Vladimír Papoušek Petr A. Bílek. Cosmogonia. Alegorické reprezentace všeho

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vladimír Papoušek Petr A. Bílek. Cosmogonia. Alegorické reprezentace všeho"

Transkript

1 Vladimír Papoušek Petr A. Bílek Cosmogonia Alegorické reprezentace všeho

2

3 Vladimír Papoušek Petr A. Bílek Cosmogonia Alegorické reprezentace všeho

4 Katalogizace v knize Národní knihovna ČR Papoušek, Vladimír Cosmogonia: alegorické reprezentace všeho / Vladimír Papoušek, Petr A. Bílek. -- Praha : Akropolis, 2011 ISBN (váz.) 82.0 * 82.09: * 82: * * 82:81 22 * literární věda mimésis (literatura) realismus v literatuře naratologie literární sémiotika interpretace a přijetí literárního díla studie 82.0 Literatura (teorie) [11] Lektorovali: PhDr. Marie Langerová, CSc. doc. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. Vychází v rámci řešení výzkumného záměru GA ČR405/09/0011 Re-prezentace a literární historie. Vladimír Papoušek, 2011 Petr A. Bílek, 2011 Graphic Design Zdeněk Trinkewitz, 2011 František Kupka Národní galerie v Praze, ADAGP, Paris 2012 Národní galerie v Praze, ADAGP, Paris 2012 Bibliothèque nationale de France Illustrations & Photos all rights reserved! Filip Tomáš Akropolis, 2011 ISBN ISBN (MOBI) ISBN (epub)

5 ilustrace k Ivanhoe Waltera Scotta (1880)

6 ADOLF KOSÁREK Hřbitov u moře (1856)

7 THÉODORE GÉRICAULT Důstojník myslivců císařské gardy dává povel k útoku (1812)

8 ALEXEJ SITARO K zažitočnoj kultornoj žizni (1934) LEV HASS Na soud s americkými barbary! (1952) ANONYM Radostne a spokojne z predajní Zdroj (počátek 50. let) BŘETISLAV HANUŠ Česká ženo (po r. 1945)

9 KONSTANTIN IVANOV Miru mir (1952)

10 KAZIMIR MALEVIČ Suprematistická malba. Letadlo v letu (1915)

11 AUBREY BEARDSLEY Salome (1894)

12 EL LISICKIJ Bijte bílé rudým klínem (1919)

13 FRANCISCO GOYA Saturn požírající svého syna ( )

14 z filmu Easy Rider (1969)

15 GAETANO PREVIATI Stvoření světla (1913)

16

17 A TAK JE TO TADY SE VŠÍM ANEB PÁR SLOV NA ÚVOD Těžko se lze smířit s představou, že umělec, který něco zobrazuje barvou, hnětením hlíny nebo psaním chce za každou cenu předvést všem kolem, jak umí namalovat zátiší či scénu s horským vodopádem, jak umí vyjádřit beatnickou radost ze zmrzliny, případně že nás chce informovat o zvláštním chování podivína Roquentina, který nachází zalíbení ve sledování své vlastní pohybující se ruky. Zdá se spíše, že každý umělec, který nám ukazuje často bizarní jednotlivosti našeho světa, má mnohem významnější ambici jako by s odkazem na jednotlivost říkal: A tak je to tady se vším. Umělec malující růži, píšící o úředníkovi z Petrohradu nebo znuděné dámě z francouzského maloměsta vždy tvoří alegorii všeho : veškeré univerzální zkušenosti té chvíle, toho času, celistvosti, kterou jistě nevidí, ale touží po ní, protože jedině uchopením celé té organiky a mechaniky, celého prostoru a času božího světa či prostoru a času světa Boha zbaveného se mu může dostat odpovědí na otázky po vlastní existenciální pozici v tomto vířícím pohybu prostoru a času. Když my jako čtenáři či diváci sledujeme takový obraz, podléháme (nebo můžeme podlehnout, což závisí na dokonalosti, přesvědčivosti, emotivitě zobrazovaného) iluzi, že se před námi díky velkému uměleckému činu skutečně otevírá samo univerzum. A nám se chce přitakat spolu s umělcem: ano, a tak je to tady se vším. Jenže za touto iluzí obrazu, který se zdá být oknem do našeho univerza, se skrývá pragmatický mechanismus nástrojů znaků, tedy ikonů, symbolů či indexů, užívaných ve struktuře jistého historického a kulturního společenství, znaků a metafor nabývajících v různých pozicích různých významů, které však nelpí nikde stabilně, ale permanentně se stěhují; neztrácejí se ani v čase, ani v prostoru, ale nabývají v různých dobách a v různých společenstvích různých hodnot. Tyto hodnoty se někdy sčítají, aby se ale vzápětí objevily třeba v kontradiktorické pozici, jež značí rozdíl. Proces, který zdá se být nyní nějakým rejem kosmických sil, lze vysvětlit poměrně prostě. Veškeré aktualizace i permanentní přeznačování těchto znaků probíhá v živé řeči dobového společenství. Není to vesmír, který s nimi něco dělá a roztáčí rej znaků a metafor, ale lidé, kteří chtějí něco dělat se svou řečí. S tím souvisí další aspekt skrytý za iluzí obrazu je tu celá plejáda strategií, jak dosáhnout věrojatnosti obrazu a jak tento věrojatný obraz pak dále používat tak, aby co nejvíce vnímatelů bylo přinuceno přitakat a říct: ano, a tak je to tady se vším. Smyslem následujících textů je poodhalit souvislosti literárních obrazů a jejich skryté mechaniky. Na obraz se lze dívat ale také jej někdo někde musí instalovat a poté reinstalovat, obraz je přenášen, prodáván, někdy i ukraden. A tyto manipulace nastavují světelnost obrazu, a tím i jeho významy; manipulace, které zvyšují či snižují hodnotu (obraz umístěný v depozitáři a obraz vystavený v galerii, obraz často kradený, a tudíž mediálně známý), možná souvisejí s hlubšími vrstvami diskursivních nástrojů a činností, které organizují jisté způsoby zacházení, nasvěcování a vidění v kontextu epochy, v historické proměnlivosti. A TAK JE TO TADY SE VŠÍM ANEB PÁR SLOV NA ÚVOD 17

