6/ Problematika financování vodohospodářské infrastruktury. O svých odpadech si chceme rozhodovat sami

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 16. ROČNÍK 6/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Z krajských setkání Odpady Problematika financování vodohospodářské infrastruktury I malé obce mohou stavět Samosprávy na Islandu O svých odpadech si chceme rozhodovat sami S tímto a dalšími hesly, např. Obce a kraje jsou v odpadech jednotné nebo Odmítáme návrh novely zákona o odpadech, přišly dne 3. června 2008 na dvě desítky starostů z členských měst a obcí Svazu předat předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloslavu Vlčkovi a ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi dokument Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech České republiky. Strategie je dokumentem, který podrobně rozebírá všechny ministerské návrhy, a to zejména z hlediska ekonomie a přínosu pro životní prostředí, a na základě dostupných údajů modeluje, co by jejich zavedení v praxi znamenalo. Vedle toho obsahuje Co je Strategie? Jedná se o odborný, více jak 400stránkový dokument, vytvořený společně Svazem a Asociací krajů ČR, který kromě popisu stavu odpadového hospodářství v České republice na základě dostupných statistických údajů o nakládání s odpady v České republice (tzv. Analytická část) obsahuje i srovnání a doporučení různých variant řešení systému nakládání s odpady v obcích (tzv. Návrhová část). Vše je doplněno velmi rozsáhlou částí sestávající se z tabulek, dat, grafů, map. Základními důvody pro její zpracování byly návrhy ministerstva životního prostředí z podzimu 2007, tzv. nové ekonomické nástroje v dopadovém hospodářství, dále ministerstvem stále uvažované zavádění záloh na jednocestné plastové obaly, především PET lahve, a posledním, ale neméně podstatným důvodem byl konečný text návrhu novely zákona o odpadech předložený ministerstvem v březnu t.r. do vnějšího připomínkového řízení. Většina návrhů ministerstva nebyla podložena komplexními ekonomickými analýzami, krom toho nepostihovaly a nezabývaly se dalšími synergickými jevy, jako jsou např. sociálně-ekonomická únosnost pro obyvatelstvo nebo alternativní způsoby nakládání s odpady, kromě vždy ministerstvem preferovaného materiálového využití. i jiné varianty řešení, které vycházejí ze zkušeností měst a obcí, jakožto odpovědných subjektů za nakládání s odpady od svých občanů, a zároveň zohledňuje moderní evropské trendy nakládání s odpady uplatňované vyspělými evropskými státy. Strategie představuje komplexní dokument o problematice odpadového hospodářství, který chybí v České republice posledních 10 let. Více informací o obsahu Strategie naleznete uvnitř tohoto čísla našeho zpravodaje. Pavel Drahovzal

2 Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU SMĚŘOVAT EVROPSKÉ PENÍZE JENOM TAM, KDE JE TO POTŘEBA Zatímco u nás doma s určitou netrpělivostí čekáme na rozjezd čerpání evropských peněz alokovaných pro programovací období 2007 až 2013, v Bruselu se již naplno rozeběhla diskuse o budoucnosti kohezní politiky po roce Jedním z témat, které neustále rezonují Evropským parlamentem, je podpora nejvzdálenějších regionů. Součástí Evropské unie je totiž sedm nejvzdálenějších regionů : Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinique, Réunion, Azorské ostrovy, Kanárské ostrovy a Madeira. Evropská komise v září 2007 vydala k problematice těchto oblastí sdělení pod názvem Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti, na které během posledního květnového plenárního zasedání ve Štrasburku reagoval zprávou Evropský parlament. Důležitou zajímavostí přitom je, že zpravodajkou byla vlivná francouzská poslankyně Margie Sudre, předsedkyně národní skupiny ve frakci Evropské lidové strany a Evropských demokratů, která žije na Réunionu. Podle mého názoru si specifická situace nejvzdálenějších regionů zcela jistě zaslouží zvýšenou pozornost Evropské unie, a to zejména členských států, na jejichž území se tyto regiony nacházejí. Je nesporné, že dosavadní evropská politika týkající se nejvzdálenějších regionů měla celkově příznivé dopady, nicméně je skutečností, že stále v těchto regionech existují strukturální obtíže, kterým se je třeba v budoucnu věnovat. Je však potřeba si uvědomit, že některé problémy nejvzdálenějších regionů vyřešit nelze. Jedná se totiž o problémy sui generis, které se týkají značně odlehlých území ostrovní povahy (s výjimkou Francouzské Guyany), jež mají svá geografická a strukturální specifika, a ty my nezměníme. Z tohoto důvodu jsem také vystoupil před poslance na květnovém Plenárním zasedání Evropského parlamentu s varováním před přílišným sociálním inženýrstvím realizovaným z centra Evropské unie - z Bruselu či Štrasburku. Jsem přesvědčen, že v případě diskutované problematiky nejvzdálenějších regionů je třeba se více než jinde zamýšlet nad možnostmi uplatnění principu subsidiarity. Je nesporné, že nejvzdálenější regiony potřebují jiné podmínky z hlediska veřejné pomoci a regulace vnitřního trhu. To by měla zohledňovat i evropská legislativa, která musí umožnit zachovat specifičnost těchto regionů a mírnit omezující okolnosti. Je však otázkou, do jaké míry jsou v tomto případě efektivní komplikované evropské programy. Státní a regionální pomoc se znalostí místních poměrů je podle mého názoru mnohem efektivnější cestou podpory těchto nejvzdálenějších regionů. Evropská strukturální politika by se měla spíše řídit myšlenkou, že finanční prostředky musí směřovat primárně do nejchudších regionů, kde jsou nejvíce potřeba. A to bez ohledu na to, zda se jedná například o ostrov, horu či nezalidněnou oblast. Oldřich Vlasák předseda Svazu poslanec Evropského parlamentu Poslanecký návrh novely zákona o odpadech 13. květen 2008, Praha V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky již od podzimu leží poslanecký návrh novely zákona o odpadech, který obsahuje zpřísnění výkupu kovů. Na základě doporučení odborné svazové Komise životního prostředí požádal Svaz předkladatele návrhu, aby v Rámci Podvýboru pro suroviny, odpady, obnovitelné zdroje a ochranu klimatu a následně pak ve Výboru pro životní prostředí diskutovali problematiku zavedení bezhotovostního platebního styku a dalších restriktivních podmínek pro výkup kovového odpadu, včetně úplného zákazu jejich výkupu od fyzických osob. Důvodem je zvyšující se míra rozkrádání kovového majetku obcí, měst, právnických osob (vybavení železničních tratí včetně železničních vozidel, dopravní značení, poklopy od kanálových vpustí, bohoslužebné předměty aj.), což v konečném důsledku nevede jen k materiální škodě, ale i k ohrožení, ne-li k újmě na lidském zdraví a životě. Sněmovní tisk č. 367 a pozměňovací návrhy k němu představují významnou pomoc obcím, nebude-li ovšem ministerstvo životního prostředí proti. Konečný výsledek jednání z výboru by měl být znám v polovině června tohoto roku. Jsme informačně otevřenou společností? 19. květen 2008, Praha V pondělí 19. května proběhl na půdě ministerstva vnitra seminář k návrhu nového zákona o svobodném přístupu k informacím. Několikrát na něm zaznělo, že v rámci Evropské unie patří Česká republika k zemím s tradicionalistickým a konzervativním přístupem k poskytování informací a jako příklad byla uváděna v této sféře velice otevřená Velká Británie. Přístup subjektů veřejné správy je mnohdy tajnůstkářský a vyvolává tak konflikty a soudní řízení se žadateli. Cílem je zákon, který by jednoznačně vymezil, na co a za jakých podmínek má žadatel právo i sankční opatření. Návrh zákona je zaměřen na větší otevřenost veřejné správy vůči občanům a jasná pravidla. Připomínky, Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 3000 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 6/2008 strana 2

3 Aktuality ve zkratce Změní se financování školství prostřednictvím krajských normativů? 30. květen 2008, Praha Koncem května proběhlo jednání Pracovní skupiny k Systému financování regionálního školství. Základními tématy bylo financování provozu škol a školských zařízení ze strany zřizovatelů v návaznosti na prokteré uplatnil Svaz, jsou podrobně v Připomínkovali jsme. Velmi zajímavým tématem semináře byly informace o právní úpravě opakovaného využití informací veřejného sektoru. K tomuto tématu vystoupila Ing. Vránová z Agentury pro evropské projekty a management, která upozornila na nedostačující úpravu a aplikaci Evropské direktivy do informačního zákona. Podle ní se veřejný sektor většinou brání poskytování informací sloužících k opakovanému využití, což jsou informace, ze kterých lze vytvářet informační databáze s aktuálními daty i pro komerční využití, přestože z evropské legislativy vyplývá, že nelze omezovat volný trh. Jako příklad byly uváděny třeba Obchodní rejstřík nebo ARES. Setkání s poslanci z Litvy 20. květen 2008, Praha Delegace poslanců litevského Parlamentu přijela do České republiky konzultovat systém organizace veřejné správy a na své cestě navštívila 20. května i Kancelář Svazu. Jonas Jagminas, předseda výboru pro státní správu a místní samosprávu, a jeho kolegové se zajímali o strukturu našich územních samospráv po posledních reformách, velikost, kompetence a financování obcí, ale i možnosti jejich rozdělování a slučování. Velká část dotazů směřovala k pochopení rolí obcí v samostatné působnosti a v různých úrovních přenesené působnosti u obcí typu I, II, III. S potěšením přijali informaci, že Svaz v rámci spolupráce s Radou evropských municipalit a regionů udržuje dobré kontakty i s asociací samospráv z Litvy. blematiku nepedagogických pracovníků tedy úvaha, zda by provozní zaměstnanci školských zařízení neměli být zcela financováni zřizovatelem. To ovšem zástupci zřizovatelů regionálního školství zásadně odmítli s poukazem na dvoukolejnost mzdových prostředků. Dalším návrhem k diskusi byla změna krajských normativů zda ponechat ve stávajícím stavu nebo zda krajské normativy alespoň částečně vyspecifikovat podle druhu služeb. Také se velmi diskutovalo o roli krajského úřadu jako přerozdělujícího orgánu. Zástupci ministerstva školství několikrát zmínili, že poté, co jsou prostředky v rukou kraje, který stanovuje své vlastní normativy, již není možné ovlivnit jejich výši ani použití. Proto padl návrh, aby krajské úřady byly omezeny v nastavení vlastních krajských normativů a prostředky určené na jednotlivé druhy vzdělávání byly účelově vázané pouze pro tyto segmenty. Z diskusí byla patrná snaha ministerstva řešit tento problém co nejdříve a nejefektivněji a za konsensu zúčastněných. Pojištění měst a obcí Již 2870 klientů ocenilo výhody pojistného programu pro města a obce od České pojišťovny. Děkujeme za Vaši důvěru a náměty, díky kterým naše produkty neustále zdokonalujeme tak, aby vyhovovaly Vašim specifickým nárokům a potřebám. Více informací o pojistném programu naleznete na

