Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Transkript

1 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k přednášce Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Mgr. Terezie Hradilková Sylabus přednášky I. Vymezení pojmů: Intervence, včasná intervence, Děti se speciálními vzdělávacími potřebami Děti s postižením v raném věku Péče o děti s postižením a jejich ochrana Vzdělávání dětí s postižením Zdravotní péče o děti s postižením Rodina dětí s postižením Podpora rodiny Sociální služby Raná péče Sociální začleňování integrace inkluze 1

2 II. Vývojová období a teorie potřeb Specifika vývojových období dětí v raném a předškolním věku Obecně: způsob učení (vpečeťování, reaktivita, napodobování), interakce s rodiči, období neurofyziologického zrání Období novorozenecké, kojenecké, batolecí, předškolní Teorie potřeb podle Z. Matějíčka a podle Pessa III. Vývoj v intervenčních přístupů a současná situace v ČR Medicínský model Pedagogický model Sociální model Systém podpory vzdělávání a výchovy dětí se speciálními potřebami v ČR: - raná péče (sociální služba) - jesle (zdravotnická zařízení) - aktivizační služby pro rodiny (sociální služba) - sociální poradenství (sociální služba) - osobní asistence (sociální služba) - vzdělávání předškolní, školní (školní, vzdělávací programy) - pedagogická asistence (školní, pedagogická podpora) - ústavní výchova (kojenecké ústavy zdravotnictví, ústavy sociální péče sociální resort, dětské domovy a diagnostické ústavy školský resort) IV. Podpora rodiny a spolupráce s rodiči Úrovně podpory rodiny Celospolečenská úroveň společenské povědomí (kulturně-historický kontext, zvyky, tradice, zkušenost, stereotypy, veřejné služby (obchody matky s kočárky, restaurace, herní koutky ) Územní a legislativní úroveň evropská, státní, regionální, komunitní Pomoc a služby svépomoc, sociální služby, komunitní služby, vzdělávání 2

3 Role aktérů podpory rodiny Stát sociální a prorodinná politika, zákony, systém sociálních služeb, podmínky financování Kraj mapování cílových skupin preventivních služeb potřeb občanů, zabezpečení základní sítě, financování preventivních služeb Poskytovatel poskytování služeb, advokacie uživatelů, udržování a zvyšování kvality Rodiče/uživatelé členové týmu, obhájci potřeb dětí Profesní organizace síťování, garance kvality, vzdělávání Přirozené zdroje a sítě = rodina, přátelé, sousedé, kolegové, komunita pomoc, svépomoc, výpomoc Situace rodiny dítěte s postižením narození dítěte a sdělení diagnózy, změny rolí v rodině, zátěže a výzvy pro jednotlivé členy rodiny a širší rodiny, významné fáze a významná období rodiny Rodina se ocitla v situaci, na kterou se cítí nepřipravená, nekompetentní Dostává mnoho negativních informací o dítěti Cítí pochyby o sobě Chybí informace pro rozhodování Prožívá emoce, které jim brání prožívat radost z rodičovství Metody podpory rodiny - naslouchání - individuální plánování s rodiči - podpora intuitivního rodičovství - poradenství - informování a vzdělávání rodičů - podpora vztahů se širší rodinou, sousedy, komunitou - podpora komunikace s odborníky lékaři, terapeuty, sociálními pracovníky, pedagogy včetně doprovodu do institucí (úřad, ordinace lékaře, fyzioterapie, mateřská škola ) - komunitní princip podpory podpora v přirozeném prostředí doma a v komunitě-terénní a ambulantní služby, podpora života v komunitě, využívání běžných zdrojů a služeb Podpora rodiny v rané péči Úkolem podpory rodiny je podpořit vlastní síly a zdroje rodiny, podpořit sebevědomí rodičů a pomoci rodině rozšířit okruh možností, znalostí a dovedností, aby se dovedla vypořádat jednat s krizovými a jedinečnými situacemi, vyplývajícími z ohrožení jejího 3

