2/2014. STATĚ Nadace a nadační fondy dle NOZ Některé změny právní úpravy civilního procesu K zákonu o službách spojených s užíváním bytů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2/2014. STATĚ Nadace a nadační fondy dle NOZ Některé změny právní úpravy civilního procesu K zákonu o službách spojených s užíváním bytů"

Transkript

1 2/2014 STATĚ Nadace a nadační fondy dle NOZ Některé změny právní úpravy civilního procesu K zákonu o službách spojených s užíváním bytů OTÁZKY & ODPOVĚDI Domněnka doručení Závislé smlouvy Vinkulace vkladu na vkladní knížce Zdánlivost usnesení valné hromady Představenstvo družstva Soudní poplatky a další témata VZORY Návrh na osvojení zletilého

2

3 Obsah Statû REKODIFIKACE & PRAXE roãník II ãíslo 2/2014 Vydává Wolters Kluwer, a. s. U Nákladového nádraïí Praha 3 Iâ Redakãní rada: Prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc. Prof. JUDr. Karel Marek, CSc. JUDr. Jifií âáp JUDr. Petr Lavick, Ph.D. Mgr. Michal Králík, Ph.D. JUDr. Petr Li ka, Ph.D., LL. M. JUDr. tûpánka Taxová éfredaktorka: JUDr. Hana R dlová, tel , rydlova@wkcr.cz Redaktor: PhDr. Bedfiich Taláb Inzerce: Iva Suchnová, tel , suchnova@wkcr.cz Adresa redakce: Wolters Kluwer, a. s., U Nákladového nádraïí 6, Praha 3 Tel , Fax Registrováno: Ministerstvem kultury âr pod ãíslem MK âr E ISSN Sazba: Monika Svobodová Tisk: SERIFA, s. r. o., Jinonická 80, Praha 5 Vychází jednou mûsíãnû v Praze. Cena pfiedplatného (12 ãísel) je Kã bez DPH Cena jednoho ãísla je 149 Kã bez DPH. Cena pfiedplatného v elektronické verzi zasílané em je Kã bez DPH. Cena balíãku ti tûná a elektronická verze je Kã bez DPH. Objednat lze na: Zákaznická linka: Toto ãíslo bylo pfiedáno do tisku dne 21. února STATù Nadace a nadační fondy dle NOZ 2 Anna Suchá Některé změny právní úpravy civilního procesu 5 Radka Zahradníková K zákonu o službách spojených s užíváním bytů 10 část I. Martin Prokeš OTÁZKY & ODPOVùDI 17 Domněnka doručení Zbyněk Matula Menšinové spoluvlastnictví Jana Dvořáková Závodská Závislé smlouvy Jakub Dohnal Sdružení po Lucie Josková Vinkulace vkladu na vkladní knížce Petr Liška Ohrožení zdraví nebo životního prostředí Petr Hajn Skutečná škoda spočívající ve vzniku dluhu Zdena Pinkavová Stanovy a. s. Petr Hampel Zdánlivost usnesení valné hromady Klára Kulhánková Představenstvo družstva Zdeněk Čáp Soudní poplatky Jiří Grygar Předlužená společnost Ivo Walder a další praktická témata VZORY Návrh na osvojení zletilého 30 Karel Svoboda Vyti tûno na recyklovaném papíru ocenûném znaãkou EU Ecolabel. REKODIFIKACE & PRAXE 2/2014 1

4 Statû Nadace a nadační fondy dle NOZ Mgr. Bc. ANNA SUCHÁ, AK btn attoneys-at-law s. r. o., Praha Dosavadní úprava nadačního práva obsažená v zákoně č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech (dále jen ZNNF ), byla s účinností od nahrazena úpravou obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen NOZ ). Novou právní úpravou se řídí i nadace a nadační fondy vzniklé před účinností NOZ. Nadace a nadační fondy řadí NOZ mezi tzv. fundace, tedy právnické osoby vytvořené majetkem vyčleněným k určitému účelu. Činnost fundace se váže na účel, k němuž byla založena. Pojem fundace je rovněž obecným pojmenováním majetkového základu věnovaného společenskému účelu. Nový občanský zákoník přináší v oblasti fundací značnou liberalizaci zpružnění právní úpravy a také řešení v praxi sporných otázek, jejichž úprava v ZNNF chyběla. Cílem tohoto příspěvku není komplexní analýza nové úpravy nadací a nadačních fondů, kterou není vzhledem k jejímu rozsahu možné pojmout do jednoho článku, nýbrž analýza několika vybraných aspektů a změn, které rekodifikace soukromého práva v této oblasti přináší. Účel nadace a nadačního fondu a možnost jeho změny Nadace a nadační fondy jsou účelová sdružení majetku. Určení účelu nadace a nadačního fondu lze považovat za jeden z hlavních projevů nadační svobody zakladatele1 a klíčový definiční znak nadace, který se zapisuje do nadační listiny. Na rozdíl od úpravy v ZNNF, která připouštěla výlučně obecně (veřejně) prospěšný účel, přináší NOZ určitý posun, když navazuje na vývoj nadačního práva v evropských zemích. Nadace tak mohou být nově založeny k trvalé službě společensky nebo 1 RONOVSKÁ, K. Soukromoprávní aspekty nadačního práva včesku, ve Švýcarsku a Nizozemí. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004, s Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv hospodářsky užitečnému účelu, který může být buď veřejně prospěšný2, tj. spočívající v podpoře obecného blaha, nebo dobročinný3, a tedy určený k podpoře určitého druhu osob vymezených jednotlivě i jinak. Obdobně jako ZNNF, tak i NOZ obsahuje i negativní definici účelu nadace, když zakazuje zakládat nadace: za účelem podpory politických stran a hnutí, sloužící výlučně k výdělečným účelům, k čistě soukromým účelům sloužícím samotnému zakladateli a osobám jemu blízkým (výjimkou z tohoto pravidla je tzv. rodinná nadace4), na podporu členů statutárního orgánu, zaměstnanců nadace či osob jim blízkých, za účelem porušování práva nebo dosažení cíle nezákonným způsobem. Revoluci přináší NOZ ve věci změny účelu nadace, protože na rozdíl od ZNNF, ve kterém nebyla tato možnost vůbec řešena, obsahuje několik speciálních ustanovení, se změnou nadačního účelu explicitně 2 Status veřejné prospěšnosti, který budou moci získat veřejně prospěšné nadace a nadační fondy, které splní kritéria stanovená zákonem o statusu veřejné prospěšnosti, který by měl nabýt účinnosti společně s NOZ. Status veřejné prospěšnosti se bude zapisovat do nadačního rejstříku. 3 NOZ nevylučuje, aby nadace a nadační fondy měli smíšený účel resp. částečně dobročinný a částečně veřejně prospěšný účel. 4 Může se např. jednat o případ, kdy bude nadace založena za účelem pomoci osobě v rodině trpící těžkou nemocí, které chybí dostatek finančních prostředků. 2 2/2014 REKODIFIKACE & PRAXE

5 Statû zabývají.5 Ke změně nadačního účelu by však mělo docházet pouze ve výjimečných případech. Změna nadačního účelu z dobročinného na veřejně prospěšný je dle NOZ možná, pokud je nadační listinou toto právo zakladateli nebo některému orgánu nadace přímo svěřeno. Pokud by nadační listina takové právo nezakládala, může jej také změnit soud, a to na návrh nadace a za podmínky schválení ze strany správní a dozorčí rady. Popsaný mechanismus představuje ochranu proti nevhodným změnám účelu a proti změnám účelu jako takovým. Byl-li podán návrh na změnu účelu nadace, musí nadace či nadační fond bez zbytečného odkladu zveřejnit oznámení o navrhované změně, aby každý, kdo by měl na této věci právní zájem, mohl takovou změnu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění oznámení rozporovat u soudu. Dojde-li ke změně nadačního účelu, dary poskytnuté pro původní účel lze ve prospěch účelu nového použít jen se souhlasem dárce. Změní-li se účel na základě rozhodnutí soudu, mohou být dárci chráněni podobným způsobem prostřednictvím rozhodnutí soudu, kterým se rozhodne: v jakém rozsahu a po jakou dobu bude nadace používat výnosy z nadační jistiny k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem.6 Změna nadačního účelu z veřejně prospěšného na dobročinný je v NOZ, vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o závažnou a nežádoucí změnu, upravena samostatně. Tuto změnu lze učinit, pouze je-li zde zvlášť závažný důvod a jen v případě, že se dosavadní účel nadace stal pro změnu okolností nemožným nebo obtížně dosažitelným7. Navíc je k této změně vždy potřeba přivolení soudu, který opět může rozhodnout o rozsahu a době užívání nadační jistiny v souladu s původním účelem. Pokud by toto rozhodnutí neučinil, platí, že nadace nebo nadační fond bude používat výnosy ze čtyř pětin k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem po dobu pěti let ode dne, kdy se změna stala účinnou 8. Stejně jako v předchozím případě může zakladatel změnu nadačního účelu z veřejně prospěšného na dobročinný v nadační listině omezit nebo úplně vyloučit. Pokud nastane situace, že se naplnění účelu nadace stane z příčin zakladateli neznámých nebo pro něho nepředvídatelných nemožným, popřípadě obtížně dosažitelným, může soud na návrh zakladatele nebo osoby, která má na věci právní zájem, nahradit účel takové nadace účelem podobným, přičemž se vždy musí brát zřetel na zakladatelovy úmysly a přání. Pokud ovšem zakladatel v nadační listině určí účel nadace jako nezměnitelný, nebude jej až 326 NOZ NOZ. 7 ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava : Sagit, 2012, s NOZ. moci ani soud změnit a nadace bude nucena ukončit svou činnost a vstoupit do likvidace.9 U nadačního fondu je v tomto případě právní úprava poněkud odlišná. Není-li nadační fond schopen dále naplňovat svůj účel, rozhodne správní rada o jeho zrušení s likvidací. Pokud tak správní rada neučiní, může o zrušení nadačního fondu rozhodnout soud na návrh osoby, která na tom prokáže právní zájem. Název nadace a nadačního fondu Stejně jako ZNNF i NOZ stanoví, že název nadace musí obsahovat slovo nadace a název nadačního fondu slova nadační fond. Fakultativně může být součástí názvu i označení, které poukazuje na její účel10. Nově NOZ obsahuje ustanovení o obecných pravidlech pro názvy právnických osob, které se na název nadace či nadačního fondu také vztahují. Ten musí být v první řadě nezaměnitelný, tj. musí odlišit právnickou osobu od jiných osob, a nesmí být nijak klamavý. Za splnění určitých podmínek je možné, aby název obsahoval jméno člověka nebo část názvu jiné právnické osoby. Pokud chce mít právnická osoba ve svém názvu jméno člověka nebo prvek názvu jiné právnické osoby, může tak učinit v případě, že mezi nimi existuje vztah, který by tento krok odůvodňoval. Platí však, že názvy obou právnických osob musí být dostatečně rozlišitelné a fyzická nebo právnická osoba, jejíž jméno či určitý prvek názvu má být použit, musí dát k takovému použití souhlas. Nadační listina a její změny Podstatné náležitosti nadační listiny nadace a nadačního fondu jsou v NOZ taxativně vymezeny11 avpřípadě absence některé z nich bude nadace/nadační fond prohlášena/n soudem za neplatnou/ný i bez návrhu12. Pokud by ale chyběl údaj o předmětu vkladu, uplatní se nevyvratitelná právní domněnka, že se vkladová povinnost plní v penězích a následek předvídaný dle 129 NOZ nenastane. Soud neprohlásí nadaci za neplatnou ani v případě, kdy by nadační listina zavazovala k nepeněžitému vkladu a předmět vkladu by nešlo následně do nadace vložit. V takovém případě by totiž nastoupila vyvratitelná právní domněnka, že schodek, který vznikl, se doplatí v penězích. Co se možnosti změny nadační listiny týče, ZNNF neobsahoval v této souvislosti žádnou úpravu, 9 ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava : Sagit, 2012, s a 394 odst. 2 NOZ. 11 Podstatné náležitosti nadační listiny nadace v 310 NOZ a podstatné náležitosti nadační listiny nadačního fondu upravuje 396 odst. 1 NOZ. 12 Tato skutečnost vyplývá z 129 NOZ, který upravuje obecnou část týkající se právnických osob. REKODIFIKACE & PRAXE 2/2014 3

