Použitelnost metody přizemnění postižené fáze (shuntingu) při zemních spojeních v kompenzovaných sítích vysokého napětí
|
|
- Kateřina Beranová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Použitelnost metody řizemnění ostižené fáze (shuntingu) ři zemních sojeních v komenzovaných sítích vysokého naětí Ivan Cimbolinec, Tomáš Sýkora, Jan Švec, Zdeněk Müller ČVUT v Praze, FEL Tento řísěvek v úvodu stručně orovnává známé rinciy rovozování komenzovaných sítí vn, v dalším se ak odrobně zabývá využitím metody řizemnění ostižené fáze - shuntingu, kdy na základě teoretického rozboru a následného raktického měření v komenzované síti vysokého naětí definuje oblast bezečné alikace této metody. 1.ÚVODEM Ohlédneme-li se do nedávné historie a zaměříme-li se na roblematiku, která souvisí s rovozováním izolovaných a komenzovaných sítí vysokého naětí, ak vidíme významný technický okrok zejména v oblasti eliminace zemních oruchových roudů a ředevším lokalizace míst s jednoólovou izolační oruchou. Kromě čistě kabelových sítí vn ve velkých městech se v současné době rovozují řevážně sítě smíšené s neustále rostoucím odílem kabelových vedení. Kaacitní roudy rozsáhlých smíšených systémů ak dosahují nebezečně vysokých hodnot, které ohrožují jejich bezečný rovoz. Postuem času byly nalezeny a ostuně zdokonalovány metody, rinciy a systémy, které dokázaly více či méně eliminovat ředevším kaacitní roudy v místě zemní oruchy. Je otěšující, že některé starší a osvědčené metody ro komenzaci kaacitních roudů jsou stále využívány. Přiomeňme ty nejoužívanější z nich, jejich odlišnosti, výhody a nevýhody. Bauchův zhášecí transformátor, který byl oužíván ředevším v období řed rokem Nicméně jej lze satřit v rovozuschoném stavu ve starších transformovnách ještě v dnešní době. Bauchův zhášecí transformátor je zaojen na hlavní sběrnice rozvodny vn a není tedy otřeba aby vinutí vn naájecího transformátoru mělo vyvedenu nulu. Proto se tento zůsob komenzace kaacitních roudů oužíval zejména u transformoven s řevodovými transformátory 35/10 kv, kde na straně nižšího naětí 10 kv nebyl vyveden uzel hvězdy. Silové řevodové transformátory a samozřejmě i Bauchův zhášecí transformátor byly standardně umisťovány na krytá stanoviště do budovy transformovny. Je oučné, že již v tomto období byla stanoviště transformátorů a vyínačů s olejovou nální vybavena záchytnou vanou roti říadnému úniku transformátorového oleje, s odtokem do sběrné jímky. Petersenova zhášecí cívka a u nás s oblibou oužívané tlumivky řady ZTA, ZTB, ZTC z rodukce dřívějšího EGV České Budějovice a současné nástunické firmy EGE, které racují na shodném rinciu. Plynulá změna indukčnosti se u těchto tyů tlumivek dociluje změnou vzduchové mezery děleného jádra. Tlumivka je zaojena do uzlu hvězdy vn naájecího 1
2 transformátoru. Tlumivky této řady mají omocná měřící a výkonová vinutí, která umožňují jednak měřit naětí Uo mezi uzlem hvězdy vinutí vn a zemním otenciálem transformovny ři řiojené tlumivce a dále umožňují krátkodobá řiojení stavebnicových odorníků ro zvyšování činné složky oruchového roudu a tím i následné selektivní ůsobení zemních relé na ostižených vývodech vn. Ladění tlumivek a řiínání odorníku k omocnému výkonovému vinutí tlumivky je řízeno omocí automatik. Tlumivky lze umístit na venkovní i vnitřní stanoviště. Současně nabízená výkonová i naěťová řada tlumivek lně okrývá ožadavky distributorů na komenzaci kaacitních roudů ve smíšených sítích vn ro dvouhodinový i neřetržitý rovoz. Limitujícím faktorem je zde ouze velikost zbytkového oruchového roudu v místě zemního sojení. Při ladění tlumivky do rezonance se sleduje nalezení lokálního maxima růběhu 1. harm. U o. Swedish neutral je systém, který je rovněž zaojen do uzlu hvězdy vn naájecího transformátoru ale na rozdíl od ředchozích rinciů dokáže eliminovat i činnou složku oruchového zemního roudu. Významnou ředností tohoto systému je však rychlost odezvy na změnu kaacity systému vn ři změnách konfigurace naájené oblasti. Zatímco v říadě tlumivky ZTC se jedná o desítky sekund, oříadě jednotek minut, dokáže systém Swedish neutral omocí jednotlivě sínaných sekcí vinutí tlumivky a řídavných kondenzátorů, ředkomenzovat a omocí výkonového olovodičového invertoru ak dokomenzovat soustavu vn za několik málo sekund. Hlavním nedostatkem systému, kromě seriózně nerokázaného zětného vlivu na naájecí síť, je atrně jeho vysoká ořizovací cena. Shunt Shunting, je oměrně jednoduchá metoda, kdy se snažíme vytvořit v naájecí transformovně bočník k místu zemního sojení ( shunt ), řičemž orávněně ředokládáme, že většina oruchového roudu bude rocházet tímto bočníkem a místo zemního sojení tak bude roudově odlehčeno. Při srovnání s ředchozími metodami je evidentní, že metodou shuntingu nekomenzujeme kaacitní roud systému vn. Při říadných alikacích této metody v transformovnách s jedním systémem říojnic vn ostačuje ro montáž zařízení jedno rezervní ole ro instalaci tří jednoólových sínacích jednotek a vhodný rostor ro umístění řídicí automatiky. Ve větších transformovnách s více naájecími transformátory a více systémy říojnic vn ak musíme vše odle otřeby zmnožit. Významným kritériem ři řiojení shuntu do ostižené fáze omocí automatiky, je schonost automatiky bezečně nalézt ostiženou fázi a to i v říadech, kdy se nejedná o kovové zemní sojení, ale jen o deformaci fázových naětí ři oruše s velkým řechodovým odorem. Zařízení musí být vždy dimenzováno na dvouólový zemní zkrat. Protože metoda shuntingu není ři rovozování komenzovaných sítí vn na území České reubliky využívána ve větším rozsahu a nejsou tedy k disozici odrobnější údaje, oříadě nejsou k disozici relevantní zkušenosti s touto metodou, je další část tohoto řísěvku zaměřena na oužitelnost této metody ři raktických alikacích, s cílem definovat oblast, kdy je oužití této metody, z ohledu rovozování systému vn, bezečné. 2
