1. METODY MONITOROVÁNÍ ŠKŮDCŮ P S 1.1 ZIMNÍ KONTROLA 1.2 MONITORING ŠKŮDCŮ BĚHEM VEGETACE Vizuální lapače (lepové desky) A B C

Transkript

1 Kapitoly věnované ţivočišným škůdcům jsou rozděleny na 3 hlavní části: (1) obecnou (monitoring výskytu škůdců, metody ochrany), dále (2) speciální část (jednotlivé druhy škůdců, řazené dle plodin - jádroviny, peckoviny, drobné ovoce). Uvnitř těchto kapitol jsou druhy člěněny na specializované (monofágní, oligofágní) a polyfágní.v závěru publikace jsou (3) přílohy s tabulkami (zoocidy a další prostředky na ochranu proti škůdcům, prahy škodlivosti, toxicita přípravků vůči vybraným predátorům, aj.) 1. METODY MONITOROVÁNÍ ŠKŮDCŮ Monitorování škůdců zahrnuje zjišťování: 1) stupně výskytu škůdců, přirozených nepřátel, 2) sledování vývojových stadií škůdců ve vztahu k fenologii plodiny a 3) stanovení stupně poškození rostlin. Je rovněţ nutné měřit a evidovat 4) průběh abiotických faktorů (zejm. teplot). Nejčastěji se pro monitorování vyuţívají různé typy lapáků a teplotní modely vývoje (sumy efektivních teplot). Cílem monitoringu je: A) Určování stupně výskytu škůdců, jeţ slouţí pro rozhodování o nutnosti provedení zásahu (je-li překročen práh škodlivosti). B) Monitorování výskytu a vývoje škůdců, jeţ umoţňuje určit optimální termín ošetření. 1.1 ZIMNÍ KONTROLA Zjišťujeme stupeň výskytu různých stádií škůdců přezimujících na ovocných dřevinách. Odebírají se cca 20 cm dlouhé segmenty 2-3 letých větví s plodonoši (A). Postranní obrost na větvičkách zkrátíme (na 1 cm), krátké plodonoše ponecháme. Při odběru procházíme napříč celou parcelou tak, aby byla zkontrolována co největší plocha. Vzorky odebíráme rovnoměrně z různých částí korun 10 stromů. Z 1 stromu odebíráme 2 větvičky. Celkový rozsah odběru tak činí 20 segmentů větví. Z velkých odrůdových monobloků odebíráme vzorek min. ze 30 stromů (tj. 60 větví). Větvičky označené štítkem s datem a lokalitou odběru (B) se prohlíţejí po celé délce stereoskopickým mikroskopem při zvětšení 10-16x (C). Počet zjištěných přezimujících stádií škůdců se přepočítává na 1 metr větví. Modifikací je tzv. pupenová metoda, při které se odebere buď po 1 větvičce se 7 pupeny z 20 jabloní, nebo po 1 větvičce s 5 pupeny z 28 jabloní, nebo po 1 větvičce se 4 pupeny z 35 jabloní (celkově 140 pupenů) na 2letých větvičkách, kde počítáme: 1) počet vajíček mšic a píďalek, a to po celé délce segmentu 2) vajíčka svilušky ovocné a mery jabloňové - pouze v paţdí pupenů. U svilušek pouze pupeny, mající v paţdí > 10 ţivých vajíček; u mer pupeny s > 2 vajíčky. 3) celkový počet housenek obalečů, nymf puklice, štítenek, vajíček mšic i píďalek A B C Slivoně: vajíčka svilušky ovocné a píďalky, nymfy puklice švestkové, vajíčka mšic, housenky obalečů v zápředcích a orientačně také výskyt vlnovníka višňového. Třešně a višně: sviluška ovocná, píďalky, jarnice, vajíčka molovky pupenové a vajíčka mšic, housenky obalečů v zápředcích a orientačně výskyt vlnovníka višňového. Obdobné druhy zjišťujeme u meruněk a broskvoní, (liší se druhové spektrum mšic). Při zimní kontrole rybízu kromě polyfágů zjišťujeme výskyt vlnovníka rybízového, skvrnovníčka rybízového, nesytky rybízové a polníka zelenavého. Dále zjišťujeme výskyt zápředků (hnízd) bekyně zlatořitné a běláska ovocného, nebo snůšek na kmenech bekyně velkohlavé. U mladých výsadeb provedeme kontrolu nových závrtků drtníka ovocného na kmíncích a případně odstraníme napadené stromky. Při překročení prahu škodlivosti ošetřujeme oleji nebo jejich TM s organofosfáty. Některé příklady stádií škůdců kontrolovaných v době vegetačního klidu jsou uvedeny v tabulce : Tabulka 1: Příklady škůdců kontrolovaných v době vegetačního klidu Mšice vajíčka v blízkosti pupenů, lesklá, černá, 0,5 mm Práh: 25 vajíček/1m 2letého dřeva nebo 100 vajíček/140 pupenů Mera skvrnitá vajíčka kladena v předjaří, bělavá, později oranţová, 0,5 mm. Práh: 0,4 vajíček na 1m dřeva Jarnice Ţebrovaná, fialově šedá, opaleskující vajíčka, kladená do štěrbin v borce, 1 mm Práh: 1 vajíčko na 1m 2-3letých větví 1.2 MONITORING ŠKŮDCŮ BĚHEM VEGETACE Vizuální lapače (lepové desky) Sviluška ovocná Vajíčka v blízkosti pupenů, červená, 0,15 mm Práh: 70 pupenů nebo trnů má v paţdí více neţ 10 vajíček Píďalka podzimní vajíčka, perleťově šedá, síťkovaná, později oranţová, 0,6 mm Práh: 4 ks/140 pupenů Obaleč zimolézový Zápředky na větvích, uvnitř zelené housenky s černou hlavou Práh: 1,5-3,5 housenek/ 1m dřeva Převaţují plastové desky specifické barvy, natřené lepem zachycujícím přilákaný hmyz. Základními typy jsou ţlutá nebo bílá plochá lepová deska (P), její semisférická modifikace (S) a kříţový typ Rebell (R) bílé, ţluté nebo červené barvy. Bílé desky se pouţívají pro pilatku jablečnou a pilatky na peckovinách, ţluté desky pro vrtuli třešňovou a ţluté misky naplněné vodou pro plodomorku hrušňovou. Během vegetačního klidu provádíme kontrolu následujících škůdců: Jabloně: vajíčka svilušky ovocné, mery jabloňové, mšic, píďalek, jarnic, snůšky předivek, bourovce prsténčitého, štítky s nymfou u štítenky zhoubné, štítky s vajíčky u štítenky čárkovité, housenky v zápředcích u slupkových a pupenových obalečů a u podkopníčka spirálového. Hrušně: obdobné spektrum škůdců; mery, hálčivec a vlnovník hrušňový. P S R R

2 1.2.2 Sklepávání Metoda je zaloţena na principu sklepnutí hmyzu z větví gumovou palicí nebo hadicí do zařízení (sklepávadla) se standardní plochou 0,25 m 2 (61 x 41 cm). Na kaţdém stromě se sklepává 1 větev, na celou parcelu min. 100 stromů, na odrůdových blocích (nejedná-li se o velké monobloky) postačuje 25 nebo 33 stromů. Malá plocha (do 5 ha) se prochází příčně, větší do tvaru Z (nebo N), tj. 40% stromů příčně na protilehlých okrajích parcely a 60% stromů úhlopříčně. Mera skrvnitá Ţlutooranţové nymfy s červ. očima Práh: 10 nymf/100 listů n. 40 nymf /100 růţic Zobonosky Kovově lesklí nosatci, 4,5-6,5 mm Práh: 5-8 brouků/100 sklepaných větví Zachycený hmyz se usmrtí a následně určí. Přehled škůdců, pro které lze metodu sklepávání vyuţít pro rozhodování o ošetření při porovnání zjištěných hodnot s prahem škodlivosti, je uveden v tabulce 11 v příloze Vizuální kontroly Spočívají v prohlíţení napadaných rostlinných částí, kdy se počítají buď a) přímo nalezení škůdci a jejich vývojová stádia nebo b) poškození (např. poţerky) nadzemních částí stromů. Cílem kontrol je zvolit odpovídající druh a termín ochranného zásahu. Frekvence a termíny kontrol vyplývají z fenologických stádií plodiny a bionomie škůdce (viz tabulka 11 v příloze); mezi kontrolami zpravidla volíme 14denní intervaly. Kontrola nebo odběr vzorků musí být co nejvíce reprezentativní. Kontroly (nebo odběr vzorků) provádíme z různých částí korun a střídavě z obou stran řady. Místa kontroly/odběru volíme tak, aby byla pokryta co největší plocha, odděleně kontrolujeme a hodnotíme okraje výsadeb sousedící se zdroji škůdců. Celkový rozsah vzorku uzpůsobujeme časovým a provozním moţnostem, avšak minimum je 100 kontrolovaných orgánů (květů, růţic, letorostů apod.). U klíčových škůdců (např. u obaleče jablečného, o. zimolézového pilatek apod.), kde potřebujeme zasáhnout ještě před nástupem gradace, rozsah kontroly nebo vzorku činí 500 orgánů. Odpovídající kontrolované části dřevin dle jednotlivých druhů škůdců a příslušné prahy škodlivosti jsou opět uvedeny v tabulce 11 v příloze. Tabulka 2: Příklady škůdců kontrolovaných v období od rašení do odkvětu Jarnice světle zelené housenky s podélnou kresbou Práh: 2-3 housenky/100 sklepaných větví Píďalky Housenky s píďalkovitým pohybem Práh: 8-10% poškozených květních a listových pupenů Tabulka 3: Příklady škůdců kontrolovaných v období po odkvětu do sklizně Obaleč jablečný Vajíčko na plodech, bělavé, později s červeným krouţkem n. černýma očima Práh: 1-2 vajíčka/100 plodů Mšice jitrocelová Zdeformované listy a vrcholy letorostů, medovice Práh: 1 kolonie /100 letorostů Obaleč zimolézový Zprvu drobné, později větší poţerky na listech či plodech, zel. housenky Práh: 3 housenky/100 růţic Obaleč švestkový Bělavé vajíčko na plodech Práh: 2 vajíčka na 100 plodů Květopas jabloňový Nosatec 3,5-4,5 mm Práh: 1-10 brouků na 100 sklepaných větví (dle násady květ. pupenů) Obaleč zimolézový Olivově zel. aţ zelenohnědá housenka, poţerky s pavučinkami Práh: 3 jed./100 letor. nebo 15 jed/100 sklepaných větví Vrtule třešňová vpichy na plodech, pod slupkou vajíčko Práh: 1 vajíčko/100 plůdků Vlnatka krvavá Vatovité polštářky na letorostech Práh: 10 kolonií/100 letorostů Pilatka švestková Pilatka ţlutá Hnědé puchýřky na spodu kališ. lístků Práh: 5-10 puchýřků na 100 květů (dle násady) Pilatka jablečná Rezavé vpichy na boku kalicha, uvnitř bělavé vajíčko 0,5 mm Práh: 1-5 vpichů/100 květů (dle násady) Obaleč jabloňový Šedozelená housenka, poţerky s pavučinkami Práh: 3 jed./100 letorostů n. 15 jed/100 sklepaných větví Svilušky Červenooranţové nymfy Práh: 3-5 nymf / 1list růţice Jarnice Housenky působící hloubkové poţerky na plodech Práh: 2-3 housenky/100 sklepaných větví Podkopníček spirálový konec léta - podzim kontrola min na listech, ošetření příští rok na 1. generaci motýlů Práh: 3 miny/1 list Svilušky bronzovatění listů, na listech drobné pavučinky, vajíčka a oranţově červené nymfy Práh: 3-5 nymf / list Hraboš polní IV-IX: znovuotevřené nory (po předchozím zahrnutí) na ploškách velkých 500 m 2 Práh: 300 nor/ ha

3 1.2.4 Feromonové lapáky Feromonové lapáky jsou prostředky opatřené druhově specifickým atraktantem, kterým k sobě lákají pohyblivé jedince hmyzu, zachycují je obvykle na lepivém povrchu anebo je znehybňují pomocí smrtících látek. K tomuto účelu obvykle pouţívány syntetické sexuální feromony (analogy látek produkovanými neoplozenými ). Feromonové lapáky se pouţívají pro monitorování letové aktivity většiny škodlivých motýlů, pro štítenku zhoubnou a další druhy hmyzu. Podle dynamiky náletu motýlů do lapáků (a/nebo v kombinaci s dalšími monitorovacími metodami) lze stanovit nutnost nebo termín ošetření. Významnou roli hraje určení letové vlny. Letovou vlnou rozumíme výrazný nárůst úlovků v lapácích, obvykle úlovek 2 3 x vyšší neţ jeden ze dvou předchozích úlovků. Podle odchytu do lapáků lze rozlišit jednotlivé generace škůdců v roce. Pro určitý druh škůdce je třeba pouţívat co nejúčinnější typ feromonu nebo konstrukce lapáku, zejména v těch případech, kdy zjištěná letová vlna slouţí jako tzv. Biofix (viz kapitola 2.1.5). A B C Typy feromonových lapáků stříškový (delta) W Wing typ C kornoutovitý Typy feromonových odparníků: A - z přírodního kaučuku B - ze syntet. kaučuku ( rubber ) C - plastová ampulka ( septum ) (nesmí se otvírat!) Fnálevkovitý (funnel) Při kompletaci feromonových lapáků se řídíme pokyny výrobce. Feromonový lapák se skládá z těchto částí: vlastní lapák (různě tvarovaná papírová či plastová krabice), vyměnitelný feromonový odparník ( kapsle ) a vyměnitelná papírová lepová deska slouţící k samotnému odchytu dospělců přilákaných feromonem v odparníku. Údrţba lapáků spočívá v pravidelné výměně feromonových odparníků a výměně lepivých desek. Výrobci doporučují výměnu 1x za (5)6-8 týdnů (kratší interval volíme během teplých letních měsíců), avšak z praktického hlediska je snadnější zkrátit interval na 4 týdny a odparníky měnit v pevně stanovený den v měsíci. Výměnu lepivých desek na dně lapáku přizpůsobujeme mnoţství chycených motýlů při intenzivním letu je vrstva lepu brzy znečištěna zbytky těl hmyzu a ztrácí účinnost. Obdobně je nutno výměnu lepivých desek (nebo i celých lapáků, pokud jsou papírové) provést i po déletrvajících silných deštích. Kontrolu úlovků v lapácích provádíme alespoň 2x týdně (např. PO + ČT). V době předpokládané letové vlny (dle přítomnosti kukel a např. vzhledem k očekávanému oteplení) se u klíčových škůdců v kritických obdobích vyplatí kontroly provádět denně, coţ platí zejména tehdy, chceme-li při ošetření pouţít ovicidy (např. Insegar 25 WP). Evidenci zjištěných dat provádíme co nejpřehledněji, záznamy z terénu je vhodné pravidelně převádět do podoby grafu v někt. tabulkovém procesoru. Z vytvořeného grafu je velice dobře patrný průběh letových vln, coţ umoţňuje rychlejší rozhodování o termínu zásahu. Údaje křivky vţdy představují průměrnou hodnotu úlovků námi zvoleného souboru lapáků (např. z 1 lokality). Pozn.: 1) Garantem správného fungování lapáků je výrobce. Při jejich používání proto doporučujeme podrobně číst příbalové letáky. 2) Monitoring letu škůdců prováděný pomocí feromonových lapáků je v řadě případů vhodné (obaleč jablečný, obaleč švestkový) nebo i nezbytné (obaleč zimolézový) doplňovat dalšími monitorovacími metodami (např. vizuální kontrolou kladení, výskytu čerstvých závrtků, požerků, housenek apod.). Příklady úlovků ve feromonových lapácích: A-obaleč zimolézový B-obaleč jabloňový C-obaleč jablečný Pravidla instalace a pouţívání feromonových lapáků Feromonové lapáky slouţí k monitoringu letu dospělců, v ochraně ovoce převáţně motýlů. V současné době jsou nezbytné pro rozumné řízení ochrany zejména proti obaleči jablečnému, o. zimolézovému a dalším slupkovým obalečům, o. švestkovému, minujícím motýlům aj. Cílem je pomocí lapáků získat co nejvíce reprezentativní data z ploch, které jsou potenciálně škůdci nejvíce ohroţeny. Způsob pouţívání feromonových lapáků by měla být součástí příbalového letáku výrobce, přesto však uvádíme některá z těchto pravidel: Při rozmisťování lapáků v sadech a určování jejich hustoty zohledňujeme odrůdové sloţení výsadeb, homogenitu, celkovou plochu a sousedství zdrojů náletu dospělců (zahrady, obce, les). V úvahu bereme také naše časové a technické moţnosti při kontrole úlovků. Dostatečná je hustota lapáků čítající 1ks/1-3 ha, rozmístěny by měly být, pokud moţno, rovnoměrně po celé ploše. U homogenních ploch lze lapáky aplikovat úhlopříčně, nejméně však 3ks napříč parcelou, přičemţ minimální vzdálenosti mezi jednotlivými lapáky by měly být 50m. Lapáky umisťujeme na kosterní větve, do 2/3 výšky koruny (cca výška očí), napříč řadou. Hustší obrost stromu odstraníme (při instalaci nebo v průběhu vegetace) tak, aby byl umoţněn přístup k lapáku a větvemi nebyl příliš omezen pohyb vzduchu. Řady i jednotlivé stromy s lapáky je vhodné označit (např. bílou roubovací páskou), u větších ploch vytvořit i plánek. Termín instalace lapáků spadá nejpozději do období před začátkem významného letu 1. generace škůdce. Datum se sice liší dle jednotlivých druhů, avšak je praktické instalace pro více druhů spojovat. Postup můţe být následující: Po ošetření proti pilatkám na slivoních začíná být na slivoních aktuální monitoring letu obaleče švestkového a zároveň v jabloních let podkopníčka spirálového i ovocného. V tomto období vyvěsíme lapáky pro uvedené škůdce. Po odkvětu jabloní a ošetření proti pilatce jablečné (propad plůdků po odkvětu aţ velikost lískového oříšku) pak nainstalujeme lapáky pro obaleče jablečného a obaleče zimolézového. A B C Teplotní modely vývoje sumy efektivních teplot Suma Efektivních Teplot - SET SPV ( C) je součet efektivních teplot nad spodním prahem vývoje (SPV) za určité období (např.od 1. ledna nebo 1. března daného roku). Vypočte se podle vzorce: SET SPV = n i 1 (T i - SPV) Kde: SPV = spodní práh vývoje, T i = průměrná teplota. Pozn.: Záporné hodnoty rozdílu se nepočítají. Pokud se místo průměrné denní teploty pouţijí průměrné hodinové teploty označují se tak Biologicky datované Sumy Efektivních Teplot - modifikace předchozí metody, ve které se efektivní teploty začínají sčítat od termínu dosaţení určitého fenologického úkazu (tzv. BIOFIX), např. prvním úlovkem do feromonového lapáku, nakladením vajíček, zakuklením housenek atd.).

4 Teploty se měří v nejjednodušším případě venkovními rtuťovými nebo lihovými teploměry. Denní průměr pak stanovíme podle vzorce: T7 T14 2.( T ) kde T7 je teplota v 7:00 hod., T14 ve 14:00 hod. a T21 ve hod. SEČ 4 nebo při pouţití maximo-minimálních teploměrů podle vzorce TMIN T MAX kde T MIN je minimální a T MAX maximální denní teplota. 2 Elektronická zařízení snímají pomocí čidel teploty i jiné veličiny periodicky ve stanovených intervalech, obvykle po 15 min. nebo po 1 hod. Snímaná data jsou ukládána buď přímo do počítače anebo jsou do PC pomocí záznamového nosiče nebo bezdrátově přenesena. Výpočty SET v denních i hodinových hodnotách nad zvoleným SPV zpracovává příslušný software. Termální konstanta je doba vývoje určitého vývojového stadia nebo celé generace škůdce vyjádřená jako SET. Hodnota SET je stanovena pomocí laboratorních pokusů nebo dlouholetým sledováním v sadu. SET se vyuţívají pro stanovení nebo upřesnění termínu ošetření, prognózu výskytu druhů, pro řízení vstupu do sadů, pro vizuální kontroly, apod. Při pouţívání SET platí, ţe přesnější jsou hodnoty hodinové neţ denní, a to zejména při častých výkyvech teplot během dne. Metoda je poměrně spolehlivá např. při stanovení líhnutí larev, známe-li SET pro embryonální vývoj (obaleči), dále pro přímou signalizaci řady ošetření na počátku vegetace (sviluška ovocná, květopas jabloňový), pro odhad počátku 1. letové vlny obaleče jablečného, podkopníčků, aj. Pomocí SET (pokud jsou k dispozici) lze efektivně plánovat systém ochrany proti škůdcům (tabulka 13). Elektronická zařízení pro měření meteorologických údajů 2. ZPŮSOBY OCHRANY PROTI ŠKŮDCŮM Systém regulace výskytu škůdců lze rozdělit na opatření preventivní a kurativní. 2.1 PREVENTIVNÍ OCHRANA Do této kategorie patří: Dodrţování správných pěstebních technologií jeţ optimalizují zdravotní stav rostlin, sniţují atraktivitu rostlin pro škodlivé organismy a umoţňují co nejefektivnější aplikaci případných ochranných opatření. Patří sem, mj. pěstování regionálně vhodných kultur a jejich odrůd, zimní a letní řez, optimální výţiva (především nepřehnojování N) a zásobování vodou (závlahové systémy). Podpora a ochrana přirozeně se vyskytujících nepřátel škůdců. Zdrojem těchto organismů jsou tzv. biokoridory, které umoţňují migraci uţitečných organismů z přirozených rezervoárů a také jejich trvalé přeţívání v blízkém okolí sadů. Mohou být tvořeny: neošetřovanými pásy stromů, keřů a jejich bylinného podrostu (remízky, větrolamy, ţivé ploty, aleje, vegetace příkopů a vodních toků, meze atd.). Rozmnoţování a přeţívání uţitečných organismů přímo v sadech nebo v jejich okolí podpoří například hromádky velkých kamenů a polen, které slouţí jako úkryty plazům, obojţivelníkům a dravým anebo hmyzoţravým savcům (lasice, jeţci, rejsci aj.). Instalací bidýlek je moţné do sadu přilákat dravce a sovy, stejně jako instalací budek, která je vhodná také k soustředění hmyzoţravých ptáků na okraje sadů. Speciální metodou je zvyšování predační aktivity sýkory koňadry (Parus major) v sadech za účelem regulace výskytu přezimijících housenek obaleče jablečného. Provádí se pomocí instalace nocovišť (viz obaleč jablečný ve speciální části). uţitečných organismů spočívá: v preferenci selektivních zoocidů a biologických přípravků i dalších nechemických metod ochrany (kapitola 3.3). Výskyt přirozených nepřátel škůdců dále podporuje lokální ošetření pásů a ohnisek a odrůdových bloků. 2.2 CHEMICKÁ OCHRANA Zimní nocoviště pro koňadry (vlevo) a bidýlko pro dravce v jabloňovém sadu Základní pravidla pouţívání zoocidů Poţadavkem při ochraně porostů syntetickými zoocidy je dosaţení jejich vysoké efektivity při současném omezení negativního vliv pesticidů na přirozené nepřátele škůdců. Efektivita pouţívání chemických zásahů je podmíněna řadou okolností, z nichţ stojí za zmínku následující: Pravidelně a systematicky prováděný monitoring výskytu škůdců, Správná diagnostika (určení druhu) škůdce (symptomy, úlovky hmyzu), Znalost bionomie škůdce ( volba nejcitlivějšího vývojového stádia,) Výběr vhodného (a povoleného) přípravku proti cílovému škůdci ( metodiky, registr), Optimální načasování aplikace ve vztahu a) k populační dynamice škůdce a b) k převaţujícím vývojovým stádiím (na základě monitoringu). Cílem je zasáhnout podstatnou část populace v době, kdy se daný škůdce v sadech vyskytuje ve škodlivém mnoţství (např. larvicid pouţijeme v období hromadného líhnutí, ovicid v době masového kladení škůdce, apod.), Vhodnou volbou přípravku nebo i korekcí termínu zásahu maximálně vyuţít moţností spojit ošetření proti 2 nebo i více škůdcům (nutné je spojit rozhodování o zásahu s vizuální kontrolou dalších škůdců) Příklady: 1) ošetření oleji proti přezimujícím škůdcům (svilušky, mšice ve škodlivém množství) na hrušních signalizujeme k termínu, kdy je vykladeno co nejvíce vajíček mery skvrnité, 2) spojení larvicidního zásahu proti slupkovým obalečům v době rašení s ošetřením proti dalším škůdcům (např. merám na hrušních) 3) spojení 2. larvicidního zásahu proti pilatce jablečné s ošetřením na zobonosky, 4) při zjištění počátku významné letové vlny některého z minujících motýlů a očekáváme-li současně i letovou vlnu obaleče jablečného (podle teplotních sum, dle počasí, podle přítomnosti kukel) použijeme preventivní zásah ovicidem 5) volíme-li larvicidní zásah proti obaleči jablečnému, volíme takový přípravek, který je dostatečně účinný i proti housenkám o. zimolézového, je-li zjištěn jejich škodlivý výskyt, apod. Spojení insekticidního zásahu s aplikací fungicidů nebo vyuţití vedlejších zoocidních účinků některých fungicidů (např. tolylfluanidu proti sviluškám). Z dlouhodobého hlediska je součástí efektivity chemických zásahů uplatňování tzv. antirezistenční strategie (kapitola 3.2.3). Dodrţení standardních podmínek pro aplikaci přípravku (objem postřiku, klimatické podmínky, doporučená dávka, smáčedlo, aj.) Kontrola účinnosti ošetření po zásahu. Provádíme zejm. po kaţdé aplikaci, jeţ např. proběhla za nepříznivých podmínek (déšť, vítr), dále v době kritické pro plodinu a v období gradace škůdců. Včasné zjištění niţší účinnosti ošetření zpravidla umoţňuje provést korekci a sníţit riziko ztrát.