18 Předkládané studie eseje nejsou ani v nejmenším pokusem o náčrt jakéhosi nového systému literární vědy. K systémům obecně mají oba autoři přístup více než opatrný. Tyto texty jsou spíše hrou s naznačenými proměnnými. Snaží se prostřednictvím této hry zkoumat nová možná čtení přeskupujících se znaků, které produkuje naše kultura, snaží se rovněž nacházet nové možností myšlení o literatuře, stavěné ovšem s pokorou na těch existujících. V. P. a P. A. B. 18 VLADIMÍR PAPOUŠEK PETR A. BÍLEK

19 REPREZENTACE, PERFORMANCE HISTORIE A SOUČASNÁ LITERÁRNÍ VĚDA Jonathan Culler v knize On Deconstruction: Theory and Criticism After Structuralism (1982) uvažuje o povaze současné literární vědy a s odkazem na J. Hillise Millera v podstatě přijímá jeho základní rozlišení na kritiku sokratovskou a apollinskou, tedy na literární vědu zaměřenou na vytváření systému (nová kritika či strukturalismus) a literární vědu směřující k odhalování aporií a limitů (dekonstrukce či moderní pragmatismus typu Stanleyho Fishe). Culler ovšem představuje oba tábory nikoli jako vzájemně protikladné; ukazuje na mnohé jejich komplementarity, stejně jako na ne zcela zřetelné hranice obou přístupů, třeba z hlediska problematického vymezení mezi Barthesem strukturalistou a Barthesem poststrukturalistou. Z pohledu dnešního čtení Cullerovy knihy už člověku nicméně nepřipadá nijak zvláště zajímavé dozvědět se, kdyže se strukturalista proměňuje v jinak orientovaného myslitele nebo že dílo osobností obsahuje vlastní aporie a otevírá se vůči různým misreadings. Zdá se, že tyto metamorfózy jsme si už přiřadili pod představu zcela přirozeného vývoje myšlení jednotlivých osobností soudobé literární teorie. Jako relevantní se jeví spíše otázka, proč vesměs neuspěli budovatelé velkých systematických konceptů literární vědy a proč nicméně tito systematici často dodnes obviňují druhý tábor dekonstruktivistů a poststrukturalistických myslitelů všeho druhu z nepřípustného přitakávání chaosu. A jde naopak kritikům nové kritiky a strukturalismu o dekonstrukci pořádku, o negaci velkých systematických teorií, pořádajících svět literárních textů v přehledné hierarchické struktury? Zřejmě nikoliv, soudě už jen z toho, co sám Culler svou analýzou ukazuje: mnozí z kritiků strukturalismu z něho buď vycházejí, nebo se k němu v některých svých textech znovu vracejí. Není to spíše tak, že kritikové, upozorňující na rozpory v textech, na nemožnost identifikace sjednocujícího smyslu při interpretaci, na nemožnost postihnout v textu cokoli esenciálního, usvědčují velké systematické teorie z omylu a předčasné generalizace, kdy touha vytvořit velkou jednotu, univerzalizující systém či teorii neodpovídala znalostem o povaze a chování literárního materiálu? Touha přiblížit se vědecké systematice 18. a 19. století byla iniciací analogických systematik na poli uvažování o literatuře. Toto předčasné vytváření makrostruktur (už u Benjamina, Bachtina a během druhé poloviny 20. století pak vlastně už i jako hlavní proud) muselo nevyhnutelně narazit na konfrontaci s materiálem samým tam, kde převážil respekt k pečlivému čtení a myšlení před hledáním toho, co bylo třeba programově dokázat a z díla či dění vytěžit, vynést na povrch jako důkaz zapadající do systémového předpokladu. Řada de Manových studií není například ničím jiným než jen velmi pečlivým čtením, které konfrontuje tradiční REPREZENTACE, PERFORMANCE HISTORIE A SOUČASNÁ LITERÁRNÍ VĚDA 19