6 Statû což působilo v praxi značné problémy. Obecně se vycházelo ze zásady absolutní nezměnitelnosti nadační vůle, přičemž judikatura Nejvyššího soudu České republiky13 dovodila, že některé nevyhnutelné změny měla správní rada možnost učinit prostřednictvím modifikace statutu, nikoli ale nadační listiny. Nově se tedy princip nezměnitelnosti nadační listiny opouští a NOZ dává zakladateli možnost v nadační listině výslovně určit, že on nebo některý z orgánů nadace je oprávněn i po jejím vzniku nadační listinu změnit a zároveň určit rozsah a způsob, kterým tak lze učinit. Nebude-li tato možnost zakladatelem do nadační listiny zakotvena, nebude možné ji měnit, ledaže by došlo k takové změně okolností, že by vznikla rozumná potřeba změny vnitřních poměrů nadace14. V takovém případě by však bylo nevyhnutelné, aby se změnou souhlasila správní rada a zároveň aby se nedotkla práv třetích osob15. V opačném případě by byla změna neplatná. Pokud by došlo k výše popsané změně okolností a zakladatel by už neexistoval, může o změně nadační listiny rozhodnout na návrh nadace soud.16 Nicméně pokud by zakladatel v zakladatelské listině určil, že zakladatelská listina nebo její část je nezměnitelná, pak by nebylo možné nadační listinu či její část měnit ani v případě, že by se okolnosti změnily natolik, že změna by byla potřebná, a to ani rozhodnutím soudu. Změna sídla nadace či nadačního fondu je speciálně upravena v 316 NOZ. Správní rada může sídlo změnit po předchozím vyjádření dozorčí rady. Zakladatel ale může tuto změnu v nadační listině omezit nebo úplně vyloučit. K přemístění sídla do zahraničí je pak třeba přivolení soudu, který zjišťuje, zda pro takovou změnu existuje vážný důvod a zda by tato změna neohrozila oprávněné zájmy osob, kterým mají být poskytovány nadační příspěvky. Pokud by na některou z těchto otázek soud odpověděl kladně, přemístění sídla neschválí. Statut nadace a nadačního fondu Statut je považován za základní organizační dokument nadace a nadačního fondu, který upravuje vnitřní poměry v rámci nadace a její vztahy ke třetím osobám. Statut je a i nadále bude veřejně přístupný Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 do 4508/2009, ze dne 26. ledna 2011, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 808/2002, ze dne 25. června Např. v důsledku značného nárůstu nadačního jmění a aktivit nastane nutnost nahradit revizora dozorčí radou, nebo je z objektivních či ekonomických důvodů nutné přistoupit ke změně sídla. 15 Např. poskytovatelů nebo příjemců nadačních příspěvků. 16 Ivtakovém případě by ale musela se změnou souhlasit správní rada, přičemž by musel být co nejvíce šetřen úmysl zakladatele zřejmý z nadační listiny a splněny případné další podmínky, které k takovému úkonu zakladatel v nadační listině určil, a dále by se tato změna také nesměla dotýkat práv třetích osob, jinak by ji soud pravděpodobně zamítnul. Dle NOZ lze nově18 vydat statut nadace či nadačního fondu společně s nadační listinou, což dává zakladateli možnost upravit i vnitřní a další poměry nadace, a tak více projevit svou zakladatelskou iniciativu.19 Pokud zakladatel tuto možnost nevyužije, vydá správní rada statut do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace po předchozím souhlasu dozorčí rady. NOZ sice explicitní ustanovení o nutnosti souladu statutu s nadační listinou neobsahuje, z logiky věci ale vyplývá, že vzájemný soulad těchto listin je nevyhnutelný. Co se týče povinných náležitostí statutu, NOZ stanoví jejich úzký výčet v 314 odst. 1. Tyto náležitosti jsou nyní, na rozdíl od předešlé právní úpravy, vždy povinné. Další novinkou, kterou NOZ přináší, je zápis výše nadačního kapitálu20 do nadační listiny. Nová právní úprava umožňuje statut rovněž změnit. Navíc zakladatel může v nadační listině sám určit, kdo a jakým způsobem tak může učinit. Naopak, nemá-li zakladatel zájem, aby byl statut do budoucna měněn vůbec, může jeho změnu v nadační listině zcela vyloučit. V případě, že zakladatel způsob změny statutu v nadační listině neupraví, bude platit zákonná úprava, která stanoví, že o změnách statutu rozhoduje po předchozím souhlasu dozorčí rady správní rada. Základní pravidlo intertemporality nepravá zpětná účinnost Základní přechodné ustanovení v rekodifikované úpravě právnických osob zakotvuje 3041 odst. 1 NOZ a staví na principu nepravé zpětné účinnosti. I dosavadní nadace a nadační fondy se podřizují nové právní úpravě, avšak jen pro futuro, tedy od účinnosti rekodifikace. Ustanovení zakladatelské listiny a statutu fundace, která budou odporovat donucujícím ustanovením NOZ, bude potřeba přizpůsobit nové právní úpravě. Především bude nutné doplnit náležitosti, které v nadační listině chybějí. Kromě toho bude vhodné se zamyslet nad dalšími možnostmi, jako je zákaz podnikání a dalších činností, které je možné v nadační listině vyloučit nebo naopak povolit Bude se také ukládat do sbírky listin rejstříku nadací a nadačních fondů. 18 Dle ZNNF byl statut nadace či nadačního fondu vydáván správní radou, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, tzn. od zápisu do nadačního rejstříku. Statut musel být dále v souladu s nadační listinou. Pokud tomu tak nebylo, považoval se za absolutně neplatný pro rozpor se zákonem. 19 GRANJA, M. Fundace v novém občanském zákoníku. ISEA (online, cit ). Dostupné z: %C5%99e/tabid/64/articleType/ArticleView/articleId/100/Fun dace-v-novm-obanskm-zkonku.aspx. 20 Nadační kapitál je peněžité vyjádření nadační jistiny, tj. peněžité vyjádření souboru předmětů vkladů do nadace a nadačních darů, jehož souhrnná hodnota musí odpovídat alespoň částce ve výši Kč. 4 2/2014 REKODIFIKACE & PRAXE

7 Statû 21 Zakladatel může např. zakotvit nezměnitelnost nadační listiny či omezit členství v orgánech, vyloučit podnikání, nebo naopak povolit vznik přidruženého fondu nebo změnu právní formy nadace na nadační fond. 22 Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti. Nový občanský zákoník k rozhodování o změně zakladatelské listiny nadace dle 3049 NOZ. (online, cit ). Dostupné z: 23 Vyplývá z dikce ustanovení 309 odst. 3 NOZ. Pro úpravu nadací a nadačních fondů vzniklých podle ZNNF obsahuje NOZ speciální ustanovení v 3049 NOZ, které stanoví, že na změnu zakladatelské listiny a statutu má zakladatel příslušné fundace lhůtu dva roky ode dne nabytí jeho účinnosti. Během této lhůty musí dojít nejen k samotné změně, ale i k doručení rozhodnutí, kterým se nadační listina mění tomu, kdo vede příslušný rejstřík. Právo měnit nadační listinu je osobním právem každého zakladatele a nepřechází na právního nástupce.22 V případě, že by jediný zakladatel zemřel nebo zanikl dříve, než nabude NOZ účinnosti, může být zakladatelské právní jednání změněno na návrh nadace soudem. V případě, že by zemřel jen některý ze zakladatelů, mohou dát souhlas ke změně nadační listiny jednomyslně ostatní zakladatelé.23 Jak je z tohoto příspěvku patrné, nová právní úprava je mnohem komplexnější a snaží se vypořádat s řadou problémů, které přinesla současná úprava obsažená v ZNNF. Domnívám se, že zákonodárce vykročil správným směrem, když do NOZ zahrnul konkrétní řešení pro otázku změn účelu nadace, nadační listiny i statutu, které jsou pro fungování nadací a nadačních fondů fundamentální, a věří, že na základě rozhodovací praxe soudů nedojde ke vzniku výrazné diskrepance ve výkladu a interpretaci nových právních institutů, která by mohla limitovat posílenou autonomii vůle zakladatele nadace a nově zakotvenou flexibilitu nadační listiny. Některé změny právní úpravy civilního procesu JUDr. Ing. RADKA ZAHRADNÍKOVÁ, Ph.D., LL. M., soudkynû Okresního soudu Praha západ a vûdeckov zkumn pracovník na katedfie soukromého práva a civilního procesu Fakulty právnické, Západoãeská univerzita v Plzni Komplexní rekodifikace soukromého práva se promítla do všech oblastí práva. Procesněprávní aspekty této nové právní úpravy se promítly především do novely občanského soudního řádu (provedené zákonem č. 293/2013 Sb.), která nabyla účinnosti dne Novela o. s. ř. reaguje i na nový zákon o zvláštních řízeních soudních (č. 292/2013 Sb., z. ř. s.) a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (č. 304/2013 Sb.), když ruší všechna ustanovení, která nově upravuje zákon o zvláštních řízeních soudních. Nově tak o. s. ř. upravuje pouze řízení sporná a nový z. ř. s. nesporná a jiná zvláštní řízení. Změna související se sjednocením soukromoprávní úpravy a promítající se do procesněprávních předpisů spočívá v tom, že občanský soudní řád již nerozlišuje občanskoprávní, pracovní, rodinné a obchodní vztahy, ale reflektuje koncepci jednotného rekodifikovaného soukromého práva rovněž v právní úpravě občanského soudního řízení, jehož primárním účelem je právě řešení sporů z něj vyplývajících. Nově tak je civilní pravomoc vymezena v 7 o. s. ř. tak, že soudy rozhodují v občanském soudním řízení spory a jiné právní věci vyplývající z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. REKODIFIKACE & PRAXE 2/2014 5

8 Statû Základní změny NOZ zrušil mimo jiné dosavadní obchodní zákoník, čímž jsou všechny závazkové vztahy nyní upraveny jednotně a nejsou nadále rozlišovány vztahy mezi nepodnikateli a vztahy mezi podnikateli (podle dosavadní terminologie obchodní vztahy ). Odpovídající procesní změna se odráží v opuštění dosavadních pojmů obchodní vztahy nebo obchodní věci, např. v 9 odst. 3 o. s. ř. a zavedení pojmu vztahy mezi podnikateli vyplývající z podnikatelské činnosti, a to pouze v těch případech, kdy je ponechání speciálních pravidel pro vztahy mezi podnikateli opodstatněné, např. v 85 odst. 2 o. s. ř. u vymezení obecného soudu fyzické osoby podnikatele nahrazení pojmu obchodních vztahů věcmi vyplývajícími z podnikatelské činnosti či v 89a o. s. ř. se slova v obchodní věci nahrazují slovy ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývající z podnikatelské činnosti. Dosavadní 89a o. s. ř. přitom umožňoval tzv. prorogační dohodu nejen v dosavadních tzv. relativních obchodech1, ale i dosavadních tzv. fakultativních obchodech2 a rovněž tak v dosavadních absolutních obchodech při respektu k ochraně spotřebitelů.3 Nové znění 89a o. s. ř. přitom omezuje možnost uzavřít dohodu o místní příslušnosti na věci týkající se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, tj. dochází k zúžení možnosti uzavřít prorogační dohodu na dosavadní relativní obchody. Vyloučení možnosti uzavírat prorogační dohodu ve sporech se spotřebitelem však neodpovídá úpravě např. v nařízení Brusel I. Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.4 1 Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 2 Odon 41/1994 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 34/1998: Jestliže se domáhá podnikatel zaplacení prací, které provedl v rámci svého předmětu podnikání, vůči podnikateli, který tyto práce objednal k zajištění své podnikatelské činnosti, jde o věc obchodní. Přitom není podstatné, zda má objednatel prováděné práce v předmětu své podnikatelské činnosti. 2 Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 33 Cdo 2272/98 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 1/2000: Závazkový vztah mezi stranami, které uzavřely dohodu podle ustanovení 262 odst. 1 obch. zák., že jejich vztah se řídí obchodním zákoníkem, je závazkovým vztahem obchodním a spor mezi těmito stranami je z procesního hlediska obchodní věcí. 3 Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 4 Nd 226/2008 Ujednání účastníků v leasingové smlouvě, která má povahu smlouvy spotřebitelské, že místně příslušným soudem pro řešení sporu účastníků bude soud, v jehož obvodu má sídlo dodavatel, v případě, že u tohoto soudu nemá spotřebitel stálé bydliště, je neplatné. 4 Nařízení upravuje nejen mezinárodní příslušnost/pravomoc, ale i místní příslušnost, viz rozsudek SDEU ve věci Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH, C-386/05. Čl. 17 Bruselu I. omezeně umožňuje uzavření dohody o příslušnosti soudu členského státu ve věcech spotřebitelských smluv: dohodou uzavřenou po vzniku sporu, dohodou umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo dohodou uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. Taková dohoda však nesmí být v rozporu s pravidly směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (směrnice má dle čl. 67 Bruselu I. aplikační přednost před nařízením Brusel I). Případný rozpor je přitom soud povinen posoudit ex offo.5 Lze konstatovat, že vyloučení možnosti uzavírat prorogační dohody s nepodnikatelem jde mimo jiné za rámec ochrany spotřebitele plynoucího z unijních předpisů a bude mít bezpochyby vliv na uplatňování ohrožených či porušených práv podnikatelů. Navíc vzhledem ke znění přechodných ustanovení, čl. II. odst. 2 zákona č. 293/2013 Sb. se použije nové znění 89a o. s. ř. i na prorogační dohody uzavřené před , pokud je řízení zahájeno po tomto datu. Tedy jinými slovy, pokud strany projevily vůli podřídit se jurisdikci určitého soudu, který by jinak nebyl v dané věci místně příslušný, ledaže by byla dána příslušnost výlučná, tato vůle nebude soudní mocí respektována, ač byla aprobována v době jejího projevení, ledaže se jedná o věc týkající se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti. Úprava věcné příslušnosti Další podstatnou změnou reflektující zrušení duality soukromého práva, tj. paralelní úpravy občanského a obchodního práva, která má nezanedbatelný vliv na poskytování soudní ochrany soukromým právům a oprávněným zájmům účastníků, je změna úpravy věcné příslušnosti. Nově tak rozhodují krajské soudy ve sporném řízení jako soudy prvního stupně pouze např. ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci a, dále ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich spo- 5 Rozsudek SDEU ve věci Pannon GSM Zrt proti Erzsébet Sustikné Györfi, C-243/ /2014 REKODIFIKACE & PRAXE

9 Statû lečníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace, ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví, ve sporech na ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním nebo nedovoleným omezením soutěže, dále ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby, dále ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se směnek, šeků a investičních nástrojů, dále ve sporech z obchodů na komoditní burze, ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, ve věcech přeměn obchodních společností a družstev, včetně všech řízení o náhradě podle zvláštního právního předpisu, ve sporech z koupě závodu, pachtu závodu nebo jeho části či ve sporech ze smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv. Kritérium: povaha věci Zákonodárce se navrací ke koncepci platné do roku 1991 (do nabytí účinnosti zák. č. 519/1991 Sb.) vycházející z jednotné věcné příslušnosti, podle které k řízení v prvním stupni byly příslušné výhradně okresní soudy. Je tak opuštěno hledisko hodnoty sporu při určování věcné příslušnosti a jednotícím dělícím kritériem bude výlučně povaha věci. Zúžení věcné příslušnosti krajských soudů navíc omezilo možnost vzniku sporů o věcnou příslušnost, které mohou vyplývat právě z povahy projednávané věci, což bude mít nepochybně velmi významný vliv na efektivnost poskytování soudní ochrany soukromým právům a oprávněným zájmům účastníků. Krajské soudy tak nyní rozhodují jako soudy prvního stupně pouze v těch případech, kdy to nezbytně vyžaduje potřeba úzké specializace pro daný druh sporů, nebo jeví-li se to jako účelné s ohledem na rozhodování krajských soudů jako soudů rejstříkových. Na základě této legislativní změny došlo k přenesení podstatné části agendy krajských soudů jako soudů prvního stupně na okresní soudy. V souvislosti s nabytím účinnosti z. ř. s. došlo k vynětí řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob z o. s. ř. a jejich začlenění do z. ř. s. Těmito řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou: řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti, řízení o jmenování znalce, řízení ve věcech právnických osob, nejde-li o řízení podle písmene a), vyplývá-li ze zákona, že je lze zahájit i bez návrhu, řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob ( 85 z. ř. s.). Tato řízení jsou považována za nesporná řízení, což plynulo z jejich systematického zařazení v dosavadním o. s. ř. (dosavadní 200e o. s. ř. obsažený v části páté nazvané zvláštní ustanovení, která obsahovala z převážné části nesporná řízení), a dále ze skutečnosti, že pro tato řízení platila určitá specifika nesporného řízení (např. povinnost soudu provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány 120 odst. 2 dosavadního o. s. ř., nebo vymezení účastenství ustanovením 94 odst. 1 větou první dosavadního o. s. ř.). Ač dosavadní 200e o. s. ř. otázku spornosti či nespornosti neřešil, byla však z materiálního hlediska velká většina řízení, která pod tuto kategorii spadala, řízením sporným. Většinou se totiž jednalo o spor dvou stran s protichůdnými zájmy, např. společnosti a společníka či spor dvou společníků.6 Ztoho důvodu zůstala řízení ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace nadále předmětem úpravy v o. s. ř. Otázkou však zůstává, která konkrétní řízení budou napříště považována za řízení upravená 85 z. s. ř. a která za řízení sporná upravená v o. s. ř. Příkladem řízení upravených zákonem o zvláštních řízeních soudních je řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, které zřejmě bude i nadále statusovou věcí jako doposud.7 O tom svědčí mimo jiné i úprava spojení řízení upravená v 88 odst. 2 z. ř. s. či úprava rozhodování v 90 z. ř. s. Rovněž řízení ve věci zneužití hlasovacího práva v soukromé korporaci k újmě celku bude řízením upraveným tímto zvláštním zákonem ( 88 z. ř. s.). Zřejmě i řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní korporace z obchodního rejstříku zůstane i nadále věcí statusovou.8 Jsou však z právně teoretického pohledu tato řízení opravdu nesporné povahy? Nestřetávají se i zde protichůdné zájmy některých osob? Např. v řízení o neplatnost rozhodnutí orgánů právnické osoby se zpravidla střetávají protichůdné zájmy účastníků řízení jedna strana argumentuje ve prospěch platnosti rozhodnutí orgánů právnické osoby, druhá strana naopak. Lze zde hovořit o výrazném zájmu společnosti na určení toho, zda je konkrétní 6 Např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 14 Cmo 370/ Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 29 Cdo 1554/ Viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 29 Odo 1154/2003 publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 43/2005. REKODIFIKACE & PRAXE 2/2014 7