3 2. ODLEHČENÍ MÍSTA ZEMNÍHO SPOJENÍ POMOCÍ SHUNTU, PŘIPOJENÉHO NA POSTIŽENOU FÁZI V NAPÁJECÍ TRANSFORMOVNĚ 110 kv/vn Při vzniku jednoólové izolační oruchy v komenzované soustavě vysokého naětí, teče místem oruchy ouze zbytkový roud, jehož velikost je dána ředevším stuněm vyladění zhášecí tlumivky řed oruchou a v menší míře svodovým roudem izolace vedení. V raktických alikacích se ředokládá, že maximální velikost oruchového roudu místem zemního sojení neřevyšuje hodnotu 0,1 I c ( 10 % kaacitního roudu sítě vn ). Ve smíšených sítích vysokého naětí dosahují kaacitní roudy nezřídka hodnot i řes 300 A a z toho důvodu musíme často rovozovat systém rozdělený do dvou či více oblastí, naájených dvěma či více transformátory, a to i v říadě, že by nám výkonově ostačoval jediný stroj. Velikost oruchového roudu, byť by byla ouze 10 % I c, nám zůsobuje roblémy ředevším u stožárových distribučních trafostanic, kde jsou solečná uzemnění vn a nn. Při zemním sojení, ke kterému dojde na této trafostanici, rotéká oruchový roud solečným uzemněním trafostanice a zůsobuje zvýšené krokové a dotykové naětí. Dotykové naětí se řenáší i na nulovací vodič PEN, který je sojen s otenciálem distribuční trafostanice. Obdobný roblém ociťujeme i ři oruchách na úsekových odojovačích v linkách venkovních vedení vn. Pokud se nám tedy odaří řesměrovat větší či menší část oruchového roudu I do nově řiojeného shuntu v naájecí transformovně, ak bychom měli mít vyhráno Poměry o vzniku zemního sojení bez řiojeného shuntu Po vzniku zemního sojení je v místě oruchy komenzován lný kaacitní roud sítě I c induktivním roudem tlumivky I l. Při otimálním vyladění je oruchový roud I minimální a je dán vztahem 2 2 ( I I ) I I = + (1) l c w kde I w je nekomenzovaná složka činného svodového roudu vedení. Je třeba mít na aměti, že kaacita vedení je rozrostřený arametr celého systému vn a velikost kaacitního roudu I c není roto ovlivněna konkrétním místem izolační oruchy. Velikost kaacitního roudu I ca jedné fáze je omezena kaacitou fáze roti zemi, res. její reaktancí X ca a fázovým naětím U f, které tok roudu vyvolává. Celkový kaacitní roud ři jednofázové izolační oruše je dán vztahem Ic= 3I ca (2) kaacitní reaktanci systému lze ak vyjádřit vztahem (3) X c = 3U s 3I c 3
4 Znalost velikosti X c nám omůže řesněji odvodit vliv řechodového odoru oruchy na celkovou velikost oruchového roudu Poměry o vzniku zemního sojení s následně řiojeným shuntem Po řiojení aralelního shuntu může dojít k symetrickému či asymetrickému řerozdělení kaacitního roudu sítě I c mezi místo oruchy a shunt, vždy ale musí dojít k asymetrickému rozdělení komenzačního roudu tlumivky I l. Je to zůsobeno tím, že kaacitní roud systému vn je rozrostřeným arametrem a vyvěrá z každého metru délky vedení, zatímco roud tlumivky vyvěrá z bodového zdroje, kterým je konkrétní naájecí transformovna 110 kv/vn, res. komenzační tlumivka a solečná zemnící soustava této transformovny. Přiojení shuntu v naájecí transformovně 110/22 KV Transformátor 110/22 KV 110 KV 22 KV Ua Ub I ca I cb Uc Us Us ca tlumivka I 2 2 ( I I ) Iw = l c + I ca cb cc Icc= 0 I L2 I C2 I C1 I cb I L1 I C1 + I C2 = Ic = I ca+i cb Obrázek 1: Toky roudů ři zemním sojení s řiojeným shuntem Rozdělení kaacitního roudu soustavy I c mezi místo zemního sojení a řidaný shunt je dáno vztahem I c1 I ztr sh = c (4) 2 2 ( R + R + R + R ) + X ztr sh R + R zdts v Kde: I c1 je kaacitní roud místem zemního sojení R ztr je odor zemnící soustavy transformovny 110 kv/vn je odor obvodu shuntu R sh 4
5 R zdts R X v I ca je odor solečného uzemnění distribuční trafostanice je řechodový odor oruchy je reaktance vedení vn od místa ZS k transformovně 110 kv/vn jsou zvýšené kaacitní roudy fází ři zemním sojení Pokud dojde k zemnímu sojení dále od transformovny, je třeba ři kontrole rozdělení toků kaacitních roudů, místem zemního sojení a shuntem, očítat i s reaktancí vedení X v mezi místem zemního sojení a naájecí transformovnou 110 kv/vn. Analogicky lze odvodit velikost roudu I c2 tekoucím shuntem, nicméně musí latit I c2 = I c I c1 (5) Pokud tedy nastane stav kdy bude latit, že ztr sh 2 2 ( R + R ) X R + R = + (6) zdts v ak bude rozdělení celkového kaacitního roudu systému I c symetrické a bude latit, že I c1 = I c2 (7) Rozdělení komenzačního roudu tlumivky I l mezi místo zemního sojení a řidaný shunt je dáno vztahem I l1 sh = Il (8) 2 2 ( R + R + R + R ) + X ztr sh R a stejně analogicky jako ve vztahu (5) latí, že zdts v I l2 = I l I l1 (9) V ředchozích úvahách jsme ředokládali, že řed začátkem zemního sojení byla síť vn vykomenzována a dále jsme ro zjednodušení zanedbávali činnou složku svodového roudu sítě I w. Rozdělení tohoto svodového roudu mezi místo zemního sojení a shunt je stejné, jako je rozdělení kaacitního roudu sítě I c odle vztahu (4) a (5). 3. PORUCHOVÝ PROUD I V MÍSTĚ PORUCHY Pokud latilo, že síť vn byla řed začátkem zemního sojení a řed řiojením shuntu vykomenzována a tedy latí, že I l = I c, místem oruchy tekl ouze zanedbatelný svodový roud I w. Po řiojení shuntu se odle očekávání odvede 5
