DŮVODOVÁ ZPRÁVA. Obecná část

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "- 42 - DŮVODOVÁ ZPRÁVA. Obecná část"

Transkript

1 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který nahradil zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna Ještě před nabytím účinnosti byl změněn s účinností od 31. prosince 2006 zákonem č. 585/2006 Sb. V době účinnosti byl zákoník práce změněn zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, s účinností od 1. srpna 2007, zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, s účinností od 1. ledna 2008, zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, s účinností od 1. ledna 2008, zákonem č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. ledna 2008, nálezem Ústavního soudu, vyhlášeným pod č. 116/2008 Sb., s účinností od 14. dubna 2008, zákonem č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, s účinností od 1. července 2008, zákonem č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, s účinností od 1. července 2008, zákonem č. 294/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zákonem č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. ledna 2010, a zákonem č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. ledna Výše uvedené změny v zásadě představují většinou dílčí změny zákoníku práce. Jeho větší změny přivodil zákon č. 362/2007 Sb., označovaný jako technická novelizace, který byl přijat s cílem odstranit některé nedostatky a provázat zákoník práce s dalšími zákony, které byly s ním souběžně Parlamentem České republiky projednávány a schváleny, jakož i provést legislativně technické změny. Změny zákoníku práce obsahuje ode dne vyhlášení, to je od 14. dubna 2008, rovněž nález Ústavního soudu ze dne 12. března 2008 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, vyhlášený pod č. 116/2008 Sb.

2 Předkládaným návrhem zákona se zejména sleduje a) reagovat na nález Ústavního soudu v základních systémových přístupech a promítnout do zákoníku práce i formálně podpůrnou působnost (subsidiaritu) občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích, b) naplnit Programové prohlášení vlády České republiky; akcentovat obecný princip autonomie vůle obou účastníků základního pracovněprávního vztahu zaměstnance a zaměstnavatele při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance, který je při rovnosti obou účastníků základního pracovněprávního vztahu ve slabším postavení, c) provést další drobnější změny, které nemohly být realizovány zákonem č. 362/2007 Sb. d) provést legislativně technické úpravy navazující na změny pod písmeny a) až c). A. REAKCE NA NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU V ZÁKLADNÍCH SYSTÉMOVÝCH PŘÍSTUPECH Na základě podaných stížností Ústavní soud zrušil následující ustanovení zákoníku práce: Ustanovení 2 odst. 1, věty druhá, třetí a pátá, 4, 18 ve slovech 48, 49, 20, 1. věta za středníkem ve slovech to neplatí v případě právního úkonu směřujícího ke vzniku pracovního poměru nebo k uzavření dohody o práci konané mimo pracovní poměr, 24 odst. 2 věta druhá, 278 odst. 1 ve slovech u něhož nepůsobí odborová organizace, 281 odst. 1 ve slovech u něhož nepůsobí odborová organizace, 282 odst. 1 písm. c) a odst. 2 ve slovech až do doby uzavření podnikové kolektivní smlouvy, 305 odst. 1 část věty prvé ve slovech, u kterého nepůsobí odborová organizace,, 305 odst. 1 věta druhá, 321 odst. 2, odst. 3, odst. 4 a 322 odst. 2, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, se zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.. I. Vztah občanského zákoníku a zákoníku práce podpůrná působnost občanského zákoníku vůči zákoníku práce (subsidiarita) Výraznou změnou koncepce zákoníku práce, provedenou nálezem Ústavního soudu, na kterou je třeba především v tomto návrhu reagovat, je změna vzájemného vztahu občanského zákoníku k zákoníku práce. Do 13. dubna 2008 byl dosavadní vztah těchto zákonů vyjádřen v 4 zákoníku práce, který stanovil, že občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy použije jen tehdy, stanoví-li to zákoník práce. Jednalo se o tzv. princip delegace, při němž bylo možné použít občanský zákoník na pracovněprávní vztahy pouze tehdy, pokud to zákoník práce výslovně stanovil a jen v rozsahu, který uváděl. Ústavní soud však neshledal princip delegace za souladný s principy právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Podle nálezu v právu zásadně platí, že občanské právo je obecným soukromým právem (jinak řečeno: občanský zákoník je obecným soukromoprávním předpisem) subsidiárně platným vůči ostatním soukromoprávním odvětvím (ostatním soukromoprávním předpisům).. Ústavní soud zrušil 4 zákoníku práce, který princip delegace vyjadřoval; uvedl, že speciální předpisy upravující příslušná odvětví (zákoník práce) mají zásadně přednost, avšak neupravují-li určitou otázku, nastupuje obecná občanskoprávní úprava, a to i v případě, není-li to výslovně vyjádřeno v předpise.

