Modul 3: Sítě nových generací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Modul 3: Sítě nových generací"

Transkript

1 Výukový program: ICT a elektrotechnika pro praxi Modul 3: Sítě nových generací Miroslav Vozňák Filip Řezáč 2011

2 Miroslav Vozňák a Filip Řezáč, 2011 Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 17. listopadu 15, Ostrava Poruba Výukový program: ICT a elektrotechnika pro praxi Modul 3: Sítě nových generací Název: Sítě nových generací Autor: Miroslav Vozňák, Filip Řezáč Vydání: první Místo a rok vydání: Ostrava, 2011 Vydavatel: VŠB Technická univerzita Ostrava Počet stran: 55 Neprodejné 2

3 PŘEDMLUVA Publikace Sítě nových generací pokrývá důležité oblasti nových komunikačních systémů. Úvodní kapitola se zabývá architekturou a službami NGN (Next Generation Network), jsou definovány úkoly jednotlivých vrstev a popsána filozofie nové generace komunikačních systémů. Prvním standardizovaným systémem, který vyhověl definici sítě nových generací je standard IMS (IP Multimedia Subsystem a je mu věnována druhá kapitola). Další kapitola obsahuje zpracovává oblast hodnocení kvality řeči v IMS a důraz je především kladen na neintrusivní způsob výpočtu kvality řeči, tzv. E-model. Poslední kapitola je věnována bezpečnostních aspektům sítí nové generace. Jelikož nosnou transportní sítí NGN je paketová síť s IP protokolem, tak je toto téma značně rozsáhlé a tento modul zůstává pouze v aplikační rovině. Tato publikace navazuje na předchozí dva výukové texty, a to jednak Bezpečnost v komunikacích rozšiřující oblast bezpečnosti a jednak Voice over IP obsahující popis púrotokolů a konfigurace VoIP systémů. Na publikaci se podíleli Miroslav Vozňák a Filip Řezáč. Prvně uvedený je garantem publikace a je na pozici docenta na Fakultě elektotechniky a informatiky VŠB-Technické univerzity v Ostravě. Filip Řezáč je asistentem na stejné fakultě, oba autoři působí na Katedře telekomunikační techniky. Poděkování za pomoc při realizaci publikace patří Martinu Tomešovi, který se jako student Fakulty elektrotechniky a informatiky v Ostravě podílel na tvorbě obrázků publikace. Miroslav Vozňák a Filip Řezáč V Ostravě, Březen

4 OBSAH 1 Sítě nové generace Architektura NGN Přístupová úroveň Transportní úroveň Řídící úroveň Služby NGN ITU-T H IETF SIP MGCP a Megaco/H IP Media Subsystem Koncept IMS Funkce SIP Proxy v IMS Aspekty nasazení IMS Protokol Diameter 19 3 Kvalita řeči v IMS Metodiky pozusování kvality řeči Subjektivní metody hodnocení Objektivní metody hodnocení E-model Parametry výpočtu E-modelem Výpočet E-modelu Přepočet hodnoty R na MOS 39 4 Bezpečnost v IMS Protokol DIAMETER Techniky zabezpečení signalizačních protokolů SIP MGCP, Megaco Techniky zabezpečení transportních protokolů 50 5 Literatura 51 6 Rejstřík 54 4

5 1 Sítě nové generace Ve druhé polovině devadesátých let začala vznikat koncepce sítě nové generace NGN (Next Generation Network), která byla postavena na myšlence oddělení transportní úrovně telekomunikačních sítí a orientace na technologie s přepojováním zpráv a garancí QoS. Možnost přenášet různé služby v jediné transportní síti s garantovanou kvalitou je pochopitelně efektivnější než provozování separátních sítí pro rozdílné služby. Největší šanci na úspěch měla technologie ATM, ale v dalších letech bylo zřejmé, že propracovanost ATM se příliš odrazila v ceně a flexibilitě, což mělo fatální důsledky na její reálné použití. První systém NGN je IMS (IP Multimedia Subsystem), který byl specifikován koncem roku 2006 studijní skupinou SG 13 v ITU-T Y.2021 (IMS for Next Generation Networks). Obr.1.1. Oddělení služeb a přenosu v NGN dle ITU-T Y Architektura NGN I přes snahu integrovat služby v jedné síti (ISDN) byl v devadesátých letech nepřehlédnutelný trend odděleného vývoje datových sítí. S raketovým rozvojem Internetu bylo koncem 20 st. zřejmé, že počet uživatelů Internetu (4 mld. v roce 2008) jednou překročí počet uživatelů telefonních linek (1,5 mld. v roce 2008) a hlas by měl proto být integrován jako služba v sítích paketově orientovaných. Navzdory revolučním vizím některých společností (např. Cisco Systems) se v praxi ukázala potřeba 5

6 postupné evoluce, která znamenala dalších deset let práce na standardech a až dnes dochází k masovému nasazování NGN. Byla vyvinuta řada signalizačních protokolů, z nichž se v NGN používají SIP, H.323, MGCP, Megaco/H.248 a Sigtran. Architekturu NGN lze rozdělit do několika logických vrstev úrovní, viz. obr Následuje význam zkratek uvedených ve schématu této architektury: AGW Access Gateway, AN Access Network, IAD Integrated Access Gateway, LMG Line Media Gateway, MGC Media Gateway Controller, MS Media Server, OSS Operation Support Systems,SG Signaling Gateway,SCP Service Control Point TMG Trunk Media Gateway, SBC Session Border Controller Přístupová úroveň Přístupová úroveň (Access Layer) NGN architektury obsahuje následující funkce: připojení účastníků (Legacy/IP), přístupových sítí a pobočkových ústředen (AN/PBX), propojení s tel. sítí pevnou a mobilní (PSTN a PLMN). zajišťuje konverzi mezi sítěmi s přepínáním paketů a propojováním okruhů Prvky na přístupové úrovni jsou: IP koncová zařízení jako H.323 a SIP telefony či IP PBX (připojené přes SIP nebo H.323 trunk), IAD Integrated Access Device je prvek, který poskytuje přístup účastníkům na ADSL/ IPtelefon, analog, AGW Access Gateway poskytuje přístup pro analogové účastníky, ISDN, přístupové sítě V5 a ISDN PBX, 6

7 Obr.1.2. Architektura NGN SG Signaling Gateway zabezpečuje signalizační rozhraní mezi IP sítí a SS7 signalizační sítí, TMG Trunk Media Gateway zabezpečuje konverzi hlasu pro přenos v IP síti (RTP protokol) a v PSTN/PLMN (PCM), prvek může být integrován v jednom zařízení společně s SG Transportní úroveň Na transportní úrovni by měla NGN nabídnout: vysokou spolehlivost, propustnost (kapacitu), a garanci QoS. Prvek SBC (Session Border Controller) je hraniční prvek, který poskytuje: bezpečné propojení signalizací i médií, podporu klientům za NATem, bezpečnost proti útokům (především DoS), CAC (Call Admission control) a správu pásma BW Management, normalizaci CDR záznamů (Call Detail Record) a podporu systémům pro účtování. 7

8 1.1.3 Řídící úroveň Řídící úroveň na obrázku 1.2 zabezpečuje Softswitch, pro který se používá označení jako MGC (Media Gateway Controller), CS (Call Server) a CA (Call Agents), protokoly, kterými komunikuje, jsou znázorněny na obr Softswitch je klíčovým prvkem v NGN architektuře zajišťuje tyto funkce: řízení volání, řízení přístupu a komunikace s MG (Media Gateway), SBC a SG, alokuje zdroje v síti, zpracování signalizace, Autentizace a autorizace, Směrování, Generování záznamů o spojeních (CDR - Call Detail Record) Úroveň služeb Tato úroveň poskytuje služby s přidanou hodnotou a podpůrné provozní funkce. Obsahuje následující komponenty: OSS Operation Support System zahrnuje integrovaný systém účtování (charging system) a systém síťové správy a provozu (Network Operation & Management System), Application server poskytuje aplikační rozhraní API pro služby inteligentní sítě (IN) a pokročilé služby, API musí být otevřené, aby bylo možné použít aplikace i třetí strany, MS Media Server zpracovává toky médií, umožňuje audio ohlášky, vytváření IVR stromů (Interactive Voice Response), konference, tóny, SCP Service Control Point je klíčovou komponentou inteligentní sítě zodpovědnou za data účastníků a logiku služeb, Video server je prvek poskytující videokonference a jejich management. 8

9 Obr.1.3. Přehled jednotlivých komponent NGN 1.2 Služby NGN Portfolio služeb NGN můžeme ukázat na konkrétním případu implementace u telekomunikačního operátora Telefónica O2, spuštění služeb proběhlo v roce Původně bylo vybráno řešení firmy Siemens, ale projekt byl ukončen po problémech s implementací služeb a jako dodavatel byl vybrán Ericsson. V současné době TO2 nabízí dvě řešení, a to VoIP Connect a VoIP Centrex. První z nich nabízí hlasovou službu simulující služby PSTN sítě s rozšířením portfolia o VoIP a umožňuje: připojení PBX se sign. DSS1 na PRI, BRI, se signal. K+MFC, K+DEC na E1, POTS (signalizace U), připojení IP PBX signalizací H.323 a SIP, připojení koncových zařízení (telefonů, IP telefonů, Faxů, Terminal adapterů) na analogovém rozhraní, BRI a IP koncových zařízení protokolem SIP, VoIP Centrex je privátní hlasová služba zajišťovaná poskytovatelem sítě s využitím kombinace datových a internetových produktů a nabízí služby: 9