6 z místa oruchy většina induktivní, činné i kaacitní složky oruchového roudu I. Při orovnání vztahů (4) a (5) je ale evidentní, že vždy dochází k nerovnoměrnému odlehčení místa oruchy a k většímu řerozdělení induktivního roudu do obvodu shuntu a tím k následnému vzrůstu oruchového roudu I v intencích se vztahem (1). Il I c < l I 1 c1 I a za určitých odmínek bude I < I 1 (10) kde: I je oruchový roud místem oruchy bez řiojeného shuntu I 1 je oruchový roud místem oruchy s řiojeným shuntem Metody vedoucí ke snížení hodnoty oruchového roudu Je zřejmé, že k asymetrickému řerozdělení kaacitních a induktivních roudů dochází v důsledku nestejných řechodových odorů zemnících soustav naájecí transformovny a distribučních trafostanic. Dominantním kritériem je ale oměr odoru v obvodu shuntu a řechodového odoru uzemnění transformovny 110 kv/vn, odle kterého se větví roud tlumivky I l na roud I l1, tekoucím do místa oruchy a roud I l2, tekoucím do obvodu shuntu Korekce roudů I l1, I l2 a současně roudů I c1, I c2 řídavným rezistorem Je teoreticky roveditelná vložením rezistoru do obvodu shuntu. Volba velikosti rezistoru, a to i v říadě, že se jedná o izolační oruchu tyu kovové zemní sojení, je určitým komromisem, rotože řešení je dáno vztahem (4) a současně vztahem (8). Navíc neznáme ani místo zemního sojení a tedy ani hodnoty řechodových zemních odorů distribučních trafostanic, které se mohou výrazně odlišovat. Pokud však budeme ro zjednodušení ředokládat, že řechodové odory uzemnění s řiojenými nulovacími vodiči PEN se u běžných distribučních stanic ohybují na hodnotách blízkých 2 Ω a řechodové odory zemnících soustav rozvoden na hodnotách blízkých 0,4 Ω, lze na základě těchto ředokladů odvodit i ožadovanou velikost rezistoru vloženého do obvodu shuntu. Přechodové odory v obvodu shuntu budeme ředokládat ve výši 0,1 Ω. Pro symetrické rozdělení kaacitních roudů mezi shunt a místo zemního sojení bude ři zanedbání X v latit R + R + R = R a tedy R = 2 0,4 0,1 = 1, 5 Ω sh sh ztr zdts sh Kde: R sh je řídavný odor v obvodu shuntu Pro symetrické rozdělení induktivních roudů by muselo analogicky latit R + R = R + R a tedy R = 0, ,1 = 2, 3 Ω sh sh ztr zdts sh Příklad: Dojde-li ke kovovému zemnímu sojení v těsné blízkosti naájecí transformovny ( X v = 0, R = 0 ) a bude-li celkový kaacitní roud I c v systému vn 300 A, získáme o dosazení do ředchozích vztahů (4) až (10) a oužitím obvyklých hodnot z ředchozího odstavce s komromisní volbou R sh = 2 Ω tyto výsledky. 6
7 I c1 = 166,7 A, I l1 = 140 A, I l1 I c1 = -26,7 A ( nedokomenzováno ) Pak bude celkový oruchový roud s oužitím vztahu ( 1) a za ředokladu, že I w = 0,1 I c 2 2 ( I I ) I I = + = 31,48 A ( za I w dosazeno 0,1 I c1 ) l c w Volba R sh je kritická a to zejména s ohledem na hodnotu X v, která souvisí se vzdáleností oruchy od transformovny. Pokusme se orovnat ředchozí výočet se stavem kdy k oruše dojde za jinak stejných odmínek cca 10 km od transformovny. X v = 10 km. 0,35 Ω/km = 3,5 Ω I c1 = 131,57 A, I l1 = 110,53 A. I l1 I c1 = -21,04 A ( nedekomenzováno ) 2 2 ( I I ) I I = + = 24,82 A l c w Abychom získali řehled o tom jak se bude chovat systém ři zemním sojení a ři změně velikosti R sh a R ztr, vložili jsme ožadované hodnoty solu s uvedenými matematickými vzorci do tabulek EXCEL. Především nás zajímala skutečná velikost oruchového roudu I v místě zemního sojení, res. jeho závislost na ostuných změnách R sh a R ztr Ve výočtech je uvažováno stejně jako v ředchozím odstavci, že k oruše došlo na stožárové DTS ve vzdálenosti 10 km od naájecí transformovny a do vzorců je roto zaracována odélná reaktance vrchního vedení X v.= 0,35 Ω/km. Poruchový roud v místě oruchy o řiojení zkratového bočníku ( shuntu ) Rztr Rsh Ic Itl Ic1 Ic2 Itl1 Itl2 I Ud 0 300,00 300,00 21,49 278,51 7,16 292,84 14,49 28, ,00 300,00 81,07 218,93 68,60 231,40 14,88 29, ,00 300,00 124,45 175,55 113,63 186,37 16,49 32, ,00 300,00 155,87 144,13 146,42 153,58 18,23 36, ,00 300,00 178,99 121,01 170,67 129,33 19,74 39, ,00 300,00 196,40 103,60 188,99 111,01 20,99 41,98 0, ,00 300,00 241,63 58,37 236,94 63,06 24,61 49, ,00 300,00 260,05 39,95 256,65 43,35 26,23 52, ,00 300,00 269,79 30,21 267,13 32,87 27,11 54, ,00 300,00 279,79 20,21 277,94 22,06 28,04 56, ,00 300,00 284,84 15,16 283,43 16,57 28,52 57, ,00 300,00 287,88 12,12 286,74 13,26 28,81 57, ,00 300,00 293,96 6,04 293,38 6,62 29,40 58,80 Tabulka 1: Poruchový roud I ři odoru uzemnění transformovny R ztr = 0,2 Ω 7
8 Poruchový roud v místě oruchy o řiojení zkratového bočníku ( shuntu ) Rztr Rsh Ic Itl Ic1 Ic2 Itl1 Itl2 I Ud 0 300,00 300,00 34,87 265,13 6,97 293,03 28,12 56, ,00 300,00 90,91 209,09 66,67 233,33 25,89 51, ,00 300,00 131,56 168,44 110,51 189,49 24,82 49, ,00 300,00 161,06 138,94 142,66 157,34 24,46 48, ,00 300,00 182,87 117,13 166,61 133,39 24,47 48, ,00 300,00 199,36 100,64 184,86 115,14 24,65 49,30 0, ,00 300,00 242,67 57,33 233,42 66,58 25,97 51, ,00 300,00 260,55 39,45 253,83 46,17 26,91 53, ,00 300,00 270,09 29,91 264,82 35,18 27,52 55, ,00 300,00 279,92 20,08 276,25 23,75 28,23 56, ,00 300,00 284,92 15,08 282,10 17,90 28,63 57, ,00 300,00 287,93 12,07 285,65 14,35 28,88 57, ,00 300,00 293,98 6,02 292,80 7,20 29,42 58,84 Tabulka 2: Poruchový roud I ři odoru uzemnění transformovny R ztr = 0,4 Ω Poruchový roud v místě oruchy o řiojení zkratového bočníku ( shuntu ) Rztr Rsh Ic Itl Ic1 Ic2 Itl1 Itl2 I Ud 0 300,00 300,00 47,51 252,49 6,79 293,21 41,00 81, ,00 300,00 100,13 199,87 64,79 235,21 36,73 73, ,00 300,00 138,22 161,78 107,51 192,49 33,68 67, ,00 300,00 165,95 134,05 139,04 160,96 31,62 63, ,00 300,00 186,53 113,47 162,72 137,28 30,25 60, ,00 300,00 202,17 97,83 180,89 119,11 29,35 58,71 0, ,00 300,00 243,67 56,33 230,01 69,99 27,94 55, ,00 300,00 261,05 38,95 251,07 48,93 27,95 55, ,00 300,00 270,37 29,63 262,54 37,46 28,15 56, ,00 300,00 280,05 19,95 274,58 25,42 28,54 57, ,00 300,00 284,99 15,01 280,79 19,21 28,81 57, ,00 300,00 287,98 12,02 284,57 15,43 29,00 58, ,00 300,00 293,99 6,01 292,24 7,76 29,45 58,90 Tabulka 3: Poruchový roud I ři odoru uzemnění transformovny R ztr = 0,6 Ω 8
