Číslo materiálu VY_32_INOVACE_CTE_2.MA_17_Klopné obvody RS, JK, D, T. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Číslo materiálu VY_32_INOVACE_CTE_2.MA_17_Klopné obvody RS, JK, D, T. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing."

Petra Říhová
před 7 lety
Počet zobrazení:

Číslo projeku CZ..7/.5./34.58 Číslo maeriálu VY_32_INOVACE_CTE_2.MA_7_Klopé obvody RS, JK, D, T. Název školy Auor Temaická oblas Ročík Sředí odborá škola a Sředí odboré učilišě, Dubo Ig.

1 Číslo projeku CZ..7/.5./34.58 Číslo maeriálu VY_32_INOVACE_CTE_2.MA_7_Klopé obvody RS, JK, D, T. Název školy Auor Temaická oblas Ročík Sředí odborá škola a Sředí odboré učilišě, Dubo Ig. Miroslav Krýdl ČÍSLICOVÁ TECHNIKA druhý Daum vorby Srpe 22 Aoace Temaický celek je zaměře a problemaiku základů číslicové echiky. Prezeace je určea žákům 2.ročíku, slouží jako doplěk učiva. Pokud eí uvedeo jiak, použiý maeriál je z vlasích zdrojů auora

2 Klopé obvody RS, JK, D, T

3 Bisabilí klopý obvod

4 Pricip bisabilího klopého obvodu SS 2 SS 2 Obr. I I 2 pracuje ve dvou sabilích savech, keré jsou vyjádřey biárí hodoou O (L) ebo (H). Sav, ve kerém se klopý obvod achází se objeví a výsupech a 2. Defiice sabilího savu: obvod se achází ve sabilím savu ( L ebo H ) ekoečě dlouhou dobu, ebo při malých změách se do ohoo savu vrací. Pro bisabilí klopý obvod plaí, že k překlopeí do jiého sabilího savu musí dojí vějším řízeím. Vější řízeí je a vsupech I a I 2. Pro echické využií BKO je jede vsup pro asaveí (Se) klopého obvodu => S a druhý vsup je využi pro mazáí iformace BKO (Rese) => R

5 Základí zapojeí bisabilího klopého obvodu, kerý je voře diskréími součáskami. Obr. 2

6 Čios bisabilího klopého obvodu Obr. 3 U BKO se předpokládá symerické zapojeí, j. razisory T a T2, rezisory R a R2, rezisory R3 a R4, rezisory R5 a R6 mají sejou hodou. Čios: Po připojeí apájecího apěí asae. sabilí sav (apř. T oevře, T2 zavře) Jeli T oevře eče jím kolekorový proud I C => U R2 = velký, U CE(T) = malé => kolekor T je záporý, což podpoří zavřeí razisoru T2. Jeli T2 zavře eče jím zbykový kolekorový proud I C2 => U R = miimálí, U CE(T2) = velké => kolekor T je kladý, což podpoří oevřeí razisoru T. K překlopeí do druhého sabilího savu ( T zavře, T2 oevře) musí dojí vějším spoušěcím impulsem ak, aby se razisor T2 oevřel (kladý spoušť. Impuls) ebo T zavřel (záporý spoušť. Impuls).

7 Překlopeí bisabilího klopého obvodu do druhého sabilího savu Obr. 4 Sav pře příchodem překlápěcího impulsu: T = oevře; T2 = zavře Variaa a) Na bázi T2 se přivede kladý impuls, což způsobí oevřeí razisoru T2. Jeli T2 oevře eče jím kolekorový proud I C2 => U R = velký, U CE(T2) = malé => kolekor T2 je záporý, což podpoří zavřeí razisoru T. Jeli T zavře eče jím zbykový kolekorový proud I C => U R2 = miimálí, U CE(T) = velké => kolekor T2 je kladý, což podpoří oevřeí razisoru T2. K překlopeí do prvího sabilího savu ( T oevře, T2 zavře) musí dojí vějším spoušěcím impulsem ak, aby se razisor T2 zavřel (záporý spoušť. Impuls) ebo T oevřel (kladý spoušť. Impuls).

8 Překlopeí bisabilího klopého obvodu do druhého sabilího savu Obr. 5 Sav pře příchodem překlápěcího impulsu: T = oevře; T2 = zavře Variaa b) Na bázi T se přivede záporý impuls, což způsobí zavřeí razisoru T. Jeli T zavře eče jím zbykový kolekorový proud I C => U R2 = miimálí, U CE(T) = velké => kolekor T2 je kladý, což podpoří oevřeí razisoru T2. Jeli T2 oevře eče jím kolekorový proud I C2 => U R = velký, U CE(T2) = malé => kolekor T2 je záporý, což podpoří zavřeí razisoru T. K překlopeí do prvího sabilího savu ( T oevře, T2 zavře) musí dojí vějším spoušěcím impulsem ak, aby se razisor T2 zavřel (záporý spoušť. Impuls) ebo T oevřel (kladý spoušť. Impuls).

