TVOŘ ENÍ SLOV A Č ESKÁ LEXIKOLOGIE
|
|
- Antonín Beneš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA TVOŘ ENÍ SLOV A Č ESKÁ LEXIKOLOGIE PhDr. Diana Svobodová, Ph.D. OSTRAVA 2005
2 Obsah předmětu Úvod Tvoření slov a lexikologie úvod Slovotvorné postupy Slovotvorné procesy Odvozování podstatných jmen Odvozování přídavných jmen Odvozování sloves Odvozování příslovcí Složení slovní zásoby Vrstvy slov ve slovní zásobě Slovní význam Vztahy slov ve slovní zásobě Frazeologie Literatura ÚVOD Text studijní opory je určen především studentům oboru Učitelství pro 2. stupeň ZŠ studujícím český jazyk v některé z kombinací předmětů. Jedná se o velmi stručné shrnutí náplně předmětu TVLEX, který je v rámci výuky tvořen přednáškami a cvičeními. K jednotlivým kapitolám jsou pro doplnění a procvičení teoretických pasáží připojeny úkoly k zamyšlení, otázky a úlohy. Informace jsou podány v redukované formě (většinou jsou zpracovány pouze v bodech a některé problémové body jsou jen naznačeny), která pro splnění úkolů za teoretickými částmi textu a pro přípravu ke zkoušce z uvedeného předmětu bezpodmínečně vyžaduje doplnění dalšími poznatky z odborné literatury, jejíž základní seznam je uveden v závěru textu. 2
3 1. TVOŘ ENÍ SLOV A LEXIKOLOGIE ÚVOD Klíčová slova této kapitoly: Tvoření slov, slovotvorba, pojmenování značková a motivovaná, fundace, slovo fundující, slovo fundované, slovotvorné svazky, slovotvorné řetězce, slovotvorná hnízda, pojmová báze a pojmový příznak (onomaziologická báze a onomaziologický příznak); lexikologie, nauka o slovní zásobě, lexém, sémém, frazém, sousloví. I. TVOŘENÍ SLOV tvoření slov (SLOVOTVORBA) se zabývá vytvářením nových slov a jejich užíváním; samostatná disciplína; společné rysy s lexikologií (tvořením slov vznikají nová pojmenování), morfologií (stejné jednotky morfémy) a syntaxí (v oblasti složenin). 2 základní typy pojmenování v češtině: 1) značková (nemotivovaná, základová), význam nelze odvodit ze slov současně existujících ve slovní zásobě (např. dům, les, bít); 2) motivovaná (popisná, nově utvořená), např. domeček, polesný, bitý, všechna slova složená, víceslovná pojmenování apod. fundace slovo fundující je součástí slova fundovaného; další pojmy slovotvorby: 1) slovotvorné svazky jedno slovo motivující a ostatní od něj odvozená, např.: dům domový, domovník, doma, domek; 2) slovotvorné řetězce vztah motivace (fundace) mezi sousedními členy, např.: dům domek domeček domečkový; 3) slovotvorná hnízda obsahují zároveň slovotvorné řetězce i svazky; motivované (fundované) slovo zahrnuje: pojmovou bázi (určitá třída jevu); pojmový příznak (odlišující znak od jiných jevů této třídy); také onomaziologická báze a onomaziologický příznak. Např. řidič báze: osoba; příznak: řídí. II. LEXIKOLOGIE nauka o slovní zásobě; samostatná disciplína, prolíná se s mluvnicí (gramatikou), pracují se stejnou základní jednotkou, slovem; lexikologie se zabývá stránkou lexikální (věcnou), zkoumá slovo jako jednotku pojmenování (obsah, formu a funkci); základní jednotky lexikálního systému: lexém (souhrn všech tvarů jednoho slova, slovníkové heslo); sémém (jeden z významů slova mnohovýznamového); frazém (základní jednotka frazeologická, spojení slov s ustáleným významem); 3
4 slovo nejčastější typ pojmenování (to však může být tvořeno i více slovy, např. souslovím (skok daleký) nebo frazémem (tvrdý oříšek); základní lexikologické disciplíny: lexikální sémantika (nauka o slovním významu); lexikografie (nauka o slovnících); etymologie (nauka o původu slov); onomaziologie (nauka o pojmenování); onomastika (nauka o vlastních jménech); frazeologie (nauka o frazeologických jednotkách). Otázky: 1. Se kterými lingvistickými disciplínami má slovotvorba společné znaky? 2. Jaký je rozdíl mezi slovy značkovými a motivovanými? Uveďte příklady. 3. Definujte pojem fundace. 4. Čím jsou tvořeny slovotvorné svazky, řetězce a hnízda? 5. Kterými stránkami slova jako pojmenování se zabývá lexikologie? 6. Které jsou základní lexikologické jednotky a jak jsou definovány? Uveďte příklady. 7. Čím se zabývají následující lexikologické disciplíny: sémantika, lexikografie, etymologie, onomastika, toponomastika a frazeologie? Úloha: Určete onomaziologickou bázi a onomaziologický příznak následujících slov: učebnice, houslista, dobrák, okenice, letiště, vinice, útočník, tmavovláska, dělitel, sněženka, vrchovina, hlídač, přikrývka. 2. SLOVOTVORNÉ POSTUPY Klíčová slova této kapitoly: Odvozování (derivace), slovotvorné kategorie, slovotvorné typy, slovotvorný (odvozovací) základ, slovotvorný (odvozovací) formant afix, prefix, sufix, koncovka, prefixace, sufixace, konverze, smíšené odvozování, cirkumfix, postfix, infix, interfix; skládání (kompozice), čistá (vlastní) kompozice, komplexní (smíšený) způsob kompozičně-derivační, spřahování (juxtapozice), složeniny koordinační, složeniny determinační; zkratky a zkratková slova, zkratky čistě grafické (samostatné, sdružené, sloučené, složené, zdvojené, stažené, kostrové), zkratky graficko-fonické, zkratky fonické, univerbizace. I. ODVOZOVÁNÍ derivace; nová jednoslovná pojmenování vznikají obměnami morfologické struktury slov; tvoření nového slova obměnou morfémové stavby; nově utvořená (derivovaná) slova se zařazují do slovotvorných kategorií (třídy slov majících stejný vztah ke slovu základovému); dále se slova dělí na slovotvorné typy (skupiny slov utvořené pomocí stejného slovotvorného prostředku formantu); slovotvorný (odvozovací) základ část slova, která se opakuje (např. dom-ek, domeč-ek, domeč-kový); slovotvorný (odvozovací) formant afix (prefix, sufix apod.). 4
5 Způsoby odvozování: 1) PREFIXACE (odvozování předponové) tvaroslovný charakter slova se nemění; slovní druh slova odvozeného zůstává stejný. Druhy předpon: a) předložkové (pod-, nad-, na-, u-, před-, proti-) a nepředložkové (pa-, pra-, vy-); b) domácí a cizí (anti-, sub-, kontra-, super-, extra-, re-, ex-, vice-); c) neslabičné (v-, s-, z-), jednoslabičné (pod-, nad-, na-, vy-, u-) a dvouslabičné (mezi-, proti-, místo-) Deprefixace velmi řídká, např. útes tes 2) SUFIXACE (odvozování příponové) odvozené slovo se vůči základovému mění podstatněji; může docházet ke změně slovního druhu (např. zimní zimník); přípona není samostatným slovem, připojuje se ke slovnímu základu; obvykle v sobě zahrnuje i tzv. ohýbací sufix (koncovku) a zařazuje slovo ke skloňovacímu nebo časovacímu vzoru. 3) KONVERZE (odvozování koncovkové) ke slovnímu základu se pouze připojí ohýbací koncovka, např. kámen kamení, vynést výnos (nulový morfém, nulová koncovka v 1. pádě). Druhy koncovek: 1) pádové žen -a, -y, -ě; dobr-ý, dobr-ého, jarn-í, -ího; 2) osobní (u sloves) nes-u, -eš, -e, -eme; 3) infinitivní děla-t nebo knižně -ti. také přechod slova z jedné slovnědruhové kategorie do druhé bez změny tvaroslovné formy: a) adverbializace ohebných tvarů (místy); b) změna příslovce v předložku (kolem domu); c) změna spojky v částici (že ti není hanba!); d) substantivizace adjektiv (vedoucí) a jiných slovních druhů (to tvoje věčné ale). 4) SMÍŠENÝ ZPŮSOB ODVOZOVÁNÍ realizován tzv. oboustrannými afixy (CIRKUMFIXY): a) prefixálně-sufixální (předponově-příponový), např. pata pod-pat-ek; b) prefixálně-konverzní (předponově-koncovkový), např. voda roz-vod-í. Méně časté typy formantů (afixů): POSTFIX slovotvorný afix připojený až za koncovku (např. kdo-koli); INFIX zvukový komplex dodatečně vkládaný do základu slova (mali-li-nký); INTERFIX segment vystupující mezi dvěma jednoduchými základy tvořícími složený základ (tzv. spojovací vokál, velk-o-město). 5