20 předpokládanou makrostrukturu s nově pozorovanou mikrostrukturou, odhalovanou při interpretaci, a vede ke konstatování, že obě entity, tedy ona tradiční a nově objevovaná, nejsou v korelaci. 1 Na druhé straně ale tato atomizace prostřednictvím minuciózního čtení a jemného objevování rozporností v čtení jiných 2 má dvojí efekt. Především se pozornost obrací k poměrně omezenému okruhu textů a jejich vzájemných čtení, přičemž se předpokládá jisté předrozumění vzniklé na základě předcházejících kanonizovaných čtení a interpretací. To vymezuje okruh povolaných k diskusi a vyděluje jej od území většiny, tedy outsiderů, kteří stojí mimo řeč zasvěcených. Druhým efektem a zároveň reprezentací magické manipulace je skutečnost, že pozornost čtenáře je poutána k operacím s malými částmi textové výpovědi, v nichž jsou objevována velká tajemství, nebo, lépe řečeno, neviditelné je přiváděno na světlo před oči čtenáře prostřednictvím jemné hry s významy slov a překvapivých kontextualizací a dekontextualizací. To vyvolává u zastánců velkých systémů pochyby, zda tyto operace nejsou jen samoúčelnou hrou malé skupiny intelektuálů a zda vůbec pracují s objevováním nějaké zákonitosti, řádu, mechanismu či pravidla, jež by fungovaly obecně, což lze stále pokládat za principiální étos vědeckého bádání. A zda jsou tedy výsledky takových pozorování opakovaně prokazatelné jako objektivizovaná vlastnost zkoumaného materiálu obecně. Když J. Hillis Miller vydal v roce 1993 symbolicky v tchajwanské Tchai-peji, nikoli ve Spojených státech či Velké Británii, soubor svých studií New Starts: Performative Topographies in Literature and Criticism, jednou z principiálních otázek, kterou se tu zabývá hned v úvodní studii Border Crossing: Translating Theory (Miller 1993: 1 26), je právě otázka dopadu teoretických studií takzvané Yaleské školy a transformovatelnosti a využitelnosti jejich poznatků v jiném kulturním prostředí. Je zřejmé, že Miller si velmi dobře uvědomuje limity, jež představuje jazyk, kultura i soubor využívaných kanonických textů. V dalších zařazených textech vykládá o Faulknerovi či Wallaci Stevensovi a ukazuje konkrétněji než v citované první studii (kde si pomáhá biblickou parabolou z knihy Rút), jak je vlastně tato transformace realizovatelná a co se při takovém transferu děje. Ve studii Performative Realism: Faulkner s Absalom, Absalom! (tamtéž: 45 66) využívá analýzy krátkého textu z Absolone, Absolone!, aby předvedl Faulknerův narativní vesmír jako v podstatě neinterpretovatelný jakýmkoli lineárním způsobem. Tato nemožnost dosažení jednoduché přehledné fabule platí jak pro čtenáře, tak i pro samotné postavy v díle. Navrstvení dějinného času jakoby v jediném bodě, v prolnutí mnoha časových a prostorových rovin směstnaných do jakési pomyslné singularity způsobuje, že jediným záchytným bodem jsou pro čtenáře reiterace, opakování stále stejného příběhu z různých perspektiv. Zároveň však tento komplikovaný vesmír, který se odmítá chovat předem stanoveným způsobem a který permanentně narušuje představu o euklidovsky přehlédnutelném prostoročase, může sloužit i jako jistý argument pro transformovatelnost a využitelnost nesystematické teorie, ale také jako argument zpochybňující nárok systematiků na generalizující obecné makrostruktury. Millerova analýza především velmi přesvědčivě ukazuje, že Faulknerův vesmír je přístupný domácímu americkému čtenáři stejně jako každému dalšímu čtenáři jiného jazyka či jiné kultury jen jako specifická forma vlastního misreading, jako překvapivé setkání s jistým typem nepřístupnosti, kterou je ne každý ochoten podstoupit. Pokud taková ochota nastane, pak tento střet asi není příliš závislý na tom, zda čtenář žije v Atlantě nebo v Praze a zda v dětství četl Babičku nebo vyprávění strýčka Remuse. To, co 1 Zvláště to platí pro jeho klíčové eseje typu The Rhetoric of Blindness: Jacques Derrida s Reading of Rousseau (in de Man 1983: ). 2 Přičemž se obvykle předpokládá precizní znalost materiálu, kterým je alespoň v případě významných dekonstruktivistů konvolut textů pocházejících z pilířů západního kánonu Shakespeare u všech, Wordsworth u Hartmana, Faulkner u Millera či Rousseau u de Mana. Srov. Hartman 1987; Miller: Performative Realism: Faulkner s Absalom, Absalom! (in Miller 1993: 45 66). 20 VLADIMÍR PAPOUŠEK PETR A. BÍLEK

21 je v knize reprezentováno ačkoli se odkazuje ke konkrétním časům, konkrétní kultuře a konkrétní historii, není tímto časem, kulturou a historií, ale proměnlivou komplexitou, která je ve své nedostupnosti a unikavosti výzvou k interpretaci i estetickému hodnocení. To ovšem umožňuje, aby byl Faulkner čten se zaujetím jak v Americe, tak třeba v Číně. Kdyby reprezentace v knize ustavovaly konkrétní a pevný půdorys příběhu, pevnou strukturu historického časoprostoru, tedy kdyby smyslem vyprávění bylo ukázat jen to, co se dělo v jistém čase na jihu USA, pak by tento doslovně mimetický text byl přístupný pouze jako konstativní řečový akt, který o něčem informuje. Zároveň a to je podstatnější, protože zde už přistupujeme na pravidla fikce by pak platilo, že takto ustálená struktura může sloužit jako stavební kámen dalším vyšším strukturním prvkům pro vytváření určité superstruktury, vyjadřující prostřednictvím literárních textů obecnost určitého výseku dění ve světě vůbec. Tradičním předpokladem systematiků je implicitní přesvědčení (a někdy i explicitní tvrzení), že text je transformovatelný z jednoho kulturního prostředí do jiného díky předpokladu existence jistého souboru esenciálních lidských hodnot, 3 které se vyskytují nezávisle na tom, zda se jedná o čtenáře z toho nebo onoho konce světa, z té či oné historické periody. Tak Shakespeare může být čitelný proto, že postihuje základní emoce typu láska, nenávist, strach ze smrti, žárlivost či šílenství. To by ovšem znamenalo, že psaní se jaksi automaticky váže na tyto entity, že se nevyhnutelně zanořují či vrývají do textu, a že tedy psaní je mimetickou reprezentací obecných lidských emocionalit. Podstatný problém ovšem spočívá v tom, že tento předpoklad existence zobecňující struktury hodnot je pouze jistým typem strategie, a nikoli zákonem, esenciálním mechanismem nalezitelným v kulturním dění jako organizující princip. Když Kurosawa natočí historický film na motivy Krále Leara, 4 vznikne dílo zcela jiného založení, dílo s jinými akcenty, jinými konsekvencemi a kompletně odlišným tvarem než text Shakespearova dramatu; a to nejen kvůli proměně média z dramatického textu/jevištní inscenace na film. Preparování nějakých základních emocionalit nějakým způsobem nepovede k jakémukoli ztotožnění obou děl ani nepřispěje k porozumění jim. Stejně tak Sedm samurajů (1954) není Sedm statečných (1960) a odkaz jedné látky na druhou je pouhou iniciací, deklarativním gestem dobrovolného vzdání se pozice originálu, a nikoli něčím, co by se dalo identifikovat na základě nějakých společných hodnot pokud nebudeme chtít upadnout do povšechných, v tomto případě etických rastrů a vágních kategorizací idejí typu dobro-zlo a podobně. Jan Mukařovský ačkoli patřil mezi budovatele velkého systému si toto nebezpečí zobecnění končícího v prázdnu velmi dobře uvědomoval; píše o něm například ve studii Záměrnost a nezáměrnost v umění a vyjevuje se vlastně všude tam, kde cítí potřebu použít termín sémantické gesto: Sémantické gesto může tedy být označeno jako konkrétní, nikoli však kvalitativně predeterminovaná sémantická intence. Sledujeme-li je v určitém díle, nemůžeme proto je prostě vyslovit, pojmenovat je jeho významovou kvalitou (jak to činívá běžná kritika, mluvíc s lehkým odstínem nechtěné komičnosti o tom, že vlastním obsahem díla je například výkřik zrození a smrti): můžeme toliko ukázat, jakým způsobem se pod jeho vlivem seskupují jednotlivé významové prvky díla počínaje nejzevnější,formou a konče celými tematickými komplexy (odstavce, akty v dramatě atp.) (Mukařovský 1966: 100). Ve studii z roku 1943 Mukařovský zřetelně eliminuje předchozí náplň sémantického gesta jako projevu jednotící systemizace všech složek díla 5 i jako nástroje organizujícího vnější souvislosti 3 Tyto hodnoty mohou být artikulovány na celé škále humanitních polí: může jít o určité antropologické konstanty, ale třeba i o schopnost ocenit realizaci estetické funkce. 4 Ran (Japonsko, 1985). 5 Toto pojetí je patrné zřetelně například ve studii Genetika smyslu v Máchově poezii (1938) viz Mukařovský 1948a. REPREZENTACE, PERFORMANCE HISTORIE A SOUČASNÁ LITERÁRNÍ VĚDA 21