4 člena, jednak s každodenními starostmi a fungováním rodiny a dále pomoci jí umožnit prožívat radost a uspokojení, tedy naplňovat přirozené funkce rodiny. Je nástrojem prevence institucionalizace péče o děti (umisťování dětí v ústavech, případně odebírání dětí z rodin) - přední místo ČR v % dětí vyrůstajících mimo rodinu Nejlepším způsobem, jak pomoci dětem, je posílení celé rodiny. Sebevědomí a pocit kompetence rodičů ovlivňuje představu dítěte o sobě samém. (Na tyto obecné potřeby se u rodin s dětmi s postižením často zapomíná a v popředí zájmu odborníků stojí pouze potřeby speciální, plynoucí z postižení dítěte.) Zásady komunikace s rodiči dětí s postižením Partnerský (neexpertní přístup) Zájem o jejich zkušenosti a zážitky s dítětem Důvěra dítě se může doma a s rodiči projevovat jinak ve škole Pochopení a ocenění Respekt a úcta Srozumitelnost Střídání naslouchání a informování Diskrétnost Udržení profesionálních hranic Rozlišovat kdy a jak mluvit s rodiči před dítětem a kdy samostatně Ovládat zásady komunikace s rozhněvaným rodičem Nedávat nevyžádané rady Otvírání nových témat V. Podpora vývoje dítěte s postižením Stimulace Kompenzace Terapie Učení VI. Příprava na vzdělávání dětí s postižením a jejich příchod do vzdělávacích programů Rodiče jsou členy týmu, spolupráce odborníků, spolupráce s komunitou, preference běžných a dostupných zdrojů. Je třeba plánovat a pečlivě vyjednávat. Rodiče by měli mít možnost volby. Významná období pro každou rodinu, u rodin dětí s postižením fáze uvědomování si limitů a omezení a tím potenciálně zátěžová situace. Příprava na vstup do MŠ Příprava na vstup do základní školy 4

5 VII. Kvalifikační, odborné a osobnostní předpoklady pracovníků v oblasti rané a předškolní podpory Kvalifikační pedagog, sociální pracovník Odborné sociální začlenění, ochrana práv dítěte, vývoj dítěte od narození do 7mi let, diagnostické metody, specifika vývoje dětí s postižením, metody stimulace a poradenství, podpora rodiny a komunikace s rodiči/zákonnými zástupci, získávání zpětné vazby supervize a ochrana před stereotypy a vyhořením Osobnostní pozitivní přístup (staví na přednostech a zájmech a nadání dítěte), stanovení cílů spolupráce s rodiči naplňuje cíle rodičů, respekt k výchovným postupům rodičů, diskrétnost, respekt k odlišnostem, týmový přístup, další vzdělávání, schopnost sebereflexe a udržení hranic Náměty a úkoly pro samostudium Vhodné k prostudování: Úmluva o právech dítěte Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. včetně návazných předpisů Zákon o rodině č. 91/1998 Sb. Matějček, Z.: Počátky našeho duševního života Langmajer, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie, Praha, Grada, 1998, 2006 Doporučuji: Chvátalová, H.: Jak se žije dětem s postižením, Praha, Portál, 2005, 2011 Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese, Praha, Portál 1997 Zuckoff, M.: Naia se smí narodit, Praha, Portál Vládní strategie pro sociální začleňování září 2011 Národní strategie ochrany práv dětí leden 2012 Doplňující otázky 1. Jak podle vás ovlivňují programy včasné intervence inkluzivní vzdělávání dětí s postižením? 2. Co ještě byste chtěli vědět o programech včasné intervence, aby vám to pomohlo s dítětem se speciálními potřebami pracovat ve třídě? 3. Jaké vidíte přednosti inkluzivního vzdělávání? - pro sebe - pro děti s postižením - pro jejich spolužáky, sourozence, rodiče 4. Jaká vidíte úskalí inkluzivního vzdělávání dětí s postižením? - pro sebe - pro děti s postižením - pro jejich spolužáky, sourozence, rodiče 5. Jakým způsobem je možné uplatnit zásady komunikace s rodiči? (viz výše) 5