6 II. SKLÁDÁNÍ SLOV (KOMPOZICE) skládání slov ze dvou až tří slovotvorných základů; vždy se tvoří pojmenování motivovaná; kondenzovaná forma a vysoká explicitnost složených výrazů; v básnickém stylu zvýrazňují expresivitu vyjádření. Typy složenin: 1) podle slovních druhů složenin především substantiva (zlatovláska), adjektiva (modrozelený) a číslovky (třiatřicátý); 2) podle slovotvorného způsobu skládání 3 způsoby: a) čistá (vlastní) kompozice první a druhý komponent se spojují spojovacím vokálem (interfixem); zadní členy mohou existovat jako samostatná slova (např. novostavba); b) komplexní, smíšený způsob kompozičně-derivační vznikají složeniny odvozené; vždy se jedná o změnu významu; zadní členy nemohou existovat samostatně (např. tlakoměr); c) spřahování (juxtapozice) výsledkem jsou tzv. spřežky, vznikají formálním srůstem členů (komponentů) bez jejich morfologických změn; citátové (větné) spřežky vznikají spojením sloves a dalších větných členů v původním pořadí v jeden ustálený výraz (kdovíjaký); nevlastní spřežky vznikají spojením podstatných jmen a přívlastků bez spojovacích vokálů (pravděpodobný). 3) podle vztahu mezi členy: a) složeniny koordinační souřadnost, členy mají rovnocennou syntaktickou platnost; vztah členů prostě slučovací (severozápad), vztahově slučovací (ekonomicko-politický) nebo reciproční (česko-anglický); b) složeniny determinační podřadnost, závislost, jeden člen určuje druhý, který je mu nadřazen (krátkozraký). III. TVOŘENÍ ZKRATEK A ZKRATKOVÝCH SLOV slova se redukují na písmena nebo slabiky (tzv. krácení mechanické); prostředek jazykové ekonomie; zkratka a plná podoba výrazu mají vždy stejný význam. Typy zkratek: 1) Zkratky čistě grafické slouží ke zkracování jen v psaném projevu, čte se vždy jejich plná forma; z hlediska způsobů tvoření se dělí do následujících skupin: samostatné str. (strana) sdružené t. r. (tohoto roku) sloučené mj. (mimo jiné) složené, vzniklé ze složenin čs. (československý) 6
7 zdvojené pp (pianissimo) stažené, tvořené z prvního a posledního písmena slova fa (firma) kostrové kpt. (kapitán) 2) Zkratky graficko-fonické tvořené z iniciálových hlásek; píší se velkými písmeny a čtou se jako slova (např. NATO), nebo se hláskují po jednotlivých písmenech (OSN); zkratky převzaté z cizích jazyků je vhodné až na některé výjimky (např. BBC) hláskovat česky. 3) Zkratky fonické zkratková slova (slova zvukovým i tvaroslovným charakterem); příklady: názvy firem Čedok (Česká dopravní kancelář), osamostatněné části složených výrazů (kilo, auto), zkratky přejaté z cizích jazyků (sci-fi science fiction); výrazy hovorové nebo slangové, kde se uplatňuje mechanické krácení (nashle, matika); odvozeniny od zkratek fonických, např. CD cédéčko, PC písíčko, pécéčko. UNIVERBIZACE krácení sémantické, tvoření jednoslovného pojmenování z víceslovného, např. vysoká škola výška, dálkař (dálkový student, dálkový řidič, skokan do dálky), nebo utvoření slova s jedním slovním základem ze složeniny, např. rychlovlak rychlík. Úkoly k zamyšlení: 1. Definujte rozdíl mezi předponami předložkovými a nepředložkovými. 2. Z čeho vyplývá zvuková výraznost předpon v češtině? 3. U kterého slovního druhu jsou předpony nejproduktivnější? Otázky: 1. Které typy odvozovacích formantů znáte? 2. Jaký je rozdíl mezi formantem tvarotvorným a slovotvorným? 3. Definujte termín deprefixace. 4. Které druhy koncovek v češtině existují? 5. Definujte termín cirkumfix a uveďte příklady. 6. Uveďte příklady postfixů, infixů a interfixů. 7. Jaké jsou základní typy složenin a podle čeho se určují? 8. Uveďte příklady složenin koordinačních a determinačních. 9. Definujte pojem grafická zkratka. Které typy grafických zkratek znáte? 10. Jak se zvukově a pravopisně realizují zkratky graficko-fonické? 11. Uveďte příklady fonických zkratek, které jsou výsledkem mechanického krácení slov. 12. Co je to univerbizace? Úloha č. 1: K následujícím základovým slovům utvořte substantiva a adjektiva tvořená smíšeným odvozováním: kůň, les, moře, bok, kout, houba, břeh, vrch, víra, rok, hrad, led, prst, pata, hlava, cesta Úloha č. 2: Uveďte příklady adverbializace a substantivizace jiných slovních druhů. Úloha č. 3: Uveďte příklady graficko-fonických zkratek, u nichž se podobně jako u BBC užívá původní hláskování. Úloha č. 4: 7
8 Proveďte rozbor stavby slov: bezvědomí, doplňovačka, dosáhnuvší, hlupák, housátko, mlékař, modřín, nádraží, náhrdelník, násep, nazelenalý, nedopalek, nepřiberu, nesrovnatelnost, nezdvořák, nosíček, okolí, pahorek, podporučík, porost, předvolání, přístavba, rozcestí, schovávaný, stromoví, tazatelka, učenec, úspora, výlov, vyorávač, výtvarnice, zahraniční Úloha č. 5: Určete druhy následujících zkratek: aj., atd., BBC, CD, Čedok, ČSA, DAMU, fa (firma), kpt., např., NATO, n. l., OSN, pí, P.S., s. (strana), sci-fi, SIPO, SMS, t. r., tzn., USA Úloha č. 6: Určete druhy složenin: autoopravna, díkůvzdání, hlavolam, jihozápad, kazisvět, krvelačný, lidojed, mrakodrap, novomanžel, obranyschopnost, plynoměr, přelíčení, samospoušť, samouk, sebeobrana, spolupráce, starověk, telenovela, velkovýroba, vlastizrada, zvěrolékař 3. SLOVOTVORNÉ PROCESY Klíčová slova této kapitoly: Slovotvorné procesy, onomaziologické kategorie, mutace, transpozice, modifikace, produktivita slovotvorných typů. 3 základní slovotvorné procesy na základě srovnání významu a formy slova základového a slova nově utvořeného, jsou řazeny následujících onomaziologických kategorií: 1) Mutace slovo nově utvořené má jiný význam než slovo základové; dochází k větší změně než u ostatních slovotvorných procesů; slovní druh se může měnit i nemusí, např. slepý slepec, kniha knihař, běžet běžec, jídlo jídelna. 2) Transpozice ve srovnání se slovem základovým se u nově utvořeného mění slovní druh; nemění se lexikální význam, nově utvořené slovo má stejný význam jako slovo základové; např. vlastnost veselý veselost, děj létání létat; u mnohovýznamových slov se může jednat o dva různé procesy, např. psát psaní (děj = transpozice, dopis metonymické přenesení, změna slovního významu = mutace). 3) Modifikace obměna slovního významu slova základového; k původnímu významu slova se přidává příznak; nemění se slovní druh, např. milý miloučký; nejčastější typy modifikace: a) vidové změny sloves: sklít zasklít; b) stupňování adjektiv: slabý slabší nejslabší; c) tvorba zdrobnělin (deminutiv): obličej obličejík obličejíček; d) tvorba slov zveličelých (augmentativ): chlap chlapák, chlapisko; e) tvorba kolektiv: list listí; 8