3 Z důvodu seznatelnosti a větší srozumitelnosti právních norem se navrhuje nevycházet ve vzájemném vztahu občanského zákoníku a zákoníku práce z obecných pravidel vzájemného používání soukromoprávních předpisů, které deklaroval Ústavní soud, nýbrž zakotvit vztah podpůrné působnosti (subsidiarity) občanského zákoníku do právního textu zákoníku práce, a to v novém ustanovení 4a. Podle navrženého ustanovení 4a se mají pracovněprávní vztahy řídit zákoníkem práce, nebude-li to možné, budou se řešit podle občanského zákoníku, a to za použití základních zásad pracovněprávních vztahů (nový 4 zákoníku práce). Přestože Ústavní soud zrušil delegační pravidlo uvedené do v 4 zákoníku práce, protože byl vázán obsahem ústavní stížnosti, nemohl zrušit ta ustanovení zákoníku práce, jež vyjmenovávají ustanovení občanského zákoníku, která bylo možné na pracovněprávní vztahy použít (v rozporu s očekáváním nebyla tato ustanovení v ústavní stížnosti ke zrušení navržena). Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu zůstala tato ustanovení součástí zákoníku práce a z odůvodnění nálezu vyplývá, že se jedná o ustanovení nadbytečná. Předloženým návrhem zákona se navrhuje zrušit ustanovení zákoníku práce, kterými se v jednotlivých ustanoveních odkazovalo na použití vyjmenovaných ustanovení občanského zákoníku. Zrušení těchto výslovných odkazů nebude mít za následek nemožnost používat ustanovení občanského zákoníku na příslušné pracovněprávní vztahy, nýbrž jejich použití bude vyplývat z principu podpůrné působnosti (subsidiarity), podle něhož se občanský zákoník použije na pracovněprávní vztahy vždy, neobsahuje-li zákoník práce speciální úpravu, a to aniž by bylo třeba zvláštního odkazu. V důsledku uplatnění principu podpůrné působnosti (subsidiarity) občanského zákoníku vůči zákoníku práce se navrhuje zrušit všechny odkazy na použití občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. Jde zejména o 6 odst. 2, 8, 10 odst. 2, 11 odst. 1, 12, 18, 23 odst. 3, 28, 39 odst. 4, 177, 187, 191, 248 odst. 2, 249 odst. 2, 271, 324, 325, 326, 329 odst. 1, 331, 333 odst. 1, 376 odst. 2 a 384 odst. 1 zákoníku práce. V případě, kdy se jeví důvodné, aby se některá ustanovení občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích neuplatnila, zákoník práce má výslovně stanovit, která ustanovení občanského zákoníku, které jeho instituty se nepoužijí. Například v upraveném 28 zákoníku práce, který se vztahuje na kolektivní smlouvu, se navrhuje stanovit, že se nepoužije úprava občanského zákoníku o zastřeném právním úkonu, odporovatelnosti, přijetí, zrušení a odvolání návrhu na uzavření smlouvy, zániku návrhu na uzavření smlouvy, včasného a pozdního přijetí návrhu na uzavření smlouvy, okamžiku uzavření smlouvy a odstoupení od smlouvy uzavřené v tísni. II. Základní zásady pracovněprávních vztahů Nově koncipované ustanovení 4a zákoníku práce navrhuje vymezit způsob použití občanského zákoníku na pracovněprávní vztahy tak, že jako první se v těchto vztazích použijí ustanovení zákoníku práce, a pokud je není možné použít, protože neupravují určitou záležitost, použijí se odpovídající ustanovení občanského zákoníku. Ta se však použijí způsobem odpovídajícím základním zásadám pracovního práva, které jsou nově obsaženy v 4 zákoníku práce. Dosavadní znění zákoníku práce sice obsahuje v části první, hlavě III ( 13 až 15) úpravu základních zásad pracovněprávních vztahů, ale jedná se spíše o specifické povinnosti uložené zaměstnavateli, nikoli o obecně použitelná aplikační pravidla.