4 Informujeme Z květnových krajských setkání V květnu pokračovala setkání představitelů měst a obcí v jednotlivých krajích naší republiky. Uskutečnilo se dalších osm mítinků, celý maratón byl ukončen 30. května v Hradci Králové. Krátce si připomeňme, že cílem setkání bylo jednak informovat starosty o připravované legislativě a upozorňovat, jaký dopad bude mít na fungování měst a obcí, ale na druhé straně také získat od představitelů samosprávy zpětné reakce, které slouží pracovníkům Kanceláře Svazu ke korekci připravovaných svazových stanovisek, a načerpat nové podněty pro činnost odborných komisí a pracovních skupin. O průběhu dubnových krajských setkání jsme informovali v minulém čísle našeho zpravodaje, dnes tedy přinášíme postřehy z těch květnových. Nutno podotknout, že o diskusní příspěvky skutečně nebyla nouze. Ústecký kraj, 6. května 2008 Diskusi v Ústí nad Labem otevřel primátor Teplic senátor Jaroslav Kubera, který komentoval snad všechny zákony, o kterých byla v dopoledním bloku vedena řeč. Konstatoval např., že zákon o dani z nemovitosti považuje rozhodně za krok správným směrem a vyzýval starosty, aby se nebáli přejít na vyšší koeficient konkrétně Teplice se jej chystají zvednout na 3. Litoval, že nemáme zavedenou také infrastrukturní daň, jelikož právě síťaři nejvíce rozkopávají města a ta musí potom sama vše dávat znovu do pořádku. Úplatu za školné by dle jeho mínění měly určovat samy provozovatelé školských zařízení, tedy města a obce, podotýkal, že v našem státě máme bezplatnou výuku, nikoli bezplatný provoz škol. Nemohl pochopitelně vynechat ani svoji chodníkovou novelu. Vše je podle jeho názoru pouze o logice věci a s úklidem to přímo nesouvisí. Občané mohou klidně uklízet chodníky dál a pokud tak činit nebudou, obec by jim měla zvednout daň z nemovitostí třeba až na koeficient 5, čímž by si potřebné prostředky na úklid opatřila. Vidí v tom přímo železnou logiku. Zkritizoval také vyplácení dávek hmotné nouze formou poukázek, o kterých v úvodu hovořil Jiří Šulc. Podle senátora Kubery je tento systém pouze dobrým byznysem pro podnikatele, kteří jej nabízejí. Občané se s nimi stejně naučí rychle obchodovat a nakonec si za státní peníze budou dále kupovat alkohol a cigarety. Celá věc se pak míjí účinkem. Ostré kritice podrobil také návrh zákona o Policii ČR a prohlásil, že pokud v navržené podobě projde Parlamentem, Teplice zruší městskou policii. Starosta městského obvodu Ústí nad Labem-město Václav Verner ale ve věci daně z nemovitostí s Jaroslavem Kuberou nesouhlasil. Zákon považuje za špatný, přednost by dal rozhodně zavedení obecních daní. Přispívat by měli všichni občané, ne jenom majitelé nemovitostí. I v Ústí starostové malých obcí poukazovali na problém chatařů. Podle starosty Chban Josefa Zajíce nebo Naděždy Černíkové, starostky Staňkovic, je velkou chybou, že není možné zvednout Příležitosti pozdravit starosty a představit nejvýraznější oblasti rozvoje Ústecka využil i hejtman Jiří Šulc. Upozornil také na možnosti získání finančních prostředků z Regionálního operačního programu Severozápad a vyzval přítomné, aby neváhali a předkládali své žádosti. daň z nemovitostí samostatně u rekreačních objektů. Starosta Telnice Jaroslav Doubrava zase míní, že největší brzdou v rozvoji obce je územní plán. Tázal se proto, zda by bylo možné nějakým způsobem pomoci malým obcím zafinancovat vypracování nových územních plánů. Další jeho dotaz směřoval k úpravě příspěvků neinvestičních výdajů na žáka. Ludmila Němcová, garant školské komise Svazu, ujistila, že Svaz přesvědčuje ministerstvo školství, aby konečně připravilo jakousi doporučující kuchařku, která by měla starostům pomoci definovat neinvestiční a investiční výdaje. V Ústí nad Labem se snad poprvé více diskutovalo také na téma Sdružení místních samospráv versus Svaz měst a obcí. Starosta Třebívlic Josef Seifert konstatoval, že vznik nového sdružení pozici Svazu skutečně Jaroslav Kubera, senátor informační servis č. 6/2008 strana 4

5 oslabuje. Dosáhnout přitom toho, aby se Svaz stal opravdovým partnerem vlády a Parlamentu bylo náročné a trvalo mnoho let. Nyní je třeba se zamyslet nad tím, proč se tak stalo a situaci dobře analyzovat. Rozumí i tomu, že se Sdružení etabluje v politickou stranu Nezávislí starostové pro kraj - zastoupení venkova v krajských zastupitelstvech povětšinou chybí. Alena Knobová ujistila pana starostu, že Komora obcí vedla se zástupci Sdružení několik debat. Ve většině názorů se obě skupiny naprosto shodly. Komora obcí ale respektuje princip, že jedna velikostní skupina obcí by si neměla pomáhat na úkor druhé, což zástupci Sdružení požadují. Dodala, že v pozadí navíc cítí silný politický podtext. Bylo to asi také první krajské setkání, při kterém se výrazněji přetahovalo. Na vině byl zákon o střetu zájmů. Padlo několik dotazů na způsob vyplňování čestných prohlášení, centrální registr atd. Jakub Pôbiš, právník Kanceláře Svazu, se snažil odpovědět na všechny konkrétní dotazy. (Pozn.: Problematice zákona o střetu zájmů jsme se v našem zpravodaji podrobně věnovali v několika předcházejících číslech, nejčastěji kladené dotazy pak zodpovídali v INS č. 3/2008, v č. 5 jsme radili, jak vyplnit čestné prohlášení.) Olomoucký kraj, 13. května 2008 Úvodní slovo přednesl primátor statutárního města Olomouce Martin Novotný. Do Olomouce zavítal náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. V prvé řadě podal informace k plánovanému postupnému rozšiřování Czech Pointů. Sdělil, že každé obci, která má zájem zřídit na svém úřadu Czech Point, bude poskytnuta dotace Kč na zřízení místa, a to na základě podané žádosti. V současné době jsou k dispozici finanční prostředky na zřízení celkem 1000 Czech Pointů. Novela živnostenského zákona umožní občanům od 1. července žádat prostřednictvím Czech Pointů o vydání živnostenského oprávnění, ministerstvo však usiluje o to, aby se Czech Pointy staly nejen výdejním, ale také podacím místem. Zdeněk Zajíček dále komentoval technickou novelu zákona o obcích, která by podle jeho slov měla projít Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Pokud se tak nestane, měla by být stažena z dalšího projednávání. Uvedl také zajímavá fakta k zákonu o policii - Česká republika má největší počet policistů po Kypru. Na jednoho policistu u nás připadá 210 obyvatel, zatímco v okolních zemích , ve Finsku až 600. Předmětem navrhovaných změn je odlehčení policie od činností, které by správně dělat neměla. Daleko více policistů by mělo přejít do přímého výkonu. Samosprávy by také samy měly specifikovat, co by v konkrétních lokalitách měla státní policie vykonávat, což umožní dle soudu náměstka Zajíčka institut Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček tzv. koordinační dohody, kde obě strany identifikují problémové oblasti a zaváží se ke spolupráci. Z přítomných hostů se do diskuse zapojil i poslanec Radim Fiala. Ten upozornil mimo jiné na kuřácký zákon, který bude znovu projednáván na hospodářském, a poté na zdravotním výboru. Je však málo pravděpodobné, že by došlo k prosazení úplného zákazu kouření na veřejných prostranstvích. Miroslav Pluháček, starosta Bohuslavic, hájil v případě zákona o policii malé obce do 500 obyvatel. Aktivita při uzavírání koordinačních dohod by podle něho měla vycházet především ze strany policie jako odborného orgánu. Starosta malé obce už dnes vykonává desítky profesí. Náměstek Zajíček ujistil, že bude existovat vzorová koordinační dohoda podle velikosti obcí. Hlavní aktivita bude na straně policie, ale obce budou muset na identifikování problémů spolupracovat. U větších měst bude třeba ještě užší spolupráce. Jiří Petřek, starosta Bohuňovic, vyjádřil svůj názor ke zpracovávané analýze výdajů obcí. Považuje za chybu, že nebude zahrnovat také kraje, jejichž výdaje by měly být analyzovány především. Zdeněk Brož, starosta Šumperka, nabádal, že s výsledky analýzy bude třeba pracovat obezřetně, doporučuje je nepřeceňovat. Nalezení srovnávacích měřítek je obtížné, neboť každá obec má, i při na první pohled srovnatelných parametrech, odlišné podmínky. Tento názor podpořila i Květa Halanová, ředitelka Vzdělávacího centra pro veřejnou správu. informační servis č. 6/2008 strana 5

