D HOSPODÁŘSTVÍ A SOUVISEJÍCÍ FAKTORY

Transkript

1 D HOSPODÁŘSTVÍ A SOUVISEJÍCÍ FAKTORY D1 EKONOMIKA, PRÁCE, FINANCE EKONOMIKA D1 Z hlediska výkonnosti ekonomiky regionu má hl. m. Praha v rámci celé ČR zcela výsadní postavení. Přesto i v Praze, která je na tom z hlediska ekonomické výkonnosti mezi regiony České republiky nejlépe, se projevil vliv hospodářské recese. Region Praha vytváří bezmála čtvrtinu celostátního HDP. V přepočtu HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly dosahuje ČR cca 79,7 % průměru zemí EU, ale v případě Prahy objem regionálního HDP na 1 obyvatele překračuje několik let průměr EU o 69 %. Vysoká úroveň tohoto ukazatele je pro metropole typická a je ovlivněna některými okolnostmi, které jsou úzce spojeny s ekonomickými podmínkami života v těchto městských aglomeracích. Je to odlišná hospodářská struktura oproti ostatním regionům, dále vysoká úroveň mezd, ale i velký objem dojížďky za prací a také lokalizace či registrace sídel významných ekonomických subjektů ve městě. Charakteristickým rysem vývoje pražské ekonomické základny je dlouhodobá výrazná pozice obslužné sféry a menší význam výrobních odvětví. Terciární odvětví představují v Praze již dlouhodobě více než 8 % hrubé přidané hodnoty. Také zaměstnanost v této sféře je v Praze výrazně vyšší než v ČR úhrnem, cca 8 % všech zaměstnaných. Podíl výrobních odvětví na tvorbě přidané hodnoty i zaměstnanosti je v Praze naopak výrazně nižší, než je celorepublikový průměr. Průmysl v Praze ztratil na významu, problematické je zejména řešení využití starých průmyslových areálů. Ty byly často v posledních letech přeměněny na obchodní a kancelářské plochy. Ve stavebnictví byl dlouhodobě pozorován stoupající trend, v posledních třech letech docházelo ke stagnaci, v letech se projevil vliv krize. Praha je sice na vedoucí pozici co do objemu základní stavební výroby, která v roce 212 představovala 38 % z celé ČR. Nicméně ve srovnání s rokem 211 její objem poklesl o další 3 %. Opětovně v Praze došlo k poklesu počtu vydaných stavebních povolení, a to meziročně o 7 %. Naproti tomu se zvýšil počet dokončených bytů o 15 %, což bylo nejvíce po Libereckém kraji. Trh s byty v Praze zaznamenává útlum a na tuto skutečnost reaguje i bytová výstavba. Ta se v posledních letech z Prahy spíše přelévá do jejího okolí ve Středočeském kraji, kam se obyvatelé Prahy nejčastěji stěhují. Mezi významná odvětví patří v Praze také cestovní ruch, který se stal oporou ekonomického rozvoje města a využívá Prahy jako velkého turistického lákadla. V roce 212 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 5,4 milionů hostů, což je více než v roce 211. Meziroční narůst počtu evidovaných hostů se mírně zvýšil, ze 6 % v roce 211 na 7 % v roce 212. Naprostou většinu návštěvníků Prahy, kteří se ubytovali v některém z hromadných ubytovacích zařízení, tvoří trvale turisté ze zahraničí, kteří zde představují necelých 9 % všech ubytovaných návštěvníků. S výkonností ekonomiky bezprostředně souvisí i situace na trhu práce, která se vlivem ekonomické recese zhoršila, i když v porovnání s vývojem v ostatních regionech ČR je postavení Prahy neustále relativně dobré. Praha je největším regionálním trhem práce v České republice. Charakteristickými rysy dosavadního vývoje jsou na jedné straně vysoká lokalizační atraktivita pražského trhu práce, na druhé straně schopnost Prahy pokrýt zvýšenou poptávku. To je dáno jak značnou profesní mobilitou vnitřních zdrojů, tak doposud rychle rostoucími zdroji zahraničních pracovníků. Pražská pracovní síla má ve srovnání s ostatními regiony výrazně vyšší kvalifikaci. Také průměrné mzdy v Praze dosahují výrazně vyšších hodnot než v ostatních regionech. Dalším charakteristickým rysem pražského trhu práce je i podprůměrná míra nezaměstnanosti. V roce 212 dosáhla obecná míra nezaměstnanosti v Praze hodnoty 3,1 %, zatímco v ČR 7, %. Míra registrované nezaměstnanosti meziročně vzrostla na o,5 % na 4,5 %. Počet volných pracovních míst nabízených úřady práce se meziročně zvýšil o téměř 34 % na Další podrobné informace jsou zveřejněny a pravidelně aktualizovány na stránkách Českého statistického úřadu, Praha ( resp. Regionální pracoviště hl. m. Praha). Praha - Životní prostředí