10 Statû rozhodnutí orgánu obchodní korporace platné či neplatné? Stranou však zůstává mnoho dalších řízení, u nichž není zcela jednoznačné, zda spadají do úpravy sporného či nesporného řízení, např. vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným dle 202 a násl. ZOK. Bude to otázka statusová či nikoli? Nelze než uzavřít, že lze s napětím očekávat, jak se soudní praxe s tímto novým rozlišování řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob vyrovná. Jednání za statutární orgány Další procesněprávní změnou navazující na rekodifikaci soukromého práva je změna v 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., která je procesní reflexí úpravy statutárních orgánů v NOZ, podle které může být statutárním orgánem právnické osoby nejen osoba fyzická, ale i osoba právnická ( 154 NOZ). Novelizovaný 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak stanoví, že za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna (např. na podkladě zakladatelského právního jednání). 9 Podání je procesní úkon účastníka, kdy není v přímém styku se soudem v rámci např. ústního jednání. 10 Některá komentářová literatura připouští i jiná podání činěná ústně do protokolu, pokud neobsahují návrh na zahájení řízení před soudem I. stupně nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, např. změnu žaloby, zpětvzetí žaloby, námitku podjatosti. Toto však odporuje důvodové zprávě k zákonu č. 171/1993 Sb. Forma podání Další změnou je nové znění 42o.s.ř., kterým došlo k několika upřesněním. Jasně se rozlišuje podání v listinné a v elektronické podobě, obojí je přitom písemné (doposud nejednoznačná dikce zákona nasvědčovala tomu, že podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě). Dále byla vypuštěna obsolentní možnost učinit písemné podání telegraficky, neboť provoz dálnopisné sítě byl ukončen k a jen do března 2010 bylo možné na poště podat telegram. Dále novela zcela v souladu s doktrínou9 vypouští možnost učinit podání v ústní formě s odkazem na to, že dosavadní 42 odst. 1 o. s. ř. nepřipouštěl, aby podání byla sepisována formou soudního protokolu, pokud ovšem nešlo o návrh na zahájení řízení v případech vyjmenovaných v 42 odst. 1 o. s. ř. účinného do Vzhledem k tomu, že všechna zde vyjmenovaná řízení byla řízeními nesporného povahy, byla tato úprava přesunuta do 13 z. ř. s. Další upřesnění v citovaném ustanovení se vztahuje na povinnost podpisu a datování. Je tedy již výslovně stanoveno, že povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Je tak zdůrazněn princip uvedený v 18 odst. 2 tohoto zákona, podle kterého podání z datové schránky nemusí být elektronicky podepsáno a ani datováno, pokud jej činí osoba oprávněná k přístupu do datové schránky. K tomu důvodová zpráva uvádí, že novelou se nemění stávající stav, ale je reagováno na nejednotnou rozhodovací praxi soudů, která často nezohledňovala speciální úpravu zákona č. 300/2008 Sb. Soudy totiž často nesprávně vyžadovaly doplnění elektronického podpisu i pro podání učiněná prostřednictvím datové schránky. To ale neznamená, že to platí vždy, např. u podání z cizí datové schránky je podpis i nadále nutný. Důvodová zpráva však tuto situaci nepředvídá a neposkytuje návod k jejímu řešení. Předběžné prohlášení/výčet druhů žalob Další změna procesněprávních předpisů souvisí s tím, že NOZ umožňuje, aby člověk v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat mohl učinit tzv. předběžné prohlášení, kterým může stanovit, aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem (viz 38 NOZ). Jestliže tak již člověk projevil vůli takovým způsobem, že určitá osoba má být jmenována jeho (hmotněprávním) opatrovníkem v případě, stane-li se nezpůsobilým právně jednat, jeví se jako vhodné, aby soud vycházel primárně z takto projevené vůle i v případě rozhodování o jmenování opatrovníka pro řízení. Další změnou související s přijetím NOZ, která umožňuje soudu zasahovat do právních poměrů v mnoha dalších případech, je vypuštění demonstrativního výčtu druhů žalob, kdy výčet druhů žalob v dosavadním 80 o. s. ř. již nebyl dostatečný avsouvislosti s přijetím NOZ by musel být ještě dále rozšířen o další druhy. Došlo by tak však pouze k rozšíření demonstrativního výčtu, které postrádá smysl. Z tohoto důvodu je upraven v tomto ustanovení pouze ten druh žaloby, který vyžaduje rovněž určitou odchylku od ostatních žalobních druhů a to konkrétně u určovací žaloby. Stanoví se, že žaloba na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je přípustná shodně jako doposud pouze tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Doručování Další změnou mající vliv na vymahatelnost práv je změna v 175 odst. 1 o. s. ř. Směnečný (šekový) platební rozkaz (dále jen SPR ) musí být doručen do vlastních rukou žalovaného, nicméně od je náhradní doručení SPR vyloučeno. Stranou však zůstává situace, kdy se nepodaří doručit SPR do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení (na základě fikce doručení); bude pak soud rušit SPR stejně jako platební rozkaz? 175 o. s. ř. na 173 odst. 2 o. s. ř. sice neodkazuje, nicméně i doposud se 8 2/2014 REKODIFIKACE & PRAXE

11 Statû 173 odst. 2 přiměřeně použil ve vztahu k těm žalovaným, kterým se nepodařilo doručit. Jistý problém bude moci nastat při doručování do ciziny, kdy bude muset být tento zákonný požadavek zohledněn při využití různých postupů při doručování do ciziny [např. čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1393/2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech]. Podpůrce Dalším z institutů, který přináší NOZ, a který bylo třeba promítnout do úpravy občanského soudního řízení, představuje institut podpůrce. Podpůrce je osoba, která má člověku, kterému v tom duševní porucha působí obtíže, poskytovat nápomoc při rozhodování, a to bez ohledu na to, zda tato osoba je či není omezena ve svéprávnosti. Proto, aby poskytování podpory mohlo být efektivní, bylo zakotveno v civilním procesu právo této osoby na konzultaci s podpůrcem během soudního jednání. Tím však není dotčena možnost soudu rozhodnout, že fyzická osoba, která není plně svéprávná, musí být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem. Jelikož podpůrců může být více a mohlo by tak docházet k nepřiměřenému prodlužování jednání a v konečném důsledku celého řízení, je stanoveno, že má-li účastník řízení podpůrců více, musí si zvolit pouze pro možnost konzultace jen jednu z nich ( 116a o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že podle 47 odst. 2 NOZ může podpůrce namítat neplatnost právního jednání učiněného podporovaným, je stanoveno, že v případě, že podpůrce namítne neplatnost právního jednání učiněného podporovaným účastníkem v průběhu řízení, má soud povinnost k této námitce přihlédnout. Žaloba z rušené držby Konečně jednou z posledních změn je úprava zvláštního řízení o žalobě z rušené držby navazující na ochranu držby podle NOZ. Nový civilní kodex výslovně poskytuje právo domáhat se soudní ochrany držby nejen vlastníku, ale výslovně i držiteli věci ( 1003 a násl. NOZ, 1043 násl. NOZ). Žaloba z rušené držby je žalobou, která směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Nejde tedy o žalobu o právu, kterou by se žalobce domáhal petitorní ochrany, nýbrž o žalobu o faktickém stavu, kterou se žalobce domáhá possessorní ochrany. V důsledku toho může být žalobci possessorní ochrana poskytnuta i tam, kde je zjevné, že mu žádné subjektivní právo nepřísluší, a že tedy např. držbu vlastnického práva vykonává jako nevlastník. Soud proto také není oprávněn zkoumat právní otázky, nýbrž omezí se jen na zjištění skutkového stavu. Doposud byla poskytována tato předběžná ochrana práva dle 5 zák. č. 40/1964 Sb., a to u příslušného orgánu státní správy. Takové řízení bylo přitom zařazováno do tzv. předběžných řízení a zajišťovacích řízení v rámci civilního procesu, neboť tato ochrana je v řadě států poskytována soudy v rámci civilního procesu. I náš civilní řád soudní, zákon č. 113/1895 ř. z., obsahoval úpravu zvláštního řízení o žalobách zrušené držby. Smyslem zvláštních ustanovení o žalobách z rušené držby je snaha o urychlené vyřízení věci, a zároveň o vyřízení prozatímní. Proto musí soud rozhodnout o žalobě do 15 dnů od zahájení řízení ( 177 odst. 1 o. s. ř.). Při projednání věci se soud omezí jen na zjištění existence poslední držby a jejího svémocného rušení ( 178 o. s. ř.). K rozhodnutí o žalobě z rušené družby nemusí soud nařizovat ústní jednání. Pokud jej již nařídí, nemá možnost jej odročit podle 156 odst. 2 o. s. ř. k vyhlášení rozhodnutí. Usnesení ve sporu z rušené držby přitom nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae) ve vztahu k pozdější petitorní žalobě (např. žalobě na vydání věci). Žalovaný, kterému bylo pravomocným rozhodnutím uloženo zdržet se zásahů do držby, resp. uvést žalobce zpět do držby, kterou mu předtím odňal, se může posléze domáhat po původním žalobci vydání věci z titulu žaloby na vydání věci. V tomto druhém (petitorním) řízení již bude otázka držby irelevantní. Žalobce bude muset prokázat své vlastnické právo a to, že věc mu je žalovaným bez právního důvodu zadržována. Vzhledem k základnímu principu řízení o ochraně držby, jímž je rychlost poskytnutí ochrany, je výslovně vyloučeno zkoumat v řízení otázky újmy vzniklé rušením držby a rozhodovat o povinnosti k její případné náhradě ( 179 o. s. ř.). Z 1008 NOZ vyplývá, že žaloba musí být podána v hmotněprávní propadné (prekluzivní) lhůtě šesti týdnů, počítané od ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu ioosobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Otázkou však zůstává, jaké bude praktické využití tohoto řízení. A to především ve vztahu k využití jiného institutu spadajícího do předběžných a zajišťovacích řízení, a to ve vztahu k předběžným opatřením. Bude použití jednoho z těchto institutů vylučovat ten druhý? Z dikce zákona to neplyne, nicméně soudní praxe zastává názor, že předběžného opatření lze využít jen tehdy, když jeho navrhovatel nemá k dispozici jiný účinný procesní nástroj, který by mu umožnil dosáhnout téhož výsledku (princip subsidiarity předběžného opatření).11 Je možné však za tento jiný účinný nástroj považovat řízení o žalobě z rušené držby podle 176 a násl. o. s. ř., které je samostatným meritorním řízením? 11 Viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 3 Cmo 166/98. REKODIFIKACE & PRAXE 2/2014 9

12 Statû Procesněprávních změn, které přinesla rekodifikace soukromého práva, je mnoho. O některých bylo pojednáno výše, některé jsou pouze terminologického rázu (např. zavedení pojmu právní osobnost, právní jednání, svéprávnost, nemovitá věc, obchodní závod a dalších, namísto dosavadních pojmů), přičemž některé změny nás zřejmě ještě čekají. Nebyl totiž např. vyjasněn postup při projednávání žalob dle 213 NOZ umožňující soudu poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména je-li dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti (tzv. reflexní škoda). Za situace, kdy řízení o této žalobě bude napříště upraveno v o. s. ř. jako kodexu upravujícím sporná řízení, zůstává otázkou, jak soud bude řešit otázku toho, jak přibrat za účastníka řízení tu korporaci, které bude ukládat povinnost nahradit způsobenou škodu. K zákonu o službách spojených s užíváním bytů část I. Mgr. MARTIN PROKE, právník, Brno Článek je pokusem o výklad zákona o službách spojených s užíváním bytu v kontextu rekodifikace soukromého práva. První část se věnuje otázce kogentních norem a neplatnosti v novém soukromém právu vůbec a obecným otázkám spojeným s tímto zákonem. Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen ZoS ), nabyl účinnosti dne Dříve by ZoS ohledně nájmu bytu navazoval na zvláštně formulovaný 696 odst. 6 starého občanského zákoníku1 (dále jen zák. č. 40/1964 Sb. ), podle kterého zvláštní právní předpis něco stanoví až tehdy, nedohodnou-li se pronajímatel a nájemce jinak. Dle zák. č. 40/1964 Sb. by tedy šlo o úpravu zásadně dispozitivní, nestanovil-li by zákon jinak, např. že služby spojené s užíváním nájemního bytu patří mezi zboží s úředně stanovenými cenami.2 Přijatá varianta v ZoS 1 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů. 2 Výměr MF 01/2013, část I., oddíl A, položka 5 a část II., položka 2, body 24, 25 a 26. předpokládá zrušení této cenové regulace.3 S ohledem na účinnost nového občanského zákoníku4 (dále jen NOZ ), navazuje ZoS ohledně nájmu prostor k bydlení či podnikání na 2247 odst. 3 a 2303 NOZ. Je třeba poznamenat, že NOZ rozlišuje obecnou a zvláštní úpravu nájmu podle účelu, kterému má pronajatý prostor sloužit (bydlení podnikání jiný účel),5 nikoli podle předmětu (byt nebytový prostor jiná věc),6 jak činil zák. č. 40/1964 Sb. Oproti tomu ZoS upravuje poskytování plnění spojených s užívá- 3 Hodnocení dopadů regulace (RIA), s Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; účinný od Viz 2235 a 2302 NOZ (srov. ale z kritéria předmětu nájmu i nadále vycházející 1187 NOZ) bod 52 NOZ ruší zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. 10 2/2014 REKODIFIKACE & PRAXE

