CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Nekonformní image sociálních pracovníků

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Nekonformní image sociálních pracovníků"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Nekonformní image sociálních pracovníků Kristina Wilamová Vedoucí práce: Mgr. Jana Paloušková Olomouc 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Kristina Wilamová

3 Obsah Úvod Sociální sluţby Definice sociálních sluţeb Sociální práce a sociální pracovník Společnost, kultura a jedinec Kultura a subkultura Punk a hardcore subkultura Identita a ţivotní styl Body image Definice body image Význam zdobení těla Předsudky a stereotypy Výzkum Hlavní cíl a metoda výzkumu Popis výzkumného souboru Průběh výzkumu Realizace výzkumu Dílčí výzkumné otázky Odpověď na hlavní výzkumnou otázku Závěr Seznam literatury Anotace Annotation... 34

4 Úvod Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka zpívají v dnes jiţ zlidovělé písni Voskovec s Werichem. S určitostí ale můţeme dodat, ţe nejen šaty, ale také ostatní elementy utvářející vzhled člověka vytvářejí dojem, jímţ kaţdý jedinec působí na své okolí a na jehoţ základě je vnímán ostatními lidmi. Jedince nelze vytrhnout ze zbytku společnosti, jeho ţivot je společensky podmíněn. Společnost formuje jak chování, tak také vzhledovou stránku kaţdého člověka určitými poţadavky, stereotypy, normami a pravidly, přičemţ očekává, ţe se těmto normám jedinec přizpůsobí. Na druhé straně se dnešní společnost vyznačuje velkou heterogenitou, takţe existují jedinci, kteří se obecně akceptovaným normám a pravidlům nepodvolují a naopak zdůrazňují svou jedinečnost. Individuální vyjádření se a projev svobody pro některé lidi představuje moţnost trvale zvýraznit svůj vzhled nekonformní úpravou účesů, tetováním nebo piercingem. Tito lidé pak v kaţdodenním kontaktu se svým okolím nezbytně na otázku svého výrazného vzhledu naráţejí. Ve své absolventské práci se zabývám výrazným vzhledem u skupiny sociálních pracovníků a to zejména ve vztahu k jimi vykonávané profesi. Téma práce jsem si zvolila jednak proto, ţe se s takovýmito lidmi setkávám, ale také proto, ţe sama mám zvýrazněný vzhled a v budoucnu bych chtěla v sociální oblasti pracovat. Cílem práce je zjistit, jak člověk s výrazným vzhledem vnímá sám sebe v roli sociálního pracovníka, a zda jej při výkonu zaměstnání tento vzhled nějakým způsobem ovlivňuje. Z hlediska struktury člením práci na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část si dává za cíl seznámit čtenáře se základními pojmy, zabývá se charakteristikou sociálních sluţeb a sociální práce, a vysvětlením společenských fenoménů jako jsou kultura a subkultura, především s důrazem na subkulturu punkovou a hardcorovou. Teoretickou část dále doplňuje vysvětlení termínů body image, tetování, piercing a představení předsudků a stereotypů, se kterými se tento fenomén setkává. Empirická část práce vychází z dat získaných polostrukturovanými rozhovory se sociálními pracovníky s výrazným vzhledem, přičemţ cílem bylo odpovědět především na hlavní výzkumnou otázku: Je výrazný vzhled sociálních pracovníků jimi vnímán jako extrémní a považují pracovníci tento vzhled za překážku ve výkonu své profese? Pro analýzu těchto dat jsem si zvolila metodu vytváření trsů a její výsledky uvádím v závěrečné části práce. 4

5 1 Sociální služby 1.1 Definice sociálních sluţeb Průša (1998, podle Kozlová, 2005 s.17) definuje sociální sluţby jako mimořádně významnou část aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů, která řeší problémy jednotlivců, rodin a skupin občanů a tím pozitivně ovlivňuje klima celé společnosti. Jak uvádí Kozlová (2005, s.17, 18) sociální sluţby jsou významné také proto, ţe podporují občany tak aby bylo moţné uplatnění jejich lidských a občanských práv a aby se předešlo jejich sociálnímu vyloučení. Dle MPSV: Prostřednictvím sociálních sluţeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb dle MPSV bývá: podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uţivatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního ţivotního stylu rozvíjet schopnosti uţivatelů sluţeb a umoţnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný ţivot sníţit sociální a zdravotní rizika související se způsobem ţivota uţivatelů Dle Matoušek (2007, s. 9) Sociální sluţby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným,a to s cílem zlepšit kvalitu jejich ţivota, případně je v maximální moţné míře do společnosti začlenit, nebo společnost chránit před riziky, jejichţ jsou tito lidé nositeli. 5

