ONTOGENEZE DĚTSKÉ ŘEČI A PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ONTOGENEZE DĚTSKÉ ŘEČI A PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA"

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky ONTOGENEZE DĚTSKÉ ŘEČI A PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce : Vypracovala : PhDr. Ilona Bytešníková Hana Holanová

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila literaturu uvedenou v seznamu. Souhlasím, aby práce byla zveřejněna v informačním systému Masarykovy univerzity a využita ke studijním účelům.. 2

3 Děkuji PhDr. Iloně Bytešníkové za připomínky, které mi poskytla v průběhu zpracování bakalářské práce. 3

4 OBSAH ÚVOD ONTOGENEZE DĚTSKÉ ŘEČI Obecná východiska a etapy ontogeneze dětské řeči dle různých autorů Preverbální fáze ontogeneze řeči Verbální fáze ontogeneze řeči Jazykové roviny v ontogenezi řeči Vliv sociálního prostředí a interakce mezi matkou a dítětem na ontogenezi dětské řeči 15 2 PSYCHMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE Obecná východiska psychomotorického vývoje dítěte Vývoj v prenatálním a novorozeneckém období Vývoj v kojeneckém období Vývoj v batolecím období Vývoj v předškolním věku ONTOGENEZE DĚTSKÉ ŘEČI A PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA Seznámení s výzkumným projektem, stanovené cíle Metodologie výzkumu, časový harmonogram Kasuistická studie Závěry šetření, diskuse ZÁVĚR.30 SEZNAM LITERATURY...31 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A PŘÍLOH..33 4

5 ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma z logopedie, na kterou jsem se i zaměřila při svém studiu speciální pedagogiky. Logopedie jako multidisciplinární vědní speciálně pedagogický obor se zabývá mimo vad a poruch řeči také komunikací, komunikačními schopnostmi, vývojem těchto schopností, patologickými jevy, ale i možnostmi jejich reedukace a edukací osob s narušenou komunikační schopností. Už dávno je tedy překonán názor, že logopedie je vědní disciplína pouze o vadách a poruchách řeči. Raný věk dítěte patří k nejdůležitějším obdobím pro rozvoj osobnosti člověka. Vývoj řeči u dítěte neprobíhá jako samostatný proces, ale je ovlivňován vývojem senzorického vnímání, motoriky, myšlení a také jeho socializací. Proto je důležité v tomto období věnovat zvýšenou pozornost jak samotnému vývoji řeči dítěte, tak i jeho psychomotorickému vývoji a sledovat, zda je vše v normě. Pokud tomu tak není, je nutné kontaktovat odborníka, a to co nejdříve. Již je překonán názor, že s řečovou terapií se má začínat až kolem čtvrtého roku dítěte, dnes již víme, že čím dříve se začne, tím lépe. Teoretická část bakalářské práce si klade za cíl podat přehled etap ontogeneze dětské řeči z pohledů více autorů, podat přehled psychomotorického vývoje dítěte dle jednotlivých období a zdůraznit potřebu včasné podpory preverbálních i verbálních schopností každého dítěte, poukázat na důležitost vhodného vedení rodiči a na důležitost vhodného řečového vzoru v rodině. Cílem výzkumné části práce bylo provést přímé pozorování ontogeneze dětské řeči a psychomotorického vývoje u vybraného jedince, uvést kasuistickou studii, natočit videozáznam a vytvořit DVD záznam ontogeneze dětské řeči a psychomotorického vývoje u vybraného jedince a srovnat teoretická východiska s výsledky z praktického pozorování. Teoretická část práce je tvořena dvěma kapitolami, kdy první je věnována samotné ontogenezi dětské řeči se zaměřením na vývojová stádia a řečové roviny, pozornost je také věnována důležitosti rozvoje komunikační interakce mezi matkou a dítětem od nejranějších vývojových stadií. Druhá kapitola je zaměřena na psychomotorický vývoj dítěte do jednoho roku věku z pohledu logopeda. Teoretická část je doplněna o část výzkumnou, která tvoří třetí kapitolu, kde uvádím kasuistickou studii svého dítěte, které se narodilo právě na začátku tvorby této práce, a já tak měla možnost přímého pozorování ontogeneze dětské řeči, stejně jako psychomotorického vývoje. Kasuistická studie je zaměřena na období do jednoho roku věku dítěte. Práce je doplněna videozáznamem a DVD záznamem zachycujícím ontogenezi řeči a psychomotorický vývoj. Při zpracování práce byla využita metoda kvalitativního výzkumu, jako techniky byly zvoleny analýza studované literatury, dlouhodobé nestrukturované pozorování vývoje komunikačních schopností daného dítěte v raném věku, vše bylo shrnuto do již zmíněné kasuistické studie. 5

6 1 ONTOGENEZE DĚTSKÉ ŘEČI 1.1 Obecná východiska a etapy ontogeneze dětské řeči dle různých autorů Než začnu psát o samotné ontogenezi dětské řeči, považuji za nutné definovat jazyk jako takový. Jak uvádí Allen a Marotz (2005, s. 33) jazyk se často definuje jako systém symbolů, ať už mluvených, psaných, posunkových nebo gestikulačních (mávání, mračení se, přikrčení se). Je to systém, který umožňuje lidem mezi sebou komunikovat. Normální jazykový vývoj je pravidelný a postupný. Závisí jak na vyzrálosti jedince, tak na příležitostech, jaké má k učení. Lechta (2002, s. 13) uvádí, že schopnost řečové komunikace je jednou z fascinujících lidských schopností. Definuje ji jako schopnost vědomě používat jazyk jako složitý komunikační systém znaků a symbolů ve všech jeho formách. Komunikace, převážně tedy verbální komunikace, nás dle mého názoru staví nad ostatní žijící tvory. Ontogenezí řeči se zabývalo a v současné době se zabývá mnoho autorů, a to jak zahraničních, tak i našich. Za mnohé bych uvedla Lechtu, Sováka, ze zahraničních autory jako Allen, Marotz, Lunch, Kidd. Zajímavé také je, že v ontogenezi člověka patří vývoj řeči k těm s nejprudším průběhem, jak uvádí Lechta (2002, s. 13). Vývoj řeči je čistě individuální záležitostí. V jeho průběhu může dojít k období akcelerace nebo retardace. Žádné stádium však nemůže být vynecháno. V ontogenezi řeči mluvíme o určitých etapách, hranice mezi nimi nejsou výrazné, vzájemně se překrývají. V jednotlivých publikacích se však setkáme se značnou nejednotností v dělení jednotlivých stádií. Tak například Lechta (1991 in Lechta 2003, s. 32) rozdělil vývoj řeči na vývojové fáze, které je vhodné použít při orientačním posouzení úrovně řeči. Názvy jednotlivých fází vystihují nejtypičtější procesy, které v tom kterém období probíhají. To však neznamená, že jednotlivé aktivity si člověk předtím nebo potom neosvojuje, ale znamená to, že v tom období proces osvojení vrcholí. Tyto vývojové fáze jsou: 1. období pragmatizace - přibližně do konce prvního roku života; 2. období sémantizace - první až druhý rok života; 3. období lexémizace - druhý až třetí rok života; 4. období gramatizace - třetí až čtvrtý rok života 5. období intelektualizace - po čtvrtém roce života. 6