9 Pravdivosí abulka bisabilího klopého obvodu BKO S R S= S= R= R= Obr. 7 Obr. 6 S= S= R= R= i S R i i T=Oevře;T2=Zavře ebo T=Zavře;T2=Oevře T=Oevře(Uce=Mi=>=); T2=Zavře(Uce=Max=>o=) 2 T=Zavře(Uce=Max=>=); T2=Oevře(Uce=Mi=>o=) 3 Zakázaý sav (oba razisory se oevírají => elze urči kerý se oevře dříve => hazardí sav) Tab.

10 Fukce bisabilího klopého obvodu SS 2 SS 2 I I 2 Obr. 8 Po připojeí apájeí a jsouli epřipojey vsupy I a I 2 asae viří sav klopého obvodu. a) = ; 2 = b) = ; 2 = Pokud eí vější řízeí servává obvod v omo savu ekoečě dlouhou dobu. Vější řízeí (překlopeí) BKO.

11 S R klopý obvod

12 S R SR SR klopý obvod Obr. 9 Obvod může zaujíma kerýkoliv ze svých dvou viřích savů. Je o dvouvsupový klopý obvod, jeho vsupy jsou ozačey S (Se asaveí) a R (Rese Nulováí) Neíli přivede a vsupy S a R žádý sigál, obvod zaujme jede z možých viřích savů. Na výsupu je buď hodoa ebo v případě druhého viřího savu. Při příchodu sigálu a vsup S překlopí obvod do savu, j. = Sigál a vsupu R překlopí obvod do savu, j. = Při současém příchodu sigálu a oba vsupy se obvod chová eurčiě, podle jeho viří savby.

13 Pravdivosí abulka SR obvodu i S R Viří sav SR obvodu Se Nasaveí => = 2 Rese Nulováí => = 3 Neurčiý sav SR obvodu => Zakázaý sav Tab. 2

14 Při realizaci SR obvodu je pořeba kromě vsupích sigálů S a R uvažova i hodou viřího savu. Karaughova mapa pro i S R Tab Karaughova mapa pro S 5 S R S R S R R Obr. Obr.

15 Klopý obvod JK

16 Je o sekvečí, dyamický, sychroí obvod se dvěma sabilími savy, kerý pracuje jako paměťový čle pro jede bi. Používá se pro savbu regisrů a číačů. Má dva sychroí iformačí vsupy J a K závislé a hodiových impulsech a vsupu C a dva asychroí vsupy R a S. Pokud je klopý obvod realizová jako jedosupňový => reaguje a vzesupou hrau (čelo) hodiového impulzu. Pokud je klopý obvod realizová jako dvousupňový (Maser Slave) => reaguje a sesupou hrau (ýl) hodiového impulzu. Obvod JK se chová velmi podobě jako RS klopý obvod. Aalogie vsupů: J = S K = R Teo obvod je dyamicky říze hodiovými impulsy (pravidelé či epravidelé). Obvod JK se ovládá logickými jako SR obvod, a rozdíl od ěho, ale emá žádý zakázaý sav (R = S = ). Při vsupech J = K = se výsup klopí výsupu do opačého savu s každou vzesupou (jedosupňový JK) hraou hodiového pulsu. Pro dvousupňový JK obvod dojde k překlopeí se sesupou hraou hodiového pulsu.

17 Klopý obvod JK Blokové schéma J T Pravdivosí abulka i J K Tab. 4 C K 2 Savy a 2 se využívají pro regisry C Obr. 2 3 Sav 3 se využívá pro číače J K Obr. 3

18 Klopý obvod JK dělič frekvece Blokové schéma J T Pravdivosí abulka i J K Tab. 5 C C K Obr Savy a 2 se využívají pro regisry Sav 3 se využívá pro číače J K Obr. 5

19 Klopý obvod D

20 Klopý obvod D pomocí SR obvodu Schéma zapojeí D S & & Blokové schéma D T C & R & Obr. 6 & C Obr. 7 Pravdivosí abulka i S R i D 2 3 Tab. 7 Tab. 6

21 D C S & Časový diagram D obvodu & Blokové schéma D T & & & C R Obr. 8 Obr. 9 D C

22 Klopý obvod T

23 Klopý obvod T Vzike z klopého obvodu JK propojeím vsupů J a K. Výsledkem je jedovsupový klopý obvod T (rigger). Blokové schéma J T Blokové schéma T T C K Obr. 2 Obr. 2 C i Pravd. ab. JK J K Pravd. ab. T obvodu i T 2 3 Savy a 2 se epoužívají Tab. 8 Tab. 9

24 Časový diagram klopého obvodu T Pravdivosí abulka i T Tab. C T Obr. 22

25 Použié zdroje: Kesl, Ja. Elekroika III Číslicová echika. Praha :BEN, s. ISBN Obr. ; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; ; ; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 2; 2; 22: archiv auora. Tab. ; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; : archiv auora.

Podobné dokumenty

Sekvenční logické obvody(lso)

Sekvenční logické obvody(lso) Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách