrtvejch duších, vysvětluju. Jako v Gogolovi, ale tohle se fakt stalo. Myslíš, že my chasidi něco takovýho čteme? ohradí se Mark. Nebo že jsme to četli někdy předtím? Říká to přesně ve chvíli, kdy mi podává jointa, takže to zní trochu agresivně a zároveň legračně. A protože jedno nevylučuje druhé, nalije si dalšího panáka. 3 0

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

meander MEANDER_Maaičin_deníček_BLOK_ indd :42:36

meander MEANDER_Maaičin_deníček_BLOK_ indd :42:36 meander MEANDER_Maaičin_deníček_BLOK_06092016.indd 3 06.09.2016 11:42:36 MEANDER_Maaičin_deníček_BLOK_06092016.indd 4 06.09.2016 11:42:36 MYSLÍŠ, ŽE SI MOJE KAMARÁDKY PŘEDSTAVUJÍ, ŽE SE MNOU MAJÍ SEX?

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( ) ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

ISBN 978-80-257-1023-4

ISBN 978-80-257-1023-4 Z anglického originálu The Counselor. A Screenplay, vydaného nakladatelstvím Vintage Books v New Yorku roku 2013, přeložil Petr Fantys. Ilustrace na přebalu Jozef Gertli Danglár. Přebal a grafická úprava

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi.

Trik. Pak ses probudil a vzpomněl si, kde jsi. Část první Trik Trik Ty dvě děti, chlapci, seděly těsně vedle sebe, zmáčknuté k sobě velkými opěrkami starého křesla. Ty jsi byl ten vpravo. Teplo druhého chlapce bylo tak blízké, přesouval pohled od

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

část sedmá Silvestrovský výlet

část sedmá Silvestrovský výlet část sedmá Silvestrovský výlet Poslední ministrantská schůzka přinesla ještě jedno překvapení. Štěpán přišel s nápadem, že by mohli vyjet společně na Silvestra na Vysočinu lyžovat. Společně ovšem znamenalo

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.

Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková. Festival 2015 Autoři Arnon Grunberg: Vítej doma Arnon Grunberg: Vítej doma Arnon Grunberg četl na 25. ročníku Festivalu spisovatelů Praha povídku Vítej doma, kterou přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Martina Zapletalová. Cause. Upřímnost je nemoc z vyčítání. (tentokráte i s předmluvami)

Martina Zapletalová. Cause. Upřímnost je nemoc z vyčítání. (tentokráte i s předmluvami) 3 Martina Zapletalová Cause Upřímnost je nemoc z vyčítání (tentokráte i s předmluvami) 4 Obsaženo Obsaženo...4 Za dveřma někdo pije čaj...6 Gejši mávají přes ulici...8 Hlupáček-undefined... 10 Rezervace

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný

Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný e-kniha Copyright Fragment, 2013 Všechna práva

Více

3Jak. Mach a Šebestová. udělali z dědečka Tarzana

3Jak. Mach a Šebestová. udělali z dědečka Tarzana 24 3Jak Mach a Šebestová udělali z dědečka Tarzana Jak a Mach a Šebestová udělali z dědečka Tarzana Jednou se babička chystala do nemocnice na kontrolu žlučníku a hned u snídaně povídá dědečkovi, oškrábej

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí

Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí 1. Kaštan je pes. Jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nohy. A štěká. Haf, haf, volá na Adélku. Adélka není pes. Adélka je holka. Má dlouhé hnědé vlasy a legračně pihovatý pršáček. Sehne se ke Kaštanovi a

Více

Obsah MILOST. Milost je projevem Boží lásky k nám. UCTÍVÁNÍ. Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. SPOLEČENSTVÍ

Obsah MILOST. Milost je projevem Boží lásky k nám. UCTÍVÁNÍ. Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. SPOLEČENSTVÍ Obsah MILOST Milost je projevem Boží lásky k nám. 1. Máš přednost 9 2. Veliká bouřka 13 3. Žena u studny 17 4. Snídaně s Ježíšem 21 UCTÍVÁNÍ Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. 5. Kdykoli

Více

Josífek byl už opravdový školák,

Josífek byl už opravdový školák, 1 Josífek byl už opravdový školák, prvňáček. Ale hlavně byl zvědavý malý kluk. Stále si něco vymýšlel, občas nerad poslouchal a taky často lhal. Nic nepomohlo, že začal chodit do školy. Nepomohlo, ani

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto !" #$ #%"!& Památníku Terezín převzato (č... /+ 01 1 '#( ) #%"!&* + (č. 596!( # #%"!&, (č.968 2 B / 2 2 3 4viz. Lagus, ?@

Více

Co se stane, když se zamiluješ? Odkud se berou motýlci v tvém břiše?. 1. Jak si mám konečně najít kluka? 13

Co se stane, když se zamiluješ? Odkud se berou motýlci v tvém břiše?. 1. Jak si mám konečně najít kluka? 13 OBSAH PŘEDMLUVA 7 1. KRÁSNÉ BLÁZNOVSTVÍ ZAMILOVANOSTI 11 Co se stane, když se zamiluješ? Odkud se berou motýlci v tvém břiše?. 1 Jak si mám konečně najít kluka? 13 Co mám dělat, když jsem do něj zamilovaná,

Více

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.

Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit. KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou.

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou. 40.V Ý S T U P Eva, Bára (EVA s BÁROU stojí na lávce, hraje Bářin magnetofon) Mami, byla jsi taky někdy takhle zamilovaná? Nemyslím do táty, myslím úplně poprvé? První láska! Když jsi cítila, že je to

Více

Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Specifika dospívání dětí s Downovým syndromem z pohledu rodičů

Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Specifika dospívání dětí s Downovým syndromem z pohledu rodičů Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Specifika dospívání dětí s Downovým syndromem z pohledu rodičů The specifics of adolescence of the children with Down syndrome

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

DIGESTIV. První, co mě upoutalo, je 30% sleva z nápojů. To už tam rovnou můžete napsat, že se potápíte!

DIGESTIV. První, co mě upoutalo, je 30% sleva z nápojů. To už tam rovnou můžete napsat, že se potápíte! 8 DIGESTIV První, co mě upoutalo, je 30% sleva z nápojů. To už tam rovnou můžete napsat, že se potápíte! Nad objemným jídelním lístkem: To vypadá jako babiččino album. Nad šálkem espressa: To kafe vypadalo

Více

Čekám svůj den. 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba)

Čekám svůj den. 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba) Čekám svůj den 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba) 4. Čekám svůj den (P. Krejča / P. Vrba) 5. Nic víc (P. Janda / P. Vrba) 6. Na háku (M.

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ

M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 1 M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 2 Copyright: Autor: M. M. Cabicar Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-100-4 (epub) 978-80-7512-101-1 (mobipocket) 978-80-7512-102-8 (pdf) 3 Seděli

Více

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným.

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným. Kapitola první Už jste si někdy všimli, jak si všímáte věcí ko - lem sebe? Někdy si všímám toho, jak si všímám, tak moc, že mě to všímání si všímání dočista pohltí. Ráda si všímám všeho možného. Třeba

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala.

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. 1. kapitola Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. Nevypadáte, jako byste jedla tolik, kolik potřebujete. To vím líp než vy. Neřekla jsem to drze, jen s jistotou.

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

JE TO V RODINĚ. Debilní učitel, mumlám si pro sebe, debilní škola, všechno. je debilní! Jako by nestačilo, co všechno se děje.

JE TO V RODINĚ. Debilní učitel, mumlám si pro sebe, debilní škola, všechno. je debilní! Jako by nestačilo, co všechno se děje. ARCHISS WESTERGARLD JE TO V RODINĚ Debilní učitel, mumlám si pro sebe, debilní škola, všechno je debilní! Jako by nestačilo, co všechno se děje. Zrovna když mám Novillu trénovat, tak si ji musí nechat

Více

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR,

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR, Sanbonani z JAR, měsíc se s měsícem sešel a já už jsem skoro 2 měsíce v JAR. Zatímco k vám přišel podzim, k nám dorazilo jaro a s ním mnoho změn. S prvním jarním dnem k nám přišly 30 ti stupňové teploty,

Více

Typické výchovné procesy v rodině

Typické výchovné procesy v rodině Třetí kapitola Typické výchovné procesy v rodině Jestliže chcete někoho milovat, naučte se nejprve odpouštět. A. V. Vampilov Nyní se podíváme na třetí překážku na cestě k rodinnému štěstí, která spočívá

Více

Ježibaba: Čert: Vodník: Princ Král. Kašpárek: Princezna. les, smrk komnata podhradí, smrk. Kašpárek, ježibaba (princezna), vodník, čert

Ježibaba: Čert: Vodník: Princ Král. Kašpárek: Princezna. les, smrk komnata podhradí, smrk. Kašpárek, ježibaba (princezna), vodník, čert Ježibaba Čert Vodník Princ Král Kašpárek Princezna les, smrk komnata podhradí, smrk Kašpárek, ježibaba (princezna), vodník, čert Děti! Taky jste si všimly, že většina pohádek je o krásných princeznách

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

1 Jakmile vejdu do společenské místnosti, všimnu si, že většina lidí včetně mě je napůl mrtvá. Vím ze spolehlivého zdroje, že povánoční depka je něco úplně normálního a že po nejšťastnějším období v roce

Více

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45 ALBATROS Miloš Macourek Adolf Born Mach a Šebestová ve škole Mach a Šebestová ve škole MILOŠ MACOUREK ADOLF BORN Albatros Miloš Macourek heir, 1982 Illustrations Adolf Born, 1982 ISBN 978-80-00-02867-5

Více

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Vyberte u každé otázky jednu možnost a zapište si písmenko za vybranou možností. 1. Rád/a slyším pochvalné poznámky. A

Vyberte u každé otázky jednu možnost a zapište si písmenko za vybranou možností. 1. Rád/a slyším pochvalné poznámky. A 5 JZYKŮ LÁSKY Vyberte u každé otázky jednu možnost a zapište si písmenko za vybranou možností. 1. Rád/a slyším pochvalné poznámky. Jsem rád/a, když mě někdo obejme. 2. Rád/a trávím čas o samotě s člověkem,

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno.

Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Ahoj, jmenuji se Draculaura. V téhle knížce si o mně přečteš úplně všechno. Draculaura Dcera Drákuly Beznadějná romantička VĚK 1599 let. Nemůžu se dočkat, až mi bude sladkých 1600. ZABIJÁCKÝ STYL Ráda

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

jindy vstřícné přítelkyně vybarvily, ale z vlastních zkušeností jsem věděla, že když je někdo krasavice, tak od svého ženského okolí nemůže nic

jindy vstřícné přítelkyně vybarvily, ale z vlastních zkušeností jsem věděla, že když je někdo krasavice, tak od svého ženského okolí nemůže nic To sako ti sluší! Začalo to nenápadně. Irena si nevšimla, že mám nové šaty. Omlouvala jsem ji tím, že ty šaty byly černé, a tak se dalo docela snadno přehlédnout, že mají trošku jiný výstřih a úplně jiné

Více

TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003

TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TMA SE SNÁŠÍ NA MĚSTO TAK TĚ PROSÍM BUĎ SE MNOU UPÍR KROUŽÍ KOLEM NÁS SCHOVEJ HLAVU POD POLŠTÁŘ ZKOUŠÍM TO DÁL R. ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKOUT SE OBLAKŮ ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKNOUT SE HVĚZD

Více

Rituály a magie řídily každý krok, každou myšlenku i čin v životě našich předků. S nimi byl spjatý čas uctívání, tedy čas oslav související s ročními

Rituály a magie řídily každý krok, každou myšlenku i čin v životě našich předků. S nimi byl spjatý čas uctívání, tedy čas oslav související s ročními Rituály a magie řídily každý krok, každou myšlenku i čin v životě našich předků. S nimi byl spjatý čas uctívání, tedy čas oslav související s ročními cykly setby a sklizně a po nich nazvaný. Nyní, po mnoha

Více

14. června 2005. 16. června 2005

14. června 2005. 16. června 2005 14. června 2005 jsme s tátou dosmolili a odeslali naše vyjádření k psychologickýmu posudku. 16. června 2005 Včera Kili usnul vyčerpáním až poté, kdy jsem ho půl hodiny zdárně ignorovala a předstírala jsem,

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Cesta za Vaším pokladem tedy ebookem ;)

Cesta za Vaším pokladem tedy ebookem ;) Cesta za Vaším pokladem tedy ebookem ;) Krásný den, V momentě, kdy jste se rozhodli napsat svůj ebook, ocitli jste se najednou na cestě. Tato cesta může být jednoduchá, bezproblémová a úžasná a možná dokonce

Více

neprojde! Anebo otevřu pokladničku a dám peníze na chudé? Všechno jsem to dala na začátku postní doby, mám tam pár korun. Tím bych Liborovi moc

neprojde! Anebo otevřu pokladničku a dám peníze na chudé? Všechno jsem to dala na začátku postní doby, mám tam pár korun. Tím bych Liborovi moc Bez Libora Lucčina maminka se probudila v nemocnici zároveň s východem slunce, které posílalo své paprsky na její postel. Rozhlédla se po pokoji. Vedle oddechovala žena, kterou včera chtěla zachránit před

Více

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou SVĚTLO Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou nám mnoho informací o věcech kolem nás. Vlastnosti světla mohou být ukázány na celé řadě zajímavých pokusů. Uvidíš svíčku?

Více

Máme únor, a tak. Orgie.

Máme únor, a tak. Orgie. 50 FOTOVIDEO ÚNOR 2015 PRAXE / Máme únor, a tak Orgie. PETR JAN JURAČKA www.juracka.eu juracka@natur.cuni.cz www.facebook.com/petrjanjuracka Ne, nebudu se na ty fotky koukat. Zaplatit si zájezd do Afriky,

Více

Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy

Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy. Nikdy Zřídka Někdy Obvykle Vždy Po tom co dokončíte Váš Hledač záležitostí srdce, mužete se sem vrátit později a test si zopakovat, abyste viděli jak se změnili některé z Vašich odpovědí. Tohle může být skvělý způsob jak sledovat Váš

Více