Teorie reality a divadelní znak1
|
|
- Miloš Jelínek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Připomenutí dvou polských teatrologů Letošní zima byla podivná. Odešlo poměrně dost osob z okruhu mé rodiny a přátel, mezi než patřili i dva významní polští teatrologové, prof. Irena Sławińska ( ) a prof. Jerzy Got-Spiegel ( ). Patřím ke generaci jejich žáků, s nimiž se poměrně dost stýkám, a proto vím, co znamenali pro rozvoj polské teatrologie, pro její teorii i historii. Pro teatrologii, kterou už pěstují žáci jejich žáků a která se dnes rozvíjí dynamicky ve všech oborech, přináší nové originální přístupy a získala si velkou autoritu u nás i ve světě. I pro nás znamenali oba profesoři hodně - přímo i nepřímo. Irenu Sławińskou z katolické univerzity v Lublině známe jako autorku u nás přeložené knihy Divadlo v současném myšlení, kde najdeme okamžitě doklad jejího vztahu k nám; už od šedesátých let propagovala v teatrologickém světě českou strukturalistickou či sémiologickou školu, a to vlastně přes ni vedou neviditelné nitky k mnoha zahraničním teoretikům, kteří se k nám dnes hlásí a učí se dokonce i česky. K těmto kořenům se hlásí např. ve svém slovníku i P. Pavis, který byl nedávno v Praze. Jerzyho Gota, zakladatele teatrologie na Jagellonské univerzitě v Krakově, znají především všichni naši historici. Hezky na něj zavzpomínal F. Černý ve Tvaru (2004, č. 7) a já osobně mohu jen dodat, že při každém setkání s tímto sympatickým a důstojným pánem jsem měl pocit, že se čas zastavil a že pořád ještě patříme do starého Rakouska-Uherska, kde v noci jezdil přímý vagon Praha-Krakov nebo opačně a díky němu se pak mohl F. A. Šubert procházet po krakovském rynku s T. Pawlikowským, ředitelem krakowského divadla, stejně jako J. Osterwa, zakladatel slavné Reduty, s K. H. Hilarem po Karlově mostě. Připomeňme si oba polské teatrology studiemi, které v jistém smyslu dosti názorně reprezentují oblast jejich zájmů. Studie I. Sławińské Teorie reality a divadelní znak totiž nepíše pouze teoretička, jak ji známe, ale i katolická myslitelka, která dokázala i kriticky soudit vývoj současného divadla a byla by ráda, aby se divadlo opět stalo i výzvou k naději (termín jejího nástupce v Lublině W. Kaczmarka). Také studie J. Gota o virtuózním herectví a hereckém kultu může být pro nás podnětná, a to nejen z hlediska zvolené metody, nýbrž i svým rozšířením horizontu na mimoumělecké stránky divadla. Cítím v tom jakousi pobídku, abychom se i my u nás na české divadlo v 19. století podívali ze stejného úhlu a zjistili, že vedle akademických dějin mohou ještě existovat i pohledy jiné. Možná pak za našími umělci a vlastenci objevíme lidi - v tom dobrém i špatném. Jan Hyvnar Irena Sławińska Teorie reality a divadelní znak1 Obě části titulu bude nutné objasnit a upřesnit, i když se použité termíny mohou zdát - a prima vista - dostatečně jasné. Ve skutečnosti je tomu ale jinak: každý z těchto termínů (teorie reality a divadelní znak) už obrostl konotacemi, které vedou k asociacím, od sebe dosti vzdáleným. Proto musíme - alespoň pro potřebu tohoto referátu - nejdříve upřesnit tyto termíny. Teorie reality pro nás bude obsahovat soubor primárních předpokladů, čili premis, které se vztahují k porozumění struktury světa a koncepce člověka. A protože nebudeme mluvit o filozofech, kteří upřesňují své názory a formulují je v kategoriích ontologických a teoretických, ale o kriticích, můžeme tyto termíny používat v méně rigorózním pojetí. Primární předpoklady autorů nebo tvůrců představení se od sebe liší navzájem viděním uspořádanosti světa, čili principů neboli hybných příčin, které jej ovládají. A jak víme, koncepce těchto hybných příčin můžeme situovat mezi krajní materialismus a spiritualismus i s přijetím jeho Transcendence. Ale toto určení není stále ještě přesné: jde prostě o odkaz na celkovou oblast pojmů, vztahující se k teorii reality, a rovněž i o směr řešení. Jde tu rovněž o koncepci člověka, deterministickou nebo indeterministickou, člověka vůči Bohu svobodného, nebo naopak zcela v moci biologických, ekonomických či jiných sil. Koncepce člověka má pro divadelní dílo samozřejmě zásadní důsledky, o nichž bude za okamžik řeč. Tato koncepce do značné míry vyznačuje divadelní žánry a eliminuje možnost vytvoření jiných; podle toho, zda vidíme v člověku především animal biologicum, animal sociale, nebo se nám jeví jako homo ludens či homo religiosus - pak vzniká drama sociální, tragédie nebo mysterium. V současném dramatu jsou přirozeně tyto koncepce člověka mnohem členitější a složitější. Projevuje se tu zřetelný vliv psychologických nebo behavioristických nauk, zvláště zdůraznění problému odcizení a osamění i téměř všeobecná devalvace pozitivního hrdiny, kterého nahradil bezradný, ztracený a slabý člověk. Primární předpoklady obsahují rovněž i koncepci času a prostoru, čili vztah k historii, k minulosti a současnosti. Logicky pak i problém slova a gesta, jejich výrazových a komunikačních možností; dnes např. sledujeme stav výrazného napětí mezi těmito schopnostmi.