5 2.2.2 Chemická ochrana a uţitečné organismy Kromě účinnosti zásahu je při chemické ochraně nutné mít na zřeteli vliv přípravků na predátory a parazitoidy škůdců. K tomuto účelu je nutno tyto druhy znát a také mít informace o jejich citlivosti k zoocidům (tab. 12, str. ). Volíme co moţná nejméně toxické přípravky; pokud nejsou pro daný druh toxikologické údaje k dispozici, je nutno pouţít pesticid pouze ohniskově nebo na nejohroţenější odrůdy Rezistence škůdců vůči pesticidům Definice: Jde o dědičně podmíněnou schopnost jedinců přeţít (tolerovat) chemický zásah. Protoţe v přirozené populaci škůdců se vţdy minimální podíl takových jedinců daného druhu nachází, z praktického hlediska hovoříme o rezistenci tehdy, vzroste-li podíl takových jedinců natolik, ţe výsledkem je podstatné sníţení účinnosti přípravku. Příčiny vzniku a druhy r.: Především jednostranný selekční tlak daný opakovaným pouţíváním stejných účinných látek a nebo látek s obdobným mechanismem účinku (tzv. kříţová neboli cross rezistence). Extrémním případem je tzv. multiple (mnohočetná) rezistence, při níţ vzniká u 1 škůdce odolnost proti více zoocidům s různým mechanismem účinku. Riziko vzniku rezistence je větší u druhů, jeţ během vegetace mají více generací Současný stav: Prokázána r. proti organofosfátům, karbamátům, juvenoidům, inhibitorům tvorby chitinu i pyrethroidům. Známa je např. rezistence u svilušek, mery skrnité, obaleče zimolézového i jablečného, podkopníčků, aj. Postup při ochraně proti rezistentním populacím těchto škůdců je popsán u konkrétních druhů ve speciální části metodiky. Opatření: v souvislosti s potřebou řešit problém rezistence vznikl termín antirezistenční strategie (AS). Její princip vyplývá z definice r. a z podmínek jejího vzniku, tj. je nutné v systému ochrany zařazovat přípravky s různým mechanismem účinku (tab. 7). Maximální počet aplikací téţe úč. látky nebo látek ze stejné skupiny je 2x za sezónu. Součástí AS jsou veškerá opatření, minimalizující frekvenci postřiků, jako je pravidelný monitoring škůdců, spojování ošetření proti více škůdcům, podpora přirozených nepřátel škůdců pouţíváním selektivních přípravků (viz kapitola 3.2.1) a především metody biologické a biotechnické ochrany, popsané v kapitole BIOLOGICKÁ A BIOTECHNICKÁ OCHRANA Entomopatogenní mikroorganismy V sadech jsou v současnosti nejrozšířenější přípravky na bázi Bacillus thuringiensis se specifickou účinností na různé skupiny hmyzu. Aplikace provádíme postřikem nebo zálivkou v účinných dávkách, razancí se přibliţují běţným insekticidům. Tato metoda je označovaná jako inundační introdukce (zaplavení). Předpokládáme, ţe jiţ v příštích letech bude v ČR moţné vyuţívat i preparáty na bázi entomopatogenních virů (bakulovirů), z nichţ nejvýznamnějšími jsou Cydia pomonella granulovirus (CpGV) proti o. jablečnému a Adoxophyes orana granulovirus (AdorGV) proti o. zimolezovému. Některé viry se také mohou v prostředí po aplikaci uchovat a šířit (viz dále autodisseminace). Uvedené biopreparáty se pouţívají buďto samostatně, nebo jako doplněk k chemické ochraně. Uvaţuje se i o přípravcích na bázi entomopatogenních hlístic, např. Heterorhabditis bacteriophora (proti larvám chroustů a lalokonosců) Makroorganismy (predátoři a parazitoidi) Zdrojem predátorů a parazitoidů jsou buď umělé chovy nebo místa jejich zvýšeného výskytu do sadů (tzv. inokulativní introdukce). V prvním případě (umělé chovy) se v sadech vysazují komerčně produkované druhy, jako je dravý roztoč Typhlodromus pyri cílený proti fytofágním roztočům. Výhledově i dravá ploštice Anthocoris nemoralis proti merám na hruškách, dále vejcomaři Trichogramma spp. do různých kultur proti vajíčkům škodlivých motýlů. V případě inokulativní introdukce se zakládají ohniska, ze kterých po namnoţení dochází k samovolnému rozšiřování uţitečných organismů. Příkladem můţe být parasitoid vlnatky krvavé - mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali), štítenky zhoubné - Encarsia (= Prospaltella) perniciosi, puklice švestkové - Blastothrix confusus, štítenky čárkovité - Aphytis proclia. Inokulativní introdukce vedou zpravidla k trvalé ochraně, která vyţaduje jen příleţitostně podpůrné ošetření vhodným přípravkem v případě porušení rovnováhy (extrémní klimatické podmínky aj.) Metoda autodiseminace Nová metoda ochrany vyvinutá v rámci výzkumu autory této metodiky. Spočívá v šíření patogenů prostřednictvím, přilákaných do adaptovaných feromonových lapáků, kde se kontaminují a přenáší jej na při páření. Při kladení jsou infikována vajíčka, a následně larvy. Virus je současně přenášen z lapáků i ze do prostředí. Jedná se o vysoce selektivní, doplňkovou metodu, jeţ má aţ krát niţší náklady neţ chemická ochrana nebo dezorientace (viz dále). Metoda byla testována na řadě druhů škodících v ovoci; její registrace ke komerčnímu pouţívání však doposud neproběhla. Metoda autodiseminace (bekyně velkohlavá-distribuce viru LydiMNPV) Housenky štětconoše trnkového napadené virem OratNPV Aplikátor pro metodu attract&kill Feromonový odparník ( špageta ) pro metodu dezorientace Metoda dezorientace (MD) Vysoce selektivní a ekologicky příznivá metoda zaloţena na přímém vyuţívání feromonů v regulaci populací škůdců. V zahraničí vyuţívána proti řadě škodlivých motýlů, a to buď samostatně nebo v kombinaci se zoocidy event. biopreparáty. Princip: Spočívá v celoplošné instalaci speciálně upravených feromonových odparníků. V důsledku nadbytku feromonu v prostředí nedokáţou najít, a tím je zabráněno jejich oplodnění. Způsob pouţití: Odparníky se zavěšují ručně na kaţdý nebo kaţdý třetí strom před začátkem letu 1. generace motýlů. MD však vyţaduje dobrou izolaci ošetřené plochy před náletem oplodněných z okolí a kurativně je funkční pouze při niţších populačních hustotách škůdce. V 1. roce ošetření, nebo rok před aplikací nutno provést korekční insekticidní zásahy. Uplatnění MD: Ve většině ovoc. plodin; metoda spolehlivá na větších plochách (minimálně 5 ha). Připravovány podklady pro registraci v ČR (proti obaleči jablečnému a obaleči zimolezovému v jádrovinách a obalečům škodícím na révě vinné). Pozn.: kromě MD v zahraničí komerčně využíván i další způsob přímého využití feromonů v ochraně, tzv. metoda attract & kill. Jde o kombinaci feromonu i insekticidu, takže dochází k podobnému efektu jako u MD a zároveň dochází i k přímému hubení. V ČR úspěšně testováno proti obaleči jablečnému, registrace přípravku však neproběhla Potravní atraktanty Pouţívají se při vychytávání za účelem sníţení jejich mnoţství pod hranici potřebnou k oplodnění (takto lze vyuţít i feromony). Metoda je účinná proti nesytce jabloňové, významně se můţe do budoucna uplatnit i při regulaci vrubounovitých brouků, omezeně i proti vosám a sršním Mechanická ochrana Spočívá ve fyzickém odstraňování škůdců (samotných nebo s napadenými částmi stromů) Význam na menších plochách nebo při likvidaci začínajících ohnisek škůdce. Příklady: odstraňování napadených letorostů (ohniska vlnatky krvavé), odstřihování zámotků s housenkami (bekyně zlatořitná, bourovec prsténčitý), odstraňování vaječných snůšek (bekyně velkohlavá), instalace lepových pásů na kmeny (píďalky), instalace pásů z vlnité lepenky (viz obrázky 1-2) na kmeny (květopasi, zobonosky, obaleče jablečný, o. švestkový a škvoři). 1-instalace pásu z vlnité lepenky 2-úlovky (A-obaleč jablečný, B-o. švestkový) 1 2A 2B

6 1 Skupina škůdců, jejichţ hostiteli jsou především jádroviny. V textu popsány tyto druhy: květopas jabloňový, pilatka jablečná, mery, plodomorka hrušňová, mšice na jádrovinách, minující motýli, obaleč jablečný, nesytka jabloňová, molovka jablečná. 1 BBCH Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) Apple blossom weevil řád: Brouci (Coleoptera) čeleď: Nosatcovití (Curculionidae) Lokální škůdce jabloní i hrušní. Během posledních let však škodlivost stoupá. Hlavní škody působí larvy, které se vyvíjejí uvnitř poupat [3]. Napadená poupata nerozkvétají, korunní plátky zasychají a vytvářejí hnědé tobolky [2]. Poškození pupenů úţivným ţírem dospělců je méně významné. Výše škod závisí na násadě květních poupat. Nadměrné napadení královských květů znemoţňuje chemickou probírku plodů. Dospělci [1] při úţivném ţíru po vylíhnutí síťkují listy a poškozují plody trychtýřovitým aţ bodovým vpichem, který na rozdíl od zobonosek a klopušek není provázen korkovatěním poškozené části. Květopas j. nejvíc poškozuje nejvyvinutější (královské) květy raně kvetoucích odrůd. Pozn: příbuzným druhem vyskytujícím se v teplých oblastech je květopas hrušňový (A. pyri). Larva ničí celý pupen se základy všech květů. Nové letorosty nevyraší, takže po opakovaném napadení mají stromy holé větve. Dospělci jsou aktivní na podzim, od konce IX do prvních mrazů kladení vajíček do květních pupenů. Líhnutí larev buď ještě na podzim nebo až na jaře. V květnu dokončují vývoj a kuklí se uvnitř zaschlých pupenů. Ošetření se provádí na dospělce v průběhu X, před kladením. Zjišťování výskytu a způsob ochrany je obdobný jako u květopase jabloňového. 1 generace ročně. Dospělci přezimují pod borkou a ve štěrbinách. Dospělci od fáze zeleného poupěte do fáze myšího ouška naletují do korun stromů, kde probíhá úţivný ţír a páření. Přibliţně do týdne po náletu (při chladném počasí později) začínají klást vajíčka do pupenů. Larvy vyţírají vnitřky poupat ve kterých se asi po měsíci kuklí [4]. Za 1 aţ 2 týdny se z kukel líhnou brouci nové generace, kteří se přibliţně 2 týdny ţiví listy jabloní a napichují i plody. Pak zalézají do úkrytů, kde v letní diapauze překonávají léto. Na podzim přeletují do zimních úkrytů. Kontrola výskytu škůdce se provádí metodou sklepávání. Během III-IV, (od fáze myšího ouška) se po dosaţení denní maximální teploty 15 C sklepává 30 plodných větví z kaţdého bloku, přednostně z nejdříve rašící odrůdy. Trvá-li teplejší počasí souvisleji po celé období rašení, kontrolu provádíme alespoň 2x týdně. Je třeba také kontrolovat okraje výsadeb zejména ze strany sousedící s lesem nebo domácími zahradami. Sklepávání se opakuje aţ do termínu provedení ochrany nebo do konce fáze myšího ouška. Ošetření je nezbytné provádět včas po náletu dospělců do korun, dříve neţ samice začnou klást vajíčka. Správně provedená ochrana v sadech na velkých blocích omezuje obvykle škodlivé výskyty květopase v dalších 1-2 letech. Práh škodlivosti je při výskytu 1 dospělce na 30 sklepů při násadě 1-3 květní pupeny na větev nebo vyšší podle květní násady (viz tabulka 4) Tabulka 4: Prahy škodlivosti pro květopase jabloňového v závislosti na násadě květů Počet brouků na 30 oklepaných větví Průměrná násada květních pupenů / 2-3letou větev nad 8 Přípravky: Calypso 480 SC, Reldan 40 EC, Zolone 35 EC. Pozn.: přípravek Reldan 40 EC pouţitý proti pilatce jablečné po odkvětu usmrcuje aţ 50% larev květopase jabloňového. Účinnost je moţné zvýšit přidáním smáčedla. 3 4

7 3.2 Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) Apple sawfly řád: Blanokřídlí (Hymenoptera) čeleď: Pilatkovití (Tenthredinidae) Pilatka redukuje počet plodů a způsobuje na části plodů vady vzhledu. Vylíhlé housenice působí pod povrchovým ţírem vznik pentlicovitých korkových jizev na plodech (primární poškození). Vzrostlé larvy vyţírají v dalších plodech objemnou dutinu vyplněnou červenohnědou drtí zapáchající po štěnicích. Chodba vyúsťuje kruhovitým otvorem, uzavřeným v době přítomnosti housenice rezavou kašovitou drtí, provázenou rezavým výtokem (sekundární poškození). Tyto plody opadávají v době 2. fyziologického opadu plodů. Vzhledem k tomu, ţe jedna larva poškodí 3-4 plody, tak nezvládnutí ochrany často vede k velkým ekonomickým ztrátám. Nejvyšší škody nastávají při neúspěšné ochraně po chemické probírce plodů, po které zůstávají především napadené královské květy. Náchylné jsou především raně kvetoucí odrůdy: James Grieve, Julia, Idared, Šampion, Rubinola apod. Jedna generace během sezóny. Přezimuje housenice jako eonymfa nebo pronymfa v kokonech v půdě v hloubce 5-20 cm. Kuklení před květem jabloní během IV. Líhnutí dospělců časově synchronizováno s počátkem květu raně kvetoucích odrůd. Část populace zůstává v diapauze v půdě do dalšího roku. Tento podíl se v jednotlivých letech liší. Populační dynamika ovlivňována i mírou parazitace entomopatogenními houbami a lumkem (Lathrolestes ensator). Poměr pohlaví se v jednotlivých letech mění podle podílu partenogenetického rozmnoţování. Z neoplozených vajíček se líhnou samičky, z oplozených obě pohlaví. Období letové aktivity zpravidla soustředěno do 1 letové vlny trvající 1 týden, avšak při chladném počasí rozvlekle i 2-3 týdny. Dospělci se při vyhledávání zdrojů potravy (nektar a pyl květů jabloní) orientují podle bílé barvy květních plátků. Největší aktivita mezi hodinou dopoledne při slunečném a teplém počasí (okolo 20 C). Kladení krátce po výletu dospělců; 1-2 vajíčka kladena do stěny kalicha květů nebo i do odkvétajících, přednostně královských květů. Při velmi nízké násadě mohou být v 1 květu aţ 4 vajíčka. Jedna samička naklade celkem 20 vajíček. Líhnutí housenic po dnech v závislosti na teplotách vzduchu. Po vylíhnutí zpočátku podpovrchový ţír pod slupkou plodu, do kterého bylo nakladeno vajíčko, později povrchový ţír. Potom housenice přelézají na další plody, do kterých se zavrtávají a vyţírají jádřinec. V druhé polovině VI housenice opouštějí poškozené plody a spouštějí se k zemi, kde si spřádají kokon, vstupují do diapauzy a přezimují. BBCH Výlet dospělců sledujeme pomocí bílých lepových desek vyvěšených před květem v počtu 3ks na sad, nebo blok sadu. Výška instalace 150 cm, volíme stromy s nezastíněnými, dobře prosvětlenými korunami. Odstup mezi stromy s instalovanými deskami minimálně 25m. Odpočty se provádí od počátku květu 2 aţ 3x týdně do konce květu. Práh škodlivosti pro ošetření proti dospělcům závisí na násadě květů (tabulka 5). Na počátku výskytu, při zjištění 10 a více dospělců na desku za dva dny se doporučuje provést ošetření proti dospělcům, nejpozději do 24 hodin po zjištění náletu nebo rozkvětu prvních královských květů. Tabulka 5: Prahy škodlivosti pro ošetření proti dospělcům pilatky jablečné. Násada Průměrný počet dospělců pilatky jablečné/1 bílou lepovou desku Nízká Střední Vysoká Populační hustota: nízká střední vysoká Pokud prahové hodnoty není dosaţeno, rozhodneme o zásahu na základě počtu vykladených vajíček. Kontrola intenzity kladení vajíček se provádí na počátku opadu květních plátků [7]. Hodnotí se vzorek 100 nejvyvinutějších květů sledované odrůdy z náhodně zvolených stromů na úhlopříčce plochy. 5

8 3.2 Pilatka jablečná pokračování (ochrana) U květů, které mají pod okvětními plátky na boku kalichu rezavou jizvu [7, 8], se provede kontrola na přítomnost vajíček pod binokulárním mikroskopem. Po odstranění tyčinek, pestíku a okvětních plátků [9], je na vnitřní straně patrná drobná vypouklina (někdy naprasklá), ve které je vajíčko ukryto [10]. Ošetření se doporučuje při výskytu 2 a více vajíček při slabé násadě a při 4 a více vajíček při silné násadě (tabulka 6). BBCH 66 Jádroviny Tabulka 6: Prahy škodlivosti pro larvicidní ošetření proti pilatce jablečné. Násada Nízká Střední Vysoká Průměrný počet vajíček/100 květů Infestace: nízká střední vysoká Optimální termín ošetření proti líhnoucím se housenicím se určuje podle BSET 5,8 (h)=2270 o C nebo BSET 5,8 (d)=95 C, kde Biofix B je první úlovek na desky. Nejsou-li k dispozici teplotní údaje, je moţné termín líhnutí housenic určit pomocí přímého sledování vývoje embrya ve vajíčku pod binokulárním mikroskopem. Pinzetou se odstraní tyčinky a pestík a z okraje nebo boku kališní jamky se preparační jehlou opatrně odstraní krycí blanka, pod kterou je zpravidla dobře viditelné vajíčko pilatky [9,10]. Takto zpracované květy umístíme do Erlenmayerovy baňky naplněné vodou a překryté mikrotenem [11]. Celý vzorek umístíme např. do meteorologické budky a kaţdodenně pod mikroskopem sledujeme vývoj vajíček. Ta jsou zpočátku mléčně zakalená (celý vnitřek vajíčka vyplněn ţloutkem). Později se objevuje rýsující se tělo embrya, objem ţloutku se zmenšuje a přibliţně v ½ vývoje ţloutek mizí. Tělo larvy se stává stále zřetelnější, zbytek obsahu vajíčka je průsvitný. Pro signalizaci ochrany je klíčová fáze odpovídající přibliţně ¾ vývoje, kdy se u zárodku objevují červeně zbarvené oči. Ošetření provedeme, pokud se 50% vajíček nachází v tomto vývojovém stádiu; orientačně tento termín odpovídá termín u raných odrůd SET 10 (h)=2800 C. Nejpozději musíme zasáhnout v době líhnutí housenic. Poslední stadium, které předchází líhnutí, se vyznačuje výraznou boční světlou páskou, čilým pohybem, černýma očima, chitinizovanými, dohněda zbarvenými kusadly, švy hlavových segmentů a drápků hrudních noh [12]. Embryonální vývoj je z 90% ukončen a během následujících 24 hodin se budou líhnou housenice. V letech s rozvleklým obdobím květu jabloní a při silném přemnoţení pilatky jablečné je nutné za 8-10 dnů po prvním ošetření udělat ještě druhou kontrolu kladení škůdce na všech odrůdách. Aplikace insekticidů proti dospělcům v době plného květu jabloní by měla být s ohledem na přítomnost opylujícího hmyzu prováděna ve večerních hodinách. V případě, ţe je tato prahová hodnota překročena aţ na konci období letové aktivity, ochranu proti dospělcům neprovádíme. Pozdějším pouţitím uvedených přípravků proti housenicím stěhujícím se na nový plod je moţné sníţit opad plodů aţ o 50%, toto ošetření má však velice negativní vliv na blanokřídlé parazitoidy a sekundární rozvoj minujících motýlů a vlnatky Preparace a uloţení vzorků Přípravky: proti dospělcům - Calypso 480 SC, Zolone 35 EC, Mospilan 20 SP, Reldan 40 EC proti líhnoucím se housenicím Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 40 EC 50% vajíček ve vzorku ve fázi červených očí 1. larvicidní zásah Orientačně lze termín 1. ošetření raných odrůd určit i podle sum nad 10 C od začátku roku: SET 10 (h)=2800 C Po 1. ošetření provádět kontroly kladení při chladnějším počasí bývá nutný ještě 2. larvicidní zásah u později kvetoucích odrůd. 5

9 Obdobně postupujeme i u dalších generací 3.3 Mery Apple psyllid, pear psyllids řád: Stejnokřídlí (Sternorrhyncha) podřád: (Psylloidea) Mera jabloňová (Psylla mali) Mera jabloňová škodí hlavně v neošetřovaných sadech. V intenzivních sadech její význam stoupá v důsledku omezování širokospektrálních insekticidů a soustřeďuje se hlavně na okraje parcel místa náletu z okolí. a ţivotní cyklus Poškození způsobují nymfy sáním před květem a v době květu i zaléváním průduchů kapkami medovice. Napadené květní stopky a květy se deformují a zasychají, coţ vede ke sníţení počtu nasazených plůdků. Letorosty se po poškození zduřují a deformují. Jedna generace v roce. Přezimují vajíčka, vylíhlé nymfy sají nejprve na pupenech, později na poupatech a listech. Dospělci se objevují v květnu, avšak vajíčka kladou aţ na podzim. Základem ošetření je předjarní postřik oleji provedený dle výskytu vajíček (zimní kontrola). Při výskytu 100 a více nymf na 100 květních pupenů, nebo květních a listových růţic se doporučuje larvicidní ošetření. Přípravky: Oleoekol, Frutapon 7 E, Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 40 EC. Mery na hrušních Nejvýznamnějším škůdcem hrušní je u nás mera skvrnitá (Cacopsylla pyri), méně významná je mera ovocná (Cacopsylla pyrisuga) a výskyt mery hrušňové (Cacopsylla pyricola) je u nás dosud ojedinělý. Mery rychle selektují rezistenci k různým typům insekticidů, coţ vede opakovaně k selhání ochrany a k váţnému poškození sadů. Mery škodí přímo sáním na listech a plodech, nepřímo vylučováním medovice [1], která umoţňuje rozvoj černí [2] a zabraňuje tak asimilaci. Na listech rezavohnědé skvrny [2], později usychání a opad listů i plodů. Při extrémním napadení dochází k oslabení růstu stromů, které jsou zcela pokryté černěmi. Všechny uvedené druhy přezimují jako dospělci částečně v sadech i mimo ně. M. skvrnitá i m. hrušňová 3-5 generací za rok. Poslední 3 generace méně početné (diapauza, predace). M. ovocná má 1-2 generace za rok, vývoj je oproti m. skvrnité opoţděn. Samice m. skvrnité kladou vajíčka [3] na kůru letorostů a na šupiny pupenů od konce II a během III při teplotách > 9 C. Později kladení na rašící listy [4]. Vajíčka bílá, později okrově ţlutá. Nymfy [5] sají na pupenech, později na listech a plodech. Dospělci 1. (letní) generace se objevují od poloviny V. Preferují mladé listy a vrcholy letorostů. Vývoj dalších generací pokračuje v létě. Sledujeme výskyt vajíček obdobně jako při zimní kontrole. Od konce květu provádíme odpočet vajíček a nymf na listech, květních a listových růţicích. Při výskytu 0,4 vajíčka na 1m dřeva provedeme podpůrné předjarní ošetření olejovými přípravky (nutná je vyšší dávka). Aplikací olejových přípravků před květem se zúţí doba kladení, coţ zvyšuje účinnost následného ovilarvicidu nebo larvicidu. U nerezisteních populací ošetříme přípravkem Nomolt 15 EC (+smáčedlo) v době maxima líhnutí nymf z vajíček. Při rozvleklém kladení je nutno po květu ošetření zopakovat a při gradaci lze doplňkově na dospělce pouţít Zolone 35 EC. Od poloviny V při maximu líhnutí nymf 2. generace nutno celý systém zopakovat. U rezistentních populací pouţijeme Sanmite 20 WP nebo Calypso 480 SC na počátku líhnutí nymf a ošetření po 10 dnech zopakujeme. Další pouţití přípravku Calypso 480 SC na 2. generaci nedoporučujeme (predátoři). Pozor na včasnost aplikací proti nymfám, které jsou jiţ skryté v medovici [2, 6], neúčinkuje ţádný přípravek! Vhodné je uvedené zoocidy střídat s tím, ţe během V a VI preferujeme selektivní (Sanmite 20 WP, Nomolt 15 SC). Lze vyuţít i vedlejšího adulticidního účinku přípravku Cascade 5 EC aplikovaného v době rašení proti sviluškám a obaleči zimolézovému. Podpůrnou metodou je introdukce dravých ploštic Anthocoris sp. a Orius sp. K přirozenému osídlení dravými plošticemi napomáhá pěstování kukuřice a slunečnice a periodickému osídlování dospělci slunéčka sedmitečného napomáhá pěstování slunečnice a kukuřice v přímém sousedství sadů. Přípravky: Oleoekol, Frutapon 7 E, Nomolt 15 EC, Zolone 35 EC, Calypso 480 SC, Sanmite 20 WP olej olej ovilarvicid nebo larvicid 10 dnů Let dospělců, kladení BBCH 54 Líhnutí nymf 1. generace 1 2 Systém ošetření hrušní proti rezistentním populacím mer ovilarvicid nebo larvicid Let dospělců, kladení BBCH dnů Líhnutí nymf 2. generace III IV V VI