7 Sovák (1972, s. 43) před období, než dítě začne mluvit, řadí celou řadu přípravných období, předstupňů řeči, která začínají hned po narození dítěte a nejsou časově přesně oddělena, prostupují se navzájem a probíhají i současně vedle sebe. V ontogenezi dětské řeči vyděluje předběžná stadia ontogeneze řeči, a to jsou: 1. období křiku; 2. období žvatlání; Následuje období rozumění řeči a vývoj vlastní řeči, kam řadí tato postupná, na sebe navazující stadia: 1. stadium emocionálně volní; 2. stadium asociačně reprodukční; 3. stadium logických pojmů; 4. intelektualizace řeči. U všech autorů se setkáváme s názory, že je nutné vždy přistupovat k hodnocení vývoje řeči u každého dítěte individuálně, u každého období vývoje řeči musíme připustit určitou časovou variabilitu. Neznamená to ale, že by některá stadia mohla být vynechána, individuální může být délka jejich trvání. Lze tedy konstatovat, že stádia vývoje řeči se obecně dají rozdělit na dvě hlavní fáze, a to preverbální fázi a verbální fázi (Allen; Marotz 2005, s. 33). 1.2 Preverbální fáze ontogeneze řeči Preverbální fáze ontogeneze řeči trvá zpravidla jeden rok. V tomto období je dítě zcela závislé při vyjadřování svých potřeb a pocitů na tělesných pohybech a neřečových zvucích (pláč, smích), na jejichž základě vzniká později skutečná řeč. Tyto činnosti můžeme charakterizovat jako preverbální a neverbální aktivity. Mezi preverbální aktivity patří například křik a broukání, tyto projevy mají užší vazbu na budoucí zvukovou, slovní, mluvenou řeč dítěte. Preverbální aktivity postupně zanikají, ve vývoji budou později nahrazeny verbálními projevy, ale neverbální komunikace přetrvává v různých formách po celý život. U dítěte tedy pozorujeme neverbálně - preverbální projevy, u dospělých však neverbálně - verbální projevy (Lechta 2002, s ). Neverbální aktivity obsahující nezvukové i zvukové prvky, nemusí být však vždy vázány na budoucí mluvenou řeč (např. zrakový kontakt, komunikace na základě tělesného kontaktu při kojení atd.) (Klenková 2000, s. 38). Nejrůznější preverbální projevy začínají ještě před narozením dítěte. Již v prenatálním období se objevuje tzv. nitroděložní kvílení (vagitus uterinus). Všechny tyto 7

8 zjištěné činnosti pokračují i po narození. Činnosti jako sání, žvýkání, polykání jen zdánlivě nesouvisejí s vlastní řečí, ale teprve ovládnutí těchto činností umožní vývoj řečových činností. K prvním projevům novorozence patří pláč, pomocí něhož dává najevo své potřeby a emoce. Novorozenec dokáže plakat bez slz. Křik je považován za reflex vyvolaný podrážděním dýchacího centra přechodem z placentárního zásobování kyslíkem na plicní dýchání. Reflexní křik nemá ze strany dítěte ještě signální význam, přesto lze z křiku usuzovat na mnohé faktory. Asi od šestého týdne života se začíná charakter křiku měnit, křik dostává citové zabarvení. Zpočátku vyjadřuje nespokojenost, nelibé pocity tvrdým hlasovým začátkem, v dalším vývoji (mezi druhým a třetím měsícem) dítě křikem vyjadřuje i pocity libé, objevuje se již měkký hlasový začátek (Klenková 2000, s. 38). U novorozence se objevují specifické reakce na zvuk obrací hlavu tím směrem, odkud slyší lidský hlas, dává přednost určitým zvukům jako je lidský hlas nebo hudba, reakcí často bývá zklidnění nebo ztišení. Novorozenec vstupuje se svou matkou do specifické preverbální komunikace. Patří sem senzomotorická stimulace - bohatá škála doteků a občasná něžná změna jeho polohy, dále novorozenec může navazovat zrakový kontakt, sledovat obličej matky, po několik minut je schopen otáčet hlavu za libými zvuky a vnímat něco z osobnosti matky, zřejmě multisenzoricky. Může už také střádat dojmy. Jak píše Allen a Marotz (2005, s. 51), v několika reflexech novorozence lze rozpoznat počátky vývoje řeči a jazyka. Jedná se podle nich o uvolnění skousnutí, když třeme dítěti dáseň, o hledací reflex a sací reflex. Komunikace je odkázána na neverbální způsoby. Od třetího týdne můžeme pozorovat vrozený výrazový (mimický) pohyb - úsměv. Mezi druhým a třetím měsícem života dítěte se již objevuje reakce úsměvem na úsměv. Dítě se následně hlasitě směje. V období 1-4 měsíců dítě zpočátku reaguje na zvuky tak, že přestane kňourat, zarazí se. Reaguje takto buď na lidský hlas nebo na zvuky chrastítka. Později hledá zdroj zvuku a otáčí hlavu jeho směrem, dívá se tam. O hlasových projevech v tomto období hovoříme jako o houkání nebo broukání. Když na něj někdo promlouvá nebo se usmívá, dítě brouká a vrní. Také dokáže vyluzovat jednotlivé samohlásky (a, e, u) a napodobuje zvuky, které dělají ostatní, jak píše Allen a Marotz (2005, s. 58). S tímto obdobím se prolínají začátky žvatlání. Hovoříme o pudovém žvatlání, vznikají tzv. prahlásky, prefonémy. Mezi měsícem dítě již reaguje správně na vlastní jméno a jednoduché pokyny, jako je papej nebo udělej pá-pá, reaguje různě na různé zvuky, jako je hukot vysavače, zvonění telefonu, štěkot psa. Také reaguje na tón hlasu druhých lidí, ze kterého poznává hněv, hravost nebo smutek. V druhé polovině prvního roku života (přibližně v šestém až osmém 8