22 díla (společnost, jiné oblasti kultury) 6 a pootevírá prostor představě dynamické sémantické intence, jež funguje nejen v oblasti geneze, ale také recepce díla. 7 Dílo tedy není čtenáři přístupné díky tomu, že by v něm byly zakódovány odkazy k antropologickým konstantám a obecnému souboru lidských hodnot; to, co je v textu reprezentováno, nemá být nápodobou či otiskem jakési esenciální strukturace přirozeného světa. Dílo představuje specifickou komplexitu znaků a buď iniciuje, nebo neiniciuje aktivní čtení, jež subjekt vnímatele vábí svou zvláštností, nepřístupností, dynamickým pohybem odkazů uvnitř své komplexity. Právě to umožňuje jeho transformace a revitalizace v různých jazycích i historických dobách. Zároveň to, co je v něm reprezentováno, nepředstavuje jakoukoli pevnou strukturu sjednoceného malého celku, odkazující k aktuálnímu světu jako ke sjednocenému supercelku. Pokud se nyní vrátíme k výchozí inspiraci studiemi J. Hillise Millera, je třeba říci, že mezi literárním textem jako specifickou a vždy jen provizorní komplexitou, kterou lze transformovat v jazyce i čase, a mezi teoretickou studií je jistý analogický vztah. I teoretický text se totiž prezentuje kromě jiného svou transformovatelností. Práce skupiny teoretiků, označovaných souhrnnou nálepkou Yaleská škola (Paul de Man, Geoffrey Hartman, J. Hillis Miller, Harold Bloom), představují soubor různorodých textů od různě zaměřených autorů, v nichž ani tolik nezáleží na tom, na jakém materiálu jsou budovány, jako spíše na těžko vyjádřitelném pohybu myšlení, který reprezentují a který umožňuje či iniciuje další způsoby čtení. Právě proto, že tu nejde o pevný absolutizující systém, ale o sérii pozorných čtení objevujících rozličné aporie a rovněž ověřujících možnosti kontextualizace prostřednictvím různé čtenářské interpretace v různých historických obdobích, se zdá, že tato nesystematická a esejisticky pojatá literární teorie má k materiálu, tedy literárnímu textu, blíže než velkorysé a ambiciózní makrosystémy. Ukazuje totiž, že povaha zkoumaných textových komplexit je složitější, než se zdálo v kontextu, kde byl text považován za dílčí projev obecně a univerzálně fungujících mechanismů. 8 Stěhování či transfer literárních textů z jedné kultury do druhé a z času do času je, zdá se nám, z dnešního pohledu stěží vyložitelný jako transformace, v níž si texty udržují svou stabilizovanou významovou strukturaci díky působení univerzální estetické funkce anebo díky koherentní antropologické vybavenosti vnímatelů. 9 Koncepty identického textu a stabilizovaných významů, které produkuje, implikují představu určitého systematického před-rozumění, ať už připisovaného soudržným silám textových struktur, nebo superstrukturám fungování lidského rozumění či sdělnosti uspořádaného, univerzálně organizovaného aktuálního světa. Dekonstrukce nás kromě jiného upozornila i na zásadní různost čtení a rozumění vznikajících v rámci homogenní skupiny odborníků, kteří sdílejí své teď a tady. Transformace textu z jedné kultury či časové periody do jiného prostorového či časového kontextu pak pootevírá ještě větší a tudíž už i nezanedbatelný prostor pro stěžejní a produktivní nedorozumění, diferenciaci a jinakost, k nimž nutně dochází a jež by soudobé uvažování o literatuře nemělo eliminovat jako doklady špatné praxe ; mělo by je naopak brát v potaz jak z hlediska analýz materiálu, tak i z hlediska obecného mementa rámce, který signalizuje umělé ohraničení dosavadního čistého obrazu. 6 Takové pojetí je letmo načrtnuto ve studii O jazyce básnickém (1940) Mukařovský 1948b. 7 Mnoho dalších potíží s pokusy domyslet, pevně terminologicky zakotvit a v interpretační praxi využít pojem sémantické gesto vzniká možná i z toho důvodu, že se jeho vykladači pokoušejí s ním pracovat jako s nějakým systémovým prvkem, který je nutno vkloubit do teorie strukturalismu, zatímco pro Mukařovského bylo spíše prvkem estetickým, metaforou umožňující únik z krunýře strukturalistického světa. A protože jde v podstatě o umělecký prvek, těžko ho lze jakkoli systemizovat. Ohledně systematizujícího výkladu srov. například výklad pojmu u Mojmíra Grygara (1999: ), kde je Mukařovského rozvolněné vymezení sémantického gesta ze Záměrnosti a nezáměrnosti v umění zmíněno až v rámci Grygarova komentáře, a ne v antologii kanonických vymezovacích textů, tedy jen jako jakýsi apendix. Navíc je i zde okamžitě provázáno k termínu dobová estetická norma a tvůrčí metoda. 8 Srov. například Jakobsonův globální pojem literárnosti, novokritický pojem víceznačnosti (ambiguity) či Mukařovského představu určující role triády estetické funkce, normy a hodnoty. 9 Představu takové antropologické konstanty implikuje i koncept kulturního transferu, jak jej v publikované přednášce Teorie literatury: Aktuální perspektiva (1991, česky 2004) nastínil Wolfgang Iser. 22 VLADIMÍR PAPOUŠEK PETR A. BÍLEK