10 3.4 Plodomorka hrušňová (Contarinia pyrivora) Pear midge, Pear gall midge řád: Dvoukřídlí (Diptera) čeleď:: Cecidomyidae Lokální škůdce hrušní. Silné výskyty jsou obvyklé na jednotlivých stromech v zahradách, ale v posledních letech i v mladých intenzivních výsadbách. Napadené plody jsou zpočátku větší, coţ způsobuje omezený přísun ţivin pro plody v růţici. Později se plody zakulacují, deformují; vnitřek plodů je dutý, černý. V poslední fázi plody zahnívají a opadávají. Plody, které zůstávají na stromě, se vyznačují ztlustlou stopkou a jsou zdeformované. 1 generace v roce. Kukly přezimují v zámotcích v zemi. K líhnutí dospělců dochází před květem. klade vajíčka do nerozvinutých květních poupat [1], částečně téţ do otevřených květů. Larvy se ţiví uvnitř plůdků [2] a po ukončení vývoje vypadávají na půdu, zavrtávají se do ní a vytvářejí zámotky. Základem je sledování stupně výskytu poškozených plodů. Pro přesnější určení stupně poškození a určení termínu ošetření je moţno monitorovat bejlomorku hrušňovou pomocí ţlutých (Mőrikeho) misek naplněných vodou s přídavkem smáčedla a soli. Pro určení dospělců bejlomorky hrušňové je třeba znát diagnostické znaky, protoţe ve stejné době naletuje do misek řada podobných druhů dvoukřídlých. Ošetření se provádí přípravkem Zolone 35 EC ve stadiu zeleného poupěte, jestliţe v předchozím roce došlo ke zvýšení výskytu napadených plodů. Při silném výskytu a za chladného rozvleklého jara je vhodné za 7 aţ 10 dnů provést druhé ošetření. Plodomorka je redukována i pouţitím organofosfátů nebo neonikotinoidů proti mšicím ve stejné době. Na menších plochách lze sníţit výskyt plodomorky sběrem a likvidací napadených plodů. Přípravky: Zolone 35 EC Mšice na jádrovinách řád: Stejnokřídlí (Sternorrhyncha) Aphids on apples and pears podřád:: Mšice (Aphidoidea) Škodí a nymfy sáním na listech, letorostech i plodech [1-4]. Napadené orgány se deformují a ţloutnou či červenají, zakrňují, a mnohdy úplně odumírají, plody předčasně dozrávají, mění barvu a tvrdnou. Sání vlnatek rodu Eriosoma [5-9] vede k vytváření nádorů na kmenech nebo větvích [6] a zakrňování aţ odumírání letorostů. Mšice vylučují medovici, jeţ ucpává průduchy a působí rozvoj černí. Mezi mšicemi je řada přenašečů viróz a mykoplasmóz. Většina dále uváděných druhů mšic přezimuje ve stadiu vajíček [10] přímo na jádrovinách, které jsou jejich hlavními hostiteli. Pouze vlnatka krvavá přezimuje ve stadiu nymfy a vlnatka hrušňová jako samice na kořenech hrušní. Druhy střídající hostitele (heteroekní) přezimují a několik generací ţijí na hlavní hostitelské rostlině a zpravidla letní generace se vyvíjejí na mezihostitelských rostlinách, obvykle bylinách (výjimkou je vlnatka hrušňová s opačnou hostitelskou specifitou). Druhy nestřídající hostitele (monoekní) migrují pouze na neobsazené stromy stejného nebo blízce příbuzného druhu. Heteroekní druhy se na jádroviny vracejí na podzim, ţivorodé samice rodí oboupohlavnou generaci, jejíţ samice kladou vajíčka zpravidla na letorosty nebo do puklin a na pupeny plodných periferních větví. Vlnatka krvavá přezimuje jako nymfa.v nádorech, puklinách a pod šupinami borky. Větší část vegetační sezony se mšice vyvíjejí partenogeneticky (bez oplodnění) a zakládají větší či menší kolonie na zelených částech rostlin (listy, stopky květů a plůdků, letorosty). Generační cykly jsou zpravidla velice krátké, takţe v sezoně se vyvíjí mnoho generací Mšice jabloňová (Aphis pomi) je nejběţnějším druhem. Monoekní, škodí na jabloních, méně hrušních a mišpuli, zdrojem mohou být i jeřáby, hlohy a skalníky. Způsobuje příčné svinování listů na listových i květních růţicích a hlavně na letorostech [1], zakrňování aţ odumírání listů a letorostů. Řídce napadá květy a zelené plody, jejichţ slupka výrazně červená [2]. Hlavní škody způsobuje retardací a deformací letorostů mladých stromků a roubů, nadměrná produkce medovice krátce před sklizní znehodnocuje plody. Práh škodlivosti je 10 jedinců na 100 květních (listových) růţic před květem anebo 10 kolonoií na 100 květních (listových) růţic Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea) je nejškodlivějším druhem na jabloních. Heteroekní, v červnu a červenci migruje na jitrocele (pokračuje-li růst letorostů, pak i později). Způsobuje svinování a krabacení listů na listových a květních růţicích a hlavně na letorostech, zakrňování aţ odumírání listů a letorostů. Listy občas ţloutnou nebo hnědnou, nečervenají. První a druhá generace napadá květní růţice, plody napadených růţic jsou malé a malformované s hrbolatým povrchem [3], předčasně dozrávají. Hlavní škody způsobuje retardací a deformací plodů a letorostů mladých stromků a roubů. Práh škodlivosti je 10 jedinců na 100 květních (listových) růţic před květem anebo 1 kolonie na 100 květních (listových) růţic Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) - významný škůdce jabloní. Zdrojem mohou být hlohy, skalníky a Chaenomeles. Přezimující nymfy napadají nejprve výmladky na kmeni stromů, kalus na ranách po zimním řezu stromů na nádorech po loňském napadení větví [7]. Od konce V a v létě jsou napadány letorosty a vlky, nejprve v paţdí listů [8], později po celé délce letorostu [9]. Napadení vyvolává retardaci růstu letorostů a bujení floemu. Vytvářejí se zduřeniny [3], přecházející sekundárně v rakovinu. Bílý vatovitý exudát a medovice znečišťují listy a plody [5]. Rozmačkané mšice znečišťují oděvy a pokoţku česáčů rezavě červenou barvou. K přemnoţení dochází v důsledku pouţití neselektivních insekticidů a v horkém létě po předchozím chladném jaru. Zimy s teplotami pod -20 C napadení sniţují. Ošetření se doporučuje při výskytu 5 a více kolonií na 100 stromů. Další ošetření se provádí obvykle v průběhu června po migraci vlnatky na letorosty při zjištění 10 kolonií na 100 letorostů Dysaphis pyri je neškodlivějším druhem na hrušních. Heteroekní, v červnu a červenci migruje na trávy. Od fenofáze bílého poupěte napadá květní růţice, později letorosty. Způsobuje svinování a krabacení listů na květních růţicích a letorostech, ţloutnutí, retardaci aţ zasychání celé růţice a letorostů, roubů a mladých stromků. Produkuje velké mnoţství medovice. MÉNĚ VÝZNAMNÉ DRUHY MŠIC Mšice hrušňová (Melanaphis pyraria) - občasný škůdce hrušní. Od června do srpna migruje na trávy. Způsobuje kroucení listů a letorostů. Zpravidla je napadeno jen několik stromů. Vejce klade i pod borku na kmenech a kosterních větvích Rhopalosiphum insertum - občasný škůdce jabloní, hrušní a kdouloní. Jiţ od poloviny V migruje na trávy. Způsobuje lehké kroucení listů, na hrušních ţluté puchýřky, občas napadá korunní plátky květů. Škody způsobuje jen při silném přemnoţení, zpravidla v letech následujících po letech s dešťovými sráţkami vyvolávajícími intenzívní růst trav. Monitoring se provádí koncem října, před opadem listů. Významná sloţka potravy afidofágů.

11 3.5 Mšice na jádrovinách - pokračování Mšice podbělová (Anuraphis farfarae) - málo významný škůdce hrušní. Od konce V migruje na podběl nebo devětsil. Napadá mladé listy v růţicích. Napadené listy zakrňují a svinují se podél ţilky. Mohou být načervenalé [4], přičemţ symptomy napadení mohou být patrné i na listech, které napadeny nejsou. Vývoj jedné kolonie zpravidla celý proběhne na jednom listu Mšice maková (Aphis fabae) - příleţitostný škůdce jabloní, hrušní a kdouloní v řepařských oblastech v letních měsících. Způsobuje svinování listů a zakrňování aţ odumírání letorostů Dysaphis devecta - lokální škůdce jabloní v teplých oblastech. Monoekní, zpravidla nemigruje ani na sousední stromy. Od BBCH 55 napadá listy v listových a květních růţicích, později i na letorostech. Napadené listy se svinují, krabatí a puchýřnatí, ţloutnou a červenají. Zpravidla na starých stromech s drsnou kůrou, kam klade vajíčka. Infestace se mohou chronicky opakovat na těchto stromech po několik let. Podobný význam a často společný výskyt mají D. chaerophylli, D. anthrisci a D. radicola. Pro všechny tyto druhy je charakteristické svinování a červenání listů Vlnatka hrušňová (Eriosoma lanuginosa) - příleţitostný, dnes nevýznamný škůdce, pro kterého je hrušeň sekundárním hostitelem. Primárním hostitelem jsou jilmy. Napadá kořeny a kořenové krčky hrušní. Po grafiózovém odumření většiny jilmů je význam tohoto škůdce nepatrný, přestoţe na jilmových výmladcích se opět začala vyskytovat. proti mšicím Provádíme zimní kontrolu větviček, během vegetace vizuální kontrolu pupenů, listových nebo květních růţic, listů a letorostů. Letovou aktivitu mšic monitoruje SRS pomocí nasávacích pastí, která můţe včas upozornit na obvyklé letní invaze a migrace jednotlivých druhů. Informace jsou zveřejňovány na (v části Monitoring chorob a škůdců, APHID bulletin). Ošetření na přezimující vajíčka a nymfy 1. gen. provádíme oleji aţ do fáze zel. poupěte. Toto ošetření však není dostatečně účinné proti vlnatce krvavé. Nejpozději do stádia balónku je nutné zasáhnout proti m. jitrocelové, D. pyri a vlnatce. U vlnatky je nutné přidat smáčedlo. Kritickými obdobími jsou VI (masová migrace létajících samiček) a VIII kdy vlnatka obsazuje celé letorosty i plodné větve a m. jabloňová produkuje nadbytek medovice. Ostatní druhy jiţ jsou zpravidla na mezihostitelských rostlinách. Při silném napadení letorostů provedeme zásah proti mšici makové. Podpora přirozených nepřátel mšic: Spočívá v následujících zásadách: 1)Provádět ochranu proti mšicím jen v nejnutnějším případě, jsou-li přímo ohroţeny mladé porosty, u kterých se formuje koruna a komplex afidofágů se teprve vytváří, jsou-li přímo ohroţeny plodonoše nebo hrozí-li znečištění plodů medovicí, exuviemi a černěmi. 2) Provádět ochranu proti mšicím za účelem jejich redukce na přípustnou míru tak, aby afidofágům zbylo v porostu dostatek potravy, nikoli mšice eradikovat. 3) Vybírat přednostně pesticidy netoxické pro přítomné afidofágy nebo alespoň jejich nejcitlivější stádia. 4) Vytvářet v sadu podmínky pro jejich trvalé přeţívání v sadu (např. ponecháváním bylinné vegetace s infiferentními mšicemi jako zdroj potravy). 5) Sledovat vývoj a migrace afidofágů a provádět kvalifikovanou prognózu jejich uplatnění v regulaci mšic před provedením ošetření [4] Přípravky: oleje Oleoekol, Frutapon 7 E selektivní aphicidy - Aztec 140 EW, Pirimor 25 WG ostatní Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Reldan 40 EC, Zolone 35 EC [3] Mšice na jabloních: 1- mšice jitrocelová (poškození letorostů) 2- mšice jabloňová (poškození plodů) 3 mšice jitrocelová (deformace plodů) 4 mšice jitrocelová (poškození letorostů) 5 aţ 9 vlnatka krvavá (symptomy) 10 zimní vajíčka mšic 11 mšice jabloňová 12 mšice jitrocelová 13 vlnatka krvavá

12 3.6 Minující motýli Leaf miners řád: Motýli (Lepidoptera) čeleď: Obalečovití (Tortricidae) Skupina příleţitostných sekundárních škůdců, jejichţ přemnoţováníní je v přímé souvislosti s vyhubením přirozených nepřátel pesticidními zásahy. Teplomilnější druhy s tendencí k vývoji rezistence. V posledních 20 letech zaznamenána expanze i do netradičních míst výskytu vlivem přenosu na obalech ovoce a globálnímu oteplování. Patří sem tyto druhy: - podkopníček spirálový (Leucoíptera malifoliella) - klíněnka jabloňová (Phyllonorycter blancardellus) - klíněnka ovocná (Phyllonorycter corylifoliellus) - podkopníček ovocný (Lyonetia clercella) - drobníček jabloňový (Stigmella malella) Housenky způsobují tzv. miny (podkopěnky) na listech. Pokoţka listu je zachována a poţírán je mezofyl (vnitřní pletiva listu). Miny p. spirálového jsou okrouhlé, obvykle s koncentrickými kruhy se stopami po ţíru [1, 2], při postupném zasychání připomínající nekrózy. Miny p. ovocného [4] a drobníčka jabloňového mají vzhled úzkých, červovitých chodbiček; u drobníčka jabloňového jsou menší s postupně se rozšiřujícími chodbičkami. Miny klíněnky jabloňové [3] jsou krátce po ţíru mozaikovité, mezofyl není vyţírán souvisle. Miny klíněnky ovocné jsou oválné, průsvitné, naplněné vzduchem. Při vyšším počtu min na listu dochází u všech druhů k zasychání celého listu a předčasnému opadu; při silném napadení pak ke sníţení výnosu a sníţení kvality plodů. P. spirálový přezimuje ve stadiu kukly v bílých člunkovitých zámotcích se 4 úpony, umístěnými převáţně na kmenech, spodní straně větví a pod ochrannými pásy proti zvěři. Obdobně (v menších zámotcích) přezimují kukly drobníčka jabloňového. Oba druhy klíněnek přezimují jako housenky v minách v opadlých listech. P. ovocný přezimuje ve stadiu dospělců v úkrytech na stromech. Motýli p. spirálového vyletují z úkrytů jako první, uţ při rašení pupenů, druhy přezimující v kuklách se líhnou během IV-V a kladou vajíčka jednotlivě na listy. Po skončení vývoje první generace pokračuje vývoj dalších generací. P. spirálový má v roce 2-3 generace, klíněnka jabloňová a p. ovocný 3, ostatní druhy 2 generace v roce. Pro monitorování letové aktivity podkopníčků a klíněnek se pouţívají feromonové lapáky, které se vyvěšují začátkem IV u p. ovocného, v polovině IV u klíněnek nebo v době květu jabloní u p. spirálového. Zjišťování stupně poškození se provádí odpočtem min na 200 listech. Pro účely prognózy se provádí odpočet na podzim. Pro potřeby určení termínu ošetření larvicidy se pod binokulární lupou provádí vizuální kontrola počtu vykladených vajíček a začínajících podkopěnek na listech. Ošetření proti minujícím motýlům se provádí na 1. a 2. generaci, jestliţe byl zaznamenán nárůst výskytu min v předchozím roce. Přitom je vhodné provést v době kuklení první generace kontrolu parazitace. Pokud dosahuje min. 3O%, ošetření se neprovádí Ovicidní přípravky se aplikují po zjištění letové vlny v lapácích. U p.spirálového se provádí ochrana při dosaţení SET 10 (h)= C (měřeno od 1.1.). Ošetření larvicidy s hloubkovým účinkem se provádí v době maxima výskytu vajíček a začínajících min na listech. Pro p. spirálového v rozmezí SET 10 (h)= C. Práh škodlivosti je pro 1. generaci (V-VI) podkopníčka spirálového 2 a více vajíček a začínajících min na list, pro 2. generaci (VI-VII) je práh 3 a pro 3. generaci (VIII) je práh 4. Ošetření ovicidy na 1. generaci se doporučuje při výskytu 3 a více min v průměru na list na podzim předchozího roku pro všechny uvedené druhy mimo drobníčka jabloňového, u kterého je tato hodnota 5. Ošetření ovicidy na 2. generaci se provádí při výskytu 0,5-1 miny u klíněnky jabloňové. Orientační hodnoty prahů škodlivosti lze zvýšit 2x při zjištění parazitace vyšší neţ 30% (lze zjistit pod binokulární lupou), při nízkém nasazení plodů a vysokém olistění, nebo při předpokládaném sníţení výnosu plodů. Parazitaci podpoříme výběrem selektivních insekticidů (regulátory růstu IGR anebo juvenoidy). Přípravky: ovicidy -Dimilin 480 SC, Nomolt 15 SC larvicidy Calypso 480 SC, Reldan 40 EC, Zolone 35 EC

13 3.7 Obaleč jablečný (Cydia pomonella L.) Codling moth řád: Motýli (Lepidoptera) čeleď: Obalečovití (Tortricidae) Klíčový škůdce jabloní, hrušní a vlašského ořešáku. Housenky obaleče jablečného způsobují obecně známou červivost plodů [1, 2]. Housenky [2, 3, 6] krátce po vylíhnutí [6] z vajíček [5] vnikají do plodů, nejčastěji na zastíněném místě plodu, případně v místě dotyku dvou plodů, plodu a listu, apod. Chodba (závrtek) v jablku [1] směřuje většinou přímo do jádřince a je vyplněná trusem housenky [2]. Po ukončení ţíru housenka opouští jablko buď vstupní chodbou nebo vyhryţe zvláštní chodbu. Napadené plody předčasně dozrávají a pokud dojde k časnému poškození nebo pokud je poškozena větší část jádřince, plody opadávají. Vedle sníţení výnosů dochází ke sníţení kvality plodů. Závrtky po ţíru housenek znehodnocují plody vzhledově i chuťově a jsou příčinou rozvoje skládkových chorob. Poškození při neúspěšné ochraně můţe dosahovat 35% v oblastech s 1 generací a 80% při dvou generacích. Rozsah škod způsobený housenkami 2.generace je obecně vyšší. Obaleč jablečný má u nás většinou jednu úplnou a druhou částečnou (obvykle početně menší) generaci. V polohách nad 250 m n.m. a v chladnějších letech má pouze jednu generaci za rok. Přezimují housenky 5. vývojového stádia v kokonech v borce, trhlinách, pod ochrannými pásy, v půdě pod stromy. Přezimující housenky se postupně kuklí od dubna aţ do začátku července. První motýli se líhnou při dosaţení SET 10 (d)=80 C. Motýli jsou aktivní za soumraku, létají při teplotách nad 12 C a páří se, pokud teplota v 21h (SEČ) dosáhne alespoň 15 C. Hromadné kladení vajíček nastává za večerů, kdy teplota v 21h přesáhne 17 C. Samice kladou vajíčka většinou jednotlivě, zpočátku na listy později plody. Housenky vnikají do plodů, kde vyţírají chodbu aţ do jádřince. Část populace housenek této první generace po ukončení vývoje vstupuje do diapauzy, část dokončuje vývoj a dává vznik druhé generaci. V podmínkách ČR se motýli první generace líhnou jen z housenek, které k dosáhly čtvrtého instaru. Jestliţe bylo k tomuto datu dosaţeno od prvního kladení vajíček SET niţší neţ 305 C, všechny housenky první generace vstupují do diapauzy. Začátek líhnutí a let motýlů první generace začíná v teplých oblastech nebo v teplých letech v polovině července a pokračuje podle teplotních podmínek do konce srpna, případně aţ do konce září. Chemická ochrana musí být důsledně prováděna zejména proti 1. generaci, s důrazem na tu část populace, která je schopna zaloţit 2. generaci. Pro zajištění maximální účinnosti prováděné ochrany je třeba zachovat následující postup: Monitorovat letovou aktivitu feromonovými lapáky, které se vyvěšují nejpozději při dosaţení SET10(d)=50 C. Pravidelně (nejlépe 2-3x týdně) lapáky kontrolovat, zaznamenat začátek letové aktivity a zachycovat její jednotlivé vlny, resp. jejich očekávané vrcholy. Zvýšená frekvence kontroly lapáků je nezbytná pro zachycení počátku letové aktivity motýlů, která můţe být v teplých oblastech jiţ spojena s kladením vajíček. Zaznamenávat teploty (denní průměry nebo hodinové průměry a večerní teploty ve 22h SEČ pro načítání SET (BSET) pro signalizaci ošetření ovicidy a ovolarvicidy podle fenofáze vajíček (viz fenologie vajíček o. jablečného). Minimalizovat počet ošetření na nezbytně nutný prováděním vizuální kontroly výskytu vajíček a závrtků na min. 3x 100 plodech a přilehlých listech při splnění všech podmínek pro kladení vajíček (tj. předpokládá se vrchol letové vlny a alespoň v jednom dni od předchozí kontroly feromonových lapáků byly stromy oschlé a teplota v 22h SEČ dosáhla min. 17 C) K ošetření volit nejvhodnější přípravek s ohledem na fenologii vajíček v předpokládaném termínu ošetření, mechanismus působení insekticidu a jeho reziduální účinnost. 5 Obaleč jablečný 1 závrtek 2 poškozený plod+housenka 3 přezimující housenka 5 4 dospělec 5- vajíčko (červený prstenec) 6 líhnoucí se housenka 6

14 3.7 Obaleč jablečný (Cydia pomonella L.) - pokračování První ošetření se provádí při zjištění první letové vlny, pokud byla nalezena >1-2 vajíčka nebo závrtky na 100 plodů (a přilehlých listů). Podle vývojové fáze vajíček [7] máme tyto moţnosti: 1) Ovicid Insegar 25 WP na stádium bílého terčíku (tento přípravek je účinný i preventivně, tj. na vajíčka kladená po postřiku porostu, je spolehlivě účinný aţ 14 dnů a pokryje tak všechna vajíčka nakladená v průběhu dané letové vlny). Působí však pouze na čerstvě nakladená vajíčka, při pozdější aplikaci se výrazně sniţuje účinnost. 2) Přípravky Alsystin 480 SC, Nomolt 15 SC a Dimilin 48 SC aplikujeme rovněţ ovicidně, nejpozději ve fázi bílého prstence. 3) Ovilarvicidní přípravky Zolone 35 EC, Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP a Integro pouţijeme v průběhu fáze růţového prstence při BSET 10 (d)=60-85 C od nakladení. 4) Larvicidy Trebon 10 F (30 EC) a Reldan 40 EC se aplikují ve fázi červeného prstence aţ černé hlavičky při BSET 10 (d)=85-90 C od nakladení, nejpozději však na čerstvě vylíhlé housenky nebo v krajním případě na čerstvé závrtky. Popsaná ošetření zopakujeme po zjištění další letové vlny při splnění podmínek pro kladení vajíček a pokud jiţ odezněla reziduální účinnost pouţitého přípravku. Postup při signalizaci ošetření a prahy škodlivosti obdobné jako u 1. generace. Aktivitu motýlů 1. generace, kteří kladou vajíčka 2.generace, lze očekávat po dosaţení SET 10 (d)> o C nebo SET 10 (h)>17000 o C. Modelový příklad signalizace ochrany proti o. jablečnému je znázorněn v grafu 1. Fenologie vajíček obaleče jablečného v závislosti na BSET 10 h (BIOFIX-0) C (bílý terčík aţ bílý prstenec) C (sklerotizace kusadel) C (růţový prstenec) C (černá hlavička aţ líhnutí) [7] Přípravky: ovicidy - Insegar 25 WP, Nomolt 15 SC, Dimilin 48 SC, Alsystin 480 SC ovilarvicidy - Zolone 35 EC, Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Integro larvicidy - Reldan 40 EC, Trebon 10 F, Trebon 30 EC Další moţnosti ochrany 1) Přípravek BIOBIT XL (WP) na bázi Bacillus thuringiensis, působící larvicidně s reziduální účinností 1 týden. 2) Jako preventivní opatření v ochraně proti o. jablečnému se doporučuje podpora predační aktivity sýkor v zimním období. V sadech během XI instalujeme nocoviště (budky, adaptované lapače, aj.) v hustotě 1ks/2ha. Průměr vletového otvoru by měl být mm, instalace na stromy obdobným způsobem jako feromonové lapáky, objem nádoby 1-2l. Metoda je účinná především ve výsadbách se staršími stromy s alespoň částečně rozpukanou borkou na kmenech a kosterních větvích. 3) Ke sníţení počtu housenek v menších ohniscích lze pouţít instalace pásů z vlnité lepenky na kmeny stromů. Instalují se v polovině VI a snímají po (před líhnutím motýlů 1.generace) v oblastech se 2 generacemi. V oblastech s 1generací se snímají do poloviny IV (přes zimu se nechávají jako zdroj potravy sýkorám), stejně jako pásy na housenky 2.generace, instalované při odstraňování pásů na předchozí generaci housenek. Antirezistenční strategie Základem je střídání přípravků s různým mechanismem účinku. Důleţitá je aplikace insekticidů dle signalizace termínu ošetření (letová aktivita, podmínky pro kladení, vizuální kontrola kladení). Při zjištění sníţené účinnosti pouţitého přípravku je nutné jej z ochrany vyloučit a nahradit přípravkem s jiným mechanismem účinku. Preferujeme přípravky, které byly proti dané populaci obaleče dosud málo pouţívány (tj. nové účinné látky) a dále přípravky, vůči nimţ nebyla dosud u obaleče zjištěna rezistence (Biobit XL, Biobit WP). Po registraci v ČR bude účinným opatřením pro zabránění rezistence zařazení přípravků na bázi CpGV a metody dezorientace do systému ochrany. Perspektivní pro ochranu proti obaleči jablečnému jsou v současné době tyto přípravky: 1) Přípravky na bázi viru granulózy o. jablečného (CpGV). Pouţívají se jako larvicidy s min. 3 aplikacemi proti 1.generaci a 2 proti 2.generaci. 1. aplikace se provádí na fázi vajíček růţového aţ červeného prstence 1. letové vlny plnou dávkou, následující poloviční dávkou za 7-10 dní od předchozího ošetření (moţný TM s fungicidy) nebo na začátek líhnutí housenek další letové vlny. Pokud je interval mezi 2 ošetřeními delší neţ 14 dní, je nutné pouţít plnou hektarovou dávku. 2) Přípravky na bázi samičího feromonu o. jablečného (metoda dezorientace). Principem je zabránění oplodnění samiček obaleče. Metoda je v zahraničí komerčně vyuţívána i pro řadu jiných škůdců (o. zimolézový, o. švestkový, obaleč východní, nesytka rybízová, aj.). 1. ošetření - ovicid Insegar 25 WP (těsně před kladením) cca 3 týdny (=reziduální účinek 1. aplikace) vylíhlé vajíčko 2. ošetření - ovicid Nomolt 15 SC Dimilin 48 SC Alsystin 480 SC (na vajíčka ve fázi bílého terčíku) BSET10(d) =60-85 C Graf 1: Příklad signalizace ochrany proti obaleči jablečnému 3. ošetření - ovilarvicid Calypso 480 SC Mospilan 20 SP Integro, Zolone 35 EC (fáze růžového prstence) 4. ošetření - larvicid cca 2 týdny (=reziduální účinek 3. aplikace) V VI VII VIII IX 1. generace 2. generace Reldan 40 EC Trebon 10F(30 EC) (fáze černé hlavičky)