9 f) tvorba výrazů přechýlených: student studentka; g) názvy mláďat: slon slůně. u každé slovotvorné kategorie existuje několik slovotvorných typů, tj. několik druhů formantů; ty jsou různě produktivní: neproduktivními se slova již netvoří; prostředky neomezeně produktivními se tvoří slova stále od jakéhokoliv základu např.: tvoření deverbativních substantiv (bití, učení), stupňování adjektiv apod. Úkol k zamyšlení: Uveďte příklady formantů na různém stupni produktivity. Otázky: 1. Jak se od sebe liší mutace, transpozice a modifikace z hlediska srovnání významu slova základového a nově utvořeného? 2. V rámci kterého slovotvorného procesu dochází u slova nově utvořeného ke změně slovního druhu? 3. Které nejčastější typy slovotvorných modifikací znáte? 4. ODVOZOVÁNÍ SUBSTANTIV Klíčová slova této kapitoly: Odvozování substantiv kategorie mutační (názvy činitelské, konatelské, prostředků, nositelů vlastností, výsledků děje, obyvatelské, příslušenské, míst), kategorie transpoziční (názvy vlastností a dějů), kategorie modifikační (názvy zdrobnělé, zveličelé, přechýlené, mláďat a hromadné). I. KATEGORIE MUTAČNÍ 1) Názvy činitelské pojmenování osob (zřídka zvířat nebo rostlin) podle charakteristické činnosti; odvozeny výhradně od základů slovesných; fundujícími slovy jsou nejčastěji přímo slovesa (plavat plavec), řidčeji dějová substantiva (původ původce), výjimečně dějová adjektiva (útočný útočník); pojmenování zvířat: obaleč, hlídač; názvy rostlin: osladič, vratič, vstavač; názvy matematických veličin: čitatel, jmenovatel, činitel, dělitel; nejčastější přípony: -TEL (stavitel), -Č (posluchač), -CE (soudce), -EC (chodec), -ČÍ (mluvčí), -NÍK (bojovník), -ÁK (divák), -AŘ (těžař), -L (kutil), -AN (trhan), -OUN (pěstoun), -NA (drbna), -DLO (motovidlo); přípony cizího původu: -ANT (demonstrant), -ENT (student), -OR (redaktor), -ÁTOR (programátor), -ISTA (komponista), -ÉR (režisér), -ER (dispečer). 2) Názvy konatelské označení osob (rostlin, zvířat) vykonávajících nějakou činnost spjatou se skutečností vyjádřenou substantivem; 9
10 pojmenovávají činnost podle toho, čeho se týká, ale tato činnost není v jejich základu vyjádřena, např. ryby lovit ryby rybář (nikoli lovec); domácí formanty: -AŘ (zubař), -NÍK (úředník), -ÁK (plameňák), -ÍŘ (hrnčíř) přípony cizího původu: -IK (dramatik), -ISTA (bohemista). 3) Názvy prostředků pojmenování věcí sloužících k nějaké činnosti jako nástroj; většinou odvozeniny od sloves, obvykle nedokonavých (rydlo, lehátko), výjimečně dokonavých (odzátkovač, vývrtka); domácí formanty: -Č (odpařovač), -ČKA (pračka), -KA (výhybka), -DLO (mýdlo), -TKO (těžítko), -NÍK (cedník), -ÁK (věšák), -IVO (topivo), -ÍK (budík); cizí přípony: -OR (televizor), -TOR a -ÁTOR (reproduktor, destilátor), -ER (kontejner), -ÉR (mixér), - IKUM a -IVUM (narkotikum, sedativum). 4) Názvy nositelů vlastností pojmenování živých bytostí i věcí podle vnějšího znaku nebo vnitřních charakteristických rysů chápaných jako vlastnost; odvozeny výhradně od adjektiv; pojmenování osob jsou označením typu (mladík, lakomec), nebo jsou to označení příležitostná, aktuální (opilec); názvy živočichů (bělouš), názvy rostlin (jalovec), názvy nerostů (živec); u maskulin jsou přípony: -EC (stařec), -ÍK (mladík), -ÁK (chytrák), -EK (předek), -ÁČ (boháč), -OCH (běloch), - OUŠ (bělouš), -ÝŠ (chřestýš), -AS (expresíva typu kliďas, zdrobněliny: bělásek), -ÁN (velikán); příponami feminin jsou: -ICE (pravice), -KA (lanovka), -INA (mělčina). 5) Názvy výsledků děje označení toho, co vzniká dějem; výsledky činností zlomit něco zlomek, výsledky vzniklé ze spontánních dějů výrůstek; výsledky děje mohou být konkrétní předměty výrobek, pozůstatky po nějaké činnosti ústřižek nebo názvy abstraktních výsledků požadavek; výhradně deverbativa; přípony: -EK (výsledek), -KA (vzpomínka), -INA (rozvalina), -ENÍ (odzbrojení). 6) Názvy obyvatelské pojmenování osob podle místa, které obývají nebo odkud pocházejí; místa mohou být obecná i vlastní (měšťan, Pražan); přípony: -AN (vesničan, Američan), -EC (cizinec, Portugalec), -ÁK (eskymák, Hanák), -NÍK (poustevník), -ÁN (Indián), -AL (horal) a -AT (Asiat). 10
11 7) Názvy příslušenské označení osob podle příslušnosti ke kolektivu nebo stoupenců hnutí a směrů; domácí přípony: -NÍK (družstevník), -EC (Přemyslovec), -ÁŘ (odborář), -ÁK (junák); cizí přípony: -ISTA (slávista) a -ITA (táborita). 8) Názvy míst pojmenování míst podle toho, co se na nich nachází (smetiště), co na nich roste, pěstuje se, chová se apod. (vinice, včelín) nebo co se na nich dělá (hřiště). II. KATEGORIE TRANSPOZIČNÍ 1) Názvy vlastností vyjádření vlastnosti jako jevu, derivace výhradně od adjektiv, často abstrakta; přípony: -OST (krátkost), -STVÍ (bohatství), -CTVÍ (strojnictví), -OTA (dobrota), -INA (kantořina), -OBA (hniloba), -KA (dálka), -DA (křivda). 2) Názvy dějů vyjádření děje pojatého jako předmět, derivace výhradně od sloves; formanty maskulin: -OT (skřípot), -EK (úvazek), -TEK (užitek), -NEK (spánek); formanty feminin: -BA (léčba), -KA (půjčka), -ČKA (tancovačka), -ICE (tlačenice), -OTA (žebrota), -EŽ (loupež). III. KATEGORIE MODIFIKAČNÍ 1) Názvy zdrobnělé (deminutiva) vždy je zachován rod substantiva; někdy lze rozlišit 2 stupně zdrobňování (ryba rybka rybička), jindy existuje stupeň jen jeden (zajíc zajíček); lexikalizované odborné názvy termíny: (bubínek, kovadlinka, třmínek); obvykle označují věci menší (knížka), nebo mají emocionální příznak, a to pozitivní (maminka), nebo negativní (doktůrek). 2) Názvy zveličelé (augmentativa) vždy expresívní příznak, obvykle pejorativní; nejčastější přípony: -ÁK (měšťák), -ISKO (psisko), -AN (zoban), -AS (lotras), -IZNA (babina). 3) Názvy přechýlené ženské protějšky utvořené k mužským jménům; přípony: -KA (sousedka), -YNĚ (ministryně), -KYNĚ (soudkyně), -ICE (holubice), -A (blondýna). 4) Názvy mláďat 11