4 Navržená úprava má dosavadní přístup změnit, hodlá precizovat, tzn. konstituovat základní východiska právní úpravy pracovněprávních vztahů. Smyslem je vytýčení obecných základních zásad, na nichž je vybudováno pracovní právo jako součást soukromého práva. V základních zásadách jsou vyjádřena primární pravidla, jimiž se řídí pracovněprávní vztahy za účelem realizace jejich základních cílů spočívajících v organizaci práce fyzické osoby a ve vytváření odpovídajících pracovních podmínek, jakož i nezbytné ochrany zaměstnance při práci. Tyto základní zásady mají být základními interpretačními pravidly pro aplikaci právních norem zákoníku práce, pro realizaci smluvní vůle účastníků v mezích zásady co zákon nezakazuje, to dovoluje, neboli co není zakázáno, je dovoleno, i pro použití právních norem občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. Jak vyplývá z principu podpůrné působnosti (subsidiarity), který má být vyjádřen v novém 4a zákoníku práce, bude třeba občanský zákoník používat v pracovněprávních vztazích se zřetelem k těmto základním zásadám. III. Výkladová pravidla zákoníku práce (dosavadní 2 odst. 1, 363 a nový 4b odst. 1) Ústavní soud potvrdil výsadní postavení zásady co zákon nezakazuje, to dovoluje v pracovněprávních vztazích. V nálezu však zrušením věty druhé, třetí a páté v dosavadním ustanovení 2 odst. 1 zákoníku práce vyjádřil Ústavní soud názor, že promítnutí uvedené zásady je pro adresáty příliš komplikované a do značné míry i neurčité, jakož i to, že právo (rozuměj pracovní právo ) se stává právem výkladovým. Podle názoru Ústavního soudu Účastníci (zejména zaměstnavatelé) pracovněprávních vztahů náhle nenacházejí vzor pro úpravu svých konkrétních vztahů, ale vyvstává jim nová (a nevyzkoušená) povinnost zkoumat právo z hlediska, zda v obecné rovině připuštěné odchýlení se od konkrétního ustanovení zákona není zakázáno, a co víc, zda je tento případný zákaz paušální, či zda existuje toliko zákaz odchýlení se v neprospěch zaměstnance. Takto komplikovaným a vágním vyjádřením je podle Ústavního soudu narušen princip srozumitelnosti, přehlednosti a jasnosti právního řádu. Z tohoto důvodu se navrhuje opustit výčtové vyjádření okruhů kogentních (nařizujících) ustanovení a ponechat s výjimkou výčtu harmonizačních ustanovení s právem Evropských společenství a Evropské unie pouze vyjádření obecné, které představuje právní úpravu výlučně výkladovou. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se navrhuje vyjádřit kogentní (nařizující) ustanovení zákoníku práce pouze: zákonným zákazem, povahou ustanovení, a taxativním výčtem harmonizačních ustanovení v 363 zákoníku práce. Prostor pro odchylná ujednání, která budou účastníkům v konkrétním případě vyhovovat, bude největší ve dvoustranných právních úkonech, tedy ve smlouvách (dohodách), kterými si účastníci upravují vzájemné právní vztahy. Jednostranně formou vnitřního předpisu, popřípadě cestou mzdového výměru nebo platového výměru se bude moci zaměstnavatel odchýlit od zákonné úpravy pouze za podmínek stanovených zákoníkem práce. Bude-li existovat dohoda zaměstnavatele se

