ZKUŠENOSTI S ŘÍZENÍM NÁKLADOVOSTÍ V ELEKTROOCELÁRNĚ A V KYSLÍKOVÉ KONVERTOROVÉ OCELÁRNĚ

Transkript

1 ZKUŠENOSTI S ŘÍZENÍM NÁKLADOVOSTÍ V ELEKTROOCELÁRNĚ A V KYSLÍKOVÉ KONVERTOROVÉ OCELÁRNĚ Experience of Control of Expenses in Steelworks With the EAFs and With the BOFs Václav Kafka,*/, Zdeněk Bůžek,**/, Ludvík Martínek, Pavel Fila,***/, Vladimír Bail, Libor Čamek****/ */RACIO & RACIO, Vnitřní 732, Orlová, ČR, **/ VŠB TU, 17. listopadu 15, Ostrava, ČR,***/ ŽĎAS, a.s, Žďár nad Sázavou, ČR,****/VÍTKOVICE a.s., Pohraniční 20, , Ostrava, ČR, Abstrakt This work presents the starting operational experience, acquired in two Czech steelworks, at control of steelmaking with the help of know incomplete total costs of the individual heats. Exact results are given concerning control of melting the liquid plase (BOF, EAF, LF and VD/VOD-equipment) and the intentions of control of steel casting both at a CCunit and into moulds. This paper brings description of practical training of the furnace staff, the operators and the furnace masters. In addition, the acquisition route experienced with steelmakers for their principally altered approach to managing the melting process is presented here. 1. ÚVOD Běžné způsoby sledování vlastních nákladů vyráběné oceli jsou jen málo operativní ve smyslu znalosti v čase, ale většinou jde o kombinaci hodnocení různých technických ukazatelů při znalosti cen hlavních vstupních komponentů. Podklady pouze účetní uzávěrky (měsíční, kvartální a roční) poskytují detailnější poznání měrných nákladů. Pro následný zásah do řízení výroby více než měsíční zpětná vazba, je zcela naprosto nepružná a neoperativní a tudíž málo produktivní. Potvrdila se teoreticky prokázaná vědomost, že skutečného efektu lze dosáhnout pouze při sledování a hodnocení nákladů v podstatně menších objemech výroby, menších časových intervalech a na konkrétních pracovištích s příslušnou osádkou. Proto ocelárny přistupují k metodě nákladového hodnocení jednotlivých taveb a to bezprostředně po jejich vyrobení [1,11]. Nezbytnou podmínkou zavedení takové metody je spolehlivý sběr objektivních dat [2,3] a jejich počítačové zpracování. Pro hodnocení skutečných neúplných vlastních nákladů jednotlivých taveb ( tj. zejména nákladů na materiálové a energetické vstupy) vznikla potřeba jejich porovnání s náklady standardními [4 10]. Vytvářejí se proto standardy pro spotřeby všech surovin a energetických médií a to jak pro každou vyráběnou jakost oceli tak i pro každý tavící agregát ať je to již elektrická oblouková pec (EOP), pánvová pec (LF), kyslíkový konvertor (KK) nebo zařízení VD/VOD

2 Nákladová odchylka (která vzniká jako rozdíl skutečně vynaložených nákladů u příslušné tavby a nákladů standardních) se následně analyzuje na prvotní příčiny, které ji způsobují. Informace o výši skutečných a standardních nákladů, následně vzniklé nákladové odchylky a její analýzy se pro každou tavbu shrnují do tak zvané rozborové sestavy. Rozborové sestavy jsou bezprostředně po ukončení příslušné tavby sestaveny a osádka, mistři a vedení ocelárny je využívá pro zásahy do taveb následujících s cílem minimalizovat nákladovou náročnost výroby. V současné době je uvedený systém zaveden v podmínkách kyslíkové konvertorové ocelárny VÍTKOVIC a.s a elektroocelárny ŽĎAS a.s. 1.0 VYUŽÍVÁNÍ SYSTÉMU NÁKLADOVÉHO HODNOCENÍ V PODMÍNKÁCH OCELÁRNY VÍTKOVICE a.s. 1.1 Rozborová sestava používaná v