9 Poruchový roud v místě oruchy o řiojení zkratového bočníku ( shuntu ) Rztr Rsh Ic Itl Ic1 Ic2 Itl1 Itl2 I Ud 0 300,00 300,00 70,58 229,42 6,42 293,58 64,55 129, ,00 300,00 116,87 183,13 61,22 238,78 56,86 113, ,00 300,00 150,35 149,65 101,85 198,15 50,78 101, ,00 300,00 174,90 125,10 132,24 167,76 46,10 92, ,00 300,00 193,28 106,72 155,39 144,61 42,54 85, ,00 300,00 207,39 92,61 173,39 126,61 39,83 79, ,00 300,00 245,58 54,42 223,46 76,54 33,05 66, ,00 300,00 262,00 38,00 245,72 54,28 30,84 61, ,00 300,00 270,93 29,07 258,09 41,91 29,98 59, ,00 300,00 280,31 19,69 271,30 28,70 29,44 58, ,00 300,00 285,14 14,86 278,20 21,80 29,35 58, ,00 300,00 288,08 11,92 282,44 17,56 29,35 58, ,00 300,00 294,01 5,99 291,10 8,90 29,54 59,09 Tabulka 4: Poruchový roud I ři odoru uzemnění transformovny R ztr = 1 Ω Porovnáním ředchozích tabulek 1 až 4, které jsou ostuně sestaveny ro celkové řechodové zemní odory naájecí transformovny v řadě 0,2 0,4 0,6 1 Ω, bylo zjištěno, že dominantní vliv na růst oruchového roudu I sk v místě zemního sojení má rávě řechodový odor zemnící soustavy naájecí transformovny. Pokud chceme tedy alikovat bez dalších dodatečných oatření metodu shuntingu, musíme mít na aměti, že ři kovových zemních sojeních a oruchách s nízkým řechodovým odorem dojde vždy k růstu oruchového roudu v místě oruchy. Vzájemné ovlivňování oruchového roudu I za ředokladu, že celkový řechodový odor zemnící soustavy transformovny R ztr = 1 Ω, rostoucím řídavným odorem R sh v obvodu shuntu, ukazuje následující graf Rsh Ic1 Itl1 150 I Ud Graf 1: Závislost I U d, I c1, I tl1 v místě oruchy na změnu R sh odle tabulky 4 9
10 Korekce roudů I l1, I l2 a současně roudů I c1, I c2 řekomenzováním Tato možnost sadá bez dalších oatření, s ohledem na ředchozí matematické vztahy, síše do teoretické roviny. Pokud bychom chtěli do místa oruchy dodat chybějící komenzační roud I l, znamenalo by to mít k disozici další komenzační roud o velikosti dané vztahem (11) I l = I l1 ( R + R + R + R ) ztr sh R zdts sh 2 + X 2 v Nebude-li řidán do obvodu shuntu řídavný rezistor a budeme dále ředokládat tak jako v odstavci , že řechodový odor uzemnění transformovny 110 kv bude R ztr = 0,4 Ω, ak budeme otřebovat odle vztahu (11) další komenzační roud o velikosti I l = 1200 A Po řidání rezistoru do obvodu shuntu se však situace výrazně mění. Přidáním rezistoru o velikosti R sh = 2 Ω a výočtem odle ředchozího vztahu dostaneme tento výsledek I l = 57,14 A Výsledek ukazuje, že kombinací řídavného rezistoru do obvodu shuntu a následným řekomenzováním systému lze roblém usokojivě řešit. Místem zemního sojení by ak tekl oruchový roud o velikosti I = 13 A, což by bylo méně než 0,05 I c. 4. VLIV PŘECHODOVÉHO ODPORU PORUCHY V říadech kdy nedojde k ideálnímu kovovému zemnímu sojení a v místě oruchy je tedy řídavný řechodový odor oruchy R 0, dochází ři jeho růstu k oklesu oruchového roudu I. Z tabulky a grafu je vidět, že téměř celý oruchový roud je tvořen nevykomenzovaným roudem kaacitním. 10
11 Poruchový roud v místě oruchy o řiojení zkratového shuntu s R 0, Rsh=0 Rztr R Ic=Il Xc Ic1 Ic2 Itl1 Itl2 I Ud 0 300,00 133,00 70,58 229,42 6,42 126,58 64,55 129, ,00 133,00 53,35 246,65 4,85 128,15 48,79 97, ,00 133,00 37,40 262,60 3,40 129,60 34,20 68, ,00 133,00 24,34 275,66 2,21 130,79 22,26 44, ,00 133,00 14,12 285,88 1,28 131,72 12,92 25, ,00 133,00 9,91 290,09 0,90 132,10 9,07 18, ,00 133,00 7,63 292,37 0,69 132,31 6,98 13, ,00 133,00 5,22 294,78 0,47 132,53 4,78 9, ,00 133,00 3,20 296,80 0,29 132,71 2,93 5, ,00 133,00 2,15 297,85 0,20 132,80 1,97 3, ,00 133,00 1,62 298,38 0,15 132,85 1,49 2, ,00 133,00 1,30 298,70 0,12 132,88 1,19 2, ,00 133,00 1,09 298,91 0,10 132,90 1,00 1,99 Tabulka 5: Poruchový roud I ři řechodovém odoru oruchy R R R Ic1 Itl1 I Ud 0 Graf 2: Závislost I U d, I c1, I tl1 v místě oruchy na změnu R odle tabulky 5 5. MĚŘENÍ V KOMPENZOVANÉ SÍTI 22 kv Na základě ředchozího teoretického rozboru bylo rovedeno raktické měření v systému 22 kv. Po dohodě s distributorem (ČEZ Distribuce a.s.) byla jednoólová izolační orucha v komenzované síti vysokého naětí 22 kv situována na stožárovou trafostanici 1 x 400 kva Roudnice - vodárna, kde byla jedna fáze řiojena na neživou část (říhradovou konstrukci) této TS. Cílem měření bylo rokázat negativní vliv řizemnění ostižené fáze v transformovně 110/22 kv Roudnice na růst oruchového roudu v místě oruchy. 11
12 Tato negativní vlastnost metody řizemnění ostižené fáze byla nazvána odle autora tohoto článku CI aradoxem. Negativní vlastnost metody se rojeví vždy ři oruchách s nízkým řechodovým odorem oruchy, jak je zřejmé odle růběhů oruchového roudu na obrázku 2. Ohroženy jsou zejména stožárové trafostanice a úsekové odojovače venkovních vedení. Naoak ři zvětšení řechodového odoru oruchy, jak je zřejmé z obrázku 3, k negativním jevům nedochází a metoda snižuje velikost oruchového roudu v místě oruchy. 12:51:40 zanuto do ZS 13:06:30 zanutý shunt (kovové zemní sojení) 13:09:42 vynutí ZS se shuntem Obrázek 2: Přizemnění ostižené fáze ři kovovém zemním sojení 12
13 13:17:57 zanuté ZS s odorem oruchy 40 W 13:18:50 zanutý shunt 13:19:30 vynutí ZS Obrázek 3: Přizemnění ostižené fáze ři odoru oruchy 40 Ω 6. ZÁVĚREM Teoretickým rozborem i vlastním měřením v komenzované síti 22 kv ři zemním sojení bylo rokázáno, že uvedená metoda shuntingu není účinná tam, kde dochází ke kovovým zemním sojením ři současném nízkém řechodovém odoru uzemnění ostižené části zařízení v síti 22 kv. Ohroženy jsou zejména stožárové distribuční trafostanice, úsekové odojovače ve vedeních 22 kv a další části s nízkým řechodovým odorem uzemnění. Je evidentní, že se zvyšujícím se řechodovým odorem zemnících soustav naájecích transformoven 110 kv/vn dochází k významnému růstu oruchového roudu v místě oruchy. V těchto říadech dochází ři řiojení shuntu ke zhoršení stavu ve srovnání s komenzovanou sítí bez řídavného shuntu. Naoak říznivý vliv shuntu lze ozorovat ři nekovových zemních sojeních ři řetržených vodičích vn a jejich dotyku se zemí, kdy ůda v okolí oruchy vykazuje velkou rezistivitu. S rostoucím odorem oruchy významně klesá velikost 13
14 oruchového roudu. Z tabulek 1-4 lze odvodit, že ři odoru oruchy nad cca 50 Ω oteče místem oruchy ouze zanedbatelný roud. 7. LITERATURA [1] Poznámka k metodě řizemňování zemních sojení v sítích vysokého naětí. Ladislav Posíchal, Jaromír Dvořák, Miloš Kaláb, Elektroenergetika č. 2/2007 [2] Ošetření místa zemního sojení a lokalizace oruchy v síti 22 kv systémem řizemňování fáze. Petr Starý, Ivan Černý, Energie s.r.o., CIRED 2008 [3] ČSN