13 Statû 7 Shodně důvodová zpráva k NOZ. 8 SCHÖDELBAUEROVÁ, P. Úprava služeb podle NOZ a nového zákona o službách ve srovnání se stávající úpravou. Společenství vlastníků aktuálně, 2013, č. 3 (dostupné s datem na načteno ). 9 Srov. rozsudek Krajského soudu Ostrava, čj. 22 Ca 330/ z , publikovaný pod č. 1496/2008. Sb. NSS nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 73/ z Přitom každý byt je v domě s byty (viz část o působnosti ZoS). 11 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). ním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (kritérium předmětu), a to bez ohledu na účel, ke kterému byly takové prostory pronajaty nebo jinak přenechány k užití jinému. Správa domu a pozemku dle 1189 NOZ zahrnuje i zajišťování potřebných služeb,7 a proto lze ZoS považovat také za částečný prováděcí předpis stanovující podrobnosti o činnosti týkajících se správy domu a pozemku ( 1180 a 1222 NOZ). V literatuře8 se lze setkat s názorem, že: Tato úprava (ZoS pozn. aut.) byla připravena vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje právní předpis, který by zastřešil úpravu služeb spojených s užíváním bytu pro všechny typy bydlení (nájemní, družstevní a vlastnické), stanovil obecná pravidla rozúčtování a upravil práva a povinnosti stran, postupy a lhůty pro rozúčtování a vypořádání nákladů na služby... Jedná se o předpis speciální ve vztahu k obecné úpravě služeb obsažené v NOZ v ustanoveních o nájmu bytu a bytovém spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu má tento zvláštní zákon přednost před úpravou obecnou. Tento závěr nesdílím. Zvláštní (speciální) právní norma je taková, která upravuje podmnožinu případů spadajících pod normu obecnou; z toho také plyne, že specialita je relativní a spočívá ve vztahu mezi konkrétními právními normami (pravidly), nikoli předpisy.9 Zastřešuje-li tedy ZoS poskytování služeb spojených s užíváním prostor v domě s byty10 bez ohledu na právní důvod, zatímco v NOZ se upravují dílčí aspekty jejich poskytování na základě jednotlivých důvodů k užívání, pak je úprava v ZoS obecnou úpravou ve vztahu k speciálním úpravám jejich poskytování na základě nájmu, bytového spoluvlastnictví či jiného jednotlivého právního důvodu, byť jsou součástí NOZ či zákona o obchodních korporacích11 (dále jen ZOK ). Uplatní se pravidlo lex posterior generalis non derogat legi priori speciali. Opačný výklad by vedl k absurdním výsledkům: celá řada dále uvedených ustanovení NOZ by byla zbytečná a např. 3 odst. 2 ZoS by jako speciální vylučoval aplikaci 2247 odst. 1 a 2 NOZ. Bude-li proto např. byt v domě s byty pronajat k bydlení či podnikání, bude se poskytování služeb řídit přednostně jeho zvláštní úpravou u nájmu prostor k bydlení12 v NOZ a subsidiárně v ZoS; bude-li jeden a tentýž byt pronajat k jinému účelu (např. jako sídlo nepodnikajícího spolku), bude se poskytování služeb řídit ZoS, zatímco ve vztahu společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ ) a vlastníka bytové jednotky, jejíž částí je předmětný byt, se budou přednostně před ZoS aplikovat ustanovení NOZ o poskytování služeb v bytovém spoluvlastnictví. Konečně platí, že tentýž byt či nebytový prostor může být současně předmětem několika vztahů dle ZoS, přičemž rozsah služeb a podmínky jejich poskytování v jednotlivých vztazích se mohou lišit. V případě nájmu bytu, který je částí jednotky, bude ZoS upravovat obvykle vztahy dva: vztah SVJ jako poskytovatele služeb a vlastníka bytu jako jejich příjemce, a vztah vlastníka bytu (pronajímatele) jako poskytovatele služeb a nájemce jako jejich příjemce. Dle 1 odst. 4 ZoS je pro veškerá ujednání podle ZoS vyžadována písemná forma, pro některá nadbytečným speciálním ustanovením ( 9 odst. 2 ZoS). Nedodržení předepsané formy ujednání bude mít dle mého názoru za následek zásadně relativní neplatnost, protože její nedodržení není ve zjevném rozporu s dobrými mravy ani nemá za následek zjevné narušení veřejného pořádku ( 588 NOZ). Výjimkou patrně bude způsob rozúčtování ujednaný poskytovatelem služeb s dvoutřetinovou většinou jejich příjemců ( 5 odst. 1 ZoS), neboť jde o smlouvu s účinky vůči třetím osobám ( 1759 NOZ). Nejisté je, zda se aplikuje omezení možnosti dovolat se relativní neplatnosti pro nedostatek formy, jen nebylo-li již plněno ( 582 odst. 2 věta druhá NOZ). Při čistě jazykovém výkladu se uvedené pravidlo neuplatní, neboť formu nevyžadují ustanovení části čtvrté NOZ, ale zvláštního právního předpisu. Na druhou stranu jde o úpravu relativních majetkových práv, tedy lze říci, že materiálně je ZoS součástí části čtvrté NOZ a pravidlo se aplikovat má (i s ohledem na 564 a 2237 NOZ). K tomuto závěru se kloním. Při nájmu prostor k bydlení nemá pronajímatel právo namítat neplatnost (nájemní) smlouvy pro nedostatek formy ( 2237 NOZ). Domnívám se, že uvedené platí v nájemních vztazích i pro ujednání dle ZoS (viz 2247 NOZ). Ujednání předpokládá alespoň dvě strany pro případná jednostranná právní jednání ZoS písemnou formu obecně nestanoví.13 To potvrzuje i výslovný požadavek písemné formy pro některá jednostranná právní jednání, jmenovitě žádost o nahlédnutí do podkladů k vyúčtování ( 8 odst. 1 ZoS) a implicitní požadavek pro námitky ( 8 odst. 2 ZoS), které by při opačném výkladu byly nadbytečné. Při nedodržení písemné formy jednostranného právního jednání platí uvedené s tím, že bez dalšího nemají následky v právní sféře třetích osob (např. 12 Dle 2303 NOZ se pro poskytování služeb spojených s nájmem prostoru sloužícího podnikání použijí obdobně ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu. 13 Dovození tohoto požadavku z 1 odst. 4 ZoS ve spojení 1724 odst. 2 NOZ nepovažuji za správné. REKODIFIKACE & PRAXE 2/

14 Statû na základě ústní žádosti nevznikne dle 8 ZoS povinnosti zpřístupnit podklady k vyúčtování). Poznámku předem zaslouží bytová družstva a SVJ [srov. i 8 písm. b), 10 odst. 1 písm. b) a 16 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 366/2013 Sb.]. Práva a povinnosti nájemce a pronajímatele družstevního bytu má dle 2240 NOZ stanovit jiný zákon, popřípadě stanovy bytového družstva. Dle 741 ZOK se pro nájem družstevního bytu použijí ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru, která striktně vzato neexistují. Dle 731 odst. 1 písm. b) ZOK mají stanovy bytového družstva obsahovat také podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Dle 10 ZoS se jeho ustanovení upravující postup SVJ použijí přiměřeně itam, kde SVJ dosud nevzniklo a dům je rozdělen na (alespoň dvě) jednotky (k tomu viz 1190 an. NOZ). Půjde buď o domy, kde je vznik SVJ fakultativní, tj. domy se dvěma až čtyřmi jednotkami ( 1158 ve spojení s 1199 NOZ) nebo domy, kde je pět a více jednotek ( 1198 NOZ), u nichž buď nejsou splněny podmínky pro povinnost založení SVJ,14 nebo sice splněny jsou, ale k založení SVJ dosud nedošlo. Intertemporální ustanovení obsahuje 14 ZoS. Obecně vychází z principu nepravé retroaktivity; rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo před , se provede podle dosavadních právních předpisů. Podmínky dodávek pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizacemi, ústředního vytápění a centralizovaného poskytování teplé vody upravují i nadále zvláštní předpisy Podmínkami vzniku povinnosti k založení SVJ jsou: 1) neexistence SVJ, 2) vznik vlastnického práva k první převedené jednotce v domě s pěti a více jednotkami, 3) z nichž nejméně 3 jednotky jsou ve vlastnictví 3 různých vlastníků. 15 Zejména zákon č. 458/2000 Sb. a vyhlášky č. 372/2001 Sb. a č. 366/2010 Sb., zákon č. 406/2000 Sb. a vyhláška č. 194/2007 Sb. a zákon č. 274/2001 Sb. a vyhláška č. 428/2001 Sb. 16 Někdy také jinými slovy (např. nesmí v 132, 1244 či 2510 NOZ), stylem vtipálka ( 1813 NOZ) či mystika ( 1278 věta druhá ve spojení s 1279 odst. 2 NOZ). Dispozitivní nebo kogentní? Dle 1 odst. 2 NOZ si osoby v rámci (celého) soukromého práva mohou práva a povinnosti ujednat odchylně od zákona, nezakazuje-li to zákon výslovně; pravidlem je tedy dispozitivnost právních norem soukromého práva. Dle důvodové zprávy k 1 NOZ: Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy zakazuje se, nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží.16 Tak obecně činí hned část citovaného ustanovení za středníkem, která zakazuje ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob. Tím se však vymezení kogentních a dispozitivních norem soukromého práva v obecné17 rovině patrně nevyčerpává.18 Ve dvojroli účinkuje 580 NOZ. Za prvé: 580 odst. 1 NOZ stanoví, že kogentní (případně relativně kogentní) je dále taková právní norma, jejíž smysl a účel vyžaduje, aby jí odporující právní jednání bylo neplatné. Tak tomu dle důvodové zprávy k 580 až 585 NOZ je...v případech, kdy jde o neplatnost sledující jako svůj základní cíl ochranu určité osoby. Z toho plyne, že právní norma, jejíž smysl a účel (ochrana určité osoby) vyžaduje, aby odklon od ní byl neplatný, je dle 1 odst. 2 ve spojení s 580 odst. 1 NOZ relativně kogentní: nelze se od ní odchýlit v neprospěch osoby, kterou si klade za cíl chránit, a to pod sankcí relativní neplatnosti ( 586 NOZ). Jiným pravidlem, jehož smysl a účel vyžaduje, aby jemu odporující právní jednání bylo neplatné, je např. 547 NOZ, dle kterého musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu, tj. zakazuje se zákon obcházet.19 Za druhé: z 580 odst. 1 NOZ plyne, že neplatné je jen takové zákonu odporující právní jednání, jehož neplatnost vyžaduje smysl a účel zákona, kterému právní jednání odporuje (kvalifikovaný rozpor se zákonem). Proto není neplatné každé právní jednání odporující zákonu a nekvalifikovaný rozpor neplatností sankcionován nebude, může však vést k povinnosti nahradit škodu. Domnívám se však, že tuto filtrační funkci 580 NOZ nemá, je-li neplatnost stanovena výslovně zvláštním ustanovením (lex specialis). Následky kvalifikovaného rozporu se zákonem se různí: pravidlem je relativní neplatnost ( 586 NOZ), ledaže jde o právní jednání, které se v rozporu se zákonem20 zjevně příčí dobrým mravům nebo zjevně narušuje veřejný pořádek; pak je sankcí absolutní neplatnost. V jiných případech stanoví NOZ zákaz odchýlení se od zákona pod sankcí nicotnosti, obvykle slovy, že se k takovému právnímu jednání nepřihlíží (viz obecně 551 an. NOZ). Právní jednání odporující jednomu a témuž ustanovení zákona tak mohou být, v závislosti na po- 17 Stranou zde nechávám zákazy speciální (z hlediska zkoumané problematiky např odst. 1 a 2239 NOZ). 18 Diskuze na toto téma probíhá a závěry se různí (viz PELIKÁN, R. Kogentní a dispozitivní ustanovení v novém zákonu o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue, 2012, č. 9, s. 246 an., dále HAVEL, B. O kogentnosti, vypořádání újmy a ručení vlivové osoby ve světle nového soukromého práva. Obchodněprávní revue, 2013, č. 1, s. 13 an. a konečně MELZER, F. Dispozitivní a kogentní normy v novém občanském zákoníku. Právní rozhledy, 2013, č. 7, s. 253 an.). 19 I právní jednání, které se od zákona nezakázaným způsobem odchyluje, zákonu odpovídá. 20 Konečným důvodem neplatnosti je vždy rozpor se zákonem: např. jednání porušující dobré mravy je zákonem zakázáno ( 1 odst. 2 NOZ) a odporuje mu. To ostatně plyne i z ústavního řádu (čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny). 12 2/2014 REKODIFIKACE & PRAXE