kyslíkové konvertorové ocelárně Příklad rozborové sestavy tavby pro KK ( tavba č ) je uveden v příloze. V jednotlivých řádcích této sestavy jsou uvedeny dílčí nákladové položky jež tvoří neúplné vlastní náklady (dále jen NVN) tavby. Nákladové položky byly převedeny do tak zvaných peněžních jednotek nejsou tedy uváděny jak je v sestavě uvedeno v Kč/t. Vzájemné relace mezi výši skutečných a standardních nákladů, nákladovou odchylkou a její analýzou však zůstávají zachovány. Pro větší přehlednost jsou dílčí nákladové položky seřazeny do pěti relativně samostatných oddílů: 1.0 vsázka 2.0 kovové přísady 3.0 nekovové přísady 4.0 energie 5.0 měření 6.0 konvertor celkem 7.0 technologická příčina 8.0 standard Ve sloupci Naturální spotřeba jsou uvedeny spotřeby těchto dílčích nákladů v naturálních jednotkách: - skutečné - v jednotkách na tavbu (sloupec 3) - v jednotkách na tunu vyrobené oceli (sloupec 4) - standardní - v jednotkách na tunu (sloupec 5) - odchylka skutečného čerpání od standardního v jednotkách na tunu oceli (sloupec 6) Ve sloupci Náklady jsou tyto hmotnostní, resp. objemové jednotkové spotřeby s pomocí cen jednotlivých komponent (sl.2) převedeny na náklady v Kč na tunu oceli: V oddíle 6.0 jsou pak uvedeny pro sledovanou tavbu: - skutečné náklady (sloupec 7) u námi sledované tavby byla tavba vyrobena za 5003 Kč/t - standardní náklady měla být vyrobena za Kč/t (sloupec 8) - odchylka nákladů skutečných od standardních (sloupec 9) došlo tedy k úspoře nákladů o 40 Kč/t.. Hlavním přínosem této sestavy je možnost analýzy vzniklé nákladové odchylky. Znalost zjištěných prvotních dílčích vlivů v nákladové formě (Kč/t) umožňuje následně - 2 -

3 přiřadit příslušné technické, technologické, energetické apod. faktory, které tyto vlivy způsobily. Po řadě šetření prováděných řešitelským kolektivem /2,4,5,6,10/ byly vytipovány základní vlivy na ekonomiku procesu na KK (tedy prvotní příčiny vzniku nákladové odchylky): a) předváha Výpočet tohoto vlivu má za úkol stanovit ten díl nákladové odchylky vyvolaný rozdílnou předváhou. Tento vliv se uplatňuje u všech nákladových komponent (například FeMn, FeSi, O2 pro dmýchání, měření teploty, apod.). U námi sledované tavby došlo z důvodů příznivější předváhy k nákladové úspoře ve výši 13 Kč/t (viz ř.6.0 sl.10).připomeňme si, že celková úspora u tavby (nákladová odchylka) byla 40 Kč/t. b) skladba vsázky (skladba přísad) Při odvození matematického vztahu jsme vycházeli z obecné úvahy, že nákladová odchylka u konkrétní tavby je ve své podstatě zapříčiněna dvěma základními faktory: a) odlišnou předváhou ( viz. výše ) b) odlišnou skladbou vsázky (pokud se jedná o přísady pak jejich skladbou ) Jestliže další vlivy na skladbu vsázky, o kterých budeme hovořit dále (předehřev šrotu, chemický ohřev, teplota a chemické složení surového železa, požadovaná a skutečná odpichová teplota) probíhají přesně podle svého (předepsaného) standardu, je zbytek nákladové odchylky (po odečtení vlivu předváhy) tvořen odlišnou skladbou vsázky (skladbou přísad). Cílem našeho propočtu je tedy stanovit ten díl nákladové odchylky (skutečnost standard) připadající pouze na odlišnou skladbu vsázky (od standardní skladby vsázky). Z logické úvahy vyplývá, že když se bude skutečná předváha rovnat předváze standardní ( předehřev šrotu, chemický ohřev, teplota a chemické složení surového železa, požadovaná a skutečná odpichová teplota budou rovny