10 Hostovaná PBX s privátním číslovacím plánem, Web portál a Hlasový portál, Unified Messaging a Instant Messaging, Presence (identifikace stavu uživatele), Videokonference, Telefonní seznamy, s využitím LDAP, adresář přátel (Buddy list), Call centra, Integrace komunikačních prvků do MS Outlook. Implementace NGN je aktuální u mnoha velkých telekomunikačních operátorů, jejich investice jsou dlouhodobé a lze očekávat, že NGN technologie budou tématem minimálně dalších deseti let. Na trhu se již profilovali různí výrobci a vize. Například strategická vize firmy Siemens se jmenuje LifeWorks a vystihuje další směr komunikací. V jejich vizi vyvíjejí nástroje, se kterými by uživatelé měli absolutní kontrolu nad hranicemi pracovního a soukromého života. Zabezpečená komunikace integrovaná do jediného nástroje (jedno zařízení fixed/mobile, home/work) umožňující univerzální způsoby komunikace (Unified Messaging hlas. vzkaz do u, fax odeslaný em, atd..) a možnost stanovovat, kdy a kdo se na uživatele bude moci dovolat (buddy list, presence management), ať bude kdekoliv (mobilita), to jsou vize, které budou motorem dalších inovací. 1.2 Signalizace v NGN Signalizace v NGN je založena na standardizovaných protokolech jako H.323, SIP či MGCP. Nejvýznamnější je protokol SIP, který se stal i nosným ve specifikaci IMS. V následujících podkapitolách se budeme věnovat principům signalizačních protokolů použitelných v Internetu ITU-T H.323 Standard H.323 zastřešuje řadu doporučení a je určen pro Multimediální komunikaci na sítích s přepojováním paketů. První verze byla uvolněna roku 1996, aktuálně je vydávána sedmá verze (rok 2009). Média jsou přenášeny RTP protokolem (Real Time Protocol), který je postaven nad nespolehlivým UDP. Signalizace, s výjimkou RAS, je přenášena spolehlivě přes TCP. Pro řízení spojení jsou důležité protokoly: RAS (Registration, Admission and Status) je komunikační protokol pro Gatekeeper (dále jen GK), pokud jakékoliv zařízení (terminál, brána, další gatekeeper) komunikuje s GK, tak používá RAS zprávy, H.225.0/Q.931 protokol v H.323 je nazýván jako signalizace volání (Call signaling) a obsahuje zprávy pro inicializaci i ukončení spojení (SETUP, ALERTING, CONNECT, RELEASE COMPLETE, atd..), koncepce byla převzata z ISDN, H.245 je označován jako protokol řízení médií (media control), obsahuje procedury pro vyjednání kodeků a portů pro RTP toky, pro každý směr zvlášť. 10

11 H.323 architektura H.323 infrastruktura je logicky rozdělena do zón. Zóna je množina zařízení řízených jedním GK [col]. V H.323 rozeznáváme následující komponenty: Endpoint (koncový bod), tím může být MCU (Multiconference Unit), brána GW nebo terminál TE, Gatekeeper (řídící prvek sítě). Gatekeeper Gatekeeper je řídicím prvkem H.323 koncových bodů (terminal, gateway, MCU). Dle standardu H.323 musí zajišťovat následující funkce: podpora signalizace RAS (Registration/Administration/Status). Pomocí signalizace RAS se realizuje řízení přístupů k prostředkům sítě, řízení přístupu (Admission Control), zajišťuje autorizovaný přístup pomocí zpráv ARQ/ACF/ARJ (Admission Request/Confirm/Reject) definovaných v signalizaci RAS (Registration, Admission and Status Signaling), překlad adres (Address Translation) mezi E.164 číslem a IP síťovou adresou nebo mezi jmenným identifikátorem URI (jméno@doména) a IP, řízení přidělování kapacity pásma (Bandwidth Control). Řízení pásma dle požadavků z koncových bodů pomocí zpráv BRQ/BCF/BRJ signalizace RAS, řízení spojení (Call Control), zpracování zpráv nebo jejich směrování, řízení zón (Zone Management) zajišťuje řídicí funkce pro všechny registrované koncové body H.323 zóny. Koncové terminály a VoGW jsou rozděleny do zón, které představují distribuovanou strukturu GK. RAS signalizace Ras signalizace zajišťuje komunikaci s GK pomocí zpráv (pouze vybrané): RRQ/RCF/RRJ Registration Request/Confirm/Reject, Registrace, URQ/UCF/URJ Unregister Request/Confirm/Reject, Odregistrování, ARQ/ACF/ARJ Admission Request/Confirm/Reject, Přístup, LRQ/LCF/LRJ Location Request/Confirm/Reject, Lokalizace mezi zónami, BRQ/BCF/BRJ Bandwidth Request/Confirm/Reject, Rezervovat pásmo, DRQ/DCF/DRJ Disengage Request/Confirm/Reject, Ukončení spojení. 11

12 1.2.2 IETF SIP SIP (Session Initiation Protocol) byl vyvíjen od roku 1996, v roce 1999 byl předložen ve formě navrhovaného standardu (Proposed Standard) v RFC 2543 a ihned zaujal svou jednoduchostí. V květnu roku 2002 byl uvolněn standard RFC 3261, který obsahuje jádro dnes používaného SIPu, kde je specifikováno použití šesti základních metod. Další rozšíření jsou obsahem více než osmdesáti RFC, které se SIPem souvisejí. SIP dnes už jednoduchý není, jednoduchostí vynikal před několika lety. SIP je signalizační protokol umožňující sestavení, modifikaci a ukončení relace s jedním nebo více účastníky. Pro popis vlastností relace se používá ve spojení se SIPem nejčastěji SDP (Session Description Protocol) a samotný hlas se přenáší v RTP. SIP je textově orientovaný protokol s rysy podobnými HTTP a SMTP protokolu. Klient posílá požadavky na server, který zasílá odpovědi jako u HTTP, v hlavičkách najdeme položky From, To či Subject jako u mailové komunikace pomocí SMTP. Zatímco u H.323 jsou entity rozděleny do zón obsluhovaných GK (Gatekeeperem) a spojení tedy probíhá buď uvnitř zóny anebo mezi zónami (mezi GK), tak SIP entita je vázána k doméně obsluhovanou SIP Proxy. Pro aplikační protokol SIP se standardně používá UDP transport na portu 5060, ale lze použít i TCP nebo TLS. SIP entity jsou identifikovány použitím SIP URI (Uniform Resource Identifier), řekli bychom jednoduše jmennými identifikátory, jejich obecný tvar je uveden níže. sip:user:password@host:port;uri-parameters?headers Prvky SIP architektury Ačkoliv v nejjednodušší konfiguraci je možné použít dva UA (v terminologii H.323 jde o Endpoint) posílající si navzájem SIP zprávy, typická SIP síť bude obsahovat více než jeden typ prvků. Základními SIP prvky jsou: UA, user agent složený z klientské UAC (odesílá žádosti a přijímá odpovědi) a serverové části UAS (přijímá žádosti a odesílá odpovědi), SIP Proxy (směruje), Registrar (registruje), Redirect (pomáhá při přesměrování) a Location (lokalizační databáze) servery. Je zřejmé, že návrh SIPu umožňuje dekompozici úloh do jednotlivých prvků, v praxi jsou ale zmíněné komponenty většinou použity jako logické části SIP serveru, jelikož je často efektivní je provozovat společně na jednom HW. Často je v SIP serveru použit speciální typ B2BUA (Back to Back User Agent), jenž na rozdíl od SIP Proxy, která jen směruje zprávy s minimálními úpravami v hlavičkách, provede konstrukci nové hlavičky a defacto vytvoří nové spojení k cíli. Takovéto chování je výhodné pro poskytovatele IP telefonie, neboť B2BUA mu umožňuje absolutní kontrolu nad konstrukcí SIP zpráv, na druhou stranu znamená podstatně nižší výkonnost oproti SIP Proxy. SIP žádosti a odpovědi Žádost a odpověď jsou dva základní typy SIP zpráv. Žádosti neboli metody jsou obvykle užívány k inicializaci procedury (sestavení, aktualizaci či ukončení spojení). V jádru SIP protokolu je dle RFC 3261 specifikováno šest metod, které jsou následující: INVITE je žádost o inicializaci spojení nebo změnu parametrů již probíhajícího spojení (re- 12

13 INVITE), ACK je metoda potvrzující přijetí konečné odpovědi na žádost INVITE, BYE je zpráva užívána k ukončení sestaveného spojení, CANCEL se používá ke zrušení sestavovaného spojení, REGISTER je žádost k registraci či odregistrování, váže se logická URI uživatele s jeho fyzickým umístěním (IP adresa a port), konkrétně jde o položky FROM a CONTACT ze SIP hlavičky, OPTIONS je speciální typ metody k zjištění vlastností (možností) SIP entity. Kromě výše uváděných šesti základních metod existují i další žádosti, které byly definovány dodatečně v některých následujících RFC: přenos informací během relace INFO, RFC 2976, potvrzení dočasné (1xx) odpovědi PRACK, RFC 3262, přihlášení k upozornění na událost SUBSCRIBE, RFC 3265, informace o události NOTIFY, RFC 3265, aktualizace stavu relace UPDATE, RFC 3311, pro instant messaging byla definována metoda MESSAGE, RFC 3428, pro řízení spojení třetí stranou slouží REFER, RFC 3515, aktualizaci prezence zajišťuje PUBLISH, RFC Každá žádost musí být zodpovězena, výjimkou je metoda ACK, což je žádost, která má význam potvrzení doručení odpovědi na INVITE. Kód odpovědi je celé číslo z rozsahu 100 až 699 a označuje typ odpovědi. Odpovědi začínající 1xx jsou pouze informativní a po nich následuje formální odpověď z rozsahu 2xx-6xx. Celkem je definováno 6 tříd odpovědí: 1xx jsou dočasné informativní odpovědi, (100 Trying, 180 Ringing, 183 Session Progress), 2xx jsou pozitivní finální odpovědi, (200 OK, 202 accepted), 3xx odpovědi jsou užívány k přesměrování (301 Moved Permanently, 302 Moved Temporarily), 4xx jsou negativní konečné odpovědi indikující problém na straně klienta (401 Unauthorized, 407 Proxy Authentication Required, 415 Unsupported Media Type, 486 Busy Here), 5xx znamenají problém na straně serveru (501 Not Implemented, 503 Service Unavailable), 606 Not Acceptable (600 Busy Everywhere, 603 Decline, 604 Does Not Exist Anywhere) MGCP a Megaco/H.248 MGCP je IETF protocol, který byl vydán v roce 1999 jako informativní RFC 2705 a dotažen do finální podoby standardního doporučení byl až v roce 2003 v RFC Z MGCP vychází protokol 13