23 Zatím jsme se ovšem v příkladech zabývali jen dílčím výsekem poselství dekonstrukce. Za pozornost jistě stojí i obviňování dekonstrukce z takzvané atomizace literární vědy či z obsese jazykem a textovým fragmentem; stejně tak ale stojí za pozornost i otázka, v čem může dekonstrukce být nikoli jen deklarativním popřením jistých systematizujících komplexů, ale jak odpovídá na současný obrat k různému typu kulturálních studií, které opět pracují i s komplexnějšími plány typu historická perioda, sociální energie, dějinný kontext, kulturní výměna a podobně. Jinými slovy: dekonstrukce je často vnímána jako specifická uzavřená kapitola s vlastní vnitřní řečí, která není příliš použitelná při jiných operacích s literárními texty, například při psaní literární historie. 10 Ovšem nejen dekonstrukce, ale i jiné proudy současné literární vědy jako by se vyvíjely každý svou vlastní cestou v uzavřených diskursivních kruzích. Představitelé jednotlivých metodologických škol jako by si vystačili s vlastními paradigmaty, s vlastním jazykem, který kdosi vytvořil a ostatní ho už jenom provozují v jistém rámci, který předpokládá, že diskutující budou odkazovat v uzavřeném prostoru vždy pouze na obyvatele tohoto prostoru. 11 Přitom je ale potenciální propustnost mezi jednotlivými myšlenkovými koncepty podstatně větší, než se na první pohled zdá. A v podstatě všechny tyto zdánlivě izolované ostrovy myšlení, jež podle některých názorů atomizují literární vědu do nepřehledné a nepoužitelné tříště, mají jisté rysy společné. Především ona atomizace potvrzuje fatální střet literární vědy jako celku s podstatně komplikovanějším světem, než jaký se jevil být ještě klasickým badatelům na počátku 20. století, kdy systém zvládající svět literárních textů se zdál být na dosah, a to dokonce i s vidinou vysoké míry exaktnosti. Ve vztahu literární teorie a literární historie se může zdát, že rozmanitý svět teoretických hříček je pro literární historii nepoužitelný a zbytečný, že si literární historie vystačí s klasickými postupy evidence, katalogizace, kontextualizace v závislosti na linii obecné historie a kritického hodnocení, které má k dispozici dostačující repertoár variant a kombinací od otevřeně prezentované libovůle přes subjektivitu skrývanou za recepční indikace až po deklarativní nabízení objektivní pravdy, paměti národa či ilustrování představy kulturní nadstavby, determinované zákonitě stavem ekonomicko-politické základny. Literární historie se zdánlivě jeví jako nejobjektivnější část literární vědy právě proto, že se zdánlivě opírá o neoddiskutovatelná fakta a události, navíc stvrzované archivními materiály, psanými názory jiných badatelů, dobovou kritikou a mnohdy i přímým svědectvím samotných autorů či kritiků. Tento názor přináší ale více problémů než výhod. V první řadě každý historik píšící dějiny je subjektem s limitovaným horizontem vlastního čtení, rozumění, estetických i ideových preferencí; stojí před univerzem permanentně pohyblivým a obtížně postižitelným v jeho celostnosti, pokud nám nepůjde o pouhou evidenci, třeba i s elementárním rozlišením objektů blízkých a vzdálenějších. To, co získává jako materiál ke studiu a následné historické kontextualizaci, jsou fragmenty nestejných energetických hladin a nestejné podstaty. Vedle textů uměleckých a ve své uměleckosti různě hodnocených jsou tu pochopitelně texty jiného druhu, odkazující k řadě dějinných souvislostí, zvykům, rituálům, tabu, manipulacím ideovým, politickým či ekonomickým. To vše představuje materiál, který se vynořuje před historikem, pokud není raněn totální slepotou, ve své neobsáhnutelnosti a v provedení vzpírajícím se jednoduché systemizaci. Literární historik je tedy ve stejné situaci jako teoretik: setkává s podstatně komplikovanějším a monumentálnějším světem, než očekávali původní kronikáři literárních textů. Tento svět se nejeví být lineárně uspořádaný, jak historik-kronikář předpokládal, 10 Nový historismus je někdy vymezován přímo proti dekonstrukci, jako metodologie protikladná. 11 I v českém prostředí je v tomto směru pozoruhodná neochota opustit naučený jazyk klasického strukturalismu, přičemž jeho autority jsou neseny spíše jako bojová zástava než jako produktoři textů k dalšímu rozvíjení a inspiraci. REPREZENTACE, PERFORMANCE HISTORIE A SOUČASNÁ LITERÁRNÍ VĚDA 23