2 D1 EKONOMIKA Tab. D1.1: Makroekonomické ukazatele Hrubá přidaná hodnota celkem [mil. Kč] Hrubý domácí produkt v běžných cenách mil. Kč mil. EUR mil. PPS Podíl kraje na HDP České republiky v % (ČR = 1) 24,8 25,4 25,3 25,5 24,9 24,7 Vývoj HDP ve stálých cenách, předchozí rok = 1 [%] Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele Kč EUR PPS 19,1 13,2 94,9 12,4 1, 99, Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele [PPS] EU27 = 1 %. 175, 176,1 173, 171,1 168,9 Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnance* [Kč] ČR = 1 % Tvorba hrubého fixního kapitálu [mil. Kč] mil. Kč na 1 obyvatele [Kč] podíl na celkové THFK v ČR [%] na 1 obyvatele, ČR = 1 [%] Pozn.: PPS jednotka pro měření kupní síly , ,4 279, , ,5 285,1 * zaměstnanci v hlavním pracovním poměru podle místa pracoviště Obr. D1.1: Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele [tis.kč] , ,5 257, , ,9 234, , ,8 244, ,7... Zdroj: ČSÚ 8 7 Česká republika Hlavní město Praha Zdroj: ČSÚ 226 Praha - Životní prostředí 212

3 Tab. D1.2: Struktura hrubé přidané hodnoty podle odvětví OKEČ EKONOMIKA Hrubá přidaná hodnota [mil. Kč] v tom odvětví [%]:,3,3,3,3,3,3 A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání,1,,,,, C Zpracovatelský průmysl 7,2 7,4 7,3 7,3 6,8 7, D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi D1 3,9 4,8 4,5 4,5 3,7 3,2,7,7,7,7,7,6 F Stavebnictví 5,5 5,1 5,3 5,3 5,6 5,1 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 15,4 13,1 13,1 13,1 14,1 14,2 H Doprava a skladování 6,3 5,4 5,1 5,1 5,2 5,1 I Ubytování, stravování a pohostinství 2,8 2,3 2,4 2,4 2,5 2,6 J Informační a komunikační činnosti 11,9 12, 1,9 1,9 11,9 12,2 K Peněžnictví a pojišťovnictví 1,5 11,8 12,5 12,5 12, 11,9 L Činnosti v oblasti nemovitostí 6,6 7,6 8,1 8,1 7,7 8, M Profesní, vědecké a technické činnosti 9,2 9,2 9,4 9,4 9,5 9,6 N Administrativní a podpůrné činnosti 3,5 3,4 3,3 3,3 3, 3,1 O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 8,1 7,7 7,9 7,9 8, 7,9 P Vzdělávání 2,9 3,2 3,1 3,1 3,1 3,2 Q Zdravotní a sociální péče 2,2 3,2 3,1 3,1 3,1 3,1 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 1,5 1,7 1,7 1,7 1,6 1,6 S Ostatní činnosti 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní potřebu,,,,,, U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů,,,,,, Pozn.: V údajích je promítnuta revize národních a regionálních účtů z roku 211. Údaje jsou podle stavu k Obr. D1.2: Hrubá přidaná hodnota podle vybraných odvětví v roce 212 (běžné ceny) ČR a Praha Zdroj: ČSÚ ČR Praha - Životní prostředí 212 A Zemědělství, lesnictví a rybářství B-E Průmysl C Stavebnictví G-I Obchod, doprava, ubytování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M+N Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti O-Q Veřejná správa, vzdělání, zdravotní a sociální péče R-U Ostatní činnosti Hl.m. Praha Zdroj: ČSÚ 227