standardu) pak vzniklá nákladová odchylka (skutečnost standard) bude celá v důsledku odlišné skladby vsázky (skladby přísad). U sledované tavby v důsledku příznivější skladby vsázky došlo k nákladové úspoře 13 Kč/t (ř.6.0, sl.17) a v důsledku příznivější skladby přísad k úspoře 2 Kč/t (ř.6.0, sl.18). Reálný průběh tavby je však velice rozmanitý a průběhy předehřevu šrotu, chemického ohřevu, fyzikální a chemické teploty surového železa, atd. se od zadaných standardních podmínek obvykle liší. Proto nákladové dopady těchto dalších prvotních příčin (jejich příslušné podíly z nákladové odchylky) musíme pro každou tavbu individuálně stanovovat. c) předehřev šrotu Vliv předehřevu šrotu vyčíslujeme pomocí závislosti změn poměru šrotu a surového železa na teplotě předehřátého šrotu [10]. Přímý konkrétní dopad na náklady na jejich spotřebu se projevuje podobně - jako u jiných prvotních příčin - v položkách oddílu 1.0 a sloupci 11 úspora 81 Kč/t. Následná změna spotřeby vápna závislá na množství prosazeného surového železa (tzn. při úspoře surového železa dojde i ke snížení spotřeby vápna) se promítá v oddíle 3.0 úspora 5 Kč/t. V položkách oddílu 4.0 jsou pak promítnuty náklady na energetická média použitá při předehřevu šrotu (oproti předehřevu standardnímu) zvýšení nákladů o 11 Kč/t

4 Výsledný efekt konkrétního předehřevu hodnocené tavby ve srovnání se standardem v Kč/t (příslušný podíl z celkové nákladové odchylky) je uveden v oddíle 6.0. U námi sledované tavby došlo v důsledku předehřevu šrotu na vyšší teplotu než předpokládal standard k úspoře 75 Kč/t (viz ř. 6.0, sl.11). d) chemický ohřev ( průsada hráškového koksu do vsázky ) Nákladový dopad chemického ohřevu oproti standardním hodnotám určujeme tedy opět s pomocí závislosti změn poměru šrotu a surového železa na prosazeném množství koksu [10]. V řádcích oddílu 1.0, sl. 12 je uveden nákladový dopad chemického ohřevu na vsázku (nákladové překročení o 43 Kč/t viz ř. c e l k e m). Tato částka se skládá z vícenákladů na surové železo, poněvadž chemický ohřev nebyl proveden (+91 Kč/t) a teoretické úspory kovového šrotu (-48 Kč/t). V řádcích oddílu 3.0 se promítá změna prosazeného množství vápna závislá na množství uspořeného ( v našem případě však navíc vynaloženého) použitého surového železa (tzn. při úspoře surového železa, která vznikne průsadou koksu na chemický ohřev, dojde i ke snížení spotřeby vápna). U naší tavby došlo k teoretické úspoře koksového hrášku (-14 Kč/t viz ř. koksový hrášek ) předehřev nebyl proveden. Dále došlo ke zvýšení nákladů na vápno (+2 Kč/t - viz ř. CaO) vápno se muselo vynaložit na prosazené surové železo nutné k zajištění tepelné bilance tavby místo neprovedeného chemického ohřevu. V oddíle 4.0 je promítnuta změna množství energetických médií opět související se změnou množství surového železa. Dále je zde promítnut dopad na spotřebu kyslíku přímo související s prosazeným koksem (tzn. kyslík potřebný pro jeho spálení ). U naší tavby je celkový nákladový dopad u energií v důsledku chemického ohřevu negativní +3 Kč/t. V oddíle 6.0, sloupci 12 je pak uveden nákladový efekt konkrétní průsady koksu použitého na chemický ohřev ve srovnání se standardem v Kč/t. U naší tavby v důsledku neprovedení chemického ohřevu to znamenalo zvýšení nákladů o 34 Kč/t. e) teplota surového železa Vliv teploty surového železa určujeme pomocí závislosti změn poměru šrotu a surového železa na