9 měsíci) začíná období napodobujícího žvatlání. Dítě napodobuje některé neřečové zvuky (kýchání, mlaskání jazykem, pleskání rtů). Dítě začíná připodobňovat své vlastní zvuky, které při žvatlání produkuje, hláskám svého mateřského jazyka. Různými zvuky vyjadřuje emoce, jako je radost, spokojenost, hněv. Zapojuje se vědomá sluchová i zraková kontrola, všímá si i pohybů mluvidel nejbližších osob, matky. Dítě začíná napodobovat hlásky svého rodného jazyka. K napodobení hlásek je třeba mnoho pokusů, které nazýváme fyziologickou echolálií. Dítě zpravidla pak již umí vyslovit všechny samohlásky a některé souhlásky (b, p, t). Povídá si s hračkami. Opakuje za sebou stejné slabiky (ba, ba, ba).v tomto období dítě využívá modulačních faktorů řeči, své pocity a přání vyjadřuje napodobením melodie, výšky, síly, rytmu řeči (Klenková 2000, s. 39, Allen; Marotz 2005, s. 66). Mezi měsícem dítě vrtí hlavou na znamení ne. Některé děti dokáží přikývnout na znamení souhlasu. Dítě pokračuje v broukání a žvatlání. Někdy dítě křičí, aby upoutalo pozornost, pak poslouchá a nakonec se dá znovu do křiku. Brebentí jakoby ve větách a vydává zvuky a slabiky, které dohromady připomínají modulaci skutečné řeči. Dítě mává na rozloučenou a tleská. Říká již ma-ma a ta-ta. Napodobuje auto nebo například kašlání. Má rádo jednoduché písničky, na hudbu tancuje a zpívá. Na požádání provázené srozumitelným gestem dokáže podat dospělému hračku nebo jiný předmět (Allen; Marotz 2005, s. 75). Klenková (2000, s. 39) uvádí, že okolo desátého měsíce nastupuje stadium rozumění, porozumění řeči. Dítě ještě nechápe obsah slov, která slyší, ale slyšené zvuky asociuje s vjemem či představou konkrétní situace, která se často opakuje. Reakci dítěte vyvolává melodie řeči, velký význam má mimika a gestikulace mluvící osoby, vzájemné citové vztahy dítěte a jeho okolí. V tomto období je důležité dítěti poskytnout dostatek styku s ostatními lidmi a taktéž dodržování zásady názornosti - mluvit s dítětem jen o tom, co právě vidí. Dítě v tomto období vstoupilo na úroveň první signální soustavy - dosáhlo stadia rozumění řeči. Lechta (2003, s. 32) nazývá období do 1 roku obdobím pragmatizace. 1.3 Verbální fáze ontogeneze řeči Začátek vlastní řeči nastává kolem 1 roku věku dítěte. Objevuje se jednoslovná věta. Toto období se často nazývá vlastním vývojem řeči. Někdy též označováno jako stádium jednoslovných vět nebo stádium slovověty. Zapojují se prozodické faktory a nonverbální formy dorozumívání. Pasivní slovník bývá větší než aktivní. Lechta (1985 in 2002, s. 45) uvádí, že v tomto období jde převážně o osvojení si rozličných rovin mateřského jazyka: foneticko-fonologické, lexikální, gramatické, sémantické, pragmatické. 9

10 V období kolem 1 1,5 roku se objevují první slova, jednoslovné věty, nejčastěji to jsou podstatná jména nebo citoslovce vyjadřující pocity (brr) nebo imitující zvuky (bum). Totéž slovo má v závislosti na konkrétní situaci rozličný význam (přání, emoce, konstatování). Neverbální či preverbální komunikace ztrácí na významu. S rozvíjejícím se pohybem roste slovní zásoba. Na konci tohoto období zná dítě zpravidla již slov, jak uvádí Lechta (2002, s. 45). Dítě na požádání dá hračku do krabice a vyndá ji. Klenková (2000, s. 12) ve své knize použila dělení Příhody (1963), kdy toto období nazývá emocionálně volní, kdy dítě vyjadřuje svoje přání, city, prosby. Dále uvádí, že užívání prvních slov však neznamená zánik žvatlání, to ještě nějakou dobu přetrvává, hlavně před usínáním (Seeman 1955 in Klenková 2000, s. 40). I nadále ještě poměrně dlouho dítě využívá dorozumívání na předverbálně-neverbální úrovni (gesta, mimika, pláč apod.) (Klenková 2000, s. 40). Allen a Marotz (2005, s. 84) uvádějí, že řeč by měla být v tomto období (12 24 měsíců) srozumitelná ostatním z 25 až 50 %. V období kolem 1,5 2 let dítě pomocí řeči stále více poznává své okolí. Děti napodobují dospělé, i samy od sebe opakují slova, jakoby si s nimi hrály. Sumací dvou jednoslovných vět tvoří věty dvojslovné. Začíná tzv. první věk otázek (otázky typu Kdo je to? Co je to?), dítě dokáže reprodukovat dvojici nebo trojici čísel, umí ukázat na panence části těla, při artikulaci slov často vynechává poslední slabiky (Lechta 2002, s. 46). Děti označují různými výrazy nejprve konkrétní osoby a jevy svého okolí, následně přenášejí tato označení na jevy podobné, čímž dochází k jednoduchým asociacím. Proto psychologové nazvali toto období obdobím asociačně reprodukčním (Sovák 1972, s. 46). Asociace probíhá na úrovni první signální soustavy (např. dětské označení pi-pi, které se nejdříve vztahovalo pouze k určitému předmětu či zvířeti se postupně přeneslo i na jiné věci nebo zvířata). Kondáš (1983 in Klenková 2000, s. 12) toto období nazývá egocentrické období vývoje řeči. Lechta (2003, s. 32) nazývá dobu mezi rokem obdobím sémantizace. V období kolem 2 2,5 let dítě ovládá slov. Allen; Marotz (2005, s. 91) udávají počet slov ve dvou letech věku dítěte. Dítě rádo komunikuje a pomocí řeči se snaží dosáhnout určitých cílů. Začíná tvořit víceslovné věty. Začíná pozvolna časovat a skloňovat. Vrcholí účinek tzv. genotypického faktoru pro osvojování řeči a začíná tzv. gramatizace řeči (Lechta 2002, s. 46), i když období gramatizace řeči nastává dle Lechty (2003, s. 32) až mezi 3. a 4. rokem věku dítěte. Dítě si začíná mimo podstatná jména a slovesa osvojovat další slovní druhy, věty pozvolna přestávají být dysgramatické, koncem tohoto období dítě tvoří i víceslovné věty. Jak dále uvádí Lechta (2002, s. 47), dítě již vnímá 10