14 Megaco/H.248, přičemž Megaco je označení IETF a H.248 je značení ITU-T pro stejný standard. První verze H.248 byla uvolněna v roce 2000, nyní je třetí verze z roku Na obr. 4 je znázorněno typické použití protokolu MGCP či Megaco/H.248. MGCP se využívá k ovládání MGW, signalizace SS7 je přenesena pomocí protokolu Sigtran ze signalizační brány SG, řídícím prvkem je MGWC, přes který procházejí veškeré signalizační toky. Obr.1.4. Model použití protokolů MGCP či Megaco/H.248. Prvky MGCP architektury Protokoly MGCP a Megaco/H.248 jsou typu Master/slave (na rozdíl od H.323 či SIPu) a z toho vychází i koncepce prvků: Media Gateway (MG) konvertuje média na formát vyžadovaný jinou sítí, MGWC (Media Gateway Controller) řídí prvky MGCP architektury, používají se i termíny Call Agent (CA) nebo Softswitch, entita zajišťuje zpracování volání, řízení komunikace a ovládá veškeré dalších prvky, se kterými má vztah Master/Slave, Signaling Gateway (SGW) umožňuje připojení do signalizační sítě SS7. Protokol používá zprávy typu command/response CMD/ACK (NACK) na transportním UDP protokolu. Zprávy typu CMD jsou následující: EPCF (Endpoint Configuration), CA>MG, dává GW instrukce k nastavení kódování na straně 14

15 linkového rozhraní (směrem do PSTN, ISDN,...), RQNT (Notification Request), CA>MG, dává GW instrukce k dohledu specifických událostí a instruuje jak k těmto událostem generovat signály, NTFY (Notify), MG>CA, MG dává CA instrukce k dohledu specifických událostí, CRCX (Create Connection), CA>MG, CA požaduje vytvořit spojení přes GW mezi dvěma endpointy, MDCX (Modify Connection), CA>MG, CA vyžaduje změnit parametry týkající se sestaveného spojení, DLCX (Delete Connection), CA>MG a MG>CA, umožňuje zrušit existující spojení, ACK vrací statistiky volání, AUEP (Audit EndPoint), CA>MG, monitoruje status endpointu, AUCX (Audi Connection), CA>MG, monitoruje status spojení, RSIP (RestartInProgress), MG>CA, MG sděluje CA o stavu v provozu a mimo provoz. Každý příkaz musí být zodpovězen, odpověď vrací návratový kód indikující stav vyřízení příkazu. Tyto kódy jsou součástí RFC 3661 a mají rozsah : Response acknowledgement, potvrzení odpovědi, (např jde o potvrzení po přijetí dočasné odpovědi, je použit 3-way handshake), Provisional response, dočasná neboli prozatímní odpověď informující o průběhu vyřizování požadavku (např. 100 transaction in progress oznamující vyřizování anebo 101 transaction has been queued oznamující zařazení požadavku do fronty), Successful completion je úspěšné dokončení, tuto odpověď vidíme nejraději, Transient error, jedná se o přechodnou chybu, kterou může být např. 401 phone allready off-hook oznamující stav obsazeno anebo 404 insufficient bandwith indikující nedostatek pásma, Permanent error, trvalá chyba např. 500 unknown endpoint oznamující neznámý cíl anebo 504 unknown or unsupported command indikující neznámý či nepodporovaný příkaz, Package specific response codes oznamuje specifické kódy (nestandardní), Reason codes, jedná se o důvody chyb např. 901 endpoint taken out of service oznamující, že koncový terminál je mimo provoz anebo 903 QoS resource reservation was lost indikuje nemožnost garantovat kvalitu. 15

16 2 IP Media Subsystem Koncept IMS původně vznikl v projektu 3GPP (3rd Generation Partnership Project) v roce 2003 jako součást specifikace Release 5 a byl navržen pro mobilní sítě, počítalo se s UMTS. Později, v roce 2005 v Release 6 byl představen jako koncept NGN, a tedy dle filozofie NGN oddělitelný od přenosové technologie a použitelný jak pro pevné, tak i mobilní sítě. V současné době je Release specifikace již v 8 verzi. Základním rysem IMS je, že staví na IETF standardech. Stěžejním protokolem v IMS je SIP (Session Initiation Protocol) a architektura je navržena tak, že v maximální míře podporuje mobilitu uživatele. Jednotlivé komponenty jsou popsány v následující kapitole a zobrazeny na obr. 2.1, klíčovými prvky v IMS jsou SIP servery označované jako CSCF (Call session Control Function). Pro komunikaci s databázemi se využívá protokol Diameter a pro sestavení, modifikaci či ukončení spojení se využívá SIP. Obr.2.1. Model IMS architektury. 16

17 2.1 Koncept IMS Koncept IMS je popsán pomocí entit, realizujících různé funkce: AS Application Server, aplikační server poskytují nástavbové služby pro IMS, BGCF Gateway Control Function, funkce řízení GW přijímá žádosti relací přeposílané S- CSCF (nebo jiným BGCF) a vybírá síť, ve které je umístěn přípojný bod v PSTN, CSCF Call Session Control Function, funkce řízení relace jsou odpovědné za řízení vlastností spojení, směrování a alokaci zdrojů ve spolupráci s jinými síťovými prvky, HSS Home Subscriber Server, Domácí účastnický server obsahuje účastnickou databázi pro IMS (slouží ke zjištění, kde se uživatel nachází), MGCF Media Gateway Control Function, funkce řízení médií GW podporuje spoluprácí mezi IMS a PSTN, MGW Media Gateway, ukončuje nosné kanály sítě s propojováním okruhů a RTP toky IP sítě, vykonává tedy konverzi médií a transkódování, MRFC Media Resource Function Controller, řídí zdroje toků z MRFP, MRFP Media Resource Function Processor, podporuje funkce jako mixování médií, generování tónů, audio hlášek, transkódování a analýzu médií, SLF Subscription Locator Function, slouží jako přístup k HSS systémům (jejich front-end a je nezbytně nutný, pokud je více HSS), UE User Equipment, představuje funkcionalitu uživatelských terminálů (koncové zařízení). 2.2 Funkce SIP Proxy v IMS X-CSCF představuje vždy SIP Proxy a IMS zná tři typy: P-CSCF, S-CSCF a I-CSCF. jak již bylo zmíněno, pro signalizaci se používá SIP, pro přenos užitečné zátěže RTP a pro komunikaci s databázemi protokol Diameter (následovník Radius protokolu). Nejdůležitějšími prvky IMS jsou CSCF (jsou to SIP servery, vždy SIP Proxy + případné další funkcionality, např. Registrar). P-CSCF (Proxy-Call Session Control Function) Proxy CSCF zastává funkci vstupního i výstupního SIP proxy serveru. Je tak vlastně prvním kontaktním bodem mezi IMS terminálem a sítí. Každému terminálu je přidělen během registrační fáze a po celou dobu registrace se nemění. P-CSCF může být umístěn buďto v domovské nebo v sousední síti. Jak je vidět na obrázku 2.2, v případě GPRS je proxy server umístěn v té síti, kde se nachází GGSN (Gateway GPRS Support Node) uzel. Ten slouží jako brána do vnější sítě. 17

18 Obr.2.2. Umístění P-CSCF v domovské nebo sousední síti, podle polohy uzlu GGSN. P-CSCF sleduje tok signalizačních zpráv a může prověřovat každou zprávu. Provádí autentizaci uživatele a zároveň se stará o bezpečnost spojení. Tuto funkci zajišťuje pomocí IPsec (IP Security Protocol). Může tak předcházet IP spoofing útokům a útokům odchycením hesla. Zároveň chrání soukromí uživatelů. Ostatní uzly už poté spoléhají na autentizaci provedenou P-CSCF a vlastní kontrolu již neprovádějí. K dalším funkcím, které tento proxy server zajišťuje patří komprese a dekomprese SIP zpráv. Je tak snížen nárok na parametry používaných linek. P-CSCF může také zahrnovat funkci PDF (Policy Decision Function), která schvaluje mediální zdroje a zajišťuje tak QoS. Využívá se tak například pro správu šířky pásma. PDF však může existovat také jako samostatná funkce. K posledním funkcím, které jsou poskytovány P-CSCF patří schopnost identifikovat tísňová volání, a také generování CDR (Call Data Record). I-CSCF (Interrogating-Call Session Control Function) Interrogating CSCF vystupuje jako kontaktní bod uvnitř sítě operátora. Obsluhuje tak všechna koncová spojení určená pro všechny SIP uživatele, kteří jsou zrovna registrováni v PLMN (Public Land Mobile Network). Při přijetí požadavku o registraci od účastnického koncového zařízení UE (User Equipment) získá I-CSCF z HSS jméno next hop S-CSCF. Z tohoto si můžeme lehce vyvodit, že hlavní funkcí této komponenty je právě přidělování S-CSCF jednotlivým spojením. Požadavky na HSS jsou posílány přes rozhraní Cx protokolu Diameter. Na takto přidělená S-CSCF jsou pak přímo směrovány příchozí požadavky. Stejně jako dříve zmíněný proxy server, také tento prvek generuje CDR. Až do specifikace Release 6 mohl být použit také pro skrytí vnitřní sítě před okolním světem. V tomto případě však byl I-CSCF nazýván THIG (Topology Hiding Inter-network Gateway). S-CSCF Serving Call Session Control Function Posledním ze tří typů CSCF je Serving CSCF, který zastává funkci centrálního bodu v oblasti signalizace IMS. Reprezentuje totiž registrátor běžných SIP sítí umístěných uvnitř prostředí 3GPP sítí. Přestože se jedná o SIP server, může vykonávat také kontrolní funkce. Vždy je umístěn v domovské síti. Nemá žádnou paměť pro ukládání informací o uživatelích, proto si musí potřebnou informaci vždy stáhnout z HSS. Ke komunikaci s HSS používá Cx a Dx rozhraní protokolu Diameter. SIP server S-CSCF je zodpovědný za různé funkce, z nichž zřejmě tou nejdůležitější je registrace. Po 18