15 3.8 Nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis) řád: Motýli (Lepidoptera) Apple clerawing moth Čeleď : Nesytkovití (Sesiidae) 3.9 Molovka jablečná (Argyrestia conjugella) řád: Motýli (Lepidoptera) Apple clearwing moth čeleď : Předivkovití (Yponomeutidae) Nesytka jabloňová [3] byla v porostech zákrsků povaţována za málo významného škůdce starých výsadeb. V intenzivních výsadbách štíhlých vřeten je však škůdcem, který významně zkracuje délku ţivota porostu a sniţuje jeho výnosový potenciál. Vývoj housenek mezi kůrou a lýkem na bázi kmenů, obvykle v okolí jizvy mezi podnoţí a roubem, v nekrózách po virových chorobách nebo na místech po jiném poškození. Ţírem přerušena vodivá pletiva, symptomem je intenzívní rezavý výtok v chodbě vyţrané housenkou. Poškození provázeno nekrózou lýka i dřeva v okolí v důsledku sekundárního napadení patogeny. Sníţený příjem vody a ţivin vede k chřadnutí stromů [1], ke sníţení plodnosti a v konečné fázi k zasychání aţ úhynu stromů. Vývoj trvá 2 roky, let dospělců V-VIII. navštěvují zdroje sladkých šťav (hnijící ovoce, květy bylin), po páření snášejí vajíčka ve skupinkách do trhlin kůry nebo ran. Housenky se vyvíjejí pod kůrou na rozhraní kůry a lýka. Poţerek housenky je moţné snadno lokalizovat podle přítomnosti trusu a vytékající mízy. V jednom stromě často vývoj několika housenek. Přezimují v chodbách a kuklí se od poloviny IV do VII v zámotcích, v nichţ je zapředena drť kůry. Před vylíhnutím dospělce se kukla vysunuje po protrţení zámotku ven. Exuvie kukly [2] můţe zůstávat v kůře po dobu několika měsíců a je snadno viditelnou známkou napadení. 1) Nepřímá opatření spočívající v předcházení poranění kůry, v šetrném a čistém řezu, případně v ošetřování ran po řezu. 2) Mezi nepřímé metody ochrany patří také pouţití potravních atraktantů pro hromadný odchyt dospělců. Účinným potravním atraktantem je směs piva a jablečného dţusu v poměru 1:1. Pro regulaci populace nesytky jsou dostačující 4 lapáky s atraktantem na 1 ha. Jako lapák lze pouţít např. PET lahev s odříznutým hrdlem. Směs se povaří cca 2 minuty a po vychladnutí se nalije do lahví v mnoţství max. 0,5 l. Atraktant je třeba podle průběhu počasí vyměňovat cca 1x za 14 dnů. K přímé ochraně lze vyuţít účinků organofosfátů nebo dalších přípravků povolených do jádrovin proti jiným škůdcům. Aplikace provádíme 7-10 dnů po maximech úlovků ve feromonových lapácích. Pro monitorning letu je moţno pouţít feromonové lapáky, nejlépe typu funnel a wingtrap. V zahraničí je registrována metoda dezorientace. Nesytka jabloňová 1 - strom poškozený n. jabloňovou 2 exuvie 3 dospělý motýl Příleţitostný škůdce jabloní, význam pouze v některých letech, zejm. v chladnějších podhorských oblastech, nebo ve výsadbách v blízkosti lesa, tj. v blízkosti výskytu hlavních hostitelských rostlin, kterými jsou jeřáb obecný, trnka a střemcha hroznovitá. Housenky škodí na plodech, zejména v letech neúrody na hlavních hostitelských rostlinách. V duţnině larvy vyţírají drobné, úzké chodbičky, které se různě křiţují [2]. V jednom plodu bývá 10 aţ 25 housenek, před zavrtáním způsobují drobná poškození slupky. Poškozená jablka jsou neprodejná a nedají se skladovat; při silném napadení opad plodů. 1 generace v roce. Přezimuje v zápředku, mělce pod povrchem půdy nebo pod trávou a listím. Motýlci se líhnou během VI-VII a kladou vajíčka ve snůškách na plody převáţně do okolí stopky. Housenky po ukončení ţíru plody opouštějí. Pro monitorování letu dospělců se pouţívají od počátku VI do počátku VIII feromonové lapáky. Po zjištění jednotlivých letových vln se hodnotí výskyt snůšek vajíček na 100 plodech. Ošetření larvicidy se provádí v době maxima líhnutí housenek z vajíček, tj. 6-8 dnů po zjištění letové vlny v lapácích organofosfáty, neonikotinoidy nebo přípravkem Integro. Pokud byly tyto přípravky pouţity proti obalečům, je ochrana proti molovce zajištěna po dobu jejich reziduální účinnosti. Molovka jablečná: 1 1-dospělý motýl; 2-poškozené jablko 1 2 Rozsáhlá skupina druhů, jejichţ hostiteli jsou kromě jádrovin i další ovocné nebo lesní dřeviny. V dalším textu popsány: svilušky, vlnovníci, hálčivci, červci, zobonosky, slupkoví a pupenoví obaleči, defoliátoři, druhy poškuzující listy i plody a druhy ţijící uvnitř dřeva. 4.1 Svilušky řád: Roztoči (Acari) čeleď: Tetranychidae Red spider mite & other mite species Sviluška ovocná (Panonychus ulmi), sviluška chmelová (Tetranychus urticae) a sviluška stromová (Tetranychus vienensis) Polyfágní druhy; sekundární škůdci; k přemnoţení dochází po vyhubení přirozených nepřátel a také nadměrným hnojením N. Většina našich populací vykazuje rezistenci k řadě pesticidů. Listy po sání roztoči ţloutnou, zbarvují bronzově [3, 4] a předčasně zasychají a opadávají. Po silném výskytu v létě stromy snadno namrzají, sniţuje se nasazení květních pupenů a zpoţďuje se kvetení, plody se špatně vybarvují jsou méně kvalitní a hůře skladovatelné. Po silném výskytu svilušek se výnos v následujícím roce sniţuje aţ o 30%. Po sání s. ovocné brzy na jaře zůstávají rašící listy malé a špičky a okraje listů zasychají. Na listech pod lupou patrni drobní, červenooranţoví roztoči [1,2].

16 4.1 Svilušky - pokračování S. ovocná přezimuje jako vajíčka na větvích stromů [5-7]. Na jaře se líhnou larvy, které se postupně mění přes nymfální stádia v dospělce [4]. Za rok má sviluška ovocná v průměru 4-6 generací. U s. chmelové a s. stromové přezimují v prasklinách borky, pod ochrannými pásy chránícími vůči zvěři a i pod listím na zemi. S. chmelová se vyvíjí na jaře zejm. na bylinách; VI a VII šíření na stromy, masově po herbicidním zásahu. S. stromová po celý rok vyvoj na stromech. Oba druhy 6-8 generací za rok. U svilušky ovocné zjišťujeme počet vajíček při zimní kontrole. V průběhu vegetace se provádí vizuální kontrola listů ve 2týdenních intervalech od konce květu do konce VII. Ošetření ovicidy (oleji) provádíme při SET 10 (h)= C, ošetření larvicidy při hromadném líhnutí larev tj. při SET 10 (h)= C. Období hromadného líhnutí larev s. ovocné lze rovněţ určit přímým sledováním v sadu. Na mikroskopická podloţní sklíčka, která jsou umístěna v korunách stromu, se přilepí kousky kůry s vajíčky a okolí se potře vazelínou nebo nevysychavým lepem. Hodnotí se počty larev zachycených ve vazelíně. U svilušky chmelové a svilušky stromové lze škodlivý výskyt předpovídat na základě výskytu přezimujících jedinců v pásech z vlnité lepenky. Pásy se pro tento účel vyvěšují v polovině VIII kontrolují koncem XI (celkem 10 na výsadbu). Přezimující samice svilušky chmelové jsou oranţové, s. stromové karmínově červené. Škodlivý výskyt lze očekávat při výskytu 2-5 tisíc jedinců/ 1 pás. 1. ošetření proti svilušce ovocné provádíme při společném výskytu dalších přezimujících škůdců předjarním postřikem oleji v době rašení (nejpozději ve fázi zeleného poupěte) podle výše uvedené signalizace (SET) nebo později (v době líhnutí nymf) selektivními akaricidy s larvicidním účinkem (opět dle výše uvedená signalizace). Další moţností je v této době pouţít akaricid s insekticidním účinkem (Cascade 5 EC), a to tehdy, je-li zjištěn škodlivý výskyt listoţravých housenek (zejm. slupkových obalečů). Ošetření akaricidy v době líhnutí larev s. ovocné neredukuje populace dalších dvou druhů svilušek, jejich jsou v této době ve stádiu imag, nebo zčásti ukryté a neukončily diapauzu, jejímţ důsledkem je dočasná rezistence vůči pesticidům. Vyšší účinnosti ošetření proti svilušce chmelové a svilušce stromové dosáhneme během období po květu na další generaci svilušek. V době vegetace se provádí ošetření proti sviluškám akaricidy při překročení prahu škodlivosti, tj. při jejich výskytu na 60% a více listech nebo při výskytu 5 a více pohyblivých stádií na 1 list. Odstraňování dvouděloţných plevelů v sadu do konce VI omezuje rozvoj populace s. chmelové, která se na plevelech namnoţuje a během VI migruje na stromy. Další moţností při regulaci výskytu svilušek je vyuţití vedlejšího akaricidního účinku některých fungicidů (tolylfluanid) aplikovaných ve 2. polovině vegetace (např. na skládkové choroby). Upozornění: chemická ošetření proti sviluškám jsou však jen doplňkovou metodou a jejich počet nemá překročit 1 ošetření za sezonu. Základem je vyuţití biologické ochrany podporou přirozených nepřátel nebo introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri Přípravky: oleje Frutapon 7 E, Oleoekol; selektivní larvicidy nebo ovilarvicidy Omite 570 EW, Sanmite 20 WP akaricidy s vedlejším insekticidním účinkem Cascade 5 EC fungicidy s vedlejším akaricidním účinkem Euparen Multi, Hattrick 5 6 7

17 4.2 Vlnovníci a hálčivci řád: Roztoči (Acari) Apple bud and leaf mites čeleď: Eryophyidae Vlnovník jabloňový (Aculus schlechtendali) Roztoč poškozuje listy, květy a mladé plůdky sáním. Silně napadené listy se nejprve po okrajích zkadeřují, mnohdy získávají stříbřitou barvu, potom reznou a scvrkávají se a předčasně opadávají. Napadení květů a plodů způsobuje rzivost, převáţně soustředěnou kolem stopečné jamky. Na štíhlých vřetenech vzhledem k relativně malé listové ploše dochází k častějšímu napadání plodů a tím se zvyšuje i míra škodlivosti tohoto dříve opomíjeného škůdce. Roztočová rzivost se často objevuje u odrůd Golden Delicious, Boskoopské, Elstar a Idared. Přezimuje tzv. zimní samička (deutogyne) ve shlucích od několika desítek po několik tisíc jedinců pod pupeny a v trhlinách borky na větvích, často i pod štítky štítenek a puklic. Deutogynes napadají odhalené listy rašících pupenů, kladou vajíčka, ze kterých se přes larvu a nymfu vyvíjejí tzv. letní samice (protogynes). Protogynes se v několika cyklech mnoţí a to tak intenzívně, ţe v kulminaci růstu populace během července a srpna můţe být na jednom listu aţ 5000 jedinců. Od VI a VII část populace přechází v deutogynes, které se nemnoţí a jiţ v létě mohou migrovat do zimovišť. Maximum deutogynes se vyvíjí koncem VIII a v IX, kdy dochází k jejich migraci na letorosty a postupnému zalézání do úkrytu. Vizuální kontrola listů, častěji lihová extrakce listů před květem nebo po odkvětu, dříve neţ mohou být napadeny plůdky. Další kontroly spolu s monitorováním svilušek během VI a VII, popř. i VIII. Orientačně lze zjistit přemnoţení podle zvýšeného počtu kolonií zimních samic na větvích při zimní kontrole. Práh škodlivosti podle této metody není stanoven. Aplikace sirných přípravků na počátku rašení (před fází myšího ouška) silně vlnovníka redukuje. Před květem je moţné provést ošetření přípravkem Cascade 5 EC, Omite 570 EW nebo Sanmite 20 WP. Poslední dva je moţné aplikovat, došlo li k přemnoţení během VI, VII nebo VIII. Z hlediska antirezistenční strategie je moţné střídat uvedené přípravky se sírou proti padlí. Biologická ochrana se provádí pomocí introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Přípravky: Sulka, Sulikol K, Cascade 5 EC, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP Vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri) Vlnovník hrušňový je lokálním, obvykle ne příliš významným škůdcem hrušní. a vývojový cyklus Roztoči sají na spodní straně listů, které hnědnou aţ černají. Na plodech především v místě květního kalichu se po sání objevují rezavohnědé, nekrotizující skvrny. Přezimují deutogynní samice v prasklinách borky a za šupinami pupenů. Na jaře sají na rašících pupenech, později listech, květech a plodech. Poté následuje přibliţně v 14 denních intervalech vývoj dalších generací. Sledují se příznaky poškození na listech při kontrole napadení listů obdobně jako u vlnovníku jabloňového. Při nárůstu příznaků napadení na listech lze ošetření provést na konci květu selektivními akaricidy (Omite 570 EW). Populaci vlnovníka hrušňového redukuje přípravek Cascade 5 EC a Sanmite 20 WP a přípravky na bázi síry cílené proti jiným druhům škůdců. Po opakovaných výskytech vlnovnika hrušňového se doporučuje vysazení dravého roztoče Typhlodromus pyri Hálčivec hrušňový (Epitrimerus pyri) Častý škůdce hrušní a příleţitostně i jabloní. Ještě nerozvinuté listy s červenými puchýřky, zakrnělé. Rozvinuté listy s puchýřky zprvu světle zelenými aţ ţlutavými, později červenými, nakonec nekrotizujícími, hnědými aţ černými. Mezenchym v puchýřcích nekrotizovaný. Při silném napadení listy odumírají. Mohou být napadeny i květy a malé plůdky, jejichţ slupka je poškozena puchýřky, zarůstajícími tmavým strupem, plody jsou zdeformované. Škůdce má 2 generace ročně. Přezimují dospělci pod šupinami pupenů v malých koloniích kolem 50 jedinců. Na jaře napadají rašící, ještě neotevřené listy. Zavrtávají se do mezenchymu, jehoţ dráţděním látkami ze slinných ţláz se vytvářejí oboustranné puchýřky. 1. generace IV-V, 2. generace VI. Během léta idospělci zalézají k zimování. Monitorování se provádí zimní kontrolou. Metoda informuje pouze o přítomnosti škůdce, kvantifikovaný práh škodlivosti nebyl stanoven. se provede časným ošetřením oleji (ihned po vystoupnutí denních teplot nad 10 C, těsně před rašením). Pokud nebylo provedeno předjarní ošetření, je moţné redukovat roztoče ošetřením přípravky Sanmite 20 WP nebo Cascade 5 EC před květem v rámci ochrany proti merám. Je nezbytné pouţít i smáčedlo a vyšší objem postřiku. Začátkem VI lze pouţít Sanmite 20 WP proti 2. generaci opět spolu s ošetřením proti merám. Pozn.: Roztoč Typhlosdromus pyri sice redukuje škůdce, ale efekt je niţší neţ u jiných fytofágních roztočů. Integrace s chemickou ochranou je proto nutná Hálčivec hrušňový 1-napadení květní růţice 2-napadení hrušňového listu 3-napadení jabloně 4-detail puchýřku 3 Vlnovník hrušňový 5-protogynes 5

18 4.3 Štítenky a červci San José scale & other scales řád: Stejnokřídlí (Sternorrhyncha) podřád:: Červci (Coccoidea) Štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus) Závaţným škůdce jabloní, hrušní a dalších druhů ovocných dřevin. Druh je introdukovaný do Evropy z USA. Sklon k vývoji rezistentních populací. Š. zhoubná se rozšiřuje na nová území, a to i do intenzivních výsadeb jabloní, kde se od 60. let nevyskytovala, mj. v důsledku zrušení povinných karanténních ošetření. Její populační hustota se mění v dlouhodobých cyklech. Napadány všechny nadzemní části hostitelských rostlin; při sání vstřikuje škůdce do pletiv toxiny. U silně napadených stromů pokles vitality, růstu a plodnosti. Obdobné symptomy jako při nedostatku vláhy; vlivem silnějšího výskytu dochází ke sníţení plodnosti a odumírání i celých stromů. Na napadených větvích jabloní se objevují příznaky ve formě červených, později zahnědlých skvrn na kůře [3] v okolí štítků [1]. Při sání na plodech v okolí vpichu nepravidelné purpurové diskolorace. Plody menší, zdeformované se sníţenou skladovatelností. V našich podmínkách 2 generace za rok; v chladnějších nebo v teplotně podprůměrných letech dokončí vývoj do fáze černého krouţku jen část generace. V teplých klimat. podmínkách můţe mít částečnou 3. generaci. Zimu zpravidla přeţívají pouze nymfy 1. instaru ve fázi černého krouţku (diapauzující stadium). Na jaře při teplotách nad 10 C se nymfa svléká a přechází do 2. instaru. Vývoj přezimující generace ukončen v závislosti na teplotních podmínkách koncem IV aţ v druhé polovině V, kdy vylézají zpod štítků. Aktivní let okřídlených slouţí k vyhledávání, trvale bezkřídlých, většinu vývoje ukrytých pod štítky. uvolňují sexuální atraktant, kterým lákají. Oplodnění je pro rozmnožování š. zhoubné nezbytné (partenogenetické rozmnožování nebylo potvrzeno). za 4 až 8 týdnů po oplození začnou rodit nymfy, které se zpod štítků s vajíčky [2] rozlézají. může produkovat až 10 nymf denně, a to po dobu 6 až 8 týdnů. Plodnost za dobu života se pohybuje od 30 do 200 potomků. Výskyt pohyblivých nymf 1. generace během VI- VII. Vývoj generace je ukončen výletem (VII-IX). Pohyblivé nymfy 2. (diapauzující) generace se objevují od VIII do nástupu zimy. Jedinci přisátí na plody způsobují před sklizní poškození plodů a ztráty při skladování. Nymfy prochází 3 instary; nymfy 1. instaru prochází 3 vývojovými fázemi. Štítky opouštějí oranţově ţluté 0,24 mm dlouhé, okrouhlé pohyblivé larvy. V této fázi, která je nejzranitelnějším obdobím ţivota škůdce, nymfy nepřijímají potravu a dochází k jejich šíření. Po 2 hodinách aţ 2 dnech se nymfa přisává, tělo přikrývá bílými jemnými vlákny, které utvoří štítek a nymfa přechází do fáze bílého krouţku. Později vlákna tmavnou a štítek získá tmavošedou aţ černou barvu. Třetí fázi nymfy 1. instaru pak nazýváme fází černého krouţku. Po vytvoření černého štítku bílý štítek z jeho povrchu odpadá. Po 1. svlékání přecházejí nymfy do 2. instaru. Před svlékáním změna barvy z citronově žluté na oranžově hnědou. Samičí nymfy ztrácejí při svlékání končetiny a oči, samčí pouze končetiny. Samičí nymfy i štítky jsou víceméně okrouhlé, samčí nymfy a štítky jsou oválné. Po druhém svlékání přechází u nymfy 2. instaru do stadia dospělce. zůstává morfologicky podobná nymfě; od nymf 2. instaru se liší přítomností pohl. otvoru. U po 3. instaru nymfy následují ještě stadia prepuparium, puparium a stadium dospělce. Tato stadia vývoje už nepřijímají potravu. Pro vývoj 1 (nepřezimující) generace je třeba SET 770 C nad SPV 7,3 C. (naměřeno z rozdílů SET mezi termíny výskytu prvních přezimující a letní generace. SET pro vývoj 1 generace je 811 C nad SPV 7,3 C (měřeno v laboratorních podmínkách). Z této sumy je třeba pro vývoj nymf 1. instaru 200 C, pro vývoj nymf 2. instaru 200 C a pro zbývající vývoj do počátku rození potomků 370 C. proti štítenkám MONITORING Základní metodou sledování výskytu š. zhoubné je odpočet nymf ve fázi černého krouţku při zimní kontrole. V případě nízkého nebo ohniskového výskytu odebíráme vzorky dřeva pouze z označených stromů s příznaky napadení. Při vyšším napadení je moţno odebírat vzorky rovnoměrně z celé plochy. Pod lupou se zjišťuje počet štítků ve fázi černého krouţku a procento ţivých nymf (pod odklopení štítku jehlou je nymfa přítomna). Při zjištění výskytu při zimní kontrole se obdobným způsobem provádí letní kontrola (v době rozlézání nymf), kdy zaznamenáváme: počty štítků dospělců, % ţivých jedinců a počty nymf prvního instaru ve všech třech fázích vývoje (pohyblivé nymfy, bílý krouţek, černý krouţek). 1 aţ 2 týdny po ošetření na nymfy je moţno tímto způsobem vyhodnotit účinnost chemického zásahu. Stupeň napadení plodů š. zhoubnou se zjišťuje před sklizní hodnocením 500 plodů s výskytem typických červených skvrn uprostřed se štítky. Monitorování letové aktivity se provádí pomocí feromonových lapáků typu C, jeţ umoţní zjistit výskyt štítenky ještě dříve, neţ nedochází k jejímu škodlivému výskytu. V kombinaci s metodou SET lze údaje z lapáků pouţít pro určování termínů ochranných zásahů. Lapáky se běţným způsobem vyvěšují od druhé poloviny IV; při nízkém výskytu se umísťují do ohnisek napadení, nebo na okraj sadu (ze směru šíření štítenky). Pro potřebu určení termínu ochrany je nutné zjišťovat výskyt prvních v lapáku nejméně 2x týdně a lepové štítky v době letové aktivity kaţdý týden obměňovat. Úlovky hodnotíme pod lupou. SYSTÉM OŠETŘENÍ Základním ošetřením je předjarní postřik (do fáze zeleného poupěte) oleji. Postřik nutno provést při poškození plodů zjištěném v předchozím roce, nebo při výskytu > 10 nymf na 1 m větví v ohniscích výskytu nymf při zimní kontrole. Ve fázi začínající gradace je třeba zabránit plošnému rozšíření štítenky v sadech. Vyuţít je moţné také vedlejších účinků insekticidů cílených proti jiným škůdcům (neonikotinoidy, etofenprox). Při vysokém stupni výskytu štítenky nebývá účinnost předjarního postřiku dostatečná a je třeba počítat s další ochranou ve vegetačním období. Ošetření v době vegetace je cíleno na počátek hromadného rozlézání nymf 1. instaru 1. (letní) generace. Při výskytu 10 a více samic na 1m větví v první polovině VI (a to i pouze v ohniscích výskytu) je ošetření nezbytné.termín ošetření je moţno určovat: Vizuální kontrolou 2-3 letých plodných větví na označených stromech v sadu. Ošetření je nutno zahájit do 4 dnů po zjištění prvních pohyblivých nymf. Kontrolu provádíme pomocí lupy, nejméně 2x týdně od poloviny VI. Pomocnou metodou je použití lepových prstenců na větvích (černá oboustranně lepící páska se obtočí kolem větve poblíže viditelného výskytu samičích štítků). Podle sumy efektivních teplot v kombinaci s údaji z feromonových lapáků. Ošetřuje se při BSET 7,3 (d)= C, kde Biofix B je první úlovek do lapáků. Při rozvleklém výskytu pohyblivých nymf musíme ošetření cca po 14 dnech zopakovat. Ošetření na počátku rozlézání nymf 1. generace má v našich podmínkách za následek sníţení početnosti nymf 2. generace, coţ vede k redukci poškození plodů. cílená na pohyblivé nymfy 2. generace (VIII, IX) není obvykle v souladu s ochrannými lhůtami insekticidů. Při velmi silném výskytu je však v teplých oblastech nebo v teplotně nadprůměrných letech, zejména u raných odrůd jádrovin a na broskvoních, moţné provést ošetření po sklizni (vyuţijeme vedlejších účinků přípravků registrovaných proti jiným škůdcům).