4 D1 EKONOMIKA Obr. D1.3: Míra inflace ČR 12 inflace meziroční 1 inflace k základnímu období (25 = 1) Inflace meziroční Inflace k základnímu období Pozn.: inflace k základnímu období = míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 25 = 1) inflace meziroční = míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen Tab. D1.3: Vybrané ukazatele hospodářského vývoje (průmysl, stavebnictví, cestovní ruch) PRŮMYSL 1) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (běžné ceny) STAVEBNICTVÍ PODLE SÍDLA PODNIKU 2) Základní stavební výroba v běžných cenách STAVEBNICTVÍ PODLE MÍSTA STAVBY 3) Stavební práce podle dodavatelských smluv v tuzemsku v běžných cenách z toho: nová výstavba, modernizace a rekonstrukce Měrná jednotka Zdroj: ČSÚ mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč z toho: bytové budovy mil. Kč inženýrské stavby mil. Kč opravy a údržba mil. Kč CESTOVNÍ RUCH Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních osoby z toho nerezidenti osoby Průměrná doba pobytu dny 3,7 3,7 3,6 3,6 3,6 3,5 z toho nerezidenti dny 3,8 3,7 3,7 3,7 3,7 3,5 1) podniky se 1 a více zaměstnanci se sídlem v kraji 2) podniky se sídlem v kraji s 5 a více zaměstnanci, od roku 28 podle skutečného počtu pracovníků 3) stavebnictví podle místa stavby (podniky s 2 a více zaměstnanci), pramen MPO Zdroj: ČSÚ 228 Praha - Životní prostředí 212

5 Tab. D1.4: Zaměstnanost a mzdy, nezaměstnanost Měrná jednotka EKONOMIKA Míra ekonomické aktivity 2) % 61,8 61,4 62,6 62,3 61,4 61,9 6) Zaměstnaní v NH celkem (VŠPS) tis. osob 632,4 645,6 66, 656,8 65,3 647,6 6) z toho podle postavení v zaměstnání podnikatelé 4) tis. osob 132,8 135,9 146,4 151,1 151,6 167,2 6) Průměrný evidenční počet zaměstnanců 3) tis. osob, přepočtené osoby D1 768,8 832,5 771,7 775, 763,3 733,4 Průměrná hrubá měsíční nominální mzda 3) Kč Nezaměstnanost 1) Volná pracovní místa místa ) Neumístění uchazeči osoby z toho ženy osoby Dosažitelní uchazeči osoby Uchazeči pobírající příspěvek osoby Míra registrované nezaměstnanosti % 2,16 2,14 3,66 4,7 3,95 4,52 Uchazeči na 1 volné pracovní místo,6,7 3,5 5,8 4,4 3,7 1) stav k poslednímu dni sledovaného období, zdroj dat MPSV 2) podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech 15-tiletých a starších (Výběrové šetření pracovních sil, VŠPS) 3) údaje za celé národní hospodářství podle pracovištní metody, za 21 a 211 předběžné údaje 4) včetně rodinných příslušníků podle metodiky VŠPS 5) od nová metodika hlášení volných pracovních míst 6) promítnuty výsledky SLDB 211 Obr. D1.4: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) ČR, Praha Česká republika Praha Zdroj: ČSÚ [%] Pozn.: podle místa pracoviště, za 211 a 212 předběžné údaje Zdroj: ČSÚ Praha - Životní prostředí

6 D1 EKONOMIKA Obr. D1.5: Registrovaná míra nezaměstnanosti (k ) 12, Česká republika 1, Praha 8, [%] 6, 4, 2,, ) 24 2) Zdroj: ČSÚ Tab. D1.5: Čerpání výdajů hl. m. Prahy podle kapitol rozpočtu (včetně městských částí) v tisících Kč Rozpočtová kapitola Výdaje celkem z toho: Rozvoj obce Městská infrastruktura Doprava Školství, mládež a samospráva Zdravotnictví a sociální péče Kultura, sport a cestovní ruch Bezpečnost Hospodářství Vnitřní správa Pokladní správa Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy 23 Praha - Životní prostředí 212

