Transkript

1 Bulletin č.7-8 Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR Je léto a č l o v ě k by neměl mít srdc e b o l y. Měl by se radovat jen tak z přírody, zcestování, kapek deště a paprsků slunce. Nemělo by se střílet do lidí, rabovat a zapalovat, neměl by manžel týrat ženu, vzpomínáte, říkalo se ani květinou. Kde je úcta, porozumění a láska, takové to člověčenství? Někde hluboko v nás určitě je, ale jak ho vyloupnout? Ne že bychom jeden druhého neslyšeli, nebo se navzájem o sebe nestarali, ale ono to nestačí. Nestačí si vyslechnout vzdechy a Srdceboly úvodník stížnosti, musíme se ozvat, a to jak ti, na kterých je násilí pácháno, tak ti, kterým je to svěřeno. Než jsem jela na dovolenou, tak mi dcera dala knihu Srdceboly od spisovatelky Monyové. Tu knížku přečtete jedním dechem a jen podvědomě vás napadne, jak spisovatelka bezvadně a přesně sděluje srdcebol hlavní hrdinky. Je to nadsázka? Je to k pobavení? Ne, je to hořké a je vám smutno a myslíte na ty, kteří se vám svěřují se svými srdceboly, s tím, co se děje u nich doma, nebo v práci. Před dovolenou jsme řešili otázku lidského ponížení zaměstnanců a jak se zachovat, když zaměstnanci nedají souhlas k tomu, abychom zasáhli. Je to šílené, víte, že se někdo zachoval hnusně, ale lidem je stydno, aby se to hnusné neprobíralo, aby neměli ostudu Ale kdo je oběť a kdo pachatel? Proč se oběť stydí, bojí se ozvat a bránit a ten, kdo páchá násilí, si arogantně pokračuje, je si jistý, že se mu nic nestane? Nevím, máme to tak asi geneticky zakotvené. Vždycky se snažíme vcítit do druhého, neublížit, hledat cesty řešení, ale někdy nejde jen vyslechnout a nekonat. Když mi přišla zpráva, že Monyová byla zavražděna, neuměla jsem pocit marnosti, beznaděje, vzteku popsat. Proč jí nikdo nepomohl? Kolik je takových nešťastných lidí s tragickým osudem, kolik násilí je mezi námi a jsme k tomu lhostejní nebo hluší. Promítl se mi ten náš svazový případ s ponižováním a jsem ráda, že konáme, že oběti daly souhlas k tomu, abychom jejich věc řešili. Věřím, že Tak může vypadat nadstandard a tak standard, ukázal happening Happening znázorňující v nadsázce, co občanům přinese nyní schvalovaná reforma zdravotnictví, se konal v úterý 12. července v symbolických pět minut po dvanácté před Ministerstvem zdravotnictví v Praze na Palackého náměstí. Akci organizoval Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, podpořila ji Českomoravská konfederace odborových svazů i Asociace samostatných odborů, Lékařský odborový klub-svaz českých lékařů, Koalice dopravních odborových svazů, Národní rada osob se zdravotním postižením, Svaz pacientů ČR, ProAlt, Sdružení nájemníků ČR a Rada seniorů ČR. Happening moderovala místopředsedkyně ČMKOS Ing. Radka Sokolová. Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková na úvod vysvětlila, že při informacích o reformě se záměrně zdůrazňuje zlepšení práv pacientů, že se z nich stanou konečně klienti. Ano, klientem bude ten, který si připlatí. Příští rok má chybět ve zdravotnictví sedm miliard a to si mají zaplatit pacienti. Zdůraznila, že české zdravotnictví je na vynikající úrovni a současná reforma není jeho reformou, ale deformou. Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil vyzval (nepřítomného) ministra Hegera, aby už přestal lhát a aby řekl lidem, co všechno se ve zdravotnictví chystá. Byznys se zdravím není normální, to je něco nechutného. Není normální chtít po lidech, aby si na zdravotní péči připláceli takovou měrou, na niž nebudou mít prostředky. Nedejme se zastrašit. Jestli někdo někoho straší, je to tahle vláda. My přece chceme žít pokračování na straně 13 Na vyvýšené tribuně byla připravena standardní a nadstandardní ordinace. Standard s horším lůžkem a minimem vybavení, nadstandard s lepším lůžkem a hromadou léků. nám i ostatním to pomůže pro další rozhodování, jak se zachovat, jak sebe a ostatní bránit. Na pražském Hradě se nám třepetá vlajka Pravda vítězí. To zní hezky, ale je to pravda? Vláda se nazvala vládou rozpočtové zodpovědnosti, co z toho usuzovat? Asi to, že ministr Kalousek sledoval seriál Ano pane ministře, protože tohle i otevřenost vlády je popsáno jako protimluv. Může být ministr bez tajností, když každý má svého tajemníka od slova tajemství? No dovolená skončila a vláda nám opět vládne, například schválila takovou maličkost s velkým dopadem, jakou je novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Vláda tím chce legalizovat to, co už protiprávně realizovalo předchozí vedení a muselo to zastavit. Zná někdo odpověď na otázku, kam se odebere ochrana našeho zdraví? Zná tu odpověď vláda, nebo hlavní hygienik, nebo kdosi nad tím vším? To ukáže čas, co budeme schopni pro ochranu našeho zdraví uchovat. Hodně se mluví o zvýšení minimální mzdy, že se zvýší, je skoro jisté, o kolik je nejisté. Zaměstnavatelé připouštějí 5 %, odbory požadují 15 %. Diskuse bude náročná, dlouhá, možná k ničemu vedoucí. To taková diskuse o zvýšení ceny dálniční známky o 25 % je rychlá, konstruktivní s okamžitým výsledkem, nikdo neřeší, kde na to ti poživatelé minimální mzdy vezmou. Nebo bude dálnice jen pro některé?. Dovolená skončila, pracovní proces opět začal, vracíme se ke stejným radostem, problémům, budeme jednat se zaměstnavateli, s vládou, s poslanci a senátory Ale bude to stačit, bude možná dohoda? Bude se i dál třepotat na Hradě to naše krásné Pravda vítězí a zvítězí? A změníme alespoň trochu srdceboly na radost? Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ, brenkova.ivana@cmkos.cz

2 obsah Čeští a slovenští odboráři z nemocnic jednali v Blansku Ing. Terezie Písařová.....str. 4 EPSU: sociální politika EU selhala Ing. Terezie Písařová.....str. 6 Sekce ZZS: Chceme zachraňovat, ne bojovat o přežití Martin Vostal str. 7 Odměňování ve zdravotnictví v roce 2010 Ing. Tereza Havelková....str. 8 Jednání v Pardubickém kraji Ivana Burešová str. 9 Radní Tauberová: privatizace nepřichází v úvahu str. 9 Pardubický kraj slíbil zachování mezd, přesto se snižují Ivana Burešová str. 10 Finanční spekulace narušují ekonomiku Ing. Terezie Písařová....str. 10 Odměňování a počty zaměstnanců v sociálních službách v roce 2010 Ing. Tereza Havelková...str. 11 Odbory proti asociální reformě zdravotnictví sumarizace aktivit OSZSP ČR str. 14 Mzdová kompenzace práce přesčas a práce ve svátek JUDr. Dominik Brůha, Ph.D str. 16 Lenka Štěpánková místopředsedkyní RROS str. 17 První fáze III. pilíře daňové reformy JUDr. Vratislav Tomek...str. 18 Zákony o důchodové reformě JUDr. Vratislav Tomek...str. 20 Mlčenlivost při výkonu odborové činnosti JUDr. Zuzana Chudobová.str. 21 Odstranění tvrdosti zákona Mgr. Ivana Štěpánková...str. 22 Sbírka zákonů od do JUDr. Hana Lisá str. 22 Pracovní volno k výkonu odborové činnosti JUDr. Zuzana Chudobová.str. 23 Obory sociální politiky - recenze Prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc str. 23 Sjezd Evropské odborové konfederace Ing. Terezie Písařová....str Výkonná rada v červnu Jednání výkonné rady odborového svazu se před prázdninami konalo mimořádně mimo sídlo svazu. Členové výkonné rady se sešli června 2011 v hotelu Panorama v Blansku. V tomto hotelu se před jednáním výkonné rady konala mezinárodní konference sekce nemocnic, na které se kolegové ze Slovenské a České republiky opět informovali o zhoršujícím vývoji ekonomiky v resortu zdravotnictví a o krocích ministerstev, které jsou pro odboráře nepřijatelné. Výkonná rada jednala k obvyklým bodům. Nejprve se vyhodnotilo plnění úkolů z minulého zápisu z jednání výkonné rady a předsedkyně Dagmar Žitníková informovala o postupu práce k evidenci členské základny. Výkonná rada zhodnotila dopady demonstrací odborů na schvalování reformních zákonů. Projednala dopady novel zákonů na obyvatele, upozornila, že veřejnost je o závažných dopadech na svou životní úroveň nedostatečně informována. Zástupci výkonné rady, kteří se dne 25. května 2011 účastnili jednání Sněmu ČMKOS, informovali ostatní o průběhu a výsledcích jednání. Závěry sněmu jsou zveřejněny na internetových stránkách Doba je hektická, z médií se na nás valí přehršle informací a běžný člověk se v tom občas ztrácí. Poslední dobou se na odborový svaz opakovaně obracejí odboráři, kteří se ptají: Jak je to s těmi reformami? Proč se jim tolik věnujete? Co naše platy a mzdy? Odbory se reformě věnují právě z hlediska života našich členů. Jsme přesvědčeni, že většina vládních návrhů v našem resortu nevede ke zlepšení kvality a dostupnosti zdravotnictví a sociálních služeb, Odborář a občan Pražská krajská rada zve na svá jednání v druhém pololetí roku 2011 Pražská krajská rada zve na svá jednání, která se budou konat 15. září, 13. října, 10. listopadu a 15. prosince Zasedáme v budově ústředí OSZSP ČR (Koněvova 54/1107, Praha 3) vždy od hodin. Návštěvu oznamte, prosím, předem předsedkyni krajské rady Růženě Menšíkové ( ) nebo regionální pracovnici Mgr. Ivě Dandové ( ). Těšíme se na Vás. Růžena MENŠÍKOVÁ, předsedkyně KR OSZSP ČR Praha, kr.mensikova@zdravotnickeodbory.cz ČMKOS a byly také rozeslány členům orgánů odborového svazu. Odborový svaz vyzvala ke spolupráci Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP). Výkonná rada pozve na jedno z následujících svých jednání vedení POUZ k diskusi o další spolupráci. K projednání a schválení byla výkonné radě předložena účetní závěrka za rok 2010 a inventarizace majetku k 31. prosince Výkonná rada oba materiály po projednání schválila. Současně se seznámila s průběhem plnění letošního rozpočtu OS k 31. květnu Jednání výkonné rady se mimořádně nemohl účastnit zástupce dozorčí rady, členové výkonné rady se proto seznámili se zápisem z posledního jednání dozorčí rady. Členové výkonné rady se seznámili s materiálem ke Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Výkonná rada projednala předložený materiál k projektu Optimalizace sítě zdravotních a sociálních služeb. Do expertní skupiny tohoto projektu je jmenována Ministerstvem zdravotnictví místopředsedkyně odborového svazu Ivana Břeňková, kterou bude v době nepřítomnosti zastupovat Ing. Terezie Písařová. Výkonná rada se zabývala možnostmi a podmínkami pro zapojení odborníků z řad členů OS do pracovních skupin projektu. Podmínky projedná Ivana Břeňková s ředitelem projektu. Ve dnech 25. a 26. června absolvovali členové výkonné rady seminář věnovaný veřejnému projektu a rétorice. Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ, brenkova.ivana@cmkos.cz ale že se po realizaci nových zákonů zhorší nároky našich členů. Reformy ovlivní potenciálně každého z nás. Důchodová reforma je nezvratná, soukromé fondy získají obrovské množství peněz od lidí a ručení za peníze, které tam naši členové a občané vloží, je minimální. Zdravotnická reforma vytvoří standard a nadstandard. Účelem jeho vzniku je, aby si lidé více připlatili za zdravotní péči. Situace je opět paradoxní. Peníze budou spravovat finanční instituce a zdravotnickým zařízením je budou vyplácet vlastně až po vzniku pojistné události, takže nikde není dáno, že finance se automaticky přesunou do zdravotnických zařízení a že zařízení z objemu nových financí druhotně zlepší péči o pacienty, nebo zvýší mzdy a platy zaměstnanců. Zvýšení DPH ovlivní život každého. Makroekonomové ČMKOS propočítali, že daňové reformy seberou průměrnému zaměstnanci jeden měsíční plat. Důvody, které vedou odbory k tomu, že s reformami nesouhlasí, jsou jednoduché obhajoba lidských a sociálních práv našich členů a nepřipustit snížení vaší životní úrovně. V mediálním chaosu trochu zapadly i další požadavky odborů zvýšit minimální mzdu o 15 %, odměňovat zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách jedním platovým systémem, zvýšit platy zaměstnanců ve zdravotnictví o 10 %, zařadit pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky od do platové stupnice, do níž jsou zařazeni zdravotničtí pracovníci poskytující zdravotní péči. Odbory na své členy nezapomínají, možná to jen občas není tolik vidět. A zřejmě je dobré si některé trvalé požadavky připomínat. Bc. Dagmar ŽITNÍKOVÁ, zitnikova.dagmar@cmkos.cz