19 4.3 Štítenky a červci - pokračování V regulaci š. zhoubné mají značný význam parazitoidi a predátoři. Pro podporu jejich výskytu je vhodné dřevo se štítenkami ze zimního řezu nespalovat a neodstraňovat ze sadu. Doporučuje se jej uchovat na okrajích napadených sadů nebo po provedení jarního ošetření napadené větve vysazovat zpět do ohnisek výskytu škůdce. Na odřezaném dřevě š. zhoubná spolehlivě hyne, ale parazitoidé přeţívají. Z predátorů jsou důleţité někt. dravé ploštice a také slunéčka. Přípravky: v současné době není ţádný přípravek registrován, vyuţít však lze vedlejších účinků neonikotinoidů, juvenoidů i organofosfátů aplikovanách proti jiným škůdcům Ostatní štítenky (čel. Štítenkovití, Diaspididae) Na všech ovocných dřevinách se lokálně jako sekundární škůdci vyskytuje řada dalších druhů štítenek, z nichţ některé vyţadují taxonomické přehodnocení vzhledem k frekventované synonymice. Nejznámějšími a příleţitostně škodícími jsou štítenka čárkovitá (Mytilococcus ulmi) [4] Je lokálním, málo významným škůdcem jabloní, hrušní, třešní a jiných druhů ovoce, převáţně v přestárlých porostech. Štítenka ústřicovitá (Quadraspidiotus ostreaeformis) a štítenka hrušňová (Quadraspidiotus piri) se vyskytují na jádrovinách, slivoních a očas i rybízu. K přemnoţení těchto druhů dochází v přímé souvislosti s porušením ekologické stability, v důsledku ošetřování přípravky toxickými pro parazitoidy a predátory ve spojení s působením rostliny stresujícími faktory (horko a sucho). Při silném výskytu dochází vlivem sání a toxinů uvolňovaných štítenkami ke zbrţďování růstu letorostů a následně ke sníţení produkční schopnosti napadených stromů. Vzácně napadené plody jsou především viditelně znečištěny přítomností štítků a tvarově znehodnoceny, přítomností prohlubní kolem štítků. Kolonie štítenky na stopkách retardují růst plodů. Š. čárkovitá má 1 generaci v roce. Mnoţí se parthenogeneticky. Přezimují vajíčka pod štítkem. V druhé polovině V se líhnou pohyblivé nymfy prvního instaru. Larvy přelézají na letorosty a šíří se i pasivně větrem. Krátce po přisání vytvářejí štítek, pod kterým dokončují vývoj. Š. ústřicovitá a š. hrušňová přezimují jako nymfy 2. instaru. Po dokončení vývoje během IV se páří a během VI pak kladou vajíčka pod štítky, ze kterých se líhnou pohyblivé nymfy. Výskyt zjišťujeme při zimní kontrole. Pro cílenou ochranu proti š. čárkovité je třeba určit termín rozlézání nymf, nejlépe pravidelnou kontrolou samičích štítků s vajíčky od poloviny V. Předjarní postřik se doporučuje při výskytu 100 a více štítků/ 1m dřeva, spolu s ochranou proti jiným škůdcům. Účinnost olejových přípravků na š. čárkovitou při silném výskytu nebývá dostatečná. Nymfy jsou však usmrcovány většinou přípravků pouţívaných po odkvětu. Samostatné ošetření je nutné pouze v případě jsou-li po zásazích proti jiným škůdcům zjištěny ţivé pohyblivé nymfy nebo v případě nebyla-li během sezóny doposud prováděna ochrana přípravky s účinky na červce. Přípravky: Zolone 35 EC Pozn.- obdobně jako u štítenky zhoubné lze využít vedlejšího účinku zásahů proti jiným škůdcům Červec Phenacoccus polyphagus (čel. Pseudococcidae) Polyfágní druh (ovocné i lesní dřeviny); výskyt na jabloních. Na našem území v sadech zaznamenán ve větším měřítku v roce a ţivotní cyklus Nápadný je výskyt vatovitých vaječných vaků, připomínajících kolonie vlnatky krvavé [5]. Škodí sáním obdobně jako štítenky. Poznatky o bionomii nedostatečné; pravděpodobně 1 generace. Vajíčka kladena ve snůškách do vatovitých vaků na listy a větve. Líhnutí a šíření nymf během VI-VII. Účinné ošetření je v období kdy nymfy po vylíhnutí opouští vaječné vaky. Na rozlézající se nymfy jsou účinné organofosfáty a neonikotinoidy cílené na jiné druhy škůdců

20 4.4 Slupkoví a pupenoví obaleči Leafrollers řád: Motýli (Lepidoptera) čeleď: Obalečovití (Tortricidae) Obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) Housenky [2] škodí zejména ţírem na plodech [6, 8, 9]. Poškození pupenů a květů na jaře jsou méně významná. Housenky přezimující gen. a zejména housenky 1. letní generace působí hloubkový plošný ţír na plodech. Housenky 2., popř. 3. generace, způsobují před sklizní drobná povrchová poškození plodů, jeţ jsou druhotně napadány houbovými a bakteriálními chorobami [9]. Škody na plodech se mohou objevit aţ ve skladech, kde se housenky líhnou z vajíček nakladených krátce před sklizní. O. zimolezový má u nás zpravidla 2, v teplých letech i neúplné 3 generace. Přezimují housenky instaru (velikost do 4 mm) v zápředcích na větvičkách [1], ve štěrbinách kůry a mezi šupinami odumřelých pupenů. Jejich rozlézání ze zápředků je rozvleklé, první vlna nastává cca ve fázi myšího ouška. Z kmenů a kosterních větví u stromů se housenky rozlézají aţ v průběhu květu. Housenky vytvářejí zápředky na květních a listových růţicích a ţiví se rašícími listy [2], poupaty a květy. Pokud nedojde k přemnoţení, mají tato poškození malý význam. Let motýlů [3] přezimující gen. od konce V. Samičky kladou vajíčka na listy ve snůškách aţ o 300 ks [4, 5]. Vylíhlé housenky 1. generace [6] oţírají listy na letorostech [7] a později i slupku mladých plodů, často pod připředenými listy. Na plodech zprvu způsobují drobné bodové [6, 8], později hluboké poţerky [9], a to zejm. v místech shluků více plodů nebo pod připředenými listy. Kuklení housenek v zápředku na listech, příp. v trhlinách borky. Let motýlů 2. generace od poloviny VII do počátku IX, motýli případné 3. generace od konce IX do X. Housenky 2. (3.) generace působí drobný bodový ţír. Ve vývoj. stupni housenky přerušují vývoj a přezimují. Chemická ochrana Monitoring zahajujeme zimní kontrolou výskytu housenek a dále vizuální kontrolou na počátku vegetace. Potřeba dalších ošetření se určuje na základě úlovků motýlů ve feromonových lapácích. Základem je ošetření proti přezimujícím housenkám a proti housenkám 1. generace. Ošetření proti 2., případně 3. generace je většinou obtíţné z hlediska rozvleklého letu škůdce a dodrţení ochranné lhůty přípravků. Přezimující generace: Termín ošetření spadá do začátku rozlézání housenek v období od SET5(d) = 94 C resp. SET5(h) = 2900 C do SET5(d) = 130 C resp. SET5(h) = 3120 C. Při gradaci a déletrvajícím rozlézání housenek je nutno ošetření opakovat. Orientačně termín 1. ošetření spadá do období od fáze myšího ouška do počátku květu, další termín pak do období konce květu. Pokud po zásazích přeţilo >5% housenek v napadených růţicích a bylo nalezeno >3 ţivých housenek na 100 růţic, nebo bylo sklepáno 15 a více housenek na 100 větví, je vhodné provést korelační ošetření. na poslední vývojový stupeň housenek: Přípravky: Před květem: Cascade 5 EC, Trebon 30 EC (10 F), Integro. Korelační ošetření.: Insegar 25 WP 1. generace: provádíme v době maxima líhnutí housenek (při >5 motýlů/lapák za 1 týden). Termín zásahu nastává při dosaţení BSET8(d)= 87,5 C nebo BSET8(d)= 2100 C, kde BIOFIX (B) je první nálet motýlů do ferom. lapáků. Je-li let rozvleklý a nezaručuje-li délka reziduální účinnosti 1. aplikace dostatečnou spolehlivost, provedeme ještě 1 zásah. Přípravky: Integro, Trebon 10 F (30 EC). 2. generace: Zásah provedeme při: nalezení >3 ţivých housenek / 100 růţic, nebo bylo-li sklepáno >15 jed. /100 větví před zakuklením housenek 1. generace, nebo bylo-li po vylíhnutí nalezeno 1-2% plodů nebo 5-10% letorostů napadených housenkami 2. generace. Termín ošetření určujeme stejně jako u 1. generace. Přípravky: Trebon 10 F (30 EC), Integro. Ostatní metody ochrany: Z biologických přípravků lze na vylíhlé housenky všech generací pouţít biopreparát Biobit XL(WP). Aplikaci nutno za týden zopakovat; moţná je i kombinace s chemickými přípravky. V současné době je v registračním řízení preparát na bázi viru AoGV a rovněţ feromonový přípravek pro metodu dezorientace. Přípravky bude moţno pouţívat jak v reţimu integrované ochrany ovoce, tak i biologickém zemědělství Obaleč zimolézový: 1 - zápředek s přezim. housenkou 2 housenka 3 dospělý motýl čerstvě vykladená vajíčka 5 snůška těsně před líhnutím 6 vylíhlá housenka+poţerek 7 poţerky na listech 2 8 poţerky na plodu 9 poţerky na plodu +sekund. houbová infekce

21 4.4 Slupkoví a pupenoví obaleči - pokračování Ostatní druhy Ze skupiny slupkových obalečů škodí u nás kromě obaleče zimolezového také obaleč zahradní (Archips podana) a obaleč ovocný (Pandemis heparana), z obalečů pupenových škodí u nás obaleč jabloňový (Hedya nubiferana) a obaleč pupenový (Spilonota ocellana). Housenky přezimující generace slupkových obalečů škodí na jaře ţírem na pupenech a květech, tato poškození však nebývají významná. Závaţné škody působí zejména housenky 1. generace (ţír na plodech, vedoucí k deformacím, nekrózám korkovatění ran). Housenky 2. generace, pokud se vyskytuje, způsobují v době před sklizní drobná povrchová poškození plodů, která jsou vstupní branou pro napadení houbovými a bakteriálními chorobami. Housenky přezimující generace pupenových obalečů škodí brzy na jaře ţírem na pupenech a květech. Charakter poškození u obou druhů obdobný, housenky o. pupenového navíc listy spřádají a vytvářejí hnízda, která obsahují jeden nebo více odumřelých listů a mohou obalovat mladé plůdky, jeţ při přemnoţení opadávají. Housenky nové generace obou druhů později skeletují listy a napadají mladé plody, a to zejména v místech, kde k plodům přiléhají listy. Poškození plodů má stejný charakter jako u housenek 2. generace slupkových obalečů. Největší škody způsobují housenky 2. generace obaleče jabloňového, pokud se vyskytne. Přezimují housenky, které se po ukončení vývoje kuklí uvnitř spředených listů. Obaleč zahradní má u nás pravidelně 2 generace, obaleč ovocný 1 generaci za rok; na teplejších lokalitách se vykytuje částečná 2. generace. obou druhů slupkových obalečů kladou vajíčka ve skupinkách na spodní stranu listů. Housenky 1. a 2. generace oţírají slupku plodů, zpravidla pod odkousnutým, zaschlým, k plodu připředeným listem. K přezimování zalézají housenky 2. instaru za pupeny a do škvír v borce větví a kmenů, kde si vytvářejí pavučinový zápředek. Oba druhy pupenových obalečů mají v ČR obvykle 1 generaci v roce, na teplejších lokalitách se však v teplých letech můţe objevit i částečná 2. generace obaleče jabloňového. obou druhů pupenových obalečů kladou vajíčka jednotlivě, zpravidla na spodní stranu listů. Housenky 1. generace oţírají pletivo spředených listů a způsobují na plodech mělká poranění slupky. Housenky 1.generace o. jabloňového, pokud dosáhnou 4. a 5. instaru, mohou listy skeletovat. Housenky 2. instaru přezimují za pupeny a ve štěrbinách borky. Ošetření před květem proti přezimujícím housenkám provedeme při zjištění 1,5-3,5 jed./1m větviček nebo při nálezu 3 a více housenek na 100 pupenů, popř. růţic nebo 15 a více housenek na 100 sklepaných větví. Přípravky: Trebon 10 EC, Cascade 5 EC, Zolone 35 EC, Reldan 40 EC. Moţný TM s oleji. Ošetření během vegetace přichází v úvahu pokud nebyl proveden zásah před květem nebo pokud bylo poškozeno více neţ 0,5% růţic. Termín ošetření v době maxima vylíhlých housenek, obvykle 7-12 dnů po vrcholu let. vlny. Prahy škodlivosti: 2% a více plodů housenkami, 3 a více housenek na 100 růţic nebo 15 a více housenek na 100 sklepaných větví. Přípravky: Integro, Mospilan 20 SP, Calypso 480 SC Pouţít lze i přípravky doporučované proti přezimující generaci, anebo přípravky cílené na o. jablečného, jako jsou Zolone 35 EC, Dimilin 48 SC, Nomolt 15 SC, Alsystin 480 SC, Insegar 25 WP, Biobit XL (WP), a to za níţe uvedených podmínek: 1) U všech přípravků zjištěna nízká ovicidní účinnost na slupkové a pupenové obaleče. 2) Přípravky Nomolt 15 SC a Dimilin 48 SC nemají dostatečnou larvicidní účinnost na o. ovocného. 3) Biobit XL (WP) je moţné pouţít proti housenkám o. jabloňového a o. zahradního Minimální teplota při ošetření musí dosahovat alespoň 15 C. Při vysokém napadení porostu je vhodné opakovat ošetření za 7 dnů. Ošetření před květem: Trebon 30 EC Trebon 10 F Cascade 5 EC Vylézání přezimujících housenek BSET 8 (d)=97,5 C BSET 8 (h)=2100 C 11 Integro Trebon 30 EC Trebon 10 F 1. ošetření na I. generaci Let 1. generace Ostatní slupkoví obaleči 1 obaleč jabloňový 2 o. jabloňový (housenka) 3 obaleč zahradní ošetření na II. generaci 2. ošetření 97,5 C (při rozvleklém letu) 2100 C Graf 1: Systém ochrany proti obaleči zimolézovému Integro Trebon 30 EC Trebon 10 F Let 2. generace 2. ošetření (při rozvleklém letu)

22 4.5 Zobonosky Apple fruit weevil, pear weevil, apricot weevil řád: Brouci (Coleoptera) čeleď: Zobonoskovití (Rhynchitidae) Polyfágové jádrovin a peckovin. Z. jablečná preferuje jabloně a švestky, z. třešňová peckoviny, zejména višně a třešně. V posledních 10 letech zaznamenáno zvýšení škodlivosti všech druhů. Zdroje šíření: porosty hlohů, extenzivní sady, zahrady a ovocné aleje. Na pupenech, květech a malých plůdcích široké a hluboké díry provázené i rezavým výtokem [1], větší škody v tomto období způsobuje z. ovocná. Na sklízených plodech od z. jablečné drobnější trychtýřovité jizvy, obvykle obklopená kruhovitou korkovitou jizvou, zpravidla více na jednom plodu [2]. K poškození plodů z. jablečnou dochází při úţivném ţíru dospělců v průběhu celého měsíce po odkvětu jabloní. Podobné poškození plodů působí z. ovocná, avšak jizvy jsou hlubší a bývá jich na jednom plodu obvykle méně a jsou provázeny většími deformacemi bez kruhové korkovité jizvy [3]. Plody poškozené z. třešňovou na sobě mají kruhovitou tmavou skvrnku uprostřed (ucpané místo kladení), plody po opuštění larvou s trychtýřovitým otvorem aţ do pecky [5], staré pecky pod stromem s kruhovým otvorem (zaměnitelné s květopasem peckovým). Většina napadených třešní je znehodnocena moniliózou, ostatní deformací a otvorem Zobonoska jablečná (Caenorhinnus aequatus). 1 generace ročně. V některých letech větší podíl dospělců [6] přeţívá do dalšího roku, takţe vývoj této části populace je dvouletý. Přezimují dospělci v půdě, aktivní IV-VII. Na jaře ţír na rašících pupenech a později i listech, květech a plůdcích jabloní po rozvleklém vylézání z půdy nebo dlouhém a opakovaném náletu do sadů (4 týdny). naklade celkem 20 vajíček na dno jamek vykousaných v mladých plůdcích [7]. narušují cévní svazky stopek plůdků ke zpomalení jejich vývoje. Rychle rostoucí plody bez tohoto opatření vajíčka a malé larvy umačkají. Larvy se vyvíjejí v rostoucích i předčasně opadaných plodech. Po ukončení vývoje zalézají do půdy, kde se kuklí. Dospělci se líhnou na podzim, ale neopouštějí kukelní komůrky Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus). Dvouletý vývoj. Přezimují v 1. roce larvy v půdě, ve 2. dospělci v úkrytech na stromech. Přezimující dospělci [8] se aktivují IV-VII. Po 3-4 týdnech, kdy se samičky páří a prodělávají ţír na vyrašených pupenech, listech, květech a plůdcích, kladou vajíček do prohlubní na plodech i měkkých výhonech. Pod místem kladení nebo na stopce plodů vyţírají další prohlubeň vedoucí často k předčasnému opadu. Larvy vyţírají uvnitř plůdků dutinu a po 1 měsíci plody opouštějí. V půdě si vytvářejí kolébku, v které diapauzují měsíců. V létě následujícího roku se kuklí, imaga se líhnou během IX a během IX-X prodělávají ţír na listech, pupenech i plodech (jablka). Před opadem listů zalézají do zimních úkrytů Zobonoska třešňová (Rhynchites auratus). Jedna generace. Zimují dospělci v úkrytech na kmenech stromů, aktivní IV-VII. Po opuštění úkrytů v době květu třešní ţír na květech a plůdcích peckovin [4]. naklade aţ 85 vajíček na dno jamek vykousaných v mladých plůdcích před zdřevnatěním pecek. Otvory ucpe kaší z duţniny. Larvy se prohlodávají do pecky, jejíţ jádro vyţerou a po ukončení vývoje za 3-7 týdnů opouštějí plod kruhovým otvorem, padají do půdy, kde se kuklí. V září dospělci vylézají z půdy a vyhledávají úkryty na stromech. Monitoring výskytu se provádí sklepáváním, u z. jablečné od konce květu ve 2-týdenních intervalech po dobu 1 měsíce, u z. ovocné na podzim a před květem. Práh škodlivosti: >5 brouků/100 sklepů (z. jablečná) nebo >8 brouků/100 sklepů (z. ovocná). Pro prognózu moţno sledovat výskyt dospělců z. ovocné v lapacích pásech z vlnité lepenky. Škodlivý výskyt lze očekávat při nalezení 1 a více brouků/1 pás. Účinné jsou povolené organofosfáty nebo neonikotinoidy. Při překročení prahu škodlivosti nutné 1. ošetření před květem (spolu s ošetřením proti dospělcům pilatky j.) a 2. ošetření po odkvětu (spolu s ošetřením proti larvám pilatky j.). Pokud je překročen práh aţ po odkvětu, postačuje 1 larvicidní ošetření proti pilatce j., nebo samostatně nejpozději do počátku růstu plůdků [9]. Další ošetření je nutné jen proti z. jablečné v případě, ţe po 1. ošetření se opět zvýší výskyt nad práh škodlivosti. Přípravky: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Zolone 35 EC. 1 [2] Zobonosky 1 - poškození květu jabloně z. jablečnou 2 - poškození zralého plodu z. jablečnou 3 - poškození plodu z. ovocnou 4, 5 - poškození plodů z. třešňovou 6 - dospělec zobonosky jablečné 7 vajíčko z. jablečné 8 zobonoska ovocná 9 počátek růstu plůdků nejpozdější 2 termín ošetření proti z. třešňové

23 4.6 Bejlomorky řád: Dvoukřídlí (Diptera) Leaf midges čeleď: Bejlomorkovití (Cecidomyiidae) Bejlomorka jabloňová (Dasyneura mali) Škůdce jabloní s výraznou odrůdovou preferencí. Nejatraktivnější je Golden Delicious a novošlechtěnci od něho odvození. Význam u mladých výsadeb, sekundárně při výskytu obaleče zimolezového, jehoţ housenky s oblibou lezou do stočených listů. Napadené listy napadány padlím. Okraje nejmladších listů letorostů srolovány k centrální ţilce v štíhlou pevnou trubičku [1, 3]. Uvnitř bělavé, později oranţové nebo tmavě růţové larvy [4]. Vzácněji srolování okraje listu nedosahuje k ţilce (starší listy v růţicích). Trubičky nejprve červenají, později pletivo nekrotizuje, list je hnědý a křehký. 3 generace. Přezimují larvy v půdě. Na jaře se larvy v kokonech v půdě kuklí, vylíhlá imaga vyhledávají mladé listy a samice na jejich okraje kladou vajíčka. Larvy se líhnou za 3-4 dny a začínají poţírat epidermis. List se pod vlivem ţíru a toxinů slin larev stáčí. Larvy ukončují vývoj uvnitř svitku. Po ukončení vývoje většina z nich vylézá na povrch svitku, odpadá na půdu a zavrtává se do ní ke kuklení. Masové vylézání je synchronizováno deštěm. Téměř všechny larvy vylezou ze svitků několik minut po dešti. Imaga se líhnou za 14 dní. Vyvíjejí se další 2 generace. Larvy poslední vstupují do diapauzy. Nedořešen monitoring. Organofosfáty a neonikotinoidy pouţité proti jiným škůdcům v době líhnutí larev je spolehlivě usmrcují. Byla pozorována i účinnost na larvy ukryté ve svitcích listů, pokud bylo pouţito smáčedlo Bejlomorka hrušňová (Dasyneura pyri) Okraje nejmladších listů listových růţic a později letorostů srolovány k centrální ţilce v štíhlou pevnou trubičku [2]. Uvnitř bělavé larvy [6]. Trubičky nejprve ţloutnou nebo červenají, později pletivo nekrotizuje, list je černý a křehký. Bionomie podobná předchozímu druhu. 2-3 generace. Nedořešen monitoring. Organofosfáty a neonikotinoidy pouţité proti jiným škůdcům v době líhnutí larev je spolehlivě usmrcují Ostatní polyfágní škůdci Other polyphagous pests Z dalších polyfágů je přikládán největší význam uvedeným skupinám škůdců: 1) defoliátorům, 2) škůdcům poškozujícím pupeny, listy, plody, 3) druhům poškozujícím lýková a dřevní pletiva Defoliátoři Preference listů v potravě, avšak oţírají také rašící pupeny i plody. Při větším napadení ztráta podstatné části listové plochy. K nejvýznamnějším z nich patří housenky motýlů. Příznaky: celkové prosvětlení koruny ţírem. Není spotřebována celá listová čepel (listy jsou rozcupované ); její zlomky, spolu s dalšími listy, stopkami, květy nebo plůdky spřádány do chuchvalce s housenkou. Postupně odumírají celé listové růţice, takţe strom vypadá jako uschlý [1]. Pravidelně poškozovány i plody; u raných třešní zahnívání napadených plodů, u pozdních třešní, ostatních peckovin a jádrovin vznik zkorkovatělé jizvy. Toto je typické pro píďalku podzimní (Operophtera brumata) a píďalku zhoubnou (Erannis defoliaria). Oba druhy škodí v komerčních sadech a zahradách, trvalý výskyt v ovocných alejích a listnatých lesích. [4] 5 6 Bejlomorka jabloňová: Napadený letorost [1, 3]; larvy [4] Bejlomorka hrušňová: Napadený letorost [2, 5]; larvy [6]

24 4.7 Ostatní polyfágní škůdci pokračování (defoliátoři) Nejškodlivější jsou píďalky ve višních, třešních a meruňkách; p. podzimní také na rybízech. U ostatních ovocných kultur nedochází k defoliaci, avšak škody způsobené na plodech mohou být vysoké. Píďalka angreštová (Abraxas grossulariata) způsobovala holoţíry na angreštech a rybízech v zahradách ještě v polovině 20. století. Dnes je druhem spíše vzácným, stejně jako bělásek ovocný (Aporia crataegi). Bekyně velkohlavá (Lymantria dispar) způsobuje dokonalé holoţíry, při kterých jsou často seţrány i řapíky listů. Mezi listy jsou zapředeny i kukly [6]. Bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhoea) kromě toho škodí ještě koncem léta sítkováním listů, po kterém zbude jen rezavá epidermis [7] Štětconoš trnkový (Orgyia antiqua) nejprve listy sítkuje, starší housenky je seţerou úplně, včetně části nebo celého řapíku [3]. Housenky 1. generace poškozují i plody, 2. generace letorosty. Bekyňovití poškozují především jabloně, hrušně, slivoně, a třešně. Meruňky, broskve a višně napadány méně; rybíz pouze štětconošem. Všechny druhy široce polyfágní, trvalý výskyt v listnatých lesích (štětconoš i ve smrčinách) a v alejích, odkud se mohou šířit do extenzívních sadů. V komerčních výsadbách v posledních desetiletích nejsou pozorovány významné škody. Specifické poškození způsobuje molovenka hnědá (Choreutis pariana). Housenky [8] síťkují listy a jejich poškozené části kornoutovitě svinují. Při pohledu z dálky napadený strom působí dojmem vysychání z nedostatku vody. Škodí na jabloních v suchých letech a letech po nich. Nápadné jsou holoţíry housenkami, které opřádají napadené části rostlin pavučinou. Sem patří teplomilný druh přástevníček americký (Hyphantria cunea), jehoţ jsou občas zavlečeny na jiţní Moravu ze Slovenska, kde se drţí kontinuálně. Na našem území však nepřeţívá a od 50. let nejsou známy významné výskyty. Hlavním hostitelem je javor jasanolistý (Acer negundo), vyskytuje se i na černém bezu a vlašském ořešáku. Největší škody na ovoci jsou známy z jabloní, ostatní druhy jsou napadány méně. Občasná poškození způsobují předivky (Yponomeutidae), z nichţ nejčastější je předivka jabloňová (Yponomeuta malinellus), škodící na jabloních. Na jaře housenky minují v listech, později listy síťkují a skeletují pod pavučinou zápředku. Vyskytuje se na extenzívních porostech. Menší význam pro lokální výskyt má předivka ovocná (Y.padellus) škodící občas na třešních a předivka zhoubná (Y.evonymellus), která také škodí na třešních, švestkách a jeřábech. Bourovec prsténčivý (Malacosoma neustria) spotřebuje celou listovou čepel [10], hustou pavučinou pokrývá větve i kmeny a vytváří zápředky kolem plodonošů [9]. Příleţitostně škodí na třešních, jabloních a slivoních, méně na hrušních, přeţívá i na dubu, habru, bříze, topolu, jilmu a střemše. V komerčních sadech vzácně, ale v posledních letech výskyt v ovocných alejích. Bourovec březový (Eriogaster lanestris) je nápadný opřádáním konců větví a vytvářením velikých pavučinových vaků, vyplněných housenkami a trusem, stejně jako nápadnými snůškami vajíček [6]. Nejčastěji kolem cest na břízách, lípách, vrbách a topolech. V sadech jen příleţitostně. Napadá třešně a slivoně. K dalším druhům ze skupiny defoliátorů patří pilatky škodící na rybízu a(nebo) angreštu, pilatka třešňová škodící na třešních, višních, hrušních, slivoních i meruňkách a ploskohřbetka hrušňová, škodící na třešních, hrušních a švestkách. V systémech integrované ochrany stoupá škodlivost chroustů a chroustků. Kromě defoliací také poškozují kořenový systém mladých stromků. Účinné přípravky nejsou v rámci IO k dispozici a momentálním řešením je preventivní likvidace lokálních populací v půdě ještě před výsadbou sadů granulovanými insekticidy. Tuto ochranu je zapotřebí konzultovat s příslušnými orgány, zodpovědnými za kontrolu systémů IP. chemická Proti píďalkám, bourovci prsténčivému, předivkám a částečně i štetconoši lze pouţít předjarní ošetření olejovým přípravky v TM s organofosfáty. Prakticky u všech uvedených defoliátorů lze pouţít oragofosfáty, neonikotinoidy, inhibitory syntézy chitinu apod. jako hlavní ošetření nebo vyuţít jejich vedlejší účinnosti při ošetření proti hlavním škůdcům. U druhů poškozujících i plody vhodné provést ošetření před květem nebo krátce po odkvětu. Tytéţ přípravky lze pouţít proti prvním dvěma instarům následující generace housenek (lze-li dodrţet ochranné lhůty). Další moţnosti ochrany V IO je dopodučeno pouţívat tuto metodu přednostně, zvláště v případě letního ošetření proti bekyni zlatořitné. Proti všem uvedeným motýlím defoliátorům je účinný Biobit WP (XL) Holoţír píďalky podzimní na meruňkách [1], poškození na třešni [2], holoţír štětconoše trnkového na jabloni [3], vaječná snůška bourovce březového na švestce [4] Holoţír bekyně velkohlavé na jabloních [5], poţerky s kuklami bekyně velkohlavé na meruňce [6], ţír housenek bekyně zlatořitné na jabloních [7] Poţerek a housenka molovenky hnědé [8], zápředek bourovce prsténčivého s housenkou na jabloni [9] a poţerek bourovce prsténčivého s kokonem [10] Při ošetření před květem musí být teplota nad 15 C; po odkvětu nutno pouţívat vyšší dávky. Obvykle stačí 1 ošetření. Housenky defoliátorů jsou významnou sloţkou potravy zpěvného ptactva v době hnízdění. V předjaří je třeba do okolí sadů nebo na jejich okraje instalovat vhodné budky, především sýkorníky a rehkovníky. Mnohdy lze ochranu zajistit odstraněním větví s housenkami, soustředěnými do zápředků (bekyně zlatořitná, bourovci, předivky). Je moţné odstraňovat také nápadné vaječné snůšky bekyně velkohlavé. Při této činnosti je však nutné chránit se před kontaktem s chloupky (alergen), kterými jsou vajíčka pokryta. Doporučujeme pouţití rukavic, uzavřených brýlí, protiprachového respirátoru nebo roušky a dodrţovat běţná hygienická opatření jako po práci s pesticidy. Ohniska píďalek se dají redukovat instalací lepových pásů na kmeny stromů před prvními podzimními mrazíky.