6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy
6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého
VíceProvozování distribučních soustav
Provozování distribučních soustav Sítě vysokého napětí s kompenzací kapacitních proudů Ivan Cimbolinec Úvodem: Distribuční sítě vysokého napětí 10, 22 a 35 KV se na území České republiky provozují v souladu
VíceProvozování distribučních soustav
Provozování distribučních soustav Sítě vysokého napětí s odporníkem v uzlu vn napájecího transformátoru Ivan Cimbolinec Úvodem: Distribuční sítě vysokého napětí 10, 22 a 35 KV se na území České republiky
Více8 Simulace a měření poruchových stavů části elektrizační soustavy
8 Část elektrizační soustavy - 1-8 Simulace a měření oruchových stavů části elektrizační soustavy 8.1 Parametry rvků elektrizační soustavy Synchronní generátor SG 12,5 kva (Měření arametrů synchronního
VíceObvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru
Obvodové rovnice v časové oblasti a v oerátorovém (i frekvenčním) tvaru EO Přednáška 5 Pavel Máša - 5. řednáška ÚVODEM V ředchozím semestru jsme se seznámili s obvodovými rovnicemi v SUS a HUS Jak se liší,
VíceV následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.
8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S
VícePROVOZ, NAVRHOVÁNÍ A ZKOUŠENÍ OCHRAN A AUTOMATIK
Podniková norma energetiky ro rozvod elektrické energie Znění ro tisk únor 2004 REAS ČR ČEPS VSE, ZSE PROVOZ, NAVRHOVÁNÍ A ZKOUŠENÍ OCHRAN A AUTOMATIK PNE 38 4065 Odsouhlasení normy Konečný návrh odnikové
Více7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU
7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceNÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL
NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz
VíceZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 10. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
VíceELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH
VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrotechniky ELEKTRCKÝ SLNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ, NÁZVOSLOVÍ 2. STUPNĚ DODÁVKY ELEKTRCKÉ ENERGE
VíceSystémové struktury - základní formy spojování systémů
Systémové struktury - základní formy sojování systémů Základní informace Při řešení ať již analytických nebo syntetických úloh se zravidla setkáváme s komlikovanými systémovými strukturami. Tato lekce
VíceStupeň Datum ZKRATOVÉ POMĚRY Číslo přílohy 10
Projektant Šlapák Kreslil Šlapák ČVUT FEL Technická 1902/2, 166 27 Praha 6 - Dejvice MVE ŠTĚTÍ ELEKTROTECHNICKÁ ČÁST Stupeň Datum 5. 2016 ZKRATOVÉ POMĚRY Číslo přílohy 10 Obsah Seznam symbolů a zkratek...
VíceMinia D14 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVC, SVM SVC, SVM. Výměnné moduly
SVC, SVM SVODIČE PŘEPĚTÍ SVC, SVM K ochraně elektrických sítí a zařízení řed řeětím vzniklým neřímým úderem blesku. K ochraně řed řeětím vzniklým atmosferickými oruchami a od sínacích ochodů v sítích.
VíceDIAGNOSTICKÁ MĚŘENÍ V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR
Ing. PER BERNA VŠB - U Ostrava, FEI, katedra elektrických strojů a řístrojů, ul. 17. listoadu 15, 78 33 Ostrava Poruba, tel. 69/699 4468, E-Mail: etr.bernat@vsb.cz DIAGNOSICKÁ MĚŘENÍ V SOUSAVĚ MĚNIČ -
VíceOchrana při poruše (ochrana před dotykem neživých částí) rozvodných elektrických zařízení do 1 000 V AC
Česká energetická společnost (ČENES), Novotného lávka 5, 110 00 Praha 1, Tel.: 221 082 398, fax: 221 082 313, e-mail: cenes@csvts.cz, webová stránka: http://www.csvts.cz/cenes Ochrana při poruše (ochrana
VíceVYUŽITÍ TRANSIMPEDANČNÍCH ZESILOVAČŮ V AKTIVNÍCH FILTRECH
VYŽITÍ TRANSIMPEDANČNÍCH ZESILOVAČŮ V ATIVNÍCH FILTRECH sing Transimedance Amlifiers in Active Filters Vladimír Axman * Abstrakt Článek ojednává o možnostech využití transimedančních zesilovačů s vyvedenou
VíceMetodika identifikace zemních proudů v soustavách vn a způsoby jejích omezení
Metodika identifikace zemních proudů v soustavách vn a způsoby jejích omezení ng. Mečislav Hudeczek Ph.D. HDEZEK SEVE s. r. o. Albrechtice. ÚVOD Základem pro bezpečné provozování elektrické sítě je výpočet
VíceBH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace
VícePředpjatý beton Přednáška 6
Předjatý beton Přednáška 6 Obsah Změny ředětí Okamžitým ružným řetvořením betonu Relaxací ředínací výztuže Přetvořením oěrného zařízení Rozdílem telot ředínací výztuže a oěrného zařízení Otlačením betonu
VíceOchrany v distribučním systému
Ochrany v distribučním systému Ochrany elektroenergetických zařízení Monitorují provozní stav chráněného zařízení. Provádí zásah, pokud chráněný objekt přejde z normálního stavu do stavu poruchového. Poruchové
VíceMĚŘENÍ VÝKONU V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR. Petr BERNAT VŠB - TU Ostrava, katedra elektrických strojů a přístrojů
MĚŘENÍ VÝKONU V SOUSAVĚ MĚNIČ - MOOR Petr BERNA VŠB - U Ostrava, katedra elektrických strojů a řístrojů Nástu regulovaných ohonů s asynchronními motory naájenými z měničů frekvence řináší kromě nesorných
VíceRevize a kontroly všeobecně, prohlídka, zkoušení, měření
Odborný seminář Ochrana distribučních sítí Revize a kontroly všeobecně, prohlídka, zkoušení, měření Ing. Jaroslav Rynda Kongresový sál č.217 budovy ČSVTS Novotného lávka 5 Praha 1 26. listopad 2010 Distribuční
VíceMěření transformátoru naprázdno a nakrátko
Měření u naprázdno a nakrátko Měření naprázdno Teoretický rozbor Stav naprázdno je stavem u, při kterém je I =. řesto primárním vinutím protéká proud I tzv. magnetizační, jenž je nutný pro vybuzení magnetického
VícePorovnání dostupnosti různých konfigurací redundance pro napájení stojanů
Porovnán dostunosti různých konfigurac redundance ro naájen stojanů White Paer č. 48 Resumé K zvýšen dostunosti výočetnch systémů jsou ro zařzen IT oužvány řenače a duáln rozvody naájen. Statistické metody
Vícezadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.