3 Výkonná rada v srpnu V červenci výkonná rada odborového svazu nejednala, takže její členové se o prázdninách sešli 9. srpna. Předsedkyně Dagmar Žitníková informovala o tom, jak pokračuje připomínkování zákonů, a o záměrech koalice protlačit všechny navržené reformní zákony a zákoník práce legislativním procesem do konce listopadu. Do konce srpna chce vláda projednat návrhy v Poslanecké sněmovně, v září by se jimi měl zabývat Senát, který je s velkou pravděpodobností vrátí zpět do sněmovny. Do konce listopadu je tedy reálné, že Poslanecká sněmovna Senát přehlasuje a prezident zákony podepíše. Dagmar Žitníková podrobně informovala také o happeningu, který odborový svaz pořádal v úterý 12. července v Praze před Ministerstvem zdravotnictví s cílem varovat před přijetím standardů a nadstandardů v navržené podobě, což by mohlo vést k rozdělení zdravotní péče na kvalitní pro ty, co budou moci připlatit, a chudinskou pro ty, co peníze nebudou moci dát. Po těchto informacích se rozpoutala intenzivní několikahodinová diskuse o tom, jak vnímají tuto situaci členové odborového svazu, další zaměstnanci a občané. Rozdíly mezi regiony a jednotlivými zařízeními jsou velké. V některých krajích lidé vnímají reformy jednoznačně jako obrovské nebezpečí, jsou si vědomi, co pro ně budou znamenat: že se jim významně sníží životní úroveň a že nebude v jejich finančních možnostech platit zvýšenou DPH, dražší energie a nájmy, připlácet si na zdravotní péči, na důchody, hradit školné a další uvažované platby. Požadují proto, aby odbory přitvrdily v odporu proti reformám, včetně generální stávky, a chtějí se těchto protestů účastnit. V jiných krajích lidé tato nebezpečí také vnímají, ale jejich strach z toho, že přijdou o místo a nové v regionu neseženou, způsobuje, že jsou ochotni protesty jiných podpořit, ale sami se určitě do nějaké výraznější akce nezapojí. V krajích, kde se zatím ve srovnání s ostatními mají zaměstnanci docela dobře, lidé informacím o chystaných reformách příliš pozornost nevěnují, protože nevěří, že to, co reformy obsahují, by se mohlo skutečně stát. Odborový svaz má při tom z některých regionů informace například o tom, že se meziročně několikanásobně zvýšily jejich výdaje na to, aby udržely sociální služby, od kterých stát dal ruce pryč, a platy jejich zaměstnanců alespoň na stávající úrovni na úkor dalších povinností krajů a že do příštích let už to takto nebude možné, což přímo ohrozí existenci těchto sociálních služeb. Skutečnost, že odborový svaz už po několik let intenzivním jednáním (a někdy i nátlakem) zachraňuje financování sociálních služeb, tak paradoxně vede k tomu, že jejich zaměstnanci se skutečností, že se jim vlastně nic neděje, nechali ukolébat a také nevěří tomu, co se chystá a jaké to bude mít dopady. Dagmar Žitníková informovala o tom, jak současnou situaci vnímá Českomoravská konfederace odborových svazů a ostatní odborové svazy a jaké možnosti postupu v příštích týdnech a měsících přicházejí v úvahu. Dagmar Žitníková sdělila členům výkonné rady, že na dopis, který se zaslal všem senátorům k novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, reagoval pouze senátor Milan Štěch. Výkonné rada se věnovala také informacím o hospodaření odborového svazu a o probíhajících soudních sporech a dalších podobných aktivitách (svaz předložil policejní inspekci podnět k prošetření situace, kdy byly kolegyně kvůli krádeži na jejich pracovišti podrobeny prohlídkám hrubě ponižujícím jejich lidskou důstojnost). Členové výkonné rady byli informováni o eurodemonstraci v polské Wroclawi, která se bude konat 17. září 2011, a o příštím jednání výkonné rady, které se bude konat společně se slovenskými kolegy ve dnech září v Rajeckých Teplicích na Slovensku. PhDr. Marie KLÍROVÁ, klirova.marie@cmkos.cz Krajské konference odborového svazu V souladu se stanovami odborového svazu se v době od 17. října do 23. listopadu 2011 budou konat krajské konference. Termíny jednotlivých konferencí už jsou známy, o místech konání budeme odborové organizace informovat ihned po jejich upřesnění. Hlavní město Praha (Praha) pondělí 17. října (9-13 hodin) Středočeský kraj (Praha) úterý 18. října (9-13 hodin) Ústecký kraj (Ústí nad Labem) středa 19. října (9-13 hodin) Plzeňský kraj (Plzeň )čtvrtek 20. října (9-13 hodin) Liberecký kraj (Liberec) úterý 25. října (9-13 hodin) Královéhradecký kraj (Hradec Králové) středa 26. října (9-13 hodin) Pardubický kraj (Pardubice) čtvrtek 27. října (9-13 hodin) Kraj Vysočina (Jihlava) úterý 1. listopadu (10-14 hodin) Jihomoravský kraj (Brno) čtvrtek 10. listopadu (10-14 hodin) Zlínský kraj (Zlín) pondělí 14. listopadu (9-13 hodin) Moravskoslezský kraj (Ostrava) úterý 15. listopadu (9-13 hodin) Olomoucký kraj (Olomouc) středa 16. listopadu (9-13 hodin) Karlovarský kraj (Karlovy Vary) úterý 22. listopadu (10-14 hodin) Jihočeský kraj (České Budějovice) středa 23. listopadu (10-14 hodin) Ing. Šárka TIKOVSKÁ, tikovska.sarka@cmkos.cz stalo se 13. června * Odbory jednaly v Krajské zdravotní, a.s., o objemu mzdových prostředků pro následující období. V kolektivní smlouvě, která je uzavřena do pololetí příštího roku, je napsáno, že o dalším objemu mezd se bude jednat do června tohoto roku. Vedení společnosti navrhlo odborům pokles objemu mzdových prostředků, což je ekonomicky pro vedení jistě zajímavé, ale v praxi, po akci Děkujeme, odcházíme, po ustanovení v kolektivní smlouvě, že nedojde k poklesu průměrných výdělků jednotlivých kategorií zaměstnanců, že se bude jednat o dalším objemu mezd, opravdu nepřijatelné. Jednání se účastnila místopředsedkyně OS Ivana Břeňková s JUDr. Vratislavem Tomkem. * Jednání krizového štábu Českomoravské konfederace odborových svazů se zúčastnila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. V odpoledních hodinách se konal společný brífink ČMKOS, Asociace samostatných odborů a Koalice dopravních odborových svazů k připravované stávce Koalice odborových svazů a ASO. Na brífinku vystoupila se stanoviskem OS k připravovaným vládním reformám předsedkyně Žitníková. 14. a 15. června * Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková se, na žádost základní odborové organizace pražské Fakultní nemocnice Bulovka, účastnila výběrového řízení na ředitele/ku této nemocnice. * V budově ČMKOS jednali předsedové OS o aktuální situaci a připravili se na jednání mimořádné tripartity. * Na Úřadu vlády se sešla mimořádná tripartita. Zástupci odborářů zopakovali své odborné a ekonomické výhrady k připravovaným reformám. Předsedkyně Dagmar Žitníková za OS připomněla nesplněné sliby Ministerstva zdravotnictví k úpravě navrhovaných změn a ostře za OS odmítla právně špatně připravenou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. 16. června * Členové Koalice dopravních odborových svazů a Asociace samostatných odborů stávkovali proti připravovaným vládním reformám. Vedení a další členové OS se zúčastnili protestního 3

4 stalo se shromáždění na Palackého náměstí. * V budově Ministerstva zdravotnictví se konalo připomínkové řízení ke zdravotnické reformě. Na jednání, které bylo svoláno pouze pro odbory (ostatní připomínková místa se jednání nezúčastnila), prezentovaly připomínky předsedkyně OS Dagmar Žitníková a místopředsedkyně Ivana Břeňková. 17. června * Jednání týmu k projektu bipartitního dialogu se účastnila místopředsedkyně OS Ivana Břeňková, k části sociální péče právnička Mgr. Ivana Štěpánková. * Mimořádného jednání Rady ČMKOS se zúčastnila předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Po jednání Rady následoval brífink, kde předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil spolu s předsedkyní Žitníkovou zopakovali médiím výhrady odborů k reformám. 20. června * V budově OS se konalo jednání zástupců odborových svazů veřejných služeb o postojích odborů a zastoupení odborů České republiky v evropských strukturách. Jednání vedla místopředsedkyně OS Ivana Břeňková. * Zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády se sešli na jednání řádné tripartity. Témat bylo velmi mnoho a jednání probíhalo do pozdních nočních hodin. 21. června * V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se konal seminář k otázce financování lázeňství z veřejného zdravotního pojištění. Semináře se účastnila místopředsedkyně OS Ivana Břeňková a zástupci sekce lázeňství - její řídící Martin Vacek, garantka sekce za výkonnou radu Helena Šebestová a odborná pracovnice OS Ing. Terezie Písařová. * Ing. Terezie Písařová byla náměstkem ministra zdravotnictví Vítězslavem Vavrouškem jmenována do skupiny k indikačnímu seznamu úhrad z veřejného zdravotnictví pro část lázeňství. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková zodpovídala dotazy novinářů k připravované zdravotnické a sociální reformě. 22. a 23. června * V Blansku se konala mezinárodní konference sekce nemocnic. Slovenští a čeští odbo- 4 Čeští a slovenští odboráři z nemocnic se společně ptali: Je zaměstnanec veřejných služeb v ohrožení? Nemocniční sektor je oblast, která je nucena řešit palčivé problémy téměř neustále. Různé překážky v podobě nedostatku finančních prostředků, nepříznivého politického klimatu a chystaných reforem odboráře ze zdravotnictví a sociální péče přiměly opět uspořádat mezinárodní konferenci s názvem Postoje k sociální a hospodářské politice s přihlédnutím na evropský kontext. Účastníci z České republiky a ze Slovenska se setkali v Blansku, aby v krásném přírodním prostředí wellness hotelu Panorama prodiskutovali aktuální situaci, které čelí, vyměnili si zkušenosti a inspirovali se kroky svých odborových partnerů. Díky Nadaci Friedricha Eberta měli možnost přistoupit k tomuto kroku a už počtvrté se setkat v hojném počtu odborářů za obě strany. Místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Ing. Ivana Břeňková po obědě otevřela konferenci, přivítala účastníky a spontánně vyjádřila radost z množství účastníků a zájmu o informace z nemocničního sektoru. Předseda Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb (SOZ ZaSS) Mgr. Anton Szalay poděkoval za tuto příležitost vystoupit a popsal aktuální situaci v SR: potíže v kolektivním vyjednávání vyššího stupně s Asociací nemocnic Slovenska a Asociací fakultních nemocnic, pokračování zadlužování - půjčka poskytnuta 25 nemocnicím v částce 130,2 milionu Kč. Dále specifikoval kroky SOZ ZaSS jako: iniciování společného setkání zástupců profesních a odborových organizací fungujících v resortu zdravotnictví, stanovení společných požadavků, jejich předání vedení resortu na jednání v březnu Zaměstnanci zdravotnických zařízení protestovali 1. dubna 2011 před Ministerstvem zdravotnictví SR a vyhlásili stávkovou pohotovost v nemocnicích. Výzva adresovaná MZ SR a vládě SR obsahuje mimo jiné následující požadavky: Okamžité dofinancování zdravotnictví a zreálnění ceny výkonu Smlouvy poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami uzavírat již od na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou tři měsíce, a to pouze v případě závažného porušení obecně závazných právních předpisů; Zastavení procesu transformace nemocnic na akciové společnosti a zabránění prodeje nemocnic v působnosti; Stabilizace zdravotnických pracovníků, zaměstnanců i samostatně působících v resortu zdravotnictví vytvořením standardních pracovních podmínek a mzdových podmínek odpovídajících náročnosti vykonávaných činností a požadavkům na celoživotní vzdělávání; Vytvořit zákonné podmínky pro růst platů zaměstnanců v roce 2011; Navýšení plateb státu za své pojištěnců na úroveň 5,5 % z vyměřovacího základu oproti 4,78 % v roce zakotvit v rozpočtu na rok SOZ ZaSS byl zapojen i do partnerských akcí, konkrétně: petiční akce Slovenské komory sester a porodních asistentek, rozběhnutí akce Lékařského odborového sdružení, iniciování změny zdravotního pojistného systému v SR - Slovenská komora jiných zdravotnických pracovníků a podpora při prosazování požadavků i ze strany organizací zaměstnavatelů. Slovenský OS absolvoval společné jednání na odvětvové Hospodářsko-sociální radě na Ministerstvu zdravotnictví SR, přijetí ve výboru NR SR pro zdravotnictví, jednání u kulatého stolu na ministerstvu, někteří zástupci byli i u prezidenta republiky a vybraní zástupci u premiérky vlády SR. Momentálně se řeší plánovaná redukce lůžek (mínus 4 tisíc!), nezasmluvnění 156 oddělení, OS oslovuje pacienty, kolektivně vyjednává a pokračuje ve společných setkáních. Situace je více než nestabilní, ale OS neztrácí nadšení ve snaze bránit zdravotnické pracovníky a být silným partnerem při sociálním dialogu. Místopředsedkyně OSZSP ČR Ing. Ivana Břeňková objasnila odborové demonstrace v ČR a důvody, které k jimi vedly, jakož i politickou situaci za uplynulý rok: Iva Řezníčková, řídící sekce nemocnic OSZSP ČR, podala informaci o protestní akci lékařů Děkujeme, odcházíme!, která měla formu hromadného podání výpovědí. Lékařský odborový klub uspořádal kampaň v médiích, navštěvoval nemocnice a vysvětloval na setkání s občany, proč je změna nutná. Politici akci z počátku s ignorovali, obrat nastal až po zveřejnění, kolik lékařů plánuje skončit pracovní poměr. Hrozby prodat nemocnice za symbolickou cenu soukromého sektoru byly reálné a plán byl kolem 4000 podaných výpovědí. Ministr zdravotnictví Leoš Heger tvrdil, že kolaps nemocnic nehrozí, teprve když se situace stala kritickou, začala vláda s lékaři jednat odpovídajícím způsobem. Výsledkem bylo navýšení platů o 5-8 tisíc Kč pro každého lékaře. Následovala další jednání, přičemž dosud 5 nemocnic neobdrželo finanční plnění. Zástupce AGELu, soukromého provozovatele nemocnic v ČR, Pavel Michna uvedl, že lékaři dostali navýšení platů o 15 tisíc Kč, ale přesto bylo připraveno výpovědí lékařů. Poukázal na problém potenciální trestní odpovědnosti lékařů, kteří poskytovali lékařskou péči. Vzhledem k nedostatku lékařů, kteří by v pracovním poměru zůstali, vzniká potřeba "vybrat" pacienta s "nejvyšší šancí přežití či úspěšného léčení po ošetření". Z toho vyplývá potenciální pocit diskriminace některých pacientů a rodiny pak mohou žalovat lékaře. Místopředseda OSZSP ČR Mgr. Ladislav Kucharský popsal související projekt "Spící Obr", jehož partnerem je i slovenský OS. Evropská komise se v době konání konference ještě nevyjádřila o poskytnutí finanční podpory na realizaci. Uvedl, že v prosinci 2011 v Německu bylo 4,5 tisíc neobsazených míst lékařů. Z toho vyplývá, že výpověďmi hrozící lékaři mají kam odejít. Tvrzení vládních představitelů, že občanům a pacientům nic nehrozí, tedy bylo čistou lží. Iva Řezníčková objasnila nekoncepčním snahy o transformaci lůžek, přičemž restrukturalizace lůžek se nerovná ničemu jinému než rušení. Zatím není politická

5 odvaha na zavírání celých nemocnic. Zdravotní pojišťovny tlačí na maximální možné rušení lůžek - aby prý mohly dát ty slíbené peníze nenasytným zdravotníkům. Analýza vlády, proč chtějí zrušit právě 10 tisíc lůžek, neexistuje, domněnkou je, že zdravotní pojišťovny si vypočítaly, kolik peněz potřebují, a podle toho stanovily škrty lůžek. Vyjednávání pokračují a nyní je situace taková, že je 5000 určených lůžek na zrušení a 50 % by se mělo transformovat na následnou péči. Jsou odmítány plánované operace na tento rok, pacienti jsou posíláni do jiných nemocnic. Jde o ničím nepodloženou koncepci, která by poškodila pacienty a zaměstnance, přičemž se prostředky ve skutečnosti neušetří. Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic prof. Ing. MUDr. Petr Fiala prezentoval systémový pohled na reformu zdravotnictví, přičemž definoval dvě základní pojetí zdravotnictví: zdravotnictví jako veřejná služba (národní zdravotní služba, systém veřejného zdravotního pojištění) a zdravotnictví jako běžná obchodní činnost (tržní systém). V EU je zdravotnictví chápáno jako veřejná služba a zdraví jako veřejný statek. Zásadní otázkou je, která forma je úspornější ze systémového hlediska, tj. úspory zdrojů a jejich optimální alokace (umístění, použití). Náměstek českého ministra zdravotnictví Ing. Petr Nosek se na závěr prvního dne jednání snažil vysvětlit již podnikané kroky ministerstva a nastínit plány do budoucna. Druhý den konference, 23. červen 2011, byl zároveň Mezinárodním dnem veřejných služeb. Naším cílem je, jak uvedla místopředsedkyně Ivana Břeňková, nenechat si zhoršit podmínky ve veřejných službách. Předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková seznámila účastníky se závěry z jednání tripartity a s výsledky dalších jednání. Odboráři dostali na výběr, zda chtějí mít zdravotnictví moderní, nebo solidární. Ani demonstrace 21. května 2011, ani následná stávka 16. června 2011 nevedly k dosažení pokroku v jednáních. Výsledkem je, že na podzim bude pravděpodobně naplánována další stávka, tentokráte větších rozměrů. Je otázkou, jak se situace bude vyvíjet přes léto, protože se mají schvalovat další zákony. JUDr. Zuzana Chudobová poskytla informace o navrhovaných změnách v zákoníku práce v ČR. JUDr. Zlatica Čeplíková prezentovala aktuality z pohledu pracovního práva v SR a plánované změny ve slovenském zákoníku práce. Změny v neprospěch zaměstnanců budou velmi rozsáhlé. Doc. MUDr. Adriana Liptáková, PhD, objasnila záměry Ministerstva zdravotnictví SR, konkrétně zásadní změny v oblasti nemocničního sektoru: základním cílem je optimalizace lůžkového fondu, pro kterou jsou východiskem neefektivní kapacita lůžkového fondu, potřeba centralizace specializované a finančně náročná lůžková péče, nutnost řešit mzdové náklady, náklady na opravy budov tvoří více než 70 % nákladů, redukce duplicitních pracovišť, slučování oddělení, zefektivnění kapacit v lékařsky příbuzných oborech, podpora účinnější a často pro pacienta vhodnější ambulantní formy léčby (zejména oddělení urologické, oční, krční, ale i další), přesun chronické péče z univerzitních a fakultních nemocnic do léčeben a menších všeobecných nemocnic - často jde o kombinaci zdravotní a sociální péče. Současný počet lůžek je zaměřen na kvantitu a obložnost a hospitalizace ukazují, že nemocnice tolik lůžek nepotřebují, proto Všeobecná zdravotní pojišťovna SR bude rušit do 3300 lůžek na 156 nemocničních odděleních. Dále vysvětlila transformaci státních příspěvkových organizací na akciové společnosti. Cílem je efektivnější, hospodárnější, kvalitnější fungování zdravotnických zařízení, kde budou mít managementy nemocnic odpovědnost za hospodářské výsledky, přehledné, transparentní účetnictví a povinné audity. Transformace na a.s. způsobí, že managementy nemocnic budou motivovány k efektivnějším a hospodárnějším rozhodnutím a budou vystaveny přirozenému ekonomickému tlaku směřujícímu k dosažení vyváženého hospodaření. Akciové společnosti budou současně čelit přísnější kontrole hospodaření a přísnějšímu systému výkaznictví. Restrukturalizace bude spočívat v tom, že se vytvoří pracovní skupina auditorů - cílem je zamezení zadlužování a vysokému tempu růstu dluhů ve zdravotnických zařízeních kontrolou a vyhodnocováním jejich hospodaření. Pracovní skupina bude nejprve monitorovat stav konkrétního zdravotnického zařízení, nastaví parametry pravidelných kontrol a postupně provede prověrky v jednotlivých zdravotnických zařízeních, které budou mít za úkol kontrolu účetních a finančních výkazů zasílaných na základě požadavků pracovní skupiny, respektive provede samotné kontroly ve zdravotnických zařízeních. V návaznosti na činnost pracovní skupiny auditorů se předpokládá komplexní restrukturalizace zdravotnických zařízení. Cílem procesu je změna systému jednotlivých funkcí a jejich nastavení tak, aby po transformaci hospodařila racionálně a aby nové subjekty nezatěžovaly špatně nastaveným režimem fungování z minulosti. Koncová síť nemocnic se ruší, čímž se odstraní diskriminace mezi poskytovateli koncové sítě, kteří měli automaticky garantovaný smluvní vztah se zdravotní pojišťovnou. Pro každý okres SR má být splněna podmínka, že alespoň jeden poskytovatel bude zařazen do pevné sítě na území příslušného okresu nebo území okresu sousedícího s příslušným okresem. Cílem zavedení plateb za diagnostickou skupinu (DRG) je zajistit transparentnost a spravedlnost do odměňování poskytovatelů zdravotní péče, zvýší se efektivita výdajů na zdravotní péče, systém přidělí každému případu hospitalizace předem stanovený objem financí na základě diagnózy, poskytnutých výkonů, věku, pohlaví, respektive dalších pozorovatelných kritérií. Úřad pro dozor nad zdravotní péčí byl pověřen vypracováním jednotné platformy financování poskytovaných nemocničních služeb formou DRG. Opatření VZP spočívají v odstranění cenových asymetrií v cenách za hospitalizaci ve fakultních a univerzitních nemocnicích na úroveň nejnižší ceny pro dané oddělení ve srovnatelné skupině nemocnic, snižování cen bodu laboratorních a zopokračování na straně 6 stalo se ráři z nemocnic si předali informace a zkušenosti nejen z pracovního života, ale i z politického a samozřejmě osobního. Jednání se účastnilo celé vedení svazu. Mezi hosty byli zástupci zaměstnavatelů i ministerstev. 22. června * Po jednání tripartity se opět mimořádně sešla Rada ČMKOS, aby vyhodnotila dosavadní vývoj situace a připravila další strategii pro nadcházející jednání června * Jednala výkonná rada odborového svazu, kromě obvyklé pracovní části byla jejím tématem také část věnovaná rétorice a veřejnému projevu. 24. června * Na Ministerstvu práce a sociálních věcí se uskutečnilo jednání k dotačnímu řízení pro sociální služby. Za OS vystoupil s připomínkami člen výkonné rady Ing. Tomáš Havlásek. 27. června * Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková konzultovala na Ministerstvu práce a sociálních věcí postup prací na projektu k optimalizaci sítě. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková jednala s předsedy OS a se zástupci ČMKOS o dalších akcích odborů proti navrhovaným reformám, které ve svých důsledcích poškozují odboráře. 28. června * Jednání se starostou České Kamenice Bc. Martinem Hruškou kvůli postupu a přístupu zaměstnavatele a policie k šetření údajné ztráty v zařízení sociálních služeb se účastnila se zástupci odborové organizace místopředsedkyně OS Ivana Břeňková. V současné době byl dán podnět na Inspekci Policie České republiky. * Ke společné poradě se sešli zástupci odborů, pacientů, zdravotně postižených, seniorů a občanské veřejnosti, aby projednali společný happening proti zdravotnické reformě. Jednání vedla předsedkyně OS Dagmar Žitníková. 29. června * V Pardubicích jednali zástupci nemocnic kraje s radní Mgr. Markétou Tauberovou. Za vedení OS se účastnila místopředsedkyně Ivana Břeňková. * Zástupci odborářů z nemocnic, jejichž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, se spolu s před- 5

