Depersonalizace & Derealizace Polozapomenuté příznaky Richard Barteček
|
|
- Blanka Šimková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Depersonalizace & Derealizace Polozapomenuté příznaky Richard Barteček
2 Úvod Zařazení Fenomenologie Patogeneze Terapie Závěr
3 Úvod
4 Úvod Zažili jste někdy pocit...
5 Úvod Zažili jste někdy pocit... nereálna?
6 Úvod Zažili jste někdy pocit..., že svět je JAKOBY rozmazaný?
7 Úvod Zažili jste někdy pocit..., že svět je JAKOBY zamlžený?
8 Úvod Zažili jste někdy pocit..., že svět je JAKOBY cizí?
9 Úvod Nebo jste zažili pocit..., že Vaše tělo je JAKOBY vzdálené?
10 Úvod Nebo jste zažili pocit... JAKOBY jste své počínání sledovali jako divák?
11 Úvod VĚDĚLI jste, že to tak není..., že okolí i Vaše tělo je stejné, jako před okamžikem
12 Úvod VĚDĚLI jste, že se není čeho bát..., protože je to jen JAKOBY...
13 Úvod Ale přesto... ten prožitek byl JINÝ.
14 Úvod Výše popsané prožitky odpovídají 2 pojmům: Depersonalizace (DP) Derealizace (DR)
15 Úvod Tyto prožitky jsou dle některých výzkumů značně časté Údajně jeden ze 3 nejčastějších psychiatrických příznaků:
16 Úvod Tyto prožitky jsou dle některých výzkumů značně časté Údajně jeden ze 3 nejčastějších psychiatrických příznaků: 1. Úzkost 2. Depresivní nálada 3. Depersonalizace Simeon D (2004). Depersonalisation Disorder: A Contemporary Overview. CNS Drugs 18 (6):
17 Depersonalizace Henri Frédéric Amiel ( ) Švýcarský filozof, básník a literární kritik První užití pojmu depersonalizace. "Shledávám, že existenci vnímám coby zpoza záhrobního kamene, jakoby z jiného světa; vše je pro mě cizí; jsem jakoby vně svého těla a individuality; jsem depersonalizován, vzdálen, odříznut, odpoután. Je právě toto šílenství? (Journal Intime, 1880)
18 Depersonalizace Ludovic Dugas ( ) francouzský psycholog První užití pojmu depersonalizace v klinickém kontextu. V té době se zabýval fenoménem déjà vu 1898: "Stav, v němž je pocit i prožitek, že myšlenky a činy klamou já a stávají se cizími; je zde odcizení osobnosti jinými slovy depersonalizace. (Un cas de depersonalization. Revue Philosophique de Paris et l Etranger, 1898: 45, )
19 Depersonalizace Pro úplnost... V sociální psychologii má pojem jiný význam: Stereotypní vnímání já jako příkladu určité definující sociální kategorie.
20 Popkulturní odkazy Film: Zmatená duše (Numb) [Numb trailer]
21 Popkulturní odkazy Film: Tarnation (2003) Jonathan Caouette Autobiografický film sestavený zejména z originálních dokumentárních pasáží
22 Zařazení
23 Zařazení Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Otázky...
24 Zařazení Depersonalizace (DP)??? Derealizace (DR) Dva oddělené koncepty nebo jeden koncept?
25 Zařazení Jiná porucha Jiný příznak Depersonalizace (DP) Jiný příznak Derealizace (DR)??? DP / DR porucha Příznak nebo porucha?
26 Zařazení Jiná porucha Další porucha??? Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) DP / DR porucha Komorbidita nebo součást jiné poruchy?
27 Jeden nebo dva pojmy Depersonalizace (DP) Derealizace (DR)
28 Jeden nebo dva pojmy Depersonalizace (DP) Týká se vnímání sebe sama. Derealizace (DR)
29 Jeden nebo dva pojmy Depersonalizace (DP) Týká se vnímání sebe sama. Derealizace (DR) Týká se vnímání okolí.
30 Jeden nebo dva pojmy Autopsychická Allopsychická Depersonalizace Höschl C., Libiger J., Švestka J. (2002), Psychiatrie. Praha, 2002, Tigis, s.r.o., 895 s.
31 Jeden nebo dva pojmy Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Problém Nosologický Patogenetický Filosofický Jedná se o jeden symptom nebo více symptomů? Jsou mechanismy vzniku shodné nebo rozdílné? Je vnímání já, ostatních a světa kontinuální celek?
32 Jeden nebo dva pojmy Depersonalizace (DP) Týká se vnímání sebe sama. Derealizace (DR) Týká se vnímání okolí.
33 Jeden nebo dva pojmy Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Filosofický problém: Co když člověk s derealizací vnímá povšechný pocit nereálna, a nedokáže určit, zda vnímá odlišně sebe nebo své okolí?
34 Jeden nebo dva pojmy Autopsychická Allopsychická Depersonalizace Někteří autoři se kloní k názoru, že se jedná o 2 fenomény, jiní tyto 2 fenomény nechtějí oddělovat. (Radovic F., Radovic S. (2002). Feelings of Unreality: A Conceptual and Phenomenological Analysis of the Language of Depersonalization. Philosophy, Psychiatry, & Psychology 9 (3): 271 9)
35 Příznak nebo porucha Qualia (sg. quale) Filozofický koncept Daniel Dennett (1942) americký filosof a kognitivní vědec Individuální instance subjektivní, vědomé zkušenosti Jedna z vlastností qalií je ta, že jsou nesdělitelná, lze je předat pouze analogiemi Psychiatrické příznaky lze považovat za qualia
36 Příznak nebo porucha Q Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Příznak Syndrom Q Q + Symptomy O Okolnosti Nosologická jednotka
37 Příznak nebo porucha DP/DR Q Q Q Qualia (symptomy) + O Okolnosti
38 Příznak nebo porucha Příznak DP/DR Q Q Q + O Může se DP / DR objevit jako izolovaný symptom? Co v tom případě obnáší? V psychopatologii je DP / DR uveden jako příznak, který se může objevovat u více stavů.
39 Příznak nebo porucha Syndrom Zachovaná kritičnost DP/DR Q Q Q + O Úzkost Fenomenologie DP / DR je poměrně složitá a zahrnuje spoustu podfenoménů. Jedná se o jedno nebo více qualií? U lidí s DP / DR se často přidružuje spousta symptomů právě ty mohou vést k vyhledání pomoci V MKN-10 popsán jako Syndrom DP / DR.