19 registraci uživatele je totiž možné svázat IP adresu uživatelského koncového zařízení s přiřazenou SIP adresou. Mezi další funkce patří také uchovávání profilů nabízených služeb nebo rozhodovací funkce při směrování hovorů. V případě využití aplikačních serverů rozhoduje právě S-CSCF o tom, na který z nich bude SIP zpráva odeslána. Tento SIP server také zodpovídá za přenášení SIP volání do veřejné telefonní sítě PSTN. Tato volání jsou směrována na BGCF, která poté vybere vhodnou MGCF. Odsud už je pak vytvořeno spojení přímo do veřejné telefonní sítě. S-CSCF však nemusí být pouze jedno. Pro účely rozdělení zatížení, a tím pádem lepšího přístupu je někdy používáno více těchto zařízení. O tom, který SIP server pak bude použit rozhoduje I-CSCF. Poté dá o svém rozhodnutí vědět serveru HSS, a ten následně na základě došlého požadavku přidělí příslušný S- CSCF server. Stejně jako ostatní CSCF, také Serving-CSCF generuje CDR. 2.3 Aspekty nasazení IMS HSS (Home Subscriber Server) je databáze profilů domácích uživatelů sítě IMS, je to nástupce HLR (Home Location Register) známého z GSM sítí. SLF (Subscription Locator Function) je jednoduchá databáze pomáhající nalézt správný HSS, který náleží k dotyčnému uživateli. Jeho implementace je nepovinná a je užitečná tehdy, pokud je v IMS síti více HSS serverů. AS (Application Server) jsou aplikační servery poskytující jednak služby s přidanou hodnotou a nástavbové aplikace k IMS (např. charging, Operation&Maintenance). MRFC+MRFP (Media Resource Function Control / Processor) poskytují prostředky pro práci s médii (především transcoding). MRFC vykazuje chování jako SIP UA. Komunikuje pomocí SIPu s S-CSCF a řídí MRFP protokolem H.248, může generovat záznamy pro vyúčtování. MRFP zajišťuje zpracování médií (mixování toků, jejich transkódování) a chová se jako Slave ve vztahu k MRFC, jenž jeho řídícím prvkem. BGCF (Border Gateway Control Function) zajišťuje bezpečné propojení s non-ims, čili je to prvek zodpovědný za vzájemnou komunikaci IMS s jinými sítěmi a za bezpečnostní opatření (šifrování, obrana proti útokům). MGCF+MGW (Media Gateway Control Function) a MGW (Media Gateway) je podobná dvojice jako MRFC+MRFG, tentokrát ale MGW navíc disponuje prostředky pro konverzi médií do jiného typu sítě (např. MGW je osazena E1 a umožňuje peering s PSTN). 2.4 Protokol Diameter Protokol Diameter je takzvaný AAA (Authentication Authorization Accounting) protokol. Z této zkratky vyplývá, že je využíván převážně pro funkce managementu sítě, jako jsou autentizace a autorizace uživatelů, a také pro zpoplatnění služeb. Autentizace znamená proces ověření identity uživatele, neboli subjektu. Ověří se tedy jestli je subjekt opravdu tím, za koho se vydává. Poté následuje proces autorizace, kdy dochází k rozhodování, zda bude subjektu žádajícímu o přístup ke zdroji, neboli objektu, tento skutečně povolen. Jedná se tedy o ověření zda má daný subjekt, již s ověřenou identitou, udělena práva na úkony, o které žádá. Rozhodovací komponentou je v případě 19

20 IMS blok I-CSCF, který rozhoduje na základě informací uložených v centrální databázi HSS. U funkce zpoplatnění (Accounting) se jedná o sbírání informací o využívání zdroje subjektem pro účely plánování, stanovení ceny, kontroly účtů a fakturace. Diameter používá takzvanou hop-by-hop bezpečnost, což znamená, že komunikace pomocí tohoto protokolu je zabezpečována mezi každými dvěma uzly. Tento protokol může pracovat jak lokálně tak i v roamingu. Protokol Diameter byl vyvinut sdružením IETF (Internet Engineering Task Force) jako následovník protokolu Radius. Jeho poslední verze pochází ze září roku Název tohoto protokolu byl zvolen podle anglického významu názvu svého předchůdce. Slovo radius totiž znamená poloměr. Pro jeho následovníka byl tedy zvolen název Diameter, což v angličtině znamená průměr, dvojnásobek poloměru. Protokol Diameter sice rozšiřuje protokol Radius, není s ním však zpětně kompatibilní. Podporuje sice přenos Radiusu, je však zapotřebí, aby byly zprávy protokolu Radius rozšířeny o atributy potřebné pro protokol Diameter. V následujícím textu budou uvedeny hlavní rozdíly mezi protokoly Radius a Diameter. Prvním takovým rozdílem je, že zatímco Radius používá nespolehlivý protokol UDP (User Datagram Protocol), Diameter používá buďto protokol TCP (Transmission Control Protocol) nebo SCTP (Stream Control Transmission Protocol). Díky tomu může použít zabezpečení na transportní vrstvě, a to IPsec nebo TLS (Transport Layer Security). Diameter také nabízí větší adresní prostor pro AVPs (Attribute Value Pairs) a 8bitové identifikátory Radiusu nahrazuje 32bitovými. Jedná se o protokol typu klient server, který používá komunikaci typu Request/Answer. Pro vyhledání okolních uzlů může být použita buď manuální konfigurace pomocí SRVLOC (Service Location Protocol) nebo dynamické vyhledávání pomocí DNS (Domain Name Server). Dalším vylepšením u tohoto protokolu je, že oznamuje chyby. Také má lepší podporu roamingu a je snadněji rozšiřitelný o nové atributy a příkazy. 20

21 3 Kvalita řeči v IMS Při přenosu informací od volajícího účastníka k účastníku volanému dochází v síti IMS k různým procesům, které probíhají v různých prostředcích a vše dohromady vytváří službu. Samotná realizace služby se děje v časových úsecích, kde v každém tomto úseku probíhá fáze poskytování služby. Sledování QoS (Quality of Service) je velice důležité. Kvalita služby QoS (Quality of Service) v telekomunikačních sítích a systémech je definována jako souhrn různých prostředků ke správě, řízení a monitorování, které určují, jak bude uživatel s danou službou v její konečné fázi spokojen. Díky stále rostoucímu počtu různých telekomunikačních sítí a technologií, vstupuje QoS čím dál více do popředí, ať již při plánování sítí nových, nebo při zvyšování počtu služeb na různých technologiích již dlouhodoběji používaných. QoS má nemalou roli i při konkurenčním boji různých poskytovatelů, např. při snaze o prosazení stejné či podobné služby. Jednou z velkých součástí QoS v telekomunikacích je posuzování kvality hlasu. Avšak tato část je právě často poskytovateli opomíjena a častěji se soustředí na zvyšování kapacit sítí, rozšiřování počtu nabízených služeb a jejich prosazení na trhu. Pod pojmem kvalita řeči si lze představit jev, kdy na jedné straně komunikačního systému stojí zdroj signálu obecně (hlasu, řeči) a na straně druhé posluchač, snažící se hlas (řeč) reprodukovaný zdrojem rozpoznat a ohodnotit jeho zřetelnost. 3.1 Metodiky pozusování kvality řeči Metodik pro posuzování kvality hovoru existuje více druhů. Tyto metody je dobré rozdělit do dvou základních skupin na: Konverzační testy, Poslechové testy. Z těchto skupin je také patrné rozdělení kvality na konverzační CQ (Conversational Quality) a poslechovou LQ (Listening Quality). Konverzační testy jsou založeny na vzájemné interaktivní komunikaci dvou subjektů přes přenosový řetězec testovaného systému. Tyto testy poskytují nejrealističtější testovací prostředí, avšak jsou ze všech ostatních způsobů testování nejvíce časově náročné. Častěji doporučované jsou právě testy poslechové, které však nedosahují takové věrohodnosti jako testy konverzační, protože v 21

22 některých ohledech je jejich omezení méně tvrdé [voz149]. Tyto testy lze dále rozdělit podle způsobu získávání ohodnocení, jak již bylo v úvodu naznačeno, na: Subjektivní metody, Objektivní metody. Pro ohodnocení kvality řeči se využívá stupnice MOS (Mean Opinion Score) definovaná doporučením ITU-T P.800 [p800]. Výstupem obou typů metod, jak subjektivních tak objektivních, je přímo hodnota MOS, nebo s mírnou modifikací stupnice dle potřeby [abdu], [voz71]. Aby nedocházelo k nedorozuměním a špatným interpretacím výsledků MOS hodnot, vydala ITU- T v roce 2003 doporučení P [abdu], ve kterém se rozdělily stupnice jak pro metody subjektivní a objektivní, tak i pro druhy testů konverzační a poslechové. V tabulce č. 3.1 je znázorněn onen přehled, kde LQ znamená dříve zmiňované Listening Quality, CQ Conversational Quality a poslední písmeno je přiděleno dle metody měření, S - Subjective, O - Objective a E - Estimated [p800], [abdu]. Obr Poslechová MOS stupnice dle ITU-T. Tab Přehled rozdělení MOS stupnice dle ITU-T P [abdu] Subjektivní metody hodnocení Jak již bylo naznačeno v úvodu, subjektivní metody k posuzování kvality řeči jsou založeny na hodnocení lidských uživatelů (posluchačů). Při testování jsou přehrávány vzorky k hodnocení dostatečnému počtu subjektů (skupině osob) a jejich výsledky posléze statisticky vyhodnocovány. Subjekty mají možnost hodnotit kvalitu řeči v pěti stupních od nejhorší po nejlepší, které odpovídají MOS modelu dle ITU-T specifikace. 22