5 zaměstnancem nebo v případě kolektivních smluv zaměstnavatele s odborovou organizací, bude možné se odchýlit od zákoníku práce vždy, pokud to nebude zakázáno nebo z povahy jeho ustanovení nebude vyplývat, že odchýlení není možné. Zákoník práce v 4b odst. 1 nebude dovolovat odchylnou úpravu práv a povinností, pokud to výslovně zakazuje, nebo z povahy jeho ustanovení nebude vyplývat, že odchýlení není možné, a dále bude umožňovat odchýlení se od těch ustanovení, která zapracovávají předpisy Evropských společenství a Evropské unie, jen ve prospěch zaměstnance. Zákonný zákaz bude v zákoníku práce vyjádřen kategorickými, zakazujícími právními normami, to je normami, které svým obsahem výslovně zakazují určité jednání účastníků. Tyto právní normy obsahují zákazový imperativ, reprezentovaný slovními spojeními jako např. je zakázáno, nesmí se nebo není dovoleno, například ustanovení 53 zákoníku práce, který zakazuje dát výpověď zaměstnanci v ochranné době. V návaznosti na nález Ústavního soudu, kterým byla zrušena v dosavadním 2 odst. 1 zákoníku práce věta pátá, která obsahovala taxativní výčet kogentních (nařizujících) ustanovení bez možnosti odchýlení se od nich, byla ustanovení vypočtená v dosavadním znění 363 odst. 2 zákoníku práce prověřena z hlediska jejich kogentního (nařizujícího) charakteru a v případech, kdy to bylo potřebné, bylo gramatické vyjádření příslušné právní normy navrženo změnit tak, aby kogentní (nařizující) povaha nebyla zpochybněna. Dosavadní ustanovení 363 odst. 2 zákoníku práce se po provedené revizi navrhuje zrušit. Druhým způsobem vyjádření kogentních (nařizujících) ustanovení bude jejich povaha. Povaha konkrétního ustanovení vyplývá zejména z jeho smyslu, cíle, významu, jakož i účelu zákoníku práce, který je akcentován v základních zásadách pracovněprávních vztahů (nový 4). Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu je třeba za povahou kogentní (nařizující) považovat ustanovení týkající se postavení účastníků a náhrady škody, která byla do za kogentní (nařizující) výslovně označena, což při navrženém obecném vyjádření není důvodné. Za povahou kogentní (nařizující) ustanovení bude třeba vedle základních zásad považovat statusové věci, obecná ustanovení o právních úkonech a úpravu náhrady škody. Kogentní (nařizující) povahu mají dále rovněž ta ustanovení zákoníku práce, která připouštějí pouze jediný, a to navržený způsob řešení, kdy právní norma užívá slov například pouze, jen, výlučně, nejméně a nejvýše. IV. Neplatnost právního úkonu včetně neplatnosti právního úkonu pro nedostatek formy V záležitostech neplatnosti právních úkonů v pracovněprávních vztazích se navrhuje vycházet z podpůrné působnosti (subsidiarity) občanského zákoníku. 1. Neplatnost právního úkonu pro vady jeho obsahu Nový zákoník práce, ve znění ve kterém byl schválen, v otázkách právních úkonů odkazoval v 18 na ustanovení 34 až 39, 40 odst. 3 až 5, 41, 41a, 42a, 43, 43a, 43b, 43c, 44, 45, 48, 49, 49a, 50a, 50b a 51 občanského zákoníku.