Teorie řízení 004 str. / 30 PŘÍKLAD zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, naájen do kotvy, indukčnost zanedbáme. E ce ω a) Odvoďte řenosovou funkci F(): F( ) ω( )/ u( ) b)
VíceSměrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy
Směrová kalibrace ětiotvorové kuželové sondy Matějka Milan Ing., Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, milan.matejka@fs.cvut.cz Abstrakt: The
VíceAnalýza chování hybridních nosníků ze skla a oceli Ing. Tomáš FREMR doc. Ing. Martina ELIÁŠOVÁ, CSc. ČVUT v Praze Fakulta stavební
stavební obzor 9 10/2014 115 Analýza chování hybridních nosníků ze skla a oceli Ing. Tomáš FRER doc. Ing. artina ELIÁŠOVÁ, CSc. ČVUT v Praze Fakulta stavební Článek oisuje exerimentální analýzu hybridních
VíceVýpočet svislé únosnosti osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro
Více2.6. Vedení pro střídavý proud
2.6. Vedení pro střídavý proud Při výpočtu krátkých vedení počítáme většinou buď jen s činným odporem vedení (nn) nebo u vn s činným a induktivním odporem. 2.6.1. Krátká jednofázová vedení nn U krátkých
Více7 Chránění kabelových vedení (1)
7 Chánění kabelových vedení - 1-7 Chánění kabelových vedení (1) Hlavní zásady o volbu chánění: a) jádo jištěného kabelu ři nadoudech zůsobených řetížením nemá řekočit telotu odle tabulky 43-NA 1ČSN 33
Víceze dne 2016, Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití
I I I. N á v r h N A Ř Í Z E N Í V L Á D Y ze dne 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách říustného znečištění ovrchových vod a odadních vod, náležitech ovolení k
VíceNumerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou
Konference ANSYS 2009 Numerické výočty roudění v kanále stálého růřezu ři ucání kanálu válcovou sondou L. Tajč, B. Rudas, a M. Hoznedl ŠKODA POWER a.s., Tylova 1/57, Plzeň, 301 28 michal.hoznedl@skoda.cz
VíceMinia SVODIČE BLESKOVÝCH PROUDŮ SJB SJB
SJB SVODIČE BLESKOVÝCH PROUDŮ SJB K ochraně elektrických sítí a zařízení řed řeětím vzniklým římým nebo neřímým úderem blesku do jímacího zařízení budov, vedení nn aod. K ochraně elektrických sítí a zařízení
VíceZpůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího
VícePropojení regulátorů RDG a Synco 700 do systému
Regulátory řady Synco Proojení regulátorů RDG a Synco 700 do systému Autor: René Kaemfer - ichal Bassy Verze: 0., 04-0-00 Dokument číslo: 53_VVS_RDG_HQ_CZ Coyright Siemens, s.r.o. 00 . Příklad: Regulace
VíceVýpočet svislé únosnosti osamělé piloty
Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 06/2018 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro
VíceTECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. UPS, UPSD série 200 2.2
TECNICKÝ KATALOG GRUNDFOS UPS, UPSD série. Oběhová bezucávková čeradla (mokroběžná) ro toná zařízení Obsah UPS, UPSD série Obecné informace strana Výkonový rozsah Výrobní rogram Tyový klíč Použití 5 Otoné
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceVÝZKUMNÝ MODEL ČÁSTI DISTRIBUČNÍ SÍTĚ VYSOKÉHO NAPĚTÍ. Příručka s popisem
VÝZKUMNÝ MODEL ČÁSTI DISTRIBUČNÍ SÍTĚ VYSOKÉHO NAPĚTÍ Příručka s popisem BRNO 2011 O B S A H 1 Vlastnosti modelu VN Sítě... 3 1.1 Vlastnosti jednotlivých úseků sítě...3 1.2 Vlastnosti regulovatelného 3
VíceOPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV
OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV Jindřiška Svobodová Úvod Otimalizace je ostu, jímž se snažíme dosět k co nejlešímu řešení uvažovaného konkrétního roblému. Mnohé raktické otimalizace vycházejí z tak jednoduché
Více1 Měření paralelní kompenzace v zapojení do trojúhelníku a do hvězdy pro symetrické a nesymetrické zátěže
1 Měření paralelní kompenzace v zapoení do troúhelníku a do hvězdy pro symetrické a nesymetrické zátěže íle úlohy: Trofázová paralelní kompenzace e v praxi honě využívaná. Úloha studenty seznámí s vlivem
Více2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp :
2. Cvčení Požadavky na větrání rostor - Výočet množství větracího vzduchu - Zůsob ohřevu a chlazení větracího vzduchu A. Výočet množství vzduchu výočet množství čerstvého větracího vzduchu ro obsluhovaný
VícePODNIKOVÉ NORMY ENERGETIKY PNE PRO ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE
PODNIKOVÉ NORMY ENERGETIKY PNE PRO ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE (Seznam platných norem s daty účinnosti) Normy PNE jsou tvořeny a schvalovány energetickými společnostmi, ČEPS, případně dalšími organizacemi
VíceISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec
SŠT Mělník Číslo rojektu Označení materiálu ázev školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ..07/.5.00/34.006 VY_3_OVACE_H..05 ntegrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 566, 76 0 Mělník
Víceo. elektronickou KOpli aoaatku č. 18, který obsahuje speciální ujednání pro období roku 2016.