2 Divadelní znak představuje termín ještě méně jasný a ačkoliv se nepoužívá dlouho, byl velice různě interpretován. Už před 2. světovou válkou se mnozí pokoušeli v Praze definovat jeho podstatu a zákonitosti, které jsou pro něj určující (Mukařovský, Honzl, Bogatyrev, Brušák, Veltruský) a po roce zvláště pak po roce o divadelním znaku psali sémiotici francouzští (Barthes, Mounin) a italští (Eco, Ruffini). Rozsáhlý pokus o popis a klasifikaci divadelních znaků najdeme v první knize o sémiologii divadla od T. Kowzana (Varšava, 1970). Tito sémiotici používají velmi různou terminologii k označení podvojné či dichotomické struktury znaku: hovoří o signálech a odkazech (L. Prieto), o sémantickém nebo noetickém znakovém poli, o jeho signifiant a signifié. V Itálii rozlišili také znak globální a parciální (segno globale e segno parziale). Byly navrženy různorodé klasifikace divadelních znaků s přihlédnutím na různá kritéria (např. znaky vizuální, sluchové, hmatové; znaky trvalé - povahy scénografické - a znaky pomíjívé - gestické, pohybové). Systémy různorodých znaků byly pojmenovány jako subkódy, jež jsou podřízené celostnému divadelnímu kódu. Kowzan např. rozlišuje v představení 13 takových subkódů. A divadelní kód jako globální systém, závazný pro určitou dobu, odpovídá zhruba pojmu divadelní konvence, která principiálně sjednocuje dílčí subkódy. Možná, že bychom měli připomenout ještě něco: že divadelní znaky jsou vysílané různými lidmi, kteří tvoří soubor odesilatelů, tj. autorem, inscenátorem, herci, scénografem, elektrikářem. Musíme na to pamatovat, až si položíme otázku o vztahu mezi divadelním znakem a teorií reality. Ambice tohoto referátu, omezeného jen na krátký náčrt, jsou velice skromné: není-li tedy možná podrobná analýza tak rozlehlé a obtížné problematiky, pokusí se ji autorka pouze naznačit. Musíme se proto spokojit jen se shrnutím v základních bodech, aniž se budeme pokoušet rozvíjet jednotlivá témata. Zdá se, že toto rozvinutí by mohlo jít dvěma směry: 1) Za prvé by bylo dobré si uvědomit, pomocí metody více deduktivně zaměřené, jaké jsou důsledky dané teorie reality při odkazu na konkrétní historické příklady. 2) Druhou možností je indukce, která vede od divadelních projevů dané doby, od repertoáru divadelních znaků vlastních té době, ke koncepci nebo koncepcím, které můžeme z těchto projevů odečíst. V obou badatelských přístupech je přirozeně nutné, abychom přihlédli k širším kontextům, zvláště k těm, které tvoří épistémé doby. Shrneme postupně určité problémy z hlediska první i druhé metody (deduktivní a induktivní) a jak se zdá, zvláštní pozornost si zaslouží záležitost motivace a postavy, která je nedělitelně spojená s volbou divadelní formy, čili žánru. V tomto smyslu se už po mnoho let diskutuje o tragédii. Po mnoho let, přesněji - století, se ve velkém sporu o povaze tragédie střetávají protikladné teorie. Některé z nich vidí v tragédii konvenční literární nebo divadelní formu s pevnou strukturou a skladbou, jiné poukazují na filozofickou podmíněnost tragédie. Podle této koncepce pak může tragédie vzniknout jen na základě tragického světonázoru, i když pojatého různě. Jde ale o to, zda se tragický světonázor kryje s náboženským, nebo se opírá o fatalismus a je pak s náboženským předpokladem v protikladu. Dnes asi převládá názor, jehož proponentem se stal H. Gouhier, autor Filosofie divadla, a sice že základní podmínkou tragédie je přítomnost Transcendence a nikoliv přítomnost smrti. Tato teze je různě formulovaná: někteří kritici zde hovoří o tajemství zla a očistného utrpení, o nezbytném elementu poznání, nečekaného odhalení, o bázni a rozumění (Awe and Understanding). H. D. F. Kitto, autor tohoto posledního názoru, kritizuje Aristotela za sekularizaci tragédie a kritiky Aristotela se ostatně budou opakovat. Úvahy nad krizí tragédie či přímo smrtí tragédie (formulace G. Steinera) vedou k závěru, že tato krize byla způsobena zánikem tragického světonázoru (v 18. století). Poté pak byla možná už jen infra-tragédie, vize světa zakřivená ironickou grimasou a za první infra či sub-tragédii se považuje Büchnerův Vojcek nebo Jarryho Král Ubu. Už nejednou se poukazovalo na příkladu řecké tragédie (Antigona), jak zásadní roli hraje ve světě tragédie náboženské přesvědčení o závislosti záhrobních osudů mrtvého na vlastním a podle rituálních předpisů vykonaném pohřbu. Neboť proč by se jinak Antigona vystavovala jisté smrti, kdyby tu nešlo o klid