Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 5 - Efektivní správa a instituce

Transkript

1 Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 5 - Efektivní správa a instituce Tematický cíl: Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a účinné veřejné správy Program: OP Zaměstnanost Prioritní osa: Efektivní veřejná správa Investiční priorita: Investice do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy Specifický cíl - Optimalizovat procesy a postupy ve veřejné správě zejména prostřednictvím posílení strategického řízení organizací, zvýšení kvality jejich fungování a snížení administrativní zátěže Specifický cíl (změna), které chceme Situační analýza Příčiny problému Výběr příčiny pro řešení a můžeme dosáhnout. Opatření a aktivity Problémové oblasti a vymezení konkrétního problému a jeho územní dimenze, který má být řešen Ve všech mezinárodních srovnáních je institucionální prostředí hodnoceno jako jedna z nejslabších stránek České republiky. Neefektivní instituce, nadměrná regulatorní zátěž a korupce jsou v současné době jevy, kvůli kterým ČR ztrácí na vyspělé státy EU i OECD. Výkonnost veřejné správy je v porovnání s privátním sektorem výrazně nižší, přičemž již od roku 2006 dochází ke kontinuálnímu zhoršování její výkonnosti1. I přes pokrok, jehož bylo s podporou strukturálních fondů dosaženo v řadě oblastí, které jsou z hlediska efektivního výkonu veřejné správy chápány jako stěžejní (např. oblast strategického řízení či snižování regulační zátěže), nedosáhla veřejná správa ČR v programovém období některých vytýčených cílů, potřebných k jejímu reformování. Především se nepodařilo přijmout a implementovat služební zákon, což lze považovat za jeden z hlavních nedostatků zejména státní správy, čímž nebyl umožněn její další rozvoj, stabilizace a profesionalizace. V oblasti procesního modelování agend byl nastaven identifikace velmi konkrétních příčin, které vedou ke vzniku identifikovaných problémů. 1. Neexistence jasného přehledu rozsahu vykonávaných agend v rámci činnosti úřadů. 2. Nedostatečné zajištění koordinace aktivit úřadů v činnostech veřejné správy 3. Nedostatečné využití nástrojů strategického a projektového řízení ve veřejné správě 4. Komplikovaná a nepřehledná správní struktura, nadužívání institutu veřejnoprávních smluv, neefektivní a netransparentní financování přeneseného výkonu státní správy. 5. Nedostatečné využití nástrojů Výběr hlavní příčiny problémů, které chceme a můžeme řešit intervencemi SSR fondů, tzn. příčina musí být prostřednictvím fondů odstranitelná a vzhledem k alokaci dostatečně ambiciózní. v rámci tohoto SC budou řešeny příčiny 1-9, předpokládá se provázanost s aktivitami IROP (viz další opatření). Příčiny 10 a 11 budou řešeny v rámci specifického cíle Navržený výsledek intervence, která povede k odstranění či eliminaci vybraných příčin problému včetně zahrnutí územní dimenze Optimalizovat procesy a postupy ve veřejné správě zejména prostřednictvím posílení strategického řízení organizací, zvýšení kvality jejich fungování a snížení administrativní zátěže Konkrétní vhodná aktivita nebo soubor aktivit, jejichž realizace bude přímo směřovat k dosažení cíle. Dokončení podpory plošného procesního modelování agend jak pro přímý, tak pro přenesený výkon státní správy a následná realizace doporučených změn Zkvalitnění strategického a projektového řízení, využívání analytických, metodických, evaluačních a dalších obdobných studií a kapacit ve veřejné správě a justici Podpora snižování administrativní a regulační zátěže, posílení a zlepšení ex ante a ex post hodnocení dopadů regulace (RIA, RIA ex post), včetně zhodnocení korupčních rizik (CIA) Zlepšení komunikace a zvyšování důvěry uvnitř veřejné správy samotné i navenek směrem k občanům, zjednodušení přístupu veřejnosti, včetně osob se specifickými potřebami, ke službám a 1 Zdroj: strana 1 (celkem 5)