25 4.7 Ostatní polyfágní škůdci pokračování (druhy poškoz. listy, pupeny a plody) Polyfágové poškozující pupeny, listy a plody Tato skupina zahrnuje především druhy, které se mohou příleţitostně nebo lokálně stát váţnými škůdci. Patří sem zobonosky (popsány samostatně v předchozím textu) a dále všichni slupkoví a pupenoví obaleči. Druhy A. orana, P. heparana, A. podanus, H. dimidioalba a S. ocellana jsou podrobněji uvedeny v samostatné kapitole. Z neuvedených druhů zasluhují pozornost: Obaleč růţový (Archips rosanus) napadá jádroviny, peckoviny a rybíz v jedné generaci s přezimováním ve stadiu vajíček nakladených ve skupinách na silné větve a kmeny. Housenky spřádají listy do chuchvalců a trubiček a uvnitř zápředků je okusují aţ k řapíku. Můţe k nim připřádat plody nebo u rybízu celé hrozny a působí na nich podobné škody jako píďalky. U rybízu jsou napadené vrcholy retardované a deformované. Obaleč rybízový (Pandemis cerasana) škodí hlavně na jabloních, hrušních, třešních a rybízu (zpravidla méně neţ o.růţový) v jedné generaci s přezimujícími housenkami v zápředcích na větvičkách. Na jádrovinách působí škody podobně jako A. podanus. Na peckovinách oţírá nejprve povrchově zelené plůdky, na nichţ se poškození zaceluje korkovitou jizvou a plody jsou deformovány. Jsou li napadeny zrající plůdky raných třešní, podléhají moniliózám. Větší housenky spřádají zrající plody (třešně) a buď je oţírají povrchově nebo se zaţírají do duţniny [1] a kolem pecky vyhlodávají dutinu podobně jako obaleč švestkový nebo východní. Málo známý obaleč Ptycholoma lecheana škodí stejně jako A. podanus na jabloních v jedné generaci s přezimujícími housenkami na větvičkách. Významnými škůdci jádrovin a peckovin se staly v posledních letech jarnice (čel. můrovití, Noctuidae). Široce polyfágní druhy preferující hrušně, jabloně, třešně a višně. Významné 3 druhy s 1 generací v roce. Přezimují kukly mělce v půdě. Motýli obvykle létají od III do V, ale pokud po prvních mrazících nastane dlouhodobé oteplení, nebo v teplých zimách bez sněhu, létají jednotlivě i v průběhu zimy. Kladou neuspořádané kupičky vajíček na větve, zpravidla k pupenům a u ovoce nejčastěji jednotlivě nebo po 2-3 u sebe. Housenky [2a] oţírají pupeny, později listy. Později vyţírají hluboké díry do plodů [2b], zpravidla aţ k pecce nebo jádřinci. Jizva se, pokud není porušeno jádro a plod neupadne, zaceluje hlubokou kornatou jizvou, plod je deformován. Nejhojnější jsou jarnice ovocná (Orthosia gothica) i jarnice březnová (Orthosia incerta), létající často od poloviny II. Nejmenší druh, jarnice lipová (Orthosia cerasi) můţe létat i od X do II a část vajíček je nakladena jiţ v tomto období. Příleţitostným a lokálním škůdcem, který můţe váţně poškodit listy na letorostech i plůdky je listokaz zahradní (Phyllopertha horticola). Brouci nalétávají do sadů zpravidla z okrajů lesů a v ohniscích na okrajích parcel oţírají čepel listů na letorostech aţ k ţilnatině. U jabloní a třešní vykusují do plůdků hluboké jámy, často aţ k jádřinci. Silně poškozené plody opadávají, ostatní jsou znetvořeny a znehodnoceny rozsáhlou korkovitou jizvou. 1 generace ročně. Brouci létají během V- VI (ve vyšších polohách i v VII), vajíčka kladou do půdy, kde se vyvíjí ponrava, ţivící se kořínky trav. Larva přezimuje a kuklí se během IV. Kromě uvedených plodin byl pozorován i na červeném rybízu, kde však škody na listech byly zanedbatelné. Na jabloních byla zjištěna bez ochrany ohniska s aţ 48% poškozením plodů. Podobná poškození na plodech jabloní, hrušní a třešní způsobuje teplomilný zlatohlávek huňatý (Epicometis hirta). Tento druh místo listů poškozuje poupata a květy, na kterých se snaţí prokousat k pylu. Plody poškozuje po odkvětu. Brouci létají od konce dubna do července. Źiví se pylem kvetoucích rostlin, včetně jitrocelů, pampelišek a trav. Samičky zalézají ke kladení vajíček do humózních půd. Ponravy se ţiví detritem a koncem léta se kuklí. Na podzim se líhnou imaga, která přezimují v půdě. V jihovýchodní Evropě obávaný škůdce, v posledních letech narůstá jeho škodlivost v Podunají. Invaze na jiţní Moravu je pravděpodobná. Obaleči se monitorují spolu s ostatními slupkovými a pupenovými obaleči a platí pro ně stejné prahy škodlivosti. Vhodné je monitorování letové aktivity feromonovými lapáky a podle průběhu letové křivky přizpůsobovat ošetření, včetně výběru pesticidů škodlivějším druhům, především o. jablečnému, o. zimolezovému a o. švestkovému. Na o. růţového můţe být nedostatečný účinek přípravku Dimilin 48 SC a Housenka obaleče rybízového na třešni [1], housenka jarnice ovocné [2a], poškození jablek housenkami jarnic [2b] imago listokaze zahradního s poškozeným listem letorostu [3], poškození listu a plůdků jabloně způsobená listokazem zahradním [4] Feromony na jarnice u nás zatím byly pouţívány neúspěšně. Dobře se monitorují světelnými lapači. Lze vycházet ze zimní kontroly větví doplněné před květem sklepáváním. Ochranu vhodné spojovat s obaleči a píďalkami. Ošetřování se provádí před květem, po odkvětu zpravidla nezabrání škodám na plodech, jen je sníţí. Listorozí brouci (listokaz a zlatohlávci) se monitorují vizuální kontrolou poškození květních růţic, letorostů a plůdků, nebo sklepáváním. Je moţné pouţít také feromonové lapáky typu F, spojené s modrými vizuálnímu deskami. Všechny metody jsou orientační, prahy škodlivosti nejsou stanoveny. Ochranu je moţné provádět proti listokazům přípravkem Zolone 35 EC nebo Trebon 10 F (30 EC). Obvykle postačuje ošetření okraje sadu, nebo ohniskových řad. Proti zlatohlávkům nejsou registrovány v IO ţádné účinné insekticidy. Přeţívají i následná ošetření organofosfáty a neonikotinoidy, nepůsobí na ně Trebon 10 F (30 EC). 2b 4

26 4.7 Ostatní polyfágní škůdci pokračování (druhy poškozující lýko a dřevo) biologická K biologické ochraně je pouţitelný BIOBIT XL (WP) pokud je aplikován na první instary housenek, coţ platí především pro jarnice, u kterých se zároveň aplikuje nejvyšší povolená dávka. Teploty musí dosahovat min. 15 C. Jako nedostatečná je u tohoto přípravku uváděna účinnost u obaleče pupenového, obaleče ovocného a při jarní nebo podzimní aplikaci na obaleče zimolezového. Ostatní metody ochrany Listorohé brouky lze masově odchytávat do lapáků s atraktantem ke sníţení škod, ale při vysoké populační hustotě nejsou dostatečně účinné Polyfágové poškozující lýko a dřevo stromů Váţným problémem jsou polyfágní škůdci, kteří ohroţují celý strom nebo keř napadáním a poškozováním kambia nebo floému a zároveň otvíráním cest pro patogenní infekce. Patří sem obaleč meruňkový (Enarmonia formosana), uvedený pod meruňkami. S přechodem na pěstování rostlin s malými kambiálními přírůstky (roubovanci na pomalu rostoucí podnoţe) se stávají významní dva druhy drvopleňů (motýli, Cossidae), vyţírající u mladých stromků kambium kmínků a u starších silnějších větví. Největší škody na jabloních a hrušních, vyskytuje se i na třešních, višních a slivoních, d.hrušňový i na rybízu. Zdrojem jsou různé lesní dřeviny, topoly a vrby v okolí sadů. Napadené větve a mladé stromky odumírají. Větším druhem je drvopleň obecný (Cossus cossus). Vývoj je dvouletý. Motýli jsou aktivní večer a v noci v VI-VIII. klade aţ 500 vajec ve skupinkách kladélkem do trhlin v borce na bázi kmenů. Housenky [3] se líhnou za dní, vyhlodávají chodbu pod kůrou a později ve dřevě. Na povrch vytlačují drť ze směsi trusu a pilin, které se kumulují pod stromem. Housenka dvakrát přezimuje, naposledy v pevných kokonech z pilin i mimo strom. Kuklí se na jaře a začátkem léta. Největší škody na jabloních a hrušních, vyskytuje se i na třešních, višních a slivoních, zdrojem jsou různé lesní dřeviny, topoly a vrby v okolí sadů. Napadené větve a mladé stromky odumírají. Menší drvopleň hrušňový (Zeuzera pyrina). Vývoj je dvouletý. Motýli jsou aktivní večer a v noci během VI-VIII. klade aţ 1000 vajec ve skupinkách do trhlin v borce na bázi kmenů nebo i do půdy ke kmeni. Housenky [2] se líhnou za 7-23 dní, spouštějí se po hedvábí na větve (šíří se větrem) nebo vylézají po kmíncích a zavrtávají se do vršků větví a letorostů, vyţírají je a postupně migrují na další části větve (včetně brachyblastů, listových stopek a hlavních ţilek listů). Větší housenky se usazují na bázi větví a v kmíncích stromků, kde vyhlodávají sestupné chodby pod kůrou a později ve dřevě [1]. Na povrch vytlačují rezavé piliny a trus otvorem, ze kterého často vytéká rezavá míza. Housenka dvakrát přezimuje. Kuklí se v IV-VI v chodbě. V posledních letech stoupá v teplejších oblastech škodlivost kůrovcovitých brouků, způsobujících odumírání větví a mladých stromků. Zdrojem jsou starší extenzivní sady, zahrady, aleje a také okolní listnaté lesy (především doubravy), větrolamy a ţivé ploty. Citlivé k napadení jsou především mrazem poškozené stromy. Nejvýznamnějším druhem je drtník ovocný (Xyleborus dispar). Vývoj je jednoletý s 1 generací. Přezimuje dospělec [5] v chodbě [4], ve které proběhl vývoj. Aktivita dospělců 3-6 týdnů koncem III a v IV, po vystoupnutí denních teplot nad 18 C. Brouci se páří v chodbách, hynou a napadají nové stromy v dosahu asi 100 m, zavrtávají se do dřeva a vyhlodávají systém několika rovnoběţných vertikálních chodeb ve více vrstvách, které infikují houbami. Přibliţně po dnech klade do chodeb kolem 40 vajíček. Larvy se ţiví houbami, nevrtají nové chodby. Ukončují vývoj za 4-6 týdnů a kuklí se. Imaga se líhnou za přibliţně 14 dní, ale zůstávají aţ do jara v chodbách. Staré závrtky nemají kolem piliny. Méně významnými jsou druhy, chovající se jako typičtí kůrovci, tj. dospělci vyhlodávají matečné chodby, ze kterých se šíří do okolí larvální chodby. Larvy se ţiví především lýkem, na konci vývoje se zavrtávají i do dřeva. Patří sem bělokaz švestkový (Scolytus mali) a bělokaz ovocný (Scolytus rugulosus) [6]. Drtník se monitoruje červenými optickými lapáky typu Rebell, spojenými s atraktantem, kterým je líh (i ovocné destiláty). Při hustotě 1 lapák/ha je úlovek více neţ 20 drtníků za 1 den signálem váţného poškození porostu. Doplňkovou metodou je kontrola výletových otvorů [4] koncem V, podle kterých je moţné označit stromky k likvidaci jako zdroje další generace a šíření škůdce. Přípravky: K ochraně nejsou registrovány ţádné insekticidy. Účinné jsou neonikotinoidy, které je nutné zařadit do systému ochrany proti jiným škůdcům v době letu drtníků Chodba larvy drvopleně hrušňového v kmínku jabloně [1] a jeho housenka [2], housenka drvopleně obecného [3], výletový otvor drtníka ovocného [4], imaga drtníka [5] a larvální chodby bělokaze ovocného na větvo meruňky [6] 4.8 Ptáci a savci Třída: Aves, Birds and mammals Třída: Mammalia Kromě roztočů a hmyzu mohou být hospodářsky významnými škůdci v sadech také někteří zástupci obratlovců. U většiny těchto ţivočichů je ochrana záleţitostí preventivních opatření (údrţba oplocení, instalace ochranných pásů na kmeny stromů, apod.) nebo udrţování ekologické rovnováhy (podporou výskytu predátorů, vytvářením biokoridorů). Přímé zásahy je nutno pravidelně provádět v případě hlodavců (hraboš polní) Hraboš polní (Microtus arvalis) V letech gradací významný škůdce ovocných výsadeb. Starší stromy bývají ohryzány především na kmenu. Kmeny mladších výsadeb mohou být postupně poškozeny [4] i v přilehlé části kmene pod zemí, aţ po kořenový systém. Ohryzy jsou často nesouvislé, s potrhaným lýkem. V okolí stromů jsou východy z nor [1] o průměru 3-4 cm, uhlazené chodníčky spojující jednotlivé východy z nor. Zelená vegetace v okolí chodníčků bývá spasena. Z ústí nor nezřídka vyčnívají kousky zelených rostlin a v těsné blízkosti bývá plošně rozptýlená vyhrabaná zemina a černý lesklý trus. 3

27 4.8 Ptáci a savci pokračování (hraboš polní) 1 2 Hraboš polní ţije hlavně v koloniích. Pohromadě se sdruţuje více jedinců, z nichţ kaţdý buduje svou vlastní noru. Délka ţivota se pohybuje od 1 do 4 měsíců. Ve stáří 3-5 týdnů se začínají rozmnoţovat. jsou březí 21 dnů. Během 1 roku mívají 1-5 vrhů po 1-10 mláďatech a početnost hrabošů se tak za 1 sezónu můţe zvýšit aţ stonásobně. Ve 3- aţ 7letých, někdy i delších intervalech dochází k jejich kalamitnímu přemnoţení, ke gradacím, zpravidla následovanými náhlým sníţením početnosti populace hrabošů. Pravidelné seţínání trávy v meziřadích na výšku cm. Odstraňování plevelů herbicidy; účinná je kultivace půdy, která však je v sadech méně uplatňována. Seţínání a případné ošetření i přilehlých zatravněných nebo zaplevelených částí sadů (okrajů cest, příkopů apod.) Podpora dravců a sov. Pro kalouse ušatého instalovat počátkem III do okolí sadů hnízdní podloţky, pro poštolku obecnou hnízdní podloţky a budky a podsedy (berličky) pro káně lesní, poštolku obecnou a sovy [2]. V letech gradací hrabošů, kdy nestačí predátoři jejich počet udrţet pod prahem škodlivosti, je nutno aplikovat rodenticidy. K celoplošné aplikaci se nejvíce osvědčilo vyuţití neseného aplikátoru (v ČR vyrábí firma Hrot), který návnadu (granule obsahující účinnou látku) vkládá do mělkých rýh vytvořených v zatravněných meziřadích [3]. Přípravek nesmí zůstat na povrchu půdy a nebo v odkrytém drnu pozor na pojezdovou rychlost při aplikaci! [5, 6] Lze také provádět ohniskové aplikace vkládáním granulí, dýmovnic nebo tablet přímo do nor. Stanovení potřeby ošetření Potřebu chemické ochrany před h. polním určujeme zjišťováním počtu uţívaných nor škůdce: Náhodně se vytyčí 5 šachovnicovitě uspořádaných parcelek o výměře 100 m 2 (celkově kontrolujeme 5x100 m 2 ). Na kaţdé parcelce se spočítají, zaznamenají a zahrnou veškeré východy z nor hrabošů. Za 24 hodin se na stejných parcelkách spočítají a zaznamenají znovu otevřené východy z nor. Jejich zjištěné počty na kontrolních ploškách se sečtou a násobí se 20x. Tím se stanoví počet jedinců hraboše na 1ha. Kontroly výskytu h. polního je třeba provádět především během X-XI. Práh škodlivosti je během IV-IX 300 znovuotevřených (tj. skutečně uţívaných) nor/1 ha, v období X-XI je to 50 uţívaných nor/1ha. Přípravky: Krounex, Lanirat Micro, Rodex, Stutox 3a 3b 3c Ostatní obratlovci v sadech Z ptáků můţe ve výsadbách třešní a drobného ovoce značné problémy působit špaček obecný (Sturnus vulgaris), a to zejména v období, kdy vylétají mláďata z prvního hnízdění (fenologicky se období přibliţně shoduje s dozráváním raně kvetoucích třešní) a společně s částí populace rodičů migrují ve velkých hejnech do sadů. Při podzimním tahu pak hejna špačků ohroţují především vinice. : Jedinou moţnou a účinnou ochranou je instalace ochranných sítí, příp. vyuţití cvičených dravých ptáků. Ze savců mají kromě hraboše polního hospodářský význam následující druhy: srnec obecný (Capreolus capreolus) škodící ohryzem kůry stromů, dále zajíc polní (Lepus europaeus) rovněţ poškozující kůru stromů a větví. Příleţitostně se v sadech přiléhajících k lesním porostům můţe objevit i prase divoké (Sus scrofa), jeţ je sice významným predátorem hraboše polního, ale rytím v půdě likviduje rozsáhlé plochy zatravněných meziřadí. : Při ochraně proti zajícům a srnčí zvěři je nejúčinnějším opatřením kaţdoroční kontrola a údrţba oplocení kolem sadů, a dále instalace ochranných pásů na kmeny stromů. V případě zajíců má svůj význam i včasně provedení zimního řezu škůdce přednostně okusuje pořezané větve ponechané v meziřadích a méně pak napadá stromy. Testovány byly i některé repelentní přípravky, ale jejich účinnost nevykazovala dostatečnou účinnost. 6 7 Hraboš polní 1 - nory v zatravněném meziřadí 2 hraboš polní 3 poškozené sromy 4 podsed (berlička) pro dravce 5 aplikátor rodenticidů 6 správně provedená aplikace 7 velká pojezdová rychlost při aplikaci rodentidů

28 V kapitole 3 zahrnuty druhy s největším výskytem na třešních a višních. Další hospodářsky významné druhy včetně zobonosky třešňové (Coenorrhinus auratus) popsány v rámci kapitol věnovaných polyfágním škůdcům na jádrovinách. Hálčivec višňový (Aculus fockeui) je v kapitole následující (škůdci slivoní). 5.1 Molovka pupenová (Argyresthia pruniella) Cherry fruit moth Příleţitostný škůdce peckovin s největším významem na slivoních a višních, na třešních při niţší násadě květů. Občas i na meruňkách. Zimní pupeny později rozkvétajících peckovin (švestky, višně) s otvorem překrytým granulkami trusu [1] v pavučince, uvnitř housenka. Pupeny se neotvírají, poupata seţraná. Na třešních bílá poupata se úplně seţranými semeníky, nebo hluboce vyhlodanými [2]. Uvnitř kalichu řídká pavučinka. Květ opadává. Na listech (višně a třešně) plochá mina pergamenovitého vzhledu s pavučinou, mnohdy s malou světle zelenou aţ ţlutavou housenkou [3]. 1 generace. Přezimují farátní housenky (vajíčka s plně vyvinutými housenkami), které opouštějí vajíčko po prvních otepleních nad 10 C a ihned se zavrtávají do pupenů. U slivoní a višní vyţírají obsah celého uzavřeného pupenu (všechna poupata), u rychle se otvírajících pupenů třešní napadají jednotlivá poupata, kterým vyţírají semeníky. Přelézají i na další květy a při nedostatku květních pupenů minují na listech. Po ukončení vývoje (období plného květu aţ odkvětu) opouští housenka květy i listy, po pavučině se spouští na zem a v detritu se kuklí. Výskyt dospělců během VI-VII (VIII). Posedají na listech a kmenech stromů a po oplodnění samice kladou na různá místa (jizvy po řezu, za pupeny, trhliny v kůře atd.) na větvích ve výši 2-3 m (a výše) jednotlivě nebo po malých skupinkách vajíčka. Vývoj larev ve vajíčkách ukončen do podzimu. Monitorivání se provádí zimní kontrolou větví. olejovými přípravky ihned při oteplení nad 10 C, zpravidla v polovině aţ 3. dekádě III, v době rašení třešní. Pozdější ošetření organofosfáty dosahuje pouze 50% účinnosti. Přípravky: Zolone 35 EC řád: Motýli (Lepidoptera) čeleď: Yponomeutidae BBCH 51 Molovka pupenová 1 místo zavrtání housenky do pupenu 2 poškozený květ višně 3 - housenka M. třešňová přezimuje ve stadiu vajíčka na 2- aţ 3letých větvičkách třešní a višní. Během IV líhnutí nymf. Během V a VI se na letorostech objevují kolonie bezkřídlých ţivorodých. V červenci jiţ v koloniích převládají okřídlené ţivorodé, které přelétávají na mezihostitelské rostliny - svízele (Galium spp.) a světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana). Na podzim se škůdce vrací zpět na třešně a višně, kde klade vajíčka. M. třešňová [1] během V a VI poškozuje sáním listy, letorosty a stopky plodů. Napadené letorosty přestávají růst, jsou deformované a chřadnou [2, 3]. Listy se svinují, vytvářejí shluky a později zasychají. Vyměšováním medovice sniţují mšice asimilační schopnost listů a ucpávají průduchy. Na medovici narůstající černě a exuvie (svlečky) nymf znečišťují listy i plody, které jsou neprodejné [4]. U mladých porostů ztíţeno tvarování koruny. Na základě monitorování zimní kontrolou větviček nebo vizuální kontrolou letorostů se provádí ochrana, přednostně spolu s jinými škůdci, kterým se přizpůsobuje termín ošetření i přípravek. Je moţné provést ochranu olejovými přípravky v TM s insekticidy, nejpozději na počátku rašení višní nebo pukání pupenů třešní. Ošetření lze spojit s ochranou proti molovce, píďalkám nebo prvním vajíčkům jarnic, popř. i proti jiným přezimujícím škůdcům. Druhým termínem je období pokročilého rašení spojené s ochranou proti píďalkám a jarnicím. Mšice jsou redukovány při pouţití přípravku organofoshátů i neonikotinoidů proti housenkám a(nebo) přípravky pouţitými při prvním zásahu proti vrtuli třešňové. Další ochrana je jiţ bezpředmětná. Při ochraně pouze proti mšicím by měl být pouţit selektivní aphicid (do třešní registrován Pirimor 50 WG) v niţší povolené dávce k zajištění ochrany predátorů. Klíčovým predátorem mšice třešňové je slunéčko čtrnáctitečné (Propylaea quatuordecimpunctata) - [5-7]. [5] 5.2 Mšice třešňová (Myzus cerasi) Black cherry aphid Přípravky: oleje - Oleoekol, Frutapon 7 E speciální aphicid Pirimor 50 WG ostatní Reldan 40 EC (pouze višně), Calypso 480 SC 1 řád: Stejnokřídlí (Stenorrhyncha) Podřád: Mšice (Aphidomorpha)