6 stalo se sedkyní OS Dagmar Žitníkovou postupně sešli kvůli situaci v těchto zařízeních s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou, hejtmanem kraje Jaroslavem Palasem a místopředsedou ČSSD Michalem Haškem. Odboráři na jednání vyjádřili zásadní nesouhlas s návrhem ekonomického pronájmu nemocnic soukromým subjektům a s dosavadním přístupem zástupců kraje k řešení problémů ve zdravotnictví. Na jednání odbory opakovaně zástupce kraje upozornily na špatně nastavené smlouvy a na některé outsourcingy, které zdravotnická zařízení poškozují. Odboráři požadovali, aby kraj s nimi dále jednal a aby se v zařízeních nezhoršily pracovní a platové podmínky členů odborového svazu a dalších zaměstnanců. 30. června * Na společné tiskové konferenci ČMKOS a ASO vystoupila s postojem odborů ke zdravotnické a sociální reformě předsedkyně OS Dagmar Žitníková. 30. června a 1. července * Jednání evropských odborů, zástupců ze zdravotnictví a sociální péče, se účastnila místopředsedkyně OS Ivana Břeňková. Evropští odboráři projednávali plán své práce, hlavní problémy a úkoly. Je zřejmé, že politici se společně domlouvají na postupech ke konkurenceschopnosti ekonomik, odbory musí vyvíjet společný tlak na své vlády a politiky. 7. a 8. července * Na OS za účasti místopředsedkyně ČMKOS Ing. Radky Sokolové probíhaly přípravy na happening proti zdravotnické reformě. Přípravy za OS koordinovala předsedkyně Dagmar Žitníková. 11. července * V budově ČMKOS se konala společná tisková konference svolavatelů happeningu. S postoji za jednotlivé organizace k reformě zdravotnictví vystoupili předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil, místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes, předseda LOK-SČL Martin Engel, prezident Svazu pacientů ĆR Luboš Olejár, mluvčí iniciativy ProAlt Pavel Čižinský a za OS předsedkyně Dagmar Žitníková. 6 Čeští a slovenští odboráři z nemocnic se společně ptali: Je zaměstnanec veřejných služeb v ohrožení? pokračování ze strany 5 brazovacích společných vyšetřovacích a léčebných složkách, snížení maximálních cen zdravotnických prostředků hrazených nad rámec hospitalizace (Zohlednění snížené DPH, srovnání cen více dodavatelů), na základě čehož se v roce 2010 ušetřilo 2,89 mil. eur. Dále je plánovaná úprava platebního mechanismu při úhradách za hospitalizaci, která trvá méně než 96 hodin a v jejímž rámci se poskytuje výkon, který má charakter jednodenního výkonu (výkony v odbornosti urologie, ORL, oční, atd.). Účastníci si pozorně vyslechli informace ze Slovenska a rozproudila se diskuse směřující k přesvědčení, že stejné kroky budou aplikovány zanedlouho také v ČR. Mgr. Gabriela Bajzátová vyprávěla o zkušenostech z kolektivního vyjednávání na rok 2011 EPSU: politika zaměstnanosti a sociálních věcí EU selhaly Evropská federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) vyjadřuje své hluboké obavy, že politika zaměstnanosti a sociálních věcí EU selhaly, když nebylo dosaženo pokroku při revizi směrnice o těhotných zaměstnankyních, která by zajistila lepší mateřské práva pro miliony žen po celé EU. ve Všeobecné nemocnici s poliklinikou v Levoči. Specifikovala cíle a výsledky kolektivního vyjednávání a také poukázala na nesystémové rušení gynekologicko-porodnických oddělení, protože zbývající pro spádovou oblast nestačí, přičemž ztrátovost oddělení je systémová chyba, která je v horizontu několika let řešitelná např. zavedením DRG systému, dodatkových plateb ve zdravotnictví, ať už systémem připojištění nebo finanční spoluúčastí pacientů. Za nedostatek považují i příliš vysoké mzdové náklady, které tvoří (bez odvodů z mezd) až 87,54 % z celkových nákladů. Peter Popelár, člen Výkonného výboru SOZ ZaSS, popsal, jaké problémy při vyjednávání jim dělá otevřená kolektivní smlouva vyššího stupně, nedostatečné finanční prostředky ze strany zdravotních pojišťoven, neuzavírání smluv s některými poskytovateli zdravotní péče zdravotními Na zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v Lucemburku dne 17. června ministři EU pro zaměstnanost byl neschopni, a v některých případech zjevně nechtěli, dosáhnout společného postoje k revizi směrnice v návaznosti na evropské pozměňovací návrhy Parlamentu. Mnoho z nich citovalo náklady jako hlavní překážku. Neschopnost ministrů přijmout společný postoj znamená, že pokrok v této směrnici je v zásadě zablokován. Rodiny tímto rozhodnutím ztrácejí a vlády členských států EU poukazují na rozpor mezi cíli politiky EU a nedostatkem politické vůle, aby byly převedeny do reality. Jsme hluboce znepokojeni tím, že někteří ministři vyjádřili spokojenost se současnou patovou situací. Nepodařilo se dosáhnout pokroku v revizi této směrnice, což znamená, že milionům matek po celé Evropě budou odpírána práva na zlepšení ochrany mateřství. Jestliže se zástupci vlád nejsou schopni dohodnout, měli začít vyjednávat s Evropským parlamentem a ne zříci se své odpovědnosti, uvedla generální tajemnice EPSU Carola Fischbach- Pyttel. Riziko je, že ženy nejenom, že nebudou mít navržených 20 týdnů dovolené (navržených Evropským parlamentem), ale také, že tyto vlády blokují minimální 18týdenní mateřskou dovolenou tak jak byla doporučena Mezinárodní organizací práce. EPSU věří, že je nepřijatelné, aby se politické diskuse týkající se mateřské dovolené stále více zaměřovaly pouze na výpočet finančních nákladů než na přínosy nejen pro matku, dítě a úzký rodinný kruh, ale i v širším společenském kontextu. Kromě řešení výše plateb návrhy obsahují také lepší právní ochranu pro těhotné zaměstnankyně, jež jsou zvláště ohrožené diskriminací, zejména v období hospodářského poklesu. V době, kdy na ženy dopadají následky krize, existuje mnoho vlád - především ty nejbohatší a ty s největším finančním sektorem v EU pojišťovnami a transformace nemocnic na akciové společnosti. Na tvářích účastníků bylo vidět, jak zpracovávají vyslechnuté informace a pociťují problémy nemocničního sektoru na svých bedrech plnou váhou. Anton Szalay na závěr znovu poděkoval českému OS za organizaci akce a vyjádřil přesvědčení o potřebě a pokračování úzké spolupráce a výměně zkušeností v rámci nemocničního sektoru. Je třeba neodstoupit do pozadí, ale bojovat a nepřestat sledovat reformy a aktivně si stát za svým právem být plnohodnotným partnerem v sociálním dialogu. Vždyť zdraví přece máme jen jedno Mgr. Ľudmila PAZDEROVÁ, mezinárodní a projektová činnost, Slovenský odborový svaz zdravotnictví a sociálních služeb Pro Bulletin připravila Ing. Terezie PÍSAŘOVÁ, pisarova.terezie@cmkos.cz které používají ekonomickou krizi jako výmluvu k zablokování pokroku v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů. Argument, že rovnost je vhodná jen pro období prosperity, je extrémně nebezpečný! Neschopnost ministrů práce pokročit v této záležitosti odhaluje ostré rozpory mezi proklamovanou politikou EU s cílem zvýšit poměr angažovanosti žen - čímž se snižuje rozdíl v platech a usnadnit sladění pracovního a soukromého života - a nedostatkem politické vůle k přijetí konkrétních kroků k dosažení těchto cílů. Kromě toho EPSU s politováním upozorňuje na stav antidiskriminační směrnice, kde nedošlo k žádnému pokroku téměř tři roky. Pokud se EU opravdu chce hlásit k zásadám rovnosti pro všechny, je čas zastavit schovávání se vlád za nejasné námitky a začít plnit sliby. Z materiálů EPSU zpracovala Ing. Terezie PÍSAŘOVÁ, pisarova.terezie@cmkos.cz

7 Sekce ZZS: Chceme zachraňovat, ne bojovat o vlastní přežití Máme za sebou první polovinu roku. Polovinu hektického roku plného změn. Polovinu roku plného tvrdé práce. A stejně jako všichni zdravotníci jsou ve střehu kvůli plánovaným reformám, ani záchranáři nezaháleli. Jedním z připravovaného balíčku zdravotnických zákonů je i zákon o zdravotnické záchranné službě, na který všichni čekáme již několik let. Historicky první zákon týkající se ZZS! Dodnes fungují záchranky na podkladě zastaralých zákonů z 60. let a Vyhlášky o ZZS z let 90. A to je pro jednu ze základních složek Integrovaného záchranného systému opravdu nevyhovující stav. Posádky výjezdových skupin se často ocitají v situacích, kdy balancují až na hraně zákona. Nemají například právo vstoupit na cizí pozemek, i když je důvodné podezření, že se na místě nachází osoba ohrožená na životě. Prakticky denně jsou zaměstnanci ZZS vystavováni narůstající agresi pacientů a jejich příbuzných, kteří nebývají vždy pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, které by jejich emoce posilovaly. Jízda pod majáky je riskantní a krizové dopravní situace je třeba řešit ve zlomku vteřiny. Pro špatná rozhodnutí zde bohužel není místo. V očích většiny veřejnosti má naše práce stále ještě prestiž a záchranáři jsou vnímáni v pozitivním světle. Nicméně nedostatky v legislativě nemůže ani to nejpozitivnější veřejné mínění nahradit, rozhodně ne z dlouhodobého hlediska. Proto sekce zdravotnických záchranných služeb věnovala největší pozornost připomínkování zmíněného zákona o ZZS. Do připomínkových řízení se dostal návrh z dílny ještě ministra Julínka. Všichni si asi dokážeme představit, jak takový návrh zákona vypadal. Na tomto místě chci poděkovat celému vedení našeho odborového svazu v čele s předsedkyní Dášou Žitníkovou a oběma místopředsedy Ivou Břeňkovou a Ladislavem Kucharským a v neposlední řadě i právnímu oddělení OS za pečlivé zpracování všech připomínek z členské základny. Jejich přednesení legislativním orgánům byl úkol nelehký, hodný srovnání boje Dona Quijota de la Manchy s větrnými mlýny. Naše připomínky se vracely jako bumerang s často nesmyslnou argumentací. Prodloužení limitů pro dojezd ze současných 15 na 20 minut prý není zhoršením dostupnosti zdravotní péče. Také sociální benefity pro zaměstnance ZZS lze, podle názoru některých zákonodárců, sjednat v kolektivní smlouvě. V době krácení rozpočtů a dalších škrtů záležitost poměrně těžko proveditelná. Návrh sociálního programu pro záchranáře rozdělil politiky na dva tábory, a to napříč politickým spektrem. Ten prvý uznává náročnost a rizikovost naší práce, a tudíž i oprávněnost podobných výhod, jakými disponují ostatní základní složky Integrovaného záchranného systému (hasiči i policie). Druhý tábor tyto nároky s různými argumenty odmítá. Osobně jsem se setkal s (doufám extrémním) názorem, že je třeba odebrat tyto výhody i těm, kteří je už mají, natož je rozšiřovat na další skupinu. Nezávisle na aktivitách odborového svazu se objevila i Výzva kladenských záchranářů na podporu sociálního programu. Z tohoto je vidět, že tento problém je opravdu velmi palčivý pro všechny záchranáře. Koneckonců představa 70letého záchranáře nastupujícího do sanitky a jedoucího k resuscitaci padesátiletého pacienta je poněkud absurdní, ovšem vzhledem k současnému vývoji nikoliv nereálná. Sekce ZZS ale vyvíjí i jiné aktivity, než jen ty týkající se přípravy zákona o ZZS. V uplynulém pololetí uspořádala setkání se zástupci základních organizací OSZSP ČR. Tato setkání se uskutečňují pravidelně v jarním a podzimním termínu. Dochází tu k výměně poznatků a informací z jednotlivých krajů. Zaměřujeme se především na stav kolektivního vyjednávání, mzdové podklady, stav BOZP, ale letos na jaře i na stav připravenosti jednotlivých ZZS na tehdy hrozící krizi ve zdravotnictví spojenou s akcí LOKu Děkujeme, odcházíme. Výstupy ze setkání sekce ZZS se zástupci ZO slouží nejen pro porovnání stavu záchranek pro jednotlivé účastníky, ale i jako cenné podklady pro vedení OS při řešení problematických vyjednávání se zaměstnavateli. Také květnová konference Bezpečná sanitka se setkala s kladnými ohlasy. Zajištění dýchacích cest alternativními pomůckami je trvale diskutovaným tématem a stále přináší nové informace nejen o postupech, ale především o zdokonalujících se prostředcích. Druhé nosné téma konference: defenzivní, bezpečná jízda, které přednesl zástupce firmy HCT, provozující školy smyku na autodromech po celé ČR, bylo poutavé a zajímavé i pro ostřílené řidiče. Nemůžeme jen nečinně sedět a čekat na to, co nám naši zákonodárci připraví, ale snažíme se, za velké podpory základních organizací OS, ovlivňovat dění kolem záchranek a sami připravovat akce pro naše členy. Edukace členské základny je velice důležitá nejen z hlediska profesního, ale i v pracovněprávní oblasti. Ochrana zaměstnaneckých výhod bude zřejmě v blízké době nedílnou součástí každého jednání se zaměstnavateli. A co si doslova nevyhádáme, to nebudeme mít. Martin VOSTAL, člen sekce zdravotnických záchranných služeb, m.vostal@tiscali.cz stalo se 12. července * V Praze se konal před budovou Ministerstva zdravotnictví happening proti připravovaným reformám zdravotnictví. 13. července * V Senátním výboru pro zdravotnictví vysvětloval ministr zdravotnictví Leoš Heger reformní zákony. Senátní výbor a později i Senát reformní zákony neschválil a vrátil je zpět na jednání Poslanecké sněmovny, kde se dá očekávat jejich schválení. Jednání se účastnily předsedkyně OS Dagmar Žitníková a místopředsedkyně Ivana Břeňková. 18. července * Místopředsedkyně OS Ivana Břeňková konzultovala s předsedou odborové organizace FN Ostrava Jiřím Lorencem práci skupiny pro zaměstnance fakultních nemocnic v souvislosti s připravovaným zákonem o univerzitních nemocnicích. * Předsedkyně OS Dagmar Žitníková v relaci Českého rozhlasu 6 diskutovala o reformě zdravotnictví s poradcem ministra Pavlem Vepřekem a senátorem Janem Žaloudíkem. 19. července * Platforma zdravotních pojištěnců uspořádala debatu o reformě zdravotnictví a jejích úskalích. Za odborový svaz vystoupila předsedkyně Dagmar Žitníková. 20. července * Vedení OS spolu se zaměstnanci právního a sociálního oddělení připomínkovali věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách. Stanovisko OS k návrhu zákona je možné shlédnout na webových stránkách OS. 21. července * Místopředsedkyně Ivana Břeňková jednala se zástupcem odborů Krajské zdravotní, a.s., o dalším postupu ve vyjednávání o mzdách. 2. srpna * V budově MPSV proběhlo jednání dotační komise. Za OS se zúčastnila předsedkyně Dagmar Žitníková. 9. srpna * Jednala výkonná rada odborového svazu. 10. srpna * Jednání tripartitního pracovního týmu pro zaměstnanost k otázce zvýšení minimální mzdy se účastnila místopředsedkyně OS Ivana Břeňková. 7