2 fungující základ v podobě vypracování Metodiky procesního modelování agend, proškolení osob a prioritizace agend. Fakticky však dosud nebyla u jednotlivých agend realizována optimalizační opatření a agendy nebyly standardizovány, což je jedním z hlavních cílů procesního modelování. V oblasti PMA lze tedy hovořit o dílčím pokroku. Prostor k dalšímu rozvoji lze identifikovat také v oblasti zavádění metod řízení kvality, které se podařilo úspěšně implementovat řadě územních samosprávných celků, nikoliv však státní správě, která stála v programovém období mimo toto snažení. V oblasti korupce i nadále zůstala otevřená řada otázek, které se v programovém období nepodařilo plně dořešit, jako je např. novela zákona o střetu zájmů, zákon o státním zastupitelství, legislativní řešení vyšší ochrany oznamovatelů korupce apod., které budou na základě Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2015 až 2017 přeneseny do období Rezervy lze spatřovat také v oblasti zvýšení efektivity justice, která přistoupila k realizaci širšího spektra reformních aktivit pouze z části. I přes učiněná opatření tak nadále přetrvává nadměrná administrativní zátěž některých soudů, chybějící procesní standardizace v rámci e-justice či nízká míra využívání alternativních forem řešení sporů. V legislativní rovině jsou nedostatečně vyhodnocovány poznatky z praxe i judikatury. Jedním z nedostatků v oblasti justice je i nízká míra využívání alternativních trestů a procesů podmíněného propuštění. Přetrvává také jistá nekoncepčnost především ve směřování státní správy. Důsledkem je krátkodobost přijímaných systémových řešení a opatření, které nejsou založeny na střednědobých a dlouhodobých strategiích a podléhají tak častým změnám. Možnost dalšího rozvoje lze proto mimo jiné pozorovat v dalším rozšíření využívání strategického a projektového řízení včetně analytických, evaluačních a dalších obdobných kapacit. Je žádoucí dále zvyšovat také dosaženou úroveň komunikace mezi veřejnými institucemi navzájem a veřejností či přehlednost regulatorního prostředí. Dosud nebylo plně využito potenciálu nástrojů RIA a RIA ex post, ale i CIA, které jsou schopny významně zlepšovat kvalitu stávajících regulatorních předpisů, analytické podpory ve veřejné správě, včetně evaluačních kapacit. 6. Nízká úroveň komunikace mezi veřejnými institucemi a veřejností, nedůsledné dodržování principu open data ve veřejné správě. 7. Nedostatečná nebo nekvalitní aplikace RIA, RIA ex post i CIA, nedostatečná odbornost jejich zpracovatelů, nepřehledné regulatorní prostředí v ČR. 8. Nízká míra efektivního fungování justice 9. Nejednotné a neefektivní řízení lidských zdrojů ve veřejné správě. 10. Nekoncepční systém rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě. 11. Nedostatečné využití metod kvality a jejího řízení ve veřejné správě. informacím veřejné správy Optimalizace výkonu veřejné správy v území Racionalizace soudních řízení, posílení legislativních činností, podpora právního poradenství směrem k občanům i procesní standardizace justice, podpora využívání alternativních forem řešení sporů, alternativních trestů a procesů podmíněného propuštění, další opatření vedoucí ke kvalitnímu a efektivnímu fungování právního státu Nastavení a rozvoj procesů dosahování kvality a jejího řízení, včetně environmentálního managementu strana 2 (celkem 5)

3 přitom ale nejsou dostatečně aplikovány, nebo jsou prováděny pouze formálně. Prostor pro snižování regulační a administrativní zátěže je identifikován také ve vztahu k podnikatelům. Dosud se nepodařilo optimalizovat výkon veřejné správy v území, který i nadále trpí problémy nejednotnosti kompetencí městských obvodů, asymetrického členění statutárních měst, vzájemné neskladebnosti územních samosprávných celků se svými správními obvody, nadužívání institutu veřejnoprávních smluv a neefektivního a netransparentního způsobu financování přenesené působnosti. Tento stav má negativní dopad na občana, na součinnost úřadů mezi sebou i hospodárné využívání prostředků státního rozpočtu a územních samospráv. V oblasti rozvoje lidských zdrojů je problematická nekoncepčnost aktuálního systému vzdělávání pracovníků veřejné správy, charakterizovaná nesourodým systémem vzdělávání, spojeným s neexistencí standardu znalostí a tedy i nedostatečnou mírou profesionalizace pracovníků veřejných institucí v oblasti jejich působnosti, egovernmentu, zajištění standardů kybernetické bezpečnosti, ale i krizového řízení, územního plánování, soft skills či environmentálního managementu. V oblasti řízení lidských zdrojů je problémem zejména neefektivita systému řízení, projevující se v řadě organizací nejednotným systémem přijímání pracovníků na základě jejich odbornosti a kvalifikace, nízkou výkonností a nedostatečnou motivovaností pracovníků veřejných institucí a s tím spojenou vysokou mírou jejich fluktuace. Problém: Nízká efektivita a transparentnost veřejné správy. KONTEXTOVÉ INDIKÁTORY: Ukazatel, který zodpoví, jakým směrem se vyvíjí socioekonomická situace. Jedná se o statistický ukazatel, který je určen pouze pro popis v dané oblasti a sledování trendů, není vhodný pro hodnocení efektu intervencí, nestanovuje se u něj cílová hodnota; Parametry pro kontextové indikátory: INDIKÁTOR VÝSLEDKU (resp. dopadu u EZFRV a ENRF): Ukazatel s přímou vazbou na stanovené cíle, který prokáže, zda bylo změny dosaženo. Parametry pro indikátory výsledku a dopadu: Kód, definice, měrná jednotka, metoda sledování (vč. frekvence dostupnosti); spolehlivý zdroj dat. výchozí hodnota (zpravidla nenulová) INDIKÁTOR VÝSTUPU: Parametry pro indikátory výstupu: Kód, definice, měrná jednotka, metoda sledování (vč. frekvence dostupnosti); spolehlivý zdroj dat. výchozí hod nulová) cílová hodnota musí být stanovena nutná agregovatelnost hodnot strana 3 (celkem 5)