29 5.3 Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi) European cherry fruit fly řád: Dvoukřídlí (Diptera) čeleď: Vrtulovití (Tephritidae) ks/lepovou desku Klíčový škůdce třešní a višní. K dalším hostitelským rostlinám patří dřišťál obecný, mahalebka obecná, pámelník bílý, střemcha obecná, zimolez obecný a z. tatarský. Ochranu je nezbytné provádět zejména u pozdních odrůd. Prvním příznakem napadení je přítomnost čerstvých vpichů na plodech [3]; pod vpichy jsou vykladena bělavá, cca 2 mm dlouhá vajíčka [4]. Vylíhlé larvy později působí známou červivost plodů. Napadené plody sekundárně napadány monilií a dalšími houbovými chorobami. 1 generace během vegetační sezóny. Počátek líhnutí dospělců [1] v květnu; jejich nejsilnější výskyt nastává během VI a končí v průběhu VII. pohlavně dospívají za 8 17 dnů po vylíhnutí, pod pokoţku plodů kladou vajíčka [4]. Dospělce lze při kladení nebo páření pozorovat za teplého počasí na plodech v osluněných částech korun. Líhnutí larev dle teplot po dnech. Zárodečný vývoj odpovídá přibliţně BSET 10 =1800 C(h), počítáme-li teplotní sumy od vykladení vajíčka. Larvy se zavrtávají k jádru plodů, kde se cca 3 týdny ţiví duţnatým oplodím [2]. Po ukončení vývoje vnikají do půdy, kde se kuklí. Kukla (pupárium) přezimuje v půdě a celý cyklus se uzavírá líhnutím dospělých much na jaře. Chemická ochrana Stanovení termínu ošetření lze provádět následujícími způsoby: 1) Sledováním embryonálního vývoje vajíček. Během 1. poloviny května instalujeme 3 ţluté lepové desky [3] na jiţní okraj výsadeb pozdních odrůd třešní. Lepové desky umisťujeme, pokud moţno, do horní poloviny kurun. Úlovky kontrolujeme denně aţ do doby zjištění začátku souvislého letu dospělců. Následují vizuální kontroly kladení (přítomnosti vpichů) v pozdnějších odrůdách třešní a višní. Při podílu plodů s vajíčky >1%, odebereme vzorek 10 napadených plodů pro sledování zárodečného vývoje. Vajíčka jsou uloţena těsně pod slupkou a orientována směrem dovnitř plodu. Preparační jehlou opatrně odchlípneme pokoţku plodu a odstraníme přilehlá pletiva duţniny. Plody s vypreparovanými vajíčky fungicidně ošetříme proti monilióze (Rovral Flo 0,5%). Vzorek plodů připravíme pro sledování vývoje vajíček obdobně, jako u pilatky jablečné. Vývoj sledujeme denně. Jeho klíčová fáze nastává v době, kdy se na jednom z pólů vajíčka (u 50% vajíček) objeví 2 černé skvrny - ústní ústrojí zárodku [5]. Nyní signalizujeme 1. larvicidní ošetření (Calypso 480 SC). Nejpozdější termín ošetření je doba líhnutí larev. Po uplynutí předpokládaného reziduálního účinku přípravku (přibliţně v 10-12denním odstupu) provedeme 2. zásah (Sumithion Super, ve višních i Reldan 40 EC). Výjimečně bývá v nejpozdnějších odrůdách po dalších dnech opodstatněné i 3. ošetření, a to za velmi chladného počasí (rozvleklé líhnutí larev). 2) Pomocí lepových desek a teplotních sum. Tuto metodu lze pouţít při niţší aţ střední infestaci. Jako u předchozího postupu zahájíme signalizaci monitoringem letu dospělců. Stanovíme datum počátku souvislých úlovků na ţlutých lepových deskách a od tohoto data sledujeme SET>10 C. Zásah ve třešních provedeme při BSET 10 (h)=2200 C, ve višních při BSET 10 (h)=3000 C. Další ošetření podle stejných pravidel jako v předchozím případě (graf1). Orientačně lze termín ošetření určit i na základě: 3) Počátku letu dospělců. Ošetření provedeme cca 3 týdny po počátku letu dospělců. 4) Fenofáze plodiny. Ošetření provedeme cca v době ţloutnutí plodů. Potřebu chemické ochrany proti vrtuli třešňové určujeme a) podle denních úlovků dospělců vrtule na ţlutých lepových deskách. Hodnota prahu škodlivosti se řídí podle násady: 0,5 jed./lapák (slabá násada), 1,0 jed./lapák (střední násada), 1,5 (vysoká násada). b) Kontrolou síly kladení škůdce. Odebíráme 100 plůdků na úhlopříčce výsadeb, práh škodlivosti je 1% napadených plodů. Přípravky: Calypso 480 SC, Reldan 40 EC (pouze višně!), Sumithion Super Další moţnosti ochrany Na jednotlivě se vyskytujících stromech nebo v malých nízkokmenných výsadbách moţno vychytávat dospělce v. třešňové ţlutými lepovými deskami. Při středním aţ silném výskytu vrtule třešňové, působící červivost plodů >10%, je třeba nejprve v jednom roce chemicky ošetřit. Teprve v dalších letech se započne s kaţdoročním vychytáváním jeho much. V komerčních výsadbách se však tato metoda neuplatnila (pracnost, niţší účinnost). Graf 1: Signalizace ošetření proti vrtuli třešňové Vrtule třešňová: 0 Instalace lepových desek višně Počátek souvislého letu dospělců 1- dospělec 2 napadený plod 3 vpich na plodu Odběr vzorků BSET=3000 C třešně BSET=2200 C 1 2 Stádium dvou černých skvrn třešně 1.ošetření třešní čerstvě vykladené vajíčko 5 vajíčko ve stádiu 2 černých skvrn višně +10 dnů 1.ošetření višní +10 dnů 2.ošetření třešní 2.ošetření višní

30 V této kapitole zahrnuty druhy s těţištěm výskytu na slivoních. Polyfágní druhy (mšice, svilušky) popsány v rámci škůdců na jádrovinách. 6.1 Puklice švestková (Parthenolecanium corni) Brown scale, european fruit lecanium Puklice švestková kromě slivoní napadá i další peckoviny, ořešák, líska aj. Na větvích 4-6 mm velké, okrouhlé, kaštanově vypouklé štítky s voskovým pokryvem [1]; uvnitř štítků, vykladená vajíčka nebo líhnoucí se nymfy. Puklice škodí sáním na listech a větvích. Vylučováním medovice dochází k sekundárnímu rozvoji černí. Silněji napadené stromy sniţují plodnost. Puklice švestková má 1 generaci v roce. Rozmnoţuje se většinou partenogeneticky, se objevují jen vzácně. Nymfy jsou ploché, oválné, nejprve 0,5 mm velké a bledě zelené, později během přezimování asi 1 mm dlouhé, hnědavé, silně zploštělé a elipsovitého tvaru [4]. Po ukončení přezimování jsou aţ 2 mm dlouhé, hnědé, vylučují voskové nitky na povrch těla. Přezimují nymfy 2. instaru v paţdích plodných nebo listových trnů, převáţně na 2letém dřevě. Na jaře během IV se rozlézají a trvale přisávají na větvích. Během V se nymfy mění v kryté voskovým štítkem. Kaţdá klade několik stovek vajíček pod ochranný štítek a potom odumírá. štítky chrání snůšky vajíček [2] a prázdné na větvích přetrvávají většinou několik let. V červnu se z vajíček líhnou nymfy prvního stadia, které sají na listech [3]. Svlékáním se mění v nymfy 2. stadia. Před opadem listí se stěhují převáţně na dvouleté větvičky, kde přezimují [4]. Výsadby slivoní larvicidně ošetřované proti obaleči švestkovému jsou zpravidla dostatečně účinně chráněné současně i před puklicí švestkovou. Zmíněné přípravky kromě obaleče švestkového hubí i vylíhnuté nymfy puklice švestkové. Pokud dojde k přemnoţení škůdce, které se zjistí při zimní kontrole větví, pak je nutné jarní ošetření proti přezimujícím nymfám. Přípravky: V současné době není proti puklici švestkové registrován ţádný přípravek 3 Puklice švestková 1 samičí štítky na větvičce 2 samičí štítek s vajíčky řád: Stejnokřídlí (Stenorrhyncha) čeleď: Puklicovití (Coccidae) listy s nymfami 4 přezimující nymfy 6.2 Vlnovník višňový (Aculus fockeui) Plum rust mite Význam škůdce v posledních letech stoupá. Příčinou současného nárůstu je pouţívání zamořených oček a roubů ve školkách. Roztoč poškozuje listy, květy a mladé plůdky sáním. Na listech způsobuje stříbřitost (broskvoně, nektarinky, mandloně) nebo hnědnutí (slivoně, třešně, višně). Často se objeví oba druhy příznaků. Silně napadené listy opadávají. Napadení květů a plodů způsobuje rzivost nebo strupovitost slupky plodů a stopek všech peckovin. Napadené letorosty [1, 2] jsou skvrnité (střídání skvrn bělavých s fialovými). Napadení listů na konci letorostu [1] vede k zaschnutí terminálu, coţ podmiňuje metlovité obrůstání z adventivních pupenů. Roztoč způsobuje ztráty na cukernatosti, poškozuje vzhled plodů [3] a je příčinou metlovitosti letorostů. Vývojový cyklus Přezimuje tzv. zimní (deutogyne) pod pupeny a v trhlinách borky na větvích v koloniích čítajících aţ několik tisích jedinců. Barva variabilní od světle hnědé aţ po nafialovělou. Preferuje letorosty. Deutogynes napadají odhalené listy rašících pupenů od poloviny IV, kladou vajíčka, ze kterých se vyvíjí tzv. letní (protogynes). Embryogeneze zabírá téměř polovinu doby vývoje, který je dán pro generaci hodnotou SET 8,8(d)=123,7 C od nakladení vajíčka (v létě 8-10 dní). Protogynes se v několika cyklech mnoţí, exponenciálně od konce VI, s maximen koncem VII a začátkem VIII, kdy se intenzívně rozšiřuje větrem na další stromy. Zpočátku osidlují roztoči spodní stranu listů, v době exponenciálního růstu se stěhují i na jejich svrchní stranu. Od VI a VII část populace přechází v deutogynes, které se nemnoţí a jiţ v létě mohou migrovat do zimovišť. Maximum deutogynes se vyvíjí koncem VIII a během IX, kdy dochází k jejich migraci na letorosty a postupnému zalézání do úkrytu. chemická Monitorování se provádí vizuální kontrolou listů před květem, nebo po odkvětu, dříve neţ mohou být napadeny plůdky. Další kontroly se provádějí spolu s monitorováním svilušek v VI a VII, popř. i během VIII. Orientačně lze zjistit přemnoţení podle zvýšeného počtu kolonií zimních na větvích při zimní kontrole. řád: Roztoči (Acari) čeleď: Eriophyidae Prahy škodlivosti podle této metody nejdou stanovit, ale monitoringem se zjišťuje nástup rychlého růstu populace, který je optimálním termínem k zásahu proti přemnoţení v létě. Na počátku rašení je vhodné provést ošetření oleji nebo sirnými přípravky, které vlnovníka silně redukují. Před květem je moţné provést ošetření přípravky Cascade 5 EC nebo Omite 570 EW (Omite 30 W) a dále pak po odkvětu (optimálně začátkem VI s případným korektivním zásahem začátkem VIII) provádět zásahy přípravkem Sanmite 20 WP. Přípravky: U všech uvedených přípravků lze vyuţít jejich vedlejšího účinku při aplikaci na svilušky, proti kterým jsou registrovány. Z hlediska antirezistenční strategie je vhodné v případě opakování postřiků uvedenými přípravky střídat s ošetřením sírou. biologická Provádí se introdukcí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Hálčivec višňový 1,2 poškozené letorosty 3 poškozený plod

31 6.3 Pilatky na slivoních Plum sawflies řád: Blanokřídlí (Hymenoptera) čeleď: Pilatkovití (Tenthredinidae) Jedni z klíčových škůdců raných odrůd slivoní. Při nezvládnuté ochraně aţ 100% opadaných plůdků. Při pravidelně prováděné ochraně však lze pilatky bez problémů udrţet pod prahem škodlivosti. Na slivoních nalézáme 2 druhy pilatek: Pilatka ţlutá (Hoplocampa flava), pilatka švestková (Hoplocampa minuta). Jejich rozlišování nemá díky obdobné bionomii obou druhů praktický význam. Prvním příznakem výskytu pilatek v sadech je přítomnost charakteristických hnědých puchýřků na spodní části kališních lístků květů [1-3]. Po odpreparování povrchových pletiv nalezneme uvnitř puchýřku vykladené vajíčko [7]. Pilatky škodí vyţíráním vnitřků plůdků, které opadávají [4, 5]. Během svého vývoje kaţdá housenice zničí 3-4 plůdky. Plody jsou uvnitř vyţrané, vyplněné černým trusem, jádro z části nebo zcela chybí. Napadány jsou především raně kvetoucí odrůdy slivoní Zelená renklóda, Čačanská raná, aj. Při vyšší populační hustotě můţe dojít ke zničení celé násady, stromy jsou téměř bez plodů Bionomie pilatky švestkové i pilatky ţluté obdobná, 1 generace ročně. Dospělci [6] se objevují v době květu slivoní, na nichţ se ţiví pylem a nektarem. V sadech často společný výskyt obou druhů. kladou vajíčka pod pokoţku kališních plátků (ušt), vzácněji kladou i do boků kalicha. V místě vykladení vajíčka vzniká asi 1 mm velký hnědavě zbarvený puchýřek [1-3]. Líhnutí housenic [8] v závislosti na průběhu teploty na konci kvetení nebo po odkvětu slivoní. Vývoj housenic probíhá uvnitř mladých plůdků. Dorostlé housenice vnikají do půdy, kde přezimují v kokonu. Za účelem sledování letové aktivity dospělců vyvěsíme alespoň týden před počátkem květu slivoní do sadů 3 bílé lepové desky. Proti pilatkám na švestkách preferujeme ošetření proti dospělcům bezprostředně po zjištění prvního výskytu na lepových deskách, tedy před vykladením vajíček. Ošetřuje se přípravky Calypso 480 SC nebo Zolone 35 EC. Aplikace přípravku Zolone 35 EC je moţná v době nepřítomnosti včel. Další moţností je ošetřovat na líhnoucí se housenice. V tomto případě postupujeme obdobným způsobem jako u pilatky jablečné: V době počátku opadu korunních plátků [8] raně kvetoucích odrůd odebereme napadených květů i se stopkami. Květy (plůdky) s vajíčky ponoříme stopkami do nádobky s vodou, jejíţ hrdlo předtím překryjeme perforovaným mikrotenem. Nádobku umístíme do meteorologické budky a denně sledujeme vývoj vajíček. Optimální termín pro začátek ošetření nastává v době, kdy se alespoň u 50% vajíček objeví červené oči vyvíjejícího se zárodku [7]. Tomuto stádiu přibliţně odpovídá i teplotní suma SET 10 (h)=1900 C měřená od začátku kalendářního roku. Nejpozději však musíme zasáhnout v době líhnutí housenic [9]. Pro larvicidní (ovilarvicidní) ošetření je v současné době ideální přípravek Calypso 480 SC, účinný je i organofosfát Reldan 40 EC. V případě, ţe porost ještě dokvétá (jsou-li např. v porostu pozdní odrůdy), připadá v úvahu večerní ošetření přípravku Zolone 35 EC. Práh škodlivosti je 5% napadených květů při slabé násadě; 10% květů při střední a silné násadě. Minimální rozsah kontrolovaných květů je 100 ks. 4 5 Pilatky na slivoních: Přípravky: Calypso 480 SC, Reldan 40 EC, Zolone 35 EC 1,2 puchýřek na kališním lístku 3 detail puchýřku 4,5 poškození plůdků 6 pilatka švestková-dospělec 7 vajíčko (fáze červených očí) 8 fenofáze opadu okvětních lístků slivoní 9 líhnoucí se housenice pilatky

32 Počet dospělců/lapák Počet dospělců/lapák 6.4 Obaleč švestkový (Cydia funebrana) Plum fruit moth Klíčový škůdce slivoní, který můţe škodit i na broskvoních a meruňkách. řád: Motýli (Lepidoptera) čeleď: Obalečovití (Tortricidae) Housenky působí známou červivost plodů, projevující se zpočátku drobným vpichem na slupce, často provázený klejotokem, později větším nepravidelným otvorem, vyplněným mazlavým tmavě hnědým trusem. Duţnina kolem pecky je vyţraná a vyplněná trusem. Napadené plody se předčasně vybarvují, předčasně dozrávají a opadávají buď samovolně nebo při potřesení stromem. Housenky první generace způsobují propad plodů, který obvykle nebývá hospodářsky závaţný při normální a vysoké úrodě v oblastech výskytu 2 generací. V oblastech s převáţně 1 generací způsobuje škody na úrodě pozdní část populace motýla (červencová). Druhá generace způsobuje vţdy červivost sklízených plodů. Červivost bývá vyšší v teplejších letech. Pozdní odrůdy bývají více napadeny neţ odrůdy ranné. Dvě generace ročně. Přezimují housenky v kokonech v půdě, někdy i pod šupinami odumřelé borky kmenů slivoní. Motýli přezimující generace se líhnou od konce IV a letová aktivita posledních jedinců konči v VII. Motýli první generace létají v červenci aţ září. Dospělci první generace mají výrazně vyšší plodnost neţ dospělci přezimující generace. Vajíčka jsou kladena výhradně na plody při teplotách vyšších neţ 14 C. Vstupní otvory housenek jsou nejčastěji ze strany stopky. Na začátku ţíru housenky nepoţírají duţninu plodů, odkládají ji okolo otvoru, coţ sniţuje účinnost poţerových insekticidů. Letovou aktivitu dospělců monitorujeme pomocí feromonových lapáků, které instalujeme do sadu těsně po ukončení zásahů proti pilatkám. Do lapáků nalétávají i samci obaleče východního (Cydia molesta), jejich podíl se zvyšuje v teplých oblastech. Ochranná opatření proti oběma druhům jsou shodná. Nálety motýlů mohou být vysoké i v období, kdy není pravděpodobné kladení vajíček (i v době květu). proti obaleči švestkovému je v principu obdobná, jako v případě dalších obalečů. Máme moţnost zvolit buďto ovicidy, a to na počátku letové vlny, nebo larvicidy těsně před líhnutím housenek (vajíčka ve stádiu černé hlavičky) nebo při BSET 10 (h)=1500 C, kde Biofix B je začátek letové vlny podle feromonových lapáků. Z hlediska ochranných lhůt i provozu je výhodnější začít s ochranou jiţ proti 1. generaci obaleče (platí zejména pro chladnější oblasti). V tomto případě zpravidla stačí 1 zdvojená aplikace ovicidu (tj. 2 aplikace povolenou dávkou přípravku v intervalu 7-10 dnů) v době, kdy plůdky dosahují velikosti minimálně 0,5 cm. Zopakování aplikace je nutné, neboť v tomto období dochází k rychlému růstu plůdků a tím ke zřeďování aplikovaného přípravku. Je také moţné na 1. generaci provést dvě aplikace larvicidu (2. larvicidní aplikace přichází v úvahu podle letové aktivity škůdce a uvaţovaného reziduálního účinku přípravku). Všechny uvedené zásahy na 1. generaci zpravidla dostatečně sníţí počet nalétajících motýlů, takţe ochranu proti 2. generaci není třeba provádět. Pokud však k vyššímu náletu motýlů na lapáky během 2. generace dojde (větší pravděpodobnost je v případě pouţití larvicidů), pak je moţno provést korekci některým z povolených larvicidů (Reldan 40 EC, Calypso 480 SC, Zolone 35 EC). Při modelu s ošetřením proti 2. generaci je nejvýhodnější aplikovat na počátek první letové vlny ovicid a pak dle úlovků v lapácích a vizuálních kontrol kladení ovicidní zásah po dnech zopakovat a nebo pouţít larvicid (v souladu s výše popsanými způsoby signalizace). Pokud je v chladnějších oblastech výskyt druhé generace nízký (pod 10 motýlů/lapák za 3-4 dny), není další ošetření na 2. generaci nutné. Přípravky: ovicidy Dimilin 48 SC, Insegar 25 WP larvicidy - Calypso 480 SC, Reldan 40 EC, Zolone 35 EC Obaleč švestkový 1- úlovky dospělců ve feromonovém apáku 2- čerstvě vykladené vajíčko na plodu 3-napadený plod 2 s housenkou Graf 1: Příklad ošetření slivoní proti 1. generaci obaleče švestkového GENERACE 2. GENERACE Graf 2: Příklad ošetření slivoní proti 2. generaci obaleče švestkového GENERACE 2. GENERACE ovicid dnů ošetření nebylo prováděno Práh škodlivosti Práh škodlivosti ovicid ošetření není nutné larvicid SET=1500 C

33 V této kapitole zahrnuta makadlovka brokvoňová, mšice s těţištěm výskytu na broskvoních, obaleč meruňkový a polyfágní škůdci. Obaleč východní a obaleč švestkový viz škůdci slivoní (kapitola 5). 7.1 Makadlovka broskvoňová (Anarsia lineatella) Peach twig borer Polyfágní druh ţijící na většině peckovin, ale i na hlohu, jeřábu a lísce. U nás škodí hlavně na broskvoních zejména na jiţní Moravě. Housenky první generace vyţírají na jaře dřeň mladých výhonků, které vadnou a zasychají. Housenky druhé generace mohou poškozovat plody pozdních odrůd broskvoní. Vzrostlá housenka měří 8 10 mm, je bělavě ţlutá, s dlouhými brvami a jasně patrnými ţlutohnědými sklerotizovanými ploškami na všech článcích. Na našem území má 2 generace za rok. Přezimují drobné housenky, které se na jaře vţírají do letorostů. Let motýlů přezimující generace vrcholí zpravidla v poslední dekádě VI a v prvních dvou týdnech VII při SET 10 (d)= 400 C. Vrchol letu první (letní) generace je ve druhé polovině VIII při SET od 900 do 950 C. Proti housenkám přezimující generace se ochrana obvykle neprovádí. Ošetření se signalizuje podle náletu do feromonových lapáků, po první výrazné letové vlně, ještě před hlavním vrcholem letu motýlů přezimující generace v rozmezí SET 10 (d)= 300 aţ 450 C. (přibliţně v období od do 10.7.). Přípravky jsou cílené proti vajíčkům a čerstvě vylíhlým housenkám druhé generace. Z insekticidů povolených proti jiným cílovým škůdcům lze pouţít regulátory růstu (např. Nomolt 15 SC) nebo organofosfáty (např. Zolone 35 EC). 7.2 Mšice na brosvoních Aphids on pears řád: Lepidoptera čeleď: Gelechiidae řád: Stejnokřídlí (Sternorrhyncha) podřád:: Mšice (Aphidoidea) Z několika druhů mšic, které mohou škodit na broskvoni jsou nejvýznamnější mšice hnízdotvorná (Brachycaudus schwatzi) ţijící na broskvoni po celý rok, dále mšice broskvoňová (Myzus persicae), migrující na bylinnou vegetaci. Méně významné jsou mšice švestková (Hyalopterus pruni subsp. amygdali) a mšice Myzus varians, která pochází z Číny a v Evropě se rozšířila po roce Způsobuje silné svinování listů a deformaci výhonů, takţe vznikají hustá hnízda, přitom znetvořené listy neţloutnou a neopadají, ale na podzim usychají na stromech. Výhonky se nevyvíjejí a zůstávají příští rok neplodné. Mšice broskvoňová způsobuje svinování listů na jaře. Škodí zejména přenosem viróz. Bionomie je obdobná jako u mšic na švestkách. Mšice hnízdotvorná je monocyklická, okřídlení jedinci 3. a 4. generace přeletují v květnu z neošetřených broskvoní opět na broskvoně, a to ošetřované nebo dosud bez napadení. M. broskvoňová odlétá v květnu na letní hostitele, kterými je řada zemědělských plodin i plevelů. Letní hostitelskou rostlinou mšice Myzus varians je plamének (Clematis). Při zimní kontrole zjišťujeme počet vajíček na 3letém dřevě. V průběhu vegetace se zjišťuje počet kolonií mšic nebo počet poškozených letorostů se mšicemi na 100 letorostů během IV a VI. Při zjištění 10 vajíček mšic na 1m délky 3letého dřeva se provádí zásah přípravky proti přezimujícím škůdcům. V průběhu vegetace (IV-VI) ošetřujeme při výskytu 1 kolonie mšic na 100 letorostů nebo nově nalétlých okřídlených jedinců mšice hnízdotvorné na 100 letorostů během V a VI selektivním aphicidem Pirimor 25 WG anebo organofosfáty (Zolone 35 EC). V případě sníţené účinnosti vlivem rezistence k uvedeným typům insekticidů bude nutné ţádat o povolení nebo registrovat nové účinné přípravky (např. neonikotinoidy). 7.3 Obaleč meruňkový (Enarmonia formosana) Cherry bark tortrix moth Housenky se vyvíjejí pod kůrou ovocných stromů, zejména na meruněk, třešní, višní, méně často na broskvoní, švestek, jabloní a hrušní. Housenky vrtají ve dřeni a lýku nepravidelné chodbičky, ze kterých vytlačují hromádky krupičkovitého rezavěhnědého trusu. Nejčastěji jsou napadány kmeny nevysoko nad zemí a základní kosterní větve blízko země. Při vyšší populační hustotě a na oslabených porostech, obvykle na méně vhodných stanovištích, je tento škůdce schopen silně poškozovat stromy meruňek, takţe se sniţuje plodnost stromů a sad předčasně stárne. Vývoj je jedno nebo dvouletý. Vajíčka jsou kladena do štěrbin na kůře ovocných stromů. Vývoj housenek je velmi nerovnoměrný, po celou sezónu se vyskytují housenky různých instarů. Motýli létají od května do září ve vlnách ovlivněných průběhem počasí. Na některých lokalitách a v některých letech lze zaznamenat dvě více či méně vyhraněné letové vlny. Letová aktivita motýlů se monitoruje pomocí feromonových lapáků. Monitorování feromonovými lapáky poskytuje dobrou představu o výskytu škůdce v sadu. Dosud však nejsou k dispozici údaje o prahu škodlivosti a indikaci ochranných opatření. Ve zdravých porostech meruněk bývají úlovky nízké, např. méně neţ 20 samců v průměru na lapák za sezónu. Vyšší úlovky (např. 50 samců na lapák za sezónu) signalizují jiţ určité riziko. Proti obaleči meruňkovému nejsou registrovány ţádné přípravky. Lze však vyuţít vedlejších účinů insekticidů na jiné cílové druhy škůdců. Termíny ošetření lze odhadovat podle náletu do feromonových lapáků. Přibliţně týden po výrazné letové vlně lze aplikovat organofosfáty nebo neonikotinoidy, při seřízení aplikační techniky na kmeny a základy kosterních větví. 7.4 Další polyfágní škůdci broskvoní a meruněk Other polyphagous pests on peaches and apricots Z polyfágních druhů škůdců způsobují u nás nejčastěji škody na broskvoních zobonosky, zejména zobonoska ovocná (Rhynchites baccus). Brouci poškozují pupeny nebo květy a na plodech způsobují nekrózy a deformace. proti zobonoskám na broskvoni je obdobná jako na jabloních a slivoních (viz kapitola 3.5). Pouţít lze přípravek Zolone 35 EC a také vedlejšího účinku přípravku Calypso 480 SC povoleného ve všech peckovinách proti mšicím. Poškození plodů broskvoní způsobují také klopušky rodu Lygus. Na místě vpichu dochází obvykle k deformacím plodů (ochrana viz škůdci jabloně). Účinné přípravky proti těmto škůdcům nejsou registrovány. Ze slupkových a pupenových obalečů nejčastěji škodí ţírem na listech obaleč zimolezový (zejm. na broskvoních) a obaleč pupenový (meruňky). Obě skupiny obalečů škodí i na slivoních. Z dalších polyfágních škůdců jsou významní: píďalka podzimní, štětconoš trnkový, jarnice (Orthosia sp.), bekyně, svilušky (neškodí na meruňkách) a štítenky. proti těmto škůdcům (s výjimkou klopušek r. Lygus) jsou v části věnované polyfágním škůdcům jádrovin (kapitola 3). řád: Motýli (Lepidoptera) čeleď: Obalečovití (Tortricidae) Polyfágní škůdci broskvoní a meruněk: vaječné jamky zobonosky ovocné s vajíčky na plodu meruňky