8 Odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví v roce 2010 Růst platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví nebyl v loňském roce tak dynamický, jako v předchozích letech. Průměrný měsíční plat zaměstnanců příspěvkových organizací a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem je ministerstvo, obec či kraj, dosáhl v roce 2010 výše Kč, tj. o 3,7 % (984 Kč) více než v roce Platem je v českém zdravotnictví odměňováno více než 94 tisíc zaměstnanců, což představuje 39 % všech pracovníků ve zdravotnictví. Ve srovnání s průměrnou měsíční mzdou v národním hospodářství v ČR, která v roce 2010 činila Kč, byl plat zaměstnanců ve zdravotnictví o 3782 Kč vyšší. Průměrný plat lékařů v roce 2010 činil Tabulka 1 Odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví platem a mzdou v roce 2010 Kategorie Platová sféra Mzdová sféra Srovnání (mzda vs. plat) průměr meziroční přírůstek průměr meziroční přírůstek v % v Kč v % v Kč v % v Kč Lékaři a zubaři ,1% ,1% % Farmaceuti ,5% ,9% 366-2,1% -880 Všeobecné sestry, porodní asistentky ,8% ,6% % OZPBD ,6% ,1% ,9% ZPSZ ,4% ,3% ,8% ZPOD ,5% ,2% % JOP ,3% ,1% % Pedagogové ,7% ,4% ,9% THP ,5% ,4% ,7% Dělníci ,7% ,5% % Celkem ,7% ,6% ,7% Zdroj: ÚZIS Zkratky: OZPBD - ostatní zdravotničtí pracovníci s odbornou způsobilostí bez dohledu (RA asistenti, zdravotničtí laboranti, farmaceutičtí asistenti, záchranáři aj.) ZPSZ - zdravotničtí pracovníci se specializovanou způsobilostí (fyzioterapeut, odborný pracovník v laboratorních metodách, klinický psycholog, klinický logoped aj.) ZPOD - zdravotničtí pracovníci pod odborným dohledem (sanitáři, ošetřovatelé, maséři, řidiči ZZS aj.) JOP - jiní odborní pracovníci (psycholog, logoped aj.) THP - technicko hospodářští pracovníci (účetní, sekretářky, ředitel, správce aj.) V roce 2010 si v platové sféře nejvíce polepšily všeobecné sestry a porodní asistentky, a to o 4,8 % ( Kč), dělníci o 3,7 % (+ 548 Kč) a ostatní zdravotničtí pracovníci bez odborného dohledu o 3,6 % (+ 945 Kč). Naopak téměř žádný přírůstek na platech zaznamenali farmaceuté a pedagogové, kteří si polepšili pouze o půl procenta. Naproti tomu ve mzdové sféře si v roce 2010 nejvíce polepšili zdravotničtí pracovníci se specializovanou způsobilostí, a to o 5,3 % ( Kč), dále sestry o 4,6 % ( Kč) a THP o 4,4 % ( Kč). Minimální nárůst ve výši necelého 1 % zaznamenali podobně jako v platové sféře farmaceuti. Při srovnání průměrných mezd a platů ve zdravotnictví dospějeme Kč a průměrný plat sester dosáhl výše Kč. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních v podnikatelské sféře, tj. zaměstnanců v akciových společnostech, společnostech s ručením omezeným, obecně prospěšných společnostech a lázních bez ohledu na zřizovatele, dosáhla v loňském roce výše Kč, tj. o 3,6 % (820 Kč) více než v roce Mzdou je v českém zdravotnictví odměňováno více než 66 tisíc zaměstnanců. Ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství si tito zaměstnanci vydělali v průměru o 291 Kč méně. Průměrná mzda lékařů dosáhla výše Kč a průměrná mzda sester Kč. podobně jako v předchozích letech k výraznému nepoměru, který v roce 2010 činil 4073 Kč v neprospěch zaměstnanců odměňovaných mzdou. Nejvýraznější rozdíl ve mzdách zaměstnanců oproti platům zaznamenali pedagogové, kteří si ve mzdové sféře vydělali v průměru o 9,4 tisíce Kč méně oproti kolegům v platové sféře, dále zdravotničtí pracovníci se specializovanou způsobilostí o 5,7 tisíce Kč méně a na třetím místě zdravotničtí pracovníci pod odborným dohledem o 3,9 tisíce Kč. Naproti tomu průměrná mzda THP ve mzdové sféře je o 1271 Kč vyšší než v platové sféře, avšak zde musíme mít na paměti, že do průměru THP se započítávají i mzdy ředitelů, náměstků apod., které nejsou ve mzdové sféře vázány tabulkami. Graf 1 Srovnání průměrných platů a mezd ve zdravotnictví v roce 2010 Při srovnání jednotlivých zdravotnických zařízení si nejlépe vedou zaměstnanci zdravotnických záchranných služeb s průměrným platem Kč. Jejich plat je ovlivněn zejména zvláštními příplatky členům výjezdových skupin, který ze zákona činí Kč měsíčně. Druhé nejvyšší průměrné výdělky mají zaměstnanci v nemocnicích Ministerstva 8 zdravotnictví, tj. fakultních nemocnicích, a to ve výši Kč. Naproti tomu nejhůře si mezi zdravotnickými zařízeními vedou, podobně jako v předchozích letech, zaměstnanci lázní s průměrnou mzdou ve výši pouhých Kč. Srovnání jednotlivých povolání v jednotlivých zdravotnických zařízeních je uvedeno v tabulce č. 2.

9 Tabulka 2 Průměrné výdělky v jednotlivých zdravotnických zařízeních v roce 2010 PLAT MZDA organizace Ministerstva zdravotnictví organizace organizace obcí a krajů a.s., s.r.o., o.p.s., Kategorie Ministerstva státní podniky obrany Nem. OLÚ ZÚ Nem. OLÚ ZZS Nem. lázně Lékaři a zubaři Farmaceuti Všeobecné sestry, porodní asistentky OZPBD ZPSZ ZPOD JOP Pedagogové THP Dělníci Celkem Zkratky: Nem. nemocnice OLÚ - odborný léčebný ústav ZÚ - zdravotní ústav ZZS - zdravotnická záchranná služba Ing. Tereza HAVELKOVÁ, havelkova.tereza@cmkos.cz Zástupci OS z nemocnic v Pardubickém kraji a Břeňková jednali s radní Tauberovou S ohledem na žádosti členů OS o zjištění viníka nedobré ekonomické situace Pardubické krajské nemocnice, a.s., i na informace z tisku, že kraj chystá holding či privatizaci nemocnic, se 29. června 2011 na Krajské úřadu Pardubice uskutečnilo setkání s radní pro zdravotnictví Mgr. Markétou Tauberovou. Zúčastnili se ho zástupci ZO všech nemocnic regionu mimo nemocnice v Poličce a Ústí nad Orlicí. Za kraj se zúčastnili radní pro zdravotnictví Mgr. Markéta Tauberová, vedoucí odboru zdravotnictví RNDr. Jaroslav Forejt, CSc., a Mgr. Jakub Rychtecký z oddělení komunikace Pardubického kraje. Po zahájení položila místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Ing. Ivana Břeňková radní otázky týkající se ekonomické situace nemocnic, záměrů kraje s nemocnicemi a situace ve zdravotnictví v regionu. Radní Tauberová uvedla, že podle posledního vyhodnocení nemocnice v Chrudimi a Svitavách dodržely povolenou ztrátu, nemocnice v Litomyšli měla menší ztrátu, avšak nemocnice v Ústí nad Orlicí a Pardubicích prokázaly velký nárůst kumulované ztráty. U Orlickoústecké nemocnice. a.s., byly výsledky rozporovány a byly zjištěny chyby při vykazování péče. Kraj proto provedl také audit o vykazování péče, který dopadl uspokojivě u všech nemocnic. Vzniklou situaci vidí radní nejen v chybách minulého vedení nemocnic, ale i v porovnávání s rokem 2008, který byl výkonově špatný. Na dotaz o objemu mzdových prostředků radní uvedla, že klade důraz na to, aby zůstal zachován jako v loňském roce. Radní uvedla, že z podnětu ředitelů menších nemocnic o alianční strategii vedoucí k úsporám a ozdravění nemocnic regionu bylo ředitelům uloženo předložit do září způsoby řešení, které bude kraj podrobně ekonomicky analyzovat. Další diskuze se týkala střednědobé koncepce zdravotnictví Pardubického kraje. Radní Tauberová uznala připomínku místopředsedkyně Břeňkové, že některé zadané úkoly nebylo možno provést. V otázce restrukturalizace lůžek sdělila, že na kraj není činěn tlak k restrukturalizaci, která zde již dříve proběhla. Radní uvedla, že kraj má v programovém prohlášení mít zdravotnictví pod veřejnou kontrolou a zmínky o přípravě na privatizaci nemocnic odmítla. Dále se diskutovalo o odkoupení částí provozu Pardubické krajské nemocnice, a.s., a právní odpovědnosti za vzniklou situaci, která neblaze působí na pacienty i zaměstnance a nedobře reprezentuje kraj. S ohledem na termín předložení návrhů ředitelů zařízení bylo další jednání dohodnuto na druhou polovinu září Ivana BUREŠOVÁ, regionální pracovnice OS, buresova.ivana@cmkos.cz Foto autorka a archiv Pardubického kraje Radní Tauberová ujistila odbory, že privatizace nepřipadá v úvahu Pardubice ( ) - Radní zodpovědná za zdravotnictví Markéta Tauberová zasedla k jednacímu stolu se zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky a představiteli zaměstnanců krajem zřizovaných nemocnic. Ústředním tématem byla situace ve zdravotnictví Pardubického kraje a záměry týkající nemocnic kraje. Z jednání vyplynulo, že kraj rozhodně nic privatizovat nehodlá. Se zástupci zaměstnanců jsme mimo jiné hovořili o výsledcích dvou auditů, které si kraj nechal vypracovat jako vodítka ke zlepšení ekonomické kondice nemocnic poskytující akutní lékařskou péči. Například analýza a porovnání obslužných procesů v jednotlivých nemocnicích ukazuje možnosti úspor, uvedla radní Markéta Tauberová. Ta seznámila odboráře také s úkoly, které dostaly managementy nemocnic ke zpracování. Jednání na krajském úřadě probíhalo ve velmi konstruktivní atmosféře. Zástupce odborů jsem také ujistila, že privatizace nemocnic je pouze nepodloženou mediální bublinou nafukovanou opozicí, uzavřela radní Tauberová. Tisková zpráva Pardubického kraje 9