12 označují odvozené názvy užívané pro mláďata zvířat, např. slůně, kůzle, lvíče. 5) Názvy hromadné odvozeniny označující kolektiv, soubor jedinců téhož druhu; přípony: -STVO (bratrstvo), -CTVO (žactvo), -Í (listí), -OVÍ (stromoví), -EŽ (mládež), -INA (smrčina), -IVO (osivo). Otázky: 1. Od kterých slovních druhů a jakými příponami jsou odvozeny názvy činitelské a konatelské? 2. Uveďte příklady názvů prostředků (odvozených i neodvozených). 3. Jak je definován název nositele vlastnosti? 4. Určete rozdíl mezi názvy obyvatelskými a příslušenskými. 5. Co označují názvy míst? Uveďte příklady pro jednotlivé typy. 6. Od kterých slovních druhů a jakými příponami jsou odvozeny názvy vlastností a dějů? 7. Co je typické pro názvy zdrobnělé a zveličelé? 8. Uveďte nejčastější přechylovací přípony a příklady maskulin, která se užívají v nepřechýlené podobě i pro osoby ženského rodu. 9. Které názvy mláďat nejsou odvozeny v rámci modifikační kategorie od jiných substantiv? Úloha: Určete onomaziologické kategorie a slovotvorné typy následujících substantiv: škůdce, jezdec, vrtačka, pískoviště, cizinec, spánek, běloba, psisko, domeček, běloch, mladík, hlídač, kabaretiér, ložnice, kůzle, královna, skřípot, rychlost, vesničan, podběrák, sladkost, předehra, jezuita, pravda, hnědák 5. ODVOZOVÁNÍ ADJEKTIV Klíčová slova této kapitoly: Odvozování adjektiv kategorie mutační (adjektiva přivlastňovací a vztahová v užším smyslu), kategorie transpoziční (deverbativa, adjektiva odvozená od příslovcí a předložkových pádů substantiv), kategorie modifikační (adjektiva s významem zesilujícím a zeslabujícím a stupňované tvary). I. KATEGORIE MUTAČNÍ adjektiva vztahová vyjadřující vztah vlastnosti k určité substanci: 1) adjektiva přivlastňovací (posesívní): a) individuálně přivlastňovací přípony: -ŮV, -IN (otcův, matčin); b) druhově přivlastňovací přípony: -SKÝ/-CKÝ (otcovský, panovnický) a -Í (kočičí); 2) adjektiva vztahová (relační) v užším smyslu: a) místní tvořená od názvů míst (ostravský, vzdušný); b) látková určující původ z nějaké látky (kovový); c) časová vyjadřující vztah k době, časovému úseku (ranní, hodinový); d) vyjadřující vlastnost podle nápadného znaku (vlasatý, deštivý); e) vyjadřující podobnost (kruhový, kruhovitý); 12
13 f) adjektiva široce vztahová (tvůrčí). II. KATEGORIE TRANSPOZIČNÍ adjektiva dějová, odvozená od slovesných tvarů: a) přechodníku přítomného ženského rodu (zrající, nesoucí); b) přechodníku minulého ženského rodu (vykonavší, vrátivší se); c) příčestí trpného (mluvený, psaný); d) příčestí činného (znalý). další typy deverbativ: potřebný, volitelný; účelová adjektiva: prací, čisticí; adjektiva odvozená z příslovcí: dnešní, včerejší; adjektiva odvozená z předložkových spojení substantiv: pouliční, náhorní. III. KATEGORIE MODIFIKAČNÍ adjektiva s významem zesilujícím a zeslabujícím (velikananánský, maloulinký) stupňované tvary adjektiv (čistý čistší nejčistší). Otázky: 1. Jaký je rozdíl mezi individuálně a druhově přivlastňovacími přídavnými jmény? 2. Jaký význam vyjadřují adjektiva vztahová místní, látková a časová? 3. Od kterých slovesných tvarů se odvozují adjektiva dějová? 4. Jaké další typy deverbativních adjektiv znáte? 5. Uveďte příklady různých typů stupňování adjektiv. Úloha: Určete onomaziologické kategorie a slovotvorné typy následujících adjektiv: havraní, kruhový, smetanový, smetanovský, Smetanův, volitelný, voličský, zralý, zrající, včerejší, šijící, šicí, balící, balicí, nohatý, ovesný, válcový, polní, zraněný, domovský, čtecí, čitelný, čtoucí, čtený, napsaný 6. ODVOZOVÁNÍ SLOVES Klíčová slova této kapitoly: Odvozování sloves kategorie mutační (desubstantiva, deadjektiva), kategorie transpoziční (slovesa odvozená z citoslovcí, příslovcí a zájmen), kategorie modifikační (slovesa s obměněným významem, deminutiva, iterativa, frekventativa). 13
14 I. KATEGORIE MUTAČNÍ odvozeniny od substantiv a adjektiv: desubstantiva vyjadřují vztah k substantivu vyjádřenému dějem, např. sportovat, veslovat, rozumět, hostit; deadjektiva vyjadřují 2 základní významy: stávat se nějakým (černat, šedivět, stárnout); činit nějakým (bělit, sladit, očerňovat). II. KATEGORIE TRANSPOZIČNÍ slovesa odvozená z citoslovcí (mňoukat, žbluňkat); slovesa odvozená z příslovcí (zpozdit se, opětovat); slovesa odvozená ze zájmen (tykat, vykat). III. KATEGORIE MODIFIKAČNÍ slovesa s obměněným významem (vidové změny např. nést odnést); deminutiva (spát spinkat); slovesa opětovací (iterativa vrátit vracet); slovesa opakovací (frekventativa vracet vracívat). Otázky: 1. Která desubstantiva a deadjektiva jsou zastoupena v mutační kategorii odvozování sloves? Pokuste se vymezit jejich základní typy. 2. Vyjmenujte současně užívaná i zastaralá slovesa odvozená od zájmen. 3. Jaký je rozdíl mezi slovesy opětovacími a opakovacími? Úloha: Určete onomaziologické kategorie a slovotvorné typy následujících sloves: zamířit, sedávat, přitakat, spinkat, kralovat, vonět, červenat, zvonit, solit, stolovat 7. ODVOZOVÁNÍ PŘ ÍSLOVCÍ Klíčová slova této kapitoly: Odvozování příslovcí kategorie mutační (příslovce odvozená ustrnutím ohebných tvarů), kategorie transpoziční (příslovce tvořená z přídavných jmen, číslovek a sloves), kategorie modifikační (hovorové varianty příslovcí a stupňované tvary). I. KATEGORIE MUTAČNÍ příslovce odvozená ustrnutím následujících tvarů: podstatných jmen v nepředložkových tvarech (ráno, místy); předložkových pádů substantiv a adjektiv (občas, naboso); předložkových pádů zájmen (zatím, pokaždé); slovesných tvarů (vleže, nehledě); frazeologických spojení (odjakživa, jaksepatří). 14
15 II. KATEGORIE TRANSPOZIČNÍ příslovce tvořená z přídavných jmen (česky, nízko, sladce); příslovce tvořená z číslovek (dvojmo, pětkrát); příslovce tvořená ze sloves (mlčky, snožmo). III. KATEGORIE MODIFIKAČNÍ hovorové varianty příslovcí (tudyma, teďka); stupňované tvary příslovcí (daleko dále nejdále). Otázky: 1. Které ohebné tvary jiných slovních druhů přecházejí v ustrnulé podobě ke slovnímu druhu příslovcí? 2. Od kterých typů adjektiv a zájmen lze tvořit příslovce? 3. Vyjmenujte frekventovaně užívané hovorové varianty příslovcí. 4. Které druhy stupňování se užívají u příslovcí? Úloha: Určete onomaziologické kategorie a slovotvorné typy následujících příslovcí: jaksepatří, kampak, ostošest, nahoře, snožmo, koňmo, mlčky, mezitím, nejvíce, místy 8. SLOŽENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY Klíčová slova této kapitoly: Složení slovní zásoby, slovníky českého jazyka, aktivní a pasivní slovní zásoba, jádro a proměnlivá část slovní zásoby. ROZSAH ČESKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY celkový počet slov v české slovní zásobě nelze přesně určit; odhad slov, založený na počtu hesel devítisvazkového Příručního slovníku jazyka českého, který vycházel v letech , je dnes již zastaralý; ovlivňující faktory: neustálá potřeba pojmenovávání nových skutečností, vyplývajících z rozvoje lidského poznání, a přejímání pojmenování z cizích jazyků, která postupně procházejí procesem formální adaptace a stávají se zdrojem rozšiřování české slovní zásoby; další slovníky, o něž se posuzování české slovní zásoby může opírat: čtyřsvazkový Slovník spisovného jazyka českého ( , hesel); Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (jednosvazkový, 1. vyd. 1978, 2. vyd. 1994, hesel); překladové dvojjazyčné slovníky mívají podle typu vydání obvykle tis. hesel. Jiný způsob posuzování složení slovní zásoby: stanovení alespoň přibližného počtu slov, která znají uživatelé daného jazyka: slovní zásoba aktivní slova užívaná v běžné komunikaci mluvené i psané; slovní zásoba pasivní soubor slov, jimž uživatelé rozumějí, ale nepoužívají je; rozsah obou je individuální, u aktivní slovní zásoby může být 3-10 tisíc slov, u pasivní slovní zásoby bývá obvykle 3-6x vyšší. 15