11 distinktivní znaky některých fonémů z hlediska znělosti (B P), způsobu artikulace (K O) a místa artikulace (F G). Myšlení začíná být verbální a řeč intelektuální. V období kolem 2,5 3 let o sobě dítě často hovoří ve třetí osobě, i když už zná své jméno. Objevuje se frustrace z nepovedené řeči. Dítě je schopné pojmenovat předměty denní potřeby. Objevuje se zde přesný transfer gramatických jevů (Lechta 2002, s. 47). Dítě umí pojmenovat časové výrazy den noc. Jak píše Klenková (2000, s. 40), mezi druhým a třetím rokem dochází k prudkému rozvoji komunikační řeči. Pomocí řeči se dítě učí dosahovat drobné cíle, vidí, že pomocí řeči může usměrňovat dospělé, což se dítěti líbí a snaží se s dospělými komunikovat stále častěji. Kondáš (in Klenková 2000, s. 13) období mezi rokem nazývá stádium rozvoje komunikační řeči. Lechta (2003, s. 32) označuje etapu vývoje řeči mezi 2. a 3. rokem jako období lexémizace. Období kolem 3 3,5 let je charakteristické schopností pojmenovat sebe, sourozence, kamaráda. Dítě ovládá přibližně slov. Vyskytuje se tzv. druhý věk otázek. Po 3. roce dochází k přechodu z prvosignální na druhosignální úroveň. Slova, která byla spojena s konkrétními jevy, se pomocí abstrakce stávají obecnými pojmy. Dítě dokáže pochopit svoji roli komunikačního partnera a reagovat v ní specificky podle konkrétní situace. Toto období bývá rizikové pro vznik koktavosti. Dle Sováka (1972) se nazývá stádiem logických pojmů. Období kolem 3,5 4 let již dítě krátké básničky říká zpaměti, roste jeho slovní zásoba. Na přelomu 3. a 4. roku vyjadřuje dítě myšlenky většinou s dostatečnou obsahovou i formální přesností. Kolem 4. roku by se v řeči neměly vyskytovat markantnější dysgramatismy. Toto období se dle Lechty (2003, s. 32) nazývá obdobím gramatizace (srov. výše). Následuje období, které se týká kvantitativní stránky osvojování nových slov, prohlubování a zpřesňování obsahu slov a gramatických forem, rozšiřování slovní zásoby. Tato etapa pokračuje až do dospělosti člověka. Dle Sováka (1978 in Klenková 2000, s. 13) a Lechty (2003, s. 32) je toto období nazýváno jako intelektualizace řeči. 11

12 1.4 Jazykové roviny v ontogenezi řeči Při charakteristice ontogeneze dětské řeči můžeme vycházet také z vývoje jazykových rovin. Rozeznáváme čtyři jazykové roviny. V ontogenezi řeči se jednotlivé roviny vzájemně prolínají. Jsou to: morfologicko-syntaktická, lexikálně-sémantická, foneticko-fonologická; pragmatická. Rovina morfologicko-syntaktická gramatická rovina Jak uvádí Klenková (2000, s. 13), Lechta považuje tuto rovinu řeči za velice důležitou, protože odráží celkovou úroveň duševního vývoje dítěte. Zkoumáme ji až v době, kdy začíná vlastní vývoj řeči dítěte, to znamená okolo 1. roku věku dítěte. Odráží celkovou úroveň psychického vývoje dítěte. První slova plní funkci vět a jsou neohebná. Často vznikají opakováním slabik. Podstatná jména jsou většinou v 1. pádě, slovesa v infinitivu nebo ve 3. osobě, případně v rozkazovacím způsobu. Projevy složené z izolovaných slov trvají asi do 1,5 2 let věku dítěte. Potom sumací dvou jednoslovných vět vznikají věty dvojslovné. Mezi 2. a 3. rokem začíná dítě skloňovat a časovat a po třetím roce užívá jednotné a množné číslo. U sloves si dítě nejdříve osvojuje přítomný čas a potom čas minulý. Po 3. roce si osvojuje i podmiňovací a budoucí čas. Děti začínají používat první osobu. Ze slovních druhů začínají děti nejdříve používat podstatná jména, následují tzv. onomatopoická citoslovce, tj. zvukomalebná citoslovce pi-pi, bú, mé, bác, jak uvádí Klenková (2000, s. 13). Gramatický systém v tomto období Lechta (1995, s. 92) nazývá pivotová gramatika, v rámci níž jsou slovní druhy v pevné vazbě, např. mama pá-pá, tata pá-pá, bába pá-pá (slovo pá-pá je slovo - pivot). Následují slovesa. Mezi 2. a 3. rokem užívá stále více přídavná jména a postupně i osobní zájmena. Nejpozději se objevují číslovky, předložky a spojky. Kolem 4. roku dítě většinou používá všechny slovní druhy. Pro slovosled je dlouho typické, že informace, která má pro dítě největší význam, stojí ve větě na prvním místě. Mezi rokem se objevuje tvorba souvětí, nejdříve slučovacích, později dalších druhů. Dítě se učí správné tvary analogicky, nebere v úvahu výjimky - transfer. Do 4 let mluvíme o 12

13 fyziologickém dysgramatismu. Pokud výrazné nedostatky přetrvávají, jedná se o poruchu vývoje řeči. Rovina lexikálně-sémantická lexikální rovina Jak uvádí Klenková (2000, s. 14), asi kolem měsíce se objevuje rozvoj pasivní slovní zásoby. Kolem 12. měsíce se objevují první slova. Řeč stále silně spojena s pohledy, gesty, mimikou i pohyby celého těla. Postupným rozšiřováním slovní zásoby získává verbální komunikace převahu. Dítě chápe první slova všeobecně, jedná se o tzv. hypergeneralizace (např. pi-pi je všechno co má peří a křídla). Jakmile dítě ovládá více slov, pozorujeme opačnou tendenci hyperdiferenciaci - pokládá slova za názvy jen jedné jediné věci (např. maminka je jen označení pro jeho maminku). Vyskytují se dětské neologismy. Vznikají analogicky nebo spojením slovních kombinací. V ontogenezi dětské řeči se rozlišují dvě období otázek: první období otázek kolem 1,5 roku, jde o otázky typu Co je to? případně Kdo je to? ; druhé období otázek kolem 3,5 roku, typickými otázkami jsou Proč? případně Kdy?. (srov. výše). Průměrný počet slov ovládaných v určitém věku je uveden v tabulce (údaje se u různých autorů částečně liší). Tab. 1 Průměrný počet slov v určitém věku (Klenková 2000, s. 15) Věk Průměrný počet slov 1 rok 5 7 1,5 70 2, , , , , , ,