teplotě použitého surového železa [10]. Opět v oddíle: sloupci 13 jsou uvedeny nákladové dopady chemického ohřevu na vsázku (ve sloupci celkem je uvedeno nákladové překročení +1 Kč/t) se promítá změna spotřeby vápna závislá na množství použitého surového železa ( tzn. při úspoře sur. železa dané jeho vyšší teplotou dojde i ke snížení spotřeby vápna ) u naší tavby je výsledný nákladový dopad 0 Kč/t je pak promítnuta změna množství energetických médií opět související se změnou množství surového železa, (u sledované tavby 0 Kč/t) je následně uveden celkový dopad chemického ohřevu na vzniklou nákladovou odchylku (u námi posuzované tavby to činí + 1 Kč/t) f) obsah křemíku v surovém železe Podobně vyčíslujeme vliv odlišného obsahu křemíku v surovém železe. U sledované tavby byl dopad nižšího obsahu křemíku v surovém železe negativní - nákladové zvýšení 19 Kč/t (viz oddíl 6.0 sl.14). g) teplota po ukončení dmýchání U teploty po ukončení dmychání rozlišujeme teplotu: - 4 -

5 - požadovanou ( tzn. z objektivních příčin odlišně plánovanou od standardu, např. z důvodů použití studené licí pánve, nutnosti náročného zpracování na zařízení sekundární metalurgie, apod.) - skutečnou ( tedy teploty osádkou skutečně docílenou) - zde je vyčíslena nákladová odchylka daná rozdílem mezi teplotou plánovanou a skutečně dosaženou ). Vliv teploty lázně ( jak požadované tak i skutečné ) určujeme pomocí závislosti změn poměru šrotu a surového železa na teplotě lázně [10]. U sledované tavby je podobně jako u výše uvedených prvotních příčin vzniku nákladové ochylky zachováno členění nákladového dopadu odchylky požadované teploty (a ve sloupci 16 teploty skutečné) od standardu (u skutečné teploty od teploty požadované) v oddíle: - 1.0,sloupci 15 (pro teplotu skutečnou sl.16) je uveden dopad na skladbu vsázky (u sledované tavby, poněvadž se požadovaná teplota vyjímečně kryla s teplotou standardní je nákladový dopad ve všech nákladových oddílech roven 0 Kč/t). Naopak u teploty skutečné (sl.16) došlo k nákladovému zvýšení o 18 Kč/t se promítá změna množství vápna závislá na množství surového železa ( tzn. při úspoře surového železa, vyplývající z nižší teploty lázně, dochází i ke snížení jeho spotřeby).u teploty skutečné došlo k nákladovému zvýšení o 1 Kč/t je pak promítnuta změna množství médií opět související se změnou množství surového železa. Opět u teploty skutečné dochází k nákladovému zvýšení o 1 Kč/t , sloupce 15 a 16 je pak spočítán celkový efekt konkrétní teploty lázně ve srovnání se standardem v Kč/t. U teploty skutečné byl celkový negativní dopad 20 Kč/t i) dofuk, chlazení Zahrnuje náklady na energetická média, použitá při chlazení lázně nebo dofuku. Propočty se opět řídí výše uvedenými zásadami podle THN [10]. U sledované tavby znamenal celkový nákladový efekt dofuku zvýšení o 3 Kč/t (viz oddíl 4.0 a 6.0, sl.19). j) pracovní režimy Tento prvotní vliv vyjadřuje souhrn dalších faktorů (výše matematicky nezohledněných) na odlišnou spotřebu médií a počet měření ( od spotřeby médií a počtu měření podle standardu). U posuzované tavby, tento souhrnný vliv znamenal nákladovou úsporu ve výši 13 Kč/t (oddíl 6.0,sloupec 20). Takto provedeným rozborem nákladové odchylky u každé konkrétní tavby získáváme přehled o příčinách způsobujících její vznik a o podílu jednotlivých vlivů (v sestavě oddíl 6.0). 