15 Statû vaze a okolnostech rozporu, stižena různou nebo také žádnou sankcí. Při nájmu prostor k bydlení bude nutné přihlédnout k tomu, že se nepřihlíží k ujednáním: zkracujícím práva nájemce ( 2235 NOZ), ukládajícím nájemci zaplatit smluvní pokutu, a ukládajícím nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená ( 2239 NOZ). Taková ujednání by byla nicotná. 21 Stenozáznam z 1. dne 4. schůze Senátu, 9. funkční období. 22 Viz poznámka č Poskytovatel služeb je chráněn právem požadovat zálohy ( 4 odst. 1 ZoS) a právem je měnit ( 4 odst. 4 ZoS). Ministr P. Mlsna k povaze právních norem plynoucích ze ZoS řekl: Předkládaný návrh zákona je dispozitivní normou, tzn., že se nejedná o žádný návrat k regulaci neumožňující dohodu poskytovatele a příjemce služeb. Jedinými kogentními ustanoveními v tomto návrhu zákona jsou ustanovení, která se týkají dodržování lhůt stanovených pro vyúčtování a vypořádání nákladů na služby a sankce za neplnění povinností nájemce a pronajímatele. 21 Důvodová zpráva k ZoS tvrdí, že: Právní úprava je koncipována jako dispozitivní, pokud není konkrétně stanoveno jinak. P. Schödelbauerová22 pak uvádí, že:...ve všech případech s výjimkou úpravy lhůt pro vyúčtování, zaslání námitek a vypořádání nedoplatků či přeplatků a dále úpravy sankcí se poskytovatel služeb s příjemcem může dohodnout na všech otázkách souvisejících s poskytováním služeb (způsobem stanoveným zákonem). V ZoS nenajdeme výslovný zákaz odchýlení se od jeho ustanovení v nastíněném smyslu (zakazuje se, je neplatné, nepřihlíží se), a to včetně sankcí v 13 ZoS. Kogentní pravidla nepochybně představují požadavky písemné formy ( 1 odst. 4, 4 odst. 4, 8 a 9 odst. 2 ZoS ve spojení s 582 NOZ), stanovení působnosti ( 1 odst. 1 až 3, 10 a 11 ZoS), vymezení pojmů ( 2, 3 odst. 1), ustanovení přechodná ( 14 ZoS) a účinnost ( 15 ZoS). Zákaz odchýlení se lze nalézt u maximální délky zúčtovacího období [ 2 písm. c) ZoS], maximální lhůty k finančnímu vyrovnání ( 7 odst. 3 ZoS) a zákazu paušalizace ( 9 odst. 4 ZoS). U ostatních ustanovení nezbude než posoudit, zda jejich smysl a účel vyžaduje neplatnost ujednání jim odporujících, tedy zejména, zda sledují jako svůj základní cíl ochranu určité osoby a odchylka od nich byla v neprospěch této osoby. Např. ujednání 24 měsíčního zúčtovacího období by bylo v rozporu s 2 písm. c) ZoS, jehož účel a smysl (ochrana příjemce služeb)23 vyžaduje, aby takové ujednání bylo neplatné ( 580 odst. 1 NOZ). Šlo by o neplatnost relativní ( 586 NOZ), které by se nemohl dovolávat ten, kdo jí způsobil ( 579 NOZ) a spočívající v nezákonném určení časového rozsahu soud by za podmínek stanovených v 577 NOZ byl povinen přistoupit k moderaci délky zúčtovacího období. Obdobně to platí i pro odchýlení se od lhůt pro vyúčtování ( 7 odst. 1 ZoS), finanční vyrovnání ( 7 odst. 3 ZoS), nahlížení do podkladů ( 8 odst. 1 ZoS) a vyřízení námitek ( 8 odst. 2 ZoS). Tam, kde ZoS opravňuje poskytovatele služeb k jednostrannému určení práv a povinností, může tak učinit jen způsobem, který mu zákon dovoluje, protože jinak by bez opory v zákoně jednostranně určoval povinnosti příjemce služeb (srov. i 245 NOZ ve spojení s 1221 pro SVJ a s 663 ZOK pro družstva). Působnost zákona Dle důvodové zprávy ZoS dopadá na užívání bytu na základě smlouvy nájemní, užívání družstevního bytu a užívání bytu na základě vlastnického práva. Působnost ZoS tím ale není vyčerpána. Dle 1 odst. 1 ZoS se tento zákon vztahuje na poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Dle 2236 NOZ se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Oproti tomu jednotka ve smyslu 1159 NOZ zahrnuje byt či nebytový prostor ( 1158 odst. 2 NOZ) jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci, jejíž je byt částí, vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.24 Konečně dle 729 ZOK se družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členu bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem. Byt tedy nemusí nutně být částí jednotky, ale částí jednotky musí být buď byt, nebo nebytový prostor. Zákonodárce v 1 odst. 1 a 2 ZoS rozlišuje číslo množné (byty a nebytové prostory a dům s byty) a jednotné (nebytový prostor); obdobně i 10 ZoS mluví o domě rozděleném na jednotky a 11 ZoS opět o domě s byty. Proto by čistě jazykový výklad mohl vést k závěru, že nejsou-li v domě alespoň dva byty, ZoS se na byty a nebytové prostory v takovém domě nevztahuje. Nelze však vycházet jen z toho, že zákonodárce použil množné číslo: Podle názoru Ústavního soudu samotné použití jednotného nebo množného čísla v právním předpisu ještě definitivně neurčuje, kolika osob se může dotýkat, neplyne-li to z povahy věci samé (srov. k tomu i čl. 40 odst. 4 Legislativních pravidel vlády). 25 V daném případě 24 Jednotka dle NOZ je odlišným a širším pojmem, než jednotka dle předchozí úpravy, protože jako jeden spojený a neoddělitelný celek obsahuje jak byt, tak podíl na společných částech nemovité věci. 25 Nález sp. zn. Pl. ÚS 39/08 z ; dle aktuálního znění Legislativních pravidel vlády jde o čl. 40 odst. 5. REKODIFIKACE & PRAXE 2/

16 Statû z principu racionálního zákonodárce26 plyne, že ZoS dopadá i na domy, kde je byt pouze jeden. Proto lze uzavřít, že výměr úvodního 1 odst. 1 naplní takový dům, ve kterém je alespoň jeden byt ve smyslu 2236 NOZ, bez ohledu na to, zda je či není částí jednotky, nebo družstevním bytem. Dle 1 odst. 2 ZoS se tento zákon vztahuje přiměřeně i na nebytové prostory v domě s byty. Přiměřeně znamená volněji, v rozsahu, v němž to neodporuje rozdílné povaze bytů a nebytových prostor; takové ustanovení jsem nenalezl. Oproti tomu dle 2303 NOZ se na služby spojené s nájmem prostoru k podnikání použijí ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem prostor k bydlení obdobně, tj. v plném rozsahu, nikoli přiměřeně. ZoS se bude vztahovat i na nájem domu ( 2236 odst. 3 NOZ) nebo jiných než obytných prostor k bydlení ( 2236 odst. 1 NOZ). Negativní vymezení věcné působnosti obsahuje 1 odst. 3 ZoS, dle kterého se ZoS nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje sám (bez účasti poskytovatele služeb). Z hlediska osobní působnosti dopadá ZoS na poskytovatele a příjemce služeb. Poskytovatelem služeb je dle 2 písm. a) ZoS alternativně: vlastník nemovitosti (v níž je byt) nebo vlastník jednotky užívané na základě nájemní smlouvy (vč. družstva) nebo SVJ.27 Příjemcem služeb je dle 2 písm. b) ZoS alternativně: nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího vlastnictví bytů. Tím není zákon č. 72/1994 Sb., který byl zrušen ( 3080 bod 60. NOZ), ale 1158 an. NOZ upravující bytové spoluvlastnictví. Byt (nebytový prostor) lze však užívat i na základě jiných právních důvodů, než je nájem či vlastnictví jednotky (např. výpůjčky, výprosy, výměnku, služebnosti bytu, propachtování vybaveného bytu...). Zákonodárce v 2 písm. a) a b) ZoS uvedl definice, které nekryjí všechny případy, aby v 11 ZoS prohlásil, že v domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v ZoS, se tyto řídí přiměřeně ustanoveními ZoS. V ZoS je dle mého názoru uvedena jediná právní skutečnost, na základě které vzniká užívací vztah nájemní smlouva. Přitom vymezení mohlo být elegantnější poskytovatelem služeb dle 2 písm. a) bodu 1 ZoS mohla být osoba, která přenechala byt k užívání jinému a příjemcem služeb dle 2 písm. b) bodu 1 ZoS osoba, jíž byl byt 26 Není žádný rozumný důvod, proč by se ZoS neměl vztahovat např. i na pronajatý byt v domě s jedním bytem a jedním nebytovým prostorem. 27 ZoS pro SVJ zavádí v 2 písm. a) legislativní zkratku společenství, zatímco 1166 odst. 2 NOZ společenství vlastníků. přenechán k užívání. Že je takové abstrakce zákonodárce schopen, prokázal v 2 písm. g) bodu 2 ZoS. Užívací vztahy je proto pro potřeby výkladu možné rozdělit na vztahy: vlastník nájemce, bytové družstvo nájemce, SVJ vlastník jednotky, ostatní. S výjimkou poslední skupiny užívacích vztahů bude vedle ZoS třeba přihlédnout i k úpravě poskytování služeb v NOZ a případně i ZOK. Vymezení některých pojmů Službou se rozumí plnění spojené s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty ( 1 odst. 1 ZoS).28 Odlišnosti ve výčtu nezbytných služeb pro nájem v 2247 odst. 2 NOZ a demonstrativního výčtu v 3 odst. 1 ZoS (obsahuje navíc centralizované poskytování teplé vody a mluví o umožnění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, zatímco NOZ o jeho zajištění) nepředstavují rozpor. Zúčtovacím obdobím se rozumí období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů. Počátek zúčtovacího období určí poskytovatel služeb. Může tak učinit jednostranně, nic však nebrání tomu, aby tak učinil ve smlouvě s příjemcem služeb. Bude-li ve smlouvě počátek zúčtovacího období ujednán, bude jej možné měnit jen dohodou pokud by však byl dán jen jako informace, bude jej poskytovatel služeb moci měnit i bez souhlasu příjemce služeb. Poskytovatel služeb není oprávněn jednostranně určit délku zúčtovacího období, ač důvodová zpráva tvrdí opak.29 ZoS k tomu poskytovatele služeb neopravňuje. Délku zúčtovacího období tedy bude nutné dohodnout (ZoS jí podpůrně nestanoví), a to nejvýše v délce dvanácti měsíců. ZoS dále vymezuje pojem nákladů na služby, kterými mohou být náklady ujednané s dodavatelem nebo celkové náklady; přitom nákladem na služby nejsou revize zařízení (plynových kamen, komínů apod.) součásti domu, odpisy domu a další podobné položky. 28 Avšak dle 1181 odst. 1 NOZ se službou rozumí plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby).... Oproti tomu 2247 NOZ mluví o plněních spojených s užíváním bytu nebo sním souvisejících službách, 2303 NOZ říká, že s užíváním bytu plnění souvisí, zatímco s užíváním nebytového prostoru jsou plnění spojená a konečně 4 odst. 1 ZoS mluví prostě o službách poskytovaných s užíváním bytu. Mezi plněnými (službami) spojenými a souvisejícími s užíváním bytu tedy patrně nebude rozdíl a ani NOZ není v tomto ohledu terminologicky konzistentní. 29 Dle důvodové zprávy k 2 písm. c) ZoS je:...vymezení zúčtovacího období, ve kterém jsou poskytovatelem služeb realizovány služby, je na poskytovateli služeb. Určí nejen délku zúčtovacího období, ale též jeho počátek. 14 2/2014 REKODIFIKACE & PRAXE

17 Statû ZoS konečně definuje osoby rozhodné pro rozúčtování služeb jsou jimi: příjemce služeb (příp. nájemce bytu, vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání, nebo jiný uživatel bytu) a osoby, u kterých lze mít za to, že s příjemcem služeb budou žít v jednotce po dobu delší než dva měsíce v průběhu zúčtovacího období (dále jen osoby spolužijící ). Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování ( 12 ZoS).30 Podobnou nicméně nikoli totožnou povinnost ohledně změny počtu osob rozhodných pro rozúčtování31 stanoví 1177 odst. 2 NOZ pro vztah vlastníka jednotky a SVJ: Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby. 32 Obě ustanovení vykazují několik rozdílů: ZoS vychází z předpokládaného žití v bytě po dobu delší dvou měsíců, NOZ z existence domácnosti a skutečného bydlení v bytě delšího tří měsíců, je stanoveno rozdílné období, za které se spolužití posuzuje; dle ZoS je jím zúčtovací období, dle NOZ kalendářní rok, což nemusí být totéž, ZoS vychází z předpokládaného budoucího užívání, NOZ z užívání již skutečně proběhlého, NOZ nestanoví pro oznámení písemnou formu odst. 2 NOZ bude mít ve vztahu vlastníka jednotky a SVJ aplikační přednost před ZoS. Pro vztah pronajímatele (včetně družstva) a nájemce stanoví 2272 odst. 1 NOZ, že přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců poté, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost. Dle 2273 NOZ sníží-li se počet členů nájemcovy domácnosti, oznámí to nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu (zde však není porušení informační povinnosti sankcionováno možností výpovědi). Oproti 2 písm. g) ZoS jde o opět o ustanovení odlišné: 30 Srov. 689 SOZ, který byl ve zbývající části převzat do 2269 a 2272 NOZ. 31 Dle důvodové zprávy k 1177 odst. 2 NOZ je informace o počtu osob užívajících byt...významná pro účel změny výpočtu příslušných plateb, jejichž výše závisí na počtu osob užívajících byt. 32 Avšak dle 1178 NOZ sdělí osoba odpovědná za správu domu na žádost vlastníka jednotky údaje o vlastnících jednotek a (jen) nájemcích. ZoS vychází z předpokládaného žití v jednotce po dobu delší než dva měsíce v průběhu zúčtovacího období, zatímco NOZ z přijetí za člena domácnosti a současně žití v bytě bez ohledu na čas, NOZ nestanoví pro oznámení písemnou formu. Vztah obou úprav je nejasný: dle důvodové zprávy k 2272 odst. 1 a 2273 NOZ je jejich účelem získání údajů pro rozúčtování služeb pronajímatelem dle osob,33 zatímco dle 2247 odst. 3 NOZ má způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanovit jiný právní předpis (ZoS), který bohužel upravil totéž jinak. Úprava v NOZ je přísnější, a proto bude splnění informační povinnosti jí uložené současně splněním informační povinnosti dle ZoS, bude-li učiněno v písemné formě. Takový způsob z praktických důvodů (viz možnost výpovědi při porušení úpravy v NOZ) doporučuji spíše než spoléhání na pochybnou specialitu úpravy v ZoS. V případech, kdy se vychází ze skutečné doby žití v bytě delší než určitý počet měsíců, může nastat problém tam, kde se nájemníci obměňují po době kratší pak totiž nevznikne povinnost je hlásit. Dle důvodové zprávy k 80 se NOZ vyhýbá legální definici domácnosti vzhledem k tomu, že domácnost se i za nynějšího stavu chápe ve dvou významech (jako pospolitost spolužijících osob i jako zařízené obydlí). Který z těchto významů mají na mysli jednotlivá ustanovení, vyplývá z jejich formulace nebo z kontextu. ZoS pojem domácnost nepoužil. V 2272 a 2273 NOZ je jednoznačně použit ve smyslu pospolitosti spolužijících osob. Ohledně 1177 odst. 2 NOZ (mají v bytě domácnost) není na první pohled zřejmé, v jakém smyslu jej zákonodárce použil. Při doslovném výkladu by bylo nutné se ptát, zda je možné mít v bytě zařízené obydlí (např. stan)? Zřejmě ano, ale půjde o velice řídký případ. Zákonodárce zde měl patrně na mysli, že byt je zařízeným obydlím, nikoli, že by v bytě měl měl zařízené obydlí jiné. Členové jedné domácnosti ve smyslu pospolitosti spolužijících osob mohou užívat několik různých bytů či jiných obydlí (student bydlící pět let na koleji v Brně může být členem jedné domácnosti se svými rodiči a sourozenci, kteří bydlí v ostravském bytě) domácnost v tomto smyslu nemusí být prostorově vymezena jedním bytem. Nemá však žádný smysl, aby rodiče hlásili studujícího syna jako člena své domácnosti SVJ (tomu by bránila i podmínka bydlení ). Kloním se k názoru, že v 1177 odst. 2 jde o počet osob, které byt užívají jako zařízené obydlí, a tedy v jednom bytě mohou mít v tomto smyslu domácnost (zařízené obydlí) i osoby, které nepředstavují domácnost ve smyslu osob spo- 33 Dle důvodové zprávy k 2272 a 2273 NOZ...musí mít pronajímatel vědomost, kolik osob v bytě s nájemcem žije, protože to má význam pro náklady spojené s provozem a poskytováním služeb souvisících s užíváním bytu. Z toho důvodu se nájemci ukládá povinnost oznámit pronajímateli, že se počet osob žijících v bytě zvýšil. REKODIFIKACE & PRAXE 2/