14 Rovina foneticko-fonologická zvuková rovina Rozvoji této jazykové roviny věnovali mnozí odborníci ve svých pracích největší pozornost. Důležitým momentem pro fonetickou oblast je přechod od pudového žvatlání k žvatlání napodobivému. To nastává kolem 8. měsíce. Toto období je spojováno se začátkem výslovnosti mateřského jazyka, neboť do té doby produkované zvuky nelze považovat za hlásky mateřského jazyka, jak uvádí Lechta ve svých četných publikacích. Výzkumy se rozchází v názorech, jaké je pořadí vyslovovaných hlásek dítětem. Mnoho autorů se přiklání k názoru, že vývoj výslovnosti se řídí pravidlem tzv. nejmenší fyziologické námahy. Znamená to, že dítě napřed vytváří méně náročné hlásky, potom až ty náročnější. Pro logopeda je důležité znát pořadí fixace jednotlivých hlásek, neboť podle tohoto pořadí postupuje při reedukaci výslovnosti. Nejdříve se fixují (srov. Klenková 2000, s. 15): samohlásky; hlásky závěrové p, b, m, tdn, ť, ď, ň, k, g; úžinové jednoduché f, v, s, z, š, ž, j, ch; polozávěrové c,č; úžinové se zvláštním způsobem tvoření l, r, ř. Vývoj výslovnosti začíná relativně brzy po narození, ukončen může být asi v pěti letech dítěte, ale může trvat také do pátého až sedmého roku života dítěte. Vývoj výslovnosti ovlivňuje více příčin, je to jednak obratnost mluvních orgánů, jednak vyzrálost fonematického sluchu, taktéž zde hrají roli společenské faktory, jako je společenské prostředí dítěte, mluvní vzor a množství stimulů řečových i psychických, které mu prostředí poskytuje. Úroveň intelektu je také jedním z činitelů, který může mít vliv na úroveň výslovnosti. Moderní logopedie doporučuje v případě obtíží terapeutický zásah mezi rokem, aby byla výslovnost dítěte při nástupu do školy již v pořádku. Rovina pragmatická Termín se objevuje od 90. let. Zavedl ho Lechta, který uvádí, že jde o rovinu sociální aplikace, sociálního uplatnění komunikačních schopností, do popředí vstupují sociální a psychologické aspekty komunikace (1990, s. 19 in Klenková 2000, s. 15). Jde vlastně o praktické užívání řečových dovedností. Jak uvádí Klenková (2000, s. 15), dvou až tříleté dítě dokáže pochopit svoji roli komunikačního partnera, reagovat v ní dle dané situace. Po 3. roce je u něj patrná snaha komunikovat a navazovat rozhovor s dospělými ze svého okolí. Postupem času je komunikace stále přiměřenější dané situaci - souvisí s intelektualizací řeči. 14

15 1.5 Vliv sociálního prostředí a interakce mezi matkou a dítětem na ontogenezi dětské řeči Interakce mezi matkou a dítětem hraje v rozvoji komunikačních schopností dítěte důležitou roli, jak již bylo zmíněno výše. Jak uvádí Antušeková (1995 in Klenková 2000, s. 16) nebo Lechta 2002, s. 27), prostředí, ve kterém dítě žije, na něj působí vnějšími faktory. Vždy je nutný správný řečový vzor. Existují i faktory vnitřní, jimiž je zdravý vývoj analyzátorů, vrozené předpoklady, vývoj intelektu a celkový fyzický a duševní vývoj. Prostředkem socializace je sociální učení, tj. učení, k němuž dochází v rámci mezilidské interakce, jak uvádí Vágnerová (2000, s. 56). Jak uvádějí Langmaier a Krejčířová (1998, s. 42), byla provedena celá řada longitudinálních studií, které se snažily zachytit vztahy různých charakteristik časné dyadické interakce matky s dítětem k budoucímu vývoji s dítětem. Z těchto studií bylo možno vyslovit některé závěry: Pro další vývoj dítěte není až tak důležitá intenzita vzájemné interakce, ale jejich kvalita. Známkou této kvalitní interakce je vyladěnost v čase, tj. kontingentní reaktivita matky okamžitá reakce matky na projevy dítěte. Autoři toto tvrzení podpořili dalšími výzkumy (Ainsworthová, Grossmann). Péče dále musí být konzistentní veškeré interakce si zachovávají svůj stabilní styl. Dále je důležitá synchronizace celých interakčních řetězců a emoční vyladění. V prvním roce života dítěte nejde z jeho strany o komunikaci verbální. Novorozenec reaguje především na somatosenzorickou stimulaci, má potřebu taktilních a vestibulárních stimulací, potřebu pohybu, potřebu zrakové a sluchové stimulace lidskou tváří a hlasem. Ve dvou týdnech se zdá, že dítě je schopné napodobovat dospělého, který otevírá ústa a vyplazuje jazyk. Ve věku tří týdnů se novorozenec rozdílně chová za přítomnosti nějakého předmětu nebo matky - mnohem častěji se směje tvarům podobným obličeji než tvarům geometrickým, je schopen odlišit obličej a hlas matky od jiných a pohybovat se v rytmu matčina hlasu. Na začátku novorozenec samozřejmě ještě není schopen udržet delší oční kontakt, ale pohybuje-li se matka v prvních dvou týdnech co nejčastěji v zorném poli dítěte a udržuje-li Obr. 1: Interakce mezi matkou a dítětem 15