7 D2 ENERGETIKA D2.1 SPOTŘEBA ENERGIE ENERGETIKA Spotřeba paliv a energie v hl. m. Praze, sloužící pro uspokojování potřeb na otop a ohřev teplé vody, má v posledních dvou dekádách sestupný trend. Spotřeba elektrické energie se v posledních letech ustálila. D2 Na snižování spotřeby paliv, spálených na území hl. m. Prahy pro vytápění a ohřev vody, mělo největší vliv ukončení provozu mnoha průmyslových podniků, související s restrukturalizací hospodářství. V posledních letech se projevu i vliv ekonomické recese. Výrazně ke snížení spotřeby též přispěla rozšiřující se plynofikace kotelen, kdy se dosluhující kotle na tuhá a kapalná paliva nahrazovaly kotle na zemní plyn s vyšší účinností spalování. V polovině devadesátých let minulého století pak pro energetické účely začalo být využíváno teplo z elektrárny Mělník I. Díky využití tepla z Mělníka bylo možno odstavit řadu lokálních blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníky tepla (Jižní Město, Krč, Modřany, Horní Počernice, Horní Měcholupy, Petrovice, Lhotka - Libuš). Trend spotřeby paliv a energie v domácnostech kopíruje celkový trend spotřeby. Ke snižování spotřeby v tomto sektoru dlouhodobě pozitivně přispívá Program Čistá energie Praha (dříve Program dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie na území hl. m. Prahy), v rámci kterého dochází k postupnému odstavování neekologických kotlů na tuhá paliva. Na snižování spotřeby má vliv i zavádění úsporných opatření v poslední době např. Program Zelená úsporám, který poskytuje dotace zaměřené na zateplování domácností. K šetření paliv a energie na vytápění dochází v domácnostech rovněž vlivem cenového vývoje. V posledním desetiletí není celkový pokles spotřeby tak markantní. Celková výše spotřeby je ovlivňována klimatickými podmínkami otopného období, realizací úsporných opatření na straně odběratelů a novou výstavbou na rozvojových plochách. Struktura spotřeby paliv se v posledních letech ustálila přibližně dvě třetiny spotřeby energie na vytápění a ohřev vody jsou kryty zemním plynem, pětina tuhými a kapalnými palivy a zbytek dodávkou tepla z Mělníka. Dodávka paliv a energie je v hl. m. Praze realizována prostřednictvím 3 hlavních distribučních společností zemní plyn dodává Pražská plynárenská, a. s., elektřinu Pražská energetika, a. s. a teplo Pražská teplárenská, a. s. Základní údaje o energetické infrastruktuře a o dodávce jednotlivých druhů energií jsou uvedeny v následujících tabulkách a obrázcích. Tab. D2.1.1: Elektřina Rozsah sítě celkem [km] napětí 11 kv vysoké napětí nízké napětí Počet odběrných míst velkoodběratelé maloodběratelé podnikatelé domácnosti Dodávka elektřiny celkem [GWh] velkoodběratelé maloodběratelé podnikatelé domácnosti , ,1 1 25, , Zdroj: Pražská energetika, a. s. (do roku 25), PREdistribuce, a. s. (od roku 26) Praha - Životní prostředí

8 D2 ENERGETIKA Tab. D2.1.2: Plyn Délka sítě [km] Počet odběrných míst Počet velkoodběratelů a středních odběratelů Počet velkoodběratelů Počet středních odběratelů Počet maloodběratelů Počet odběratelů domácností Prodej plynu celkem [mil. m 3 ] 982,6 1 12, Prodej plynu celkem [mil. kwh] velkoodběr + střední odběr maloodběr domácnosti ostatní (prodej tepla, prodej CNG) Tab. D2.1.3: Teplo Zdroj: Pražská plynárenská, a. s. (do roku 26), PP distribuce, a. s. (od roku 27) Délka topných kanálů (STK + PTK) [km] Počet výměníkových stanic Vyrobené a nakoupené teplo [TJ] Prodej tepla celkem [TJ] bytový odběr nebytový odběr Obr. D2.1.1: Vývoj spotřeby elektřiny, plynu a tepla 7 a) Elektřina Zdroj: Pražská teplárenská, a. s. 6 5 dodávka elektřiny celkem z toho domácnosti GWh Zdroj: Pražská energetika, a. s. (do roku 25), PREdistribuce, a. s. (od roku 26) 232 Praha - Životní prostředí 212