6 Moravskoslezský kraj, 16. května 2008 Setkání v Ostravě zahájil místopředseda Svazu Zbyněk Stanjura, primátor Opavy (uprostřed), za Radu Svazu pozdravil přítomné Pavel Smolka, starosta Vítkova (první zprava). V úvodu diskusního bloku se o několik postřehů ohledně zavedení obecně závazné vyhlášky omezující provoz výherních automatů podělil senátor Petr Vícha, starosta města Bohumína. Konstatoval, že po zavedení vyhlášky klesl počet výherních hracích automatů v jejich městě ze 140 na 30. Ministerstvo financí ale začalo do některých prostor povolovat výherní hrací terminály. Až po velkém boji se město s ministerstvem dohodlo, že bude vyhlášku respektovat. Jedná se ovšem o pouhou dohodu, povolování jakýchkoli hracích přístrojů musí být jasně stanoveno zákonem. Také v Ostravě se hovořilo na téma chodníkové novely. Starostka Štramberka Věra Michnová upozornila na problém středověkých městeček s úzkými cestami, kde když napadne větší množství sněhu, je město nuceno odhrnovat jej i na chodníky, jelikož v podstatě není kam dát. Starosta Horních Tošanovic Petr Martiňák zase upozornil na fakt, že jako občan může uklouznout na svých schodech a klidně tvrdit, že se mu úraz stal na chodníku. Poměrně široká diskuse byla v Ostravě vedena ohledně povinnosti odkanalizování všech aglomerací nad 2000 obyvatel do roku 2010, které vyžaduje Evropská unie a k níž se Česká republika v přístupových dohodách zavázala. Debatu otevřel Rudolf Bilko, starosta Vendryně. Informoval, že za účelem výstavby kanalizace založili společně s dalšími sedmi obcemi už před šesti lety Slezský vodohospodářský svazek a vypracovali projekt, s kterým v roce 2006 uspěli v Bruselu. Podíl, který měli spolufinancovat, se tehdy zdál být udýchatelný, ovšem při značném nárůstu cen stavebních prací i materiálu je pro ně dnes výstavba kanalizace v podstatě nemožná. Podobně je na tom celá řada dalších obcí a starosta Bilko proto vyzval Svaz, aby se tomuto problému věnoval. Výkonný místopředseda Svazu Jech ujistil, že odkanalizováním obcí se Svaz zabývá, z pozice europoslance se mu věnuje přímo i Oldřich Vlasák. Starostu Martiňáka zase zajímalo, zda se bude někdo zabývat situací v obcích do dvou tisíc obyvatel. Osobně si nemyslí, že všude je třeba stavět kanalizace, ve slezské zástavbě lze odpadní vody řešit i individuálními čističkami. Pořídit si domovní čističku je ale pro mnoho majitelů rodinných domků, zvláště pak důchodců, značný problém, upozorňovala zastupitelka Ženklavy paní Melčáková. Výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech na diskusní příspěvky krátce reagoval. Konstatoval, že abychom vodu více čistili, požaduje Evropská unie a stát se k tomu zavázal. Obcí se nikdo neptal. Jedná se tedy o společný problém, na který bude třeba hledat potřebné finance také v evropských fondech i ve státních rezervách. V závěru této debaty se starosta Hrádku Pavel Tomčala podivoval tomu, že jsou peníze na to, aby se stavěly nadchody pro medvědy, snad proto, že před deseti lety srazil u slovenských hranic kamión jedno zbloudilé medvídě, ale na čištění odpadních vod se jich nedostává. Přitom stavba jednoho plánovaného přechodu je odhadována na půl miliardy korun. Starosta Horních Tošanovic obrátil pozornost také na zákon o odpadech. Ministerstvo životního prostředí by podle jeho názoru mělo podporovat projekty na spalovny. Je nepochopitelné, že ministerští úředníci polemizují o tom, zda je lepší skládkování či spalování odpadů. Vždyť to, co jde do ovzduší ze skládek, je tisíckrát horší než to, co odejde z komína dobré spalovny, uvedl Martiňák. Zbyněk Stanjura k tomu poznamenal, že ministerstvo považuje za špatné jak skládky, tak i spalovny. Bylo by zřejmě nejraději, kdyby občané produkovali méně odpadu. Svaz společně s Asociací krajů návrh novely zákona o odpadech odmítl. Neumožňuje ani sládkovat za rozumné peníze, ani mít spalovnu. informační servis č. 6/2008 strana 6

7 Jihočeský kraj, 19. května 2008 Úvodní slova v Českých Budějovicích přednesli Rudolf Vodička, náměstek českobudějovického primátora, a Pavel Vondrys, starosta Strakonic. Oba se shodli, že krajská setkání jsou výbornou příležitostí také pro diskusi s poslanci a senátory příslušného regionu. V jižních Čechách se do diskuse aktivně zapojili poslanci Jan Bauer, který je zároveň starostou Prachatic, a Vojtěch Filip, který čerstvě obhájil roli předsedy své KSČM. Diskutovaná témata se nevymykala jiným krajům. Poslanec Bauer seznámil přítomné se situací ve Sněmovně ohledně chodníkové novely. Konstatoval mimo jiné, že počet přívrženců i odpůrců zákona je v dolní komoře Parlamentu zhruba vyrovnaný. Jaromír Jech uvedl, že při přípravě nového zákona by měl být brán v úvahu dopad na obce v rámci procesu RIA, včetně otázky, kde na novou povinnost obce vezmou finance. Téma by rozhodně nemělo být spojováno s otázkou navyšování daně z nemovitostí. Starosta Týna nad Vltavou Karel Hájek se podělil o praktické zkušenosti ze svého města, které již úklid zajišťuje. Relativně nový podnět do diskuse vnesl Stanislav Malík, starosta města Borovany. Upozornil na problém s nemovitostmi, které nejsou svými vlastníky užívány v souladu s určením. Objekty chátrají, případně umožňují vznik ghet, obce k nim však musejí udržovat infrastrukturu. Jan Bauer uvedl zkušenost Prachatic, které problém vybydlených domů chtěly řešit prostřednictvím sankcí od stavebního úřadu. Sankce se ale ukázaly být jako nevymahatelné a město muselo nakonec opravovat havarijní stav na své náklady. Jiří Kubík, starosta obce Větřní, seznámil přítomné se svými záměry na výkup takovýchto nemovitostí a asanace. Zůstává však problém v oblasti sociální péče, totiž co s nájemníky, jež jsou často i spekulativně k pobytu v takovýchto nemovitostech přihlášeni. Václav Heřman, starosta Vodňan, zmínil v této souvislosti i problém omezených možností obce zasáhnout v případě obtěžování hlukem. Dříve bylo zastavení problematické produkce jednodušší ve spolupráci s policií a hygienou. Několik příspěvků se týkalo také zákona o odpadech. Návrhy ministerstva životního prostředí diskutující označili za mnohdy až příliš zelené a ne zcela respektují možnosti a potřeby obcí. Ve věci rozpočtového určení daní byly v Budějovicích vypíchnuty dva problémy, o kterých se už ale také průběžně na krajských setkáních hovořilo. První - sídlo firmy leží v jiné obci než její provozovna a druhý, obdobný - trvalé bydliště má občan v jiné obci, než dlouhodobě pobývá. I na tyto aspekty by mělo být pamatováno při zpracovávání návrhů na úpravy financování obcí. Anna Pilátová, starostka obce Babice, vyjádřila uznání za to, že se podařilo prosadit kritérium rozlohy, které mnoha obcím s malým počtem obyvatel pomohlo k navýšení prostředků. Vojtěch Filip ve svém vystoupení komentoval problematiku nového herního zákona. Středočeský kraj, 21. května 2008 V Praze se po přednesení jednotlivých prezentací legislativně-právního odd. Kanceláře Svazu diskutovalo asi nejvíce. Přítomní starostové debatovali především o odpadech, konkrétně pak o výkupu druhotných surovin, především kovů. Několikrát zazněl požadavek, aby kovy byly vykupovány pouze od právnických osob, a to formou bezhotovostního platebního styku, nikoli od osob fyzických. Starosta Ondřejova Martin Macháček upozorňoval na problematiku zpětně odebíraných výrobků, hlavně pneumatik. K zvážení dával také doporučení, aby občané neplatili nic za vytříděný odpad, náklady by mohli nést ti, kteří tyto výrobky (obaly) uvádějí do oběhu. Aloiz Šula z Úholiček kritizoval navyšování poplatků za skládkování. Na většinu podnětů reagovali Pavel Drahovzal z Kanceláře Svazu a primátor Kladna Dan Jiránek. Ujistili přítomné, že Svaz, především pak komise životního prostředí, se zákonem o odpadech podrobně zabývá a na společném postupu se dohodl už i s kraji. Za zmínku stojí i to, že dva iniciátoři hnutí proti zákonu o odpadech místostarosta informační servis č. 6/2008 strana 7

8 Středočeský kraj zaznamenal nejvyšší počet účastníků. Do křesel zasedací místnosti Magistrátu hl. m. Prahy jich zasedlo 140. Neveklova Jan Slabý a Aloiz Šula poděkovali Svazu za podporu jejich Petice i za další aktivity, které v tomto směru Svaz vyvíjí. Dalším hodně diskutovaným tématem byla daň z nemovitostí. Martin Macháček na příkladu své obce uvedl, že zhruba polovina daně z nemovitosti pro Ondřejov pochází ze zemědělské půdy. Rušit tuto daň samozřejmě nechtějí. Na druhou stranu si ale zemědělců velice váží a zvyšovat daň jim rovněž nechtějí. Navrhoval proto, aby existovala možnost ponechat daň z pozemků ve stávajícím stavu a vyšší koeficient uplatňovat pouze u ostatní daně z nemovitostí, která je skutečně minimální. Podle Dana Jiránka by bylo nejlepší, aby si obec mohla regulovat daň z nemovitostí podle územního plánu a rozlišovat tak jádro obce, chatovou oblast, zemědělské pozemky atd. Informoval, že v současné době se chystá rychlá novela zákona, která by měla zrušit osvobození od daně z nemovitostí u novostaveb, což je pro Středočeský kraj velmi významné, jelikož zde novostavby tvoří téměř polovinu domovního fondu. Tuto novelu vítá také starostka Prahy-Slivence Jana Plamínková, která zároveň apelovala na urychlené přijetí zákona o církevních restitucích. Některé památky se vzhledem k stále nevyjasněným majetkovým vztahům doslova rozpadají před očima. Otakar Hlavín, starosta obce Líbezníce, pogratuloval Svazu za to, že se mu podařilo dosáhnout navýšení poplatků za výkon státní správy pro obce II. typu. Připomněl však, že existuje celá řada obcí I. typu, která rovněž vykonává přenesenou působnost pro své široké okolí. Dan Jiránek k tomu podotkl, že Svaz se snaží především prosadit urychlenou novelu zákona o správních poplatcích, která by část těchto problémů vyřešila. Svaz v této věci jedná s ministerstvem financí i s ministerstvem pro místní rozvoj, které je garantem zákona o správních poplatcích, a v prvním kole chce dosáhnout podstatného zvýšení plateb pro stavební úřady. Zmíněny byly i některé další problematiky, jako např. odvolávání ředitelů škol nebo údržba zeleně kolem pozemních komunikací. opatrovnictví, které jim tzv. spadlo do klína díky novému zákonu o sociálních službách. Konstatovala, že větším městům asi příliš starostí nepřidělává, jelikož mají svůj sociální odbor a na opatrovnictví mohou vyčlenit zaměstnance. Pro malé obce se ale může stát neřešitelným problémem. Ve Smečnu je domov důchodců a ústav pro mentálně postižené a už dnes přebírá opatrovnictví nad 50 občany. Starostka Štrobachová proto navrhovala, aby byl za tímto účelem buď zřízen institut profesního opatrovníka nebo aby obce na tento výkon dostávaly adekvátní příspěvek. Dan Jiránek k tomu poznamenal, že počet seniorů v obci by se měl stát i jedním z kritérií pro rozpočtové určení daní. Na domácí půdě přivítal starosty primátor hl. m. Prahy Pavel Bém. V úvodním slově se dotkl i problematiky rozpočtového určení daní. Konstatoval, že nastavit spravedlivý systém a zohlednit zájmy jak nejmenších, tak i středních a největších měst je ale dle jeho názoru nesmírně složité a v absolutním měřítku v podstatě nemožné. Přál by si, aby zvolený systém byl solidární s malými obcemi, ale pochopitelně aby také zohledňoval potřeby hlavního města. V Praze se diskutovalo také o připravovaném zákonu o rozpočtovém určení daní. Pavla Štrobachová, starostka Smečna, v této souvislosti upozornila na nový fenomén, čímž je pro obce Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan, se dotkl otázky poskytování nenárokových dotací. Podle jeho názoru by bylo mnohem systémovější, kdyby adekvátní část těchto financí byla obcím přidělována každoročně prostřednictvím rozpočtového určení daní. Jaromír Jech pana starostu ujistil, že Svaz volá po reformě dotační politiky už od počátku devadesátých let, je to ale velké politikum a není snadné se prosadit. informační servis č. 6/2008 strana 8