16 optimální vzdálenost cm, po dosažení očního kontaktu s dítětem ukazuje jakýsi způsob chování při pozdravu, tzn. pohybuje hlavou, zvedá obočí a volá na dítě jménem, dítě se poté většinou usměje. Za důležité je také považováno kojení a stimulační aktivity při něm. K takovým stimulačním aktivitám patří hlazení, šimrání, pohoupání na rukou, líbání, dotýkání úst, napodobování zvuku sání. Již toto se dá považovat za komunikaci (Klenková 2000, s. 20). Jak píše Vágnerová (2000, s. 42), učení novorozence je aktivizováno především v rámci sociální interakce. Matka představuje pro novorozence významný objekt. Potom nastupuje další, velmi důležité období pro matku i dítě. Důležité jsou první tři měsíce. Probíhají různé interakční hry mezi matkou a dítětem (někteří autoři hovoří o fázích příklonu a odklonu). Pokud dítě v tomto období nenachází adekvátní odezvu, můžeme hovořit o první frustraci dítěte (Klenková 2000, s. 21). V této rané vývojové fázi je kojenec aktivním účastníkem interakce s matkou, ale nesmí na ně působit žádné rušivé zásahy zvenčí. V málo podnětném prostředí (např. kojenecký ústav, dlouhodobá hospitalizace atd.) musí dítě nevyhnutelně zažívat opakované frustrace ve svém úsilí o komunikaci. Protože návyky v útlém věku vznikají velice snadno, dítě se velice rychle naučí neučit se, neusilovat o kontakt s dospělými, nevyhledávat oční kontakt, nevydávat zvuky, dítě se vzdává komunikace, která není opětována. Rozvoj řeči v tomto období je závislý na stimulaci. Objevuje se zde mechanismus matka zrcadlo, kdy matka napodobuje projev dítěte, a zprostředkuje mu tak velmi specifickou zpětnou vazbu. Dítě se za těchto okolností učí snáze, jak uvádí Vágnerová (2000, s. 55). Řeč dospělého k malému dítěti má své specifické znaky. Vágnerová tvrdí (2000, s. 56), že jde o vrozený mechanismus. Tímto tématem se zabýval například i Matějček (1994 in Vágnerová 2000, s. 56). Spokojené, vhodně stimulované dítě dokáže procvičovat svoji zásobu zvuků v dlouhých monolozích, při nichž nejrůzněji pohybuje ústy, špulí ústa, vydává zvuky patrové, hrdelní, kloktavé, zpěvavé s bohatou modulací, s častým prskáním. U dětí nedostatečně stimulovaných jsou tyto monology krátkodobé, monotónní. Vývoj řečových projevů dítěte také úzce souvisí s emocemi. Jsou individuální rozdíly v emocionálních projevech jednotlivých dětí. Nespokojené, ve svých vitálních potřebách nenasycené dítě není motivováno k aktivitě, tedy ani k zvukovým projevům, k broukání, žvatlání atd., pozorujeme u něj negativní emoce, křik, pláč, nebo monotónní kývavé pohyby a monotónní houkavé zvuky (Klenková 2000, s. 22). Okolí dítěte nesmí opomenout na vysílané signály reagovat. Neposkytne-li matka nebo nejbližší okolí dítěti na jeho chování odpověď, přestane se o tuto aktivitu postupně zajímat, neprožije a nepocítí, že může svým jednáním a později řečí něčeho dosáhnout, nezíská pro něho učení se těmto projevům význam (Klenková 2000, s. 22). 16

17 Langmaier a Krejčířová (1998, s. 60) uvádějí dle výzkumů Reného Spitze, že dítě v prvém roce života projde třemi kvalitativně odlišnými stádii: Preobjektální stádium 0 3 měsíce nevyskytují se žádné trvalejší vztahy. Stádium předběžného objektu 3 6 (8) měsíců objevuje se úsměv dítěte, a to na jakýkoliv obličej. Je to důkazem vztahu k lidské tváři, otvírá se tak cesta smysluplné komunikace. Stádium objektu 6 8 měsíců dítě rozlišuje známou a cizí tvář, objevuje se úzkost v odloučení od známé osoby ( úzkost osmého měsíce ). Od této doby zaujímá matka (nebo pečující osoba) v citovém životě dítěte jedinečné místo. Pokud dojde k přerušení tohoto vztahu, dochází dle Spitze k tzv. anaklitické depresi (deprese na základě ztráty pouta k osobě, která doposud uspokojovala potřeby dítěte (anaklíno je z řeckého nakláním se, opírám se o někoho). Mezi další osoby zabývající se studiem utváření specifického vztahu dítěte k matce studovala Margareta Mahlerová (1975 in Langmaier a Krejčířová 1998, s. 63, in Vágnerová 2000, s. 58). Dítě dle ní prochází řadou stádií: Období normálního autismu 0-1 měsíc dítě hlavně spí a uspokojuje své potřeby. Normální symbióza 2 4 měsíce dítě s matkou tvoří jeden omnipotentní systém, ohraničený od okolního světa. Dítě neodlišuje sebe od matky, začíná ale odlišovat okolí. Fáze separace individualizace 4 měsíce 3 roky dělí se na další subfáze, které zde již nebudu uvádět (více viz Langmaier; Krejčířová 1998, s. 64). Emoční vývoj a socializaci v batolecím období zkoumali například Robertson a Bowly (1952, 1957 in Langmaier; Krejčířová 1998, s. 78). Popsali separační reakce dětí starých měsíců, které byly poprvé ve svém životě odloučeny od svých matek a umístěny v nemocnici. Zjistili tři fáze: Fáze protestu dítě doufá, že křikem matku přivolá, protože takto to zatím fungovalo. Fáze zoufalství dítě ztrácí naději, křičí méně, odmítá kontakt i hračky. Fáze odpoutání od matky dítě potlačí své city k matce a je schopno se připoutat k jinému dospělému. Jinak ztrácí svůj vztah k lidem a připoutá se k věcem. 17

18 Obr. 2: Interakce mezi sourozenci Považuji ještě za nutné zmínit roli otců a sourozenců, protože i ti patří do sociálního prostředí dítěte a mají vliv na jeho rozvoj. Otci není dána ve vztahu k malému dítěti žádná specifická role ani biologicky, ani sociálně, jak uvádí Vágnerová (2000, s. 98). Pokud se ale otec zapojuje a dítěti se věnuje, vytváří se zde podobná vazba jako v případě matky. Tento vztah může být zdrojem stimulace, která je v tomto období tak důležitá, ale i zdrojem jistoty a bezpečí. Co se týče vztahu se sourozenci, nejde pouze o frekvenci kontaktu, ale i kvalitu. Jak uvádí Vágnerová (2000, s. 99), sourozenci mohou být alternativním zdrojem sociální stimulace (viz obr. 2). Tato kapitola je věnována ontogenezi dětské řeči se zaměřením na jednotlivé vývojové fáze, tedy jak na fázi preverbální, tak i verbální. Mnoho autorů dělí jednotlivá stádia ontogeneze řeči různě, proto tato kapitola přináší pohled více autorů. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé řečové roviny a nakonec je pozornost věnována důležitosti rozvoje komunikační interakce mezi matkou a dítětem od nejranějších vývojových stadií. 18