40 Příznak nebo porucha Nosologická jednotka DP/DR Q Q Q + O MKN-10: F48.1 Syndrom depersonalizace a derealizace DSM-IV: Depersonalizační porucha DSM-V: Depersonalizační/derealizační porucha
41 Příznak: zařazení Kvantitativní Delirium Poruchy vědomí Obnubilace Kvalitativní Poruchy idiognose Depersonalizace (DP) Derealizace (DR)
42 Příznak: kde se vyskytuje Fyziologické Biické Patologické
43 Příznak: kde se vyskytuje Fyziologické Únava Spánková deprivace (jet lag) Stres Techniky užívané při interoceptivní expozici (např. hyperventilace) Senzorické přetížení
44 Příznak: kde se vyskytuje Biické Meditace Hypnóza
45 Příznak: kde se vyskytuje Patologické Somatické Migréna (i v rámci aury) Epilepsie (zejména temporálního laloku) Psychiatrické
46 Příznak: kde se vyskytuje Patologické Psychiatrické Organické poruchy Afektivní poruchy Reakce na stres Poruchy vyv. užív. látek Úzkostné poruchy Poruchy osobnosti Schizofrenie OCD DP / DR syndrom
47 Příznak: kde se vyskytuje Organické poruchy Organické poruchy mohou příznaky připomínat jakoukoliv jinou duševní poruchu
48 Příznak: kde se vyskytuje Poruchy vyv. užív. látek Zejména akutní intoxikace alkohol někdy ale naopak příznaky DP / DR mírní stimulancia vč. kávy kanabinoidy halucinogeny delirogeny (ketamin)
49 Příznak: kde se vyskytuje DP / DR Ipseity disturbance Schizofrenie Poruchy ipseity fenomenologicky podobné, v něčem odlišné Dislokace perspektivy první osoby tak, že já a ostatní nebo já a svět se jeví nerozlišitelné, nebo kde individuální já neboli pole vědomí nabírá přemrštěnou důležitost ve vztahu k objektivnímu nebo intersubjektivnímu světu.(sass L, Pienkos E, Nelson B, Medford N. (2013). Anomalous self-experience in depersonalization and schizophrenia: A comparative investigation. Consciousness and Cognition 22 (2): )
50 Příznak: kde se vyskytuje DP / DR Depresivní nálada Afektivní poruchy Persistující depersonalizace a derealizace může vést k rozvoji depresivní nálady.
51 Příznak: kde se vyskytuje Persistující depersonalizace a derealizace může vést k rozvoji depresivní nálady. U depresivní poruchy se však rovněž může vyskytnou DP / DR jako přidružený příznak. DP / DR může být někdy špatně odlišitelné od anhedonie. DP / DR Depresivní nálada Afektivní poruchy
52 Příznak: kde se vyskytuje U některých poruch přímo součást dg. kritérií dle MKN-10: Agorafobie Sociální fobie Specifické fobie maniaphobia / agatheophobia / dementophobia Panická porucha Generalizovaná úzkostná porucha Úzkostné poruchy
53 Příznak: kde se vyskytuje DP / DR Obsedantní myšlenky Kompulzivní self-monitoring Intrapsychická tenze OCD
54 Příznak: kde se vyskytuje Akutní reakce na stres Poruchy přizpůsobení Mohou se manifestovat příznaky anxiety Posttraumatická stresová porucha % pacientů s PTSD Více komorbidit a horší outcome Jiné biologické nálezy Jiné optimální PT postupy (spíš kognitivní restrukturace než expoziční terapie) V DSM-V: dissociativní podtyp Reakce na stres Syndrom vyhoření
55 Příznak: kde se vyskytuje Hraniční porucha osobnosti BPD (dle DSM-IV) dle DSM-IV kritérium 9: Přechodné paranoidní představy spojené se stresem nebo závažné disociativní symptomy Dle Zanariniho a kol. existují co se týče dissociace 3 skupiny pacientů s BPD mírní, střední a výrazní dissociátoři. V konceptu DSM-IV je DP / DR dissociativní symptom Poruchy osobnosti
56 Příznak: kde se vyskytuje DP / DR syndrom
57 Porucha: zařazení F4 Neurotické poruchy F48 Jiné neurotické poruchy F48.1 Syndrom depersonalizace derealizace Dissociativní poruchy Depersonalizační / derealizační porucha (DDD)
58 Porucha: komorbidita? Nosologická jednotka DP/DR Q Q Q Symptomy + O Další kritéria okolnosti
59 Porucha: komorbidita? Nosologická jednotka DP/DR Náhled N + O Může se vyskytnout u jiných poruch somatických i psychiatrických V tom případě MÁ BÝT diagnostikováno jako komorbidita
60 Porucha: komorbidita? Nosologická jednotka DP/DR Co u poruch, které mají DP / DR přímo v dg. kritériích? O Náhled N + Může se vyskytnout u jiných poruch somatických i psychiatrických V tom případě MÁ BÝT diagnostikováno jako komorbidita
61 Porucha: komorbidita? Nosologická jednotka DP/DR Náhled Disstress, problémy... N D + O Intoxikace Somatická onemocnění Jiná duševní onemocnění
62 Porucha: komorbidita? Nosologická jednotka Příznak se musí vyskytovat DP/DR samostatně O Náhled N + Disstress, problémy... D Intoxikace Somatická onemocnění Jiná duševní onemocnění
63 Fenomenologie
64 Manifestace Q Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Specifika manifestace DP / DR jako příznaku a DP / DR jako poruchy Příznak Syndrom Q Q + Symptomy O Okolnosti Nosologická jednotka
65 Manifestace Q Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Specifika manifestace DP / DR jako příznaku syndromu a DP / DR jako poruchy Skupina příznaků Q Q + Symptomy O Okolnosti Nosologická jednotka
66 Manifestace DP/DR Fenomenologie DP / DR se dle popisů v MKN-10 resp. DSM-V může zdát jednoduchá.
67 Manifestace Depersonalizace (DP) Pacient si stěžuje, že se cítí vzdálený, jakoby ne úplně tady (například si může stěžovat, že jeho emoce, nebo pocity, nebo prožitky jeho vnitřního já jsou vzdálené, cizí, ne jeho vlastní, nepříjemně ztracené, nebo jeho emoce a pohyby jsou jakoby patřily někomu jinému nebo jakoby hrál v divadelní hře).