9 Praha byla také jedním z míst, kde se diskutovalo o vztahu Svazu a nově vzniklého Sdružení místních samospráv. Věslav Michalik jako předseda Středočeského sdružení místních samospráv nepovažuje zrod této organizace za tříštění sil, i když podle jeho slov teprve čas ukáže, zda nové Sdružení bude opravdu životaschopné. Domnívá se, že tlak vůči centrálním úřadům ze dvou úhlů pohledu může být obcím jenom ku prospěchu. Přiznal, že Sdružení místních samospráv nemá tak vypracovanou strukturu jako Svaz, nemá tedy zřízené odborné komise a pracovní skupiny, které ve Svazu připravují a formulují potřebná stanoviska, nicméně i přesto vyzval zástupce obou organizací k úzké spolupráci. I podle dalších diskutujících k tomuto tématu se cíle Svazu i Sdružení v zhruba 90 % shodují, rozdílný zájem je patrný především v pohledu na rozpočtové určení daní, kde jsou podle SMS malé obce oproti největším městům diskriminovány. Kdyby tento pocit dlouhodobě nepřetrvával, zřejmě by nové Sdružení vůbec nevzniklo. Jaromír Jech zdůraznil, že odpověď na to, zda malé obce skutečně doplácejí na velké, by měla přinést ona připravovaná Analýza financování přenesené a samostatné působnosti obcí. Dodal, že Svaz se rozhodně vzájemné spolupráci nebrání. Předseda Svazu Oldřich Vlasák přijal výzvu předsedy Sdružení Jana Pijáčka ke spolupráci, požádal ho však, aby navrhl konkrétní způsob. Zástupci SMS Martin Macháček a Věra Kovářová v závěru diskuse doporučili, aby se v nejbližší době sešla vedení obou organizací a o formě možné spolupráce diskutovala. Pardubický kraj, 27. května 2008 V Pardubicích se debata stočila především na problematiku zákona o střetu zájmů. Na většinu dotazů odpovídali právníci z Kanceláře Svazu (pozn.: nejčastěji kladené dotazy s odpověďmi byly zveřejněny v Informačním servisu č. 3/2008, problematickým bodům tohoto zákona jsme ale věnovali pozornost i v několika dalších číslech, v 5/2008 jsme dali návod, jak vyplnit čestné prohlášení). Někteří tazatelé se ale odpovědí nedočkali. Např. starostka města Bystré Jiřina Leinweberová chtěla vědět, jak může omezit přístup do registru, kde budou zveřejněna čestná prohlášení. Nahlížet do tohoto registru je podle zákona jednorázová záležitost, ale už neříká, zda zájemce může registrem listovat několik minut nebo také několik hodin. Potlesk za svůj přípěvek sklidil starosta Dolního Újezdu Josef Kladivo. Podivoval se, že starosta má podávat čestné prohlášení v podstatě sám sobě a konstatoval přitom, že povinnosti, které se neustále na obce valí, jsou už pro starostu na malé obci, která nemá defacto žádný úřednický aparát, doslova na zbláznění. Starosty v Pardubicích uvítal primátor Jaroslav Deml.

10 Předseda Svazu Oldřich Vlasák ve svém vystoupení vyzdvihl význam krajských setkání a z pozice své funkce europoslance se zmínil také o některých tématech celoevropského významu, a to především o otázce energetické bezpečnosti, biopaliv a o demografickém vývoji Evropy. Jeden diskusní příspěvek v Pardubicích reagoval také na úvahu o možné spolupráci Svazu se Sdružením místních samospráv. Jaroslav Kašpar, starosta Dlouhé Třebové, ocenil svazovou práci, která je podle jeho slov úctyhodná, nicméně podotkl, že chápe i iniciátory nově vzniklého Sdružení. Všichni by si dle jeho názoru měli přiznat, že v minulosti mohlo docházet k poškozování některých skupin obcí. Proto je velmi zvědav na výsledky zpracovávané analýzy, která výdajovou stránku obcí a jejich potřeby objektivně zhodnotí. Zlínský kraj, 28. května 2008 Hejtman Libor Lukáš zdůraznil nutnost spolupráce Svazu měst a obcí s Asociací krajů. Vyzval Svaz, aby podpořil myšlenku Asociace zřídit při ministerstvu životního prostření národní fond pro podporu vodohospodářské infrastruktury. První diskusní příspěvek ve Zlíně přednesl Jan Popelka, starosta obce Hradčovice. Vrátil se nejprve k problematice financování školství. V zákoně mu chybí zohlednění dostupnosti školy pro žáky základních škol a za velice špatné dále považuje to, že finanční normativy platí pro pedagogické i nepedagogické pracovníky. Počet žáků by dle jeho mínění neměl být jediným kritériem pro určování výše peněz. Ladislav Kryštof dal podnět k zákonu o dani z nemovitostí. Doporučil, aby stavební pozemky pod domy, o které se dlouhodobě nikdo nestará, byly zpoplatněny natolik, aby jejich majitel byl donucen o ně pečovat. Starosta obce Morkovice-Slížany zase vyjádřil nelibost nad tím, že místní koeficient daně z nemovitostí je velice tvrdý. Uvítal by, kdyby se daň dala zvedat třeba jenom o několik procent, např. o polovinu. Slova se ujal i poslanec Jaroslav Plachý. Nejprve ocenil svazové aktivity v legislativní oblasti a potvrdil, že stanoviska Svazu jsou v Poslanecké sněmovně opravdu slyšet. K otázce zákona o Policii ČR zdůraznil, že koordinační dohody obsahují slovo může, a to proto, aby jednání probíhala podle pravidla já pán, ty pán a nebylo tudíž nutné uzavírat nevýhodné smlouvy. Osobně se domnívá, že řešit veřejný pořádek v obci ukládá Policii ČR přímo zákon, a ta se jí tudíž nemůže vyhnout. Zmínil také možnost měření rychlosti třetími osobami, která by obcím umožnila řešit agresivitu některých řidičů. Obec by nevyměřovala pokuty, pouze by zjištěná data, tedy naměřenou rychlost, předávala ke správnímu řízení. K zákonu o střetu zájmů poznamenal, že jej považuje za nadbytečný a v podstatě neúčinný, jelikož situace, při kterých se korupce ve skutečnosti děje, neošetřuje. Poslanec Plachý se přimlouval také za chodníkovou novelu senátora Kubery. Upozorňoval, že novela není o uklízení chodníků, ale především o odpovědnosti a náhradě případné škody. Pokud obec bude pojištěná, nemá se čeho obávat. Primátor Kladna Dan Jiránek k tomu poznamenal, že by s novelou neměl žádný problém v případě, kdyby zákon obsahoval také ustanovení, že obec může obecně závaznou vyhláškou Primátorka Irena Ondrová ve svém uvítacím projevu upozornila mimo jiné na problematiku hazardních her. určit povinnost provádět úklid majitelům přilehlých nemovitostí a dále že chodec, obdobně jako motorista, je povinen přizpůsobit chůzi vnějším podmínkám, např. počasí. Ve Zlíně se pochopitelně diskutovalo také na téma vzájemného vztahu mezi Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv. Podobně jako v Ústí nad Labem či v Praze bylo i zde voláno po úzké spolupráci. Na sdělení výkonného místopředsedy Jaromíra Jecha, že předseda Svazu očekává od předsedy Sdružení vymezení společných témat i nástin konkrétního informační servis č. 6/2008 strana 10

11 způsobu spolupráce, reagoval starosta Popelka. Velký by měl dle jeho názoru pomáhat menšímu a doporučoval proto, aby společná témata vytipoval právě Svaz. Starostka Otrokovic Radoslava Matuszková se také přimlouvala za to, aby se Svaz choval jako starší a silnější bratr. Konstatovala, že si svazové práce velice váží, považuje tuto organizaci za zavedenou, s dobře propracovanou organizační strukturou, nicméně i ona podpořila iniciativu starostů ze Zlínska s tím, že určitou revizi rozpočtového určení daní považuje za nutnou. Člen Předsednictva Svazu Dan Jiránek odvětil, že je třeba uklidnit počáteční konfrontační atmosféru, identifikovat společná témata a hledat účinné cesty k další spolupráci. Nicméně, nelze očekávat, že to půjde ze dne na den. Je velice těžké nabízet spolupráci svým kritikům, uvedl Jiránek. Připomněl, že iniciátoři Sdružení místních samospráv tvrdili, že Svaz měst a obcí nedělá nic pro malé obce, a proto je třeba založit novou organizaci. Jasně si tudíž chtěli vytyčit svoji vlastní cestu. Dále podotkl, že Svaz také těžko může vytipovávat oblasti pro vzájemnou spolupráci. Pracuje již téměř dvě desítky let, prošel si už určitými vývojovými stádii, vybudoval svoji vnitřní strukturu, stanovil mechanismy práce a dnes se zabývá téměř všemi oblastmi samosprávy. Sdružení místních samospráv se zatím angažuje především v otázce rozpočtového určení daní, na které má ale jiný pohled než Svaz. Bylo by proto na místě, aby právě ono řeklo, kterým dalším tématům se chce věnovat a jak je chce uchopit. Z jakékoli vzájemné spolupráce by měly mít užitek vždy obě strany. Královéhradecký kraj, 30. května 2008 Na posledním z maratónu krajských setkání v Hradci Králové v diskusi převládala opět problematika střetu zájmů, daně z nemovitostí, chodníkové novely a financování obcí. Zazněla ale i témata související s hasičskými sbory, kanalizací a vlivem obcí na řízení škol. Jan Kopelent, starosta Blešna, a Miroslav Uchytil, starosta Chlumce nad Cidlinou, otevřeli téma chodníkové novely, které se jako obvykle stočilo z roviny odpovědnosti při úrazu k úklidu sněhu. Oldřich Vlasák sdělil, že Svaz prosazuje v tomto, ale i v dalších případech, princip, aby si obec o tom, jak bude problém řešit a jaké povinnosti přenese na občany, mohla rozhodovat sama. K dani z nemovitostí se vyjádřil Josef Táborský, starosta Kopidlna. Vyslovil názor, že zvyšování daně může v obcích způsobit vysídlování, snižování výstavby a paradoxně bránit i jejímu rozvoji. Naproti tomu Boris Herman, náměstek primátora Hradce Králové, možnost uplatnění koeficientů uvítal. Město tak plánuje získat sto milionů na zajištění komunálních služeb. Náměstek Herman obhajoval princip obvyklý v jiných zemích EU, kde podstatně více daňových příjmů je realizováno prostřednictvím obcí. Za předsednický stůl v Hradci Králové usedli členové Rady Svazu, zdravici přednáší hejtman Pavel Bradík. Zleva: starostka Malých Svatoňovic Eva Hylmarová, starostka Holovous Martina Berdychová, starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček, primátor Hradce králové Otakar Divíšek, výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech, předseda Svazu Oldřich Vlasák, hejtman Pavel Bradík a starosta Bočanova Karel Rejchrt K tématu novely zákona o střetu zájmů se opět objevily dotazy na elektronický registr oznámení. Aplikaci, kterou zdarma nabízí informační servis č. 6/2008 strana 11