6 1.2 Sociální práce a sociální pracovník (Matoušek, 2008, s. 25). Sociální práce je součástí státem organizovaného zabezpečovaného systému redistribuce zboţí a sluţeb. Jejím cílem je uspokojování sociálních potřeb klientů a zajištění kontroly, příp. změny chování, které je povaţováno za sociálně problematické nebo deviantní. Dle Hanvey a Phllpot (1996, podle Navrátil, 2001, s.10) sociální práce je prostě to, co dělají sociální pracovníci. Dle Matoušek a kol.(2013, s. 507) Sociální práce zaměřuje především na pomoc s problémy v interakcích lidí s jejich sociálním prostředím. Dle (Matoušek, 2007, s. 47) Sociální pracovník ve velké většině případů zprostředkovává sociální sluţby a pomáhá osobě, která je potřebuje, zvolit optimální škálu sluţeb, jeţ jí budou poskytovány. Dle Matoušek a kol. (2013, s. 506) vzdělání potřebné k vykonávání funkce sociálního pracovníka vyţaduje poměrně hluboké znalosti z celé řady společenskovědních disciplín. Dle zákona 108/2006 Sb. stanoví podle 1 odst. 2, 109 Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících sluţby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících sluţby sociální prevence, depistáţní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních sluţeb. Dle zákona 108/2006 Sb. stanoví podle 1 odst musí mít sociální pracovník následující předpoklady pro výkon profese a to - plnou svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost. Odbornou způsobilost k výkonu svého povolání pak sociální pracovník nabývá vyšším odborným vzděláním získaným absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu, v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, nebo vysokoškolským vzděláním získaným studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku. 6

7 Pakliţe sociální pracovník neabsolvuje ani vyšší odborné vzdělání, ani vysokoškolské vzdělání, je mu státem umoţněno absolvovat akreditovaný vzdělávací kurzy v oblastech uvedených výše v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, které není uvedeno v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Pokud sociální pracovník nemá vysokoškolské vzdělání, je mu také umoţněno absolvovat akreditovaný vzdělávací kurz v oblastech uvedených výše v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince

8 2 Společnost, kultura a jedinec 2.1 Kultura a subkultura Definovat pojem kultura je velmi obtíţné, jelikoţ autoři, kteří o kultuře píší ji pojímají různě, někdy aţ protikladně. Dle Barkera (2006, podle Smolík, 2010 s.26) je kultura komplikovaný a kontroverzní výraz, protoţe tento pojem nezastupuje samostatnou jednotku nezávislého objektového světa. Koncept kultury je tedy nástroj, který je pro nás více či méně uţitečný jako ţivotní forma a jehoţ významy a forma se mění v závislosti na tom, co vše myslitelé hodlají s tímto nástrojem dělat. Sopóci a Búzik (2009, podle Smolík, 2010 s. 26,) termín kultura spojují se specifickým lidským způsobem organizace, uskutečňováním a rozvojem činnosti, který je zpředmětněný v materiálních i nemateriálních výsledcích lidské činnosti především práce. Příslušnost k dané kultuře dává jedinci také pocit zakořeněnosti, které mu pomáhají orientovat se ve světě. Podle Wiatr (1968, s. 27) Příslušnost k dané kultuře dává jedinci právo odvolávat se na některé společné symbolické statky a hodnoty, kromě toho mu ukládá ovšem také řadu závazků. Jak uvádí Barker (2006, podle Smolík, 2010, s. 27 ) Ţádná z definic přitom není chybná ve smyslu nesprávného popisu objektu a různost chápání nepředstavuje situaci, kdy proti sobě stojí správné a nesprávné. Obecně můţeme definovat kulturu jako znak, který je specifický pro velké skupiny ve společnosti, jenţ představuje sdílené normy té dané skupiny. Jak uvádí Nakonečný (1998, podle Smolík, 2010, s. 27) kultura je specifický lidský fenomén, který odlišuje lidskou společnost od zvířecích společenství. Kultura zastává několik funkcí. Velice významná funkce kultury je funkce socializační. Jak uvádí Duffková, Urban, Dubský, (2008 podle Smolík, 2010 s. 27) Kultura má tedy tu vlastnost, ţe lidem nabízí určitý referenční rámec, ţe je vybavuje určitým viděním světa, čímţ je formuje k obrazu svému. Kultura je tedy typickým způsobem ţivota pro určitou skupinu jedinců Způsob tohoto ţivota je utvářen vzorci chování členů společnosti. Tento způsob ţivota se převádí z generace na generaci. 8