18 Statû lečně žijících ve spotřebním společenství (např. dva stavební dělníci z ekonomických důvodů užívající jeden byt). 34 Zatímco v 4 odst. 1 a 5 odst. 1 ZoS je v jinak stejné úpravě před spojkou nebo čárka značící význam vylučovací, v 3 odst. 2; důvod odlišné textace není zřejmý. 35 Mělo by jít o bytové družstvo při nájmu družstevního bytu, nikoli jiné družstvo nebo bytové družstvo při jiném nájmu než nájmu družstevního bytu, byť znění zákona je širší. 36 Také u SVJ by patrně mělo jít jen o vztah vlastníka jednotky a SVJ. 37 Viz i 741 ZOK a 2247 NOZ, 5 odst. 2 písm. d) ZoS. Rozsah poskytovaných služeb Dle 3 odst. 2 ZoS si rozsah poskytovaných služeb ujednají poskytovatel služeb a příjemce služeb34 nebo o něm rozhodne družstvo35 nebo SVJ36. Důvodová zpráva k ZoS uvádí, že: Také rozsah poskytovaných služeb je na dohodě mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb s tím, že u družstev o něm rozhoduje družstvo a v případě domu rozděleného na jednotky společenství. Ve vztahu SVJ a vlastníka jednotky patří dle 1208 písm. e) NOZ schválení druhu služeb do působnosti shromáždění SVJ a shromáždění není nikterak omezeno v určení jejich rozsahu; jde o výhradní a nepřenositelnou působnost shromáždění ( 1205 NOZ). V případě bytového družstva není rozhodování o rozsahu poskytovaných služeb výslovně uvedeno jako působnost členské schůze, jen 731 odst. 1 písm. b) ZOK říká, že stanovy bytového družstva mají obsahovat také podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu, pod kterou je možné, ale nikoli nutné podřadit i rozsah poskytovaných služeb. Změna stanov přísluší členské schůzi. Nelze vyjít ani z 656 písm. t) ZOK, protože ZoS nesvěřuje toto rozhodování do působnosti členské schůze družstva, ale družstva. Proto pokud stanovy družstva tuto otázku neupraví, nesvěří rozhodování o ní do působnosti členské schůze nebo si toto rozhodování členská schůze nevyhradí ( 657 ZOK), spadá do působnosti představenstva (případně předsedy) jako statutárního orgánu ( 163 NOZ). Dohoda tedy není zcela vyloučena ani tam, kde je poskytovatelem služeb družstvo37 či SVJ (může se např. určit fakultativnost určitých služeb), avšak družstvo ve vztahu k nájemci družstevního bytu či SVJ ve vztahu k vlastníku jednotky je oprávněno rozsah poskytovaných služeb určit i bez ujednání s jednotlivými příjemci služeb. Ve vztahu pronajímatele a nájemce prostor k bydlení či podnikání si dle 2247 NOZ strany ujednají, jaké služby má zajistit pronajímatel, jinak je povinen zajistit nezbytné služby, které NOZ stanoví vyvratitelnou právní domněnkou. Může vyjít najevo, že nezbytné jsou i další služby (tj. domněnka bude vyvrácena směrem nahoru ), nebo naopak, že některé z vyjmenovaných služeb v NOZ nejsou nezbytné (tj. domněnka bude vyvrácena směrem dolů ). To platí ohledně nezbytných služeb poněkud překvapivě ipro prostory pronajaté k podnikání ( 2303 NOZ). Ustanovení 2235 NOZ zapovídá zkrácení práv nájemce dle 2235 až 2301 NOZ. K takovému ujednání se nepřihlíží, tj. je nicotné. Domnívám se, že to platí i pro jednostranné určení rozsahu poskytovaných služeb družstvem, jakkoli 2235 NOZ mluví o ujednáních, tedy nejméně dvoustranných právních jednáních, nikoli o právních jednáních jednostranných. V případě nájmu prostor k bydlení či podnikání lze ujednání rozsahu služeb vždy doporučit, protože ujednání rozsahu služeb dle 2247 odst. 1 NOZ in fine vylučuje aplikaci jeho odstavce 2 a ujednání nižšího než nezbytného rozsahu služeb proto není zkrácením nájemcových práv. Jednostranné určení rozsahu poskytovaných služeb není možné, není-li poskytovatelem služeb družstvo nebo SVJ pak je nezbytná dohoda. Jde-li o nájem prostoru k bydlení či podnikání, nastoupí povinnost poskytovat nezbytné služby. (Pokračování v příštím čísle.) KniÏní novinka z nakladatelství Wolters Kluwer Pfiehled judikatury ve vûcech pfiedbûïn ch opatfiení sestavil Karel Svoboda Právní úprava pfiedbûïn ch opatfiení je stále podrobnûj í a komplikovanûj í. Pfiib vají nové typy pfiedbûïn ch opatfiení a rovnûï instituty, které mají zneuïívání pfiedbûïn ch opatfiení zamezit. I z tûchto dûvodu na e nakladatelství pfiistoupilo k vydání tohoto Pfiehledu. Pokud se judikatura v nûkter ch problémov ch smûrech vyvíjí nebo není jednoznaãná nebo pokud nûkter institut doznává od zásadnûj ích zmûn, pfiipojuje autor k textu vlastní poznámku, v níï situaci komentuje, vãetnû uvedení, do jaké míry je judikatura vyuïitelná. Pfiehled se zab vá napfiíklad tûmito tématy: pravidla fiízení o pfiedbûïném opatfiení dûvody pro vydání pfiedbûïného opatfiení následky nesplnûní povinnosti uloïené pfiedbûïn m opatfiením v kon pfiedbûïn ch opatfiení pfiedbûïná opatfiení v fiízení podle soudního fiádu správního Závûreãné kapitoly se vûnují podobn m institutûm pfiedbûïnému opatfiení, a to smírãímu fiízení, prohlá ení otcovství a zaji tûní dûkazu. Autorem Pfiehledu je odborník na obãanské právo procesní, místopfiedseda okresního soudu PlzeÀ-mûsto JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. BroÏovaná vazba, 422 Kã. Titul objednávejte na /2014 REKODIFIKACE & PRAXE

19 Otázky & odpovědi Otázky & odpovûdi NOZ ãást první? Upravuje NOZ domnûnku ãi fikci doruãení písemnosti? Lze takovou domnûnku (fikci) smluvnû sjednat? 1 Jedná se přitom o vyvratitelnou domněnku (viz obrat má se za to ). K jazykové formulaci domněnek a fikcí v NOZ srov. informativní materiál k NOZ publikovaný na portálu Ministerstva spravedlnosti zabývající se rekodifikaci soukromého práva (citováno dne 2. ledna 2014), dostupné zde: 2 Dostupný např. zde (citováno dne 2. ledna 2014): odst. 1: Má se za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb byla doručena třetí den po odeslání. 456 odst. 1: Pokud se zásilka odesílá na adresu v jiném státu, má se za to, že byla doručena patnáctý den po odeslání. 4 Byl-li projev vůle odeslán, avšak chybí důkaz, že byl doručen, má se za to, že k doručení došlo, pokud adresát měl řádný důvod očekávat projev vůle odesilatele a sám v přiměřené době o záležitost neprojevil zájem. 5 Srov. PHILIPPI, T. Právní účinky odstoupení od smlouvy realizovaného prostřednictvím smluvní fikce doručení [citováno dne 2. ledna 2014]. Dostupné z: Dále také STAVĚLÍK, P. Ještě k odstoupení od smlouvy prostřednictvím smluvní fikce doručení jiný úhel pohledu. Právní rozhledy, 2005, č. 21, s JENDREJÁK, P. K téme odstoupení od smlouvy prostřednictvím smluvní fikce doručení. Právní rozhledy, 2006, č. 4, s ADAM, J. Fikce doručení v občanskoprávních vztazích. Bulletin advokacie, 2006, č. 10, Na dotaz odpovídá: Zbyněk Matula Na první otázku lze odpovědět negativně. NOZ se totiž výslovně zaobírá pouze tzv. domněnkou doby dojití1 ( 573). Zmíněné ustanovení presumuje okamžik dojití zásilky, u které nepanují pochybnosti o jejím samotném dojití adresátovi (viz formulace došlá zásilka ), ale u které není zřejmý časový rámec tohoto dojití. Zákonodárce v takovém případě volí za takový den třetí pracovní den po jejím odeslání u vnitrostátní korespondence, resp. patnáctý pracovní den po odeslání u zásilek do zahraničí. Za povšimnutí nicméně stojí, že návrh NOZ2 původně (verze z roku 2005) tuto materii reguloval. Tehdejší 4563 (patrně v návaznosti na 455 odst. 44) obsahoval obdobné pravidlo pro lokalizaci data doručení zásilky jako současný 573 NOZ, aniž by se však muselo jednat o došlou zásilku (tato domněnka tudíž předvídala samotné doručení písemnosti, nikoli jen dobu jejího dojití). Vysvětlení, proč tato úprava nebyla převzata do konečného znění NOZ, však důvodová zpráva bohužel neuvádí. Naznačený kontext ukazuje, že zodpovězení druhé otázky bude složitější. Kromě výslovné úpravy totiž chybí také ucelenější teoretické zpracování5 problematiky smluvní domněnek (fikci), přestože si praxe tato ujednání bezesporu vynucuje (lze si představit, jaké praktické potíže může mnohdy činit doručování u subjektů, jejichž klientské portfolio se počítá v řádech tisíců6). Určité vodítko poskytuje soudní praxe, která se k tématu vyslovila (srov. rozsudek NS ze dne , sp. zn. 23 Cdo 5508/2007) následovně: Jestliže domněnka slouží k překonání těch situací, kdy nám realita řešení neposkytuje, je zřejmé, že konstrukce domněnek, jejich charakteru i následků, které jsou s nimi spojeny, přísluší toliko právu. Autonomie vůle smluvních stran zde nemůže rozšiřovat regulativní nástroje, které používá zákon, a v podstatě libovolně konstruovat nové právní skutečnosti isnimi spojené právní následky. Z hlediska procesního nelze tvrdit, že se v procesním právu uplatňuje zásada,vše je dovoleno, co není zakázáno. Působí zde naopak zásada opačná, připouštějící možnost odchylných dohod jenom tam, kde to procesní právo umožňuje. Ujednání stran modifikující důkazní břemeno, tj. institut veřejnoprávního civilního práva procesního, by proto bylo možné pouze tehdy, pokud by takovou možnost občanský soudní řád připouštěl. S ohledem na to, že žádná zákonná úprava předpokládající dohody o důkazním břemenu neexistuje, lze usuzovat, že strany ani nemohou takovou dohodu uzavřít. Domnívám se, že nastíněné stanovisko lze podrobit kritice. Argumenty pro oponentní závěr je dle mého názoru možné hledat např. v německé či rakouské civilistice (resp. v legislativní praxi těchto států), které sjednání domněnky (fikce) doručení za jistých podmínek umožňují. Tak 308 bod 6 BGB považuje za neúčinnou fikci doručení písemnosti se závažnými právními následky (typicky výpověď, odstoupení od smlouvy)7, je-li odesílatelem této zásilky uživatel obchodních podmínek (profesionál) a jejím adresátem spotřebitel. Komentářová literatura přitom (a contrario) soudí, že smluvní dikce doručení méně významných úkonů možná je.8 K obdobnému závěru dále dospívá s PAULDURA, L. K otázce sjednávání právních domněnek a fikcí v soukromém právu. Právní fórum, 2010, č. 11, s MATULA, Z. Smluvní fikce (domněnka) doručení. In: KOTÁSEK, J. et al. (eds.). Dny práva 2012 Days of Law. Brno : Masarykova univerzita, 2013, s Bez součinnosti svých klientů nemají tyto subjekty často možnost zjistit příslušnou (aktuální) adresu pro doručování (jako ilustrativní příklad jistě poslouží smluvní agenda poskytovatelů elektrické energie). 7 K tomu srov. BAMBERGER, G.; ROTH, H. Beck scher Online-Kommentar. München : Verlag C. H. Beck, 2012 (citováno dne 2. ledna 2014), komentář k 308 bod 6 BGB. Dostupné z: 8 Literatura vztahuje zmíněné ustanovení také na smluvní domněnky doručení. K tomu srov. ERNST, W. et al. Münchener REKODIFIKACE & PRAXE 2/