12 Moravskoslezský kraj si z jeho webových stránek pořídilo již 211 obcí a tento postup byl doporučen i v Královéhradeckém kraji. V malých obcích může zákon způsobit snížení zájmu podnikatelů o působení v radě obce, varoval Josef Bezdíček, starosta Čermné nad Orlicí a místopředseda Svazu. Obdobně jako v Ostravě, i v Hradci Králové se hovořilo o problematice vypouštění odpadních vod. Karel Rejchrt, starosta Bočanova uvedl, že je jistě správné, že kraje požadují po státu vytvoření fondu pro infrastruktury, který zajistí výstavbu kanalizace a čističek v obcích nad 2 tisíce obyvatel, aby vyhověly požadavkům EU. Malé obce však mohou mít problémy, a to i díky možné penalizaci a exekucím na straně občanů. Šli jsme do voleb, abychom spravovali obec, nikoli proto, abychom se stali dělníky státu, kteří budou jen plnit jeho příkazy, a to dokonce bez dostatečných financí, říká Josef Cogan, starosta Nové Paky. V diskusi k financování obcí starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil připomněl, že současná situace v nastavení pravidel financování znevýhodňuje města o velikosti 2 až 12 tisíc obyvatel, která dostávají v přepočtu na hlavu nejméně. Chce, aby vznikla mírně regresní křivka jako model financování pro obce. V dalším vyjednávání na rok 2009 pak požaduje nejprve srovnat rozdíl v této střední kategorii. Oldřich Vlasák pana starostu ubezpečil, že Svaz bude dále prosazovat vyrovnání nepříznivých dopadů v některých kategoriích a nárůst prostředků pro samosprávy s nárůstem státního rozpočtu a povinností pro obce. Budeme dál jednat s heslem abychom měli prosperující stát, musí především prosperovat obce a města. Dodejme, že při všech krajských setkáních moderátor akcí - výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech upozorňoval také na konání krajských setkání v příštím roce, která budou jakousi přípravou na nadcházející Sněm. Na něm bude Svaz přijímat stanoviska k důležitým legislativním problematikám, projednávat se ale bude i stanovení výše členských příspěvků pro obce, které změnily svůj statut na městys. Městyse jsou dnes podle Stanov Svazu zařazeny do Komory měst a výše jejich příspěvku je tudíž určena jako pro města. Lenka Zgrajová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu Krajská setkání a Vzdělávací centrum pro veřejnou správu České republiky Po roce působení v obecně prospěšné společnosti Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s., jsem využila možnosti zúčastnit se krajských setkání Svazu měst a obcí ČR. Když jsem v dubnu loňského roku, krátce po osmi letech starostování a práci ve Svazu, stanula v čele Vzdělávacího centra, zjistila jsem, že společnost se mnohem víc věnuje vzdělávání úředníků veřejné správy než vzděláváním starostů a zastupitelů. Trochu mě to mrzelo, vždyť starosta se denně potýká s tolika odbornými problémy, že každá rada je vítaná. Moje zkušenosti ve Svazu; přímá práce členů správní rady za Svaz (Ivan Černý předseda SR, Daniela Pastorková, Martin Puš), mne vedly k myšlence nabídnout možnost vzdělávání starostkám a starostům na krajských setkáních. Sama jsem se zúčastnila devíti setkání, moje zástupkyně zbylých čtyř, na všech byli přítomni koordinátoři z krajských poboček společnosti. Na každém setkání se nám vrátilo % vyplněných dotazníků. Z nich vyplynulo, že část účastníků na žádné školení nechodí, část tak 1x až 3x ročně, výjimečně častěji. Největší zájem mají starostové o vzdělávání v oblasti hospodaření s majetkem obcí, stavební zákon a územní plán, komunikaci, střet zájmů a bezpečnost v obci. Objevilo se i mnoho dalších zajímavých námětů např. bydlení či vymáhání pohledávek. Duben a květen byly měsíce velmi náročné, ale pro mne velmi podnětné, nejenže jsem se po čase setkala s mnoha milými lidmi, bývalými kolegyněmi a kolegy, ale mohla jsem poznat současné problémy samosprávy a přenést je do vzdělávacího centra. Rozhodně má naše společnost o čem přemýšlet a co nabízet a tak pomoci v nelehké práci starostek, starostů, představitelů měst a obcí. Květa Halanová, ředitelka VCVS ČR, o.p.s. informační servis č. 6/2008 strana 12

13

14 Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech Vzhledem k tomu, jak byla ministerstvem životního prostředí připravována a předložena novela zákona o odpadech, rozhodl se Svaz spolu s Asociací krajů vytvořit dokument, který na základě zkušeností samospráv evropských vyspělých států a skutečných údajů bude představovat vlastní koncepční přístup k problematice nakládání s odpady. Obce, města a kraje prostřednictvím povinného zpracovávání krajských plánů odpadového hospodářství jsou za odpady od svých občanů odpovědné ( 17 a 43 zákona o odpadech), proto by měly mít hlavní slovo v tom, jak se s odpady bude nakládat. Svaz a Asociace spolu s Peticí obcí se skládkou na svém území vyjádřily na konci března 2008 svůj zásadní nesouhlas s předloženou novelou zákona o odpadech, jelikož vznikla na ministerstvu. Zcela pominula potřeby obcí, nezohlednila možnosti občanů a obcí, zejména finanční a místní, aniž by prokazatelně přinášela jakýkoliv zásadní pozitivní efekt pro životní prostředí. Obě sdružení vyzvala pana ministra Bursíka, aby uznal obce a města za své rovnocenné partnery a koncepci odpadového hospodářství s nimi dohodl. Základní úskalí ministerského návrhu novely je především v eskalaci spirály nejrůznějších poplatků (např. za skládkování odpadů, energetické využití odpadů, technologického materiálu na zabezpečení skládky), kterou bude v konečném důsledku postižen občan. Jedná se o nepřímé ekologické zdanění, které ovšem nezohledňuje sociálně-ekonomickou únosnost obyvatelstva v ČR. Návrh ministerstva povinně třídit kromě stávajících komodit odpadů (papír, sklo, plast) i nápojové kartóny a biologicky rozložitelný komunální odpad představuje nebývalou zátěž nejen finanční, ale i pro životní prostředí. Obce a kraje nechtějí zasahovat do dosavadního velmi dobře nastaveného systému třídění odpadů a odpadů z obalů proto, že nyní je ČR, pokud jde o systém třídění odpadů a odpadů z obalů, na špici mezi všemi státy Evropské unie. Jeden český občan vytřídí průměrně za rok 32 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů, přičemž vyprodukuje cca 240 kg odpadů ročně. Jinými čísly řečeno, 6 z 10 PET lahví skončí ve žlutých kontejnerech na plast, kterých je spolu s kontejnery na papír (modré), sklo (bílá a zelená) v ČR cca ! Je pokryto 98 % území R, třídit má možnost takřka každý. Fakticky již dnes třídí 70 % obyvatelstva. Statistiky tříděného odpadu vypadají velmi dobře, leč v konečném důsledku není budoucnost tak růžová. Ačkoliv vytřídíme a materiálově využijeme cca 70 % všech obalů, lze na základě zkušeností samospráv v Česku i v Evropě spolehlivě prokázat, že třídění není jediný způsob jak omezovat vznik odpadů nebo množství již vyprodukovaných odpadů. Životní úroveň obyvatelstva každým rokem stoupá a s ní i množství domovního odpadu o % ročně. Lze téměř s jistotou říci, že v roce 2015 budeme produkovat o 1 milión tun komunálního odpadu více než v roce 2007 (cca 3,2 miliónu tun). I třídění má totiž své limity, v poměrně krátké době jsme na dohled jeho horních hranic a je tedy třeba zamýšlet se nad tím - kam s ním? Nespornou skutečností, která k tomuto dále přistupuje, je reálnost obdržení sankcí (pokut) od Evropské unie za nedodržování povinností vyplývajících z některých jejích právních předpisů. Směrnice o skládkování odpadů totiž zavazuje členské státy omezit množství odpadů a zvláště potom bioodpadu ukládaného na skládky v určitém časovém horizontu, a to do roku 2010 a Jelikož produkce komunálních odpadů stoupá a ministerstvo podporuje pouze materiálové využití, které má své limity (viz výše), dochází k naprosto opačnému efektu - ukládané množství odpadů na skládky rok od roku stoupá. Jeden z možných, a v evropských státech zcela běžně zavedených, způsobů nakládání s odpady kromě třídění a materiálového využití je totiž energetické využití odpadů. Např. ve Francii se energeticky využije 34 % komunálních odpadů, přitom má i vysokou míru recyklace (materiálového využití) odpadů nebo kompostování cca 28 %, zbytek 38 % skládkuje. Další příklady: Belgie 35 % energetické využití, 52 % recyklace; Švédsko 45 % energetické využití, 41 % recyklace; Německo 22 % energetické využití, 58 % recyklace, Nizozemsko 32 % energetické využití a 65 % recyklace atd. Důvodů pro podporu tohoto způsobu je mnoho, přičemž mezi prvními je třeba jmenovat omezení využívání primárních nerostných surovin pro potřeby výroby tepelné a elektrické energie a rovněž omezení vyprodukovaného odpadu, který nebude muset být uložen na skládky a již jej není možné materiálově využít. Je zřejmé, že pokud má ČR dosáhnout úrovně vyspělých evropských států i v odpadovém hospodářství, musí ministerstvo neprodleně zahájit dialog s městy a obcemi o změně Plánu odpadového hospodářství ČR a začít podporovat energetické využití odpadů, zpočátku zcela jistě alespoň zbytkového směsného komunálního dopadu. Bez zapojení energetického využití odpadů a budování integrovaných zařízení k nakládání s odpady (společné zařízení obsahující třídící linku, zařízení k energetickému využití odpadů a případně kompostárnu nebo bioplynovou stanici) není možné vybudovat komplexní systém nakládání s odpady zabezpečující soběstačnost ČR v této oblasti. Bude-li se vyvíjet odpadové hospodářství v souladu se Strategií měst, obcí a krajů, pak by v roce 2020 mělo dojít k omezení z dnešních 2 miliónů tun komunálních odpadů přibližně na třetinu. Mnoho z dalších návrhů je obsahem Strategie, kterou naleznete na stránkách Svazu Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Obce a kraje jsou v odpadech jednotné a chtějí o nich rozhodovat! Z PŘEDÁNÍ DOKUMENTU ZÁSTUPCŮM POSLANECKÉ SNĚMOVNY