9 V rámci sociologie se mimo pojem kultura vyskytuje také pojem subkultura, který označuje jedince a skupiny odlišující se od většinové společnosti preferovanými normami a hodnotami. Dle Barker ( 2006, podle Smolík, 2010, s. 31) Subkultury tedy tvoří skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichţ se rozcházejí s dominantní nebo mainstreamovou společností a které nabízejí mapy významů, díky nimţ je svět pro členy subkultury srozumitelný. Dle DeFleur, Ballová-Rokechalová (1996, s. 195,196) sdílejí odlišné postoje, hodnoty, přesvědčení a dovednosti usouvztaţené k jejich postavení a činnosti v sociální struktuře. Dle Duffková a kol.(2008, s. 54) se termín subkultura v sociologickém pojetí vztahuje na specifickou skupinu, která je tvůrkyní a nositelem zvláštních, odlišných norem, hodnot, vzorců chování a ţivotního stylu, i kdyţ se podílí na fungování širšího společenství. Subkultury tedy sdruţují jedince se stejným problémem a pohledem na svět. Dle Dyoniziak (1968, podle Smolík, 2010, s. 32) Jestliţe více jednotlivců má podobné problémy a jestliţe na základě společných zájmů a snah vzniknou dosti trvalé vazby mezi vrstevníky, kteří tvoří jen jim odpovídající a pouze je zavazující normy, hodnoty a vzory, pak jistý souhrn těchto norem, hodnot a vzorů tvoří subkulturu vymezeného souboru. Pro jedince hlásící se k nějakému typu subkultury je také důleţitá symbolika, kterou subkultura poskytuje. Členové subkultury často prezentují svou příslušnost k dané subkultuře navenek, viditelnými znaky. O těch nejviditelnějších z nich se zmiňuji v následující podkapitole. 2.2 Punk a hardcore subkultura Nejvýrazněji se po vzhledové stránce subkultur projevují subkultury punk a hardcore. Punkové hnutí vzniká na základě celospolečenských změn v Evropě spojených s nezaměstnaností a byrokracií. Počátek vzniku je datován v 70. letech 20 století. Dle Smolík(2010, s.170) Právě v letech 1976 a 1977 se objevuje punková subkultura. Termín punk znamená dle Smolík (2010, s. 170) slangový výraz označující nepotřebný materiál, veteš, krámy mladé surovce, darebáky, kriminálníky. Později se výraz punk definitivně spojil s punk rockem, aby byl označením pro fanouška této subkultury i hudebního stylu, který se snaţí šokovat a provokovat nejenom pomocí své specifické image. 9

10 Dle Kolářová(2011, s. 45) Punk se v době svých počátků na přelomu 70. a 80. let byl divokým hudebním ţánrem, ţivotním i módním stylem, provokací konvenční společnosti. Důleţité je zmínit, ţe punková subkultura byla dle Smolík (2010, s. 171) projevem snahy městské dělnické a studentské mládeţe o autenticitu a přirozenost ve svém prostředí a projevu. Tato snaha byla zjevná nejenom jako hudební vyjádření myšlenek, pocitů, problémů, ale i jako alternativa vůči mainstreamové kultuře. Punk je často vnímán jako širší společenský jev, který se projevoval a projevuje v kultuře ale i v sociální a ekonomické sféře. Punk v kulturní oblasti je ţivou tvorbou. Pro kaţdou ţivou, skutečnou tvorbu platí, ţe se kolem ní soustřeďuje víceméně konzistentní skupina lidí, mající odlišné názory, pohledy, hodnoty, orientace a přesvědčení od těch, které jsou v dané společnosti převládajícími. Punk se projevuje velice agresivně, co se týče oblečení a celkového image členů této subkultury. Jak píše Smolík (2010, s.177) výrazem toho všeho byl i scénický projev oblékání a ţivotní styl nové generace, která navazovala ať vědomě či nevědomě i na nové trendy v jiných uměleckých disciplínách ( jako např. body-art). Vizáţ prvních punkerů a příznivců nové vlny měla za úkol provokovat měšťáka i establishment a zároveň vyjádřit pocit odcizenosti ve stále sloţitějším a mnohdy nepřátelském světě, s nímţ mládeţ spojovalo především oboustranné a vzájemné nepochopení. Nezkrotnou image punkové subkultury popisuje také Kolářová (2011, s. 48) Punk chtěl dělat, co se mu zachce, a tomu přizpůsoboval i svůj vzhled. Do ulic se náhle dostala móda roztrhaného oblečení, nášivek, připínacích placek a spínacích špendlíků. Jako doplňky pak slouţily řetězy, těţké boty, křiváky, tj. pevné koţené bundy a divoké účesy na hlavách. Dívky chodily v roztrhaných síťovaných punčochách a se plným make-upem. Dle Smolík (2010, s. 182) Hardcore je moţno hodnotit jako proud subkultury mládeţe či svébytné hnutí, které se staví jako reální a stabilní alternativa vůči tomu, co zábavní průmysl předkládá mladým. V 80. letech se vedle punkové subkultury se začala rozvíjet také subkultura hardcorová, která je s punkovou subkulturou velmi sblíţena. Počátky hardcoru lze zařadit do USA, kde se hardcorová subkultura realizuje jako opozice ke komercionalizaci punku, který pouze spíše provokoval. Dle Smolík(2010, s.182) Hardcore se stal ţivotním stylem, jehoţ ústřední myšlenkou je dodnes aktivní odmítání konzumu ve smyslu angaţované politiky za nenásilí, dodrţování lidských práv, ochranu zvířat a přírody obecně. Image hardcorové 10