16 Slovní zásobu tvoří jádro a proměnlivá část: jádro slovní zásoby základní slovní fond každého jazyka; slov v základní slovní zásobě je relativně málo, ale jsou často užívána často, jejich frekvence činí asi 90 % celkového počtu užívaných slov; charakteristika jádra české slovní zásoby: a) původ slov (domácí slova stará: matka, řeka, slova přejatá z cizích jazyků velmi dávno a zdomácnělá: škola, kostel, nebo přejatá později, nicméně frekventovaně užívaná: republika, banka); b) struktura slova kořenná, sama jsou základem pro další tvoření (les, dřevo); c) význam pojmenování nejdůležitějších skutečností spjatých se životem, tj. příbuzenských vztahů, obydlí, jejich částí a zařízení, částí lidského a zvířecího těla, zvířat, rostlin, základních lidských výrobků (nástrojů, oděvů, jídla) apod.; d) užívání slova jsou nepostradatelná pro běžnou komunikaci. větší část slovní zásoby: proměnlivá, neustále se vyvíjí; některá slova vycházejí z užívání, zastarávají, jiná jsou nově tvořena, získávají nové významy, nebo jsou nově přejímána z cizích jazyků; hranice mezi jádrem a proměnlivou částí jsou plynulé, mění se s vývojem potřeb pojmenování. Otázky: 1. Uveďte alespoň některé důvody, proč je obtížné určit celkový rozsah současné české slovní zásoby. 2. Ze kterých zdrojů vycházejí odhady celkového počtu slov? 3. Definujte pojmy aktivní a pasivní slovní zásoba. Jaký je jejich rozsah? 4. Čím je charakterizováno jádro slovní zásoby? 5. Jaký je vztah mezi jádrem a proměnlivou částí slovní zásoby? 9. VRSTVY SLOV VE SLOVNÍ ZÁSOBĚ Klíčová slova této kapitoly: Slova neutrální, slova oblastní (regionalismy; čechismy a moravismy), dialektismy (etnografické dialektismy), výrazy z obecné češtiny; profesionalismy, slangismy a argotismy; slova hovorová, knižní, odborné názvy (termíny), poetismy; slova zastaralá (historismy, archaismy lexikální, hláskové, slovotvorné, sémantické), neologismy; expresíva s citově pozitivním příznakem (zdrobněliny deminutiva, slova důvěrná familiární, domácká hypokoristika, dětská slova, eufemismy), expresíva s citově záporným příznakem (slova hanlivá pejorativní, zveličelá augmentativa, zhrubělá, vulgární, dysfemismy); expresivita inherentní a adherentní, expresivita hlásková, slovotvorná a lexikálně sémantická; slova přejatá přizpůsobená a nepřizpůsobená. Většina slov ve slovní zásobě: slova neutrální s funkcí pouze pojmenovávací, nepojí se k nim žádné vedlejší příznaky; tvoří jádro slovní zásoby a lze je použít bez omezení v různých oblastech vyjadřování; 16
17 ostatní slova ve slovní zásobě se vyznačují dalšími vedlejšími příznaky a obvykle náleží do proměnlivé části slovní zásoby. Podle typu vedlejšího příznaku náleží slova do následujících vrstev: I. VRSTVA SLOV PATŘÍCÍCH K NESPISOVNÝM ÚTVARŮM NÁRODNÍHO JAZYKA Z hlediska geografického rozlišujeme: a) slova oblastní (regionalismy): čechismy užívané častěji na území Čech (špitat, umolousaný, přišel dlouho = pozdě); moravismy užívané na Moravě a ve Slezsku (zatmět = zdržet se do setmění, haluz, dědina); b) dialektismy slova nářeční: běžné komunikační prostředky na ohraničených územích; charakterizační prostředky v uměleckém stylu; etnografické dialektismy výrazy spjaté se životem a zvyklostmi v určité oblasti (např. části oděvu, věci z domácnosti, jídlo apod.); c) výrazy z obecné češtiny, např. rejžák, vejšlap, zdejchnout se apod. Sociolekty výrazy představující nespisovnou vrstvu lexikálních prostředků charakteristických pro vyjadřování určitých sociálních, profesionálních nebo zájmových skupin lidí: p r o f e s i o n a l i s m y snaha o úspornost výrazových prostředků, citové zaujetí, lpění na tradici, vyjádření příslušnosti k prostředí nespisovné pracovní odborné názvy, obvykle neexpresívní; často cizího původu; s l a n g i s m y lexikální a frazeologické prostředky typické pro zájmové skupiny lidí a dočasná společensko-pracovní společenství; expresivita, metaforičnost, variabilita, jazyková hra; a r g o t i s m y výrazy užívané v mluvě příslušníků společenského podsvětí; snaha o utajení významu slov pro ostatní vrstvy společnosti. II. VRSTVY SLOV PODLE SLOHOVÝCH PŘÍZNAKŮ a) slova hovorová užití zpravidla omezeno na mluvené projevy; mohou být spisovná a nespisovná (hranice nejsou ostré a vývoj neustále postupuje ve směru od nespisovnosti ke spisovnosti); častá univerbizace, tj. tvoření spisovných i nespisovných jednoslovných výrazů z víceslovných pojmenování, např. záchranka; častá expresivita (nátřesk, binec); b) slova knižní 17
18 užití se neomezuje jen na texty literární, ale i psané projevy oficiálního charakteru a mluvené projevy pronášené při slavnostních příležitostech, např. odvětit, záhy; c) odborné názvy, termíny tvoří terminologie vědních oborů a dalších odvětví lidské činnosti; vlastnosti termínů: jednoznačnost (absolutní, např. dusičnan, nebo alespoň v daném oboru, např. spojka); přesnost, výstižnost; ustálenost, normalizovanost; neexpresívnost (citový příznak nežádoucí; u zdrobnělin typu kladívko, kovadlinka, lopatka se nepociťuje, názvy jsou lexikalizované); nosnost (možnost dalšího tvoření slov příbuzných a odvozených, které se pak také stávají termíny); d) poetismy slova užívaná v uměleckém stylu. III. VRSTVY SLOV PODLE ČASOVÝCH PŘÍZNAKŮ 1) slova zastaralá a) historismy výrazy označující věci již zaniklé; užití v uměleckém stylu pro vytvoření dobového koloritu a ve stylu odborném v oblasti historie; např. názvy historických zbraní (halapartna), staré vojenské tituly (mušketýr), názvy peněz (rýnský), sociální postavení a povolání osob (panoš) apod.; b) archaismy pojmenování vytlačená z užíváním jinými slovy běžnými, živými; označení věcí stále existujících; typy archaismů: lexikální výrazy nahrazené v současné době slovy jinými, např. šlojíř (závoj), škamna (školní lavice); hláskové výrazy užívané dnes s odlišným hláskovým složením, např. mučedlník (mučedník); slovotvorné slova tvořená zastaralými příponami, např. kabátec, měštěnín; sémantické zastaralý význam mnohoznačných slov, např. loket ve významu délková míra, branný jako hlídač v bráně ; 2) slova nová, neologismy neologismy slovotvorné, odvozené od výrazů stávajících, např. výrazy přechýlené (pivotmanka), deverbativní substantiva (úrazovost), některé typy kalků (jáismus); složeniny ze základů domácích (lůžkoden), přejatých (klipparáda), případně složeniny hybridní (studentohodina); neologismy sémantické nové významy slov, např. tunel (podvod). IV. VRSTVY SLOV EXPRESÍVNÍCH slova s citovým (emocionálním) příznakem, který se přidružuje k základnímu významu pojmenovávacímu: 18