23 Nejvyužívanější zástupci subjektivních metod testování jsou tzv. ACR (Absolute Category Rating) a DCR (Degradation Category Rating). U ACR posluchači udělují jedno hodnocení každému vzorku řeči dle poslechové stupnice MOS, viz obr Poté jsou hodnoty všech subjektů sečteny a zprůměrovány do výsledné hodnoty MOS (MOS-LQS) pro každý daný vzorek řeči. U DCR je posluchačům nejprve poskytnut vzorek řeči "originální", před přenosem přes testovaný telekomunikační systém a posléze vzorky testované a je na subjektech, aby vyhodnotili degradaci přeneseného hovoru vůči vzorku původnímu. Pro provádění testů v požadovaném rozsahu a pro zajištění co možná největší objektivnosti je potřeba většího množství osob, což je z časového hlediska, a často také finančního, velmi neefektivní. Hodnocení jednotlivých subjektů je ovlivněno různými faktory, jako je psychické rozpoložení, soustředěnost, zkušenosti a mnohé další, proto lze častokrát dosáhnout různých výsledků při měření jednoho hovorového vzorku. Z tohoto důvodu je výhodnější využívat metod objektivních [p800], [abdu] Objektivní metody hodnocení Použití objektivních metod pro hodnocení kvality hovoru odstraňuje nutnost použití subjektů živých využitím matematických výpočetních modelů nebo algoritmů. Jejich výstupem je opět hodnota MOS nebo podle použitého algoritmu hodnota jiná, která je však na hodnotu MOS snadno přepočitatelná i s modifikacemi, např. podle ITU-T P Cílem objektivních měření je co možná nejpřesněji předpovědět hodnotu MOS, která by byla získána subjektivním měřením za použití dostatečného počtu osob. Přesnost a efektivita objektivního testu je tedy dána korelací výsledku subjektivního a objektivního testu. Tab.3.2. Přehled subjektivních testovacích metod. Objektivní metody posuzování kvality řeči se dělí do dvou skupin na: Intrusivní, Neintrusivní. Intrusivní měření kvality je založeno na porovnání původního a degradovaného přeneseného vzorku pomocí vhodného algoritmu. Neintrusivní testy naopak používají ke svému výpočtu pouze vzorek přenesený a nemají přístup ke vzorku původnímu [voz149], [abdu]. 23

24 Intrusivní testy Podstatou všech intrusivních (nebo také input-to-output) měření je porovnávání původního vzorku před vstupem do přenosového řetězce testovaného systému se vzorkem na výstupu testovaného systému (degradovaného vzorku). Výsledkem těchto metod je opět MOS hodnota, podle ITU-T P označená jako MOS-LQO. Obecná architektura intrusivních měření je vyobrazena v modelu na obr Obr Obecná architektura intrusivního měření poslechové kvality. První funkční blok má na starosti před-zpracování vstupujícího signálu (původního nebo degradovaného) a extrakci důležitých dat a informací z tohoto vzorku. Zde je také původní a přenesený vzorek řeči transformován do určité domény podle potřeb testování. Těmito doménami jsou: časová, spektrální, smyslová. Druhý funkční blok, měření velikosti rozdílu, zahrnuje měření nesourodosti původního a přeneseného vzorku na základě zvolené domény [abdu]. Měření na základě časové domény - Měření na základě časové domény jsou převážně uplatňována v systémech používajících analogové kódování, nebo-li kódování průběhu a tvaru vlny vstupního signálu, kde má cílové zařízení za úkol reprodukovat přenesenou vlnu pomocí zakódovaných parametrů. Typické měřené parametry u takových testů jsou hodnoty odstupu úrovně signálu od úrovně šumu SNR (Signal to Noise Ratio). Při tomto měření je signálem myšlena užitečná informace přenášená přes komunikační médium a šumem všechny signály ostatní a signály rušící. Tvary a průběhy vln původního a přeneseného signálu jsou porovnávány přímo, tudíž zde hraje velkou a rozhodující roli časová synchronizace těchto signálů. Pokud nedosáhneme takové správné časové synchronizace, výsledky těchto testů jsou často velmi odlišné od skutečnosti [abdu]. Měření na základě spektrální domény - Objektivní měření na základě spektrální domény jsou o něco věrohodnější než metody založené na doméně časové, neboť jsou více odolné vůči nesrovnalostem v časové synchronizaci a fázovém posuvu mezi původním a přeneseným vzorkem signálu. Tato měření jsou silně svázána s vlastnostmi použitých hlasových kodeků a modelů 24

25 reprodukce hlasu. Schopnost efektivně popsat posluchačovu sluchovou reakci je limitována právě omezením řečových reprodukčních modelů [abdu]. Měření na základě smyslové domény - Jedná se o nejrozšířenější a nejvěrohodnější objektivní metody pro měření kvality řeči. Na rozdíl od měření na základě spektrální domény nejsou závislé na použitých modelech reprodukce hlasu, ale jsou založeny na lidském sluchovém vnímání a z toho důvodu mají ve srovnání se subjektivními metodami největší potenciál a nejlepší výsledky. Při těchto měřeních je zvukový signál transformován do modelu založeného na lidských smyslech za použití konceptů psychofyzického sluchového vnímání. Takovýmito koncepty jsou např. kritické pásmo spektrálního rozlišení, kmitočtová selektivita, křivka vnímané hlasitosti a další. Zjednodušené blokové schéma takových měření je vyobrazeno na obr. 3.3 [abdu]. Obr. 3.3: Obecné blokové schéma objektivního hodnocení na základě smyslové domény. V současnosti používanými a nejvíce rozšířenými zástupci jsou: BSD měření (Bark Spectral Distortion) - slouží k objektivnímu změření zkreslení na základě spočitatelných vlastností sluchového vjemu. Výsledkem BSD měření je průměr čtverce Euklidovské vzdálenosti mezi spektrálními vektory původního a zakódovaného vzorku řeči. Měření je založeno na emulování několika známých vlastností lidského ucha, jako jsou prohýbání kmitočtového spektra, změna citlivosti ucha v závislosti na změně frekvence a rozdíl mezi úrovní hlasitosti a subjektivní stupnicí hlasitosti. Zjednodušené blokové schéma měření metodou BSD je znázorněno na obr. 3.4 [abdu]. Obr Blokové schéma měřící metody BSD. 25

26 MBSD a EMBSD měření (Modified BSD, Enhanced Modified BSD) - MBSD je modifikace klasického BSD, ve kterém je začleněn koncept prahového krytí hluku, které se liší pro slyšitelné a neslyšitelné rušící vlivy. Používá stejné maskování hluku, jako je použito u transformačního kódování zvukových signálů. Další změnou oproti původnímu BSD je způsob výpočtu výsledné kvality vzorku, kde se porovnávají očekávané hlasitosti jednotlivých vzorků (přenesený, zakódovaný). Blokové schéma měření metodou MBSD je znázorněno na obr EMBSD je další rozšíření metody MBSD, kde byly pozměněny některé dílčí procedury, a byl zvolen nový model rozpoznávání [abdu]. Obr. 3.5: Blokové schéma měřící metody MBSD. PSQM (Perceptual Speech Quality Measurement) - metoda popsaná v doporučení ITU-T P.861. Jedná se o matematický proces, který poskytuje přesné objektivní měření subjektivní kvality řeči. PSQM bylo vytvořeno pro použití a aplikaci na signály v základním telefonním pásmu (tedy Hz) s použitím kodeků a vokodérů s nízkými přenosovými rychlostmi. Při měření metodou PSQM je vzorek hlasového signálu zakódován a posléze dekódován systémy, jež testovaný přenosový řetězec využívá. Tento výsledný signál je poté časově synchronizován se vzorkem původním. Následně PSQM algoritmus porovná tyto dva signály na základě faktorů lidského vnímání, jako je citlivost na kmitočet a hlasitost. Výsledkem algoritmu je hodnota PSQM, která určuje "vnímavostní vzdálenost" mezi původním a přeneseným vzorkem. Užitím vhodného algoritmu lze tuto hodnotu přepočítat na hodnoty dle stupnice MOS. Nevýhodou této metody je, že nedokáže úplně přesně pracovat se všemi faktory ovlivňujícími kvalitu řeči, jakým je např. ztrátovost (packet loss) a jiné časové poruchy. Obecné blokové schéma této měřící metody je znázorněno na obr. 3.6 [voz149], [abdu]. 26

27 Obr. 3.6: Blokové schéma měřící metody PSQM PSQM+ (PSQM Plus) - vychází z metody PSQM a upravuje její nedostatky týkající se časových poruch signálu a ztrátovosti. Při měření za použití metod PSQM a PSQM+ dosáhneme stejných výsledků. Ale pokud dochází k velké časové deformaci výsledného signálu nebo patrné ztrátovosti paketů, metoda PSQM+ poskytne mnohem menší hodnoty výsledku (tedy přesnější) než původní metoda PSQM [abdu]. MNB (Measuring Normalising Blocks) - je součástí upraveného doporučení ITU-T P.861 (PSQM) z roku 1997 jako Annex II. Jde o alternativní techniku k PSQM, k měření "vnímavostní vzdálenosti" (Perceptual Distance), mezi původním a přeneseným vzorkem. Při tomto způsobu měření jsou uplatněny smyslové transformace jak na přenesený, tak také na původní zvukový signál před samotným měřením "vnímavostní vzdálenosti". Metoda MNB se dále dělí podle způsobu měření na TMNB (Time MNB) a FMNB (Frequency MNB). TMNB a FMNB jsou zkombinovány se zatěžujícími faktory, kde je výsledkem nezáporná hodnota zvaná Auditorní vzdálenost AD (Auditory Distance). Nakonec je použita logistická funkce, která dokáže převést AD hodnoty na konečnou stupnici a umožňuje korelaci se subjektivní stupnicí MOS. Blokové schéma tohoto způsobu měření je znázorněno na obr. 3.7 [abdu]. Obr.3.7: Blokové schéma měřící metody MNB. PAMS (Perceptual Analysis Measurement System) - za vznikem této metody stojí společnost British Telecommunications. Metoda PAMS je v mnoha ohledech podobná metodě PSQM, avšak používá úplně odlišné techniky zpracování signálu a odlišné modely smyslového vnímání. Metoda PAMS ve svém výpočtu nezahrnuje efekt zpoždění, celkový zisk/útlum testovaného systému, časové a úrovňové zarovnání a ekvalizaci. PAMS porovnává původní a přenesený vzorek na základě časově-frekvenční domény. Toto porovnání je založeno na lidských smyslových faktorech, kde výsledkem je hodnota v rozmezí 1-5, která koreluje se škálou MOS hodnot. PAMS dále navíc vytváří tzv. Listening Effort Score, které koresponduje s ACR dle obou doporučení ITU-T P.800 [p800] a ITU-T P.830. Blokové schéma tohoto způsobu měření je znázorněno na obr. 3.8 [voz149], [abdu]. 27