11 subkultury je sice umírněnější, neţ u subkultury punkové, ale vyznačuje se především oblečením, které nese politický výkřik. 2.3 Identita a ţivotní styl Akceptace vnějších vzhledových subkulturních znaků obvykle znamená přihlášení se jedince ke specifickému ţivotnímu stylu a ztotoţněním se s určitou identitou. Identitu můţeme definovat hned několika způsoby. Identita, jak píše Giddens (1997, s.550) znamená, typické rysy jedince nebo skupiny, obvykle podmíněné sociálními charakteristikami. Hartl, Hartlová (2000, s. 75) definuje identitu jako soubor rysů, podle nichţ je jedinec znám v určité specifické skupině. S identitou úzce souvisí ţivotní styl, který je daný hodnotami jedince i způsobem trávení jeho volného času. Ţivotní styl je moţno definovat následovně. Dle Duffková a kol.( 2008, str.51-52) ţivotní styl je způsob, jakým lidé ţijí tedy jak bydlí, stravují se, vzdělávají se, chovají se v různých situacích, baví se, pracují, spotřebovávají, vzájemně komunikují, jednají, rozhodují se dodrţují určité hodnoty Ţivotní styl je dle Smolík (2010, s.38) ţivotní způsob jednotlivce, jehoţ jednotlivé části si vzájemně odpovídají, jsou ve vzájemném souladu, vycházejí z jednotného základu, mají společné jádro respektive určitou linii Člověk, jakoţto bytost společenská, je utvářen v interakci s prostředí. Ţivotní styl je individuální, jelikoţ na kaţdého jedince působí vlivy prostředí rozdílně. Smolík (2010, str. 38) Ţivotní styl zahrnuje hodnotovou orientaci člověka, projevuje se v jeho chování i ve způsobu vyuţívání a ovlivňování materiálních i sociálních ţivotních podmínek. Jak tvrdí Pávková a kol.(1999, podle Smolík, 2010, s. 38) kaţdý člověk má svůj individuální systém hodnot, který se utváří vlivem ţivotních podmínek a aktivitou jedince. 11

12 3 Body image 3.1 Definice body image Mezi body image řadíme jak přirozený vzhled člověka, tak i nepřirozený, uměle vytvořený vzhled mnohdy braný jako zkrášlování těla. Dle Koudelka a kol. (2012, s.17) body image lze chápat jako součást hmotných i nehmotných prvků kultury, pro niţ jsou typické určité obecné rysy. Body image skýtá dle Koudelka a kol.( 2012, s. 17) i více sloţek, jako jsou zdobení a úpravy těla zcela běţné (náušnice, prstýnky barvení vlasů, líčení) i méně praktikované ( tetování, piercing apod.). Obsah se pak přirozeně a logicky rozšiřuje aţ na oděv. Dle Koudelka a kol. (2012, s.17) nepřímá citace: Mezi spotřebním chováním, vnímáním svého těla, stejně tak, jako pohledem na krásu existuje úzká souvislost, pramenící z kultury, popřípadě subkultury, které jsme součástí. 3.2 Význam zdobení těla Body image je odjakţiva spojována s různými formami zdobení těla. Toto zkrášlování a ozvláštňování těla má několik funkcí. Tyto funkce popisuje Rychlík (2005, s. 40) jako funkce rituální, esteticko - erotické, magicko náboţenské, léčebně preventivní, komunikační a identifikační, sociálně skupinové, statutárně hierarchické a v neposlední řadě individualizační Počáteční funkce zkrášlování těla byla kolektivní a především symbolická. V dnešní době se význam ozdoby na těle odvíjí od soukromého významu, který mu přisoudí jedinec sám. Jak píše Rychlík (2005, s. 13) jedince odlišuje, vyjadřuje odstup od ostatních a původně sloţitý funkční celek posunuje blíţe k primárně estetickému obsahu. David Le Breton (2002, podle Rychlík, 2005, s. 12) formuloval myšlenku, ţe dnes jde především o individuální vyjádření a projev svobody výběru. Dle Rychlík (2005, s. 18) Za zdobením svého těla však nestojí pouhá touha po líbivosti. Člověk se odedávna touţil vymanit ze své přirozenosti, překonat přírodu a její omezení. Zdobení mu tak dávalo pocit jinakosti, zvláštnosti a osvobození, pocit vítězství kultury nad přírodou a také změnu předem daného stavu. 12