Vážený anena základě žádosti Vaší městské části ze dne 15.04.2016 o oskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném řístuu k informacím, ve znění ozdějších ředisů (dále jen "lnfz"), Vám sdělujeme,
VíceObr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.
říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním
VíceFázorové diagramy pro ideální rezistor, skutečná cívka, ideální cívka, skutečný kondenzátor, ideální kondenzátor.
FREKVENČNĚ ZÁVISLÉ OBVODY Základní pojmy: IMPEDANCE Z (Ω)- charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických
VíceZkratové proudy II. Listopad 2010. Ing. René Vápeník
Zkratové proudy II. Listopad 010 Ing. René Vápeník Postup výpočtu zkratového proudu třífázového zkratu Nejprve vypočítáme velikost počátečního rázového zkratového proudu dle vztahu: I '' k k 1. cu. kde
VícePARALELNÍ PROCESY A PROGRAMOVÁNÍ
PARALELNÍ PROCESY A PROGRAMOVÁNÍ 6 Analýza složitosti algoritmů - cena, ráce a efektivita Ing. Michal Bližňák, Ph.D. Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního fondu
VíceUrčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
rčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS 3. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad 3.: V obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru, reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované
VíceTECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Série 100. Oběhová a cirkulační čerpadla 50 Hz 2.1
TECNICKÝ KATALOG GRUNDFOS Série. Oběhová a cirkulační čeradla z Obsah Obecné informace strana Výkonový rozsah Výrobní rogram Tyové klíče 7 Použití 8 Otoné systémy 8 Systémy cirkulace telé (užitkové) vody
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ELEKTROENERGETIKA Ing. ALENA SCHANDLOVÁ
VíceZáklady elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů
Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon
VíceMinia D18 SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD SVD
SVD SVODIČE PŘEPĚTÍ SVD K ochraně elektrických sítí a zařízení řed řeětím vzniklým neřímým úderem blesku. K ochraně řed řeětím vzniklým atmosférickými oruchami a od sínacích ochodů v sítích. K ochraně
VícePŘIZEMŇOVÁNÍ POSTIŽENÉ FÁZE PŘI
ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, PREdistribuce Odsouhlasení normy Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie PŘIZEMŇOVÁNÍ POSTIŽENÉ FÁZE PŘI JEDNOPÓLOVÝCH PORUCHÁCH Návrh podnikové normy
VíceElektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání
VŠB - Techická uiverzita Ostrava Fakulta elektrotechiky a iformatiky Katedra elektrických strojů a řístrojů Předmět: Elektrické řístroje Protokol č.5 Přechodé děje ři vyíáí Skuia: Datum: Vyracoval: - -
VícePOCHOZÍ TRAFOSTANICE. www.betonbau.cz
POCHOZÍ TRAFOSTANICE PROSTOROVÁ BUŇKA JAKO STAVEBNÍ PRVEK Přehled výrobního programu prostorových buněk standardních velikostí v závodě Betonbau Praha Řada UF 25 Konstrukční řada UF 25 obsahuje 7 prostorových
VíceENERGETIKA SERVIS s.r.o.
ENERGETIKA SERVIS s.r.o. Křižíkova 1690 370 01 České Budějovice Oprava stavebního objektu z typového podkladu koncernu ČEZ Praha č. 1530/87 UNIVERZÁLNÍ VENKOVNÍ STOŽÁROVÁ TRANSFORMOVNA TSB 22 KV, DO 400
VíceÚvěr a úvěrové výpočty 1
Modely analýzy a syntézy lánů MAF/KIV) Přednáška 8 Úvěr a úvěrové výočty 1 1 Rovnice úvěru V minulých řednáškách byla ro stav dluhu oužívána rovnice 1), kde ředokládáme, že N > : d = a b + = k > N. d./
VíceMěření výkonu jednofázového proudu
Měření výkonu jednofázového proudu Návod k laboratornímu cvičení Úkol: a) eznámit se s měřením činného výkonu zátěže elektrodynamickým wattmetrem se dvěma možnými způsoby zapojení napěťové cívky wattmetru.
VíceZkušebnictví, a.s. KEMA Laboratories Prague Podnikatelská 547, Praha 9 Běchovice
Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Oddělení HPL 2. Oddělení HVL Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků
VíceVýkon střídavého proudu, účiník
ng. Jaromír Tyrbach Výkon střídavého proudu, účiník odle toho, kterého prvku obvodu se výkon týká, rozlišujeme u střídavých obvodů výkon činný, jalový a zdánlivý. Ve střídavých obvodech se neustále mění
VíceTeplovzdušné motory motory budoucnosti
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání
VíceExperimentální ověření modelu dvojčinného pneumomotoru
Exerientální ověření odelu dvojčinného neuootoru vořák, Lukáš Ing., Katedra hydroechaniky a hydraulických zařízení, Fakulta strojní, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 7. listoadu 5, Ostrava
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOÉ UČENÍ TECHNICÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAULTA ELETROTECHNIY A OMUNIAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV VÝONOVÉ ELETROTECHNIY A ELETRONIY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT
VíceNÁVRH TRANSFORMÁTORU. Postup školního výpočtu distribučního transformátoru
NÁVRH TRANSFORMÁTORU Postup školního výpočtu distribučního transformátoru Pro návrh transformátoru se zadává: - zdánlivý výkon S [kva ] - vstupní a výstupní sdružené napětí ve tvaru /U [V] - kmitočet f
VíceZpůsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost
Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány
VíceTřetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Stavba a rovoz strojů Třetí Dušan Hložanka 6.. 03 Název zracovaného celku: Řetězové řevody Řetězové řevody A. Pois řevodů Převody jsou mechanismy s tuhými členy, které
Více1.5.2 Mechanická práce II
.5. Mechanická ráce II Předoklady: 50 Př. : Jakou minimální ráci vykonáš ři řemístění bedny o hmotnosti 50 k o odlaze o vzdálenost 5 m. Příklad sočítej dvakrát, jednou zanedbej třecí sílu mezi bednou a
VícePředpjatý beton Přednáška 12
Předjatý beton Přednáška 12 Obsah Mezní stavy oužitelnosti - omezení řetvoření Deformace ředjatých konstrukcí Předoklady, analýza, Stanovení řetvoření. Všeobecně - u ředjatých konstrukcí nejen růhyb od
VíceINSTITUT PRO TESTOVÁNÍ A CERTIFIKACI, a.s.
INSTITUT RO TESTOVÁNÍ A CERTIFIKACI, a.s. 1.5. Zkušební klimatické podmínky okolní teplota (+15 až +25) C barometrický tlak (86 až 106) ka relativní vlhkost (25 až 75) % 1.6. Specifikace použitých předpisů
VíceLaplaceova transformace
Lalaceova transformace EO2 Přednáška 3 Pavel Máša ÚVODEM Víme, že Fourierova transformace díky řísným odmínkám existence neexistuje ro řadu běžných signálů dokonce i funkce sin musela být zatlumena Jak
Více3.2 Metody s latentními proměnnými a klasifikační metody
3. Metody s latentními roměnnými a klasifikační metody Otázka č. Vyočtěte algoritmem IPALS. latentní roměnnou z matice A[řádek,slouec]: A[,]=, A[,]=, A[3,]=3, A[,]=, A[,]=, A[3,]=0, A[,3]=6, A[,3]=4, A[3,3]=.