1.2 Využívání rozborové sestavy v tavícím procesu ke snižování nákladů Zrekapitulujme si nyní souhrnné výsledky tavby, tak jak je má osádka kyslíkového konvertoru k disposici bezprostředně po ukončení tavby. Jak bylo uvedeno výše u sledované tavby činily skutečné vlastní náklady Kč/t. (oddíl 6.0 sl.7). Standardní náklady byly Kč /t (sl.8). To znamená, že tavba byla o 40 Kč/t levnější (sl.9). Toto nákladové podkročení bylo způsobeno: a) snížením nákladů o 13 Kč/t (oddíl 6.0,sl.10), protože standardní předváha 1088 kg/t (oddíl 8.0, sl.10) byla o 3,1 kg/t podkročena (oddíl 7.0, sl.10) - 5 -

6 b) snížením nákladů o 75 Kč/t (oddíl 6.0, sl.11), protože standardní (předepsaná) teplota předehřevu šrotu 47 C (oddíl 8.0, sl.11) byla o 172 C překročena (oddíl 7.0, sl.11) c) zvýšením nákladů o 34 Kč/t (oddíl 6.0, sl.12), protože množství hráškového koksu na chemický ohřev lázně 5,5 kg/t (oddíl 8.0, sl.12) bylo o 5,5 kg/t podkročeno (oddíl 7.0, sl.12). Jak bylo uvedeno dříve tento ohřev nebyl proveden. d) zvýšením nákladů o 1 Kč/t (oddíl 6.0, sl.13), protože teplota surového železa 1330 C (oddíl 8.0, sl.13) byla o 2 C nižší (oddíl 7.0, sl.13). e) zvýšením nákladů o 19 Kč/t (oddíl 6.0, sl.14), protože obsah Si v surovém železe 0,80 % (oddíl 8.0, sl.14) byl o 0,08 % nižší (oddíl 7.0, sl.14) f) Požadovaná teplota po sfoukání se kryla s teplotou standardní proto nákladová odchylka nebyla ovlivněna (oddíl 6.0,sl.15) g) zvýšením nákladů o 20 Kč/t (oddíl 6.0,sl.16), protože skutečná teplota po sfoukání 1640 C (oddíl 8.0, sl.16) byla o 13 C vyšší než teplota požadovaná (oddíl 7.0, sl.16) h) snížením nákladů o 13 Kč/t (oddíl 6.0, sl.17), protože skutečná skladba vsázky (oddíl 1.0,sl.17) byla příznivější než předepisoval standard i) snížením nákladů o 2 Kč/t (oddíl 6.0,sl.18), protože skutečná skladba přísad (oddíl 2.0,3.0,sl.18) byla příznivější než předepisoval standard j) zvýšením nákladů o 2 Kč/t (oddíl 6.0, sl.19), protože byl proveden dofuk (oddíl 7.0, sl.19) k) snížením nákladů o 13 Kč/t (oddíl 6.0,sl.20), protože pracovní režimy byly vedeny ekonomičtěji Uvedené informace osádce slouží k tomu, aby se pro následující tavbu (tavby) poučila a vedla ji tak, aby její ekonomické parametry byly příznivější. 1.3 Současný stav a zkušenosti s využíváním údajů o nákladech tavby V současné době již všechny čtyři směnové osádky konvertorů (operátoři, taviči a mistři) prošly osmihodinovým školením. Přitom jim byl jednak vysvětlen obecný význam ekonomického modelu a především byli detailně seznámeni s výše popsanou RST. Při tomto školení bylo jasně vidět, jak si osádky postupně uvědomovaly s jak velkými náklady pracují, a že každé jejich sebemenší rozhodnutí může přinést významnou úsporu nebo ztrátu u vyráběné oceli. RST vyvolala u osádek velice živý zájem. Jejich reakce a připomínky byly podnětem pro provedení řady úprav a změn. Tyto následné úpravy RST následně vyvolávají situaci, kdy všechny osádky považují tento rozborový systém za svůj. Část těchto návrhů je již v rozborové sestavě zapracovaná, na dalších dílčích úpravách ještě pracujeme. Osádky konvertorů již nyní mají možnost si ihned po odlití tavby na ZPO tuto sestavu prohlédnout (PC jsou pro tento účel instalovány, jak u operátora, tak i na pracovištích obou tavičů konvertorů). Jejich úkolem je na základě takto získaných informací korigovat svá rozhodnutí při další výrobě tak, aby výsledek při následujících tavbách byl ekonomicky příznivější. Rozborem nákladové odchylky