13 Dnes mají lidé mnoho moţností jak ozdobit své tělo. Dle Koudelka a kol.(2012, s.104) Mezi nejznámější způsoby významnějších zásahů do fyzické podoby těla patří tetování, piercing a vyuţití sluţeb plastické chirurgie. Dle Rychlík (2005, s. 13) Člověk baţí po proţitcích, které jsou vzrušující, úchvatné aţ extatické. Není pochyb, ţe takovou fascinující zkušeností můţe být pro jedince i pořízení nového tetování nebo jiné formy extrémního ozdobení. Jedním z moţných způsobů zdobení těla je výše zmíněné tetování. V dnešní době se tetování rozšířilo na velkou část populace a je prostředkem komunikace jedince se společností. Dle Rychlík (2005, s. 13) Zdobený subjekt ostatně nabyl v dnešní době obrovské důleţitosti. Tělo je více odhalováno, tělem komunikujeme se světem. Dle Rychlík (2005, s. 36) Pravdou je, ţe tetování uspokojuje jisté sloţky osobnosti. Zdobením se jedinec přizpůsobuje a vypořádává se sebou samým i s okolím. Tetování mu dodává pocit jedinečnosti, výlučnosti a odlišnosti.a volba druhu tetováţe mu mnohdy dává smysl, podstatu, pocit atraktivity i sounáleţitosti a vyjádření stavu, v jakém se dotyčný cítí. Můţe mít také nezanedbatelnou kompenzační roli v tíţivých ţivotních situacích. Tělem tedy komunikujeme se světem. I tímto připisujeme významu tetování nový rozměr. Rychlík(2005, s. 60) tetování je sociální kaţdý jedinec vnímá jak jej posuzují ostatní. Jestliţe by tetování nemohlo být hodnoceno jinými lidmi, ztratilo by pro svého majitele význam, minimálně ten vnější estetický a dekorativní. Další moţnou alternativou zdobení těla je piercing. Ten byl kdysi vnímán jako znak zvrhlých jedinců na okraji společnosti. Dle Rychlík( 2005, s. 25) V devadesátých letech se body piercing vymanil z obskurních, částečně ilegálních undergroundových aktivit homosexuálních, fetišistických či trialistických subkultur a přerostl ve významný kulturní fenomén. Přesunul se z podzemí na hlavní třídy, ze S/M klubů k obětem módy teenagerů. V dnešní době patří k nejvíce populárním formám zdobení lidského těla. Rychlík (2005, s. 25) definuje piercing jako běţně vnímané propichování různých částí těla pomocí šperků, jeţ za mnohé vděčí punkovému hnutí 3.3 Předsudky a stereotypy S výrazným vzhledem jsou často spojovány předsudky a stereotypy. Lidé, kteří se vymykají standartu ve společnosti jsou často terčem negativních postojů. Příklad 13