68 Manifestace Derealizace (DR) Pacient si stěžuje na pocity nereálna (například si stěžuje, že jeho okolí nebo specifické objekty vypadají zvláštní, zkreslené, ploché, bezbarvé, bez života, nezajímavě nebo jakoby v divadelní hře, v níž okolní lidé hrají).
69 Manifestace Depersonalizace (DP) Prožitky nereálna, odpoutání nebo bytí jakoby vnější pozorovatel co se týče myšlenek, pocitů, vjemů, těla nebo činů (např. změny vnímání, změněné vnímání času, nereálnost nebo chybějící já, emoční a fyzické otupění).
70 Manifestace Derealizace (DR) Prožitky nereálna či odpoutání ve vztahu k okolí (např. lidé nebo předměty jsou vnímány jako nereálné, snové, zamlžené, bez života nebo vizuálně zkreslené).
71 Manifestace Jednou z vlastností qualií je to, že jsou nesdělitelná pro toho, kdo dané quale nezakusil. V tom případě lze použít pouze analogie. Pacienti mají pochopitelně problémy dané prožitky popsat a lékaři mají problémy tyto prožitky v popisech pacientů poznat. Popisy mohou nabírat mnoho různých podob. (Radovic F., Radovic S. (2002). Feelings of Unreality: DP/DR A Conceptual and Phenomenological Analysis of the Language of Depersonalization. Philosophy, Psychiatry, & Psychology 9 (3): 271 9) Standardní psychiatrické vyšetření na DP / DR nepomýšlí.
72 Manifestace DP/DR Q Q Q Z popisů plyne, že prožitek nereálna je pouze jedna část komplexního prožitku DP / DR.
73 Manifestace Z popisů plyne, že prožitek nereálna je pouze jedna část komplexního prožitku DP / DR. Nelze říci, zda se jedná o inherentní součást DP / DR... DP/DR Q Q Q
74 Manifestace Z popisů plyne, že prožitek nereálna je pouze jedna část komplexního prožitku DP / DR. Nelze říci, zda se jedná o inherentní součást DP / DR více typů DP / DR... DP/DR Q Q Q DP/DR Q Q Q
75 Manifestace Z popisů plyne, že prožitek nereálna je pouze jedna část komplexního prožitku DP / DR. Nelze říci, zda se jedná o inherentní součást DP / DR více typů DP / DR interindividuální variabilitu A B DP/DR Q Q Q DP/DR Q Q Q
76 Manifestace Z popisů plyne, že prožitek nereálna je pouze jedna část komplexního prožitku DP / DR. Nelze říci, zda se jedná o inherentní součást DP / DR více typů DP / DR interindividuální variabilitu nebo artefakt vzniklý nemožností prožitek plně sdělit. A B DP/DR Q Q Q DP/DR Q Q Q
77 Manifestace Situace je dále komplikována řadou přidružených příznaků, u kterých nelze říci, zda k prožitku DP / DR patří. DP/DR Q Q Q + Q Q
78 Obtíže při hodnocení Popisy pacientů ne vždy odpovídají skutečným příznakům. DP/DR Q Q Q
79 Obtíže při hodnocení Interpretace lékaře ne vždy odpovídají skutečným příznakům. DP/DR Q Q Q
80 Obtíže při hodnocení Obdobná problematika jako při hodnocení jiných příznaků: OCD x psychotická porucha hypochondrická porucha x psychotická porucha DP/DR Q Q Q
81 Obtíže při hodnocení Některé popisy pacientů mohou působit zvláštně... Jsem stále v hlavě... Někdy mohou používat slovní obraty: Jako by... Co když... DP/DR Q Q Q
82 Příznaky z popisů DP/DR Q Q Q
83 Příznaky z popisů Idiognoze Vnímání Emoce Myšlení Paměť Pozornost
84 Příznaky z popisů Idiognoze Jádrový, obtížně popsatelný prožitek nereálna.
85 Příznaky z popisů Jádrový, obtížně popsatelný prožitek nereálna. U typické DP / DR je kritičnost zachována! Idiognoze
86 Příznaky z popisů Jádrový, obtížně popsatelný prožitek nereálna. U typické DP / DR je kritičnost zachována! Přestože se koncept DP / DR fenomenologicky překrývá s poruchami ipseity popisovanými u schizofrenie... Idiognoze
87 Příznaky z popisů Jádrový, obtížně popsatelný prožitek nereálna. U typické DP / DR je kritičnost zachována! Přestože se koncept DP / DR fenomenologicky překrývá s poruchami ipseity popisovanými u schizofrenie... Idiognoze Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Psychóza
88 Příznaky z popisů Pacient naopak často prožívá obavy, aby u něj nedocházelo k rozvoji jiné nemoci nebo poruchy... včetně psychózy. Idiognoze
89 Příznaky z popisů Depersonalizace (DP) Tělo vnímá zkresleně out of body experience Části těla mění své proporce (např. delší končetiny) Vjemy jsou otupělé sebepoškozování Jakoby nekontroloval své pohyby, které jsou automatické, umělé Jakoby neovládal svou řeč Pocit plavání, nestability v prostoru Vnímání
90 Příznaky z popisů Derealizace (DR) Rozmazání, zamlžení vidění, vertigo Předměty jsou bezbarvé, postrádající hloubku, jiných proporcí Okolní zvuky jsou nepřirozené, jakoby z dálky Vnímání
91 Příznaky z popisů Pocit celkového otupění emocí obtížně odlišitelné od anhedonie Pocit, že subjekt necítí emoce ke svým blízkým Emoce
92 Příznaky z popisů Vzpomínky jsou jakoby vzdálené, emočně indiferentní Obtíže uvědomit si, zda se daná věc skutečně stala, zda si jí skutečně pamatuje Paměť
93 Příznaky z popisů Myšlenky se dějí jakoby automaticky, subjekt je od nich vzdálen. Pocit ztráty kontroly nad myšlenkami. Myšlení
94 Příznaky z popisů Celkové obtíže s koncentrací. Patrně jako důsledek ponoření do prožitku DP / DR. Při odpoutání od DP / DR popisováno zlepšení. Pozornost
95 Přidružené příznaky Vnímání Emoce Myšlení
96 Přidružené příznaky Tinnitus a hyperacuse ( Iluze a (pseudo)halucinace (Graux J1, Lemoine M, El Hage W, Camus V. (2012). From depersonalization to hallucination. Psychopathology 45(1):42-52.) Vnímání
97 Přidružené příznaky Emoce Myšlení
98 Přidružené příznaky Úzkost Obsedantní myšlenky
99 Přidružené příznaky Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Úzkost Obsedantní myšlenky Kompulzivní sebemonitorování
100 Přidružené příznaky Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Úzkost Obsedantní myšlenky Kompulzivní sebemonitorování
101 Přidružené příznaky Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Poruchy paměti Úzkost Obsedantní myšlenky Kompulzivní sebemonitorování
102 Metody zhodnocení Obtížné uchopení příznaků lékařem během pohovoru Možnost strukturovaných interview / škál: Strukturovaný pohovor pro dissociativní poruchy dle DSM-IV (SCID-D): 30 min 1,5 hod. Dissociative Disorders Interview Schedule (DDIS): dle DSM-IV, cca min. Škála dissociativních zkušeností (The Dissociatie Experiences scale, DES): sebehodnotící dotazník Cambridžská škála depersonalizace (CDS): určuje tíží depersonalizační poruchy
103 Symptom: prevalence Výskyt příznaku v populaci se dle zdrojů liší: 5 % celoživotní prevalence, % lidí, kteří přežili traumatizující událost. (Hunter EC, Sierra M, David AS (2004). The epidemiology of depersonalization and derealisation. A systematic review. Social psychiatry and psychiatric epidemiology 39 (1): 9 18.) až 50 % prevalence u zdravých dospělých ( Vyšší výskyt u psychiatrických pacientů s různými diagnózami Občasné projevy příznaku jsou normální, epizodický nebo trvalý stav však ne.