6 Nálezem Ústavního soudu byl zrušen odkaz na ustanovení 48 a 49 občanského zákoníku, která upravují odstoupení od smlouvy a uzavření smlouvy v tísni. Ústavní soud v uvedeném nálezu dospěl k závěru, že vztah zákoníku práce a občanského zákoníku vychází ze subsidiarity (podpůrné platnosti) občanského zákoníku vůči zákoníku práce. Na rozdíl od prvního zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebyl nový zákoník práce koncipován v plném rozsahu na principu absolutně neplatných právních úkonů, nýbrž vycházel z převahy relativně neplatných právních úkonů. Výjimku z toho představovalo ustanovení 20 ve větě první za středníkem, podle kterého do vyhlášení nálezu Ústavního soudu platilo, že Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu, považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti nedovolá; to neplatí v případě právního úkonu směřujícího ke vzniku pracovního poměru nebo k uzavření dohody o práci konané mimo pracovní poměr.. Právní úkony týkající se vzniku pracovního poměru nebo uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, tedy základních pracovněprávních vztahů ( 3 věta druhá zákoníku práce), kterými byl porušen zákon, byly tedy považovány za absolutně neplatné. Nálezem Ústavního soudu byla však věta první za středníkem spočívající ve slovech to neplatí v případě právního úkonu směřujícího ke vzniku pracovního poměru nebo k uzavření dohody o práci konané mimo pracovní poměr, zrušena. Zákoník práce ode dne vyhlášení uvedeného nálezu ve Sbírce zákonů, přestože to nebylo ve vládním návrhu zákona (sněmní tisk č. 1153/2005) sledováno, vychází z úplné relativní neplatnosti právních úkonů. Vycházejíc ze subsidiarity občanského zákoníku, platí v pracovněprávních vztazích důvody neplatnosti právního úkonu, které stanoví občanský zákoník. Specifický význam v pracovněprávních vztazích má neplatnost právních úkonů uvedená v ustanovení dosavadního 19 zákoníku práce. Předkládaný návrh úpravy neplatnosti právních úkonů v zákoníku práce se v zásadě inspiruje úpravou neplatnosti právního jednání, která se navrhuje v novém občanském zákoníku, který byl předložen k projednání ve vládě. Navrhuje se nadále vycházet přednostně z relativní neplatnosti právních úkonů (nový 18). Relativní neplatnost právních úkonů by se měla týkat rovněž úpravy, která je uvedena v novém 19. Navrhuje se zachovat zvláštní důvod neplatnosti uvedený v novém 19 písm. a), kterého se může dovolat jen zaměstnanec jako slabší účastník; toto ustanovení dopadá i na jednostranné právní úkony. Ze subsidiarity občanského zákoníku vyplývá možnost dovolat se neplatnosti dohody podle ustanovení 574 odst. 2 občanského zákoníku, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout. Toto ustanovení však dopadá jen na dvoustranné právní úkony. Do zákoníku práce se navrhuje vrátit absolutní neplatnost právních úkonů v případech, kdy půjde o zjevný rozpor s dobrými mravy nebo v případě rozporu se zákonem nebo o obcházení zákona a jestliže je tím zjevně narušen veřejný pořádek. Totéž by mělo platit, budeli se jednat o závazek k plnění od počátku nemožnému. Rozpor se zákonem nebo obcházení zákona však má zakládat absolutní neplatnost právního úkonu jen tehdy, když by se jednalo zároveň o rozpor s veřejným pořádkem, jestliže se účastník obrátil na soud. Na rozdíl od

7 relativně neplatných právních úkonů, které se promlčují v obecné promlčecí tříleté lhůtě podle 101 občanského zákoníku, se absolutně neplatné právní úkony nepromlčují. V případech podle nového znění 19 písm. a) by se však o absolutní neplatnost právního úkonu, jestliže by se jím zaměstnanec předem vzdal svých práv, jednat nemělo, protože nebude splněna podmínka, kterou předpokládá nový 20, to znamená, aby současně s porušením zákona byl dán i rozpor s veřejným pořádkem; tyto právní úkony by proto mělo být možné napadnout u soudu jen jako relativně neplatné. Naproti tomu v případech, kdy by nebyl k právnímu úkonu udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu, stanoví-li to výslovně zákoník práce nebo jiný zákon, by absolutní neplatnost právního úkonu přicházela v úvahu v případě, že by se účastník pracovněprávního vztahu obrátil na soud, protože předpoklad, že porušení zákona bude zakládat také rozpor s veřejným pořádkem, bude v tomto případě naplněn. Obsah nového 