28 Obr. 3.8: Blokové schéma měřící metody PAMS. PESQ (Perceptual Evaluation of Speech Quality) - jedná se o nejnovější objektivní testovací metodu. Je popsána v doporučení ITU-T. P.862 [p862]. Metoda PESQ je primárně určena a vhodná pro stanovení kvality řeči u úzkopásmových telefonních signálů, ovlivněných následujícími stavy: užití kodeků tvarového a netvarového průběhu, transkódování, velikost vstupní úrovně signálu do kodéru, chyby přenosového kanálu, šum způsobený přenosovým systémem a krátké nebo dlouhé časové poruchy. Technika výpočtu metody PESQ kombinuje robustní techniky časového zarovnání metody PAMS a přesný model smyslového vnímání metody PSQM. Samotný výpočet lze rozdělit do několika kroků. V prvním kroku model zarovná původní a degradovaný signál na stejnou konstantní výkonovou úroveň, která koresponduje s normální poslechovou úrovní používanou u testů subjektivních. Ve druhém kroku oba signály prochází vstupním filtrem, který je založen na rychlé Fourierově transformaci. V krocích dalších jsou signály časově zarovnány a "auditorně" transformovány (Auditory transform) podobně jako u systémů PAMS a PSQM. Auditorní transformace u systému PESQ je založena na psychoakustickém modelu, který mapuje signály do přijímané hlasitosti v čase a frekvenci napodobováním určitých klíčových vlastností lidského ucha a odstraněním částí, které jsou nadbytečné a posluchačem neslyšitelné. Blokové schéma této měřící metody je znázorněno na obr. 3.9 [voz149], [p862], [abdu]. Obr. 3.9: Blokové schéma měřící metody PESQ. Neintrusivní testy Všechny metody uvedené v předchozí kapitole byly založeny na input-to-output měření, kde vyhodnocování kvality je prováděno na základě znalostí nejen vzorku přeneseného přes komunikační řetězec, ale také vzorku původního. Avšak tato měření nesou také některá svá úskalí, jako je např. nutnost precizní synchronizace při porovnávání těchto dvou vzorků nebo přímo nutnost mít k dispozici vzorek původní [voz149], [abdu]. 28

29 Intrusivní metody měření kvality řeči jsou více precizní a přesné v určení výsledné kvality, ale většinou jsou pro měření v živých sítích pro nasazení v reálném čase nepoužitelné. Naopak neintrusivni objektivní metody pro měření kvality řeči potřebují ke svému výpočtu pouze vzorek přenesený, tedy degradovaný. Tyto testy mají většinou složitější výpočetní modely právě díky absenci vzorku původního. Existují dva přístupy k provádění měření užitím těchto metod: priori-based (založeny na pravděpodobnosti), source-based (založeny na znalosti). Přístup na základě pravděpodobnosti (priori-based) - Tento přístup je založen na identifikaci souboru charakteristických deformací v přeneseném vzorku a naučení statistických vazeb mezi tímto konečným souborem a subjektivními názory. Většina takovýchto měření je založena na zkoumání vizuálních vlastností spektrogramů. Tyto metody vychází z práce J. Palakala a M. J. Zorana [zora], kteří navrhli metodu, jak zachytit neměnné aspekty řeči ve spektrogramu užitím umělých neuronových sítí. Spektrogram je dvourozměrná grafická reprezentace spektra měnícího se v čase. Spektrogramy obsahují bohaté akustické i fonetické informace. Vyhodnocování těchto grafických reprezentací mohou být zpracovávány jak strojově, tak i lidskými odborníky s dostatečnými zkušenostmi a vědomostmi. Další příklad metody založené na pravděpodobnosti je popsán v doporučení ITU-T P.562. Tato metoda využívá tzv. INMD (in-service nonintrusive measurement devices), které mají přístup k přenosovým kanálům a mají schopnost shromažďovat objektivní informace o probíhajících hovorech bez jejich narušení. Tato nashromážděná data jsou poté dále zpracovávána a výsledkem je předpovídaná hodnota MOS, odpovídající doporučení ITU-T P [abdu]. Jednou z novějších metod pro neintrusivní vyhodnocování kvality řeči je E-model, zpracovaný v doporučení ITU-T G.107 [g107]. Tato metoda s užitím INMD zařízení dokáže dosáhnout velmi přesných výsledků, ale její hlavní účel je spíše nasazení při plánování nových komunikačních systémů, než nasazení v reálném čase pro vyhodnocování aktuální kvality. Touto metodou se zabývá zvláštní kapitola. V roce 2004 ITU vydala v doporučení ITU-T P.563 (single ended method for objective speech quality assessment in narrow-band telephony applications) novou metodu neintrusivního získávání ohodnocení kvality řeči. ITU tuto metodu představuje jako první neintrusivní metodu, která zahrnuje všechny možné druhy rušení a zhoršení hovorového signálu ve veřejné telefonní sítí s přepojováním okruhů (PSTN). Výstupem je opět hodnota MOS korespondující s doporučením ITU-T P [abdu]. Blokové schéma této metody je vyobrazeno na obr Algoritmus analyzuje signál na základě nepřirozeností, šumů a prázdných míst (ticha) v hovoru. Z těchto analýz se vyberou aspekty, které mají na přenášený signál největší vliv. V posledním kroku je použita mapovací funkce, která pomocí matematických operací nad těmito daty vrátí hodnotu MOS-LQO [abdu]. 29

Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou

Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou Fakulta elektrotechniky a informatiky, VSB-TU Ostrava Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou Datum: 15.2.2013 Autor: Ing. Karel Tomala Kontakt: karel.tomala@vsb.cz Předmět: Telekomunikační

Více

Voice over IP Fundamentals

Voice over IP Fundamentals přednáška pro studenty katedry elektroniky a telekomunikační techniky VŠB-TUO: Voice over IP Fundamentals Miroslav Vozňák Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky

Více

SIP Session Initiation Protocol

SIP Session Initiation Protocol SIP Session Initiation Protocol Jiří Ledvina Projektování distribuovaných systémů Úvod Protokol aplikační úrovně Řídicí protokol (signalizační) pro Vytváření Modifikaci Ukončování spojení mezi dvěma účastníky

Více

Sledování kvality služeb v prostředí IMS, SS7 a VoIP. Martin Rosický 23. listopad 2010

Sledování kvality služeb v prostředí IMS, SS7 a VoIP. Martin Rosický 23. listopad 2010 Sledování kvality služeb v prostředí IMS, SS7 a VoIP Martin Rosický 23. listopad 2010 Obsah prezentace IMS jako srdce moderních telekomunikačních služeb Co přináší monitoring kvality služeb Pasivní monitoring

Více

Semestrální práce 37MK

Semestrální práce 37MK 4. ročník 25. 5. 2006 ČVUT FEL Semestrální práce 37MK Session Initiation Protocol OBSAH 1.... 2 1.1. Historie a vývoj... 2 1.2. Charakteristika protokolu... 2 1.3. Prvky SIP architektury... 2 1.4. SIP

Více

10. Síť nové generace NGN a její obecné principy

10. Síť nové generace NGN a její obecné principy 10. Síť nové generace NGN a její obecné principy 10. Síť nové generace NGN a její obecné principy Ve druhé polovině devadesátých let začala vznikat koncepce sítě nové generace NGN (Next Generation Network),

Více

Studium protokolu Session Decription Protocol. Jaroslav Vilč

Studium protokolu Session Decription Protocol. Jaroslav Vilč Studium protokolu Session Decription Protocol Jaroslav Vilč 5. února 2007 Session Description Protocol (SDP) SDP je určen pro popis multimediálních relací. Jedná se o dobře definovaný formát postačující

Více

vysokých škol na projektu IP telefonie

vysokých škol na projektu IP telefonie Spolupráce vysokých škol na projektu IP telefonie Miroslav Vozňák Michal Neuman řešitelé projektu "IP telefonie" sdružen ení CESNET http://www.cesnet.cz/iptelefonie.html Vysokorychlostní sítě 2004 Praha,

Více

Michal Vávra FI MUNI

Michal Vávra FI MUNI Úvod do světa SIPových VoIP klientů Michal Vávra FI MUNI 08. 10. 2009 Obsah 1 Úvod 2 Signalizační protokol (SIP) 3 Další potřebné komponenty v síti 4 VoIP klienty Ekiga Linphone WengoPhone SIP Communicator

Více

Komunikace systémů s ostatními multimediálními sítěmi

Komunikace systémů s ostatními multimediálními sítěmi H.323 Martin Černý Definice H.323 je standard, který specifikuje součásti, protokoly a procedury, které poskytuji multimediální komunikační služby: zvuk, video a datové komunikace přes paketové sítě, včetně

Více

Komunikační řešení Avaya IP Office

Komunikační řešení Avaya IP Office Komunikační řešení Avaya IP Office Algotech tým 4. 3. 2014 Algotech Telefon: +420 225 006 555 Fax: +420 225 006 194 E-mail: info@algotech.cz Web: www.algotech.cz Adresa: FUTURAMA Business Park Sokolovská

Více

1 z 15 2. 12. 2013 18:44 VoIP systémy patří k nejnovějším technologiím v oblasti komunikace. Kapacita internetových spojů se každoročně zdvojnásobuje a tak VoIP se dostává z laboratoří do běžného života.