19 1) expresíva s citově pozitivním příznakem zdrobněliny (deminutiva) dvoustupňové (zajíc zajíček) nebo třístupňové (oko očko očičko); slova důvěrná, familiární, užívaná v důvěrném styku osob (miláček); slova domácká, hypokoristika označení členů rodiny obecnými názvy (strýček, dědoušek), nebo domáckými podobami jmen vlastních (Jaroušek); dětská slova užívaná dětmi a dospělými v kontaktu s nimi (papat, hajat); eufemismy se zjemňující funkcí (skonat, indisponovaný); 2) expresíva s citově negativním příznakem slova hanlivá, pejorativní (herka, křáp); slova zveličelá augmentativa (babizna, tlusťoch); slova zhrubělá (žvanit, ožralec); slova vulgární; dysfemismy opak eufemismů, hrubé výrazy typu chcípnout, mrzák apod.; expresivita inherentní spjata přímo se slovem a jeho stavbou (dědoušek); expresivita adherentní vyplývá z užití slova v kontextu (kočka). Podle expresívního příznaku se rozlišuje: expresivita hlásková hlásková spojení neobvyklá ve slovech neexpresívních, např. kňučet, čučet; expresivita slovotvorná typické přípony u slov zdrobnělých a zveličelých; expresivita lexikálně sémantická souvisí se základním významem slova, např. citoslovce (fuj, hybaj), slova zvukomalebná (mňau) a slova od nich odvozená (mňoukat). V. VRSTVA SLOV CIZÍCH slova přejímaná do češtiny z cizích jazyků jsou hodnocena podle míry formální adaptace, tj. přizpůsobení českému jazyku v rovině výslovnostní, grafické, gramatické a slovotvorné; slova přizpůsobená (adaptovaná) např. džez, spíkr; slova nepřizpůsobená např. whisky, happy end; slova byla přejímána v různých obdobích, někdy došlo již k silnému zdomácnění (škola, salát), v jiných případech slova patří k běžným lexikálním prostředkům, ale stále je u nich zřetelný určitý rys cizosti (gól, exhibice, interview); slova byla v průběhu vývoje češtiny přejímána především z latiny (např. republika, student) a řečtiny (demokracie, hyperbola); celé terminologie některých vědních oborů jsou založeny na latině (např. lékařství, farmacie) i řečtině (geometrie, psychologie), totéž platí např. i u italštiny (klasická hudba) nebo francouzštiny (výrazy z oblasti módy, gastronomie, umění, baletu apod.); z němčiny přejala čeština mnoho slov pojmenovávajících i věci týkající se každodenního života (např. mince, punčocha); ze slovanských jazyků přejímala čeština v největší míře z ruštiny (vesmír, vzduch), polštiny (kořalka, okres), srbochorvatštiny (junák, snacha) a slovenštiny (zbojník, namyšlený); za exotismy jsou považovány přejímky např. z arabštiny, hebrejštiny, čínštiny, indiánských a eskymáckých jazyků; 19
20 v současné době probíhá přejímání slov především z angličtiny, a to nejvíce v oblasti ekonomiky, výpočetní techniky, moderní hudby, sportu a publicistiky. Část pro zájemce: 1. Uveďte příklady frekventovaně užívaných čechismů a moravismů. 2. Které etnografické dialektismy znáte? Ve které oblasti se užívají? 3. Uveďte příklady profesionalismů, slangismů a argotismů. 4. Které poetismy znáte? 5. Které jsou typické přípony slov zdrobnělých a zveličelých? 6. V čem spočívá stále zřetelný rys cizosti u slov typu gól, exhibice nebo interview? 7. Vyjmenujte některé odborné názvy cizího původu, užívané v oborech naznačených v textu. Otázky: 1. Čím se liší slova neutrální a slova s vedlejším příznakem? 2. Jaký je rozdíl mezi regionalismy a dialektismy? 3. Jaké jsou nejvýraznější charakteristické rysy profesionalismů, slangismů a argotismů? 4. Které vrstvy slov podle slohových příznaků znáte? 5. Které jsou typické vlastnosti termínů? Vysvětlete je. 6. Jaký je základní rozdíl mezi historismy a archaismy? 7. Definujte pojem neologismus. 8. Jaké druhy expresivity rozlišujeme (uplatněte různá hlediska)? 9. Ze kterých jazyků přejímala čeština slova v průběhu svého vývoje a jaká je situace v současnosti? Úloha: Zařaďte následující výrazy do jednotlivých vrstev slovní zásoby: Alenka, archanděl, babča, bábinka, babizna, barabizna, bestseller, bufík (bufet), čeledín, dědoušek, flaška, halapartna, chlastat, jinoch, kabátec, komoří, loch (vězení), luna, panoš, psisko, sladkobol, spinkat, vesna, vozataj, zesnulý 1 0. SLOVNÍ VÝZNAM Klíčová slova této kapitoly: Slovní význam, denotace, konotace, význam lexikální a gramatický, slova plnovýznamová (autosémantická) a neplnovýznamová (synsémantická), slova jednovýznamová (jednoznačná) a mnohovýznamová (mnohoznačná, polysémní); metafora, metonymie (strukturní, kontextová, etymologická), synekdocha. Význam slova: jazykově ztvárněný odraz skutečnosti ve vědomí uživatelů daného jazyka; pojmový obsah může být spojen s průvodními významy expresívními a stylistickými; slovní význam se váže na výrazovou (formální) stránku slova, je společensky závazný a objektivní; znaková podstata: slovo neodráží skutečnost přímo, jeho zvuková ani grafická podoba nejsou zvukovým (grafickým) obrazem daného předmětu nebo skutečnosti; výjimka: zvukomalebná slova, v ostatních případech je vztah předmět pojem nahodilý, jejich spojení je věcí konvence; denotace: vyjádření věcného obsahu předmětu nebo skutečnosti (tzv. denotátu); konotace: případný spoluvýznam, obvykle expresívní nebo stylistický příznak; 20
Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy
VíceSSOS_CJL_1.20 Pojmy z lexikologie
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_1.20
VíceVY_32_INOVACE_6/19_JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE. Předmět: Český jazyk Ročník: 7. Poznámka: Procvičování - slovotvorba Vypracoval: Mgr.
VY_32_INOVACE_6/19_JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: Český jazyk Ročník: 7. Poznámka: Procvičování - slovotvorba Vypracoval: Mgr. Linda Rulfová Procvičování slovotvorba (7. ročník) 1. Čím se od sebe
VíceČeský jazyk a literatura - jazyková výchova
Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 05.05.2013 Anotace -prezentace určena pro učitele
VíceČeský jazyk - Jazyková výchova
Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí
VíceLEXIKOLOGIE II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2009 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana Lexikologie = nauka o slovní zásobě OBSAH :
VíceA JEHO VÝZNAM SLOVO A POJMENOVÁNÍ
Název: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_14_BAL Vypracovala: Andrea Balaštíková Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám PRACOVNÍ LIST zápis Úkol: Na vynechaná místa v textu doplňte správné pojmy. SLOVO
Více10. Test z lexikologie Vypracovala: Yvona Řepová, srpen 2013
10. Test z lexikologie Vypracovala: Yvona Řepová, srpen 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ 1.5 Název
VíceLexikologie - nauka o slovní zásobě - literatura
Jméno: Lexikologie - nauka o slovní zásobě Přidal(a): Markéta Forma: - slova - víceslovná pojmenování spojení slov, která označují nějakou skutečnost společně - sousloví termíny (např.: chlorid sodný,
VíceRočník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby
Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o.