10 Pardubický kraj slíbil zachování mezd, ve Vysokomýtské nemocnici se přesto snižují Dne 29. června 2011 při jednání s odboráři z nemocnic Pardubického kraje na dotaz o objemu mzdových prostředků radní pro zdravotnictví Mgr. Markéta Tauberová uvedla, že klade důraz na to, aby zůstal zachován jako v loňském roce. Předsedkyně výboru organizace OSZSP ČR Vysokomýtské nemocnice se konkrétně dotázala, zda tedy i v jejich nemocnici bude objem zachován, a paní radní dopověděla kladně. Paní předsedkyně tedy o tom neprodleně informovala zaměstnance Vysokomýtské nemocnice. Evropská odborová konfederace (EOK, ETUC) je velmi znepokojena současnými otřesy na finančních trzích. Zvyšováním úrokových sazeb španělských a italských státních dluhopisů na úrovně, které jsou zcela nepřiměřené, uvádějí finanční trhy opět do pohybu naplňující se proroctví: dluh, který je ještě udržitelný, se rychle stává téměř nemožným splácet, jestliže se placené úrokové sazby jsou 6% a vyšší. Brutální úsporná opatření v podobě, v jaké jsou použita v evropských záchranných balíčcích, situaci nezamezí, ale ve skutečnosti ještě zhorší v oblasti mezd, zaměstnanosti a sociálního postavení milionů pracovníků. K zastavení finančních dominových efektů potřebujeme skutečné, rychlé a účinné evropské řešení: odejmout státní dluh z rukou spekulativního finančního trhu. Evropa naléhavě potřebuje společné dluhopisy: tzv. eurobondy, které by se opíraly o měnovou politiku Evropské centrální banky na jedné straně a společnou a / nebo koordinovanou evropskou daňovou politiku na straně druhé. EOK vyjadřuje podporu a solidaritu se svými členy v Řecku, Irsku, Portugalsku a nyní ve Španělsku a Itálii. Evropa by se měla konečně 10 Jaké však bylo naše podivení, když se začalo v nemocnici hovořit o snížení platů a nakonec toto ředitelka nemocnice RNDr. Romana Mrázová, PhD., předložila i odborové organizaci k odsouhlasení. I po logickém nesouhlasu odborové organizace dostali ke konci června zaměstnanci nové platové výměry s procentuálním snížením dle přiznané třídy o 3-5 %. Co na to paní radní? Po opakovaných dotazech a urgencích od místopředsedkyně OS Ing. Břeňkové poslala tuto odpověď (cituji): Dobrý den, při společném jednání zástupců Pardubického kraje a zástupců Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR ze zařízení založených a zřízených Pardubickým krajem byla diskutována i otázka odměňování zaměstnanců v našich zařízeních. K tomuto bodu doplňuji následující: pro a.s. jsou každoročně schvalovány finanční plány valnou hromadou (složena z členů Rady PK), při projednávání na letošní rok 2011 byl kladen důraz na to, aby celkový objem prostředků na mzdy nepoklesl a zůstal ve výši roku Iracionální finanční spekulace opět narušují evropskou ekonomiku chovat tak, aby nedošlo k situaci, kdy pracovníci a pracovní místa jsou hazardními žetony v kasinu kapitalismu, říká Bernadette Ségol, generální tajemnice EOK. EOK nyní reprezentuje 83 odborových organizací spolu s 12 odvětvovými federacemi v 36 evropských zemích. Tiskové prohlášení EOK z přeložila Ing. Terezie PÍSAŘOVÁ, pisarova.terezie@cmkos.cz Individuálně však řeší jednotlivé nemocnice v rámci kolektivních smluv u PO se rovněž nepředpokládalo snižování objemu prostředků na platy v jednotlivých zařízeních. Nicméně u těch, která hospodařila se ztrátou (např. Vysokomýtská nemocnice) bylo uloženo ředitelům přijmout nápravná opatření ke zlepšení hospodaření. K nárůstu platů (dle tabulek) u THP a středního zdravotnického personálu došlo v průběhu posledních dvou let z vyhlášky. Ředitelka Vysokomýtské nemocnice udělala po svém nástupu řadu opatření, která vedou k ozdravění hospodaření. Jedním z opatření, které dala KÚ na vědomí , bylo i plánované snížení mezd pro období VII. - XII. 2011, které bylo s odbory a ostatními pracovníky Vysokomýtské nemocnice projednáno na provozní schůzi. Ke snížení došlo u NLZP a lékařů. U THP pracovníků došlo ke snížení úvazků, snížení osobních ohodnocení nebo dokonce k jejich odejmutí. platový tarif 4, 5, 6, 7, 8, 9 3 % platový tarif 10, 11, 12, 13, 14-5% Domnívám se, že i toto opatření, pokud bylo se zaměstnanci projednáno a došlo na jednání ke konsenzu, není v rozporu se strategií PK. Zaměstnanci jsou jedním z nejdůležitějších pilířů našich zdravotnických zařízení, nicméně i oni musí nést svoji část zodpovědnosti za chod celého zařízení. Markéta Tauberová Po této odpovědi bylo z podnětu členky výboru odborové organizace svoláno jednání s paní ředitelkou Mrázovou, kterého se zúčastnilo několik zaměstnankyň. Zde paní ředitelka uvedla, že příspěvek kraje je minimální, nemá prostředky k udržení chodu zařízení, a proto musela k opatření přistoupit. Uznala pochybení v citaci platového výměru a ekonomickou a finanční analýzu k důvodnosti zavedení opatření od ekonoma ústředí OSZSP by přijala. Její vysvětlení byla mnohdy provázena kritikou vůči zaměstnancům vznášejícím dotazy, zvláště vůči iniciátorce jednání. Této člence výboru patři velký dík, protože sami zaměstnanci, jak bylo vidět, by se obávali bránit proti rozhodnutí, které však bylo provedeno jednostranně a ještě bez respektování paragrafů zákoníku práce. Záleží nyní na rozhodnutí výboru odborové organizace, jaké kroky budou dále podnikat. Odborníci na ústředí OSZSP ČR jsou ku pomoci připraveni. Další nedobrou zkušeností však zůstává, že zástupci kraje hovoří jinak na jednáních a jiné jsou pak výsledky v terénu. Výsledky, které vidí úsporná opatření k ozdravění hospodaření ve snižování platů zaměstnanců příspěvkové organizace zřizované krajem. Toto je nemorální, kontraproduktivní a sami zaměstnanci to vidí ne jako ohodnocení jejich práce, kdy se snaží, ale spíše jako trest a nedodržení slibů při nástupu paní ředitelky o benefitech atd. Věříme, že jednání budou nadále pokračovat, a děkujeme všem, kteří se ve Vysokomýtské nemocnici nebáli ozvat a nenechají si vše líbit. Ivana BUREŠOVÁ, regionální pracovnice OS, buresova.ivana@cmkos.cz NEMOCNICE ČR 2011 Průzkum spokojenosti zaměstnanců a pacientů Od 1. března do 31. října se již počtvrté koná celonárodní PRŮZKUM SPOKOJENOS- TI ZAMĚSTNANCŮ českých nemocnic. Vyjádřit se lze na tištěné dotazníky si lze vyžádat také od vedoucích zaměstnanců nemocnic. Od 1. března do 31. října se již pošesté koná celonárodní PRŮZKUM SPOKOJENOS- TI PACIENTŮ nemocnic. Vyjádřit se lze na tištěné dotazníky si lze vyžádat také od nemocničního personálu. Vítězná nemocnice obdrží od společnosti Linet hi-tech intenzivní nemocniční lůžko a vzdělávání zdravotnického personálu v celkové hodnotě 300 tisíc korun. V letošním roce se bude opět hodnotit také pozitivní přístup zdravotníků v nemocnicích - Nejusměvavější nemocnice roku Toto hodnocení vzniklo ve spolupráci s charitativním projektem Úsměv pro život ( který byl spuštěn v červenci Jeho hlavním cílem je získání finančních prostředků na podporu činnosti projektů zlepšujících kvalitu života pacientů (loni např. zdravotní klauni v nemocnicích). Loni se celostátního hodnocení zúčastnilo na 35 tisíc pacientů českých nemocnic a skoro 5 tisíc zaměstnanců nemocnic. Podrobné výsledky loňského hodnocení najdete na webu

11 Odměňování a počty zaměstnanců v sociálních službách v roce 2010 V zařízeních sociálních služeb, jejichž zřizovateli jsou kraje, obce a MPSV, pracovalo v loňském roce zaměstnanců. Oproti roku 2009 se tento počet zvýšil o 887 zaměstnanců, tj. o 2 %. Nejvyšší měrou se na zvýšení počtu zaměstnanců podíleli podobně jako v předchozích letech pracovníci sociální péče poskytující přímou obslužnou péči, jejichž počet stoupnul o 1375 zaměstnanců (+ 14 %). U ostatních povolání se počet zaměstnanců převážně snižoval. Nejvyšší pokles o 22 % byl zaznamenán u sanitářů (- 90 zaměstnanců), u ošetřovatelů (- 14 %, tj zaměstnanců) a dále u vychovatelů se počet zaměstnanců snížil o 12 %, tj. o 98 zaměstnanců. Počet všeobecných sester sice na první pohled poklesl o pouhá 2 %, avšak v celkovém počtu to znamená pokles o 133 všeobecných sester. Podobně jako v předchozích letech můžeme i o roce 2010 prohlásit, že nadále přetrvávají tendence přeřazovat zdravotnické pracovníky (zejména sanitáře a ošetřovatele) do kategorie pracovníků sociální péče poskytující přímou obslužnou péči. Absolutní objem vyplacených prostředků na platy v zařízeních sociální péče celkem za rok 2010 dosáhl výše 8,9 mld. Kč, což je o 500 mil. Kč více oproti roku 2009, tj. meziroční nárůst o 5,9 %. Průměrný měsíční plat v zařízeních sociálních služeb dosáhl výše Kč. Meziročně se průměrný plat zvýšil o 560 Kč, tj. o 3 %. V roce 2010 si nejvíce polepšili maséři, a to o 2109 Kč (+ 15 %) a dále učitelé odborného výcviku o 1544 Kč (+ 7 %). Přestože průměrný plat v loňském roce vzrostl o 3 %, je stále hluboce pod úrovní průměrné mzdy v národním hospodářství, která v roce 2010 činila Kč. Rozdíl mezi průměrnou mzdou v národním hospodářství a průměrným platem v odvětví sociální péče tak činí 5574 Kč! Průměrná platová třída se oproti roku 2009 mírně zvýšila, a to na 5,9. Nejvyšší průměrná platová třída byla přiznána lékařům (13), speciálním pedagogům (11,4) a zaměstnancům odborných sociálních poraden (11,2). Naopak nejnižší platové třídy byly přiznány podobně jako v předchozích letech zaměstnancům převážně manuálně pracujícím (3,5) a sanitářům (3,9). U pracovníků sociální péče poskytujícím přímou obslužnou činnost došlo v roce 2010 k nárůstu průměrné platové třídy ze 4 na 4,7. Tohoto docela významného nárůstu platové třídy bylo dosaženo díky novému katalogu prací, který zařazuje klíčové pracovníky PSS do 5. platové třídy. Tabulka 1 Průměrný počet zaměstnanců v odvětví sociálních služeb celkem ( ) Kategorie / Období Rozdíl (10/09) v % absolutně Zaměstnanci sociálních služeb celkem % 887 v tom zajišťující: a) služby sociální % Pracovníci sociální péče (PSP) % přímá obslužná činnost % nepedagogická činnost % pečovatelská činnost % -5 Sociální pracovníci % -53 Zaměstnanci odborných sociálních poraden % -11 b) služby pedagogické % -93 Vychovatelé % -98 Učitelé odborného výcviku % -1 Speciální pedagogové % 6 c) služby zdravotnické % -250 Sanitáři % -90 Maséři % 7 Ošetřovatelé % -43 Zdravotničtí asistenti % 8 Všeobecné sestry % -133 Nutriční terapeuti % 7 Ergoterapeuti % 3 Fyzioterapeuti % -6 Lékaři % -3 d) ostatní % -89 THP % 2 Převážně manuálně pracující zaměstnanci % -91 Tabulka 2 Průměrný měsíční plat v odvětví sociální péče celkem v Kč ( ) Kategorie / Období Rozdíl (10/09) v % v Kč Zaměstnanci sociálních služeb celkem % 560 v tom zajišťující: a) služby sociální Pracovníci sociální péče (PSP) % přímá obslužná činnost % nepedagogická činnost % pečovatelská činnost % -181 Sociální pracovníci % 641 Zaměstnanci odborných sociálních poraden ,1% -22 b) služby pedagogické Vychovatelé % 477 Učitelé odborného výcviku % Speciální pedagogové % c) služby zdravotnické Sanitáři % 512 Maséři % Ošetřovatelé % 418 Zdravotničtí asistenti % 567 Všeobecné sestry % Nutriční terapeuti % 800 Ergoterapeuti % 460 Fyzioterapeuti % Lékaři % d) ostatní THP % Převážně matuálně pracující zaměstnanci % 571 Zdroj: statistické šetření Ministerstva práce a sociálních věcí Ing. Tereza HAVELKOVÁ, havelkova.tereza@cmkos.cz 11

12 12

13 Tak může vypadat nadstandard a tak standard, ukázal happening pokračování ze strany 1 v klidu, klidně pracovat, ne abychom se museli bránit takovýmto pitomým reformám. V pantomimických scénkách odboráři předvedli, jak může vypadat péče v budoucím standardu a jaká péče by čekala na ty, co si budou platit nadstandard. Ve standardu na pacienty čekal starý (jak bylo řečeno vyšumělý) lékař o holi a nevlídná sestra, o každého platícího nadstandardního pacienta se pečlivě staraly hned dvě usměvavé sestřičky a dva mladí lékaři. V první scénce na pódium zřízenci přivezli vozíčkáře ten si po zjištění, na jakou péči má nebo nemá peníze, vybral standard. Poté byla na pódium přinesena k ošetření pacientka v bezvědomí. Personál ze standardu ani personál z nadstandardu ovšem nedokázal zjistit, jaký typ péče si pacientka vybrala. Prezident Svazu pacientů ČR Luboš Olejár jménem českých pa- cientů vyjádřil zásadní nesouhlas s navrhovanou reformou. Vyhláška na zavedení nadstandardů je protiústavní, zvýšení poplatků v nemocnicích je sociálně neúnosné, zvýšení plateb zaměstnanců je nepřijatelné a nedemokratické, neústavní a diskriminační jsou i změny, které vláda chystá v lékové politice. Vláda zavádí institut nejekonomičtější, nejlevnější péče, nebude možnost se dožadovat péče podle vědeckých poznatků. Předseda Lékařského odborového klubu MUDr. Martin Engel popsal naprosto nepřijatelný způsob přijímání zásadních zákonů ve zdravotnictví a o důchodech. Věří tomu, že poslanci vůbec netuší, co v návrzích je, řídí se jen politickými barvami. Této praxi je třeba říci NE. NE hlavně RYCHLE, ale především DOBŘE! Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása uvedl, že v Evropě je standardní zdravotní péče ta, která je Na scéně se také operovalo. V případě standardu šlo o dost krvavou záležitost. Podle odborů se happeningu zúčastnilo na tisíc lidí. hrazena ze zdravotního pojištění. U nás je to také tak, proč to tedy měnit? V Evropě se platí v nemocnici maximálně 30 dní, protože jinak by to bylo ekonomicky neúnosné. My budeme platit celý rok, takže při delší nemoci člověk neuživí rodinu, přijde o byt. Pojďme do Evropy i ve zdravotnictví! Pojďme hájit, to co dneska máme! Ve druhé scénce se objevili pacienti s bolavými zuby neznámí občané i ministři. U zubaře si také mohli vybrat. Ministr se v nadstandardu dočkal i pohlazení. Pacientka ve standardu kleští, krve a bolesti. Tiskový mluvčí iniciativy ProAlt Pavel Čižinský varoval, že účelem vládní reformy je donutit obyvatele, aby se museli komerčně připojistit pro nadstandard. Komerční pojištění je výhodné pro ty pojišťovny. Na příklad u již existujícího komerčního pojištění pro cizince vybrala v roce 2008 pojišťovna 93 milionů, utratila 5 milionů, u komerčního připojištění pro Čechy vybrala 174 a na péči utratila 42 milionů. Za komunismu státní zelinářství fungovalo hůř než soukromé. Ale u zdravotnictví je to naopak! ProAlt chce, aby Nečasova vláda vyhlásila o této zdravotnické reformě referendum. A chce vyzvat opoziční strany, parlamentní i neparlamentní, aby se již nyní zavázaly, že po volbách tuto zdravotnickou reformu zruší. Třetí scénka se odehrávala také ve stomatologické ordinaci. Trpícího pacienta ve standardu odmítli, protože měli vyčerpaný limit. Z nadstandardu utekl, jen co uviděl ceník. Svoji pomoc nabídl kolem jdoucí kovář. Pacient se svoji bolest raději rozhodl nějak zvládnout sám. Ve čtvrté scénce se operovalo. Ve standardu starý lékař v sepraném oblečení operoval svou třesoucí se rukou, klasicky a se spoustou krve a dost toho měl jak on, tak pacient. V nadstandardu mladý lékař v moderním jednorázovém oblečení operoval laparoskopicky, takže rychle a s úsměvem. Předseda Rady seniorů dr. Zdeněk Pernes řekl, že senioři se svou průměrnou penzí ve výši korun nebudou mít na platby v nemocnicích, na léky, na placení dalších zdravotních služeb. Tuto reformu proto považují za likvidační. Jan Rejský za Koalici dopravních odborových svazů podpořil happening a připomněl, že se dopadu připravovaných reforem pokoušeli zabránit i stávkou, ale nepřineslo to žádný výsledek. Proto asi bude muset na podzim následovat akce daleko tvrdšího charakteru. Vyjádřil naději, že lidé tuto akci podpoří. Je potřeba, aby se vzedmuli všichni, kteří budou vládními reformami poškozeni. Dagmar Žitníková a Radka Sokolová v závěru zopakovaly, co odbory chtějí: solidární veřejné zdravotnictví garantované sítí veřejných nemocnic, kvalitní zdravotní péči dostupnou všem pacientům, reformu založenou na širokém společenském konsensu atd. Na konci po oficiálním ukončení akce mezi odboráře přišel ministr Leoš Heger a nedal si své vystoupení před takřka tisícovkou naštvaných lidí vymluvit. Jak nejspíš očekával, byl přivítán pískotem a křikem a lidé mu nedali šanci přednést obvyklé fráze, že vláda ve skutečnosti vše dělá pro ně a že obavy občanů jsou zbytečné. Ostrý nesouhlas lidí s jeho slovy ministrovi umožnil nařknout pořadatele happeningu z toho, že vyhrocují atmosféru. Rozzlobení byli především zdravotně postižení občané, kteří některá nepravdivá ministrova tvrzení slyšeli v krátké době již potřetí. Po skončení happeningu se někteří lidé vydali k Poslanecké sněmovně. Více fotografií z happeningu najdete na webu odborového svazu ( a na webu ČMKOS ( kde najdete také videonahrávku happeningu. PhDr. Marie KLÍROVÁ, klirova.marie@cmkos.cz 13