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-03

Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh

Více

B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006)

B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 5. Síťové technologie videokonference a multimediální přenosy, IP telefonie, IP verze 6. Vysokorychlostní počítačové sítě pro vědu a výzkum

Více

IP telephony security overview

IP telephony security overview Fakulta informatiky Masarykovy univerzity 19. listopadu 2009 Souhrn z technické zprávy CESNET 35/2006 (M. Vozňak, J. Růžička) Obsah I Autentizace v H.323 1 Autentizace v H.323 H.323 CryptoToken 2 SIP 3

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Analýza VoIP aplikací Surveyor 7.0

Analýza VoIP aplikací Surveyor 7.0 Analýza VoIP aplikací Surveyor 7.0 13/2005 Status: V 0.1 Released Issue date: 10. 11.2005 Author: M. Vozňák, D. Zukal Cesnet, z.s.p.o. Zikova 4 160 00 Praha CESNET 2005 Issue V0.1-1 - 10.11.2005 About

Více

Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly

Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly Základy počítačových sítí Lekce Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod - protokoly pravidla podle kterých síťové komponenty vzájemně komunikují představují

Více

SIGNALIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ PROTOKOLY V IP TELEFONII

SIGNALIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ PROTOKOLY V IP TELEFONII SIGNALIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ PROTOKOLY V IP TELEFONII Ing. Pavel BEZPALEC pracoviště: ČVUT FEL, Katedra telekomunikační techniky; mail: bezpalec@fel.cvut.cz Abstrakt: Článek se zabývá signalizačními a komunikačními

Více

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická

MOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MAREK Michal Po 10:00 LABORATORNÍ CVIČENÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MOBILNÍ KOMUNIKACE SEMESTRÁLNÍ PRÁCE VoIP přenos hlasu v prostředí IP Letní semestr 2006/2007 Počet stran:

Více

ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy

ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy ATEUS - OMEGA Komunikační řešení pro malé a střední firmy 2 varianty: - ATEUS - OMEGA Business - ATEUS - OMEGA Basic Propojení všech telekomunikačních služeb firmy Přímé propojení do sítí ISDN, GSM a VoIP

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

EXTRAKT z technické normy CEN ISO

EXTRAKT z technické normy CEN ISO EXTRAKT z technické normy CEN ISO Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Kooperativní ITS Zařízení stanice ITS pro přenos

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní telematika Vyhrazené spojení krátkého rozsahu (DSRC) Datová

Více

Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky

Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky Souhrn IP telefonie přichází - nebo už přišla - do vašich kanceláří. Voice over IP (VoIP) představuje pro síťové techniky nové prostředí, které vyžaduje znalosti

Více

Uživatelské hodnocení kvality a dostupnosti ICT služeb. Zbyšek Chvojka, Mylène Veillet

Uživatelské hodnocení kvality a dostupnosti ICT služeb. Zbyšek Chvojka, Mylène Veillet Uživatelské hodnocení kvality a dostupnosti ICT služeb Zbyšek Chvojka, Mylène Veillet 2 QoE*- Kvalita uživatelské zkušenosti Definice a obsah I. Interakce s IS Monitorování Business transakcí QoE Reportování&

Více

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.6. Část 11: VOIP, IP telefonie

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.6. Část 11: VOIP, IP telefonie Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.6 Část 11: VOIP, IP telefonie Jiří Peterka, 2010 terminologie VOIP (Voice over IP) obecné

Více

Datové přenosy CDMA 450 MHz

Datové přenosy CDMA 450 MHz 37MK - seminární práce Datové přenosy CDMA 450 MHz Vypracoval: Jan Pospíšil, letní semestr 2007/08 43. Datové přenosy CDMA 450 MHz CDMA Co je CDMA CDMA je zkratka anglického výrazu Code Division Multiple

Více

Realizace a zabezpečení telefonního centra s využitím technologie Voice Over Internet Protocol. Implementation of secure VOIP call center

Realizace a zabezpečení telefonního centra s využitím technologie Voice Over Internet Protocol. Implementation of secure VOIP call center Realizace a zabezpečení telefonního centra s využitím technologie Voice Over Internet Protocol Implementation of secure VOIP call center Bc. Josef Zavřel Diplomová práce 2011 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované

Více

Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP

Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP Autorizovaný přístup do souborového systému hostitelského uzlu Informace o obsahu souborového systému hostitelského uzlu Obousměrný přenos kopií souborů

Více

Provisioning VoIP koncových zařízení

Provisioning VoIP koncových zařízení Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze Pavel.Bezpalec@fel.cvut.cz VoIP koncová zařízení IP telefon telefon pro VoIP IP GW IP brána adaptér pro připojení analog. telefonu

Více

Ekonomické aspekty přechodu na. ochrana vašich investic

Ekonomické aspekty přechodu na. ochrana vašich investic Vodafone OneNet Product Management Ekonomické aspekty přechodu na VoIP aneb ochrana vašich investic Ronald Bayer 16th September 2010 1 Trendy a paradoxy v oblasti firemní telefonie Dle aktuálních výzkumů

Více

2N EasyRoute UMTS datová a hlasová brána

2N EasyRoute UMTS datová a hlasová brána 2N EasyRoute UMTS datová a hlasová brána Jak na to? Verze: SIP Calls www.2n.cz 1. SIP hovory V tomto dokumentu si ukážeme jak jednoduše ve 2N EasyRoute nastavit SIP účet. Zde je přehled toho, co v kapitole

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS

Více

Moderní telefonní ústředna

Moderní telefonní ústředna Moderní telefonní ústředna ATEUS Omega - Profesionální - Efektivní - Dostupné ATEUS Omega Business Komunikační řešení pro malé a střední firmy Propojení všech telekomunikačních služeb firmy Přímé připojení

Více

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network

CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava

Více

SMART GRID SYSTEM TECHNOLOGIE PRO ANALYTIKU A SPRÁVU ENERGETICKÝCH SÍTÍ. Představení společnosti Analyzátor sítě

SMART GRID SYSTEM TECHNOLOGIE PRO ANALYTIKU A SPRÁVU ENERGETICKÝCH SÍTÍ. Představení společnosti Analyzátor sítě ENERTIG SMART GRID SYSTEM TECHNOLOGIE PRO ANALYTIKU A SPRÁVU ENERGETICKÝCH SÍTÍ Představení společnosti Analyzátor sítě www.enertig.cz Kdo jsme Jsme česká společnost dodávající na trhy v České, Polské

Více

InternetovéTechnologie

InternetovéTechnologie 2 InternetovéTechnologie standardy, organizace, internet, Ing. Michal Radecký, Ph.D. www.cs.vsb.cz/radecky RFC dokumenty - Dokumenty RFC (Request For Comment) - poprvé použity v roce 1969 pro potřeby popisu

Více

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření

X32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření 31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS

Více

VPN - Virtual private networks

VPN - Virtual private networks VPN - Virtual private networks Přednášky z Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Virtual Private Networks Virtual Private Networks Privátní sítě používají pronajaté linky Virtuální

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

EXTRAKT z technické normy ISO

EXTRAKT z technické normy ISO EXTRAKT z technické normy ISO Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Datové slovníky ITS Část 4: Minimální systémové požadavky

Více

Multimediální služby v taktických IP sítích

Multimediální služby v taktických IP sítích Cisco 2911 + UCS-E140 MCU CUCM CUP SX20 PC + Jabber PC + Jabber PC + Jabber Multimediální služby v taktických IP sítích 5. června 2014 O společnosti TTC TELEKOMUNIKACE,s.r.o. Tradiční český dodavatel komunikačních

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

IČ (je-li přiděleno):

IČ (je-li přiděleno): Příloha ke Smlouvě č.: Datum převzetí: druh TSS 1) : nová Služba: číslo přílohy: změna Služby: celkový počet listů této přílohy: zrušení Služby: Evidenční označení přípojky Uživatelem 2 ) : Identifikátor

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Cílová skupina Anotace Inovace výuky prostřednictvím šablon

Více

Analýza aplikačních protokolů

Analýza aplikačních protokolů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008

Více

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. 1 Datum vydání: 1. Července 2016 Obsah Úvod -3- Předmět specifikace -3- Koncový bod sítě -4- Rozhraní G.703-4- Rozhraní

Více

17. Spojovací systém SEL ALCATEL 100 S12

17. Spojovací systém SEL ALCATEL 100 S12 Spojovací soustavy přednáška č.12. Studijní podklady k předmětu Spojovací soustavy pro studenty katedry elektroniky a telekomunikační techniky Spojovací soustavy, verze 1.2 Strana 1 miroslav.voznak@vsb.cz

Více

Alcatel OmniPCX 4400 Základní vlastnosti

Alcatel OmniPCX 4400 Základní vlastnosti Alcatel OmniPCX 4400 Základní vlastnosti Popis Multimediální telekomunikační systém Alcatel OmniPCX 4400 umožňuje digitální přenosy hlasu, dat a obrazů do kapacity 50 000 přípojek a připojení do běžných

Více

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP. Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení

Více

Bezpečnostní problémy VoIP a jejich řešení

Bezpečnostní problémy VoIP a jejich řešení Bezpečnostní problémy VoIP a jejich řešení Miroslav Vozňák Bakyt Kyrbashov VŠB - Technical University of Ostrava Department of Telecommunications Faculty of Electrical Engineering and Computer Science

Více

2N VoiceBlue Next. 2N VoiceBlue Next & Siemens HiPath (series 3000) Propojení pomocí SIP trunku. Quick guide. Version 1.