34 Tato kapitola je věnována následujícím škůdcům rybízu a angreštu: hálčivec rybízový, nesytka rybízová, skvrnovníček rybízový, pilatka rybízová; z polyfágů obaleč růţový a mšice. 8.1 Hálčivec rybízový (Cecidophyopsis ribis) řád: Roztoči (Acari) black currant gall mite Významný škůdce rybízu. Rozšiřuje se převáţně pomocí opylovačů, větrem a sadbou. Přenašeč virového zvratu černého rybízu (blackkurrant reversion associated virus, BRAV). Výrazná odrůdová preference u černého i červeného rybízu. Nově byly vyšlechtěny rezistentní odrůdy, které roztoč nenapadá nebo neohroţuje jejich plodnost. : Roztoči způsobují nádorové bujení pletiv v pupenech, které se zakulacují a zvětšují [1,2]. Pupeny později raší, neotvírají se, nekvetou a nakonec odumírají. Dochází ke sníţení výnosu a při silném napadení odumírají větve i celé keře. Nejnápadnější je poškození na černém rybízu; na červeném je škodlivost odrůdově závislá (citlivá je např. odrůda Rondom). U bílého rybízu jsou zkušenosti nedostatečné. Přezimují dospělci i nymfy. Na jaře při teplotách >5 C kladou vajíček uvnitř pupenů, na stěny zkadeřených základů listů. Za 3-4 dny (při nízkých teplotách dnů) se z vajíček líhnou nymfy [3], které sají listová pletiva a po dospění se opět rozmnoţují. Mnoţení v loňských pupenech probíhá ve 2-3 generacích. Většina roztočů však napadené pupeny při rašení opouští a přesídluje na nové. Maximum opouštění pupenů začíná v době otevření prvních dvou květů na hroznu a probíhá po celou dobu kvetení. Část populace napadá nové pupeny po páření na listech a květech, část klade vajíčka na povrch listů, výhonů a květů. Invaze do pupenů začíná koncem V a pokračuje aţ do VII, výjimečně i VIII. Nové pupeny sice napadá jen 1% populace, avšak i toto mnoţství stačí k závaţnému výskytu škůdce. chemická Monitorování se provádí vizuální zimní kontrolou 60 celých větví a z nich odstřiţených letorostů (terminálů). Při kontrole celých větví se zaznamená jen přítomnost či nepřítomnost napadení i podle jediného napadeného pupenu. Na letorostech se sleduje podíl napadených pupenů. Ošetření provádíme při napadení > 5%. Povolen je přípravek Omite 570 EW (Omite 30 W) před květem a po sklizni. čeleď: (Eriophyidae) 1. ošetření je třeba časovat co nejblíţe době květu a s ohledem na ochranu včel aplikovat večer. Důleţité je přidání smáčedla vyšší objem postřiku (1000 l/ha). 2. ošetření se provede ihned po sklizni. Další moţnosti ochrany a) Vysazení dravého roztoče Typhlodromus pyri proti sviluškám sniţuje mnoţství škodlivých roztočů, které T. pyri poţírá uvnitř pupenů i na listech. Sadbu a řízky rybízu je vhodné ponořit na 30 min do vody 50 C teplé, která usmrcuje roztoče v případně napadených pupenech. Perspektivní je pěstování rezistentních odrůd. 3 Hálčivec rybízový 1-napadené pupeny černého rybízu 2-napadené pupeny červeného rybízu 3-kolonie roztočů uvnitř pupenu Nesytka rybízová (Synanthedon tipuliformis) řád: Motýli (Lepidoptera) currant clearwing moth, currant borer Váţný škůdce rybízu i angreštu, vyskytující se především ve starších a zanedbaných výsadbách rybízu. Pruty rybízu a keřového angreštu s dlouhou chodbou vyţranou v běli spodní třetiny výhonů nebo kdekoli v kmínku roubovaných angreštů. Na řezu chodba po obvodu vyplněna hnědým trusem. Před kuklením proţrána chodba k povrchu prutu, kde je ponecháno pergamenovité okénko. Po výletu motýlů zůstává exuvie vyčnívající z prutu. Na jaře vadnutí a usychání prutů. Vývoj jednoletý s 1 generací. Přezimují housenky, které na jaře pokračují v prodluţování chodby, převáţně za účelem usnandnění výlezu kukly z prutu. Ţír v tomto období jiţ krátký. Po dokončení chodby aţ k výletovému otvoru (uzavřenému tenkou vrstvou kůry) housenka přede z hedvábí a pilinek pevný kokon a kuklí se. Kukla před líhnutím proráţí kokon i blanité okénko a částečně vylézá ven z prutu. Vzápětí se líhne motýl, aktivní během (V)VI - VII(VIII), tj. před dozráním a v době sklizně rybízu. po páření kladou jednotlivá vajíčka do škvír v kůře loňských a víceletých prutů. Většinou klade po 1 vajíčku na prut, často na místa kůry poraněná mechanizovanou sklizní. Housenky se líhnou za cca 10 dní a ihned se zavrtávají do dřeva, kde vyţírají chodbu aţ do pozdního podzimu. Chemická ochrana Monitorování se provádí zimní kontrolou dvou- a víceletých větví, které se odstřihují u země. Větev se postupně stříhá po 5 cm segmentech aţ do poloviny. Pokud se narazí na chodbu, rozštípne se prut a hledá se ţivá housenka. Zaznamenává se procento napadených prutů s housenkou. Letovou aktivitu lze spolehlivě monitorovat feromonovými lapáky. Cílenou chemickou ochranu není moţno provádět, neboť nejsou k dispozici přípravky s odpovídající ochrannou lhůtou. Ostatní metody ochrany Doposud nejúčinnější ochranou je odstraňování napadených, vadnoucích prutů v květnu a provádění pravidelného hlubokého řezu kultury s odstraňováním starých a napadených větví. Čeleď : Nesytkovití(Sesiidae) V zahraničí je proti nesytce rybízové ke komerčním účelům úspěšně pouţívána metoda dezorientace, která však v ČR není doposud registrována. 3 4 Nesytka rybízová Pářící se imaga [1], příčný řez zdravým [2] a napadeným prutem rybízu [3], housenka škůdce a její chodba [4], vajíčka na kůře větve [5] 1 2 5

35 8.3 Pilatka rybízová (Nematus ribesii) řád: Balnokřídlí(Hymenoptera) gooseberry sawfly Příleţitostný škůdce angreštu a výhradně červeného nebo bílého rybízu (na černém se nevyskytuje). Způsobuje při výskytu značné škody (vznikají aţ několikahektarová ohniska totálního holoţíru). čeleď: Pilatkovití (Tenthredinidae) 8.4 Skvrnovníček rybízový (Lampronia capitella) řád: Motýli (Lepidoptera) spotted bronze bright čeleď: Incurvariidae Opomíjený škůdce všech druhů rybízu i angreštu, známý spíše jako kovovníček. Škody na pupenech často mylně přisuzovány ptákům, kteří vylupují pupeny při hledání housenek uvnitř. Ohniskový výskyt s rozsáhlými ohnisky. Listy zprvu okénkovány, později větve defoliovány, z listů zbývá jen ţilnatina. Plody nepoškozovány, ostře kontrastující s odlistěnými keři. 3 generace, výskyt během V-VI, VII a VIII (IX). Přezimují housenice v pevných kokonech v půdě. Kuklí se během IV. Imaga IV-V, kladou vajíčka v řetízcích na ţilnatinu spodní strany listů, přednostně nejstarších ve spodní části keře. Housenice se líhnou za 8-10 dní, nejprve vyţírají do listů okénka, která s růstem larev splývají v holoţír. Larvy ţerou pospolitě, starší většinou po 2-5 jedincích na listu, po jeho spotřebování se stěhují na další. i mají 4, 5 instarů. Vývoj končí tzv. prepupálním instarem housenice, který je pohyblivý, ale nepříjímá potravu. Padají na půdu a v hloubce cm se zavíjejí do tmavého kokonu. Imaga další generace se líhnou za cca 14 dní. Další druhy škodící na rybízech a angreštu: Pilatka angreštová (Pristiphora rufipes, synonymum P. pallipes) škodí na červeném rybízu a hlavně na angreštu. Oţírají listy i s centrální ţilkou. Ponechávají jen řapíky. Výskyt se zpravidla zjistí podle holoţíru a kokonů, připoutaných pavučinkou k větvím. Vyvíjí se zpravidla ve 4 generacích, přezimuje housenice poslední generace, zapouzdřená do kokonu v půdě. Na angreštu, v menší míře na rybízu příleţitostným škůdcem také pilatky Nematus leucotrochus a Nematus olfaciens. Cílená chemická ochrana se neprovádí, neboť není registrován vhodný insekticid. V laboratorních a maloparcelkových pokusech byla prokázána výborná účinnost neonikotinoidů (Mospilan 20 SP) na imaga, vajíčka i larvy. Pilatka rybízová holoţír [1], vajíčka [2], housenice 5. Instaru [3] Zimní pupeny po prvních otepleních (i zimních) uvnitř vyhlodané, zpravidla s housenkou v pavučině. Při rašení napadené pupeny nevyraší, nejprve s patrným vytlačovaným trusem, později rozcupované, protkané pavučinou. Před květem zavadající a usychající výhony, později spředené usychající listy [4]. Při silném napadení odumřelá většina pupenů, větve nevyraší a usychají [1]. Napadené bobule předčasně vybarvují, usychají, na povrchu je zřetelný otvor [5] po vylézající housence a uvnitř pavučina. 1 generace. Přezimují housenky [3]. Po prvních otepleních začínají ţír nebo se přesunují z kokonů na pupeny. Na přelomu IV a V se kuklí. Výskyt motýlů během V-VI. [6] kladou 1 i více vajíček dovnitř bobulí. Housenka 1. Instaru během VI-VII vyţírá semena uvnitř bobule, potom plůdky opouští a v zápředku na bázi starších větví, za pupeny i uvnitř pupenů přechází do diapauzy. Chemická ochrana Monitorivání se provádí zimní kontrolou větví. Hodnotí se počet housenek na 1 m dřeva a procentický podíl napadených větví. Práh škodlivosti však doposud nebyl stanoven. Orientačně ke škodlivému výskytu v rozsáhlém ohnisku dochází při výskytu 0,8 housenky 1 m a napadení 11% větví. Předjarní zásah oleji se provádí ihned při oteplení nad 10 C. Skvrnovníček rybízový 1 - napadený porost 2 - trus na pupenu 3 přezimující housenka 4 poškozený letorost černého rybízu 5 plod napadený housenkou 6 kladoucí samice skvrnovníčka rybízového

36 8.5 Obaleč růţový (Archips rosanus) řád: Motýli (Lepidoptera) Rose tortrix moth čeleď: Obalečovití (Tortricidae) 8.6 Polník zelenavý (Agrillus viridis) řád: Brouci (Coleoptera) čeleď: Krascovití (Buprestidae) Hojný druh, zahrnovaný sice do skupiny pupenových obalečů, poškozuje však rašící pupeny, listy i plody. Z tzv. pupenových obalečů má nejširší spektrum hostitelů. Škodí na jabloních, hrušních, slivoních, třešních, višních, černém a červeném rybízu. Zpravidla nepočetný na intenzívně ošetřovaných jádrovinách. Škodlivost stoupá úměrně intenzitě ošetřování kultury. Nejhojnější bývá na rybízu, odkud zamořuje třešně a potom i další kultury. Pupeny a listy jsou poškozovány spřádáním do chuchvalců a roliček, uvnitř kterých je okusována listová čepel. Na rybízech připřádá listy k hroznům a vyţírá bobule, na jádrovinách a peckovinách přezimující housenky mapovitě oţírají slupku. Poţerky se vyhojují korkovitou jizvou a často jsou deformovány jako u píďalek nebo jarnic. Housenky letní generace škodí na jádrovinách vyţíráním skupinky jamek mělce do duţniny. 1 generace. Přezimují vajíčka kladená ve skupinách na kmeny a silnější větve stromů nebo keřů. Larvy se líhnou v IV-V, kuklí se koncem VI v zápředku na listech. Motýli VI- VII(VIII) kladou diapauzní vajíčka. Chemická ochrana Viz polyfágní škůdci jádrovin (kap. 4.4 a 4.8) Málo známý škůdce červeného rybízu. Způsobované škody bývají většinou přisuzovány jiným škůdcům a chorobám. Kalamitní výskyt zjištěn ve středočeském a chelčicko-lhenickém regionu. Pruty rybízu s krátkými chodbami v letorostech nebo horní třetině 2-letých prutů. Při kontrole za vegetačního klidu vţdy s vyhlodanou krátkou odbočkou k povrchu prutu. Uvnitř dlouhá, štíhlá, bělavá larva s hlavou uţší neţ hruď, většinou více larev v jednom letorostu. Napadené letorosty odumírají. Na jednom prutu napadeno více nebo všechny letorosty. Od nesytky se ve vegetačním období pozná původce napadení podle způsobu odumírání prutu. Při nesytce odumírá celý prut, při polníku vrchní třetina nebo jen letorosty. Vývoj jednoletý s 1 generací. Přezimují larvy, které se koncem dubna a v květnu kuklí. Dospělci proráţejí tenkou vrstvu kůry, kterou ponechala larva jako uzávěr chodby a vylézají ven. Mají denní aktivitu v V-VI, dobře létají za slunečných dnů. Páří se na listech a potom kladou vajíčka na nově narostlé letorosty. Larvy vyţírají v centrálním válci bylinného letorostu chodbu aţ do podzimu, kdy ukončují ţír a vyhlubují postranní výletový otvor. 1 Monitorování výskytu provádíme zimní kontrolou větví podobně jako u nesytky. Kontrolují se letorosty. provádět smýkáním letorostů síťkou. Práh škodlivosti nestanoven, ochrana pesticidy neprováděna. Ke sníţení škodlivosti lze pouţít vystřihování odumřelých větví po vyrašení Obaleč růzový housenka [1], housenkou svinutý list rybízu [2], bobule rybízu poškozená housenkou [3], poţerek housenky na třešni [4], napadení hroznu rybízu housenkou [5], dospělec [6], vaječná snůška [7] Polník zelenavý 1 napadený keř 2 chodba s larvou v prutu 3 larva 4 dospělci (páření) 4

37 8.7 Mšice rybízu a angreštu Aphids on currant and gooseberry řád: Dvoukřídlí (Diptera) čeleď:: Cecidomyidae Nejčastější škůdci rybízu. Přemnoţení mšic signalizuje narušení ekologické stability krajiny v širším okolí, nejenom na rybízové kultuře. Působí poškození listů, aţ jejich zasychání, občasné poškozování hroznů apod [1-5]; nejčastější je škodou je znečištění bobulí medovicí a posléze černěmi Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) Škůdce červeného rybízu, méně rybízu bílého a černého. : Na listech ţlutavé, častěji červené aţ červeno-fialové puchýře. Listy deštníkovitě prohnuté. Na spodní straně listů v puchýřích početné kolonie zelenoţlutých mšic. Silně napadení listy bez ochrany a afidofágů nekrotizují v mítech puchýřů, vzácně usychají celé listy. : Heteroekní. Přezimují vajíčka, která se líhnou po vyrašení pupenů. Nymfy dospívají v ţivorodé fundatrices, které se mnoţí. V létě se rodí okřídlené, migrující na hluchavkovité mezihostitele. Část populace zůstává na rybízu, ale bývá značně zdecimována afidofágy. Na podzim se vrací na rybíz, kde klade především na letorosty vajíčka Aphis schneideri Škůdce černého méně červeného a bílého rybízu. : Kompaktní kolonie tmavě zelených aţ šedozelených matných mšic. Internodia zkrácená, takţe jednotlivá patra k sobě těsně přiléhají a tvoří chuchvalec vrtulovitě zkroucených listů. Po napadení řapíků listy usychají. Z napadených hroznů opadávají bobule, zbylé jsou silně znečištěny exuviemi a medovicí. V červnu výskyt okřídlených. : Monoekní. Přezimují vajíčka. Nymfy napadají střapce hroznů a další generace se stěhuje na vrcholy nových letorostů. V červnu se okřídlené rozlétají na další rybízy, kde se rodí další generace bezkřídlých, jejichţ poslední potomstvo dospívá v pohlavní jedince. po páření kladou vajíčka k pupenům. Mšice srstková (Aphis grossulariae) Škůdce angreštu, méně rybízu (společně s předchozím). Přenašeč GVV viru. : Stejné jako u předchozího, napadá i rašící pupeny. : Heteroekní. Vajíčka se líhnou koncem III a během IV. Nymfy nejprve sají na rašících pupenech, od května se mšice stěhují na vyrůstající výhony. V létě část populace zůstává na angreštu, část dospívá v okřídlené, které se stěhují na sekundárního hostitele (Epilobium). Na podzim se okřídlené mšice vrací na angrešt, kde kladou vajíčka. Mšice lociková (Hyperomyzus lactucae) Nejhojnější mšice na černém rybízu, občas i na červeném a bílém. : Stejné jako u předchozího, napadá i rašící pupeny. : Heteroekní. Vajíčka se líhnou koncem III a během IV. Nymfy nejprve sají na rašících listových pupenech, před květem se stěhuje na květní hrozny, kde saje aţ do počátku květu, ukryta pod šupinami pupenů. Během V migruje na vršky letorostů, kde saje na spodku listů. 3. generace jsou okřídlené a stěhují se na mezihostitelské rostliny (Sonchus Lactuca). Na podzim se okřídlené vrací na rybíz, kde rodí oviparní, které po spáření s imigrujícími samci kladou vajíčka na stopky a báze pupenů. Chemická ochrana proti mšicím Monitorování mšic se provádí zimní kontrolou větviček. Zjiš tuje se počet vajíček na 1m. Výsledky slouţí k prognóze napadení ve vegetační sezoně, kde se upřesňuje podle výskytu afidofágů. Ošetření se provádí oleji, pokud se vyskytne zároveň jiný škůdce (píďalka, puklice, skvrnovníček). Po odkvětu se provádí ošetření aphicidem Pirimor 25 WG Ostatní metody ochrany Základem je podpora afidofágů, spočívající v jejich udrţení v porostu a zachycení jedinců migrujících z polních kultur po jejich uzrání zachováním části populace mšic jako potravy. Dosahuje se toho tak, ţe ošetření aphicidem se provede v pásech, střídajících se s neošetřenými pásy, na které se stěhují za potravou afidofágové z ošetřených částí Mšice na rybízu a angreštu 1 mšice rybízová (napadení listu s typickými puchýři) 2 mšice srstková (kolonie na letorostu angreštu 3 Aphis schneideri (příznak napadení rybízu) 4 letorost zdeformovaný sáním mšic (po otrhání listů) 5 poškozený vzrostný vrchol 6 nymfy migratens 7 slunéčko sedmitečné-nejvýznamnější predátor mšic na rybízech 5 3 7

38 (ţivočišní škůdci) Tab. 7: Zoocidy povolené v systémech integrované ochrany ovoce Tab. 7 - pokračování

39 N A B Í Z Í M E Feromonové lapáky, dravé roztoče, predátory a parasitoidy pro ochranu sadů, vinohradů, lesů, skleníků a zimních zahrad Tel.: , fax: biola@biola.cz

40 Tab.10: Fenologie ovocných dřevin Jabloně Třešně 00 vegetační klid 51 počátek rašení 53 pukání pupenů 00 vegetační klid 53 - pukání pupenů 54 myší ouško 60 první květy otevřené 65 plný květ 71 narůstající semeník 55 viditelné květní pupeny 56 zelené poupě 57 růţové poupě 75 velikost plodů 50% 81 začátek zrání 87 sklizňová zralost 59 stádium balónku 60 první květy otevřené 65 plné kvetení 66 opad prvních květ. plátků 71 velikost plůdků do 10 mm 72 velikost lískového oříšku Slivoně 65 plný květ 66 počátek opadu květ. plátků 67 většina plátků opadla 74 velikost plodů do 40 mm 75 velikost plodů 50% 87 sklizňová zralost 71 narůstající semeník 77 velikost plodů 70% 87 sklizňová zralost

41 Tab. 11: Prahy škodlivosti pro ošetření proti škůdcům Tab pokračování

42 Tab pokračování Tab pokračování

43 Tab pokračování Tab pokračování

44 Tab. 13: Signalizace zásahů proti některým škůdcům dle sum efektivních teplot nad 10 C měřených od začátku roku - SET 10 (h) přípravek není klasifikován netoxický mírně toxický toxický vysoce toxický a 5b Poznámka: *) čísla v hlavičce tabulky= = číslování fotografií 6 7 8a 8b

45 Úspěch biologické účinnosti ošetření proti chorobám i škůdcům závisí na pouţitém pesticidu, správném termínu aplikace, ale stejným dílem i na kvalitě ošetření. Při aplikaci musí být zajištěn dokonalý pokryv všech částí ošetřovaných stromů postřikovou kapalinou. Kvalita ošetření má zásadní význam především u fungicidů, protoţe spóry hub jsou velmi malé a po dopadu na list se nepohybují. Rovněţ tak ochranářské zásahy proti houbových chorobám i ţivočišným škůdcům jsou přesně termínovány. Opoţdění aplikace jen o několik hodin můţe do značné míry ovlivnit kvalitu ovoce při sklizni. Technika pro ochranu rostlin je tedy klíčovou v ovocnářství a jejímu výběru by měla být věnována potřebná pozornost. Na našem trhu je v současné době více špičkových strojů, které se mnohdy liší především cenou. Čemu bychom měli především věnovat pozornost? Při ochraně sadů se převáţně pouţívá rosení a dávka postřikové kapaliny se pohybuje v rozmezí l/ha. Rosiče vytvářejí menší kapénky neţ postřikovače, protoţe kapénky vycházející z trysek jsou dále tříštěny proudem vzduchu od ventilátoru. Výkonnost ventilátoru (mnoţství a rychlost vzduchu) určuje kvalitu rosiče. Pohon ventilátoru je značně náročný na příkon. Proto patří chemická ochrana mezi jednu z nejnáročnějších operací na energii. Optimální velikost kapek by se měla pohybovat v rozmezí µm (max. 150). Aplikovaný přípravek nanesený na rostliny ve velkých kapkách se při dešti snadněji smývá. Dochází rovněţ k větším ztrátám skapáváním a stékáním postřikové kapaliny z rostlin při aplikaci. Naopak část malých kapiček (pod 50 µm) se odpaří dříve neţ dopadne na cílovou plochu, coţ není rovněţ ţádoucí. Snížení objemu postřikové kapaliny lze dosáhnout: -zvýšením pojezdové rychlosti u pozemních strojů je limitní hranicí 8 km.h -1 (max.10 km.h -1 ), při vyšších rychlostech klesá kvalita ošetření. Terén v některých sadech nedovolí pouţít ani tuto rychlost; -zmenšením průměru otvorů trysek při pouţívání trysek o malém průměru dochází často k jejich ucpávání; -sníţením počtu trysek při sníţení počtu trysek můţe docházet k nerovnoměrnému pokryvu pásování. Při rosení se musí dodrţet stanovená dávka pesticidu na hektar, to zn. ţe se aplikuje koncentrovanější postřiková kapalina, neţ při vysokoobjemovém postřiku (1000 l/ha). Stroj musí být vybaven dokonalou filtrací, aby nedocházelo k ucpávání trysek. Podle zákona 326/2004 Sb. a Vyhlášky 334/2004 Sb. je potřeba kaţdé 2 roky provádět kontrolní testování rosičů pověřenou testovací stanicí. Abychom dodrţeli stanovený objem postřikové kapaliny a tím i hektarovou dávku pesticidu, musíme správně seřídit pracovní reţim rosiče, který je dán vztahem mezi stanoveným objemem postřikové kapaliny na ha, šířkou meziřadí a pojezdovou rychlostí traktoru. Pracovním reţimem rosiče rozumíme vystříkané mnoţství postřikové kapaliny za časovou jednotku, při určitém pracovním tlaku, při určitém počtu a velikosti trysek. V současné době výrobci ke svým strojům dodávají přesné návody na seřízení pracovního reţimu i s různými pomůckami (tabulky, kotouče apod.), které usnadňují seřízení strojů. Orientační hodnoty na seřízení rosiče jsou v tabulce 1. Je třeba si uvědomit, ţe se špatně seřízeným špičkovým strojem se nedosáhne poţadovaných výsledků. Pracovní reţim, tj. mnoţství vynášené kapaliny v litrech za minutu, lze vypočítat podle vzorců: b.q q =, kde q = pracovní režim rosiče 0,6 = stálý koeficient t b = šířka meziřadí v metrech Q = stanovené množství kapaliny v l/ha t = časový interval k projetí dráhy 100 m t = 360 km/ h

46 Tabulka 1: Orientační hodnoty na seřízení rosiče pro aplikaci pesticidů K dobrému výsledku aplikace pesticidů musí přispět i pěstitelé správným tvarováním stromů. Výška stromů v sadech by se měla pohybovat do 3 metrů. Koruny stromů nesmí být přehoustlé, aby byl zajištěn dostatečný prostup postřikové kapaliny v celé koruně stromů. Musí být zajištěna dobrá průjezdnost meziřadí i po déletrvajících deštích. Tomuto poţadavku nejlépe vyhovuje trvalé zatravnění. Při jízdě v rozmoklém kultivovaném černém úhoru se značně zvyšuje prokluz kol a nedodrţuje se stanovená pojezdová rychlost. Toto můţe být eliminováno speciální regulační technikou, kde je snímána momentální pojezdová rychlost a počítač udrţuje potřebné nastavení dávkování trysek. Tímto zařízením je zatím vybavena menší část strojů pouţívaných v ochraně ovoce. Na kvalitu ošetření mají značný vliv i povětrnostní podmínky. Pesticidy by neměly být aplikovány za silnějšího větru nad 4 m.s-1. Po dešti by měly listy před aplikací oschnout, aby nedocházelo k ředění postřikové kapaliny dešťovou vodou a následnému skapávání aplikovaného pesticidu. Problematické jsou noční aplikace, které umoţňují aplikovat pesticidy škodlivé pro včely. Při těchto aplikacích musí být stroje vybaveny obzvlášť dokonalou filtrací a dobrým osvětlením traktorů, protoţe obsluha má v noci ztíţenou vizuální kontrolu výstřiku kapaliny z jednotlivých trysek. Můţe snadněji dojít k vynechání neošetřené řady při novém najíţdění po plnění rosiče. Musí se pozorně sledovat i tvorba rosy, protoţe na listech pokrytých rosou můţe docházet ke spojování kapek rosy s kapkami pesticidu a většímu skapávání a poddávkování aplikovaného pesticidu. Ve větších podnicích se osvědčuje přidělení jednotlivých parcel konkrétním traktoristům, aby byl v maximální míře eliminován vliv anonymity na kvalitu práce lidí. K orientačnímu prověření kvality pokryvu při rosení lze pouţít detekční papírky pro monitorování vodních kapek. Jsou to tuhé ţluté papírky napuštěné speciální látkou. Při dopadu kapky se barví tmavě modře. Testovací papíry by měli mít k dispozici výrobci nebo dovozci aplikační techniky. Orientační stupnice na hodnocení kvality aplikace: A nadbytečný pokryv B dokonalý pokryv C dostatečný pokryv D nedostatečný pokryv 1 2 Aplikace pesticidů 1- rosení jabloní 2- maloparcelkový aplikátor

47