15 Problematika financování vodohospodářské infrastruktury z Evropské unie V 90. letech minulého století procházela celá ekonomika České republiky restrukturalizací, která zasáhla i města a obce. Nově budovaná samospráva získala značnou majetkovou účast v mnoha oborech nabízejících veřejné služby, ať jde o oblast teplárenství, elektrárenství, tak i vodohospodářství. Lze bez nadsázky říci, že v posledně jmenovaném případě si města a obce dokázala udržet nezastupitelnou pozici. Bohužel, tato role není dostatečně akcentována ministerstvem životního prostředí zejména v oblasti přípravy podmínek pro čerpání evropských peněz na obnovu a budování vodohospodářské infrastruktury. Požadavky Evropské unie Vstup České republiky do Evropské unie v květnu 2004 zásadně zasáhl do života místních i regionálních samospráv. V přístupových dohodách se totiž český stát zavázal mj. i k naplnění závazku formulovaného ve Směrnici Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (91/271/ EHS). Tato směrnice transponována do českého právního řádu vodním zákonem a zákonem č. 20/2004 Sb. stanovuje povinnost členským státům zajistit do konce roku 2010 v souladu s právními akty Evropské unie čištění odpadních vod: a) u aglomerací nad 2000 ekvivalentních obyvatel (dále jen EO ) vybudováním stokové soustavy a zajištěním sekundárního nebo rovnocenného čištění; b) u aglomerací nad EO vybudováním stokové soustavy a zajištěním čištění dle přísnějších požadavků; c) u aglomerací pod 2000 EO se stokovou soustavou zajištěním přiměřeného čištění (tj. pouze ty obce, které mají stokovou soustavu, ze směrnice nevyplývá povinnost odkanalizovat obce pod 2000 EO). Strategie financování naplňování evropských požadavků Podle vládou každoročně schvalované Strategie financování implementace Směrnice o čištění městských odpadních vod, která vyjmenovává seznam aglomerací (cca přes 500 aglomerací), kde je nutné přijmout opatření k dosažení evropských závazných limitů znečištění odpadních vod, bude nutné vynaložit cca 50 mld. Kč na tato opatření. Dotčené aglomerace mají možnost získávat finanční prostředky ze státního rozpočtu, Státního fondu životního prostředí i dotačních titulů ministerstva zemědělství. Jedním z významných finančních zdrojů měly být rovněž evropské strukturální fondy. Náklady obcí jsou předvídány ve výši % z výše uvedené sumy. Pro čerpání evropských peněz v oblasti vodárenství byla zpracována příslušná část Operačního programu životního prostředí (dále jen OPŽP ), Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní a Prioritní osa 6. Celkově je k dispozici na financování vodohospodářských projektů 40 % prostředků z celkové alokace pro OPŽP, asi 2 mld. (54 mld. Kč při kurzu 27 Kč/1 ), jen pro projekty na implementaci směrnice jde o prostředky ve výši cca 30 mld. Kč. Podrobné podmínky čerpání prostředků prostřednictvím OPŽP na budování a obnovu vodohospodářské infrastruktury jsou stanoveny v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období Podmínky přijatelnosti a Finanční model tvorby stočného a vodného Jejich prvotní návrh byl v létě 2007 zpracován ministerstvem životního prostředí za přispění ministerstva zemědělství bez umožnění vyjádření zástupců nejvýznamnějších vlastníků vodohospodářské infrastruktury obcí a měst. Podmínky přijatelnosti stanovují základní zásady pro čerpání evropských peněz především na projekty, které jsou provozovány v tzv. oddílném modelu. Oddílným modelem je míněna situace, kdy infrastruktura ve vlastnictví obce, svazku obcí nebo obchodní společnosti založené a ovládané z většiny obcí je provozována soukromým sektorem, tj. provozovatelem s majetkovou účastí soukromých subjektů. Podmínky přijatelnosti a jejich příprava se setkala s pochopitelným odporem představitelů samospráv, vždyť zhruba polovina vodohospodářské infrastruktury je provozována tzv. oddílným modelem. Přesto jsou nedílnou součástí OPŽP jako příloha č. 7, který byl schválen Evropskou komisí dne 19. prosince Příloha č. 7 se vztahuje na všechny projekty, včetně tzv. velkých projektů nad 25 mil. podávané přímo Evropské komisi. Podmínky přijatelnosti a tzv. Finanční model tvorby vodného a stočného konkretizující Podmínky přijatelnosti stále ještě vyvolávají důvodné pochybnosti o tom, že pravidla jsou nastavena tak, aby čerpání evropských peněz bylo umožněno co největšímu počtu projektů. Na základě dohody delegace České republiky vedené ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem a zástupci DG Regio byly podmínky nastaveny tak, že u provozovatelských smluv končících bude možné obdržet evropské dotace maximálně ve výši 60 % uznatelných nákladů, u smluv maximálně 30 % a u smluv trvajících déle než do roku 2022 nebudou poskytnuty žádné evropské prostředky. Jak dál ve financování vodohospodářské infrastruktury? Svaz dlouhodobě upozorňuje, že čím více omezující podmínky pro čerpání evropských peněz budou nastaveny, tím vyšší bude vyžadována spoluúčast ze strany České republiky, ať již státu nebo žadatelů - obcí. Snahou Svazu, ale i jiných institucí, jako např. Asociace krajů České republiky, SOVAKu, je, aby bylo umožněno peníze z EU čerpat v co nejširší míře a není-li to možné, aby všechny dotčené aglomerace měly zajištěny přístup k finančním prostředkům za přiměřeně stejných podmínek s ohledem na plnění závazků evropských norem. Na základě usnesení vlády ze dne 4. února z tohoto roku byli ministři životního prostředí, zemědělství a financí pověřeni do konce června roku 2008 zpracováním analýzy dostupných finančních zdrojů k pokrytí deficitu zdrojových možností vyplývajících z uplatňování Podmínek přijatelnosti. Tento deficit je zatím předvídán ve výši cca 13 mld. Kč. Ztížený přístup k evropským dotačním prostředkům nutí města a obce v zájmu dodržení povinností daných právními normami EU a České republiky získat prostředky jiným způsobem. Již předem lze upozornit na skutečnost, že není v možnostech měst a obcí navýšit již tak značné finanční dopady v souvislosti s implementací směrnice. Zvýšení stočného je velmi kontroverzní způsob získávání informační servis č. 6/2008 strana 15

16 prostředků pro obnovu a rozvoj kanalizací, jelikož jeho výše musí být především sociálně únosná pro obyvatelstvo. Přijímání úvěrů na budování a rozvoj kanalizací v sobě naopak zase představuje riziko stoupající zadluženosti veřejných rozpočtů obcí a měst, které nám je Evropskou unií důrazně vytýkáno. Je-li Evropskou komisí vyžadováno soutěžení mezi provozovateli vodohospodářské infrastruktury, pak nevzala v potaz, že předmětem soutěžení nemůže být cena vodného a stočného placená občany. Za špatné nakládání s odpadními vodami sankce od Evropské unie, ale i ČR Co lze dnes s jistotou říci, že v případě nesplnění závazků vyplývajících z evropského práva, bude Česká republika ve velmi svízelné situaci, a to nejen z politického hlediska, ale i právního. Zřejmě by Evropská komise zahájila proces o neplnění závazků vyplývajících z přístupového Aktu České republiky ke Smlouvě o založení Evropských společenství, jehož výsledkem může být udělení finančního postihu České republice. V rámci vnitrostátního práva je oprávněná obava obcí, že by mohly české kontrolní orgány, především Česká inspekce životního prostředí, ukládat obcím nesplňujícím požadavky zákona o vodách pokuty. Konečný důsledek by tak dopadl na obce, potažmo občany, kteří by byli poškozeni nejen prostřednictvím sankcí, ale i tím, že by nemohla být především z důvodů nedostatku finančních prostředků vybudována potřebná infrastruktura. Záležitost nakládání s odpadními vodami je pro obce natolik závažná, a to nejen z důvodu blížícího se termínu pro implementaci závazku o naplnění podmínek provozování městských a obecních vodohospodářských infrastruktur daných Směrnicí čištění městských odpadních vod, že se jí proto intenzivně již několikrát zabývala odborná Komise životního prostředí Svazu. Považuje za zcela zásadní realizovat příslušná opatření v obcích na základě koncepčního přístupu, a to i u obcí pod 2000 EO. Mimo jiné jsou obce v současnosti znepokojeny nejasnostmi, zda a za jakých podmínek budou Českou inspekcí životního prostředí pokutovány za neplnění vodního zákona, jestliže nemohly z důvodu nedostatku finančních prostředků přijmout příslušná opatření, popř. nedokončily práce na odkanalizování obce před koncem roku Je snahou Svazu, aby česká vláda převzala část odpovědnosti za rozhodnutí, které učinily minulé vlády, a pomohla obcím a městům financovat budování a rozvoj vodohospodářství k naplnění evropských závazků. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu I v malých obcích bez územního plánu lze stavět Jen necelý rok trvaly legislativní práce zakončené přijetím tzv. malé novely stavebního zákona, která přináší drobné, přesto důležité pozitivní změny v oblasti územního plánování i na úseku stavebního řádu. Svaz se touto novelou velmi intenzivně zabýval a ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, Spolkem pro obnovu venkova a některými zákonodárci připravil a nakonec i prosadil umožnění výstavby v obcích bez územního plánu. Vládní návrh Původní návrh ministerstva pro místní rozvoj vycházel ze zkušeností s půlroční aplikací nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.) obsahoval pouze 5 věcných změn: a) umožnění povolování souboru staveb, resp. vedlejších staveb v návaznosti na povolení stavby hlavní; b) umožnění povolování plotů na územní souhlas nikoliv na stavební povolení; c) stanovení nepřípustnosti odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o zákazu provedení ohlášené stavby; d) prodloužení platnosti územně plánovací dokumentace vydané za doby účinnosti starého stavebního zák. č. 50/1976 Sb. z 5 na 9 let (dle schváleného pozměňovacího návrhu je doba platnosti prodloužena do konce roku 2015, nedojdeli v mezidobí k úpravě územně plánovací dokumentace podle nového stavebního zákona, podrobněji viz 188); e) změny a rušení stavebních uzávěr vydaných za doby účinnosti starého stavebního zákona formou opatření obecné povahy. Problém výstavby v nezastavěném území obcí bez územního plánu Návrh ještě před projednáním ve vládě v létě 2007 obsahoval i ustanovení umožňující po přechodnou dobu na základě speciálního opatření obecné povahy vydané zastupitelstvem obce výstavby v nezastavěném území obce, která nemá územní plán. Takových obcí je v současnosti cca 2500, přičemž práce na jeho vydání jsou v běhu u zhruba poloviny z nich. Více jak polovinu obcí bez územního plánu tvoří obce s počtem obyvatel do Důvodem pro přípravu tohoto návrhu je skutečnost, že 18 odst. 5 nového stavebního zákona neumožňuje od 1. ledna 2007 výstavbu většiny druhů staveb mimo hranice zastavěného území, není-li pro dané území zpracován územní nebo regulační plán. Přestože neprostupitelný princip zvýšené ochrany nezastavěného území je jedním ze základních cílů stavebního zákona, ukázalo se, že uvedená úprava v krátké době po nabytí účinnosti zákona č. 183/2006 Sb. je nepřiměřeně tvrdá. Prakticky došlo k zablokování jakékoliv plánované, resp. uvažované výstavby (zejm. na základě zpracovaných urbanistických studií). Výjimku z tohoto principu tvoří stavby jmenované přímo v 18 odst. 5 nového stavebního zákona, jde zejm. o stavby pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků atd. I když nebylo nakonec řešení výše popsaného problému součástí vládního návrhu předloženého 26. července 2007 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, byly okamžitě zahájeny práce k přípravě legislativně čistého a prakticky nekomplikovaného řešení. Výsledkem bylo několik pozměňovacích návrhů, z nichž největší odbornost měl návrh předložený poslancem Ing. arch. Václavem Menclem (ODS). Ten zahrnoval i prodloužení doby pro zpracování krajských zásad územního rozvoje ze tří let na pět let, tj. namísto do konce roku 2009, tak do konce roku Návrh poslance Mencla byl nakonec plénem Poslanecké sněmovny s mírnou korekcí kolegyně Kateřiny Jacques (SZ) přijat. Nový 188a upravuje zvláštní typ územního řízení zakončené vydáním územního informační servis č. 6/2008 strana 16