104 Porucha: fenomenologie Nástup poruchy
105 Porucha: fenomenologie Nástup poruchy Většinou v adolescenci až mezi rokem života
106 Porucha: fenomenologie Nástup poruchy Spouštěcí faktory: nezjištěné traumatizující zážitek prolongovaný stres užití návykových látek epizoda jiné duševní poruchy
107 Porucha: fenomenologie Pozvolný Nástup poruchy Náhlý
108 Porucha: fenomenologie Pozvolný Nástup poruchy Náhlý Pacienti někdy popisují pozvolný rozvoj poruchy. Pozvolna se zhoršující tíže poruchy. Někteří popisují, že si stavy DP / DR pamatují odjakživa.
109 Porucha: fenomenologie Pozvolný Nástup poruchy Náhlý Někdy náhlý nástup Někdy dokáží přesně říci datum a okolnosti nástupu poruchy
110 Porucha: fenomenologie Průběh
111 Porucha: fenomenologie Epizodický Průběh Chronický
112 Porucha: fenomenologie Epizodický Průběh Chronický Epizodický průběh asi u 1/3 (Baker D, Hunter E, Lawrence E, et al. (May 2003). Depersonalisation disorder: clinical features of 204 cases. The British Journal of Psychiatry 182 (5): )
113 Porucha: fenomenologie Epizodický Chronický Někdy může epizodický průběh přecházet v chronický.
114 Porucha: fenomenologie Specifika tíže
115 Porucha: fenomenologie Specifika tíže Amplituda = tíže příznaků
116 Porucha: fenomenologie Specifika tíže Délka trvání epizody: hodiny měsíce při krátkém trvání podobné panickým atakám Amplituda = tíže příznaků
117 Porucha: fenomenologie Specifika tíže Délka trvání epizody: hodiny měsíce při krátkém trvání podobné panickým atakám Amplituda = tíže příznaků Frekvence epizod
118 Porucha: výskyt Prevalence: 2,4 % (Ross CA (1991). Epidemiology of multiple personality disorder and dissociation. Psychiatric Clinics of North America 14 (3): ) 0,8 1,9 % (Sierra M (2008). Depersonalization disorder: pharmacological approaches. Expert Rev Neurother 8 (1): 19 26) = Výskyt u mužů a žen shodný (Baker D, Hunter E, Lawrence E, et al. (May 2003). "Depersonalisation disorder: clinical features of 204 cases". The British Journal of Psychiatry 182 (5): )
119 Proč DP / DR vidíme tak málo Obtíže v komunikaci Obtíže ve sdělování příznaků Obtíže v interpretaci příznaků Chybná diagnóza Obtíže v interpretaci příznaků Diagnóza pro jistotu ( abychom nezanedbali jinou poruchu) Pacienti nejsou k lékaři referováni Nerozumí svým příznakům Příznaky nemusí mít behaviorální doprovod Obavy ze závažnější nemoci Obavy z nálepkování (psychiatrizace, obavy z jiné diagnózy) Uchylují se k jiným vysvětlením (ezoterickým, okultním, pseudovědeckým)
120 Patogeneze
121 Množství příznaků Idiognoze Vnímání Emoce Myšlení Paměť Pozornost
122 Množství příznaků Idiognoze Vnímání Jak je možné, že se DP / DR může projevovat tolika příznaky? Emoce Myšlení Paměť Pozornost
123 A) Porucha vědomí Delirium Kvalitativní porucha vědomí. Vědomí
124 A) Porucha vědomí Delirium Vnímání Emoce Kvalitativní porucha vědomí. Základní porucha jediné psychické modality vede k poruchám více modalit... Vědomí atd.
125 A) Porucha vědomí Delirium Kvalitativní porucha vědomí. Základní porucha jediné psychické modality vede k poruchám více modalit... Stačí, aby porucha byla v takové modalitě, aby podmiňovala funkci jiných modalit. Vnímání Emoce Vědomí atd.
126 A) Porucha vědomí Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Vnímání Emoce Budeme-li DP / DR považovat za poruchu vědomí (poruchu idiognoze), pak bude ovlivňovat řadu dalších modalit, které jsou závislé na funkci vědomí. Vědomí atd.
127 B) Vztahy příznaků nebo se příznaky navzájem ovlivňují a jeden vede k dalšímu?
128 B) Vztahy příznaků Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Poruchy paměti Úzkost Obsedantní myšlenky Kompulzivní sebemonitorování nebo se příznaky navzájem ovlivňují a jeden vede k dalšímu?
129 Patogeneze Benigní příznak Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Relativně vysoká prevalence příznaku i v běžné populaci (dle některých zdrojů) Může DP / DR být jakousi obecnou schopností? Jaký je pak její význam? A jaký je její podklad?
130 Patogeneze Benigní příznak Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Patologický příznak Proč se u některých poruch tento příznak vyskytuje více? Souvisí nějak rozvoj DP / DR s příznaky jiných poruch? Jedná se ve všech případech o stejný typ DP / DR? Jaký je vztah DP / DR a některých podobných fenoménů?