24 ale více se podobá Faulknerovu textu navrstvenému až do neurčitelnosti trojrozměrného prostoru a s mnoha časovými průběhy. V této situaci je, zdá se, potřeba obrátit pozornost ke zkušenosti literární teorie, jež identifikovala stejné univerzum různorodosti. Její roztříštěnost v tomto ohledu nemusí být vůbec fatálním limitem a zdá se, že tu ani není potřeba vybírat poslepu metodologické nástroje užitečné pro literárního historika, protože v mnoha případech už existují, byť někdy ne zcela přiznaně. Dotkli jsme se již vztahu nového historismu a dekonstrukce, který bývá interpretován jako ambivalentní. Nový historismus představuje spíše obecný přístup než komplexní a stabilizovanou metodu na zkoumání literárních dějin. Vytvořil zase spíše nahodile svoji řeč, v níž dominují slova jako společenská energie, textová stopa, cirkulace a výměna, ekonomická produkce a text. Jednou z produktivních metod, navrhovaných Stephenem Greenblattem, je vyjednávání (negotiation) s texty. Právě Greenblattova Shakespearean Negotiations (1988), ale i jeho další práce (například Renaissance Self-Fashioning: From More to Shakespeare, 1980), však zároveň ukazují, že strategie vyjednávání se zas tak zásadně neliší od pozorného čtení dekonstruktivistů a že i zde jsou hledány různé textové aporie, přičemž ovšem text je chápán odlišně. Zatímco dekonstruktivisté chápou text důsledně jako autonomní tištěný materiál, u nového historismu je toto pojetí zřetelně širší: pracuje s celou škálou od textu psaného a tištěného až po metaforický text doby. Cílem jim tedy není dekonstrukce zdánlivě koherentního textu, ale spíše dekonstrukce společenských vztahů a produktivních diskursů doby, reprezentované v různých typech textů. Problém ovšem spočívá v tom, že takový cíl si žádá určité meta -operace. Nejprve je původní zkoumaný text analyzován z hlediska jeho autonomní výpovědi, v níž jsou objevovány rozpornosti a temná místa, přičemž je badatelské čtení konfrontováno s jinými typy kritického čtení nebo s jinými typy uměleckých výpovědí, jež jim představují dobově synchronní entity. V tomto ohledu je práce historikova dost blízká klasickým postupům dekonstrukce. Historik pak ale komparuje zkoumaný umělecký text s širším polem dobových výpovědí, které představují pomyslnou plochu myšlení, emocionality a imaginace analyzované periody v jejím každodenním provozním projevu. Jinakost uměleckého textu je konfrontována s všední diskursivitou doby, vnímanou i artikulovanou jako metafora historického dění, nepřístupného jinak než prostřednictvím textů. Zde už se tedy nepracuje pouze s elementy estetickými či s realizacemi narativních strategií zrozenými v univerzu uměleckých textů, ale také se sociologickými elementy, jako jsou postupy směřující k ovládnutí určitého společenského prostoru či naopak k tomu, aby se subjekt vyhnul konfliktu s dobovou morálkou, ideologií či mocí obecně, promítají se tu dobové zvyky, normy chování, způsoby přesvědčování, svádění atd. Historikova pozornost je orientována k vytěžení maxima z toho, co je přístupné tedy z dostupných textů (pochopitelně představujících fragmenty), jejichž okolnostní prostředí a souvislosti je potřeba konstruovat. Toto vědomí konstrukce ovšem zároveň odkazuje k přítomnosti samotného badatele, jeho limitovanosti a jeho vlastnímu misreading ve vztahu k pozorovanému materiálu. Novohistorismus tak s jistou licencí představuje dekonstrukci na druhou, která opouští areál akademicky situovaného čtení kanonických textů a jejich recepcí, jak to činí ještě klasická dekonstrukce například v podání Paula de Mana. Zmiňovanou meta-operací je tedy metaforizace dějin prostřednictvím jiných typů textů, než jsou texty kanonické a texty výhradně umělecké. Řeč doby je metaforizována prostřednictvím co nejširšího spektra dostupných psaných textů vybraného období. Společné s metodologickými východisky dekonstrukce je přesvědčení o produktivitě postupu založeného na rozkrývání rozporností v textech: Paul de Man ukazuje na slepotu píšícího subjektu v eseji o Derridovi čtoucím Rousseaua, zatímco nový historismus se 24 VLADIMÍR PAPOUŠEK PETR A. BÍLEK

Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody

Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody Doporučená literatura BARTOŠEK, Luboš: Náš film. Kapitoly z dějin (1896-1945). Mladá fronta, 1985. BORDWELL, David THOMPSONOVÁ,

Více

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk na cestě k moudrosti Filozofie 20. století Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s filozofií

Více

Přehled moderních básnických směrů přelomu 19. a 20. století ve světové literatuře.

Přehled moderních básnických směrů přelomu 19. a 20. století ve světové literatuře. Moderní básnické směry přelomu 19. a 20. století ve světové literatuře Významní představitelé básnické generace přelomu 19. a 20. století ve světě Francie Charles Baudelaire Paul Verlaine Arthur Rimbaud

Více

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166)

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Cesta od myšlenky k finální úpravě knihy Sylabus k přednášce Redakční zpracování

Více

Tematický plán. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

Tematický plán. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Textologie v digitálním věku / Textual Criticism in the Computer Age tematický plán / volitelný seminář 20 x za akademický školní rok ZS teoretická část (kombinovaná s ukázkami a příklady dobré praxe)

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

Psychologie literatury

Psychologie literatury Psychologie literatury Vyučující: Mgr. Martin Švanda Tel.: 532290382 E-mail: svanda@psu.cas.cz Syllabus, jarní semestr 2005 Charakteristika kurzu: Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními pojmy,

Více

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická. Franz Kafka: Pojetí systému v Proměně. Lukáš Vavrečka

Univerzita Pardubice Fakulta filozofická. Franz Kafka: Pojetí systému v Proměně. Lukáš Vavrečka Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Franz Kafka: Pojetí systému v Proměně Lukáš Vavrečka Bakalářská práce 2009 University of Pardubice Faculty of Arts and Philosophy Franz Kafka: The Conception of

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Požadavky Zpracovat slovníkové heslo z minimálně 2 různých zdrojů Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění; Umělecká hodnota;

Více

Jiří Levý. Bratislava

Jiří Levý. Bratislava Jiří Levý Bratislava 28. 2. 2011 Jiří Levý (1926 1967) Absolvoval angličtinu a češtinu na Masarykově Univerzitě v Brně, kde také pedagogicky působil Spoluzakladatel edice Český překlad Základní práce:

Více

17. Výtvarná výchova

17. Výtvarná výchova 17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího

Více

Výtvarná výchova. žák: TÉMATA

Výtvarná výchova. žák: TÉMATA Prima Sekunda Formy výtvarného Vizuální výtvarné Tvarové výtvarné Část dějin umění Formy výtvarného užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; užívá některé metody současného

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

Výběr z nových knih 1/2016 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 1/2016 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 1/2016 ostatní společenskovědní obory 1. 89 nejdůležitějších manažerských teorií pro praxi / James McGrath, Bob Bates ; z anglického originálu The little book of big management theories...