4 Kód, definice, měrná jednotka, metoda sledování (vč. frekvence dostupnosti); spolehlivý zdroj dat. cílová hodnota musí být stanovena tučně označeny hlavní indikátory červeným písmem indikátory projektové Indikátor by měl mít vazbu na indikátory výstupu, které měří výstupy prováděných opatření a aktivit Počet institucí, které s podporou ESF úspěšně zavedly opatření (H) Počet institucí, které s podporou ESF úspěšně zavedly opatření v oblasti řízení kvality (H) Počet institucí, které s podporou ESF úspěšně zavedly opatření v oblasti strategického a projektového řízení (H) Počet institucí, které s podporou ESF úspěšně zavedly opatření v oblasti procesního modelování agend (H) Počet institucí, které s podporou ESF zavedly opatření (I,P) Počet institucí, které s podporou ESF zavedly opatření v oblasti řízení kvality (I,P) Počet institucí, které s podporou ESF zavedly opatření v oblasti strategického a projektového řízení (I, P) z úrovně projektů tučně označeny hlavní indikátory červeným písmem indikátory projektové Indikátor by měl mít vazbu na indikátory výsledku, které měří účinky prováděných opatření a aktivit / CO22 Počet projektů zaměřených na orgány veřejné správy a veřejné služby na celostátní, regionální a místní úrovni (H) Počet napsaných a zveřejněných analytických a strategických dokumentů (vč. evaluačních) (H,P) Počet institucí podpořených za účelem zavedení opatření (H, P) Počet institucí, podpořených za řízení kvality (H,P) Počet institucí, podpořených za strategického a projektového řízení (H,P) Počet institucí, podpořených za procesního modelování agend (H,P) Počet institucí, které s podporou ESF zavedly opatření v oblasti procesního modelování agend (I, P) Předpoklady Výčet podmínek a předpokladů, při jejichž splnění či platnosti očekáváme naplnění cíle, tzn. dosažení změny. Např. chování cílových skupin, existence příčinných vazeb aj. široká shoda na potřebě výše popsané reformní kroky zavést do praxe vhodná komunikace prováděných změn Externí faktory Další neovlivnitelné vnější faktory, které mohou negativně ovlivnit úspěšnost naplnění cíle. strana 4 (celkem 5)

5 odlišné priority příští vlády nastavení povinnosti pro subjekty veřejné správy zpracovávat RIA definitivní podoba zákona o úřednících Další opatření Další opatření, která musí být realizována, aby bylo dosaženo cíle. Tato opatření jsou realizována mimo operační program např. opatření financovaná z jiných zdrojů, úprava legislativy apod. Na aktivity v této investiční prioritě navazují aktivity v prioritních osách IROP, konkrétně prioritní ose 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony a prioritní ose 3 IROP Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí, které v příslušných oblastech přispějí k budování materiálního zázemí pro efektivní výkon veřejné správy. Konkrétně se jedná o: IP 2c: Posilování aplikací v oblasti ICT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví: SC 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT IP 11: Zvyšování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím opatření pro posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy SC 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje strana 5 (celkem 5)