9 ENERGETIKA D2 b) Plyn prodej plynu celkem z toho domácnosti 1 GWh Pozn.: Od došlo ke změně způsobu účtování dodávek zemního plynu. Objemové jednotky m 3 byly nahrazeny energetickými jednotkami kwh. Zdroj: Pražská plynárenská, a. s. (do roku 26), PPdistribuce, a. s. (od roku 27) c) Teplo TJ prodej tepla celkem z toho bytový odběr Zdroj: Pražská teplárenská, a. s. Praha - Životní prostředí

10 D2 ENERGETIKA Tab. D2.1.4: Spotřeba paliv a energie v kraji Hlavní město Praha Černé uhlí celkem Hnědé uhlí vč. lignitu Koks Zemní plyn Topný olej nízkosirný Topný olej vysokosirný Motorové benzíny Motorová nafta Jednotka ) 212 1) tuny GJ tuny GJ tuny GJ tis. m GJ tuny GJ tuny GJ tis. litrů GJ tuny GJ Tepelná energie GJ Elektrická energie MWh Pozn.: podle sídla podniku, výběr podniků od 2 do 99 zaměstnanců a všechny podniky se 1 a více zaměstnanci 1) předběžné údaje Zdroj: ČSÚ D2.2 VYBRANÉ ČINNOSTI MAGISTRÁTU HL. M. PRAHY V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE Problematika energetiky souvisí s ochranou životního prostředí a udržitelným rozvojem města. V souvislosti s úsporami energií a paliv, diverzifikací zdrojů a snižováním emisí skleníkových plynů se vžil pojem udržitelná energie. Hl. m. Praha této problematice věnuje pozornost a v rámci Magistrátu hl. m. Prahy se jí v roce 212 věnoval Odbor rozvoje veřejného prostoru, oddělení udržitelné energetiky. Programy a opatření v oblasti úspory energie a jejího efektivního využívání vycházejí z požadavků zákona č. 46/2 Sb., o hospodaření energií i z koncepčních dokumentů města. Územní energetická koncepce hlavního města Prahy a Akční plán Základním koncepčním dokumentem v oblasti rozvoje zásobování města palivy a energií a vytváření podmínek pro zvyšování účinnosti při využití energie z klasických i obnovitelných zdrojů je Územní energetická koncepce hlavního města Prahy (ÚEK), která byla zpracována podle požadavků zákona o hospodaření energií č. 46/2 Sb. a schválena Radou HMP v roce 25. Přínosy realizace ÚEK hl. m. Prahy se očekávají zejména v oblasti energetických úspor energie, ve využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (co do vyrobené energie i instalovaného výkonu technologií, jež je budou využívat), v úsporách nákladů za energii a paliva a ve snížení emisí znečišťujících látek. V roce 211 bylo vypracováno odborné vyhodnocení naplňování stávající ÚEK, z něhož vyplynula potřeba její celkové aktualizace, v roce 212 pak započala příprava zadání veřejné zakázky na zpracování aktualizace. Energetické audity a energeticky úsporná opatření V letech bylo zpracováno téměř 2 energetických auditů budov v majetku hl. m. Prahy. Z toho cca 725 auditů bylo zpracováno na budovy úřadů, škol, sociálních ústavů, domovů důchodců, apod., ostatní audity byly vyhotoveny pro bytové domy. Realizací opatření navrhovaných energetickými audity by bylo možné při vynaložení investičních prostředků v celkové výši 4,5 mld. Kč v objektech hl. m. Prahy dosáhnout úspor více než 22 % spotřeby energie. 234 Praha - Životní prostředí 212