14 takovéhoto postoje uvádí Fiksa (2011, s. 20) v souvislosti s tetováním Nejčastěji tetování zavrhují lidé staršího data, kteří si stále tetování spojují s kriminálními ţivly, nebo se záletnými námořníky, případně je pro ně tetování zkrátka výstřední a nedůstojné. Dle Fiksa (2011, s. 30) na rozdíl od obyvatel, kteří ţijí v kmenovém společenství a kteří povaţují tetování jako něco přirozeného něco, co měli otcové jejich otců - je chápání tetování v našem světě bráno od většiny lidí zcela jinak. Lidé v těchto kmenech nevykonávají nám všem známá zaměstnání a neznají předsudky. V jejich společenství nosí tetování všechny vrstvy od lovců ryb aţ po moudré starce. Toto však neplatí pro naše společenství. Tetování je stále bráno z mnohých stran za něco výstředního, provokujícího. Jak tvrdí Goffman, je v lidské přirozenosti, aby nám záleţelo na mínění ostatních. Goffman (nedatováno), podle Giddens, 1997, s. 98) Lidé jsou velmi citliví na to, jak je vnímají druzí, a pouţívají proto mnoha forem vytváření dojmů, aby si zajistili, ţe na ně budou ti druzí reagovat ţádoucím způsobem. Někdy jde sice o předem propočtený záměr, ale obvykle to patří k věcem, jimţ nemusíme věnovat vědomou pozornost. Předsudky, ať pozitivní či negativní nehledí na individualitu a opravdovost jedince. Dle Allport(1958, podle Novák, 2002 s. 9) Předsudek je averzní nebo hostilní postoj vůči osobě, která náleţí k určité skupině, prostě proto, ţe náleţí k této skupině, a je moţno předpokládat, ţe má závadné kvality připisované této skupině. Předsudky dle Giddens (1997, s.552) jsou apriorní představy o jedinci nebo skupině, které se nemění ani po získání nových informací. Bývají buď pozitivní nebo negativní. Předsudky se mohou vztahovat k čemukoliv. Dle Nakonečný (2001, podle Novák, 2002 s.9) Předsudky ignorují objektivní a relevantní kritéria usuzování předmětem předsudků můţe být cokoliv. Stereotyp úzce souvisí s generalizací. Z důvodu velkého mnoţství informací, které kaţdý den přijímáme, jsme nuceni vytvořit si určité kategorie a tím si ţivot zjednodušit. Dle Novák (2002, s. 11) V povaze stereotypu je generalizace člověk má tendenci připisovat určité, dle jeho mínění typické vlastnosti všem členům dané skupiny. Vznikají tak určitá klišé, která jsou pro stereotyp charakteristická. Jak píše Lippmann (1922, podle Novák, 2002, s.10), stereotypy vysvětluje jako zkratkovité představy o věcech, osobách, skupinách a institucích, přičemţ tyto 14

15 zkratkovité představy jsou připisovány všem jednotlivcům patřícím k dané skupině nebo třídě jevů. Stereotypy v uvaţování dle Giddens (1997 s. 563) jsou myšlenkové procesy a postoje vycházející z rigidních kategorií, neschopných změny. První dojem zanechává v ostatních byť mnohdy nepravdivý, ale podstatný základ pro hodnocení druhých. Je na něj proto kladen velký důraz. Tělesný vzhled hraje při prvním dojmu významnou roli. Je zdrojem informací o příslušnosti jedince k dané skupině. Dle Koudelka a kol. (2012, s.45) Naznačuje ji společný styl oblékání a ozdoby. Poskytuje informace o sociálním statutu členů dané skupiny, jejich společenském postavení, aktivitě a představách. Pokládám tedy za vhodné se zmínit o chybách v percepci, protoţe jedinci s výrazným vzhledem jsou apriori hodnoceni především podle své výrazné image. Chyby v percepci můţeme řadit do strategií zvládání, které nám pomáhají zvládat a utříbit si mnohost situací, se kterými člověk kaţdodenně přijde do styku. Novák ( 2002, s. 73) definuje několik percepčních chyb: Haló efekt značí tendenci hodnotit chování osobnosti pod vlivem nápadného či výrazného jevu určujícího z hlediska vnímání Tradici popisuje Novák jako další percepční chybu. Tradice je zaloţena na tom, ţe lépe hodnotíme toho, u kterého jsme běţně zvyklí na pozitivní jednání. Další chybou v percepci je nazývána figura a pozadí. kdo je dobře upraven, boduje, na rozdíl od toho, jehoţ pozadí, resp. Kontext nejsou vnímány jako kladné. Dalším typem percepční chyby je vliv osobního vzhledu k posuzovanému jde o nadhodnocování a idealizaci blízkých příbuzných či jiných známých. Posledním typem je soukromá teorie osobnosti tu popisuje jako oko do duše okno. Princip soukromé teorie osobnosti je zaloţen na vlastním pohledu na věc. Například tvrzení slušná ţena nemůţe být v noci venku, či blondýnky jsou hloupé. Z této kapitoly tedy vyplývá, ţe v interakci s ostatními lidmi soudíme druhé dle prvního dojmu, na základě kterého si utváříme předsudky a stereotypy. Přitom jsme sami druhými souzeni a zároveň podléháme touze být společností přijati a " oceněni. 15

16 4 Výzkum 4.1 Hlavní cíl a metoda výzkumu Cílem výzkumné části práce je zodpovězení hlavní výzkumné otázky, která zní Je výrazný vzhled sociálních pracovníků jimi vnímán jako extrémní a považují pracovníci tento vzhled za překážku ve výkonu své profese? Na základě informací z teoretické části práce byly vytvořeny dílčí otázky, které více specifikují danou situaci ze strany sociálních pracovníků. Jako svou metodu výzkumu jsem si zvolila kvalitativní paradigma. Dle Matoušek a kol. (2013, s. 528) Kvalitativní metody jsou v sociálních vědách široce vyuţívány, jelikoţ dokáţou vyprávět příběh. Kvalitativní přístupy nepřekládají převod zjištění do řeči čísel, ale zůstávají v rovině slovních vyjádření v kvalitativním zkoumání hraje klíčovou úlohu slovo interpretativistický. Jako výzkumnou metodu své práce jsem si zvolila metodu polostrukturovaného rozhovoru. Ten, dle Smith (2004, podle Řiháček, Čermák, Hytych a kol., 2013, s.15) představuje dostatečně flexibilní metodu, která dává respondentovi moţnost volně mluvit o tématu, reflektovat svůj postoj k němu a rozvíjet o něm své myšlenky. Současně výzkumník můţe v reálném čase sledovat, co se v rozhovoru vynořuje, co je významné pro respondenta a zároveň můţe rozhovor usměrňovat tak, aby se neodchýlil od tématu. Jako analýzu kvalitativních dat jsem si zvolila metodu vytváření trsů. Dle Miovský (2006, s. 221.) tyto skupiny trsy by měly vznikat na základě vzájemného překryvu (podobnosti) mezi identifikovanými jednotkami. Tímto procesem vznikají obecnější, induktivně zformované kategorie, jejichţ zařazením do dané skupiny (trsu) je asociováno s určitými opakujícími se znaky, určitým charakteristickým uspořádáním atd. Dle Miovský (2006, podle Čermák, Štěpaníková, 1998,s. 221.) základní princip metody vytváření trsů je postaven na srovnávání a agregaci dat a má dimenzi určité hierarchizace, neboť v ní prostřednictvím kategorizace zvolených základních jednotek vytváříme jednotky obecnější. 16

17 4.2 Popis výzkumného souboru Jednotkou zjišťování jsou v tomto případě sociální pracovníci, s výrazným vzhledem. Poměr pohlaví je zastoupen třemi muţi a třemi ţenami. Pro zachování anonymity respondentů neuvádím jejich jména. Namísto toho označuji respondenty čísly R1, R2 R Průběh výzkumu Rozhovory byly provedeny se šesti sociálními pracovníky, kteří mají výraznou image. Kvůli zachování anonymity neuvádím jména ani příjmení sociálních pracovníků. Rozhovory probíhaly v soukromí, dle předchozí domluvy například v kavárnách či restauracích. Rozhovor byl nahráván na diktafon s čímţ byl předem samozřejmě vysloven souhlas ze strany respondentů. Sociální pracovníci byli předem obeznámeni, proč je s nimi tento rozhovor veden, a k jakému účelu slouţí. Poté, co jsem získala všechna výzkumná data, uskutečnila jsem přepis rozhovorů. 17

18 5 Realizace výzkumu V poslední kapitole této práce se věnuji kvalitativnímu výzkumu, jenţ představuje podstatnou část mé práce. Cílem výzkumu je nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku prostřednictvím deseti dílčích výzkumných otázek, které vzešly z teoretické části. 5.1 Dílčí výzkumné otázky Otázky potřebné k výzkumu byly koncipovány na základě teoretické části práce. Podstatou výzkumu je hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku, která zní: Je výrazný vzhled sociálních pracovníků jimi vnímán jako extrémní a považují pracovníci tento vzhled za překážku ve výkonu své profese? Pomocí dílčích otázek ( dále pouze DVO) jsem zjišťovala, jaká byla motivace respondentů pro volbu výrazné image, dále, jaké reakce okolí ohledně svého vzhledu respondenti vnímají, jaká byla motivace pro volbu jejich profese a také zda-li výrazný vzhled ovlivňuje výběr cílové skupiny klientů, se kterou pracují. Dílčí otázky můţeme rozdělit do třech kategorií. První z nich se týká konkrétní vizáţe respondentů Je to dílčí otázka číslo DVO 1 Vnímáte svůj vzhled jako extrémní? DVO 2 - Co konkrétně je na Vašem vzhledu výrazného? DVO 3 - Proč jste se rozhodl/a pro extrémní vzhled, kdy? A co Vás k tomu vedlo? A také DVO 4 a 5 - Zaznamenáváte nějaké reakce okolí ( pozitivní či negativní) na Váš vzhled? Považujete práci v sociální oblasti za oblast, ve které není extrémní imidž překážkou? Kategorie druhá se týká výběru pracovního místa a profese sociálního pracovníka. Těmto tématům se věnuje DVO 6 - Ovlivnil Váš vzhled výběr pracovního místa?( z Vaší strany), DVO číslo 7 - Proč jste se rozhodl/a pro práci v sociální oblasti a kdy?(vš, VOŠ, rekvalifikační kurz...)? a dále, DVO 8 - Preferujete s ohledem ke svému nestandardnímu vzhledu některý typ zařízení a cílovou skupinu uživatelů sociálních služeb? 18

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Standard č. 9 Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Počet zaměstnanců, jejich vzdělání a dovednosti odpovídají potřebám uživatelů a plně umožňují naplňování standardů kvality námi

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Studenti středních a vysokých škol Praha 26. září 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole Žádost o povolení šetření Milena Krištufová U stadionu 1649 516 01 Rychnov nad Kněţnou Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Československé

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Sport a ţivotní prostředí Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Ing. Jan Vališ 1. ročník trenérské školy specializace karate FTVS Praha 2003 Kutná Hora, 4.6.2003 Obsah: 1.

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Tělesné a hormonální změny v dospívání

Tělesné a hormonální změny v dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Tělesné a hormonální změny v dospívání Vliv

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

Odbor sociálních služeb MPSV ČR. Mgr. Anna Kotoučová

Odbor sociálních služeb MPSV ČR. Mgr. Anna Kotoučová Odbor sociálních služeb MPSV ČR Mgr. Anna Kotoučová Obsah prezentace: 1. Informace o připravovaném zákonu o sociálních službách a) legislativní úprava pozice sociální pracovník b) legislativní úprava pracovníků

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 Tisková informace obsahuje část výsledků z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/12 VYDÁNO DNE 7. 6. 12 VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, ŢE DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI BY MĚLY BÝT TAKOVÉ, ABY LIDÉ NEZTRÁCELI MOTIVACI HLEDAT SI PRÁCI. Více neţ

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20%

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20% Anketa HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL z pohledu zaměstnavatelů VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU PRO Úvod Výsledky hodnocení za jednotlivá kritéria: V první polovině roku 2008 proběhlo mezi členy Svazu u a dopravy ČR dotazníkové

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A.

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. Primární prevence: Workshop s Popelkou Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. AT Konference 2013 Workshop s Popelkou Co je primární prevence??

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim. Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1, 25801 Vlašim Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Obsah Identifikační údaje... 3 Charakteristika školy... 4 Vymezení

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

ČÁST PRVNÍ 1 NOVÁ PROFESIONÁLNÍ IMAGE

ČÁST PRVNÍ 1 NOVÁ PROFESIONÁLNÍ IMAGE OBSAH ČÁST PRVNÍ 1 NOVÁ PROFESIONÁLNÍ IMAGE KAPITOLA PRVNÍ 3 NA VZHLEDU ZÁLEŽÍ 3 Máte pouze třicet sekund 4 První dojem, trvalý dojem 5 Výjimka potvrzuje pravidlo 6 KAPITOLA DRUHÁ 9 IMAGE NA JEDNIČKU 9

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Sebeprezentace na sociální síti Facebook - dotazník

Sebeprezentace na sociální síti Facebook - dotazník Sebeprezentace na sociální síti Facebook - dotazník A) VYBERTE ODPOVĚĎ (VÝROK), KTERÁ VÁS ZAJÍMÁ: Poznámka: Můžete zaškrtnout více výroků. Zaškrtnutím více výroků v rámci jedné otázky tyto výroky sloučíte

Více

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Pedagogická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 77140 Olomouc jitka.kralikova@upol.cz, www.ksp.upol.cz, 585635302 Studium pro Vás ideální? co takhle pedagogika

Více

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného 4. Jak nejlépe zvládnout otázky u výběrového řízení Tento osvědčený postup pomáhá uživatelům s přípravou na výběrové řízení, konkrétně na tu část řízení, kdy se jich dotazuje zástupce zaměstnavatele (zpravidla

Více

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. Metodika projektu CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb 2014 Zpracoval garant projektu Mgr.Radek Procházka s kolektivem Z Š a M Š N y m

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Rezignace Radka Johna Praha 12. května 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 7. 10. 2015. KVALITA Z EVROPY chutě s příběhem

TISKOVÁ KONFERENCE 7. 10. 2015. KVALITA Z EVROPY chutě s příběhem TISKOVÁ KONFERENCE 7. 10. 2015 KVALITA Z EVROPY chutě s příběhem Měření výsledků komunikační kampaně chráněných označení ČESKÁ REPUBLIKA & SLOVENSKO Výsledky první vlny šetření 7. října 2015 Česká republika

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více