131 Patogeneze Benigní příznak Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Patologický příznak Porucha Proč u některých jedinců dochází k rozvoji DP / DR poruchy?
132 Úrovně abstrakce Příznak Každý sledovaný příznak má nějaký podklad substrát.
133 Úrovně abstrakce Příznak Psychologické modely Makroskopická úroveň Mikroskopická úroveň Každý sledovaný příznak má nějaký podklad substrát. Toto rozdělení je ZNAČNĚ ZJEDNODUŠUJÍCÍ!
134 Úrovně abstrakce Příznak Psychologické modely Makroskopická úroveň Mikroskopická úroveň Psychologické modely vysvětlují příznaky jinými prostředky, než biologické modely
135 Úrovně abstrakce Příznak Psychologické modely Makroskopická úroveň Mikroskopická úroveň Zjednodušeně úroveň biologických markerů, funkce mozku, neuronálních sítí, dosažitelné objektivními měřitelnými metodami.
136 Úrovně abstrakce Příznak Psychologické modely Makroskopická úroveň Mikroskopická úroveň Zjednodušeně úroveň funkce buněk, receptorová úroveň. Je podkladem např. farmakoterapie.
137 Úrovně abstrakce Příznak Psychologické modely Makroskopická úroveň Mikroskopická úroveň
138 Psychologické modely Ekologický model Je DP / DR jakousi obecnou vlastností? Pokud ano, proč se rozvinula?
139 Psychologické modely Ekologický model
140 Psychologické modely Ekologický model Úzkost je přirozená reakce příprava na boj / útěk
141 Psychologické modely Ekologický model Je výhodná tam, kde je možná hrozba lokalizovaná.
142 Psychologické modely Ekologický model V případě katastrofických událostí je eratická útěková reakce nevýhodná
143 Psychologické modely Ekologický model Výhodnější je mírnější behaviorální projev se zachovalou hypervigilitou umožňující observovat okolí a případné hrozby.
144 Psychologické modely Ekologický model Čemu odpovídá DP / DR. Výhodnější je mírnější behaviorální projev se zachovalou hypervigilitou umožňující observovat okolí a případné hrozby.
145 Psychologické modely Ekologický model DP / DR se vyvinula jako vhodná copingová strategie při událostech vzbuzující výraznou anxietu a před kterými není útěku. Výrazně traumatizující události Katastrofické události
146 Psychologické modely Ekologický model Strukturované sociální prostředí nám však také přináší hrozby, před kterými není útěku. Před úzkostí generovanou autochtonně také není útěku Úzkost z vnitřně generovaných obsahů Úzkost u duševních poruch
147 Psychologické modely Rozvoj poruchy Nepříjemný prožitek
148 Psychologické modely Rozvoj poruchy Nepříjemný prožitek Přiřazení významu - ohrožení
149 Psychologické modely Rozvoj poruchy Nepříjemný prožitek Přiřazení významu - ohrožení Anxieta
150 Psychologické modely Rozvoj poruchy Nepříjemný prožitek Přiřazení významu - ohrožení Anxieta
151 Psychologické modely Rozvoj poruchy Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Přiřazení významu - ohrožení Anxieta
152 Úrovně abstrakce Příznak Psychologické modely Makroskopická úroveň Mikroskopická úroveň
153 Makroskopická úroveň Autonomní arousal Galvanická kožní reakce Měření kožní konduktance
154 Makroskopická úroveň Autonomní arousal Galvanická kožní reakce Měření kožní konduktance Emoční reakce Aktivace autonomního nervového systému Změna kožní konduktance Aktivace potních žláz
155 Makroskopická úroveň Autonomní arousal Lader and Wing, 1966 sledoval náhlé oploštění kožní reakce u pac. popisující rozvoj DP při panické atace Sierra et al, 2002 Pac. s DP / DR hodnotili valenci podnětu správně Nepříjemné stimuly oploštění reakce, prodloužení reakční doby Příjemné stimuly oploštění reakce nevýznamné, zkrácení reakční doby
156 Makroskopická úroveň Autonomní arousal U DP / DR je anxieta prožívána, ale neprojevuje se obrannou autonomní reakcí Depersonalizace představuje rovnováhu mezi tendencemi excitačními (úzkost) a inhibičními (tíže depersonalizace).
157 Makroskopická úroveň fmri Reakce na nepříjemné stimuly (oproti kontrolám) Autor Zvýšená aktivace Snížená aktivace parietální asoc. oblasti pravý prefrontální kortex Simeon et al, 2000 Phillips et al, 2001 Lemche et al, 2007 a 2008 dorzolaterální prefrontální kortex Aktivace v pariet. asoc. oblastech korelovala s tíží DP (r = 0.7) amygdala insula okcipito-temporální kortex amygdala hypothalamus Negativní korelace mezi aktivací DLPC a autonomní responsí u DP pravá amygdala hippocampus levý temporální gyrus Při encodingu e rekognice emočně nabitých slov Medford et al, 2006 pravý sup. a med. temporální lalok Poznámky
158 Makroskopická úroveň fmri hypothalamus thalamus front. kortex bulbus olfactorius amygdala hippocampus
159 Makroskopická úroveň fmri hypothalamus thalamus asoc. oblasti insula emoční oblasti front. kortex bulbus olfactorius amygdala hippocampus
160 Makroskopická úroveň fmri hypothalamus thalamus asoc. oblasti insula emoční oblasti front. kortex bulbus olfactorius amygdala hippocampus Fronto-limbická inhibice
161 Makroskopická úroveň fmri hypothalamus thalamus asoc. oblasti insula emoční oblasti front. kortex bulbus olfactorius amygdala hippocampus Dysfunkce má ale jinou charakteristiku než u jiných poruch
162 Makroskopická úroveň fmri hypothalamus thalamus insula front. kortex bulbus olfactorius amygdala hippocampus Limbický přední mozek emoční zpracování paměťové funkce
163 Makroskopická úroveň fmri hypothalamus thalamus insula front. kortex bulbus olfactorius amygdala hippocampus Hypothalamus zprostředkuje autonomní reakci
164 Makroskopická úroveň fmri hypothalamus thalamus insula front. kortex bulbus olfactorius Insula hraje roli v procesech, které umožňují, aby se pocity staly vědomé (Craig, 2009) amygdala hippocampus
165 Makroskopická úroveň Perceptual inputs Vjem Integrace Prožitek vnímání reality Atmospheric cues (Graux J1, Lemoine M, El Hage W, Camus V. (2012). From depersonalization to hallucination. Psychopathology 45(1):42-52.)