duše bratra? Základní otázka badatele ovšem zní jinak: jak to, že motivace Antigony si uchovává tragickou sílu i u těch, kterým je cizí myšlenka o působení a účinku náboženského obřadu? Znamená to, že k plné účasti na divadelním prožitku není nutná úplná akceptace primárních předpokladů tragédie? Jak víme, většina současných teoretiků a sociologů divadla zastává takto liberálně pojatou participaci, u které stačí uznat motivaci postavy za lidskou a pravomocnou v rámci stvořeného světa. Pouze divadlo doslova obřadní předpokládá jiný druh účasti, tj. vlastní komunitu, která sjednocuje všechny přítomně jednající. Problematika komunity a participace byla předmětem úvah na mnoha zahraničních sympoziích a nezdá se, že by ztratila na aktuálnosti. Ne bezdůvodně zde posloužilo většinou kvůli exemplifikacím náboženské divadlo, zvláště pak obřady a mysteria. Jsou to vlastně divadelní formy, ideově a filozoficky značně podmíněné, formy, které vyžadují a priori postoj člověka vůči Transcendenci a Tajemství. Tato konfrontace totiž určuje podstatu náboženského divadla, jakkoliv se k jeho definicím používají různé formulace ( působení Boha na lidský život a odpověď člověka na toto působení - podle Browna; celé lidstvo jako hrdina; lidská existence na více úrovních; pole vztahu k Bohu - podle Kitta).
3 Může vzniknout skutečné náboženské drama, pokud odmítne tyto předpoklady? Může vzniknout liturgické divadlo, v němž je obřad traktován, jako by to byla pestrá zajímavost, jako sice důstojný, ale mrtvý relikt, jako naivní výraz naivních pověr? Dějiny divadla znají parodie, persifláže, grotesky, offenbachiády, mysterium-buffo Majakovského. Znají také inscenace proti textu nebo proti autorovi, které se snaží odebrat mysteriím jejich mysterijní a náboženský charakter. A právě tyto snahy potvrzují tezi, že určité formy divadla mohou vzniknout pouze v rámci určitých vizí světa; snahy odtrhnout se od těchto zákonitostí, které jsou závazné pro tento řád světa, končí vědomou či nevědomou parodií. Náboženské divadlo totiž (a tedy i tragédie) vyrůstá z přijetí stálé přítomnosti Boha ve světě a historii, z uznávání nadpřirozené motivace v událostech a lidských osudech. Vidí v člověku nepoznatelné tajemství, vždy hodné úcty, tragické, neboť spojené s tajemstvím zla, a tedy s prvotním hříchem. Odtud pak i černo-bílá technika u prezentace postav, takže náboženské divadlo, to je vlastně inkompatibilita. Zábavné scény s Herodesem ve vánočních hrách byly vždy jen vsunutými intermédii a nepatřily přímo do vlastních mysterií. Tímto způsobem jsme se dostali k základní problematice, tj. ke koncepci postavy v divadle. Záležitost už byla naznačena ex re tragédie a mysteria: právě tyto formy požadují odhalování tajemství a tragičnosti v lidských osudech, tragičnosti, která vede skrze utrpení k očistě. A právě tato cesta k purifikaci se musí jevit v divadle jako tragický nadindividuální zákon, kterému podléhá každý člověk bez ohledu na individuální rozdíly charakteru, společenskou pozici a historickou situaci. Jen takové zobecnění (univerzalizace) může zplodit tragické divadlo a mysterium. S divadlem, o němž tu hovoříme, je spojen ještě jeden problém: poetická spravedlnost. U tragédie se tím rozumělo, že každá postava má vlastní pravdu: má ji Kreon, Agamemnon, Klytaimnestra... Všichni tito antagonisté hlavních postav mají rovněž - díky velikým řeckým tragikům - vlastní prožitky a utrpení. Pouze v auře této poetické spravedlnosti mohla vzniknout tragédie, která se soucitem (bez výsměchu!) kontempluje utrpení nepřítele. Jde samozřejmě o Peršany. V dosavadních úvahách jakobychom zapomněli na souvislost s divadelním znakem. Proto tu musí padnout otázka, jaké jsou divadelní důsledky vize světa, která je vlastní tragédii. Jaký registr divadelních znaků vyjádří koncepci tragického řádu a univerzalistickou koncepci člověka. V řeckém divadle, jak víme, se tragédie odehrávala na prázdném jevišti, na pozadí monumentalizujících částí architektury a - přírody, velkých vzdušných prostorů. Tímto způsobem se dosahovalo univerzalizace událostí a lidí a signalizoval se jejich rozměr mytický a archetypální. K podobnému způsobu zobecnění se tragédie uchylovala i v následujících stoletích. Teprve od konce 19. století, v každém případě po romantismu, se objevují pokusy spojit tragickou vizi světa s veristickou konvencí a s tlakem každodennosti; pokusili se o to Tolstoj, Hauptmann, Wyspiański. Veristická koncepce (naturalistický čili realistický globální znak) totiž obvykle vyjadřuje ideu člověka determinovaného, nebo alespoň určeného historicky a sociálně. Ještě jinak tuto konvenci používá Witkacy, aby dosáhl ostřejšího efektu podivnosti existence: nutí postavy her vyslovovat ty nejneočekávanější věci mezi plyšovými křesly, neboť právě v této scenerii se pohybují po jevišti mrtví a dějí se tu věci, odporující zákonům logiky nebo empirie. Surrealismus, to je typický příklad adekvátnosti znaků a vize reality. A divadelní poetika deformace je pochopitelně odvozena z této vize. Podobně je tomu s expresionismem: často tu již sám dramatik vyznačuje loutkové chování postavy ( jako figury z karet, jako manekýni ) a projekci těchto režijních poznámek realizují herci a celá inscenace. Expresionistické divadlo, jak víme, je plné manekýnů, šašků, klaunů nebo loutek a všechny ty maškarády, harlekynády, kabarety nebo cirkusy zde přirozeně fungují jako metafory lidského života. Vyjadřují ty formy vizí světa a člověka, ovládaného iracionálními a zlomyslnými silami, které mu odebraly svobodu a zredukovaly jej do role manekýna. Byly tu naznačeny pouze některé problémy spojené s tvarováním forem a divadelních znaků určitou vizí reality. Podobných problémů - velmi obecné povahy - je daleko více a týkají se času, prostoru a slova. První záležitost (čas v divadelním díle) se ukazuje zvláště zajímavá a důležitá, neboť divadlo je uměním časovým (nebo podle Ingardena pseudočasovým). Jinak je čas konstruován, je-li výrazem nelítostného a slepého nástroje osudu - smrti; jinak, stáváli se beznadějným a pasivním čekáním na něco, co se neuskuteční; a jinak, je-li realizací nudy. V náboženském divadle získává čas zcela odlišný charakter, sobě vlastní tíhu, takřka barvu a substanci; byl nám propůjčen Vládcem času a může se v rukou člověka stát hustým, dynamickým, plným napětí - a to na pozadí věčnosti. Souvislost časové struktury dramatu s určitou koncepcí času jsem se pokusila ukázat na příkladu Norwida, Turgeněva a Brechta a mohu čtenáře odkázat k těmto studiím.2 Pokusme se nakonec změnit úhel pohledu a předmětem naší úvahy učinit současné divadlo a právě jeho znaky. Z nich se přece dají odečíst koncepce, o nichž jsme hovořili před chvíli. Přirozeně, že se tu zastavíme pouze u některých jevů, přesto dosti významných. Jsou to: a) fascinace prostorem, b) dominace gesta, baletu a pantomimy, c)
4 zánik slova v divadle. Přitom tyto jevy jsou tak těsně na sobě závislé, že vyžadují společnou interpretaci. A dodejme, že oblast našeho pozorování bude omezena na kulturní okruh, k němuž patříme. Dnešní divadelní kritika neustále definuje divadlo jako umění prostorové nebo jako zápasy s prostorem. Tento názor se odráží v obrovské snaze o zformování prostoru v divadle, v útěku od kukátkového jeviště, od hotového pódia, od rampy a od všech forem bariér mezi jevištěm a hledištěm. Charakteristický návrat k prázdné scéně může mít různé konotace - v současném mladém divadle vyjadřuje především obnažení člověka, který musí zápasit v prázdnotě. Chaotická obranná gesta, která provádí na jevišti, mají samozřejmě symbolický význam, zvláště pak pád na zem, plazení a lezení. Je to tak utkvělý obraz, mnoha mladými soubory stále opakovaný, že jej nemůžeme opominout. Snadno se interpretuje, zvláště když nám v tom pomáhají i tituly her a inscenací: Po pádu, Ti, kteří padají, Úpadek. Úpadek člověka, záměrně a ostře kontrastovaný s hrdým, neoblomným postojem dávného hrdiny mnoha tragédií, dnes vzrušuje hlediště více než smrt jako oběť pro velkou věc. Obraz lezení po zemi, animální nebo dětský, nabývá hodnoty archetypu. Přičemž z Beckettova dramatu pochází ještě jedna situace: zapadání, jakoby vsakování do země - situace rovněž rychle přijatá mladými herci. Lezení patří k pohybům nebo gestům primárním, které zvláště silně apelují na vnímavost amatérských souborů. Seznam podobných gest, prováděných obvykle v mlčení nebo za doprovodu bigbeatové hudby, je dosti chudý: klekání, putování (na kolenou), chození (pouť?), objetí a sevření (milostné, nebo nepřátelské), rozdávání (chleba?). Tato gesta se polarizují sexuálním zaměřením (sadistickým, masochistickým) nebo - a to je zajímavé - směrem k obřadní a sakrální gestice. Společným jmenovatelem obou skupin by pak byla redukce na několik archetypů, vyjadřující jakoby hledání společných antropologických kořenů a stesk po pramenech. Není těžké vyčíst koncepci člověka, která nachází výraz