21 se navrhuje recipovat z ustanovení 42 občanského zákoníku, protože se jím sleduje vyjasnění toho, jakým zákonem se má řídit odpovědnost za škodu. V důsledku této úpravy na rozdíl od dosavadního 19 odst. 2 zákoníku práce nebude ve dvoustranných právních úkonech upřednostňován zaměstnanec, protože nový zákoník práce, na rozdíl od prvního zákoníku práce, nevychází z naprosté absolutní neplatnosti právních úkonů, nýbrž přednostně z relativní neplatnosti právních úkonů, z čehož rovněž vyplývá, že zaměstnance není důvodné zákonem chránit proti jeho vůli, přičemž postavení účastníků při uzavírání smlouvy (dohody) v pracovněprávních vztazích je rovné. 2. Neplatnost právního úkonu pro nedostatek formy V zákoníku práce není zapotřebí upravovat odchylně od občanského zákoníku neplatnost právních úkonů pro nedostatek písemné formy, protože 40 odst. 1 občanského zákoníku jednoznačně stanoví, že nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. Proto se v dotčených ustanoveních zákoníku práce, která dosud uvádějí, že právní úkon musí být písemný, jinak je neplatný, navrhuje zrušit jako nadbytečná slova o neplatnosti právního úkonu. I bez této úpravy bude za použití 40 odst. 1 občanského zákoníku například ústně podaná výpověď z pracovního poměru, ústně sjednaná zkušební doba, ústně sjednaná dohoda o pracovní činnosti, ústně sjednaná kvalifikační dohoda, ústně sjednaná dohoda o odpovědnosti nebo ústně sjednaná dohoda o srážkách ze mzdy, neplatná. Slova jinak je neplatná nebo jinak je neplatný se z tohoto důvodu navrhuje zrušit v zákoníku práce zejména v ustanoveních 27 odst. 2, 35 odst. 3, 49 odst. 2, 50 odst. 1, 76 odst. 4, 234 odst. 4, 252 odst. 3, 255 odst. 4, 263 odst. 2, 308 odst. 2, 310 odst. 6 a 327. V těchto případech jde o jednostranné právní úkony, například výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo o dvoustranné právní úkony (smlouvy, popřípadě dohody). Na druhé straně v případě, kdy zákoník práce předepisuje písemnou formu právního úkonu, ale není správné, aby pro nedostatek písemné formy byl právní úkon neplatný, například v případě pracovní smlouvy, neplatnost pracovní smlouvy pro nedostatek písemné formy je výslovně vyloučena. Podle upraveného znění 34 odst. 3 zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Pro nedostatek písemné formy však není pracovní smlouva neplatná. Tím bude zajištěn soulad s nálezem Ústavního soudu, neboť navržená úprava zabraňuje vzniku faktických pracovních poměrů.

8 Obdobně protože 40 odst. 2 občanského zákoníku stanoví, že písemně uzavřená dohoda může být změněna pouze písemně, a v případě dohody o změně obsahu pracovního poměru by nebylo žádoucí, aby ústně uzavřená dohoda byla neplatná, neplatnost pro nedostatek písemné formy je v upraveném 40 zákoníku práce výslovně vyloučena. Změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně. Pro nedostatek písemné formy však nebude změna pracovní smlouva neplatná. V. Změna systematiky právní úpravy zákoníku práce Změny podle bodů I. až III. si vyžádaly zasáhnout v nezbytné míře rovněž do systematiky zákoníku práce. Protože Ústavní soud zrušil dosavadní ustanovení 4 zákoníku práce, navrhuje se v novém 4 vyjádřit základní zásady pracovněprávních vztahů. Nový 4a zákoníku práce obsahuje uplatnění principu podpůrné působnosti (subsidiarity) občanského zákoníku vůči zákoníku práce. V přepracovaných ustanoveních 4b odst. 1 a 2 zákoníku práce jsou obsažena jednak výkladová pravidla (část II. obecné části důvodové zprávy) a zpřesněné ustanovení dosavadního 2 odst. 2, ve kterém se akcentuje, že k odchylné úpravě povinností zaměstnance může dojít jen v individuální smlouvě. Nemůže se tak stát kolektivní smlouvou ani vnitřním předpisem. Změněná úprava v tomto směru navazuje na dosavadní 23 odst. 1 věta druhá zákoníku práce, podle kterého platí, že kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům, na dosavadní 305 odst. 1 věta druhá zákoníku práce, z něhož vyplývá, že ani vnitřní předpis nesmí zakládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům, jakož i na 306 odst. 1 věta druhá zákoníku práce. V 4b odst. 3 zákoníku práce se navrhuje recipovat dosavadní ustanovení 2 odst. 3, vyjadřující tzv. minimální sociální standard. Navrhuje se v části první zákoníku práce zrušit hlavu III, která obsahuje dosavadní 