např. často zjišťujeme, že i u taveb s příznivým celkovým ekonomickým výsledkem existují další rezervy v jednotlivých dílčích vlivech. Abychom osádkám umožnili získat tuto sestavu již pár minut po provedení odpichu, kdy ještě nemáme přesný údaj o množství oceli odlité, nahrazujeme jej (prozatímně) údajem o hmotnosti lázně v pánvi (zvážené po odpichu jeřábovou váhou) korigovaným o přibližnou hmotnost konvertorové strusky. Po odlití tavby na ZPO pak dojde k přepočtu na přesnou hmotnost oceli. Snad největším problémem, na který poukazují i osádky KK je objektivnost dat charakterizujících skladbu šrotu použitého na konkrétní tavbu. Provedli jsme proto úpravy - 6 -

7 v klasifikaci některých druhů šrotu a poučili pracovníky úseku přípravy vsázky o důležitosti uvádění objektivních dat o podílu jednotlivých druhů šrotu v každém sázecím korytě Další záměry vývoje systému v podmínkách konvertorové ocelárny VÍTKOVIC a.s. Pro hodnocení práce jednotlivých osádek na konvertorech již máme připravenu denní sestavu, která obsahuje nákladovou odchylku a její rozbor pro tavby vyrobené na jednotlivých směnách a která již umožní porovnání práce jednotlivých osádek. Programování této sestavy bude ukončeno asi do poloviny dubna t.r. Završením rozborů na KK pak bude sestava hodnotící práci na jednotlivých směnách za celý měsíc, která již bude podkladem pro poskytování pohyblivých složek mzdy. Je to snad samozřejmé, ale je maximální snaha vytvořit ty nejobjektivnější podmínky pro logicky pracující ekonomický model, abychom tým pracovníků dokázali aktivizovat a stupňovali tak jejich zájem pracovat s maximální hospodárností. Souběžně s těmito pracemi se již vyvíjí obdobná sestava pro pánvovou pec ( LF ) a pro ZPO [4,5,10]. Sestava pro ZPO Sekvence již existuje ve své prozatimní verzi. Obě tyto sestavy tak budou dotvářet další významný krok pro zprůhlednění skutečně dosahovaných neúplných vlastních nákladů provozu Ocelárny I. VŽ a.s. 2.0 ZKUŠENOSTI S HODNOCENÍM NÁKLADŮ V ELEKTROOCELÁRNĚ ŽĎAS a.s Stručný popis vývoje systému v posledním roce (2000) Na základě testovacích výpočtů souboru taveb bylo přistoupeno k zahájení programátorských prací a tím zahrnutí celého systému sledování nákladů v reálném čase do existujícího informačního systému elektroocelárny. Stejně jako v případě informačního systému ocelárny je pracovním prostředím aplikace výpočtu nákladů jednotlivých taveb software Delphi 5 v operačním systému Windows 95 s vazbou na relační databázový systém Oracle 8. Výpočet nákladů je koncipován tak, že po ukončení tavby je nejdříve vypočtena časová bilance a bilance kovu této tavby /9/. Následně je možné spustit výpočet vlastních nákladů. Vizuální podobu obrazovky, s pomocí,které tavič provádí rozbor nákladů tavby je možné shlédnout na obr.2-7 -

8 Obr.2: Obrazovka taviče sloužící k rozboru nákladů jednotlivých taveb Celkový systém zahrnuje pomocné tabulky ČASOVÁ BILANCE TAVBY dále BILANCE KOVU TAVBY a hlavní tabulku ROZBOROVÁ SESTAVA TAVBY (nákladová sestava) dále RST. RST v podmínkách elektroocelárny ŽĎAS a.s. je konstruována na podobných principech jako rozborová sestava konvertorové ocelárny ve VÍTKOVICÍCH a.s. Pro denní přehled výsledků pro vedení ocelárny a štábní pracovníky byla vyvinuta tak zvaná DENNÍ SESTAVA. Tato sestava zahrnuje souhrnné výsledky v oblasti nákladů, časové bilance a bilance kovu podle jednotlivých : - taveb - osádek na příslušné EOP, LF