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 01.11.2012 Anotace -prezentace určená pro učitele
VíceOBSAH 1 TVOŘENÍ SLOV SKLÁDÁNÍM Obecný výklad Rozsah čisté kompozice a komplexních postupů u složených
OBSAH Obsah 2 Předmluva 9 1 TVOŘENÍ SLOV SKLÁDÁNÍM 12 1.0 Obecný úvod 12 1.1 Přehled nejdůležitější odborné literatury o tvoření slov skládáním v češtiné 16 2 SLOŽENÁ SUBSTANTIVA 20 2.0 Obecný výklad 20
VíceObsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15
Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20
VíceČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA
A) Mluvnice 1 - Obecné poučení o jazyce a abeceda a písmo b jak se lidé dorozumívají, funkce řeči c rozlišení prostředků mluveného a psaného projevu 2 - Zvuková stránka jazyka a slabiky a slabikování b
VíceLexikologie a sémantika
Lexikologie a sémantika Pojem a pojmenování Člověk dokáže abstraktně myslet, může mít pojem o určité věci Věc: skutečná věc v daném světě Pojem: myšlenková konstrukce umožňující o něčem myslet Pojmenování:
VíceVY_32_INOVACE_ / IQ cesta
1/6 3.2.07.08 Pravidla hry: 1. Hra je určena minimálně pro 2 hráče. 2. Jeden hráč (může se účastnit i hry) bude kontrolovat správnost odpovědí na Listině odpovědí. 3. Každý si vybere figurku jiné barvy
VíceDataprojektor, kodifikační příručky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí
VíceVzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.
Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky
VícePřípravný kurz. z českého jazyka a literatury ke státní přijímací zkoušce na SŠ. SPGŠ Futurum. Mgr. Tomáš Veselý
Přípravný kurz z českého jazyka a literatury ke státní přijímací zkoušce na SŠ 2019 SPGŠ Futurum Mgr. Tomáš Veselý Termíny přípravných kurzů ČJ Skupina A 27. 2. (středa) 15:30 13. 3. (středa) 15:30 22.
VíceSADA VY_32_INOVACE_CJ1
SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají
VíceČeský jazyk 9. ročník, Mgr. Iveta Burianová
Český jazyk 9. ročník, Mgr. Iveta Burianová Autor: Mgr. Iveta Burianová Období: březen 2012 Šablona: I/2 12_INOVACE_92 Druh učebního materiálu: prezentace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace
VíceKOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.
- plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje
VíceTéma: Způsoby tvoření slov v češtině odvozování, skládání, zkracování Kód: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_16_BAL
Téma: Způsoby tvoření slov v češtině odvozování, skládání, zkracování Kód: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_16_BAL Vypracoval: Mgr. Andrea Balaštíková Projekt: Projekt EU peníze středním školám Výuka v digitálním
Více- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku.
- plynule čte s porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. OSV (komunikace)- specifické komunikační dovednosti - porozumí písemným
VíceSlova jednoznačná a mnohoznačná
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Slova
VíceRočník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby
Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.
VíceJazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně (viz poznámky) S jistotou určí slovní druh a pojmenuje jej cizím termínem
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu:* Šablona:* Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_12_20 CZ.1.07/1.5.00/34.0811
VíceSlovní druhy. Ohebné i neohebné
Slovní druhy Ohebné i neohebné Slovní druhy 1. Podstatná jména 2. Přídavná jména 3. Zájmena 4. Číslovky 5. Slovesa 6. Příslovce 7. Předložky 8. Spojky 9. Částice 10. Citoslovce Podstatná jména názvy osob,
VíceANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Slovní
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat
VíceČeský jazyk v 5. ročníku
Český jazyk v 5. ročníku září Jazyková Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči a různá zabarvení hlasu. Po tichém čtení samostatně reprodukuje text. Odliší podstatné a okrajové informace,
VíceSSOS_CJL_1.01 Úvod do lexikologie
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_1.01
VíceAktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015
Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10
VíceČeský jazyk Název Ročník Autor
Pomůcka - Slabiky - foto 1. Pomůcka Psací tvary písmen 1. PL - Samohlásky 1. PL Slabiky - slova 1. PL - Souhlásky 1. PL Slova - věty 1. PL Souhlásky m, l, p 1. PL Tvoření slov 1. PL Souhlásky s, j, t 1.
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
září Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová. Žák dokáže rozlišit mluvnické kategorie podstatných jmen (pád, číslo, rod), rozliší větu jednoduchou
VíceMLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku
Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby
VíceVšestranný jazykový rozbor (VJR)
Všestranný jazykový rozbor (VJR) VJR by měl tvořit součást téměř každé vyučovací hodiny a můžeme jej zařadit do kterékoli její části. Nejčastěji se používá při opakovaní a vyvozování nového učiva. Pokud
VíceIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Český jazyk a literatura, 2. ročník, obor Mechanik elektronik, Obchodník
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ
VíceOlympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019
Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019 Okresní kolo zadání I. kategorie přidělené soutěžní číslo body gramatika
VícePřídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura
Přídavná jména Název školy: Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Adresa: Nivnická 1781, 688 01 Uherský Brod Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Balaštíková Andrea Přídavná
VícePŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA)
PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0108 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a
VíceČeský jazyk a literatura Slovní zásoba a její rozvrstvení
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a
VíceČeský jazyk a literatura. 8. ročník. Komunikační a slohová výchova
list 1 / 7 Čj časová dotace: 4 hod / týden Český jazyk a literatura 8. ročník Komunikační a slohová výchova Subjektivně zabarvený popis (líčení) (ČJL 9 1 05) (ČJL 9 1 02) odlišuje spisovný a nespisovný
VíceNázev materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.
Název materiálu ročník SLUCHOVÁ DIFERENCIACE DÉLKY SAMOHLÁSEK 1 ZRAKOVÁ DIFERENCIACE KRÁTKÝCH A DLOUHÝCH SLABIK 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY S, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY P, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 ZRAKOVÁ ANALÝZA
VíceTEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V.
TEMATICKÝ PLÁN Předmět: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V. Styblík, SPN 1997 UČIVO - MLUVNICE 1. Opakování látky z
VíceAnglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti
Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující
VíceVzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání
1 Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 17. 02. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVE_21_JL_M Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání
VícePředmět: Český jazyk a literatura
21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova
VíceTEMATICKÝ PLÁN 6. ročník
TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník Předmět: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V. Styblík, SPN 1997 UČIVO - MLUVNICE 1. Opakování
VíceOlympiáda v českém jazyce 45. ročník 2018/2019
Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce 45. ročník 2018/2019 Krajské kolo zadání I. kategorie přidělené soutěžní číslo body gramatika sloh
VíceČeský jazyk a literatura
1 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské RVP výstupy ŠVP výstupy
Více7. ročník. Český jazyk a literatura. Komunikační a slohová výchova. Vypravování uspořádání dějových prvků
list 1 / 8 Čj časová dotace: 4 hod / týden Český jazyk a literatura 7. ročník (ČJL 9 1 09) sestaví vypravování v časové posloupnosti s využitím názorných jazykových prostředků sestaví vypravování s využitím
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
říjen září Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Sluchové rozlišení hlásek
VíceVzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.
KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně scény z filmu či ukázky z knih, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování,; - popisuje ústně i písemně umělecké dílo, výrobek,
VíceVY_32_INOVACE_11.3.17.CJL
Autor: Předmět/vzdělávací oblast: Tematická oblast: Mgr. Lenka Dvořáková Český jazyk Tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby Téma: Slovní zásoba pracovní list Ročník: 1. 4. Datum
VíceŠkolní vzdělávací program Základní školy a mateřské školy Sdružení
Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura 3. ročník Měsíc Téma Učivo Očekávaný výstup září říjen OPAKOVÁNÍ Z 2. roč. VĚTA JEDNODUCHÝ PŘÍBĚH OPAKOVÁNÍ Z 2. ročníku PÁROVÉ SOUHLÁSKY ABECEDA JEDNODUCHÝ
VíceMENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)
TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,
VíceTvoření slov Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 TVOŘENÍ SLOV. V češtině se nová slova tvoří
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceOBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický
OBSAH Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický Úvod Rozdělení jazykového rozboru Poměr fonologie k fonetice. Dějiny bádání Fonémy a varianty Monofonémové hodnocení hláskových komplexů Dvoufonémové
VíceSLOVESA (VERBA) Slovesa (verba) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace:
SLOVESA (VERBA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0111 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu český jazyk a literatura se doplňují: 2. stupeň Ročník: sedmý. Tematické okruhy průřezového tématu
Komunikační a slohová výchova - vypravuje ústně i písemně scény z filmu či ukázky z knih, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování; - popisuje ústně i písemně umělecké dílo, výrobek,
VíceLISTOPAD Úvod do nauky o tvoření slov, PROSINEC Psaní velkých písmen
(UČEBNÍ MATERIÁLY Český jazyk a stylistika Sexta A, Sexta B Libuše Kratochvílová 2 hodiny týdně Český jazyk pro 2.roč. G SPN 2005 / nov. mat. / Český jazyk pro stř. šk. SPN 2003 a další Český jazyk v kostce
VíceOčekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)
Český jazyk a literatura - 6. ročník Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) jazykovými příručkami Odliší spisovný a nespisovný jazykový projev Rozpozná nejdůležitější
VíceLEXIKOLOGIE ČESKÉHO JAZYKA
LEXIKOLOGIE ČESKÉHO JAZYKA doc. Mgr. Patrik Mitter, Ph.D. Studijní opora Katedry bohemistiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem s1 Obsah Úvod... 3 1 ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU; PŘENÁŠENÍ
VíceČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy
Víceučivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými.
Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení praktické čtení pozorné, plynulé čtení vět a souvětí přednes básní vypravování dramatizace četba uměleckých a naučných textů Žák získává
VíceE K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO
Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Uplatnění jazyka v jednotlivých funkčních stylech Český jazyk a literatura Pavla Jamborová
VíceVýukové programy - Mgr. Karla Pitáková, tel. 544 240 013
Výukové programy - Mgr. Karla Pitáková, tel. 544 240 013 ČJ 1 KAP III 001 uvolňovací cviky 1 ČJ 1 KAP III 002 uvolňovací cviky 2 ČJ 1 KAP III 003 ČJ 1 KAP III 004 ČJ 1 KAP III 005 ČJ 1 KAP III 006 ČJ 1
VíceVerbální dovednosti. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Verbální dovednosti PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Verbální dovednosti 2. Složky verbální dovednosti 3. Trénink verbální dovednosti 4. Vliv verbální dovednosti 5. Slovní zásoba 6. Obohacování a změna
VíceZákladní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13
Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK Václav Strážnický 2012/13 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA
VíceIII/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Žák se seznámí se základními pojmy morfologie tvarosloví, ohebnost, význam slov.
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ
VíceVýukový materiál VY_32_INOVACE_55. Ověření ve výuce: Třída: 8. Datum:
Výukový materiál Název projektu: Číslo projektu: Šablona: Sada: Škola pro život CZ.1.07/1.4.00/21.2701 III/2 VY_32_INOVACE_55 Ověření ve výuce: Třída: 8. Datum: 29.3.2012 Předmět: Český jazyk Ročník: 8.
VíceŠablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:
VícePředmět speciálně pedagogické péče
Předmět speciálně pedagogické péče Přehled podpůrných opatření včetně zajištění předmětů speciálně pedagogické péče (PSPP) je obsažen v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními
VíceJAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy)
JAZYKOVÁ VÝCHOVA Tvarosloví ž. si uvědomuje rozmanitost jazyka ž. tvoří a vědomě používá spisovné tvary slov ž. pracuje s jazykovými příručkami ž. pracuje s jazykovými texty různého zaměření ž. rozlišuje
VíceDIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ
DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační
VíceTematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý
ČASOVÉ OBDOBÍ Září Říjen KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Umí vyznačit ve slově kořen, předponu, příponu, koncovku Umí vytvořit tvar slova a slovo příbuzné Umí odvodit slova pomocí přípony
VíceČeský jazyk ve 4. ročníku
Český jazyk ve 4. ročníku září Jazyková Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. učebnice strana 3 7 Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. pracovní sešit strana
VíceUniverzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015 Robert Adam, 2015
Morfologie Příručka k povinnému předmětu bakalářského studia oboru ČJL Robert Adam Grafická úprava Jan Šerých Sazba DTP Nakladatelství Karolinum Vydání první Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství
Více5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte:
Vzorové zadání 1. Užijte předložkové spojení bez peněz ve čtyřech větách nebo slovních spojeních tak, aby pokaždé mělo funkci jiného větného členu (napište kterého). (Příslovečná určení různého druhu započítávejte
VíceSEZNAM VYTVOŘENÝCH digitálních učebních materiálů
Název školy Základní škola Kolová, okres Karlovy Vary, příspěvková organizace, 362 14 Kolová 97 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.4.00/21.3322 III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceSLOVNÍ DRUHY Platón Aristoteles Dionysios Thrácký Priscianus
SLOVNÍ DRUHY Historicky podmíněná kategorizace lexikálních jednotek/slov. Védángy (disciplíny umožňující studium véd Nirukta 5./6. stol. př. n. l. základy popisu jazyka glosář etymologie, forma a význam
VíceVzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: literární výchova - ročník: KVARTA
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: literární výchova - ročník: KVARTA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Moderna Prokletí básníci,
VícePředmět - Český jazyk a literatura Ročník: 5. RVP - ZV Výstup Učivo Průřezová témata
Předmět - Český jazyk a literatura Ročník: 5. čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává
VíceSlovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život
Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_25_04 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor: Mrg. Libuše
VíceGramatické rozbory češtiny Výklad a cvičení s řešeními. Robert Adam a kol. Recenzovaly: PhDr. Jasňa Pacovská, CSc. PhDr. Jana Bílková, Ph.D.
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 3 8 1 5 5 Gramatické rozbory češtiny Výklad a cvičení s řešeními Robert Adam a kol. Recenzovaly:
VíceJazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Obecné poučení o jazyku a řeči Odliší pojem jazyk, řeč a mluva Popíše jednu z hypotéz
VíceSpecifikace požadavků pro školní část přijímací zkoušky (anglický jazyk) Šestiletý obor vzdělávání
Specifikace požadavků pro školní část přijímací zkoušky (anglický jazyk) Šestiletý obor vzdělávání rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně, rozumí obsahu
VíceOlympiáda v českém jazyce, 38. ročník, 2011/2012 krajské kolo
Národní institut dětí a mládeže MŠMT zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení pro zájmové vzdělávání, Sámova 3, 101 00 Praha 10 Olympiáda v českém jazyce, 38. ročník, 2011/2012
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik
Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky
VíceČeský jazyk a literatura
Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské RVP výstupy ŠVP výstupy
VíceOPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Jitka Riedlová Opakování slohových útvarů I. Vypravování
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma 1.2.3. Všestranné jazykové rozbory Kapitola
VíceSSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_5.13
VíceDUM: VY_32_INOVACE_112
Datum: 31. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_112 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou
VíceKrajské kolo Olympiády v českém jazyce 2003/ ročník
Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2003/2004 30. ročník II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... Přečtěte si následující dvě souvětí: A. Odumřelá ratolest, kterou Brodský napsal před první
Více