14 Odbory proti asociální reformě a destrukci veřejného zdravotnictví (sumarizace názorů a aktivit OSZSP ČR v prvním pololetí roku 2011) Motto práce Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR: Záleží nám nejen na budoucnosti odborářů zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, ale i na budoucnosti těchto resortů jako celku a na budoucnosti péče o pacienty a klienty. Náš důvod je zásadní: Pacientem či klientem může být během okamžiku každý z nás! Co chceme Chceme takové zákony ve zdravotnictví, které - v souladu se současným poznáním jednoznačně zakotví práva, nároky a povinnosti pacientů, zaměstnanců, poskytovatelů péče, zdravotních pojišťoven a dalších subjektů ve zdravotnictví, - jednoznačně a sociálně spravedlivě upraví nyní neřešené vztahy, oblasti a situace ve zdravotnictví, kde současné legislativní vakuum poškozuje pacienty i zaměstnance, - budou mít jako svůj hlavní cíl zajištění dostupné a kvalitní péče o pacienty, jejich bezpečí a ochranu před jakoukoliv svévolí, - vytvoří předpoklady pro zaměstnance, aby mohli kvalitní péči odpovídající potřebám pacientů a současnému poznání lékařské vědy poskytovat. Chceme reformu zdravotnictví, která - odstraní současné rozdíly v dostupnosti a kvalitě poskytované péče, - zamezí korupci, plýtvání a únikům peněz ze systému, - zajistí, že zdravotnictví jako veřejná služba zůstane dostupné všem občanům bez ohledu na jejich finanční situaci, - neomezí solidaritu a zajistí, že každý dostane potřebnou zdravotní péči na základě svého zdravotního stavu, nikoliv na základě svých možností platit. Na základě detailní znalosti nyní schvalovaných návrhů a podrobných rozborů jejich možných důsledků prohlašujeme, že právě přijímané zákony: - nepřinesou prospěch pacientům, zdravotníkům, ani zdravotnictví, neřeší podstatné problémy resortu a povedou ke komercionalizaci zdravotnictví - nejsou jednoznačné, neodstraňují současná legislativní vakua, navíc nově vnášejí chaos i do nyní dobře fungujících vztahů a oblastí, - konkrétní dobré a potřebné pasáže zákonů jsou zasazeny do celku, který situaci pacientů, zdravotníků i zdravotnictví zkomplikuje a zhorší, - mediálně zdůrazňované klady jsou většinou interpretovány účelově a vytrženě z kontextu. Chápeme potřebu reformy zdravotnictví. Již po léta se dožadujeme přijetí zákonů, které pomohou k odstranění problémů, s nimiž se lidé ve zdravotnictví neúspěšně potýkají. Přicházíme s návrhy, účastníme se všech jednání, mnohá sami iniciujeme, zpracováváme připomínky a analýzy, na konkrétních příkladech z praxe dokazujeme jak potřebu konkrétních řešení, tak zamýšlené i nezamýšlené důsledky předkládaných návrhů. Jednáme se všemi zainteresovanými partnery, umíme naslouchat jejich názorům, jsme schopni hledat kompromisy v případech, které to vyžadují, nepodvolíme se žádnému nátlaku při prosazování asociálních záměrů, které by poškodily pacienty či zdravotníky. Naše postoje a záměry jsou otevřené, jednoznačné a veřejně známé, kdykoliv doložitelné a obhajitelné. Co jsme udělali Svými argumenty se snažíme přesvědčit o škodlivosti a asociálnosti chystané reformy. Své znalosti a zkušenosti uplatňujeme při všech příležitostech a ve všech formách. Do jednání opakovaně vstupujeme i přes to, že projednávání legislativních návrhů současného Ministerstva zdravotnictví je po celou dobu provázeno nestandardním a účelovým chováním: - návrh měnící podstatu poskytování zdravotní péče u nás je označován za pouhou technickou novelu, 14 - odborům je k posouzení předložen jiný text, než který je ve vládě schvalován, - text je nejdříve schválen ve vládě a dán poslancům a potom teprve se odborům překládá k vyjádření, - návrhy jsou k vyjádření předávány s extrémně krátkými termíny pro odpověď, - za legislativní vypořádání připomínek se dodatečně vydává volná diskuse k problému, - o připomínkách a návrzích odborů se odmítá diskutovat, - projednávání ve zkráceném legislativním procesu umožňuje omezit poslaneckou diskusi k návrhu na minimum a silou většiny ji rychle schválit, - jednání s odbory je vedeno formálně bez snahy vzít v úvahu jejich námitky a s nezastíraným cílem je vytvořit si alibi, že vše bylo řádně projednáno, - volání odborů po řádném projednání návrhů a závažných odborných námitek často končí odkazem na koaliční smlouvu a odmítnutím požadované diskuse, - v mediích vláda úspěšně vyvolává dojem, že s odbory stále jedná, vše s nimi řádně projednala, ale ony jen zatvrzele trvají na svém, přestože opak je pravdou. Stručný výčet nejdůležitějších kroků odborového svazu v prvním pololetí roku 2011: Leden tripartitní pracovní tým pro zdravotnictví jednal o novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění usnesení výkonné rady OS, v němž varuje před živelným rozpadem systému zdravotnictví OS se účastnil jednání tripartity o zdravotnictví a důchodech skončilo nedohodou aktivní účast vedení OS v na semináři Aktuální situace v českém zdravotnictví, který byl pořádán v Senátu pro senátory a poslance dopis předsedkyně OS Žitníková ministrovi zdravotnictví Hegerovi nesouhlas s navrženým způsobem vymezení nadstandardní péče a konkrétní připomínky k novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění veřejná výzva: Zabraňme rozpadu českého zdravotnictví (společně OS, Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), LOK-SČL a Svaz pacientů ČR) související s akcí lékařů Děkujeme, odcházíme! a určená politikům a občanům a varující před zneužitím této krize k překotným a asociálním rozhodnutím předsedkyně OS Žitníková jednala spolu se zástupci AČMN a Svazem pacientů s premiérem Nečasem o krizi ve zdravotnictví Únor výzva vedení OS k jednání za záchranu českého zdravotnictví, druhý den byla zaslaná premiérovi Nečasovi, ministrovi zdravotnictví Hegerovi a poslancům předsedkyně OS Žitníková a místopředsedkyně OS Břeňková jednaly s ministrem Hegerem o krizi ve zdravotnictví a přednesly návrhy OS na řešení o situaci ve zdravotnictví jednala sekce nemocnic OS za účasti ministra Hegera Březen na tripartitním pracovním týmu pro zdravotnictví předsedkyně OS Žitníková a místopředsedkyně OS Břeňková informovaly o návrzích OS na řešení odměňování a o výhradách OS k legislativním návrhům Ministerstva zdravotnictví o reformě zdravotnictví jednala výkonná rada OS a ná-

15 stupci odborových organizací z nemocnic, jednání se zúčastnil náměstek ministra zdravotnictví Jiří Schlanger a byl pořádán, aby tlumočil ministrovi závažné výhrady odborářů z praxe k návrhům zákonů Duben ČMKOS zahájila kampaň Otevřete oči, jedním z cílů je zabránit navržené asociální reformě zdravotnictví, OS je jedním z vůdčích představitelů této kampaně předsedkyně OS Žitníková informovala dopisem premiéra Nečase o zásadním nesouhlasu OS s nesystémovým a nepřiopraveným rušením lůžek v nemocnicích a s připravovanými reformami. Dopis byl zaslán také ministrovi Hegerovi, vládě, poslancům a senátorům odbory odešly z jednání tripartity kvůli naprosto formálnímu přístupu vlády k sociálnímu dialogu předsedkyně OS Žitníková se zúčastnila jednání Shromáždění delegátů AČMN, kde ministr Heger představoval své reformní záměry, a vystoupila se zásadním nesouhlasem OS s tímto návrhem, včetně vysvětlení, jaká nebezpečí pro občany z něj vyplývají Květen předseda ČMKOS Zavadil napsal premiérovi Nečasovi otevřený dopis, v němž žádal o změnu reforem, včetně zdravotnické na tripartitním pracovním týmu pro zdravotnictví předsedkyně OS Žitníková a místopředsedkyně OS Břeňková informovaly o výhradách OS k navržené reformě zdravotnictví. Reakce na přednesené věcné výhrady se ale nedočkaly představitelé ČMKOS na tiskové konferenci informovali o výhradách oborů k vládním reformám, o zdravotnické reformě a jejích důsledcích podrobně informovala předsedkyně OS Žitníková jednání tripartity se věnovalo zdravotnictví a odbory (za OS místopředsedkyně Břeňková) i zaměstnavatelé nesouhlasili se způsobem projednání zákonů, s jejich obsahem i formou v Praze na Václavském náměstí se konala padesátitisícová demonstrace proti vládním reformám, včetně zdravotnické předsedkyně OS Žitníková vystoupila na jednání poslaneckého zdravotního výboru a kritizovala postupy ministerstva i obsah novely zákona o veřejném zdravotním pojištění na jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví předsedkyně OS Žitníková a místopředsedkyně OS Břeňková znovu tlumočily závažné výhrady OS ke zdravotnické reformě a konkrétně je zdůvodnily Červen předseda ČMKOS Zavadil a předsedkyně OS Žitníková informovali premiéra Nečase o vážných výhradách odborů k vládní zdravotnické reformě dopis předsedkyně Žitníkové poslancům (upozorňující na závažné nedostatky a asociálnost novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a žádající, aby ho nepodpořili) jednání mimořádné tripartity, odbory požadují odložení projednávání zákona č. 48, o veřejném zdravotním pojištění, jeho řádné projednání se sociálními partnery a přepracování stávka dopravních odborů byla namířena také proti asociální zdravotnické reformě a jejímu dopadu na zaměstnance dopis předsedkyně Žitníkové senátorům (upozorňující na závažné nedostatky a asociálnost novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a žádající, aby ho nepodpořili) Co navrhujeme Všemi legislativními nástroji podpořit protikorupční strategii Ministerstva zdravotnictví, včetně zvýšení sazby a trestní zodpovědnost za korupční chování. Iniciativně vyhledávat možné případy korupce, požadovat jejich rychlé vyšetření a potrestání. Přehodnotit pro zdravotnická zařízení ekonomicky nevýhodné pronájmy, outsourcingy a další formy vyvádění peněz ze zdravotnictví některým firmám. Nedovolit plný dopad zvýšené DPH do zdravotnictví osvobodit od DPH zdravotnický materiál, zdravotnické pomůcky, zdravotnickou techniku a léky. Posílit solidaritu zvýšit platby za státní pojištěnce, zrušit zastropování plateb pojištění u lidí s nejvyššími příjmy. Vyhodnotit současnou lékovou politiku a navrhnout změny, které sníží náklady na léky. Opustit současnou ideologickou doktrínu o rušení deseti tisíc lůžek a místo toho na základě podrobných analýz ve spolupráci s kraji vytvořit síť zdravotnických zařízení, která si nebudou konkurovat, ale budou spolupracovat, zajistí stejnou dostupnost péče občanům a umožní z málo využitých a drahých akutních lůžek udělat plně vytížená a nyní nedostatková lůžka rehabilitační a doléčovací. Obnovit dohodovací řízení k seznamu výkonů. Zajistit účinné fungování přístrojové komise Ministerstva zdravotnictví a eliminovat tak zbytečné nákupy drahé techniky. Co odmítáme aneb Dopady zdravotních reforem na občany Špatně definované nároky pacientů v přijaté novele zákona o zdravotním pojištění hrozí soudní spory, chybějí výjimky, chybí řešení sociálních dopadů. Zákon zajistí hrazení péče, prostředků a pomůcek pouze v nejlevnější variantě a v omezeném množství. Snižuje se procentní úhrada od pojišťoven na prostředky a pomůcky nezbytné pro postižené občany, nepočítá se s tím, že kvůli svému postižení většinou patří mezi příjmově slabé a po zavedení nebo zvýšení doplatků na tyto pomůcky se pro ně i nezbytné pomůcky stanou nedosažitelnými. Ze zdravotního pojištění dostane pacient pouze nejlevnější péči, nejlevnější léky, nejlevnější materiál a nejlevnější pomůcky. V zákoně nejsou žádné výjimky, nikde není počítáno s tím, že pacient může být na nejlevnější lék nebo prostředek alergický. Všechny léky do 50 Kč si bude muset zaplatit každý sám, což může být na jedné straně pro některé občany sociálně neúnosné, na druhé straně to může vést ke zbytečnému předepisování větších a dražších balení léků, čili k plýtvání. Do limitu spoluúčasti se bude započítávat jen ta nejlevnější varianta a léky do 50 Kč se do limitu počítat nebudou. Platba za každý den v nemocnici se zvyšuje z dosavadních 60 Kč na 100 Kč, není omezena počtem dnů, nepočítá s řešením sociálních dopadů, s tím, že některým lidem nezbude na nájem bytu a další pravidelné nezbytné měsíční platby. Příčinou zvýšení spoluúčasti pacientů je zvýšení DPH ve zdravotnictví pacienti mají v plné výši zaplatit tyto miliardy, které ze zdravotnictví odejdou do státní kasy, nyní se počítá s cca 5 miliardami. Na novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění navazují další novely zákonů, které dále zvýší spoluúčast pacientů o 5 %, což činí 18 miliard korun. Počítá se zavedením řízené péče, tedy omezením svobodné volby lékaře a poskytováním jen určené péče v pojišťovnou určených zařízeních. V pojistném plánu bude pojišťovna posuzovat bonitu pacienta, tedy zda pro ni do budoucna bude výhodný, nebo ne, to by mělo ovlivnit i výši pojistného, hrozí, že finančně nevýhodného pacienta pojišťovna bude moci i odmítnout. Ve výběrových řízeních na poskytování péče nebude hrát hlavní roli její kvalita a výsledky léčby, ale cena. Při rozhodování o poskytnutí péče bude hrát roli její ekonomická návratnost, tedy jak velký prospěch a jak starému pacientovi může přinést. Zvolená strategie konkurenceschopnosti směřuje ke snížení solidarity, k privatizaci zdravotních pojišťoven a zdravotního pojištění a k rozdělení zdravotní péče na špičkovou pro ty, kteří si budou moci připlatit, a nejjednodušší základní pro ostatní. Lidé nízkými příjmy ztratí přístup k moderním lékům a lékařským postupům. V Praze

16 Mzdová kompenzace práce přesčas a práce ve svátek Tento příspěvek se zaměřuje na odměňování mzdou, a to konkrétně ve vztahu k přesčasové práci a práci ve svátek. Mzda a náhradní volno za práci přesčas Jak známo, spotřeba přesčasové práce je v odvětví zdravotnictví ve srovnání s jinými resorty enormní, proto i správné odměňování této práce je pro zaměstnance jedním z nejfrekventovanějších výkladových problémů pracovního práva ve zdravotnictví. Ačkoli nejsou k dispozici žádné oficiální statistky, uvádí se, že někteří zdravotníci odpracují v průměru i přes 1000 hodin práce přesčas ročně. Bez nadsázky můžeme říci, že téma tzv. převádění odpracovaných přesčasových hodin z jednoho měsíce do dalšího, stejně jako dohody či spíše nedohody o náhradním volnu za práci přesčas jsou ve zdravotnictví tradičním pracovněprávním evergreenem. Právní úprava je přitom poměrně jednoznačná. Podle 114 odst. 1 a 2 zákoníku práce platí: (1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. (2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1. Pro správnou mzdovou kompenzaci přesčasové práce je především třeba správně chápat, co se rozumí prací přesčas, správně používat zákonem stanovené principy pro rozvrhování pracovní doby, včetně tzv. vyrovnávacího období a dalších institutů. V tomto smyslu je třeba připomenout definici práce přesčas, kterou se rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou 16 Ve zdravotnictví se tradičně setkáváme s oběma základními způsoby odměňování zaměstnanců, tzn. jak s odměňováním platem typickým pro zaměstnavatele tzv. nepodnikatelské sféry (typicky zdravotnická zařízení v právní formě příspěvkových organizací), tak i s odměňováním mzdou charakteristickým naopak pro zaměstnavatele privátní sféry (typicky zdravotnická zařízení v právní formě a.s. nebo s.r.o.). Rozdíl mezi odměňováním mzdou a tzv. tabulkovým platem je zásadní. týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (tzn., práce přesčas může být konána jak po pracovní směně, tak i před počátkem směny). Těžiště problémů souvisejících se mzdovou kompenzací přesčasové práce spočívá v uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby; čili ve využívání práce tzv. v turnusech neboli v krátkých a dlouhých týdnech, kdy délka směn přesahuje 9 hodin. Zatímco v případě rovnoměrně rozvržené pracovní doby (směny kratší než 9 hodin) nečiní správné určení přesčasové práce žádné závažnější problémy; při nerovnoměrném rozvržení mají někdy zaměstnanci odpovědní ve zdravotnických zařízeních za organizaci pracovní doby utkvělou představu, že správná délka pracovní doby zaměstnanců rovná se délka pracovní doby předpokládaná v plánovacím kalendáři pro příslušný kalendářní měsíc. Ztotožnění délky pracovní doby s orientačním číslem uváděným v plánovacích kalendářích a posuzování práce přesčas až jako takové práce, která je nad rámec délky pracovní doby orientačně uvedené v plánovacím kalendáři, je výchozí chybou, neboť pracovní právo ve skutečnosti nezná žádný měsíční fond pracovní doby zaměstnance. Fondem pracovní doby zaměstnance zařazeného v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby je pouze jeho individuální fond vyplývající z rozvrhu pracovní doby (harmonogramu směn), se kterým byl zaměstnanec seznámen před začátkem příslušného vyrovnávacího období. Veškerá práce, která je zaměstnancem konána nad rámec tohoto individuálního rozvrhu pracovní doby, má charakter práce přesčas, která musí být ze zákona kompenzována. Není proto žádný právní důvod, aby práce přesčas byla bez dohody se zaměstnancem převáděna do dalších kalendářních měsíců s kratším fondem pracovní doby a takto skrytě zaměstnanci napracovávána. Zákon připouští v zásadě dva způsoby, jak může být postupováno v případě kompenzace za odpracovanou práci přesčas. Prioritní alternativou je poskytnout zaměstnanci, který konal práci přesčas, ke mzdě dosažené za tuto práci další zvýšení mzdy nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Až v pořadí druhou (náhradní) možností je poskytnutí náhradního volna, ovšem v tomto případě se musí zaměstnanec se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna místo příplatku za práci přesčas dohodnout. Nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna místo příplatku za práci přesčas nebo neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, nastává ze zákona automaticky řešení první variantou, tzn. že zaměstnavatel musí zaměstnanci vyplatit dosaženou mzdu za práci přesčas včetně příplatku nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Zákon nestanoví formu dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o poskytnutí náhradního volna, čili postačí i dohoda ústní, současně ale je třeba, aby z výkazu pro likvidaci mzdy byl obsah dohody zřejmý (tj., zda se skutečně za práci přesčas čerpá náhradní volno). Je třeba zdůraznit, že dohoda o náhradním volnu za práci přesčas namísto přípatku je dohodou ryze individuální; proto je zásadně nepřípustné, aby cestou ujednání v kolektivní smlouvě či stanovením ve vnitřním předpisu byl hromadně zakotven princip, že zaměstnanci namísto příplatku budou čerpat za práci přesčas vždy náhradní volno. Obdobně, v praxi se můžeme setkat i s dalšími nesprávnostmi, a sice, že zaměstnavatel se snaží se zdravotnickým pracovníkem již předem písemně dohodnout, že za každou práci přesčas odpracovanou v příslušném kalendářním roce se zdravotnický pracovník zavazuje vždy čerpat náhradní volno namísto příplatku za práci přesčas. Takové dohody jsou dle názoru autora tohoto příspěvku na hraně či spíše za hranou zákona, neboť podle 19 odst. 1 zákoníku práce platí, že Neplatný je právní úkon, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv. Vzdávat se práva volby na formu kompenzace přesčasové práce, aniž taková práce vůbec byla odpracována, se proto jeví jako předčasné a v rozporu se zákonem, když 114 zákoníku práce stanoví práva zaměstnance až teprve po odpracování práce přesčas. Speciální režim má přesčasová práce vedoucích zaměstnanců, neboť v jejich případě může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveného v 93 odst. 2 zákoníku práce sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno vedoucím zaměstnancům nepřísluší. Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek Obdobně jako v případě mzdové kompenzace práce přesčas, je dalším tradičním pracovněprávním evergreenem ve zdravotnictví mzdová kompenzace práce ve svátek. Ve vztahu k ní se často setkáváme s obavami zdravotnických pracovníků, kteří tzv. musejí napracovávat svátky. Je potřeba zdůraznit, že v souladu s 81, resp. 84 zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost rozvrhnout pracovní dobu a určit začátek a konec směn. Zaměstnavatel má rozvrhovat pracovní dobu bez ohledu na to, kam připadnou svátky, a to z toho důvodu, aby předešel nerovnému zacházení s části zaměstnanců nebo konkrétním zaměstnancem. Jestliže u zaměstnanců, kteří jsou zařazeni v rovnoměrném rozvržení pracovní doby, rozvrhuje poskytovatel zdravotní péče pracovní dobu rovnoměrně od Po do Pá; a např. na St by připadl den svátku, pak pokud zaměstnancům v důsledku svátku směna odpadne, musí zaměstnavatel uplatňovat stejný princip i ve vztahu k zaměstnancům zařazeným v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Bylo by v rozporu s principem rovného zacházení, pokud by poskytovatel zdravotní péče pouze těm zaměstnancům, kteří pracují v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, rozvrhoval pracovní dobu již s ohledem na svátky.