v těchto jevištních situacích. Stejně významným jevem, který je přirozeně těsně spojen s tímto repertoárem gest, je zmlknutí slova v mladém divadle. Inscenace dramatického textu je nahrazena pantomimou a v každém případě vlastním scénářem, kde se operuje slovem jen k potřebě inscenátora, slovem, které má být přetransformováno na ikonické znaky. Zní-li na jevišti lidský hlas, je to převážně asemantická řeč, šepot, mručení, blábolení, popěvek - inkantace s hodnotami spíše hudebními než sémantickými. Tuto módu podepírají občas stereotypy, fráze, skladby cizích výrazů nebo také citáty z velké poezie - z Bible, knih Védy, Koránu. Téměř úplně tu chybí osobní výpověď, která by charakterizovala bezprostředně mluvící subjekt. V podstatě tu chybí tyto mluvící subjekty: slovo se ozývá z pásků, z desky a je odtrženo od postavy na jevišti. Je to jakýsi hlas neosobní moudrosti nebo nějaké věčné a nadnáboženské liturgie. Tento hlas necharakterizuje postavu, neurčuje ji, neindividualizuje kostým a nečlení gestikulaci. K divadelním znakům, kterými operují mladé soubory, patří ještě hudba (bigbeatová) a světlo, obvykle nevýrazné s převahou temnoty, méně pak určité rekvizity a věci. Situaci člověka, na kterého útočí předměty, vyjádřil pronikavě už Beckett v pantomimě Acte sans paroles. Exemplifikace těchto reflexí pochází ze studentských souborů, které od San Francisca po Varšavu vědomě či nevědomě opakují tentýž model pohybového představení beze slov a textu, představení, v němž stále ještě doznívají vzdálené inspirace Grotowského, Living Theatre nebo Bread and Puppet Theatre. Přirozeně, že profesionální divadla, tradiční nebo bulvární, uvádí zcela jiný repertoár s ustáleným textem. Ale pokusy mladých, kteří hledají vlastní výraz, jsou pro dobu symptomatičtější. Jejich vize reality je v podstatě katastrofická: labyrint jako model prostoru nejasného a nepřátelského člověku; temnota; prchavý okamžik jako výměr času; odtrženost od historie; agrese předmětů (Theater der Gegenstaende); chaos, a nikoliv kosmos. V tomto chaosu ztracený člověk reflexivně hledá kontakt (dotek!) s druhým člověkem. Je to setkání na dně bídy a ponížení, v prázdnotě a pod podlahou světa. Protože se civilizace projevila jako ničivá a nepřátelská, člověk se vrací do prvotních situací, předcivilizačních a archetypálních. Jedinou úlevu, i když přechodnou, přinášejí sexuální gesta jako formy mezilidských kontaktů. Odtud ony doteky a objetí na jevištích mladých souborů. Nahota (doufejme, že pomíjející) a mutizmus člověka na jevišti patří samozřejmě k tomuto syndromu, o kterém je řeč. Nahota má určitě hluboké a různorodé symbolické vrstvy: vyčetl je velice zajímavě Goldmann v Gombrowiczově Operetce, když ve své interpretaci odhaluje programovou souvislost nahoty Albertinky s kontestací mládeže v roce Nebereme-li v úvahu pornografická shows, můžeme konstatovat, že nahota v divadle je znakem obnažení člověka nebo protestem a odmítáním konvenčních obleků a masek. Ještě složitějším divadelním znakem je zmíněný mutizmus. Vyjadřuje buď slabost člověka před vlastními prožitky a neschopností je artikulovat, čili zracionalizovat, nebo pohrdání či přemíru úcty. V každém případě souvisí s obrovskou krizí jazyka, dnes tak diskutovanou. Mlčení v divadle (a vůbec v umění) má nejrůznější významy. Je obranou proti zneužití slova, proti žvanění s pomocí sloganů u propagandy, proti přesycení přítomností. Ticho ustavuje prostor pro něčí všudypřítomnou nepřítomnost, přivolává ji. Tato nepřítomnost - ve svých nejrůznějších projevech jako je nepřítomnost hrdiny,
5 slova, dialogu, akce a děje - se jeví tak mocnou divadelní silou, že se stává výzvou k vytváření odlišné poetiky de l Absent, du Non-dit. A právě tato poetika Nepřítomnosti, kterou předpovídají znaky mladého divadla, nám možná dovolí snadněji porozumět tomu, že Homo ludens je divadelní maskou, pod níž se ukrývá Homo absconditus. Přeložil Jan Hyvnar POZNÁMKY 1) Text referátu, který autorka přednesla na sympoziu estetiky v Krakově a který vyšel v časopise Književna kritika v roce 1978 v Bělehradě. Překlad podle sborníku I. Sławińské Odczytywanie dramatu, Warszawa 1988, kde jej autorka učinila populárnějším a vynechala poznámky. 2) Jde o sborník studií autorky s názvem Odczytywanie dramatu, Warszawa Studie mají následující tituly: Kapka času v divadle Norwida, Dvě koncepce času v dramatických strukturách: Turgeněv a Norwid, Časová struktura Brechtovy hry Život Galilea.