a zařízení VD/VOD - tavících pecí a za ocelárnu celkem DENNÍ SESTAVA, která je tvořena třemi relativně samostatnými tabulkami (denní sestava nákladů, denní časová sestava a denní sestava předváhy) je v současné době ve stejném operačním prostředí programována. Dopracovali jsme se tedy do situace, kdy naprogramovaný a odladěný systém zajistil výpočet ČASOVÉ BILANCE, BILANCE KOVU a RST všech vytavených taveb prakticky několik minut po jejich ukončení tavby. Stáli jsme před otázkou zaškolení osádek, osvojení nového systému a zajištění jeho plného využívání

9 2.2 Zaškolení osádek Velmi důležitým prvkem zavedení systému sledování nákladů do praxe je vhodný způsob osvěty - školení těch zaměstnanců, kteří s tímto systémem budou pracovat. Po diskusi na vedení elektroocelárny bylo přistoupeno k následujícím krokům: V první etapě budou souběžně s problematikou seznámeni všichni mistři, technologové, první taviči a jejich zástupci z EOP č.2 a zařízení LF, VD/VOD, VIC. Ve druhé etapě pak pracovníci ostatních pecních agregátů, vsázkaři, pánvaři a ingotáři Útvar ekonoma ocelárny a úsek vývoje se spolupodílel na tvorbě systému a provedl první etapu seznamování v listopadu roku První seznámení personálu s postupem řízení nákladů v reálném čase směřovalo až k úplnému osvojení systému. To znamenalo, že personál musí vědět, co se od něho vyžaduje, jakým způsobem může jednotlivé nákladové položky ovlivňovat a v neposlední řadě i jak bude za předpokladu kladných, ale i záporných výsledků své práce ohodnocen. Přirozená snaha o získání možnosti ovlivňovat svou mzdu vedla při vstupním školení k velkému zájmu zejména u tavičů. Proto bylo následně přistoupeno k individuálnímu přístupu při vysvětlování systému možnosti snižování nákladů v průběhu běžného pracovního cyklu. 2.3 Další postup zavádění systému Zavedení systému řízení nákladů v reálném čase do plného provozního využívání, je rozděleno do dvou kroků: a) Na všech uzlech (agregátech) bude postupováno 2-3 měsíce tak, aby byl systém naprosto funkční, a aby si ho taviči dokonale osvojili. Základní otázkou osádek pecí přitom stále zůstává: Jaký efekt můžeme očekávat? Během tohoto osvojovacího období (vzpomenutých 2-3 měsíců), bude personál odměňován podle stávajících pravidel ze mzdového fondu ocelárny. Každý ze zainteresovaných pracovníků provozu bude mít možnost analyzovat své chybné zásahy v průběhu tavby okamžitě po ukončení tavby (ve finále po jejím odlití). Po tomto tříměsíčním období bude tedy vědět, jak by se jeho mzda pohybovala, při plném náběhu systému hmotné zainteresovanosti na dosahovaných nákladech taveb. Stále je nutné mít na zřeteli, nejen možnost nárůstu odměny, ale i poklesu jeho mzdy. Právě proto je dán čas obsluze agregátů, ale i ostatnímu zainteresovanému personálu, aby mohl eliminovat své chyby. Jsme si vědomi závažnosti změny pravidel hry v odměňování osazenstva proto jsme připraveni uvedené osvojovací období prodloužit. b) Teprve až znalosti a osvojení systému u převážné většiny personálu ocelárny budou na patřičné výši přistoupíme k realizaci následujících kroků: - stanovení souhrnu přínosů t.j. snížení nákladů za měsíc na celé elektroocelárně - stanovení možného nárůstu mezd ve vazbě na přínosy za měsíc v procentech - stanovení možného poklesu mezd ve vazbě na ztráty za měsíc v procentech - stanovení závazného hodnotícího období - měsíc, kvartál, pololetí, rok Pro závažnost změny pravidel v odměňování předpokládáme jejich předběžné projednání s vedením DME, případně i s vedením akciové společnosti. Přes všechny obtížné kroky, které nás čekají předpokládáme interní zavedení systému do běžné praxe ve 2-3 kvartále letošního roku. Na základě těchto zkušeností předpokládáme dopracování příslušných vazeb (zejména na odpovídající mzdové fondy) a dořešení nezbytných legislativních kroků u akciové společnosti. Očekáváme, že uvedený - 9 -