2N VoiceBlue Next. 2N VoiceBlue Next & Siemens HiPath (series 3000) Propojení pomocí SIP trunku. Quick guide.  Version 1. 2N VoiceBlue Next 2N VoiceBlue Next & Siemens HiPath (series 3000) Propojení pomocí SIP trunku Quick guide Version 1.00 www.2n.cz 1 2N VoiceBlue Next má tyto parametry: IP adresa 192.168.1.120 Příchozí

Více

Schéma elektronické pošty

Schéma elektronické pošty Aplikační protokoly Elektronická pošta Schéma elektronické pošty odesilatel user agent (UA) SMTP mail transfer agent (MTA) SMTP mail transfer agent (MTA) SMTP příjemce user agent (UA) IMAP nebo POP mailbox

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Koncept centrálního monitoringu a IP správy sítě

Koncept centrálního monitoringu a IP správy sítě Koncept centrálního monitoringu a IP správy sítě Implementace prostředí MoNet a AddNet Jindřich Šavel 31/5/2013 NOVICOM s.r.o. 2012 2013 Novicom All rights s.r.o. reserved. All rights reserved www.novicom.cz,

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Příloha č. 3 k č.j. MV-159754-3/VZ-2013 Počet listů: 7 TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Nové funkcionality Czech POINT 2012 Popis rozhraní egon Service Bus Centrální Místo Služeb 2.0 (dále jen CMS

Více

EXTRAKT z technické normy ISO

EXTRAKT z technické normy ISO EXTRAKT z technické normy ISO Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Kooperativní ITS Zkušební architektura ISO/TS 20026

Více

Analýza komunikace při realizaci VoIP spojení

Analýza komunikace při realizaci VoIP spojení Analýza komunikace při realizaci VoIP spojení Tomáš Mácha Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav telekomunikací, Purkyňova 118, 612 00 Brno, Česká republika

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Kvalita hovoru v prostředí VoIP

Kvalita hovoru v prostředí VoIP Kvalita hovoru v prostředí VoIP 11/2005 Status: V 0.1 Released Issue date: 30. 10.2005 Author: M. Vozňák, D. Zukal Cesnet, z.s.p.o. Zikova 4 160 00 Praha CESNET 2005 Issue V0.1-1 - 30.10.2005 Obsah Obsah

Více

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.7. Část 11: VOIP, IP telefonie

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.7. Část 11: VOIP, IP telefonie Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.7 Část 11: VOIP, IP telefonie Jiří Peterka, 2011 terminologie VOIP (Voice over IP) obecné

Více

Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti

Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti 1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP Ing. Zelinka Pavel Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Počítačové sítě Vrstvový model TCP/IP

Více

Úvod Úrovňová architektura sítě Prvky síťové architektury Historie Příklady

Úvod Úrovňová architektura sítě Prvky síťové architektury Historie Příklady Úvod Úrovňová architektura sítě Prvky síťové architektury Historie Příklady 1 Pracovní stanice modem Pracovní stanice Směrovač sítě Směrovač sítě Pracovní stanice Aplikační server Směrovač sítě 2 Soubor

Více

RTP = real=time protocol ST-II = Internet Stream Protocol (náhrada TCP pro streamy, řídicí protokol, datový přenos)

RTP = real=time protocol ST-II = Internet Stream Protocol (náhrada TCP pro streamy, řídicí protokol, datový přenos) RTP Real Time Protocol Cíle Mixery a translátory Řízení: uvědomění, QoS zpětná vazba Adaptace média RTP přehled RTP = real=time protocol ST-II = Internet Stream Protocol (náhrada TCP pro streamy, řídicí

Více

1. Integrační koncept

1. Integrační koncept Příloha č. 2: Technický popis integrace 1. Integrační koncept Z hlediska koncepčního budování Smart Administration na Magistrátu města Mostu je možno hovořit o potřebě integrace tří úrovní systémové architektury

Více

ZAVEDENÍ HODNOCENÍ KVALITY ŘEČI DO PRAKTICKÉ VÝUKY

ZAVEDENÍ HODNOCENÍ KVALITY ŘEČI DO PRAKTICKÉ VÝUKY Katedra telekomunikační techniky Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ZAVEDENÍ HODNOCENÍ KVALITY ŘEČI DO PRAKTICKÉ VÝUKY Zpráva pro závěrečné oponentní

Více

Modulární monitorovací systém Gradient Digitální systém pro záznam, archivaci a vyhodnocení telefonie.

Modulární monitorovací systém Gradient Digitální systém pro záznam, archivaci a vyhodnocení telefonie. Modulární monitorovací systém Gradient Digitální systém pro záznam, archivaci a vyhodnocení telefonie. Obsah prezentace. Historie systému Gradient. Popis funkcí systému Gradient. Závěr kontaktní informace.

Více

Hypertext Transfer Protocol (HTTP/1.1 RFC 2616) Počítačové sítě Pavel Šinták

Hypertext Transfer Protocol (HTTP/1.1 RFC 2616) Počítačové sítě Pavel Šinták Hypertext Transfer Protocol (HTTP/1.1 RFC 2616) Počítačové sítě Pavel Šinták 25.4.2005 Obsah Úvod Vrstvy podle TCP/IP Požadavek / Odpověď Metody požadavku Hlavičky Kódy odpovědi Ukázka 25.4.2005 Pavel

Více

Definice pojmů a přehled rozsahu služby

Definice pojmů a přehled rozsahu služby PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních

Více

Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů

Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Navyšování propustnosti a spolehlivosti použitím více komunikačních subsystémů Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.

Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. 10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola

Více

Příloha č. 2. Implementace a rozvoj. IP Sec. DEA DRA. S6a Diameter. DNS queries. S8 GTPv2. VF Systems not used by Full-MVNO

Příloha č. 2. Implementace a rozvoj. IP Sec. DEA DRA. S6a Diameter. DNS queries. S8 GTPv2. VF Systems not used by Full-MVNO Příloha č. 2 Implementace a rozvoj 1. Popis návrhu Řešení 1.1 Mobilní přístup k síti Řešení zpřístupnění datové sítě LTE Vodafone u služby Mobilní přístup k síti vychází z konceptu Full MVNO, kde Vodafone

Více

Nahrávací systém TriREC

Nahrávací systém TriREC \ 2011 Nahrávací systém TriREC 9.12.2011 OBSAH Nahrávací systém TriREC...2 Základní vlastnosti:...2 Škálovatelnost...2 Controller...3 Recorder...3 Storage...3 Integrátor...3 Vstupy...3 Nahrávání...3 Sledování...4

Více

České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická

České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická Semestrální práce z předmětu 37MK UMTS Rychlík Ondřej Úvodem Od roku 1986 pracoval ITU na definici nového systému, který umožňuje celosvětový roaming

Více

Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610. Čl. 1 Úvodní ustanovení

Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610. Čl. 1 Úvodní ustanovení Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bodu 6 písm.

Více

Jak se měří síťové toky? A k čemu to je? Martin Žádník

Jak se měří síťové toky? A k čemu to je? Martin Žádník Jak se měří síťové toky? A k čemu to je? Martin Žádník Představení CESNET je poskytovatelem konektivity pro akademickou sféru v ČR Zakládající organizace jsou univerzity a akademi věd Obsah Motivace Popis

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí).

Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí). Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí). VoIP Telefonie Provozování protokolu SIP mezi softwarovou ústřednou Asterisk a Cisco 2811 Vypracoval: Pavel Jeníček, JEN022 Martin Milata,

Více

Struktura sítě GSM. obr. 1.1 Buňková struktura

Struktura sítě GSM. obr. 1.1 Buňková struktura Struktura sítě GSM 1 Buňková struktura Síť GSM je jedním z celulárních (buněčných) systémů. Základní idea je taková, že obsluhovanou oblast rozdělíme na 14 šestiúhelníkových buněk, které tvoří dva svazky

Více

Principy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET

Principy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET Principy ATM sítí Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET vhor@cuni.cz Konference Vysokorychlostní sítě 1999 Praha 10. listopadu Asynchronous Transfer

Více

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN. xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu

Více

Copyright 2001, COM PLUS CZ a.s., Praha

Copyright 2001, COM PLUS CZ a.s., Praha Základní informace: CP Call je CTI (Computer Telephony Integration) aplikace. Jedná se tedy o vzájemné propojení osobního počítače a telefonního přístroje. Je vytvořena podle standardu CSTA (Computer Supported

Více

Signalizační systém SS7

Signalizační systém SS7 Signalizační systém SS7 Seminář IP telefonie, Praha 2010 Ing. Pavel Troller Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze patrol@sinus.cz Sig. 1??? 2??? 3??? 4??? Použití Signalizační systémy ITU 5

Více

Směrování VoIP provozu v datových sítích

Směrování VoIP provozu v datových sítích Směrování VoIP provozu v datových sítích Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze Pavel.Bezpalec@fel.cvut.cz Obecné info o směrování používané směrovací strategie Směrování

Více

Číslování a adresování v klasických a IP telefonních sítích

Číslování a adresování v klasických a IP telefonních sítích České vysoké učení technické v Praze, katedra telekomunikační techniky GTS Novera, s.r.o Číslování a adresování v klasických a IP telefonních sítích Pavel Troller Adresování v sítích Telefonní síť Adresace

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Zkratka ERP jako celopodniková transakční aplikace znamená: a. Enterprise Route Planning b. Enterprise Resource Planning c. Enterprise Re-implementation Planning d. Enterprise Resource Processing

Více

37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace

37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace 37K Semestrální práce UTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace Vypracoval: Filip Palán Datum: 8.5.2005 Úvod S rostoucím trhem datových služeb se systém GS dostal do problémů s přenosovou kapacitou. Proto

Více

21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM

21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM 21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM Digitální síť GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) je to celulární digitální radiotelefonní systém a byl uveden do provozu v roce 1991. V České republice byl systém spuštěn

Více