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

ANDRÉ BRETON. Personální bibliografie Z DÍLA ANDRÉ BRETONA. Knihy

ANDRÉ BRETON. Personální bibliografie Z DÍLA ANDRÉ BRETONA. Knihy ANDRÉ BRETON Personální bibliografie Z DÍLA ANDRÉ BRETONA Knihy Co je surrealismus? Tři přednášky (o vývoji surrealismu a surrealistické situaci objektu a politické posici dnešního umění. Doslov napsal

Více

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER

Více

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:

Více

Ekonomie dobra a zla

Ekonomie dobra a zla Ekonomie dobra a zla Tomáš Sedláček Ekonomie dobra a zla Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi Děkuji mým drahým profesorům a studentům, kteří mne nutili zamýšlet se nad věcmi neortodoxně

Více

Co vím o Ázerbájdžánu?

Co vím o Ázerbájdžánu? Ministerstvo mládeže a sportu Ázerbájdžánské republiky Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky Velvyslanectví Ázerbájdžánské republiky v Praze ve spolupráci s Centrem ázerbájdžánských a

Více

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166)

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Koncepce antologie Sylabus k přednášce Redakční zpracování textu Dr. Michael

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY

Více

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Jiří Vaníček Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta 2009 Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Abstrakt Kniha se zabývá využíváním

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA

1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA 1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA Libor FRANK 1.1 Úvod Smyslem této kapitoly je přiblížit pojem bezpečnost, jeho vývoj, obsah a chápání v oboru bezpečnostní studia. Součástí kapitoly je i stručný exkurz do geneze

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

Vývoj vědeckého myšlení

Vývoj vědeckého myšlení Vývoj vědeckého myšlení Systémovost logistického řešení je spjata se schopností řešit komplexy navzájem souvisejících úkolů. V rámci vývoje vědeckého myšlení uvádí americký autor Waren Weaver tři vývojová

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Úvod do uměnovědných studií Umělecká hodnota Závěrečná práce Autor práce: Karolína Šupejová, UČO 438132 Leden 2015, Brno Obsah Slovníkové heslo... 3 Oblast umělecké

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Monika Krobová Monika Krobová The Cut outs The Cut outs Collection 2015 Collection 2015

Monika Krobová Monika Krobová The Cut outs The Cut outs Collection 2015 Collection 2015 process book Monika Krobová Monika Krobová The Cut outs The Cut outs Collection 2015 Collection 2015 Monika Krobová Monika Krobová The Cut outs The Cut outs Collection 2015 Collection 2015 pg 4 pg 5 pg

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Samovysvětlující pozemní komunikace

Samovysvětlující pozemní komunikace Samovysvětlující pozemní komunikace Ing. Petr Pokorný, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, duben 2013 Abstrakt Dopravní inženýři v ČR se stále častěji, ve shodě s vývojem v zahraničí, setkávají s termínem

Více

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV)

II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) II 16 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova (VV) Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvůrčí činnosti tvorbu, vnímání a interpretaci

Více

Metodologie řízení projektů

Metodologie řízení projektů Metodologie řízení projektů Petr Smetana Vedoucí práce PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Metodologie řízení projektů se zabývá studiem způsobů řešení problémů a hledání odpovědí v rámci

Více

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz)

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Logický důsledek Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Úvod P 1 Logický důsledek je hlavním předmětem zájmu logiky. Je to relace mezi premisami a závěry logicky platných úsudků: v logicky platném úsudku závěr

Více

František Dryje. Spolupracovníci V. E.

František Dryje. Spolupracovníci V. E. František Dryje Spolupracovníci V. E. Eva Švankmajerová: Lov na černého žraloka (Vratislav Effenberger), 1980 Mikuláš Medek: Dole, dříve reprodukováno pod názvem Malá prdel Vratislav Effenberger nebyl

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

Příběh jednoho moderního projektu

Příběh jednoho moderního projektu Příběh jednoho moderního projektu Pražský lingvistický kroužek, 1926-1948 Jindřich Toman Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum Praha 2011 OBSAH PŘEDMLUVA 9 Poděkování 12 Poděkování k českému

Více

Pedagog a umění. pořádané k poctě významného výtvarného pedagoga a teoretika Josefa Vydry ( )

Pedagog a umění. pořádané k poctě významného výtvarného pedagoga a teoretika Josefa Vydry ( ) Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Katedrou dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Vás zve na sympozium s mezinárodní

Více

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_10 Tématický celek:

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Osobnosti české a světové literatury 20. a 21. století Český jazyk a literatura Pavla

Více

Knihy podle norem. Kulturní instituce. v systému řízené kultury. Státní nakladatelství. krásné literatury, hudby a umění.

Knihy podle norem. Kulturní instituce. v systému řízené kultury. Státní nakladatelství. krásné literatury, hudby a umění. Knihy podle norem Kulturní instituce v systému řízené kultury. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění Eva Forstová filozofická fakulta univerzity karlovy, 2013 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ

Více

Vědecké důkazy o Bohu

Vědecké důkazy o Bohu Vědecké důkazy o Bohu Nexistujeme jen tak, ale z nějaké příčiny! Příčina naší existence je vně našeho času a prostoru! 3. Jak vysvětlit řád vysmíru? V našem světě není chaos (jinak by věda nebyla možnou)!