VícePoruchové stavy vedení
Poruchové stavy vedení krat, omezení zkratového proudu a ochrana před zkratem krat Nejrozšířenějšími poruchami v ES jsou zkraty. krat vznikne spojením fází navzájem nebo se zemí v soustavě s uzemněným
VíceSMART PTD transformátor proudu s děleným jádrem
SMART PTD transformátor proudu s děleným jádrem MEgA Měřící Energetické Aparáty, a.s. 664 31 Česká 390 Česká republika Smart PTD transformátor proudu s děleným jádrem Smart PTD transformátor proudu s
VíceTECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Hydro MPC. Automatické tlakové stanice se 2 až 6 čerpadly 50 Hz
ydrompc0.book Page 1 Monday, August 1, 0 11:02 AM TECNICKÝ KATAOG GRUNDFOS ydro MPC Automatické tlakové stanice se 2 až čeradly 0 z Obsah Údaje o výrobku Úvod Výkonový rozsah Výrobní rogram Tyové označení
VíceOddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE
ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VícePRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ. SOUSTAVY KAUČUK, a.s. Zásady pro připojení zařízení k lokální distribuční soustavě
PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY KAUČUK, a.s. (společná část) Příloha 6 Zásady pro připojení zařízení k lokální distribuční soustavě V Praze, leden 2003 PŘÍLOHA 6 PPLDS: Zásady pro připojení
VíceTECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Hydro Multi-E. Automatické tlakové stanice se dvěma nebo třemi čerpadly CRE
TECNICKÝ KATALOG GRUNDFOS Automatické tlakové stanice se dvěma nebo třemi čeradly CRE 19 Obsah Údaje o výrobku Výkonový rozsah 3 4 Provozní odmínky 4 Nátoková výška 4 Výrobní rogram 5 Tyové označování
VíceLABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA
LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA Transformátor Měření zatěžovací a převodní charakteristiky. Zadání. Změřte zatěžovací charakteristiku transformátoru a graficky znázorněte závislost
VíceObrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1
Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci
Víceiisel Příručka (nejen) pro zkoušky elektrotechniků pracujících na elektrických zařízeních nad 1 000 V www.iisel.com Václav Macháček KNIŽNICE SVAZEK 88
KNIŽNICE Václav Macháček SVAZEK 88 Příručka (nejen) pro zkoušky elektrotechniků pracujících na elektrických zařízeních nad 1 000 V www.iisel.com Internetov InformaËnÌ SystÈm pro Elektrotechniky iisel Transformační
VíceAnodové obvody elektronkových zesilovačů pro VKV a UKV
Anodové obvody eletronových zesilovačů ro VKV a UKV Ing.Tomáš Kavalír, OK1GTH avalir.t@seznam.cz, htt://o1gth.nagano.cz Cílem tohoto rátého ovídání je sumarizovat záladní oznaty z dané oblasti a říadného
VíceOsnova kurzu. Rozvod elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3
Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických
VíceCVIČENÍ Z ELEKTRONIKY
Střední růmyslová škola elektrotechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKRONIKY Harmonická analýza Příjmení : Česák Číslo úlohy : Jméno : Petr Datum zadání :.1.97 Školní rok : 1997/98 Datum odevzdání : 11.1.97
VíceGONIOMETRICKÉ ROVNICE -
1 GONIOMETRICKÉ ROVNICE - Pois zůsobu oužití: teorie k samostudiu (i- learning) ro 3. ročník střední školy technického zaměření, teorie ke konzultacím dálkového studia Vyracovala: Ivana Klozová Datum vyracování:
VícePřístrojový transformátor proudu PTD s děleným jádrem
Přístrojový transformátor proudu PTD s děleným jádrem Měřící Energetické Aparáty Měřící Energetické Aparáty Přístrojový transformátor proudu PTD s děleným jádrem 1/ Účel a použití Přístrojový transformátor
VíceLC oscilátory s transformátorovou vazbou
1 LC oscilátory s transformátorovou vazbou Ing. Ladislav Kopecký, květen 2017 Základní zapojení oscilátoru pro rezonanční řízení motorů obsahuje dva spínače, které spínají střídavě v závislosti na okamžité
VíceStabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)
Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1
VíceReproduktor elektroakustický měnič převádějící elektrický signál na akustický signál, převážně zvukový
Měření reroduktorů Reroduktor elektroakustický měnič řevádějící elektrický signál na akustický signál, řevážně zvukový i w u Reroduktor reroduktor jako dvoubran y( t) h( t)* x( t) Y ( ω ) H ( ω ). X X
VíceObecné informace. Oběhová čerpadla. Typový identifikační klíč. Výkonové křivky GRUNDFOS ALPHA+ GRUNDFOS ALPHA+ Oběhová čerpadla.
Čeradla ředstavují komletní konstrukční řadu oběhových čeradel s integrovaným systémem řízení odle diferenčního tlaku, který umožňuje řizůsobení výkonu čeradla aktuálním rovozním ožadavkům dané soustavy.
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VíceTECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. UPS série
TECNICKÝ KATALO RUNDFOS Oběhová bezucávková čeradla (mokroběžná). Obsah strana Obecné údaje 6 Elektrická říojka Údaje ro objednávku 4 Příslušenství 5 Srovnávací tabulky čeradel Obecné údaje Provozní rozsah
VíceLaplaceova transformace.
Lalaceova transformace - studijní text ro cvičení v ředmětu Matematika -. Studijní materiál byl řiraven racovníky katedry E. Novákovou, M. Hyánkovou a L. Průchou za odory grantu IG ČVUT č. 300043 a v rámci
VíceSMART transformátor proudu PTD s děleným jádrem
SMART transformátor proudu PTD s děleným jádrem Měřící Energetické Aparáty, a.s. 664 31 Česká 390 Česká republika Měřící Energetické Aparáty SMART transformátor proudu PTD s děleným jádrem 1/ Účel a použití
VíceVliv přenosu jalového výkonu na ztráty v distribučních sítích. František Žák AMPÉR 21. březen 2018
Vliv přenosu jalového výkonu na ztráty v distribučních sítích František Žák AMPÉR 21. březen 2018 Eliminace přetoku jalového výkonu Eliminace jalového výkonu induktivního charakteru Indukční stroje Některé
VíceV následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. Zadáno: U Z = 30 V R 6 = 30 Ω R 3 = 40 Ω R 3
. STEJNOSMĚNÉ OBVODY Příklad.: V následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. Z 5 5 4 4 6 Schéma. Z = 0 V = 0 Ω = 40 Ω = 40 Ω 4 = 60 Ω 5 = 90 Ω
Více