10 systém hmotné zainteresovanosti pracovníků ocelárny na nákladech vyráběné oceli bude uveden v celém komplexu do života v elektroocelárně ŽĎAS od Práce byla řešena za finančního přispění Grantové agentury ČR v rámci grantu č.106/01/0365 a č.106/01/1385. Literatura /1/ KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTÍNEK L., FILA P., BAIL V.,ČAMEK : Znalost nákladů vyráběné oceli nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby, in sborník Teorie a praxe výroby a zpracování oceli s.71-77,dne , ISBN , Rožnov pod Radhoštěm [2] BAIL V., KAFKA V., BŮŽEK Z., SLOVÁČEK J. a kol.: Ekonomický model optimalizace řízení nákladů tavby při výrobním cyklu v NS 220 Ocelárna I. (Studie 1. etapa), Ostrava, duben /3/ KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTINEK L., FILA P., KOPECKÝ L., SKOŘEPA Z., HORÁK J.: Průběžná zpráva I. etapy řešení úkolu Systém řízení nákladů v reálném čase,leden 1999, Žďár nad Sázavou [4] BAIL V.,KAFKA V., BŮŽEK Z., SLOVÁČEK J., ČAMEK L., a kol.: Ekonomický model optimalizace řízení nákladů tavby při výrobním cyklu v NS 220 Ocelárna I. (Studie 2. etapa), Ostrava, leden [5] BAIL V., KAFKA V., BŮŽEK Z., RAŠKA P., ČAMEK L., UHER T a kol.: Ekonomický model optimalizace řízení nákladů tavby při výrobním cyklu v NS 220 Ocelárna I. (Studie 3. etapa), Ostrava, duben [6] BAIL V., KAFKA V., BŮŽEK Z., RAŠKA P., ČAMEK L., UHER T a kol.: Ekonomický model optimalizace řízení nákladů tavby při výrobním cyklu v NS 220 Ocelárna I. (Studie 4. etapa), Ostrava, červenec /7/ Bail V.,Čamek L.,Peter M.,Uher T.,Tomis P.,Raška P.,Kafka V.,Bůžek Z.:Zkušenosti s využíváním znalostí nákladů jednotlivých taveb v operativním řízení chodu ocelárny I. Vítkovice a.s.ostrava, in sborník Teorie a praxe výroby a zpracování oceli,s , duben 2001,Rožnov p. Radhoštěm, ISBN /8/ KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTINEK L., FILA P., BAIL V., ČAMEK L.,: Snižování nákladů jednotlivých taveb základní předpoklad dosahování vysoké ekonomické efektivnosti při výrobě oceli, Hutnické listy 4 7,2000,s , /9/ KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTÍNEK L.,FILA P.,KOPECKÝ L.,: Sledování nákladovosti výroby v elektroocelárně ŽĎAS a.s.,in sborník Zkušenosti se zaváděním sekundární metalurgie v elektroocelárně DME ŽĎAS, a.s. str.17 26, dne , Žďár nad Sázavou [10] BAIL V., PETER M., KAFKAV., RAŠKA P., KLABANOVÁ V., ČAMEK L., UHER T., TOMIS P., DAŇKO I., PINDUR D., SLOVÁČEK J., BEŇA M., ROTTER A.,BŮŽEK Z., HON V., MACOSZEK M.: Závěrečná zpráva k úkolu TR č. 20/22033/125/99/06 Ekonomický model optimalizace řízení nákladů tavby při výrobním cyklu v NS 220 Ocelárna I., Ostrava, prosinec 2000 /11/ KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTINEK L., FILA P., BAIL V., ČAMEK L.: Znalost nákladů vyráběné oceli nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby, X.mezinárodní vědecká konference IRON AND STEELMAKING, in sborník, v Szczyrku, Orle Gniazdo, Polská republika