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické
VíceScénická umění a kultura
Scénická umění a kultura Opakování: scénická umění Scéna: událost, kterou někdo pozoruje Uměle pro diváka vytvořená scéna může být základní částí uměleckého díla: mluvíme o scénických uměních (drama, film,
VíceSpecializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE
Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve výchově a vzdělávání; vymezí obsah dramatické
VíceLITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti
VíceZnakový Jazyk divadla (K problému generování divadelního významu)
Erika Fischer-Lichte Znakový Jazyk divadla (K problému generování divadelního významu) Co je divadelní sémiotika? Zatímco se divadelní věda etablovala jako sa1nostatná univerzitní disciplína teprve v našetn
VíceKatechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd
VíceDramatická výchova. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Rozvoj poznávacích, komunikačních a sociálních dovedností dětí
Dramatická výchova ročník 1 Dramatická výchova a její postavení v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika Nonverbální komunikace, pohyb a pantomima charakterizuje cíle a prostředky oboru dramatická výchova
Více1. Přednáška K čemu je právní filosofie?
1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie
VíceTEORIE DR ORIE AMATU AMA
6. 11. 2013 TEORIE DRAMATU DRAMA JAKO PLURIMEDIÁLMÍ ZOBRAZOVACÍ FORMA PLURIMEDIALITA TEXTOVÉ PREZENTACE: dramatický text jako scénicky realizovaný text literární texty pouze jazykové prostředky dramatické
VíceUmělecké aspekty larpu
Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné
VíceSEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015
ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí
VíceVÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje
Více06 Klasicismus, osvícenství
06 Klasicismus, osvícenství Otázka číslo: 1 Klasicismus se datuje do období: 16./17. století 17./18. století 18./19. století Otázka číslo: 2 Centrem klasicismu je: Anglie Itálie Francie Otázka číslo: 3
VíceSEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2017
ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2017 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2017. Soupis je rozdělen do tří částí
VíceČeský jazyk pro 7. ročník
1V3, 1V5, 1V6, 1V7, 1V8 1V5, 1V10, 1V1, 1V2, 1V5, 1V9, 1V10, Komunikační a slohová výchova 1V1, 1V5, 1V7, 1V10, 1V5, 1V6, 1V7, 1V10, 1V3, 1V5, 1V6, 1V7, Český jazyk pro 7. ročník výstupy okruh učivo mezipředmětové
VíceVY_32_INOVACE_07_DIVADLO A JEHO ŽÁNRY_34 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název
VY_32_INOVACE_07_DIVADLO A JEHO ŽÁNRY_34 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400
VíceLogika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)
Logika a jazyk V úvodu bylo řečeno, že logika je věda o správnosti (lidského) usuzování. A protože veškeré usuzování, odvozování a myšlení vůbec se odehrává v jazyce, je problematika jazyka a jeho analýza
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
Více7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí
7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceRVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov
Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje
VíceEnvironmentální výchova
Jak sestavit dobrý ekovýchovný program Environmentální výchova Ekologickou výchovu chápeme jako veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především: - zvyšovat spoluodpovědnost lidí za současný
VíceUMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
VíceMENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)
TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Literatura TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ prima Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden, 70hod/rok Literatura pro 1. ročník středních
VícePrůvodce tématem estetika -1.část
Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení
VíceGYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 23.10.2012 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace
VíceVÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu:
1 z 9 Čtyřleté gymnázium VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Výtvarná výchova tvoří společně s Hudební kulturou celek oblasti Umění a kultura. Vyučovací předmět je
Více16. Hudební výchova 195
16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO
VíceCZECH THEATRE 1x ročně Časopis vychází v angličtině a představuje české divadlo zahraniční divadelní veřejnosti.
ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2019 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2019. Soupis je rozdělen do tří částí
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova
VíceDějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.
VícePROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
PROJEKT NA PODPORU ESTETICKÉ VÝCHOVY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH AUTOR Ing. Jiří Králík Michalská 660 68603 Staré Město MOBIL: +420 602 704620 jirka.kralik@seznam.cz Projekt ARTEDIEM vytváří příležitost pro konkrétní
VíceMOŽNÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PRO ROZVOJ ČG
MOŽNÉ PRO ROZVOJ ČG Při formulaci očekávaných výstupů pro rozvoj čtenářské gramotnosti jsme vycházeli z praktických poznatků a zkušeností učitelů, kteří dlouhodobě usilují o rozvoj čtenářských dovedností
VíceLiterární druhy a žánry hrou
Literární druhy a žánry hrou MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_03_14 Tématický celek:
VíceVýtvarná výchova. 8. ročník. Výtvarné vyjádření zajímavých přírodních tvarů studijní, případně fantazií dotvořené práce. Barvy výtvarné hry a etudy
list 1 / 5 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 8. ročník uplatňuje představivost, fantazii a výtvarné myšlení ve vlastním výtvarném projevu experimentuje s různými druhy linie orientuje se
VíceLITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Bednarzová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno
Více/ c a, /!У /! «, и а, с -, Jazyk a národní identita
к.ч.ч ИГЧ / c a, /!У /! «, и а, с -, &-á&ó(!?h(b / / 'Wl. v Jazyk a národní identita Uplynulo již půl roku od okamžiku, kdy se oba naše státy ocitly, spolu s mnoha dalšími, v Evropské unii. Z mnoha
VíceOponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D.
Oponentský posudek habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Vybrané historické zdroje současného rodinného práva, KEY Publising, s.r.o., Ostrava, 2013, 177 str. Na právněhistorických pracovištích právnických
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Český jazyk a literatura Kód modulu Čj-M-2/1-3 Délka modulu 99 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný
VíceParadigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace
Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace Jana Skácelová Člověk je ze všech živočichů nejrozumnější, ježto má ruce. Anaxagorás Bylo by nesnadno najít lepší metodu vyučovací
VíceØ VÝZNAM ANTIKY. h h h
POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST
VíceVýtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
VíceScenáristika a dramaturgie
Scenáristika a dramaturgie Jednotlivá odvětví ve filmové či divadelní tvorbě Scenárista: autor scénáře jako literárního díla, tvůrce příběhu, spíše literární autor Dramaturg: vybírá a také kontroluje scénáře,
Více6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň
6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a
VíceRočník, obor 2. ročník, studijní obory i učební obory, ověřeno Hotelnictví, Ekologie a životní prostředí (HE2)
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast -Sada 38 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_743_Drama_pwp Střední odborná škola a Střední odborné učiliště
Více2. Pohovořte o divadle jako performativním a interaktivním umění. Vyznačte, co míníme pojmem "performativní obrat" a jak chápete tělesnost divadla.
Zkušební otázky ke státním závěrečným zkouškám Mgr. Divadelní věda Teorie 1. Vyložte specifičnost divadla jako umění z hlediska časoprostorové determinace divadelního artefaktu. Pohovořte o teorii divadla
VíceAnotace sady digitálních učebních materiálů. Název: Česká literatura
Anotace sady digitálních učebních materiálů Název: Česká literatura Květen 2013 Autor: Miroslav Janovský Název sady DUM: Česká literatura Anotace: Sada je tvořena souborem 20 digitálních učebních materiálů
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
VíceVýtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
VíceVýtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
Více5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba
5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se
VíceLudwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.
VíceNO TO SNAD NE!? Z cyklu THEATRUM MUNDI 110X130
T HEATRUM MUNDI Cyklus Theatrum mundi je návratem k počátkům mé tvorby, kdy jsem realistickým způsobem poplatným propagovanému realismu zachycoval své postřehy z okolí, přátele i pocity. Mělo to atmosféru,
VíceVýtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence
VíceSkutečnost světa Práce v informačním poli jako umění
Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VíceZato mnoho scénických efektů
ANTICKÉ DIVADLO ŘECKÉ DIVADLO 2 Aischylos Nejstarší z tragiků (otec řecké tragédie) Velmi vážený Zavedl druhého herce, od Sofokla převzal i třetího (mlčícího) Většina jeho her má kolektivního hrdinu Klade
VíceAVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy
OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy
VíceTvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad
Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Sada:
VícePosudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
VíceNepovinné předměty Dramatická výchova od 5. do 9. třídy je soustředěna více na uměleckou část dramatické výchovy.