17 rozhodnutí o umístění stavby v nezastavěném území, které nejsou uvedeny v 18 odst. 5 zák. č. 183/2006 Sb. K získání příslušného územního rozhodnutí je třeba naplnit najednou několik podmínek: 1. musí jít o umístění stavby v nezastavěném území obce, pro které není vydána územně plánovací dokumentace (územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny); 2. navrhovaná stavba spadá do druhového výčtu staveb uvedených v odst. 1 pod písmeny a) až e), tj. stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury, dále stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti, stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem, stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení (stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m 2 ), stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území (pozemek, na kterém je stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m 2 ); 3. je-li umisťována stavba spadající do výčtu staveb v písm. c) až e), je nutné získat souhlas zastupitelstva příslušné obce, který může obsahovat i podmínky pro umístění stavby. Bez získání souhlasu není možné, aby stavební úřad územní rozhodnutí vydal, jelikož zastupitelstvo obce má v tomto případě postavení dotčeného orgánu ( 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.). Potřeba umožnit výstavbu alespoň v omezeném rozsahu mimo zastavěné území je zejména pro menší obce s ohledem na jejich budoucí rozvoj velmi naléhavá. Jedině tak může venkov nabídnout prostor k bydlení mladým lidem v době, kdy se hovoří o jeho vysídlování. Urbanistické studie Postoje české veřejnosti k sociálnímu vyloučení Romů a Romek Etnické klima, postoj české veřejnosti k etnicky odlišným skupinám a názory na otázky spojené s jejich přítomností v České republice, dosud představovalo neznámou a obávanou otázku při formulaci integračních politik. Otevřená společnost, o. p. s., se proto rozhodla zmapovat názory veřejnosti na sociální vyloučení. V první polovině roku 2007 byl Nadací rozvoje občanské společnosti v rámci I. výzvy Blokového grantu podpořen roční projekt Otevřené společnosti, o. p. s., s názvem Informovanost státní správy a samosprávy klíč k posílení integrační politiky obcí, jehož hlavní prioritou bylo zjistit, jaké nástroje v oblasti integrace občané podporují a naopak jaké nástroje mohou vzbudit jejich negativní reakce. Projekt byl finančně podpořen také Úřadem vlády a Nadací Open Society Fund Praha. V poslední třetině roku 2007 společnost MEDIAN metodou face-to-face realizovala reprezentativní výzkum na vzorku 2616 respondentů. Analýzu dat zpracovala firma GAC spol. s r. o., která také vytvořila dotazník a společně s hlavním řešitelem projektu prezentovala výstupy na seminářích v krajských městech. Zjištění jsou shrnuta v publikaci s názvem Klíč k posílení integrační politiky obcí sociální Urbanistické studie jsou dokumentem, který si mnohé malé obce bez územního plánu nechaly v letech , a to často s podporou z Programu obnovy venkova, pořídit. Tento typ dokumentace zpracovávaný s výhledem využití až na několik desítek let reguloval výstavbu na části nebo na celém území obce. Podmínkou pro užití urbanistické studie dle 188a odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona je vyhodnocení její aktuálnosti podle 185 odst. 4 nového stavebního zákona. Relevantní data vzešlá ze spolupráce úřadu územního plánování (obec III. typu) a obcí dotčených urbanistickou studií se vloží do evidence územně plánovací činnosti a budou následně sloužit jako podklad pro rozhodování. Nejedná se o nový postup zaváděný tímto pozměňovacím návrhem, ale je využíváno již platné ustanovení stavebního zákona ( 185 odst. 4 nového stavebního zákona). Dle údajů vedených Ústavem pro územní rozvoj (organizační složka státu vedená ministerstvem pro místní rozvoj) ve více než 1000 obcích, které nemají schválený územní plán, existuje zpravidla těmito obcemi přímo pořízená urbanistická studie. Urbanistické studie byly také velmi často základem pro další zpracování územního plánu u dalších téměř obcí. Za účinnosti starého stavebního zákona dle 37 odst. 1 byly urbanistické studie nadstandardním podkladem pro vydání územního rozhodnutí v územním řízení. Bez jakékoliv územně plánovací dokumentace nebo podkladů je jen zhruba 600 obcí bez ohledu na počet obyvatel. Účinnost novely Vzhledem k tomu, že vládní novela nového stavebního zákona včetně výše popsaného pozměňovacího návrhu byla podepsána prezidentem republiky dne 21. května 2008, je otázkou měsíce května nebo června tohoto roku, kdy tato novela bude vyhlášena ve Sbírce zákonů. Účinnosti nabude novela okamžikem vyhlášení. Novela napravuje jen některé nedostatky nového stavebního zákona, řešení těch dalších by mělo být předmětem připravované tzv. velké novely stavebního zákona, kterou v současnosti připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu vyloučení Romů a česká společnost, která shrnuje názory Čechů a Češek na fenomén sociálního vyloučení a je v elektronické podobně ke stažení na Před výzkumem existovaly informace o tom, kolik je v České republice sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit a kde jsou, dosud však chyběly poznatky, jak vážný a naléhavý je problém soužití s Romy z hlediska veřejnosti, kde veřejnost vidí příčiny vyloučení Romů a Romek, kdo je za situaci v lokalitách podle českých občanů odpovědný, kde majoritní společnost vidí možnost řešení a v jakém časovém horizontu očekává řešení. informační servis č. 6/2008 strana 17

18 Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že rozhodující díl odpovědnosti za sociální vyloučení alokuje výrazná část české společnosti (91 %) na stranu Romů. Přes tři čtvrtiny obyvatel tvrdí, že svůj díl odpovědnosti nesou také romské organizace. Přibližně dvě třetiny osob viní ze situace V kontextu celé republiky však není existence sociálně vyloučených lokalit nejvíce pociťovaným regionálním problémem. Tím se stal zejména nedostatek pracovních příležitostí. Jako celkově méně spokojení s řešením regionálních problémů se ukázali zejména obyvatelé Ústeckého, Karlovarského a Olomouckého kraje. Mezi jednotlivými regiony lze vysledovat výrazné odlišnosti. Zatímco Pražané jsou mírně citlivější na nastavení celého systému jako větší problém pociťují stav životního prostředí či kvalitu komunálních politiků, pro obyvatele Moravskoslezského či Ústeckého kraje je větším problémem nezaměstnanost či právě existence sociálně vyloučených romských lokalit. Ústecký kraj je jediným krajem, kde existenci romských sociálně vyloučených lokalit v kraji Obyvatelé Moravskoslezského a částečně i Karlovarského kraje reprezentují typ regionů, kde lidé v menší míře vidí problém v nedostatečné kvalitě a dostupnosti veřejných služeb, ale ve větší míře v přítomnosti etnicky odlišné a dosud plně neintegrované populace. Míra naléhavosti problémů spojených s romskými lokalitami v kraji Postavení Prahy je na rozdíl od ostatních regionů určováno spíše vnímáním přítomnosti cizinek a cizinců a problému kriminality a bezpečnosti, nikoli sociálně vyloučených lokalit. Praha patří k regionům s nižší mírou naléhavosti problémů spojených s etnicky odlišnou populací, ale větší míru naléhavosti problémů spojených se stavem a mírou rozvoje veřejných služeb. Očekávání veřejnosti problém řešit politické a správní instituce (vlády, obecní a krajská zastupitelstva). Kořeny vyloučení Romů česká společnost shledává zejména v jejich etnické a kulturní odlišnosti, rasový výklad nevyjímaje. V hodnocení naléhavosti problémů v obci či kraji, v němž respondent či respondentka žije, hrají roli čtyři problémové okruhy: stav veřejné infrastruktury; úroveň lokální správy; osobní příležitosti a přítomnost etnicky odlišné populace. označilo jako největší problém pro svůj region více respondentů než nedostatek pracovních příležitostí. Veřejné mínění definuje míru naléhavosti problému různě (viz ilustrační mapka). Jednotlivé kraje se rovněž liší podle míry, s jakou lidé hodnotí jako naléhavé problémy spojené s kvalitou veřejných služeb na jedné straně a se soužitím s etnicky odlišnými skupinami na straně druhé. Obyvatelé Ústeckého kraje pociťují v nadprůměrné míře jako naléhavé oba problematické okruhy přítomnost Romů a cizinců i špatnou vybavenost svého kraje službami. Ve větší míře než celek republiky pociťují občané tohoto regionu jako naléhavý problém i nedostatek či nízkou kvalitu škol, zdravotních a sociálních služeb a nedostatek pracovních příležitostí. Zároveň jde o kraj, o kterém se nejčastěji hovoří jako o místě, kam se ve větší míře stěhují Romové z jiných oblastí Česka. Existence sociálně vyloučených lokalit je vnímána jako problém, který se musí řešit (s tím souhlasí 90 % respondentů). Čím více lokalit mají lidé v sousedství a v regionu, tím intenzivněji vnímají potřebu řešení. Lokality jsou nadprůměrně vnímány jako bezpečnostní riziko rozšíření jejich problémů do okolí a s převažujícím etnickým až rasovým výkladem konvenuje dominantní přesvědčení, že podmínky lokalit, ve kterých Romové žijí, Romům vyhovují. Česká společnost neočekává řešení okamžitě, protože je integrace vnímána jako vícegenerační proces. Pouze čtvrtina nevidí šanci na integraci většiny Romů a necelá třetina připouští možnost romského člena vlády v horizontu dekády. Česká společnost je v očekávání výsledků integrace spíše podchlazena a je si vědoma dlouhodobého průběhu integrace Romů. Celá publikace je ke stažení buď na stránkách Otevřené společnosti ( cz/cz/o-nas/publikace/) či na stránkách společnosti GAC, spol. s r. o. v sekci Naše práce (zde je dispozici i powerpointová prezentace z úvodní tiskové konference). Veronika Vendlová manažerka projektu informační servis č. 6/2008 strana 18