19 2 PSYCHMOTORICKÝ VÝVOJ DÍTĚTE 2.1 Obecná východiska psychomotorického vývoje dítěte Psychomotorický vývoj dítěte má svoje vývojové etapy, které následují za sebou v určité posloupnosti. Jak se shodují mnozí autoři, přechody mezi jednotlivými etapami nelze přesně ohraničit, neboť jednotlivé vlastnosti se nevyvíjejí stejným tempem. Každá následující etapa se připravuje v předchozím období vlivem životních podmínek, vlastní aktivity dítěte a výchovného působení na ně. Musíme také zvážit existující individuální předpoklady dítěte a možnosti jeho dalšího vývoje. Dochází k situacím, kdy se střídají kratší časové úseky, charakteristické větším množstvím vývojových změn, s úseky delšími, kde jsou vývojové změny méně patrny. To mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti (více viz kapitola 3). Považuji za důležité definovat, co je to vlastně růst a vývoj dítěte. Růst je kvantitativní přibývání tělesné hmotnosti organismu jako celku nebo jeho jednotlivých částí. Vývoj znamená kvalitativní změny spojené s dozráváním a diferenciací tkání jednotlivých systémů s následným rozvojem jejich činnosti. Oba tyto procesy jsou navzájem úzce spojeny, prolínají se a vzájemně se podmiňují. Růst ani vývoj nejsou v průběhu dětství rovnoměrné ani co se týče celého organismu, ani jednotlivých orgánů. Dítě není "zmenšeninou" dospělého, přičemž rozdíly jsou největší u novorozence: např. relativně velká hlavička (u novorozence je poměr hlavy k tělu 1:4, u dospělého 1:8), kratší končetiny s méně vyvinutým svalstvem, nezralost řady orgánů a tím i jejich funkcí. Rozdíly se postupně vyrovnávají až do puberty. Ale ani vývoj jednotlivých orgánů neprobíhá souběžně. Relativně nejrychleji se vyvíjí mozek, nejpomaleji pohlavní orgány. Nejintenzivnější růst a vývoj jedince probíhá v nitroděložním období a v prvních měsících života. Pro hodnocení růstu a vývoje jednotlivých dětí se používá srovnání s normou podle věku a pohlaví dítěte. Vzhledem k tomu, že dochází k tzv. sekulární akceleraci (tj. že se v posledních letech v průmyslově vyspělých zemích pozoruje zvýšení průměrné výšky i hmotnosti dětí a dřívější nástup puberty), je třeba tyto normy pravidelně obnovovat (poznámky z přednášek ze studia). V práci předkládám stručný přehled psychomotorického vývoje dítěte od období prenatálního až po období předškolního věku. 19

20 2.2 Vývoj v prenatálním a novorozeneckém období Základy psychického vývoje člověka musíme hledat jistě už v období intrauterinního života plodu, jak uvádějí Langmaier a Krejčířová (1998, s. 21). Prenatální vývoj trvá 9 měsíců kalendářních, tj. 266 dní. Jde především o biologický vývoj, ale objevují se již i jednoduché psychické reakce, plod s matkou komunikuje a dovede se chovat různě při různém působení. Pro rozvoj plodu je velice důležité spojení s mateřským organismem. V tomto období jsou již pozorovatelné základy motoriky mluvních orgánů. Plod již v 5. měsíci vyšpuluje rty a začíná provádět exspirační pohyby, objevují se i polykací pohyby (Příhoda 1963 in Lechta 2002, s. 19). Novorozenecké období začíná porodem, lidský plod se rodí v týdnu těhotenství. Má průměrnou porodní hmotnost g a měří v průměru 50 cm (Vágnerová 2000, s. 39). Novorozenecké období trvá od narození do 28. dne, užší novorozenecké období do konce 7. dne života. Právě v novorozeneckém období se rozhoduje o adaptaci na život: začíná dýchání, přestavba krevního oběhu, vzniká potřeba udržet si tělesnou teplotu, objevují se funkce trávicí a exkreční. Vývoj CNS není ještě dokončen, nervové dráhy se postupně myelinizují. Je to tedy nejrizikovější období lidského života, s největší úmrtností. Důležitými parametry pro hodnocení zralosti novorozence jsou jeho hmotnost a délka. Novorozenci s nízkou porodní hmotností váží méně než 2 500g a měří cm. Pro výživu zdravého novorozence je optimální kojení podle chuti dítěte. Nemůže-li matka kojit, nebo má-li mléka opravdu málo, je nutné přikrmování nebo umělá výživa (poznámky z přednášek ze studia). Motorika v tomto období je reflexní a obranná. V tomto období se objevuje celá řada reflexů a vrozených způsobů chování a schopností učení (Vágnerová 2000, s. 42). Prvním takovým reflexem je křik - jako reakce organismu na změnu prostředí. Dalšími vrozenými reflexy jsou sací, polykací, vyměšovací, úchopový, polohový, hledací, obranný, orientační (viz obr. 3). Jak uvádí Klenková (2000, s. 32), novorozenec odvrací hlavu od silného podnětu asi po prvním týdnu života, po třech týdnech může sledovat světelný zdroj očima, ke konci čtvrtého týdne již dítě reaguje na příjemný zvuk uklidněním. Kolem druhého až třetího týdne se objevuje úsměv jako vrozený výrazový pohyb, který je později vystřídán úsměvem na podnět. Novorozenec se snaží zasunout palec do úst - pokus o cílený pohyb. 20

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC

PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC PRVNÍ ROK ŽIVOTA NOVOROZENEC KOJENEC Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Název materiálu: Kojenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Kojenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Mgr. Barbora Ilgnerová podzim 2015 SV4BP_ZSP5 Základy speciální pedagogiky 5 surdopedie

Mgr. Barbora Ilgnerová podzim 2015 SV4BP_ZSP5 Základy speciální pedagogiky 5 surdopedie Ontogenetický vývoj řeči: 1. preverbální období 4 ŘEČ JEDINCŮ SE SP Ontogeneze mluvené řeči, stádia vývoje řeči u jedinců se SP, jazykové roviny, modulační faktory již v intrauterinním životě dítěte 1.