13 až 15. Některá z těchto zrušených ustanovení se navrhuje začlenit do jiných částí zákoníku práce. Dosavadní 13 odst. 4, kterým právní úprava čelí obcházení práce přesčas, se navrhuje zařadit do části druhé (Pracovní poměr), hlavy III jako nový 34a. Úprava podle dosavadního 13 odst. 3 zákoníku práce, který vyjadřuje právo zaměstnance na práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, se navrhuje začlenit do části čtvrté (Pracovní doba a doba odpočinku), hlavy I jako nový 78a. Dosavadní ustanovení 15 zákoníku práce, které se týká působnosti odborových organizací v pracovněprávních vztazích, se navrhuje zařadit do části dvanácté (Informování a projednání, působnost odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), hlavy IV jako nově formulovaný 286. Dosavadní úpravu závislé práce i pro účely agenturní práce obsaženou v 2 odst. 5 zákoníku práce se navrhuje začlenit do části třinácté (Společná ustanovení), hlavy V jako nový 307a.

9 Úprava navržená v novém 333a zákoníku práce představuje zbytek dosavadního 333 odst. 2, který se navrhuje zrušit. V novém 346a zákoníku práce se jako zvláštní zákazy navrhuje v části třinácté (Společná ustanovení), hlavě XV upravit zákaz dětské práce (dosavadní 2 odst. 6), zákaz peněžitých postihů ze strany zaměstnavatele vůči zaměstnanci [dosavadní 13 odst. 2 písm. f)] a zákaz postihování nebo znevýhodňování zaměstnance zaměstnavatelem za to, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. B. NAPLNĚNÍ PROGRAMOVÉHO PROHLÁŠENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY NÁVRHEM VĚCNÝCH ZMĚN ZÁKONÍKU PRÁCE Z Programového prohlášení vlády vyplývá, že Ve spolupráci se sociálními partnery vláda navrhne novelu zákoníku práce s cílem zvýšit flexibilitu ve vztazích zaměstnanec zaměstnavatel a prohloubit princip co není zakázáno, je povoleno.. Ke splnění tohoto cíle se navrhují některé úpravy, které by měly lépe vyhovovat měnícím se hospodářským a technickým požadavkům a měly by přitom respektovat obecný princip autonomie vůle obou účastníků základního pracovněprávního vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Tyto návrhy zdůrazňují smluvní utváření pracovních podmínek, avšak při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance, který je při rovnosti obou účastníků základního pracovněprávního vztahu ve slabším postavení. S cílem liberalizovat právní úpravu byly také revidovány jednotlivé instituty pracovního práva a tam, kde byla shledána nedůvodná nebo kontraproduktivní ochrana zaměstnance, se navrhuje úpravu změnit nebo zrušit. Úpravy se týkají především zkušební doby, pracovních smluv na dobu určitou, možnosti dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli, změn pracovní smlouvy a též skončení pracovního poměru, kde se navrhuje jak liberalizace výpovědních důvodů, tak zkrácení zákonné výpovědní doby, jakož i možnost dosáhnout dalšího zkrácení výpovědní doby spojené s finančním plněním druhému účastníku pracovního poměru, i výše odstupného v závislosti na délce pracovního poměru u téhož zaměstnavatele. Cílem těchto úprav je zpružnit jak uzavírání, tak ukončování pracovněprávních vztahů, při respektování potřeb zaměstnavatelů, ale s ohledem na postavení zaměstnanců. Navrhuje se rovněž nově upravit oblast jednání za zaměstnance, s cílem sjednotit kompetence všech typů zástupců zaměstnanců v oblasti informování zaměstnanců a projednání stanovených záležitostí. V případech, kdy je dána podle dosavadní právní úpravy výslovná ingerence odborové organizace, se navrhuje oprávnění odborové organizace doplnit o obdobná oprávnění, i pokud jde o radu zaměstnanců. Ponechává se výlučná kompetence odborovým organizacím v oblasti kolektivního vyjednávání směřujícího k uzavření kolektivní smlouvy za všechny zaměstnance a při výkonu kontroly nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ( 322 zákoníku práce). V této souvislosti bylo rovněž provedeno přezkoumání dotčených ustanovení ( 39 odst. 4, 62 odst. 2 a 4, 108 odst. 1 a 5, 119 odst. 2, 209 odst. 2, 217 odst. 1, 220, 225, 283 odst. 3, 298 odst. 3 a 306 odst. 4 zákoníku práce) z toho hlediska, zda se jedná o právní úkon nebo o jiný způsob ingerence. O právní úkon se jedná jen v případě dohody uzavírané odborovou organizací se zaměstnavatelem při částečné nezaměstnanosti ( 209 odst. 2 ).