Více

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ ROVNIC A JEJICH SOUSTAV

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ ROVNIC A JEJICH SOUSTAV GRAFICKÉ ŘEŠENÍ ROVNIC A JEJICH SOUSTAV Mgr. Jitka Nováková SPŠ strojní a stavební Tábor Abstrakt: Grafické řešení rovnic a jejich soustav je účinná metoda, jak vysvětlit, kolik různých řešení může daný

Více

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník

Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarná výchova - Sexta, 2. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární

Více

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166)

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Výtvarná a typografická úprava Sylabus k přednášce Redakční zpracování textu

Více

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je Evropa V této kapitole se dozvíte: Jaká je kultura v Evropě. Má Evropa stejný význam jako Evropská unie. Zda je Evropa samostatným geografickým celkem.

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

R e š e r š e. (Dokumentografická jednorázová rešerše) Vypracovala: Krajská vědecká knihovna v Liberci Rumjancevova 1362/ Liberec

R e š e r š e. (Dokumentografická jednorázová rešerše) Vypracovala: Krajská vědecká knihovna v Liberci Rumjancevova 1362/ Liberec R e š e r š e (Dokumentografická jednorázová rešerše) Kategorie času v literatuře Vypracovala: Krajská vědecká knihovna v Liberci Rumjancevova 1362/1 460 53 Liberec tel. +420-482 412 111 fax +420-482 412

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

06 Klasicismus, osvícenství

06 Klasicismus, osvícenství 06 Klasicismus, osvícenství Otázka číslo: 1 Klasicismus se datuje do období: 16./17. století 17./18. století 18./19. století Otázka číslo: 2 Centrem klasicismu je: Anglie Itálie Francie Otázka číslo: 3

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 8. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární

Více

ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK

ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK 1. Základní vývojové etapy dějin muzeí (muzejnictví) v Evropě a jejich charakteristika Etika konzervátorské, restaurátorské a preparátorské práce

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHAŘSTVÍ 1 STUDIO SCULPTURE 1 MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR

Více

MARTIN KRUPA *1988 SAMOSTATNÉ VÝSTAVY SPOLEČNÉ VÝSTAVY

MARTIN KRUPA *1988 SAMOSTATNÉ VÝSTAVY SPOLEČNÉ VÝSTAVY MARTIN KRUPA MARTIN KRUPA *1988 Studuje na Fakultě Umění a deignu univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ateliétu Digitální Média pod vedením Michaely Thelenové a Radka Jandery. SAMOSTATNÉ VÝSTAVY 2014

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost Národní učební osnovy pro Anglii DĚJĚPIS Stupeň 1 1. Cíle: a) umístit události a objekty v chronologickém pořadí b) používat obecná slova a fráze spojované s chodem času (např. před, po, kdysi dávno, minulost)

Více

Potřebujeme specializované knihovny?

Potřebujeme specializované knihovny? Potřebujeme specializované knihovny? PhDr. Radka Římanová, Ph.D. Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 1 Abstrakt V roce 2015 byla na Ústavu informačních

Více

1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení.

1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení. Moje hlavní město Londýn řešení: 1, Žáci dostanou 5 klíčových slov a snaží se na jejich základě odhadnout, o čem bude následující cvičení. Klíčová slova: capital, double decker bus, the River Thames, driving

Více

Výběr z nových knih 3/2014 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 3/2014 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 3/2014 ostatní společenskovědní obory 1. Dávat a brát : skrytá dynamika úspěchu / Adam Grant ; [překlad Zdeněk Mužík] -- 1. vyd. Brno : BizBooks, 2014 -- 311 s. -- cze ISBN 978-80-265-0133-6

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

INFORMATIKA. Jindřich Kaluža. Ludmila Kalužová

INFORMATIKA. Jindřich Kaluža. Ludmila Kalužová INFORMATIKA Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: doc. RNDr. František Koliba, CSc. prof. RNDr. Peter Mikulecký, PhD. Vydání knihy bylo schváleno vědeckou radou nakladatelství. Všechna práva vyhrazena.

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

Britské společenství národů. Historie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ročník gymnázia (vyšší stupeň)

Britské společenství národů. Historie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

MOŽNÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PRO ROZVOJ ČG

MOŽNÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PRO ROZVOJ ČG MOŽNÉ PRO ROZVOJ ČG Při formulaci očekávaných výstupů pro rozvoj čtenářské gramotnosti jsme vycházeli z praktických poznatků a zkušeností učitelů, kteří dlouhodobě usilují o rozvoj čtenářských dovedností

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Anotace sady digitálních učebních materiálů. Název: Česká literatura

Anotace sady digitálních učebních materiálů. Název: Česká literatura Anotace sady digitálních učebních materiálů Název: Česká literatura Květen 2013 Autor: Miroslav Janovský Název sady DUM: Česká literatura Anotace: Sada je tvořena souborem 20 digitálních učebních materiálů

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve výchově a vzdělávání; vymezí obsah dramatické

Více

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166)

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Ediční a redakční práce na Čtení o Jaroslavu Vrchlickém Sylabus k semináři

Více

Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 12.5.1914 Dallas - + 1994 Studovala: Přírodní vědy na University of Tennessee bc.

Více

OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY

OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) Literatura Sexta A, B Mgr. Libuše Kratochvilová 2 hodiny

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Darina Kosťunová

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace  Darina Kosťunová Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast -Sada 38 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_750_Kompozice_pwp Střední odborná škola a Střední odborné

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA

ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA JAKUB JUŘENA Faculty of Law, Masaryk University, Czech Republic Abstract in original language Tento příspěvek si klade za cíl čtenáře seznámit

Více

Sociologické problémy současného světa

Sociologické problémy současného světa Sociologické problémy současného světa Školní rok 2005/2006 letní semestr Přednášející: Prof. Ing. František Zich, DrSc Cíl předmětu: Seznámit studenty s problematikou otevřených aktuálních otázek soudobého

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více