17 Příklad: Pokud například ve směně standardně pracuje deset zdravotnických pracovníků; a zaměstnavatel v důsledku svátku povolá do směny pouze dva z nich proto, že v den svátku poskytovatel zdravotní péče najíždí na víkendový (tj. omezený) režim práce, pak zbývajícím osmi zaměstnancům směna odpadla v důsledku svátku. Tito zaměstnanci nejsou povinni směnu, jež jim odpadla v důsledku svátku, napracovat v pozdějším období, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance pracující v rovnoměrném rozvržení pracovní doby v obvyklých pracovních dnech od Po do Pá, nebo zda se jedná o zaměstnance pracující tzv. v turnusu neboli v tzv. krátkém a dlouhém týdnu. Svátky jsou v České republice konkretizovány zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Podle uvedeného zákona státními svátky jsou tyto dny: 1. leden - Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen - Den vítězství, 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii Dále tzv. ostatními svátky jsou: 1. leden - Nový rok, Velikonoční pondělí, 1. květen - Svátek práce, 24. prosinec - Štědrý den, 25. prosinec - 1. svátek vánoční a 26. prosinec - 2. svátek vánoční. Jak státní svátky, tak i ostatní svátky jsou ze zákona dny pracovního klidu Mzdová kompenzace svátků stejně jako kompenzace práce přesčas úzce souvisí s rozvrhováním pracovní doby. Pokud se vrátíme k tradičnímu výkladovému problému napracovávání svátků zaměstnanců zařazených v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, je třeba uvést, že v praxi bude často záležet na tom, jak dlouhé je u konkrétního zaměstnavatele vyrovnávací období, tj. maximální časový rámec, ve kterém se (zjednodušeně řečeno) musí vyrovnat krátké a dlouhé týdny odpracované zaměstnancem tak, aby tento zaměstnanec naplnil (tedy aby ani nepřekročil, ale ani nepodkročil ) stanovenou týdenní pracovní dobu za vyrovnávací období. Je třeba uvést, že vyrovnávací období činí ze zákona nejvýše 26 týdnů. Pouze pokud by tak bylo sjednáno v kolektivní smlouvě, může činit vyrovnávací období až 52 týdnů; v takové případě bude pracovní fond týdenní pracovní doby za celé vyrovnávací období činit 2080 hodin, neboť 52 x 40 hod = 2080 hodin. Toto číslo ovšem zahrnuje i státní svátky, které zaměstnanec v důsledku svátku neodpracuje, neboť není žádný právní důvod pro to, aby byly do pracovního fondu týdenní pracovní doby jakýmkoli způsobem připočítávány svátky a tím se de facto uměle prodlužovala stanovená týdenní pracovní doba. Klíčovým dokumentem ve vztahu k posuzování pracovní doby a svátků je písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn), který je závazný, jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance zařazeného v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Pokud zaměstnanec odpracuje všechny směny, které měl zaměstnavatelem určeny v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby, nebo některé z nich neodpracuje v důsledku svátku, pak mu žádná směna nemůže ani přebývat, ale ani chybět, tudíž není důvod jakoukoli směnu napracovávat v budoucím období. Oporu pro tento závěr najdeme pro mzdovou sféru v 115 odst. 3 zákoníku práce, který stanoví, že zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Oním tzv. obvyklým pracovním dnem je u zaměstnance v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby den, na který měl v rozpise směn rozepsánu směnu. Pokud však na svátek žádná směna zaměstnanci rozepsána nebyla, pak ani není důvod tuto směnu vykazovat jako odpracovanou, protože žádná práce nebyla ani plánována a ani odpracována. Pokud je práce ve svátek konána, pak za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za do- bu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna ( 115 zákoníku práce). Z uvedené citace zákoníku práce je zřejmé, že na rozdíl od mzdové kompenzace za práci přesčas v případě práce ve svátek má zaměstnanec především nárok na dosaženou mzdu za práci konanou ve svátek (bez jakéhokoli příplatku); ovšem současně má zaměstnanec nárok na náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za toto náhradní volno přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zákon tak jednoznačně preferuje poskytnutí dosažené mzdy za práci konanou ve svátek v kombinaci s náhradním volnem čerpaným v rozsahu práce konané ve svátek, což představuje rozdíl s kompenzací přesčasové práce, kde je úprava obrácená (tj. preference příplatku před náhradním volnem). Až v pořadí druhou možností kompenzace práce ve svátek je poskytnutí příplatku k dosažené mzdě, ovšem za předpokladu, že se zaměstnavatel se zaměstnancem na této formě kompenzace svátku dohodnou. Stejně jako v případě kompenzace přesčasové práce, ani ve vztahu k práci ve svátek zákon nespecifikuje formu dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o poskytnutí náhradního volna; i zde tedy postačí dohoda ústní, ovšem opět s připomínkou, že z výkazu pro likvidaci mzdy musí být zřejmý obsah dohody (tj., zda, se skutečně za práci přesčas poskytuje příplatek 100 % namísto náhradního volna). Za práci ve svátek, která je současně prací přesčas, může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci dva dny náhradního volna, a to jeden den z titulu práce ve svátek (při jehož čerpání přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku) a jeden den z titulu práce ve svátek (ten je poskytován rovněž s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku). Za dobu práce ve svátek, která je zároveň prací přesčas, může zaměstnanci příslušet dosažená mzda a příplatek ve výši 125 % průměrného výdělku. Výše popsaná úprava kompenzace práce ve svátek odpovídá požadavkům Evropské sociální charty Rady Evropy, která v článku 2 odst. 2. vychází z předpokladu, že za práci, kterou je nutno konat v době veřejných svátků, přísluší zaměstnanci placené náhradní volno a teprve, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, příplatek za práci ve svátek. JUDr. Dominik BRŮHA, Ph.D., advokát, bruha@akbr.cz Lenka Štěpánková byla zvolena místopředsedkyní RROS Ústeckého kraje Dne v Krušnohorském divadle v Teplicích na zasedání Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů (RROS ČMKOS) Ústeckého kraje bylo zvoleno nové vedení této regionální rady. Předsedou byl zvolen Jiří Cingr (OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu) na fotografii vpravo. Prvním místopředsedou byl zvolen Radek Prášek (Svaz odborářů služeb a dopravy). Místopředsedkyní byla zvolena Lenka Štěpánková (OS zdravotnictví a sociální péče ČR, členka krajské rady OS, vrchní sestra Nemocnice Kadaň). 17

18 N a v r h o v a - nou právní úpravou je sledováno zejména naplnění konceptu jednoho inkasního místa, což prý představuje obrovské zjednodušení komunikace daňových subjektů s příslušnými orgány veřejné správy. V současné době musí daňové subjekty komunikovat zvlášť s finančními úřady, orgány správy sociálního zabezpečení či zdravotními pojišťovnami. V důsledku navrhované právní úpravy by však tato komunikace probíhala pouze v rámci jednoho inkasního místa. Na jedné straně tak bude daňový subjekt, na druhé pak orgán finanční správy, který převezme správu pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Správa pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, stejně jako správa daní, bude zaštiťována společným procesním právním předpisem, kterým bude daňový řád. Podání se budou činit na společném formuláři a placení bude probíhat jednou platbou na společný osobní daňový účet. Zjednodušení pro daňové subjekty je přitom jedním z hlavních cílů této reformy. Mezi hlavní změny, které jsou obsahem navrhované právní úpravy, patří: - harmonizace daně z příjmů fyzických osob s pojistným na sociální zabezpečení a s pojistným na veřejné zdravotní pojištění (sjednocení základů daně a pojistných, sjednocení používané terminologie, sjednocení procesních institutů a pravidel (zálohy, měsíční hlášení)), - sjednocení sazeb daní z příjmů a daně darovací na 19 %, - sjednocení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných a u zaměstnanců, a to na 6,5 %, - nahrazení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnavatelů daní z úhrnu mezd, která zahrne i pojistné na úrazové pojištění, - zrušení superhrubé mzdy, - zrušení některých daňových úlev, například zrušení řady osvobození od daně z příjmů fyzických osob 18 První fáze III. pilíře daňové reformy (reformy přímých daní) Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa, který představuje první fázi III. pilíře daňové reformy, tedy reformy přímých daní, připravilo Ministerstvo financí pod vedením ministra Ing. Miroslava Kalouska a předložilo jej do vnějšího připomínkového řízení. Cílem této reformy je podle Ministerstva financí dosažení jednoduchého a přehledného systému, který by přispěl k dlouhodobé stabilitě bez nesystémových zásahů a ke snížení administrativních nákladů poplatníků i státu. u poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků bude částečně kompenzováno novou roční slevou, která bude zohledňovat výdaje na dosažení příjmů. U daně z příjmů právnických osob se jedná zejména o zrušení slevy na dani z titulu investiční pobídky ve formě slevy na dani; na druhou stranu se však zavádí nová sleva na dani, a to dividendová sleva ve výši sražené daně z dividend a jiných zisků, - zavedení elektronické formy u vybraných podání, - sjednocení zdaňovacího období daně z příjmů fyzických osob a pojistných období pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění na roční bázi, - snížení obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty u osob povinných k dani z Kč na Kč. Navrhovanou právní úpravou by mělo dojít z ejména ke zjednodušení současné právní úpravy daní z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Gestorem jak pojistného na sociální zabezpečení, tak pojistného na veřejné zdravotní pojištění, se stane Ministerstvo financí. Kompetence k jednotlivým pojištěním se však měnit nebudou, zůstanou na dosavadních ministerstvech, tedy na Ministerstvu zdravotnictví a na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle návrhu dojde k mírnému snížení daňové zátěže. U osob samostatně výdělečně činných dojde zpravidla ke snížení jejich odvodové povinnosti na pojistné na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění. Na druhou stranu se však očekává jejich větší zatížení daní z příjmů, a to v souvislosti se zvýšením sazby daně. Vzhledem k faktu, že se současně připravuje nový zákon o příjmových daních, je navrhovanou právní úpravou sledován rovněž plynulý přechod na tuto novou právní úpravu v budoucnu. Předpokládané nabytí účinnosti návrhu zákona je 1. ledna Odbory zásadně odmítají předložený návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa jako celek, a to z následujících důvodů: 1) Předložený komplex změn zákonů je postaven na záměru dalšího poklesu daňových příjmů veřejných rozpočtů, což je v rozporu s programovým prohlášením vlády ČR, podle kterého prvořadým úkolem vlády měla být konsolidace veřejných rozpočtů. Navržená opatření podle propočtů předkladatele budou mít negativní dopady do veřejných financí, a tím budou jejich situaci dále zhoršovat. 2) Odbory zásadně nesouhlasí s tím, aby při celkovém záměru předkladatele snížit daně a pojistné u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných byli zaměstnanci jediným objektem pro zvyšování daní a odvodů. U zaměstnanců jde především o důsledek zvýšení platby pojistného na zdravotní pojištění o dvě procenta a zatížení tzv. benefitů platbou pojištění a daně. Celkový nárůst zatížení zaměstnanců je odhadován na cca 15 mld. Kč. Nejvíce, a to v relaci k příjmu, budou navrženou změnou postiženi zaměstnanci s nízkými příjmy. Jediní zaměstnanci, kterým opravdu klesne daňové zatížení a vykryje se i zvýšení daně z přidané hodnoty, budou zaměstnanci s velmi vysokými příjmy, které přesáhnou stropy pro sociální (4násobek průměrné mzdy) a zdravotní (6násobek průměrné mzdy) pojištění. K poklesu daňového zatížení u nich dojde i přesto, že se u nich nově navrhuje zrušení slevy na dani při překročení 4násobku průměrné mzdy. Systém daně z příjmu fyzických osob v kombinaci se systémem stropů v oblasti sociálního a zdravotního pojištění v sobě tedy i nadále obsahuje pro vysokopříjmové poplatníky výraznou daňovou degresi. 3) Zásadně nelze souhlasit s dalším snížením daňového a odvodového zatížení osob samostatně výdělečně činných. Předložený návrh snižuje již tak nízké daňové a odvodové zatížení osob samostatně výdělečně činných, a tím dále prohlubuje rozdíl ve zdaňování mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci. To ve svém důsledku vede k výraznému zne- výhodnění zaměstnanců na trhu práce vůči osobám samostatně výdělečně činným, k jednoznačné podpoře švarcsystému a v konečném důsledku k prohloubení deficitů veřejných financí. Hlavní důvod, proč dojde k dalšímu snížení daňového a odvodového zatížení osob samostatně výdělečně činných, spočívá v záměru výrazně redukovat sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění u OSVČ (sociální pojištění z 29,2 % na 6,5 %, zdravotní pojištění z 13,5 % na 6,5 %). Toto razantní snížení pojistné sazby osob samostatně výdělečně činných bude mít pochopitelně zásadní dopad také na všechny druhy důchodů. Osoby s nižšími příjmy, které by přešly do švarcsystému, by se následně, v době pobírání důchodu, propadly do chudoby. Využitím práce osob samostatně výdělečně činných oproti zaměstnanci, či přechodem zaměstnance na osobu samostatně výdělečně činnou, zaměstnavatel vydělává na úspoře plateb sociálního a zdravotního pojištění těchto zaměstnanců. Již dnešní úroveň rozdílu ve zdanění osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců má výrazné národohospodářské dopady. Podle propočtů zdravotních pojišťoven by při setření rozdílu ve zdanění mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci pracoval zdravotní systém s dodatečným příjmem v rozsahu cca 14 mld. Kč. V důchodovém pojištění v současnosti rozdílné zdanění vede k deficitu cca 30 mld. Kč. Tento postup bude znamenat další prohloubení této ztráty o 1-2 mld. Kč. Problém však je v tom, že tento systém do sebe vtáhne další zaměstnance. Pokud by šlo jen o 1 % zaměstnanců činil by další dodatečný dopad pro veřejné finance minus 5 mld. Kč, při 2 % minus 10 mld. Kč atd. S takovýmto diskriminačním postupem - zřetelně prohlubujícím deficit veřejných financí nelze zásadně souhlasit. 4) Navrhovaný nový mechanismus v oblasti zdanění tzv. benefitů znamená, že benefit jako věcné plnění se přičte k hrubé mzdě zaměstnance a společně s ní bude podléhat odvodům pojistného a zdanění. Navrhovaná sleva na dani pro zaměstnance na úrovni 3000 Kč ročně, tedy 250 Kč měsíčně, není odpovídající a musela by být alespoň ve výši trojnásobku, aby vyrovnala stávající benefit. V žádném případě však nemůže eliminovat předpokládané zatížení benefitů pojistným a už vůbec ne