20 Otázky & odpovûdi Kommentar zum BGB. 6. Auflage. München : Verlag C. H. Beck, 2012 (citováno dne 2. ledna 2014), komentář k 308 bod 6 BGB. Dostupné z: 9 Zákon o ochraně spotřebitele. Bundesgesetz vom 8. März 1979, mit dem Bestimmungen zum Schutz der Verbraucher getroffen werden (Konsumentenschutzgesetz KSchG), BGBl. Nr. 140/ K tomu srov. RUMMEL, P. et al. Kommentar zum Allgemeinen Bürgerlichen Gesetzbuch. 2. Band, 1175 bis 1502 ABGB; Nebengesetze. 4. Teil, EheG, KSchG. Wien : Manzsche Verlag. s- und Universitätsbuchhandlung, 2002, s. 276 a násl. 11 K tomu srov. RAUSCHER, T. et al. Münchener Kommentar zur Zivilprozessordnung mit Gerichtsverfassungsgesetz und Nebengesetzen. München : Verlag C. H. Beck, (citováno dne 2. ledna 2014), komentář k 286 ZPO. Dostupné z: 12 K tomu srov. FASCHING, H. W. Lehrbuch des österreichischen Zivilprozeßrecht: Lehr- und Handbuch für Studium und Praxis. 2. überarb. und ergänz. Aufl. Wien : Manzsche Verlags und Universitätsbuchhandlung, 1990, marg. č Viz rozsudek NS ze dne , sp. zn. 29 Cdo 3478/2007. Srov. také WINTEROVÁ, A. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 4. aktual. a dopl. vyd. Praha : Linde, 2006, s Pro zachování přiměřenosti doložky považuji za vhodné konstruovat ujednání jako vyvratitelnou domněnku. Nemožnost zvrácení následků u fikcí (nevyvratitelných domněnek) by také rakouská doktrína při výkladu 6 odst. 1 bod 3 KSchG9, kdy je za nezávaznou považována smluvní fikce právně významného úkonu (adresátem je opět spotřebitel, odesílatelem podnikatel). Výjimku z tohoto pravidla představuje doložka fingující doručení (méně významného úkonu) na poslední známou adresu spotřebitele, neoznámil-li spotřebitel její změnu, ačkoli se k tomu smluvně zavázal.10 Pro úplnost dodejme, že rovněž německá (rakouská) doktrína spojuje smluvní domněnky (fikce) s důkazním břemenem. Na rozdíl od názoru (dosavadní) tuzemské soudní praxe zde kontrahenti mohou toto břemeno smluvně modifikovat (literatura se zmiňuje o tzv. dohodě o důkazním břemeni).11 Literatura přitom staví na premise, že rozložení skutečností, které musí strany sporu u soudu prokázat, se do jisté míry odvíjí od norem hmotného práva (aniž by však byla dotčena procesní povaha samotného důkazního břemene). Mohou-li se tedy kontrahenti od těchto (materiálních) norem smluvně odchýlit, mohou takto v konečném důsledku měnit také rozložení důkazního břemene (např. pomocí domněnky/fikce doručení).12 Tento funkční vztah mezi hmotněprávní a procesní regulací ostatně není zcela neznámý ani české soudní praxi, která judikovala13: Okruh rozhodujících skutečností, které musí účastník v řízení tvrdit a prokázat, jakož i rozložení důkazního břemene (tj. nositele důkazního břemene ohledně jednotlivých rozhodných skutečností) je pak určován hypotézou hmotněprávní normy, která upravuje sporný právní poměr účastníků [...]. Domnívám se proto, že smluvní domněnku14 doručení lze formulovat také v intencích NOZ. Přijatelný model pak spatřuji v rakouském vzoru, kdy bude možné presumovat doručení u zásilek, jejichž obsah nebude mít pro adresáta (spotřebitele) zcela fatální následky (např. ukončení smluvního vztahu) a kdy spotřebitel sám zanedbal svou (smluvní) informační povinnost a neoznámil druhé straně změnu své adresy. Mám za to, že takto koncipovaná doložka nepřekračuje obecné mantinely dispozitivnosti dle 1 odst. 2 NOZ (tj. dobré mravy a veřejný pořádek).15 Při zkoumání validnosti tohoto ujednání bude nicméně nutné dále zjistit, zda se (in concreto) nejedná onepřiměřenou doložku ( 1813 NOZ), zda není pro adresáta překvapivá ( 1753 NOZ) či zda je pro něho dostatečně srozumitelná (viz 1800 odst. 1 NOZ).16? Zab váme NOZ ãást první a ãást ãtvrtá se hromadnou správou a vymáháním pohledávek. Mûní se nûco v oblasti splátkov ch kalendáfiû? Na dotaz odpovídá: Jakub Dohnal Ano, NOZ přináší v oblasti vymáhání pohledávek několik významných novinek. Jednou z nich je možnost sepsat splátkový kalendář i na již promlčenou pohledávku s účinky uznání dluhu. Na rozdíl od staré právní úpravy totiž NOZ nepožaduje, aby dlužník věděl o promlčení pohledávky. Pokud podepíše splátkový kalendář v podobě, kterou požaduje zákon, pohledávka je uznána bez dalšího. NOZ rovněž upravuje odlišně problematiku promlčení. 639 NOZ totiž stanoví, že podepsal-li dlužník splátkový kalendář (uznání dluhu), promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k podpisu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které zaplatí, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. 641 stanoví, že pokud bylo ve splátkovém kalendáři (uznání dluhu) plnění rozloženo na splátky, platí desetiletá promlčecí lhůta i na splátky a počíná běžet ode dne dospělosti každé dílčí splátky. Stane-li se dluh splatným pro ztrátu výhody splátek, počne promlčecí lhůta běžet od tohoto okamžiku. mohla být považována za příliš citelný zásah do postavení adresáta zásilky (tento opatrný přístup je rovněž důsledkem dosavadního negativního postoje soudní praxe ke smluvním fikcím a domněnkám). 15 Lze také zmínit, že jak BGB, tak ABGB staví u právního jednání vůči nepřítomnému na teorii dojití (tj. projev vůle se musí dostat do objektivní sféry dispozice adresáta). Literatura se však shoduje na dispozitivnosti tohoto pravidla ( 130 odst. 1 BGB, 862a ABGB). Domnívám se, že tento závěr lze (porovnávaná ustanovení jsou věcně i formulačně srovnatelná, všechny komparované kodexy nadto vycházejí z obdobných ideových premis) přijmout také u 570 odst. 1 NOZ (při dodržení výše uvedených konstrukčních prvků smluvní domněnky doručení). 16 Tento závěr je možné přiměřeně aplikovat také na vztahy mezi podnikateli (zde je však nutné zvážit, nakolik je potřebná zvýšená ochrana adresáta zásilky, jejíž dojití je posuzováno). 18 2/2014 REKODIFIKACE & PRAXE

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.

CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Základní konstrukce vymezení právnické osoby (PO) - 20 o.z.:

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 932/3

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 932/3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 932/3 Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

Více

kapitola I Převodové tabulky

kapitola I Převodové tabulky I. kapitola I Převodové tabulky Převodové tabulky mezi ustanoveními dosavadních právních předpisů a stavem po rekodifikaci soukromého práva od 1. ledna 2014 Vypracoval kolektiv autorů legislativního odboru

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část. 1.1 Zhodnocení platného právního stavu

Důvodová zpráva. I. Obecná část. 1.1 Zhodnocení platného právního stavu Důvodová zpráva I. Obecná část 1.1 Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů

Více

Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská sdružení

Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská sdružení INFORMACE K NOVÉMU OBČANSKÉMU ZÁKONÍKU PRO SPORTOVNÍ ORGANIZACE OBČANSKÁ SDRUŽENÍ Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 932/2

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 932/2 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 932/2 Usnesení ústavně právního výboru č. 197 ze dne 29. května 2013 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský

Více

Část třetí Řízení v prvním stupni

Část třetí Řízení v prvním stupni Část třetí / Hlava první Část třetí Řízení v prvním stupni Hlava první Průběh řízení Místní příslušnost / 39 / Občanské soudní řízení 84 Úplné znění 84 v tomto znění od 1. 1. 2001 poslední změna zákonem

Více

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA Vážení klienti, v rámci tohoto čísla si Vám dovolujeme zaslat přehled aktuální judikatury, dále si Vás dovolujeme seznámit s aktuálními legislativními změnami a závěrem naleznete aktuální téma týkající

Více

1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností

1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností 1. Obecně k povaze a úpravě obchodních společností 1. K povaze obchodních společností Definičním znakem právnických osob je mimo jiné jejich majetková samostatnost, jejímž výrazem je jednak to, že mají

Více

OBSAH. Seznam zkratek... 11

OBSAH. Seznam zkratek... 11 Seznam zkratek...................................................... 11 I. Založení s. r. o.................................................... 13 1. Postačí pro plnou moc k založení s. r. o. písemná forma

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právnické osoby Definice právnické osoby PO je organizovaný útvar,

Více

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK OBECNÁ ČÁST. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz)

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK OBECNÁ ČÁST. JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz) NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK OBECNÁ ČÁST JUDr. Jiří Janeba, advokát, Advokátní kancelář Havlíček & Janeba (e-mail: janeba@advokathk.cz) Nový občanský zákoník (1) Hlavní cíl nové právní úpravy úprava veškerých

Více

Procesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ)

Procesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) Procesní úprava Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) ZZŘ Účinnost od 1.ledna 2014 Ve vztahu k občanskému soudnímu řádu

Více

P r á v n í s t a n o v i s k o

P r á v n í s t a n o v i s k o P r á v n í s t a n o v i s k o k otázce rozhodnutí o převodech družstevních bytů do vlastnictví členů družstva u Bytového družstva Chabařovická 1321 1326 (dále jen BDC ) ve vztahu k návrhu stanov podle

Více

Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti. Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz

Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti. Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz Umístění síťové infrastruktury v cizí nemovitosti 104 odst. 1 a 2 ZoEK: operátor je oprávněn zřizovat

Více

o obchodních korporacích s komentářem obsahuje úpravu obchodních společností a družstev úvodní komentář upozorňuje na nejvýznamnější

o obchodních korporacích s komentářem obsahuje úpravu obchodních společností a družstev úvodní komentář upozorňuje na nejvýznamnější Lucie Josková, Pavel Pravda Zákon o obchodních korporacích s komentářem s účinností od 1. 1. 2014 nahrazuje obchodní zákoník NOVĚ! obsahuje úpravu obchodních společností a družstev úvodní komentář upozorňuje

Více

FUNDACE DLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU č. 89/2012, Sb.

FUNDACE DLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU č. 89/2012, Sb. Přednáška 3 FUNDACE DLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU č. 89/2012, Sb. Využito materiálů kolegy Mgr. Vlastimila Vitoula, PF MU is.muni.cz - Studijní materiály k předmětu BPV_ERNO + Materiálů kolegy mgr. Jaroslava

Více

Sdružení rozhodců, s. r. o.

Sdružení rozhodců, s. r. o. Sdružení rozhodců, s. r. o. vydalo s účinností ode dne 1. 11. 2002 tento ROZHODČÍ ŘÁD 1 Základním účelem řízení před rozhodci Sdružení rozhodců (dále jen Sdružení ) je efektivní vyřešení majetkového sporu

Více

KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích

KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích KAPITOLA 5 Vady a následky vad právních úkonů v obchodněprávních vztazích Literatura: BÁRTA, J. K některým otázkám subjektivity a sukcese právnických osob v platném právu. Právník 2/1995. Praha : Academia,

Více

6. Postavení osob. PŘÍSPĚVEK 6 Archiv příspěvků naleznete zde.

6. Postavení osob. PŘÍSPĚVEK 6 Archiv příspěvků naleznete zde. PŘÍSPĚVEK 6 6. Postavení osob Zákoník rozděluje osoby na fyzické a právnické. V oblasti postavení obou kategorií osob zavádí nové pojmy právní osobnost (dnes známe jako právní subjektivitu) a svéprávnost

Více

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko:

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko: Výkladové stanovisko č. 21 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 3. března 2014 - k výpovědní době při vypovězení nájmu bytu a nájmu domu nájemcem

Více

Odůvodnění úprav stanov Společnosti předkládané ke schválení valné hromadě konané dne 30. 6. 2015 ODŮVODNĚNÍ

Odůvodnění úprav stanov Společnosti předkládané ke schválení valné hromadě konané dne 30. 6. 2015 ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST: ODŮVODNĚNÍ V roce 2012 byl vydán zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích nebo ZOK ), který nahrazuje dosavadní obchodní

Více

Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva. JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D.

Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva. JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D. Obec jako správce majetku a rekodifikace soukromého práva JUDr. Mgr. Lukáš Váňa, Ph.D. Obsah 1. Účinnost NOZ 2. Přechodná ustanovení 3. Postup při uzavírání smluv 4. Odpovědnost volených členů orgánů obcí

Více

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost

Více

Zápis z jednání pracovní skupiny k Občanskému zákoníku 12. 9. 2012

Zápis z jednání pracovní skupiny k Občanskému zákoníku 12. 9. 2012 Zápis z jednání pracovní skupiny k Občanskému zákoníku 12. 9. 2012 Přítomni: Hana Frištenská, Markéta Krajíčková, Kateřina Ronovská, Kateřina Smolíková, Marek Svatoš, Klára Šplíchalová Omluveni: Lenka

Více

Společenství Zd. Štěpánka 1787 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, vložka S 5292 IČ: 27782255

Společenství Zd. Štěpánka 1787 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, vložka S 5292 IČ: 27782255 Společenství Zd. Štěpánka 1787 zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, vložka S 5292 IČ: 27782255 Zásady upravující poskytování plnění spojených s užíváním bytů a postup při určování

Více

Povinnosti spolků vyplývající z přechodných ustanovení NOZ

Povinnosti spolků vyplývající z přechodných ustanovení NOZ Povinnosti spolků vyplývající z přechodných ustanovení NOZ Spolkový rejstřík Mgr. Jana Dočkalová advokátka místopředsedkyně CASL První sportovně-právní workshop Praha 28.3.2014 Povinnosti spolků vyplývající

Více

Závěr č. 129 ze zasedání poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu dne

Závěr č. 129 ze zasedání poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu dne MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 5 k zápisu z 25. 10. 2013 Závěr č. 129 ze zasedání poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu dne 25. 10. 2013 K možnosti

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona PŘIPOMÍNKY k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona V Praze dne 30. října 2008 Č.j.: 152/091000/2008 A. Obecná připomínka k předkládanému materiálu Hospodářská komora České

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

Aktuální právní informace

Aktuální právní informace Aktuální právní informace Únor 2012 Novela zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: posílení ochrany spotřebitele ve sporech ze spotřebitelských smluv Dne 1.4.2012 vstoupí v účinnost významná

Více

Smlouvy o převodu vlastnictví jednotky

Smlouvy o převodu vlastnictví jednotky Smlouvy o převodu vlastnictví jednotky Author: JUDr. Pavla Schödelbauerová Published: 20.08.2007 Jedná se o zcela specifické případy, podmínkou je buď poskytnutí finanční pomoci na výstavbu budov v případě

Více

IČO 28784294 Společnost zapsaná Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 27163.

IČO 28784294 Společnost zapsaná Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 27163. Vážení klienti, dovolujeme si Vám prezentovat novinky na poli práva, kdy v rámci Legislativy došlo k průlomovému rozhodnutí Ústavního soudu České republiky. V tomto čísle si Vás dovolujeme upozornit zejména

Více

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Jednání právnických osob v občanském soudním řízení (1) V občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle 21 odst. 2 o. s. ř., 70 odst. 3 a 72 obch.

Více

Právní vztahy a právní skutečnosti

Právní vztahy a právní skutečnosti Právní vztahy a právní skutečnosti INTRO Realizace práva tvorba, aplikace, kontrola zákonnosti vytváření právních vztahů Právní vztah vztah mezi dvěma případně více subjekty, který je regulovaný právem,

Více

Započtení 11.9 Strana 1

Započtení 11.9 Strana 1 Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného

Více

Základy práva, 12. prosince 2015

Základy práva, 12. prosince 2015 Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta práva, 12. prosince 2015 Přehled přednášky NOZ upouští od socialistického konceptu právních úkonů a vrací se k termínu právní jednání 545 NOZ: vyvolává

Více

Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány).

Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány). PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány). Pravomoc Soudní pravomoc je v

Více

červen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013

červen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 červen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 AKTUÁLNÍ TÉMA Okamžik účinků výpovědi z nájmu bytu Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2734/2012 Nejvyšší soud ČR se zabýval

Více

4 obchodní korporace. 92 Lasák

4 obchodní korporace. 92 Lasák Z důvodové zprávy: Je zavedeno obecné pravidlo o otočení důkazního břemene v neprospěch silnějších (lépe informovaných) subjektů tento koncept sleduje dosavadní trend nastavený u důkazních prostředků při

Více

Základy práva I. 4. přednáška. Pojem soukromého práva. Pojem občanského práva. Definice právnické osoby:

Základy práva I. 4. přednáška. Pojem soukromého práva. Pojem občanského práva. Definice právnické osoby: 4. přednáška Pojem soukromého práva Pojem občanského práva 4. přednáška Pojem občanského práva soubor právních norem, které upravují komplexní úpravu postavení člověka jako fyzické osoby a právnickými

Více

PRÁVNÍ ROZBOR. Leden Předkládá: Advokátní kancelárv Pyšný, Srba & Partneři v.o.s. se sídlem Občanská 1115/16, Slezská Ostrava, Ostrava

PRÁVNÍ ROZBOR. Leden Předkládá: Advokátní kancelárv Pyšný, Srba & Partneři v.o.s. se sídlem Občanská 1115/16, Slezská Ostrava, Ostrava PRÁVNÍ ROZBOR Leden 2018 Předkládá: Advokátní kancelárv Pyšný, Srba & Partneři v.o.s. se sídlem Občanská 1115/16, Slezská Ostrava, 710 00 Ostrava 1. Použité právní Dředpisv, literatura a soudní rozhodnutí

Více

USNESENÍ. t a k t o :

USNESENÍ. t a k t o : Konf 55/2012-21 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana

Více

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění N á v r h ZÁKON ze dne... 2010 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém

Více

HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA

HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA HMOTNĚPRÁVNÍ A PROCESNĚPRÁVNÍ ASPEKTY SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA JOSEF FIALA Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republika ÚVODEM Soudcovské zástavní právo se do československého právního

Více

9. funkční období. Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

9. funkční období. Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů 52 9. funkční období 52 Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů (Navazuje na sněmovní tisk č. 715 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta

Více

U S N E S E N Í. O d ů v o d n ě n í : Konf 78/2011-6

U S N E S E N Í. O d ů v o d n ě n í : Konf 78/2011-6 Konf 78/2011-6 U S N E S E N Í Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Romana Fialy, JUDr.

Více

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA Vážení klienti, před prázdninami si Vás opětovně dovolujeme informovat, co je nového v rámci legislativy, praxe a budoucích změn v rámci občanského a obchodního práva. V tomto čísle si Vás dovolujeme upozornit

Více

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Nevýdělečné organizace v teorii VÁCLAV DOBROZEMSKÝ JAN STEJSKAL Vzor citace: DOBROZEMSKÝ, V.; STEJSKAL, J. Nevýdělečné

Více

2014, rok změn ve franšízovém právu? JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.

2014, rok změn ve franšízovém právu? JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D. 2014, rok změn ve franšízovém právu? JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D. Obsah I. změny ve franšízingu v důsledku přijetí NOZ II. oblasti, které zůstaly bez zásadní změny III. oblasti, které zůstaly bez speciální

Více

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), přináší oproti předchozí právní úpravě zcela novou povinnost

Více

Základy práva, 2. února 2015

Základy práva, 2. února 2015 Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta práva, 2. února 2015 Přehled přednášky Zástupce ten, kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného Práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému

Více

91237. Co nového by měla přinést připravovaná změna občanského soudního řádu?

91237. Co nového by měla přinést připravovaná změna občanského soudního řádu? 91237. Co nového by měla přinést připravovaná změna občanského soudního řádu? V návaznosti na přijatou rekodifikaci soukromého práva, jež by v zásadě měla vstoupit v účinnost od 1. ledna 2014, vyvstala

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Způsobilost k právním úkonům. Právní ochrana lidí s postižením

Způsobilost k právním úkonům. Právní ochrana lidí s postižením Způsobilost k právním úkonům Právní ochrana lidí s postižením 1 Rozhodování lidí s postižením Autonomní - Člověk rozhoduje samostatně, nese důsledky svých rozhodnutí sám a je za ně odpovědný. Náhradní

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY 7/2013 Sb. - Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v... z 7 26.3.2013 10:28 Ročník 2013 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Více

Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi

Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi Právní aspekty vymahatelnosti pohledávek obcemi JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Duben 2012 Právní postavení obce Územní společenství občanů s právem na samosprávu Veřejnoprávní korporace vlastní majetek

Více

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu Pořadové číslo: 2/2011 Vydáno dne: 6. října 2011 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu k postupu držitele licence při oznámení zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek zákazníkovi

Více

Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy

Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy Bezpečná plavba v nestabilních vodách, aneb pojďte s námi na palubu českého zadávání Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D. MT Legal s.r.o.,

Více

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. (ve vztahu k územním samosprávným celkům)

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. (ve vztahu k územním samosprávným celkům) Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (ve vztahu k územním samosprávným celkům) Osnova prezentace I. obecná charakteristika nové právní úpravy II. vybrané instituty ve vztahu k ÚSC Cíle reformy

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 3 As 9/2003-47 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Milana

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 1442 Sbírka zákonů č. 134 / 2013 134 ZÁKON ze dne 7. května 2013 o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Společné jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů

Společné jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů Společné jmění manželů. Vypořádání společného jmění manželů Předmětem vypořádání společného jmění manželů, které bylo zúženo smlouvou uzavřenou jejími účastníky ve smyslu ustanovení 143a odst. 1 obč. zák.,

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 5 A 158/2001-115 5 A 158/2001 100 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Miluše Doškové

Více

BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ vznik a zánik. JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M. Právnická fakulta MU v Brně

BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ vznik a zánik. JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M. Právnická fakulta MU v Brně BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ vznik a zánik JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M. Právnická fakulta MU v Brně Bytové spoluvlastnictví obecně Charakteristika: spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím

Více

14. LEDNA Představenstvo BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č. 1 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č. 1

14. LEDNA Představenstvo BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č. 1 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č. 1 14. LEDNA 2016 Představenstvo BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č. 1 STANOVY BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č. 1 B U R E Š M A G L I A A D V O K Á T I sídlo: Bělehradská 14, Karlovy Vary, PSČ: 360 01 telefon:

Více

Úvodem. v roce 2012 vás budeme touto formou informovat o zajímavostech z oblasti práva, které pevně věříme, že využijete.

Úvodem. v roce 2012 vás budeme touto formou informovat o zajímavostech z oblasti práva, které pevně věříme, že využijete. Newsletter leden 2012 1 Úvodem Vážení klienti, v roce 2012 vás budeme touto formou informovat o zajímavostech z oblasti práva, které pevně věříme, že využijete. V rámci novinek z naší advokátní kanceláře

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTÍ ZÁKONA č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTÍ ZÁKONA č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTÍ ZÁKONA č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jichž se návrh novely týká, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ 1124 (1) Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci

Více

Převod družstevních bytů do vlastnictví členů družstva

Převod družstevních bytů do vlastnictví členů družstva Úvod Převod družstevních bytů do vlastnictví členů družstva Povinnost převést byty do vlastnictví vyplývá z dikce zákona č. 72/1994 Sb. zákon o vlastnictví bytů. Družstvo dohodou se svými členy prodloužilo

Více

Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, Praha 1

Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, Praha 1 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní I N T E R N Í S D Ě L E N Í Č. j.: 51236/15/7100-50133-806918 Vyřizuje: JUDr. Marta Balnerová Uzlová, Oddělení

Více

Věc: Výkon zakladatelských funkcí Ústeckého kraje ke společnosti Krajská zdravotní, a.s.

Věc: Výkon zakladatelských funkcí Ústeckého kraje ke společnosti Krajská zdravotní, a.s. Věc: Výkon zakladatelských funkcí Ústeckého kraje ke společnosti Krajská zdravotní, a.s. Příloha č. 1 Odůvodnění předloženého materiálu: Revize stanov Krajské zdravotní, a.s. a návrh na úpravu výkonu akcionářských

Více

Kapitola 2. Předmět daně

Kapitola 2. Předmět daně Informace k publikaci Kraj a obec v pozici plátce DPH ve vazbě změny v oblasti DPH provedené s účinností od 1. 1. 2014 v rámci zákonného opatření Senátu Publikace Kraj a obec v pozici plátce je zpracována

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 902/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 902/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 902/0 Návrh poslance Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Více

Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 12/13/2007 Spisová značka: 21 Cdo 265/2007 ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO

Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 12/13/2007 Spisová značka: 21 Cdo 265/2007 ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO Soud: Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 12/13/2007 Spisová značka: 21 Cdo 265/2007 ECLI: ECLI:CZ:NS:2007:21.CDO.265.2007.1 Typ rozhodnutí: Rozsudek Heslo: Dotčené předpisy: Kategorie rozhodnutí: B 21 Cdo

Více

F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz

F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz U s n e s e n í Evidenční číslo: 1589/2013 Registrační číslo (uvádějte vždy v korespondenci):

Více

Dopady nového občanského zákoníku na zákon o veřejných zakázkách

Dopady nového občanského zákoníku na zákon o veřejných zakázkách Dopady nového občanského zákoníku na zákon o veřejných zakázkách Andrea Schelleová Nová právní úprava týkající se VZ v roce 2014 Zákonné opatření č. 341/2013 Sb. (změna ZVZ) Zákon č. 303/2013 Sb., kterým

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období Návrh poslanců. na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a

Více

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 657 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 1.

9. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 657 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 1. 24 9. funkční období 24 Návrh zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (Navazuje na sněmovní tisk č. 657

Více

k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení

k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení STANOVISKO k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení vydané v rámci dohledové činnosti ve smyslu 36 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích

Více

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Prodej podniku převod cenných papírů Při prodeji podniku, jehož součástí jsou listinné cenné papíry, není k převodu těchto cenných papírů na kupujícího potřebný

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 11. května 2015 Přehled přednášky Poskytovatelé úvěrů a zápůjček Banky Nebankovní instituce Lichváři a jim podobná individua Nejčastější

Více

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 7-8 VŠFS 2014

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 7-8 VŠFS 2014 ADR a rozhodčí řízení Přednáška 7-8 VŠFS 2014 Určení práva pro rozhodování sporů Vnitrostátní spory Podle příslušné smlouvy Obchodní zvyklosti Mezinárodní spory Smlouva Mezinárodní obchodní zvyklosti a

Více

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Bezdůvodné obohacení Právní vztah založený tím, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní částku k zaplacení pokuty, která byla zaměstnanci uložena příslušným

Více

Občanský soudní řád (Zákon č. 99/1963 Sb.) Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a

Občanský soudní řád (Zákon č. 99/1963 Sb.) Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a Občanské právo procesní Co k tomu? Občanský soudní řád (Zákon č. 99/1963 Sb.) Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekuční

Více

1. Postačí pro plnou moc k založení s. r. o. písemná forma s úředně ověřeným podpisem, anebo je třeba udělit ji ve formě notářského zápisu?

1. Postačí pro plnou moc k založení s. r. o. písemná forma s úředně ověřeným podpisem, anebo je třeba udělit ji ve formě notářského zápisu? . I ZALOŽENÍ S. R. O. 1. Postačí pro plnou moc k založení s. r. o. písemná forma s úředně ověřeným podpisem, anebo je třeba udělit ji ve formě notářského zápisu? Ustanovení z. o. k. 6 8 Oblast Založení

Více

Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem

Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem 1 Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem Druh orgánu Forma společnosti Osobní společnosti Kapitálové společnosti Nejvyšší Výkonný (statutární)

Více

Usnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti (2006/2013(INI))

Usnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti (2006/2013(INI)) P6_TA(2007)0023 Satut evropské soukromé společnosti Usnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti (2006/2013(INI)) Evropský parlament, - s ohledem

Více

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 1. 2017 Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), přináší oproti předchozí právní úpravě zcela

Více

Rozhodčí řízení Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky

Rozhodčí řízení Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky Rozhodčí řízení Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky Rozhodčí smlouva Usnesení ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 Publikováno pod č. 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek

Více

Pozměňovací návrhy. Jana Čechlovského

Pozměňovací návrhy. Jana Čechlovského Pozměňovací návrhy Jana Čechlovského k pozměňovacím návrhům ÚPV schváleným usnesením ÚPV dne 29.5.2013 tisk č. 930/2 (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace

Více

René Příhoda. Odvolání proti rozhodnutím sdruženích v judikatuře českých soudů

René Příhoda. Odvolání proti rozhodnutím sdruženích v judikatuře českých soudů René Příhoda Odvolání proti rozhodnutím sdruženích v judikatuře českých soudů 1 Spolková autonomie Čl. 2 odst. 3 z. 83/90 Sb. Sdružení jsou právnickými osobami. Do jejich postavení a činnosti mohou státní

Více

216/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 1. listopadu 1994. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ČÁST PRVNÍ

216/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 1. listopadu 1994. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ČÁST PRVNÍ 216/1994 Sb. ZÁKON ze dne 1. listopadu 1994 o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Změna: 245/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 7/2009 Sb. Změna: 466/2011 Sb. Změna: 19/2012 Sb. Parlament se

Více

Nájem dle nového občanského zákoníku

Nájem dle nového občanského zákoníku Nájem dle nového občanského zákoníku Real Estate Market Autumn 2013 Jan Šolc Obsah Přehled závazkových vztahů z titulu přenechání věci k užití jinému upravených v NOZ Základní znaky nájmu a pachtu a rozdíly

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Věc: Metodický pokyn č. 2/2015 k doložení právního důvodu pro užívání sídla nebo pro užívání provozovny

Věc: Metodický pokyn č. 2/2015 k doložení právního důvodu pro užívání sídla nebo pro užívání provozovny Všem krajským živnostenským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy, odboru živnostenskému a občanskosprávnímu Váš dopis značky Ze dne Naše značka MPO 46931/2015 PID MIPOX01Y6JVL Vyřizuje/linka JUDr.

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

Smlouvy uzavírané obcí

Smlouvy uzavírané obcí Smlouvy uzavírané obcí - vybrané veřejnoprávní aspekty JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Vysoká škola CEVRO Institut Parlamentní institut Březen 2011 Právní postavení obce Územní společenství občanů s právem

Více

Právnické osoby v NOZ

Právnické osoby v NOZ Právnické osoby v NOZ Doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. Zápatí prezentace Osnova: - Základní změny, prameny, systematika - Právní formy dosavadní a nové (spolek, ústav, sociální družstvo) - Obecná část

Více