166 Makroskopická úroveň Zpracování perceptu Vjem Insula? Prožitek vnímání reality Emoční zabarvení (Graux J1, Lemoine M, El Hage W, Camus V. (2012). From depersonalization to hallucination. Psychopathology 45(1):42-52.)
167 Makroskopická úroveň Je emoční otupění hlavní symptom DP/DR? Pocit reality je zprostředkován emočním prožíváním. Emoční zabarvení je hlavní kontributor pocitů okamžitosti, atmosféry, jasnosti (Gloor, 1990)
168 Příznaky z popisů Idiognoze Vnímání Emoce Myšlení Paměť Pozornost
169 Příznaky z popisů Idiognoze Vnímání Přiřazení emočního zabarvení Emoce Myšlení FT inhibice Paměť Pozornost
170 Otázky Idiognoze Vnímání Přiřazení emočního zabarvení?????? Emoce Myšlení??? FT inhibice Paměť Pozornost???
171 Otázky Jaký je vztah mezi DP / DR a fenomenologicky částečně podobnými fenomény? Poruchy ipseity, bludná nálada u schizofrenie Capgrasův fenomén Reduplikativní paramnézie Nemůže se DP / DR nebo podobný fenomén podílet na rozvoji halucinací?
172 Integrace Zpracování perceptu Vjem Integrace Prožitek vnímání reality Emoční zabarvení (Graux J1, Lemoine M, El Hage W, Camus V. (2012). From depersonalization to hallucination. Psychopathology 45(1):42-52.)
173 Integrace Zpracování perceptu Vjem Integrace Změněné emoční zabarvení Změna vnímání reality (Graux J1, Lemoine M, El Hage W, Camus V. (2012). From depersonalization to hallucination. Psychopathology 45(1):42-52.)
174 Integrace Zpracování perceptu Vjem halucinace Integrace Změněné emoční zabarvení bludné zpracování Změna vnímání reality
175 Otázky Jaký je rozdíl mezi substrátem DP / DR a psychotických poruch jako je například schizofrenie? Zjevně se jedná o poruchy v mnohém odlišné.
176 Úrovně abstrakce Příznak Psychologické modely Makroskopická úroveň Mikroskopická úroveň
177 Mikroskopická úroveň Serotonin regulace emoční odpovědi Glutamát možný mediátor fronto-limbické inhibice (Akirav a Maroun, 2007) Endokanabinoidní systém modulace emoční response a zejména adaptivní response na nevyhnutelné stresové stimuly (Akirav a Maroun, 2007) Endoopioidní systém snížení emoční odpovědi a represe negativních emočních stavů (Younger et al., 2006) aktivace snížení krevního průtoku v limbických strukturách (Liberzon et al., 2002) pacienti s panickou poruchou mají vyšší hladiny endogenních opioidů v CSF (Eriksson et al., 1989) a jejich hladina roste po indukci panické ataky (Dager et al., 1989)
178 Mikroskopická úroveň + Serotonin m-cpp psylocibin Glutamát (NMDA) Kanabinoidní systém Opioidní systém DP / DR ketamin THC opiáty naloxon naltrexon DP / DR
179 Terapie
180 Co se můžeme pokusit ovlivnit Depersonalizace (DP) Derealizace (DR)
181 Co se můžeme pokusit ovlivnit Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Komorbidity
182 Co se můžeme pokusit ovlivnit Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Anxieta Jiné komorbidity
183 Psychoterapie Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Anxieta Jiné komorbidity Zejména KBT Přerušení circulus vitiousus
184 Psychoterapie Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Anxieta Jiné komorbidity Nejrůznější PT směry Aplikace odpovídajících teorií Bude probráno v následující přednášce
185 Farmakoterapie Neurotransmiter / systém Serotonin Dopamin GABA Glutamát Kanabinoidní Opioidní Skupina látek antidepresiva, některá antipsychotika antipsychotika anxiolytika některé thymostabilizátory antagonisté kanabionidních receptorů antagonisté opioidních receptorů
186 Anxiolytika Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Anxieta Jiné komorbidity Clonazepam anekdotické zprávy o účinnosti (Lambert et al., 2000; Sachdev et al. 2002)
187 Antidepresiva Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Anxieta SSRI: účinné u DP / DR + komorbidita (anxieta, OCD) (Hollander et al. 1990, Simeon et al. 2004) IMAO: účinné u DP / DR + komorbidita (Davidson et al., 1989)
188 Antidepresiva Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Anxieta Clomipramin: mírné zlepšení, výraznější než po desipraminu (pčevážně noradrenergní) (Simeon et al., 1994)
189 Antipsychotika Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Teoreticky možné zlepšení při komorbiditách ovlivnění precipitujících příznaků Aripiprazol: 3 případy u komorbidní OCD a depresivní poruchy (Uguz a Sahingoz, 2014) Anxieta
190 Antipsychotika Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Anxieta Potenciální efekt přímo na DP / DR je nejasný mezolimbická dráha zhoršení emočního otupění mezokortikální dráha ovlivnění aktivace kortexu
191 Thymostabilizátory Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Lamotrigin Samostatně neúčinný Účinek v kombinaci s SSRI u cca 50 % pacientů (Sierra et al., 2001, 2006) Anxieta
192 Opiátoví antagonisté Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Naloxon: studie (n=14) - 3 remise, 7 výrazné zlepšení, jeden resistentní (Nuller et al., 2001) Naltrexon: studie (n=14) - u 3 výrazné zlepšení, průměr zlepšení 30 % (Simeon and Knutelska, Anxieta 2005)
193 Opiátoví antagonisté Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Anxieta Teoreticky účinné antagonisté kappa receptorů
194 CB antagonisté Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Anxieta Teoreticky účinné
195 Jiná biologická terapie Depersonalizace (DP) Derealizace (DR) Jiné komorbidity Anxieta rtms: 1 Hz stimulace (pravého) prefrontálního kortexu kazuistiky (Keenan et al., 1999, Jiménez-Genchi, 2004) studie (n=17) (El et al., 2014)
196 Závěr
197 Závěr Depersonalizace a derealizace je příznak který je relativně častý. Může se vyskytnout u řady jiných duševních poruch, existuje však také jako samostatná diagnóza.