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 1 1 1 1 1 5 Nepovinný Nepovinný Nepovinný Nepovinný Nepovinný
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,
VíceDIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu
VíceÚvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd
Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni
VíceNovinky 2009 Brecht, Bertolt Kupování mosazi ISBN 978-80-86928-52-4 Doporučená cena: 232 Kč 1. vydání Lepoldová, Jana Metodika taneční gymnastiky
Novinky 2009 Brecht, Bertolt Kupování mosazi (Der Messingkauf) Kupování mosazi je rozhovor mezi filosofem, dramaturgem, hercem a herečkou. Ačkoli dialog zůstal pouze fragmentem, patří tato noční diskuse
VíceOBSAH ÚVOD... 8 VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11
OBSAH 409 OBSAH PŘEDMLUVA... 5 ÚVOD... 8 1. HISTORICKÝ A PASTORÁLNĚTEOLOGICKÝ VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11 1.1 O poselství(ch) koncilní konstituce Gaudium et spes... 12 1.1.1 Oslovit spásně svět... 12
VíceZdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera
S l o v a n s k ý č l o v ě k Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera Šestá kulturní epocha2, v níž má dojít k probuzení vyššího bytostného článku člověka, bude na vyšší rovině opakováním druhé, praperské
VíceRacionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.
Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé
VíceČeské divadlo po 2. světové válce
České divadlo po 2. světové válce Tematická oblast BRNO - divadla Datum vytvoření 27. 6. 2013 Ročník Čtvrtý Stručný obsah Přehled brněnských divadelních scén Způsob využití Rozšíření základního učiva v
VícePsychologický přístup k agresivním nemocným
Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem
Více(ÚISK FF UK); Mgr. Mediální a komunikační studia: Elektronická kultura a sémiotika; Bc. Studium humanitní vzdělanosti (FHS UK)
Niklas Luhmann (*1927 +1998) - německý sociolog, právník, teoretik vědy - teorie společenských systémů (Parsons) - přesah do kybernetiky, termodynamiky, biologie (Maturana a Varela) Katrin Vodrážková PhD.
VíceJiří Levý. Bratislava
Jiří Levý Bratislava 28. 2. 2011 Jiří Levý (1926 1967) Absolvoval angličtinu a češtinu na Masarykově Univerzitě v Brně, kde také pedagogicky působil Spoluzakladatel edice Český překlad Základní práce:
VíceZkušební otázky ke státním závěrečným zkouškám Mgr. divadelní věda. Teorie divadla
Zkušební otázky ke státním závěrečným zkouškám Mgr. divadelní věda Teorie divadla 1. Vyložte specifičnost divadla jako umění z hlediska časoprostorové determinace divadelního artefaktu. Pohovořte o teorii
Více4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova
4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VíceDatum: 21. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.
Datum: 21. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_227 Škola: Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá
VíceKonverzace v anglickém jazyce
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v anglickém jazyce Konverzace v anglickém jazyce je volitelný vyučovací
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VíceDramatická výchova
5.7.3 5.7.3 Dramatická výchova DRAMATICKÁ VÝCHOVA - 1. - 3. ročník 5.7.3/01 Žák: naváže kontakt s ostatními členy skupiny prohlubuje vztahy ve skupině spolupracuje ve skupině při běžných situacích spoluvytvoří
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceOsobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů
Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,
VíceKombinatorický předpis
Gravitace : Kombinatorický předpis Petr Neudek 1 Kombinatorický předpis Kombinatorický předpis je rozšířením Teorie pravděpodobnosti kapitola Kombinatorický strom. Její praktický význam je zřejmý právě
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
VíceNěmecká klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling
Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.
VíceARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)
IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého
VíceJan Hojda MUŽ A ŽENA. v próze Jaroslava Durycha. Hledání teologicko-antropologickeho smyslu
Jan Hojda MUŽ A ŽENA v próze Jaroslava Durycha Hledání teologicko-antropologickeho smyslu OBSAH PŘEDMLUVA 15 ÚVOD 19 Úkol práce a její záměr 20 Teologicko-antropologický charakter práce a její neukončenost
VíceCESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství
CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ Filosofie náboženství 2 Průvodce: filosofie náboženství - 1.část 7.1 ÚVOD: ČLOVĚK JE KONEČNÁ BYTOST 7.2 ZROD FILOSOFIE NÁBOŽENSTVÍ Z KRIZE VĚROHODNOSTI MÝTICKÉHO VÝKLADU SVĚTA
VíceRedukcionismus a atomismus
Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry
VíceVzdělávací obsah 1. stupeň
Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah
VíceMODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová
MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní
VíceNázev školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Literatura a film pro sedmý, osmý a devátý
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210 Téma sady: Literatura a film pro sedmý, osmý a devátý ročník Název DUM: Victor Hugo Vyučovací předmět: Český
VíceANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vybrané kapitoly Miroslava Dvořáková a Michal Šerák filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dvořáková, Miroslava Andragogika
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,
VíceKLASICISMUS. 2. polovina 17.století -18.století. z lat. = vynikající,vzorný. Klasicistní hudba. Zámek Kynžvart
5.KLASICISMUS KLASICISMUS 2. polovina 17.století -18.století KLASICISMUS z lat. = vynikající,vzorný Klasicistní hudba Zámek Kynžvart Stavovské divadlo Krátký živůtek s nařasenými rukávy a splývavá empírová
Více