11 ENERGETIKA D2 Do konce roku 212 bylo realizováno 423 opatření ve výši 1,542 mld. Kč. Realizací zateplování budov v kombinaci s technologickými opatřeními jsou dosahovány úspory energie ve výši až 5 %. Pro financování opatření jsou využívány kromě prostředků z rozpočtu hl. m. Prahy také prostředky ze strukturálních fondů EU (Operační program Životní prostředí - OPŽP). Projekty jsou zaměřeny převážně na zateplování budov školských objektů, případně využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Postupně jsou zpracovávány rovněž tzv. průkazy energetické náročnosti budov podle požadavků novely zákona o hospodaření energií (zákon č. 46/2 Sb.), a to včetně budov, v nichž sídlí Magistrát hl. m. Prahy. V období bylo zpracováno více než 6 průkazů energetické náročnosti budov na objektech v majetku hl. m. Prahy. Program Čistá energie Praha probíhá od roku Cílem poskytovaných dotací je motivační působení na vlastníky či nájemce bytů k přeměně původních topných systémů (zejména na tuhá paliva) na ekologická topná média a využití obnovitelných zdrojů energie. Spalování tuhých paliv v domácnostech má i přes dosavadní rozsáhlou plynofikaci a teplofikaci území města nezanedbatelný podíl na celkové produkci emisí znečišťujících látek. Příčinou je jednak to, že část obytné zástavby není plynofikována ani napojena na systém CZT, jednak skutečnost, že vytápění tuhými palivy patří stále ještě mezi levnější způsoby vytápění. Investice do rekonstrukce topného systému navíc vyžaduje poměrně vysoké finanční prostředky. Proto je ekonomická podpora přeměn neekologických forem vytápění na ekologické žádoucí a měla by pokračovat až do úplného vytěsnění spalování tuhých paliv na území města. V posledních letech se stále více občanů zaměřuje na možnosti využití obnovitelných zdrojů energie při vytápění bytů a ohřevu teplé užitkové vody. Znamená to úsporu provozních nákladů domácnosti, nevýhodou je však nutná poměrně vysoká počáteční investice na instalaci zdroje. I tady je se tedy uplatní náš dotační program. Velmi oceňovaná je nově zavedená dotace na výměnu dožívajících plynových kotlů za nové, účinnější a z ekologického hlediska šetrnější plynové kotle, a to jak v rodinných domcích, tak v centrálních kotelnách bytových domů. Přehled dosavadního průběhu Programu dotací je zpracován v grafech a tabulce. Přehled dosavadního průběhu Programu dotací je zpracován v grafu a tabulce. Obr. D2.2.1: Průběh Programu dotací Čistá energie Praha v letech Vyplacená částka [mil. Kč] Vyplacená částka [mil. Kč] Počet bytů Počet bytů Zdroj: MZO MHMP Praha - Životní prostředí

12 D2 ENERGETIKA Tab. D2.2.1: Celkový přehled podaných žádostí o dotace Rok Evidováno Počty žádostí v jednotlivých letech Vyplaceno Vyplacená částka [Kč] Počet bytů Byty Průměrná výše dotace [Kč/byt] Celkem Zdroj: MZO MHMP Průměrná výše dotace na jeden byt v jednotlivých letech závisí především na tom, zda byla přeměna provedena v rodinných domech a individuálně vytápěných bytech nebo v bytových domech s vyšším počtem bytů vytápěných centrální kotelnou. Centrální vytápění se jeví jako ekonomicky efektivnější z důvodu menšího podílu výkonu jednotlivých bytových jednotek než je tomu u vytápění individuálního. Tab. D2.2.2: Struktura vyplacených dotací podle nového zdroje v roce 212 Nový zdroj Počet žadatelů Počet bytů Částka Průměrná výše dotace (Kć/byt) Tepelná čerpadla Kč Kč Topný plyn - modernizace Topný plyn - náhrada neekologického zdroje Solární kolektory na ohřev teplé vody Kč Kč Kč Kč Kč Kč Biomasa Kč Kč Elektřina Kč Kč CELKEM Kč Zdroj: MZO MHMP 236 Praha - Životní prostředí 212

13 ENERGETIKA D2 Obr. D2.2.2: Struktura čerpání dotací Čistá energie Praha (podle počtu podpořených bytových jednotek) v roce 212 Tepelná čerpadla Biomasa (7 bytových (152 bytových jednotek) jednotek) Elektřina (3 bytové jednotky) Solární kolektory (13 bytových jednotek) Topný plyn - náhrada neekologického zdroje (89 bytových jednotek) Topný plyn - modernizace (371 bytových jednotek) Obr. D2.2.3: Struktura čerpání dotací Čistá energie Praha (podle výše dotace) v roce 212 Zdroj: MZO MHMP Topný plyn - náhrada neekologického zdroje (2,476 mil. Kč) Solární kolektory na ohřev teplé vody Biomasa (,194 mil. Kč) Elektřina (,58 mil. Kč) Topný plyn - modernizace (5,526 mil. Kč) Tepelná čerpadla (5,739 mil. Kč) Zdroj: MZO MHMP Program se vedle ostatních programů na ozdravění ovzduší v celkovém efektu podílí na poklesu emisí znečišťujících látek na území hl. m. Prahy a zcela jistě plní svou motivační úlohu k ekologickému chování občanů města v oblasti energetických zdrojů pro domácnosti. Projekt čisté mobility V současné době Praha realizuje tzv. Projekt čisté mobility, jehož cílem je snížení negativních vlivů dopravy zaváděním bezemisních a nízkoemisních dopravních prostředků včetně zajištění výstavby příslušné infrastruktury. V roce 211 hl. město Praha odstartovalo inovativní projekt Praha elektromobilní. Kromě testování možnosti využití elektromobilů byla jeho součástí také informační kampaň o alternativní dopravě. V současné době se však město chce zaměřit i na další možnosti alternativních pohonů a budování potřebné infrastruktury. V rámci Praha - Životní prostředí

14 D2 ENERGETIKA podpory čisté mobility hlavní město Praha dlouhodobě podporuje budování funkčních cyklotras napříč metropolí a nově se připravují i projekty Bike sharing. DOSAVADNÍ AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU ČISTÉ MOBILITY: Elektromobilita Hlavní město Praha v roce 211 zahájilo Projekt čisté mobility pilotním projektem Praha elektromobilní (podrobné informace na webových stránkách V rámci projektu bylo podepsáno Memorandum o jednotném a společném postupu v zavádění elektromobility s hlavními dodavateli elektřiny (PRE, ČEZ, E.ON, RWE) a navázáno partnerství s řadou firem se zájmem o čistou mobilitu, včetně výrobců nízkoemisních a bezemisních vozidel. Součástí pilotního projektu byla informační kampaň, cílená na městské části, právnické subjekty, ale i občany města. V rámci pilotního projektu bylo zakoupeno 15 elektrovozidel, z nichž převážná většina byla poskytnuta k testování příspěvkovým organizacím, zřízeným hl. m. Prahou a městským částem. Dne byla ustanovena Pracovní skupina pro čistou mobilitu, jejími členy jsou zástupci města a městských organizací. Cestou čisté mobility vykročily některé významné firmy, např. McDonald s, který zahájil projekt výstavby nabíjecích stanic u svých restaurací. Nabíjecí stanice - na území hlavního města vybudovali partneři memoranda dosud celkem 34 nabíjecích stanic, z toho 2 rychlonabíjecí. Využití jednotlivých nabíjecích stanic PRE v roce 212 a využití stanic po jednotlivých měsících celkem je znázorněno v grafech číslo D2.2.4 a D Podpora pohonu CNG Pokračoval ekologický projekt obnovy vozového parku a.s. Pražské služby, největší pražské společnosti na svoz a likvidaci komunálního odpadu a úklid komunikací, ve prospěch pohonu CNG. Město v uplynulých letech přispělo na nákup svozových a úklidových vozidel s pohonem na CNG. Částečně tím dotovalo rozdíl mezi cenami spalovací verze a verze na CNG. Nákup takových vozidel finančně podporují i dodavatelé zemního plynu. S vozidly na pohon CNG jezdí také další společnosti s majoritní účastí města, např. Pražská plynárenská, a.s. a Kolektory Praha, a.s., ale i určitá část občanů. Plnící stanice CNG - na území hlavního města Prahy bylo ke konci roku 212 v provozu 8 samoobslužných CNG plnicích stanic, umístěných v areálu Pražských služeb, a.s., Pražské plynárenské, a.s., společnosti Ciml, s.r.o., BO- NETT EUROGAS CNG, McDonald s, u čerpacích stanic SHELL a Q1 a na ul. Černokostelecká 1168/9 v Praze 1. Doba plnění vozidel je přibližně shodná jako při čerpání kapalných paliv, tj. 3 4 minuty, podle velikosti tlakových nádrží vozidla a jejich vyprázdnění. Úhrada odebraného plynu je platební kartou vydávanou společnostmi, které jsou účastníky karetního platebního systému (CNG Card Centrum). 238 Praha - Životní prostředí 212