198 Závěr I přes vysoký výskyt se jedná o příznak málo diagnostikovaný a polozapomenutý. V některých ohledech může představovat specifický diagnostický a diferenciálně-diagnostický problém
199 Závěr Terapie depersonalizace a derealizace je v mnoha ohledech obtížná. Významnou terapeutickou modalitou zůstává psychoterapie. Jisté možnosti se objevují také u biologické léčby farmakoterapie a rtms.
200 Závěr Z neurovědního hlediska se jedná o zajímavý fenomén a to jak z pohledu fenomenologie, tak z pohledu patogenezy. Zajímavý je zejména patogenetický vztah a rozdíly mezi depersonalizací a psychotickými poruchami.
201 Literatura
202 Děkuji za pozornost
Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal
Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
Více5. PŘÍLOHY. Příloha č. 1 Seznam tabulek. Příloha č. 2 Seznam obrázků. Příloha č. 3 Seznam zkratek
5. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Seznam tabulek Příloha č. 2 Seznam obrázků Příloha č. 3 Seznam zkratek PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM TABULEK Číslo tabulky Název tabulky Strana Tabulka 1 Nejčastější obsahy obsesí a s nimi
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VíceInfantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.
Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
VíceSchizoafektivní porucha
Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:
VícePrim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž
ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceVědomí a jeho poruchy
Vědomí a jeho poruchy (bakalářské a magisterské studium) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno - definice - funkce vědomí - hodnocení stavu vědomí - změny vědomí - vědomé a nevědomé psychické
VíceRacionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky
Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS
VíceČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby)
OTÁZKY ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII, PRÁVNÍ PROBLEMATIKA Historie psychiatrie
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VíceOkruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog
Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceOBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA
OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA Co to je obsedantně-kompulzivní porucha? dále jen: OKP (Obsessive compulsive disorder, někdy se používá zkratka OCD) Uvedení do tématu: video a otázky, podněty pro studenty:
VícePsychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
VíceObsedantně kompulzivní porucha. Aktualizace informací
Obsedantně kompulzivní porucha Aktualizace informací výskyt termínů MSK-10 obsedantně kompulzivní porucha F.42 (mezi neurotickými poruchami za úzkostnými, dělená podle převahy obsesí nebo kompulzí) DSM-IV
VícePrevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR. CZEch Mental health Study (CZEMS)
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR CZEch Mental health Study (CZEMS) Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví Number of Project: CZ.1.05/2.1.00/03.0078 Title: National
VícePoruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno
Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VíceKrize v životě člověka člověk v obtížných životních situacích obtížné životní situace z psychologického hlediska
Krize v životě člověka člověk v obtížných životních situacích obtížné životní situace z psychologického hlediska Význam pojmu krize, psychická krize Krize bod obratu, zlom v situaci, v normálním průběhu
VíceProč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.
Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření
VíceProblematika a prevence posttraumatické stresové poruchy
Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Posttraumatic Stress Disorder PTSD Bc. Jana Filipová, KARIM FNO PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Slezská univerzita v Opavě
VíceTereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika
Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008
VíceSCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová
SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,
VícePoruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině
VíceZdravotní způsobilost k výkonu povolání
N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo
VíceOTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015
OTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015 ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII,
VíceZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY KBT I
ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY KBT I Požadavky k závěrečné zkoušce: kontrola počtu hodin ve výcviku (minimum 500h) kontrola počtu dokumentovaných kazuistik a jejich supervize (12) kontrola esejí (8) a ppt prezentací
VíceVliv konopných drog na kognitivní funkce
Vliv konopných drog na kognitivní funkce Lenka Miovská Michal Miovský Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze Obsah prezentace Aktuální situace Mechanismus působení Výsledky výzkumů
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VíceDoprava: metro C, stanice Kobylisy, autobus 371 a 374 do zastávky Klecany U Hřbitova
Neurovědy I, IV. ročník letní semestr 2017/2018 MUDr. Tomáš Novák, Ph.D. (tomas.novak@nudz.cz) Datum Hod. Kruh Místo výuky Vyučující Téma (/praktika) 3.4.2018 Klinický 5,6, 3.LF UK, 221 Prof. Bankovská
VícePAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ
PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt
VíceOBSAH. Obsah. Předmluva... 13
OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VícePsychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností
Psychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností Sabina Goldemundová Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Psychogenní poruchy Bez organického podkladu
VíceRegistrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR
PhDr. Jan Šplíchal Klinika RHB lékařství VFN a 1. LF UK Praha Registrovaný klinický psycholog, člen AKP ČR Akreditovaný dopravní psycholog, člen presidia ADP ČR jan.splichal@lf1.cuni.cz, 224 968 477 Zdravotnická
VíceADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.
ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů
VíceDrogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík
Drogy a jejich účinky MUDr. Jakub Minařík Terminologie Droga Droga je látka, která splňuje dva základní požadavky: 1. Ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání objektivní reality, tedy má psychotropní
VíceAnalýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání
Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Bc. Eva Holoubková Úvod 1. Základní údaje o cílové skupině 2. Statistické údaje o mladých lidech s psychiatrickými poruchami v ČR 3. Statistické údaje
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,
VíceHromadění věcí a zvířat
Hromadění věcí a zvířat hromadění (hoarding, křečkování) je popisováno a zkoumáno zatím odděleně jako sociálně hygienický problém na nemedicínské úrovni (tuzemský svéráz požáry pudřenkářů ) jako příznak
VíceNegativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž
Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceObsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)
Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli
Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VíceSyndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota)
Otázka: Psychické poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ruffy Psychická porucha je považována jako nepříjemný stav, znemožňuje úplné zapojení do běžného života, ztěžuje člověku vztahy a
VíceSenzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
VíceNeurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení
Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Zkráceně neurotické poruchy (toto je materiál pouze k vnitřní potřebě, neobsahuje korektní citace!, nešířit) Neurotické poruchy Úzkostné
Více1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
VíceDRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH
DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH Mezi typické duševní poruchy patří: stresové poruchy, poruchy přizpůsobení, úzkostné poruchy, neurotické poruchy, obsesivně kompulzivní syndromy, deprese, manické stavy, bipolární
VíceKomorbidity a kognitivní porucha
Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní
VíceSeminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015
Seminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015 Kvíz.aneb vše, co jste si přáli vědět, ale báli jste se zeptat? Interaktivní hra Jen tak pro představu Jak je člověku v akutní fázi onemocnění
VíceMUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8
Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické
VíceVážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace
Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU
Afektivní poruchy MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU AFEKTIVNÍ PORUCHY Hlavní projev: změna nálady ve smyslu snížení (deprese) nebo zvýšení (manie) Definice nálady: déletrvající
VíceObsah. Summary... 11 Úvod... 12
Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1
VícePorucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi. David Skorunka
Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi David Skorunka skor@lfhk.cuni.cz Základní teze č.1. Bio-psycho-sociální model a tedy i tzv. psychosomatickou
VíceCZEch Mental health Study (CZEMS)
CZEch Mental health Study (CZEMS) MUDr. Pavla Čermáková, Ph.D. 16.8.2017 Výskyt duševních nemocí Disabilita spojená s duševními nemocemi Treatment gap mezera v léčbě Výběr vzorku Paper and pen interviewing
VícePsychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické
VícePsychotické projevy a jejich příčiny. prim. MUDr. Zdeňka Vyhnánková PL Bohnice Praha
Psychotické projevy a jejich příčiny prim. MUDr. Zdeňka Vyhnánková PL Bohnice Praha Co je to psychóza? o psyche (duše, mysl) osis (chorobný, abnormální stav) o jde o syndrom, nikoliv samostatnou nosologickou
VíceZátěžové situace. frustrace, stres, deprivace
Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení
VíceDUÁLNÍ OSUD SUD. MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě
DUÁLNÍ OSUD SUD MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě Duální diagnóza Souběžný výskyt poruchy spojené s užíváním
VíceOkruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog
Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u
VícePORUCHY VYVOLANÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK ZÁKLADNÍ POJMY
PORUCHY VYVOLANÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK ZÁKLADNÍ POJMY Poruchy vyvolané užíváním psychoaktivních látek V MKN-10 zařazeny pod dg. F10 - F19 každá duševní nebo behaviorální porucha, která vznikla
VícePsychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol
Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské
VíceDysmorfofobie. K. Chromý Katedra psychiatrie IPVZ 2006
Dysmorfofobie K. Chromý Katedra psychiatrie IPVZ 2006 nedostatečně rozpoznávaná porucha nižší prevalence pacienty skrývána zakryta přítomností jiné poruchy problematické zařazení v klasifikacích významná
VíceEpilepsie a epileptické záchvaty. Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2.
Epilepsie a epileptické záchvaty Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol Epilepsie Jedno z nejčastějších onemocnění CNS Prevalence:
VíceOkruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny
VíceEtiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.
Epilepsie Epilepsie Chronické mozkové onemocnění charakterizované opakujícím se výskytem (nevyprovokovaných) epileptických záchvatů. Ojedinělý epileptický záchvat může být vyprovokován i u člověka bez
VíceMarkéta Bodzašová FN Brno KARIM
Markéta Bodzašová FN Brno KARIM Analgosedace jako nezbytná součást péče o kriticky nemocného Cíle outcome pacienta Změna přístupu v hloubce analgosedace a volbě medikace Spojena s problematikou deliria
VícePacienti s duáln v ordinaci pro návykovn. vykové nemoci. MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.
Pacienti s duáln lní diagnózou v ordinaci pro návykovn vykové nemoci MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. leden 2005 říjen 2006 323 klientů / 142 v systematické léčbě z nich
VíceInformace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování
VíceCentrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 1.
Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 1. ročník Název předmětu: Kulturní a sociální antropologie (vybrané kapitoly) Vyučující: MUDr. Petr Popov MUDr. Dušan Randák MUDr. PhDr. Kamil Kalina,
VíceVigilita (bdělost, "arousal") Lucidita (jasnost, "awareness")
Poruchy vědomí Vědomí stav, kdy je člověk schopen správně vnímat sebe a své okolí a správně reagovat na podněty vnějšího i vnitřního prostředí kontinuální interakce mozkových hemisfér a aktivačního systému
VícePoruchy psychického vývoje
Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických
VíceF20 F29 SCHIZOFRENIE, SCHIZOTYPNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY F20 - SCHIZOFRENIE
F20 F29 SCHIZOFRENIE, SCHIZOTYPNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY F20 = schizofrenie F21 = schizotypní porucha F22 = trvalé duševní poruchy s bludy F23 = akutní a přechodné psychotické poruchy F24 = indukovaná
VíceRole klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)
Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší
VícePSYCHIATRIE / PSYCHIATRY
Neurobehaviorální vědy I psychiatrie, IV. ročník, 2018/2019 Datum Hod. Kruh Místo výuky Vyučující Téma (/praktika) 1.10.2018 8:00-9:30 Klinický Seminář 3,4 3.LF UK, 327 Jelínkova p. Prof. Bankovská Prof.
VíceSystém psychologických věd
Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)
VíceSPECIÁLNÍ PSYCHIATRIE. Charakteristiky vybraných nemocí
SPECIÁLNÍ PSYCHIATRIE Charakteristiky vybraných nemocí MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ Klasifikační systém v Evropě MKN 10, v USA DSM IV (úpravy, revize, sbližování). Víceosá diagnostika: I. osa klinická
VícePSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.
Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VícePopis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,
VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceKurz psychologie a sociologie na FSV
Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,
Vícepředstavy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.
Celostní přístupy ke zdraví HOLISMUS Teorie vzniku nemoci představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Pasteur)
VíceZačlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči
Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,
VíceKapitola 4. Současná terapie PTSD
Kapitola 4 Současná terapie PTSD Terapeutické postupy u PTSP Léčbu PTSP můžeme dělit na farmakologickou a psychoterapii. Racionální farmakoterapie vyžaduje znalost neurobiologie PTSP (viz kapitola 1).
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny
VíceObsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
VíceOkruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika
Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika Základní zdroje informací ke zkoušce 1) Přednášky 2) Ayers, S., de Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada. - kapitoly:
VícePsychologie Psycholog zdraví ie Stres
Psychologie zdraví Stres Stres 1. Fyziologie stresu 2. Příznaky stresu a jeho diagnostika 3. Následky stresu Fyziologie stresu Stres je reakcí organismu na zátěž. Selye (1993) pro značení tohoto procesu
VíceTriton. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Triton Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Raboch, Pavlovský, Janotová Psychiatrie minimum pro praxi U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.
Více38. Rekurentní depresivní porucha varianty a mikromanie 39. Trvalé poruchy nálady a aprosexie 40. Fobické úzkostné poruchy a derealizace 41.
Psychiatrie ČÁST A 1. Demence u Alzheimerovy choroby a poruchy paměti 2. Vaskulární demence a neurastenický syndrom 3. Demence u m.pick, Jakob-Creutzfeldt a Huntington a organické emoční změny 4. Duševní
Více