19 Veřejné zakázky Druhy zadávacích řízení a podmínky jejich použití V tomto článku na téma veřejných zakázek si probereme jednotlivé druhy zadávacích řízení, vzájemné rozdíly mezi nimi a výhody a nevýhody jejich použití. Pokusíme se tak osvětlit některé problematické situace, se kterými se mohou zadavatelé při realizaci veřejných zakázek setkat. Připomínáme, že úvodní článek k veřejným zakázkám jsme zveřejnili v INS č. 4/2008. Znát správně podmínky použití jednotlivých druhů zadávacích řízení a vědět, kdy které vhodně uplatnit, je z hlediska úspěšného zadání veřejné zakázky mimořádně důležité. Zejména při použití jednacího řízení bez uveřejnění si musí zadavatelé dávat velký pozor na naprosto výjimečnou možnost jeho použití. Někteří zadavatelé se ale často snaží použít takové zadávací řízení, o kterém si myslí, že se jim hodí z hlediska maximálního zjednodušení zadávacího procesu, a nikoli takové, jaké by z hlediska objektivních předpokladů měli skutečně použít, přestože za porušení zákona hrozí velmi vysoké sankce. Pojem zadávací řízení zahrnuje závazný procesní postup, který zadavatel musí použít při zadávání veřejné zakázky, pokud nelze veřejnou zakázku zadat na základě zákonné výjimky mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ). V zákoně je definováno šest druhů zadávacích řízení: otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog zjednodušené podlimitní řízení. Který z výše uvedených druhů zadávacího řízní zadavatel použije, závisí jednak na tom, zda se jedná o zadavatele veřejného, dotovaného nebo sektorového, a jednak na splnění zákonných podmínek pro použití příslušného zadávacího řízení. Veřejný zadavatel, na kterého se zaměříme, může vždy, bez omezení a bez potřeby splnění dalších zákonných podmínek, použít otevřené řízení a užší řízení. Ostatní druhy zadávacích řízení může veřejný zadavatel použít pouze při splnění příslušných zákonných podmínek stanovených pro jejich použití (jednací řízení s uveřejněním dle 22, jednací řízení bez uveřejnění dle 23 a soutěžní dialog dle 24). Zjednodušené podlimitní řízení potom může veřejný zadavatel použít pouze pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, které jsou v případě veřejných zakázek na stavební práce ještě finančně omezeny částkou do 20 mil. Kč bez DPH ( 25). Pokud zadavatel dle svého rozhodnutí postupuje při zadání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek, musí se tohoto postupu důrazně držet a dodržovat všechna pravidla platná pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Dotovaný zadavatel postupuje při volbě zadávacího řízení obdobně jako veřejný zadavatel, ale protože nezadává podle zákona podlimitní veřejné zakázky, nepoužívá zjednodušené podlimitní řízení. Sektorový zadavatel může bez omezení použít otevřené řízení, užší řízení a jednací řízení s uveřejněním, v případě jednacího řízení bez uveřejnění pak musí splnit zákonné podmínky stanovené pro jeho použití v 23 zákona. Sektorový zadavatel dle zákona není oprávněn zadávat veřejné zakázky za použití soutěžního dialogu nebo zjednodušeného podlimitního řízení. Otevřené řízení lze, jak už bylo uvedeno výše, použít vždy a bez omezení. Záleží jen na rozhodnutí zadavatele, zda-li jej použije. Jedná se o výzvu všem dodavatelům uveřejněnou prostřednictvím oznámení zveřejněném v Informačním systému veřejných zakázek uveřejňovacím subsystému. Toto oznámení má formu jednotného formuláře, který má přesně stanovenou metodiku jeho vyplňování. Zadávacího řízení se poté může zúčastnit každý dodavatel, který má zájem, jejich počet není nijak omezen. Musí pouze splnit zadávací podmínky určené zákonem a zadavatelem. Po zveřejnění formuláře běží tzv. lhůta pro podání nabídek, po níž přichází otevírání obálek s nabídkami. Po tomto aktu následuje fáze posouzení nabídek, které přechází do fáze hodnocení nabídek a určení vítěze zadávacího řízení. Vzhledem k rozsahu a složitosti úkonů souvisejících s otevíráním, posouzením a hodnocením nabídek, které by každé vystačilo na samostatný článek. Rozepíšeme tyto úkony podrobně v některém z následujících článků, bude-li ze strany čtenářů zájem. Jakmile jsou nabídky hodnotící komisí vyhodnoceny, zadavatel zasílá oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, kteří nebyli vyřazeni ze zadávacího řízení. Po uplynutí ochranné lhůty zadavatel podepisuje smlouvu s vítězným uchazečem a veřejnou zakázku administrativně ukončuje. U každé skončené nadlimitní veřejné zakázky je pro zadavatele ještě povinností sepsat tzv. písemnou zprávu, která má zákonem přesně daný obsah. Výsledek zadávacího řízení se zasílá opět do informačního systému veřejných VEŘEJNÉ ZAKÁZKY RYCHLE, JEDNODUŠE, TRANSPARENTNĚ. Zajišťujeme: KOMPLEXNÍ ORGANIZAČNÍ SERVIS Převezmeme zodpovědnost za celý proces zadávacího řízení. PORADENSTVÍ A KONZULTAČNÍ ČINNOST Zahrnující konkrétní návrhy a postupy řešení v problematice zadávacích řízení. ŠKOLENÍ A SEMINÁŘE Pro zaměstnance veřejné správy v oblasti veřejných zakázek,prostřednictvím certifikovaných lektorů s akreditací Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Poradenství v oblasti veřejných zakázek OTIDEA a.s., Dukelských hrdinů 564/34, Praha 7 tel.: info@otidea.cz

20 zakázek - uveřejňovacího subsystému na předdefinovaném formuláři. Jedná se o formulář Oznámení o zadání zakázky. Zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení je nejtransparentnějším způsobem zadání veřejné zakázky a můžeme jej zcela doporučit. Užší řízení je možné, stejně jako předchozí otevřené řízení, použít bez omezení a bez splnění jakýchkoli dalších zákonných podmínek. Rozdíl oproti otevřenému řízení spočívá v tom, že užší řízení je dvoukolové, dochází při něm k omezení počtu zájemců (např. na základě kvalifikace nebo losem popř. kombinací obojího). Konkrétní způsob výběru je zadavatel povinen oznámit již ve formuláři při vyhlášení užšího řízení. Zadavatel musí vždy bezpodmínečně zajistit transparentnost, rovné zacházení a zásadu zákazu diskriminace. Důležité je uvědomit si, že veškerá kritéria pro omezování počtu zájemců musí být stanovena přiměřeně s ohledem na předmět veřejné zakázky. V případě losování je nutné zajistit jeho veřejný průběh, kterého se vždy mohou zúčastnit zástupci z řad zájemců. Je nutné dopředu určit, zda-li se losují zájemci, kteří budou vyzváni k podání nabídky, nebo zájemci, kteří budou vyloučeni. O losování musí být sepsán protokol, ze kterého bude jasně patrný způsob transparentního výběru. Po výběru zájemců k podání nabídek zasílá zadavatel výzvu k podání nabídky. Po odeslání této výzvy následuje obdobný postup jako u otevřeného řízení, tedy otevírání obálek s nabídkami, posouzení nabídek a hodnocení nabídek. Nevýhodou tohoto druhu zadávacího řízení oproti otevřenému řízení je jeho delší celkový průběh, větší nebezpečí chybného úkonu zadavatele, náročnější administrativa i větší pravděpodobnost podání námitek vzhledem k většímu počtu úkonů, které musí zadavatel, např. v souladu s omezením počtu zájemců, učinit. Všeobecně známá je aféra při losování ve známém českém lázeňském městě. Soutěžní dialog je nový druh zadávacího řízení, který nebyl obsažen v minulých právních úpravách veřejných zakázek, a může jej použít výhradně veřejný nebo dotovaný zadavatel. Je určen pouze pro zadávání veřejných zakázek se zvláště složitým předmětem, u kterých veřejný zadavatel není objektivně schopen vymezit technické, právní nebo finanční podmínky v souladu s požadavky zákona. Soutěžní dialog je založen na principu jednání s dodavateli s cílem nalézt vhodné řešení dané veřejné zakázky a je ukončen výzvou k podání nabídek. Zjednodušené podlimitní řízení se používá pro podlimitní veřejné zakázky na služby a dodávky a stavební zakázky s předpokládanou hodnotou do 20 mil. Kč bez DPH. Smí jej využít výhradně veřejný zadavatel. Jedná se o přímou výzvu nejméně 5 zájemcům, které zadavatel obesílá. Tuto výzvu je také nutné po dobu trvání lhůty pro podání nabídek zveřejnit a umožnit tak účast např. i jiným uchazečům, přestože nebyli mezi původně obeslanými. V tomto zadávacím řízení je lhůta pro podání nabídek v minimálním počtu 15 dnů. Z hlediska zákona se jedná o nejjednodušší zadávací řízení, přesto i v něm dochází k mnoha prohřeškům a chybám jak ze strany zadavatelů, tak uchazečů. V případě obou jednacích řízení dle zákona je situace složitější, a proto si je ponecháme vzhledem k vyhrazenému prostoru na příště. Vladimír Levandovský, Kateřina Koláčková OTIDEA, a. s. Důležité odkazy: Server Ministerstva pro místní rozvoj zaměřený na problematiku veřejných zakázek a koncesí Server monitoringu veřejných zakázek, umožňující vydávání zadávací dokumentace elektronicky VÝHODNÉ FINANCOVÁNÍ PRO MĚSTA A OBCE Úvěry z Regionálního rozvojového fondu Úvěry jsou určeny pro města a obce a lze je využít k financování nejen průmyslových zón, ale i dalších projektů zaměřených na zlepšování municipální infrastruktury (místní komunikace, podchody, vodovody, kanalizace vč. čistíren odpadních vod, plynofikace, elektrifikace apod.). Charakteristika úvěrů: výše úvěrů až 30 mil. Kč, splatnost až 10 let s možným odkladem splátek až o 3 roky, úroková sazba 3,02 % p. a. 1, poskytnutí úvěrů bez zajištění, předčasné splacení bez sankcí či poplatků. Úvěry v programu OBEC Výhodné úvěry mohou města a obce využít na financování vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod, skládky, spaloven, skládek, školských a předškolních zařízení, kulturních a sportovních zařízení a dalších zařízení. Charakteristika úvěrů: výše úvěrů od 8 mil. do 100 mil. Kč s možným odkladem splátek až o 2,5 roku, splatnost až 15 let, výhodná pevná nebo pohyblivá úroková sazba, poskytnutí úvěrů bez zajištění předčasné splacení bez sankcí či poplatků. 1 platné pro úvěry poskytnuté v květnu Další informace na nebo tel Konzultace poskytnou pobočky ČMZRB.