19 zdanění a zatížení pojistným u režijních jízdenek. Druhým problémem pak je, že tato sleva na dani bude pro pracovníky s nízkými příjmy (do cca tis. Kč v závislosti na počtu vyživovaných osob) fakticky neúčinná, protože oni žádné daně neplatí, a vůči zvýšenému pojistnému se nedá uplatnit. To se může týkat odhadem minimálně 20 % zaměstnanců. Odbory zásadně nesouhlasí se zrušením osvobození od daně příspěvku na stravování (hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů.). Ministerstvo financí ignoruje význam pracovních podmínek pro kvalitní a efektivní výkon práce potvrzený domácími i zahraničními zkušenostmi. V případě závodního stravování je proto nutno trvat na stávající úpravě. Z průzkumu vyplývá, že většina zaměstnavatelů by za těchto podmínek přestala závodní stravování poskytovat. Zároveň je důležité si uvědomit, že dle průzkumu v pohostinství je až 80 % tržeb realizováno stravenkami. Pokud tato výhoda pro zaměstnance pomine, budou ti samozřejmě hledat alternativu. Dojde k poklesu stavu těchto zařízení, kde je zaměstnáno velké množství lidí a návazně tak budou ovlivněny i navazující služby a výroby. Tento zásah významnou měrou ovlivní zaměstnanost. Návrh na rozšíření ročního limitu i na nepeněžní plnění typu kulturních pořadů, kulturních akci a využívání závodních knihoven je vzhledem k nutnosti zjišťování individuálních příjmů zaměstnance v přímém rozporu se záměrem předkladatele snižovat administrativní zátěž na straně zaměstnavatelů. A proto odbory požadují zachovat daňové osvobození nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci z fondu kulturních a sociálních potřeb a ze sociálního fondu. Ze stejných důvodů trváme i na zachování daňového osvobození věcných darů k významným výročím zaměstnance a při významných zásluhách, s tím, že roční limit 2000 Kč zůstává beze změny od roku Odbory v dopravě, ale i ČMKOS zásadně odmítají zrušení osvobození od daně režijních výhod pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky ve veřejné osobní dopravě ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek a požadují dosavadní stav zachovat. Jde o výhodu, která je v Evropě obvyklou a v ČR historicky danou. Navrhované zrušení osvobození by sebou přineslo značné administrativní problémy spojené s oceňováním tohoto nepeněžního plnění. Odbory požadují zachovat osvobození od daně týkající se přechodného ubytování (hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3500 Kč měsíčně). Současné daňové osvobození přechodného ubytování přispívá k mobilitě zaměstnanců a hledání práce mimo okruh bydliště. Odbory požadují zachovat osvobození od daně u peněžního zvýhodnění plynoucího zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše Kč na bytové účely a do výše Kč k překlenutí tíživé finanční situace. V převážné většině jde o půjčky, které mají výhradně sociální charakter a pohybují se maximálně v rozsahu do Kč. Rovněž je odbory požadováno ponechat v zákoně ustanovení, které umožní odečíst zaplacené členské příspěvky od základu daně zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období. Daňové zvýhodnění části členského příspěvku bylo do zákona doplněno v souladu s rezolucí Evropské regionální konference Mezinárodní organizace práce, která vyzývá vlády evropských zemí ke vhodným opatřením v daňové oblasti, jež by umožnila podnikům a zaměstnancům započítávat jejich příspěvky svým příslušným organizacím jako nákladovou položku. Předložený návrh ruší toto zvýhodnění jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Nad rámec benefitů pro zaměstnance odbory požadují zachovat stávající existenci slev při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením a těžkým zdravotním postižením. V zájmu zachování zaměstnanosti zdravotně postižených odbory požadují slevy zachovat. ČMKOS zásadně odmítá jejich úplné zrušení, ale v průběhu vypořádání připomínek měla zájem dohodnout se na jejich konkrétní výši a rozsahu, tak aby se podpořilo zaměstnávání zdravotně postižených a současně se zamezilo jejich případnému zneužití. Zrušení slevy by mělo za následek ztrátu motivace pro zaměstnavatele zaměstnávat občany se zdravotním postižením. Přesunutí tohoto problému pod resort Ministerstva práce a sociálních věcí nelze považovat za dobré, neboť dle informací z Ministerstva práce a sociálních věcí nejsou v tomto resortu finanční prostředky na řešení tohoto problému. 5) Zásadně nelze souhlasit se zřízením jednoho inkasního místa, což znamená, aby výběr pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění zajišťovalo jedno inkasní místo a správu pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění zajišťoval orgán finanční správy. (V případě příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil speciální finanční úřad.) Odbory proto požadují, aby výběr pojistného na sociální zabezpečení nadále zůstal v gesci České správy sociálního pojištění a výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění v gesci zdravotních pojišťoven. Návrh jednoho inkasního místa je nepřijatelný rovněž z důvodů likvidace odvodu pojistného a jeho nahrazení dani z úhrnu mezd. V této souvislosti nelze proto souhlasit ani s navrženým systémem nové daně z úhrnu mezd. Předmětem daně z úhrnu mezd jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky poskytované plátcem těchto příjmů s výjimkou příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, z nichž se platí pojistné na sociální zabezpečení nebo pojistné na veřejné zdravotní pojištění cizozemskému nositeli pojištění podle přímo použitelného předpisu EU nebo mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení. Takové členění předmětu daně z úhrnu mezd je nekoncepční a má diskriminační charakter, neboť při placení odvodu cizozemskému nositeli pojištění je zachována základní linie členění pojistného a daně, a to pro neslučitelnost obou systémů tak, jak je tento princip deklarován v normách komunitárního práva. Způsob, jakým Ministerstvo financí přistoupilo k řešení jednoho inkasního místa, je věcně a odborně nepřijatelný, neboť nebyla vedena širší věcná a odborná veřejná diskuse o dopadech, které bude mít odnětí správy výběru (a kontroly) pojistného na sociální zabezpečení a další navrhované změny (např. nahrazení vyměřovacího základu základem pojistného, vedení registru pojištěnců orgánem finanční správy, pořadí rozdělování vybrané úhrady apod.) na činnost České správy sociálního pojištění a obdobně na systém zdravotního pojištění. Veřejnosti, zejména podnikatelské, bylo a je v předkládací zprávě manipulativně zdůrazňováno, že se jedná o obrovské zjednodušení komunikace daňových subjektů s příslušnými orgány veřejné moci. Jenže v tomto případě tím hlavním cílem není zjednodušení komunikace daňových subjektů, ale především jde o zásadní změnu systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. O naprosté nepromyšlenosti svědčí také to, že ve změnách zákonů týkajících se sociálního zabezpečení, důchodového pojištění a s tím souvisejících dalších zákonů se důsledně používá pojem pojištění, zatímco v návrzích změn jiných zákonů z textu nově navrženého znění vyplývá, že se jedná o daň. Není možné, aby tato rozdílná úprava byla zdůvodňována tím, že v případě zahraničních zaměstnavatelů, kteří mají povinnost odvádět platby pojištění na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění do zahraničí, musí být v příslušných zákonech ponechán pojem pojistné. Není vůbec jasné, jak vysoké budou náklady související se zřízením jednoho inkasního místa. Předložený návrh snižuje čisté příjmy zaměstnanců a zvyšuje daňové a odvodové zatížení i nejnižší příjmové kategorie. Bude to právě tato skupina obyvatel, která bude, jako důsledek této reformy, nucena řešit rostoucí existenční problémy. Českomoravská konfederace odborových svazů a i jednotlivé odborové svazy v ní sdružené trvají na tom, aby návrh zákona byl vládou stažen z legislativního procesu, a dále požadují, aby byla vedena věcná, odborná diskuse o jeho dopadech na veřejné finance, na jednotlivé skupiny občanů a na systémy sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. JUDr. Vratislav TOMEK, tomek.vratislav@cmkos.cz 19

20 Zákony o důchodové reformě byly předloženy do legislativního procesu Ministerstvo financí zpracovalo v rámci úkolu pokračování důchodové reformy návrh zákona o důchodovém spoření, návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Po připomínkovém řízení, při kterém nebylo k připomínkám sociálních partnerů, zejména odborů, přihlédnuto, vláda návrhy zákonů, bez jakýchkoli zásadních změn, schválila a předložila je k projednání Parlamentu České republiky, který je po schválení v prvém čtení přikázal do poslaneckých výborů. Proces změn v důchodovém systému probíhá od roku Současná vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila k provedení reformy důchodového systému s cílem dosáhnout dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a posílit kapitálovou složku jako zdroje důchodů. Důchodový systém v České republice je v současné době založen téměř výhradně na průběžném financování vyplácených důchodů, který představuje tzv. I. pilíř důchodového zabezpečení občanů České republiky. Doplňkem k tomuto základnímu důchodovému zabezpečení je státem podporovaný systém penzijního připojištění se státním příspěvkem a i životní pojištění. Návrh zákona o důchodovém spoření upravuje tzv. druhý (fondový) důchodový pilíř. Vstup do tohoto pilíře je představován dobrovolným rozhodnutím fyzické osoby, která se může stát účastníkem důchodového spoření. Fyzické osoby účastnící se státního průběžného systému budou mít do dosažení věku 35 let možnost rozhodnout se pro vyvázání části pojistné sazby ze státního průběžného systému do kapitalizačního (fondového) pilíře. Ti, kteří budou v okamžiku spuštění reformy starší 35 let, dostanou možnost učinit rozhodnutí o vstupu ve lhůtě 6 měsíců. Běh této lhůty započne půl roku před faktickým spuštěním II. pilíře. Ve chvíli, kdy bude rozhodnutí učiněno, anebo uplyne šestiměsíční lhůta pro jeho učinění, nebude již možné rozhodnutí změnit. II. pilíř bude financován vyvázáním části pojistného na důchodové pojištění státního průběžného systému. Za účastníka II. pilíře bude odvedena o tři procentní body snížená sazba pojistného, tedy celkem 25 %. Vyvázané tři procentní body pojistného budou snižovat vybrané pojistné na důchodové pojištění státního průběžného systému placené zaměstnancem, část odvodu odpovídající 20 pojistnému placenému zaměstnavatelem zůstane beze změny. K vyvázaným třem procentním bodům bude mít účastník povinnost přidat částku ve výši dvou procentních bodů z vlastních prostředků. Celková výše odvodu pojistného bude tedy pro účastníky II. pilíře 30 %, neboť zahrne jak snížený odvod do I. pilíře (25 % ze základu), tak vyvázané procento do II. pilíře (3 % ze základu) a částku z prostředků účastníka (2 % ze základu). Placení pojistného společně do obou pilířů bude probíhat standardními mechanismy České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a poté, co bude zavedeno Jednotné inkasní místo, prostřednictvím tohoto místa. Vznik II. pilíře je spojen s tzv. transformačními náklady, které jsou vyvolány výpadkem části odvodů do I. pilíře z titulu jejich přesměrování do II. pilíře. Transformační náklady budou pokryty zejména ze zdrojů plynoucích ze sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty, což se s ohledem na očekávaný trvalý dopad do bilance jeví vládnoucí garnituře jako velmi vhodný zdroj. Negativní dopad sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty do cenové hladiny bude, podle tvrzení předkladatele, kompenzován jak standardními mechanismy (například zvýšení důchodů či zvýšení životního minima), tak i ad hoc opatřeními, například zvýšením slevy na dani na dítě. Druhý návrh - návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření - představuje zásadní reformu tzv. III. pilíře důchodového systému. Spočívá zejména v oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a majetku účastníků penzijních fondů a umožňuje tak volbu z vícero investičních strategií účastníky systému. Zavedením doplňkového penzijního spoření by mělo dojít k uzavření stávajícího systému penzijního připojištění se státním příspěvkem, tj. nebudou moci být uza- vírány nové smlouvy v tomto připojištění a jeho stávajícím účastníkům bude umožněno buď setrvání v tzv. transformovaném fondu, anebo dobrovolný přechod do nového doplňkového penzijního spoření, a to dle jejich rozhodnutí. Návrh zákona tedy účastníkům stávajícího systému penzijního připojištění neukládá povinnost přejít do nového systému doplňkového penzijního spoření. Majetek současných penzijních fondů a účastníků bude na základě tzv. transformačního projektu oddělen. Prostředky účastníků a jim odpovídající aktiva budou převedena do transformovaného fondu spravovaného penzijní společností, která bude po získání potřebných povolení nástupcem penzijního fondu. Také v doplňkovém penzijním spoření bude zachován systém poskytování státního příspěvku a daňových motivačních prvků a bude možné, aby účastníkovi přispíval jeho zaměstnavatel. K příspěvku zaměstnavatele nebude, stejně jako doposud, náležet státní příspěvek. Současně dochází ke změně v poskytování výše státního příspěvku tak, aby byli účastníci více motivováni přispívat vyšší částky, a tak došlo k akumulaci dostatečného kapitálu pro vytvoření doplňkového příjmu v období důchodového věku. Návrh na souběžnou existenci dvou dobrovolných doplňkových důchodových systémů založených na individuálním spoření u penzijních společností se státní podporou není racionální. Zvyšuje operační náklady systému, nenabízí skutečnou variabilitu možností vytvářet dodatečné důchodové zdroje pro život ve stáří v návaznosti na reálné potřeby a nerespektuje zhoršující se finanční schopnost českých domácností si spořit na důchody, která je do značné míry i důsledkem vládních úsporných opatření a restrikcí v oblasti všech sociálních systémů a která se ještě více zhorší v důsledku nárůstu daňového zatížení obyvatelstva a přímých plateb vládou navrhovaných reforem daní a zdravotnictví. Proto ji odbory odmítají. Odbory navrhují plně soustředit dostupné finanční, ekonomické a organizační kapacity na vytvoření jediného dobrovolného doplňkového důchodového systému založeného na individuálním spoření u penzijních společností se státní podporou, a to transformací současného penzijního připojištění se státním příspěvkem. K této transformaci lze využít předložený návrh zákona o dobrovolném penzijním spoření, který by byl dopracován tak, aby reagoval na aktuální požadavky a potřeby. Odbory opakovaně zdůrazňují, že mezi tyto naléhavé potřeby, které lze řešit jak prostřednictvím průběžného důchodového pojištění, tak prostřednictvím dobrovolného penzijního spoření, patří vytvoření podmínek pro nesankcionovaný dřívější odchod do starobního důchodu pro zaměstnance, kteří vykonávali po dlouhou dobu v průběhu svého pracovního života práce, které nadměrným způsobem zatěžují jejich organismus, a to zejména teplem, prachem, hlukem, vibracemi, chemickou či fyzickou zátěží, a prokazatelně snižují, popřípadě zcela vylučují jejich schopnost pracovat po 60. roce věku. Vládní důchodová reforma, zahrnující jak tzv. malou důchodovou reformu, tak předložené návrhy zákonů o dobrovolném důchodovém penzijním spoření, opomíjí sociální aspekt, smysl a účel důchodového systému a nezabývá se vůbec komplexně otázkou zajištění důstojného života ve stáří a vytvářením příznivých podmínek pro zajištění dostatečných důchodových příjmů. Naopak svojí koncepcí založenou výlučně na zpřísňování podmínek nároku na starobní a invalidní důchod, která se promítá následně i do pozůstalostních důchodů, zastropováním výše pojistného a vyvedením jeho části do individuálního důchodového spoření, směřuje k tomu, aby se do budoucna důchodové příjmy převážné většiny zaměstnanců a jejich rodin oproti současnosti výrazně snížily. Vládní důchodová reforma sleduje ve vztahu k I. pilíři pouze úzce fiskální zájem, neboť se snaží o dosažení rovnováhy příjmů a výdajů průběžného důchodového pojištění na úrovni, která postupně bude dále klesat až na sociálně zcela nepřijatelnou úroveň a podporu privatizace části průběžného důchodového pojištění ve prospěch soukromých finančních institucí s tím, že vlastní důchodové příjmy občanů se na velmi dlouhou dobu díky této reformě sníží. Zavedení důchodového spoření je nutno důrazně odmítnout z mnoha věcných důvodů, ekono-