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka Hygiena a školní zdravotnictví Ontogeneze člověka věk Oplození 0 Prenatální období (celková délka v průměru 280 dní, 40 týdnů, 10 lunárních měsíců Embryonální období Fetální období Začátek 2. týdne konec

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj Mgr, Klepáčková Lenka

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj Mgr, Klepáčková Lenka Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj

Více

Kojenecké, batolecí a předškolní období

Kojenecké, batolecí a předškolní období Kojenecké, batolecí a předškolní období Kojenecké období-první rok života (cca 1,5-12 měsíců) V tomto období je vývojovým milníkem 9. měsíc. Dítě leze, chodí s oporou kolem ohrádky. Uchopí i drobný předmět

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Proč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte?

Proč je pro logopeda/logopedku tolik důležité sledovat vývoj motoriky v prvních fázích života dítěte? vývojové stupně v prvním roce života Prof. Václav Vojta uvádí rozčlenění prvního roku života na 5 základních období: 1. holokinetické stadium 2. přechod z holokineze do začátku cílené motoriky 3. příprava

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora 1 Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora Charakteristika

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.11.17 Od narození do smrti - pro jednotlivá období charakteristické změny - proměna biologická tělesný růst, vývoj - psychická duševní vývoj, učení - společenská vliv prostředí a rodiny - novorozenecké

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ANAMNESTICKÝ DOTAZNÍK

ANAMNESTICKÝ DOTAZNÍK Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o Jivenská 7, Praha 4, 140 00 E-mail: spcvadyreci@seznam.cz tel/fax: 222 51 82

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Obsah 1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU 2. CÍLE PROJEKTU 3. METODY A

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně

Více

Zdravý vývoj dítěte aneb cesta k prvním krůčkům. MUDr.Lenka Tománková

Zdravý vývoj dítěte aneb cesta k prvním krůčkům. MUDr.Lenka Tománková Zdravý vývoj dítěte aneb cesta k prvním krůčkům MUDr.Lenka Tománková Psychomotorický vývoj první rok života rok nejbouřlivějších změn psychický a pohybový vývoj spolu v nejranějším věku velice úzce souvisejí,

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8 května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost- sociálně výchovná

Více

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky Učební osnovy Ruský jazyk PŘEDMĚT: Ruský jazyk Ročník: 7. třída 1 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně 1p je seznámen se zvukovou

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Úvodem Ontogeneze v psychologii 2 Psychologie nemocných

Úvodem Ontogeneze v psychologii 2 Psychologie nemocných Obsah Úvodem... 9 1 Ontogeneze v psychologii... 11 Obecné zákonitosti psychického vývoje... 11 Vliv dědičnosti a prostředí... 11 Obecné zákonitosti vývoje... 12 Zrání a učení... 13 Přehled jednotlivých

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala : PhDr.

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

Předmět studia vývojové psychologie, novorozenecké období. Materiál pro vnitřní potřebu, nešířit, neobsahuje citace OVP 12.11.2015

Předmět studia vývojové psychologie, novorozenecké období. Materiál pro vnitřní potřebu, nešířit, neobsahuje citace OVP 12.11.2015 Předmět studia vývojové psychologie, novorozenecké období Materiál pro vnitřní potřebu, nešířit, neobsahuje citace OVP 12.11.2015 Vývojová psychologie-předmět studia V širším pojetí je předmětem studia

Více

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE

JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE JAZYKOVÝ LOGO SCREENING A NÁSLEDNÁ JAZYKOVÁ LOGO REEDUKACE Řeč a správné vyjadřování, je vizitkou každého člověka. Každý rok roste počet dětí v mateřských školách, u kterých je přítomná narušená komunikační

Více

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) Charakteristika předmětu Výuka tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je nejdůležitější probouzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření kladného

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE

Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře Vzdělávací oblast: ---------------------- Vzdělávací obor: --------------------- Vyučovací předmět: Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika

Více

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Základní pohyby LOKOMOCE = pohyb člověka ve smyslu změny místa = pohyb v prostoru pomocí svalové činnosti Lokomoční

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 1.

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 1. Ročník: 1. ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně - zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal - rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

TĚHOTENSTVÍ IV. (vývoj plodu v jednotlivých měsících)

TĚHOTENSTVÍ IV. (vývoj plodu v jednotlivých měsících) TĚHOTENSTVÍ IV. (vývoj plodu v jednotlivých měsících) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Jitka Fuchsová Vývoj plodu jednotlivé

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bakalářská práce UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGO GICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Bakalářská práce Jitka Jabůrková Specifika orientačního vyšetření sluchu u dětí v Mateřské škole speciální Olomouc

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 2. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

5.4.1 Zdravotní a Rehabilitační tělesná výchova

5.4.1 Zdravotní a Rehabilitační tělesná výchova Příloha č. 2 RVP pro obor vzdělávání základní škola speciální 2. díl Obsah: 5 Učební osnovy 5.1 Člověk a komunikace 5.1.1 Rozumová výchova 5.1.2 Řečová výchova 5.2. Člověk a jeho svět 5.2.1 Smyslová výchova

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ PODSTATA OSOBNOSTI SOCIALIZACE = proces postupného začleňování

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Na co dávat pozor a jak si s miminkem hrát", aby dobře prospívalo

Na co dávat pozor a jak si s miminkem hrát, aby dobře prospívalo Na co dávat pozor a jak si s miminkem hrát", aby dobře prospívalo V období 2. a 3. měsíce dochází k výrazným změnám ve vývoji chování dítěte. Zatímco v 1. měsíci dítě bdělo jen velmi krátkou dobu, ve 2.

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ŠVP Školní očekávané výstupy. - rozumí jednoduchým sdělením učitele k danému tématu - reaguje na pokyny učitele

ŠVP Školní očekávané výstupy. - rozumí jednoduchým sdělením učitele k danému tématu - reaguje na pokyny učitele Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo POSLECH S POROZUMĚNÍM DCJ-9-1-01 DCJ-9-1-02 DCJ-9-1-03 DCJ-9-2-01 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu

Více

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání

Více

O b s a h : Úvod. Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky. Maturitní témata povinné profilové zkoušky

O b s a h : Úvod. Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky. Maturitní témata povinné profilové zkoušky O b s a h : Úvod Struktura a obsah profilové části maturitní zkoušky Maturitní témata povinné profilové zkoušky Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky Úvod Studijní obor SOCIÁLNÍ ČINNOST připravuje

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více