10 V souladu s respektem k individuální vůli zaměstnance se navrhuje umožnit zaměstnanci, aby pro sebe závaznost kolektivní smlouvy vyloučil. Stejně tak se, vycházejíc z nálezu Ústavního soudu, navrhuje zrušit oprávnění odborových organizací v individuálních pracovněprávních vztazích; napříště by odborové organizace mohly za zaměstnance jednat v jejich individuálních vztazích jen na základě pověření. C. DALŠÍ ZMĚNY Rámec zčásti legislativně technické novely zákoníku práce a zčásti věcné novely provedené zákonem č. 362/2007 Sb. byl určen tím, že bylo třeba odstranit markantní legislativně technické nedostatky ve vztahu k ostatním součástem právního řádu, ale také dohodami, které uzavřeli sociální partneři působící Radě hospodářské a sociální dohody. To znamená, že všechna zpřesnění, která byla při přípravě návrhu zákona soustředěna, nebyla do vládního návrhu zákona zařazena (sněmovní tisk č. 288/2007). Reakce na nález Ústavního soudu, kterým bude potvrzena změna vztahu občanského zákoníku k zákoníku práce, spolu s naplněním Programového prohlášení vlády vytvářejí možnost k tomu, aby byla v návrhu zákona provedena některá další drobnější zpřesnění. 1. Zrušení odstavců 4 a 5 v 5 zákoníku práce Zákoník práce převzal úpravu, podle které měl zabezpečovat v zásadě jednotnou úpravu pracovněprávních vztahů v České republice (z doby, kdy byl společný stát státem federálním) s tím, že odchylky od ní, které zákoník práce umožňuje, měly být presumovány ve vztahu k jiným zákonům. Zákoník práce si napříště nechce osvojovat úlohu jednotného pracovněprávního zákona, ale jen úlohu zákona základního. Dosavadní postup se nejeví jako účelný v tom, že v průběhu legislativního procesu se nedaří vždy postihnout příslušné odchylky od zákoníku práce provedené v jiných zákonech a zákoník práce se za skutečným stavem opožďuje a realita je jiná než zákonný předpoklad. 2. Orgán přezkoumávající lékařský posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance a) Charakter zpřesňující změny mají mít rovněž úpravy, které vyjadřují, že pokud se zákoník práce dosud zmiňuje o příslušném správním úřadu, který přezkoumává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti zaměstnance, tak ve skutečnosti nejde o správní úřad, nýbrž o správní orgán, protože tato kompetence přísluší územním samosprávným celkům. Jedná se o ustanovení 41 odst. 1 písm. a) a b), 52 písm. d) a e), 56 písm. a), 67 odst. 1 a 235 odst. 3 písm. c) zákoníku práce. b) Naproti tomu v ustanoveních 52 písm. d) a 139 odst. 1 písm. a) zákoníku práce má místo příslušného orgánu být správně uveden příslušný správní úřad, protože se jedná o záležitosti, které spadají do působnosti orgánů hygienické služby, tedy správních úřadů.

11 Mzda za noční práci a mzda za práci v sobotu a v neděli ve vztahu k obecným výkladovým ustanovením zákoníku práce a k nálezu Ústavního soudu Dosavadní speciální možnost odchýlení se od zákonné úpravy, pokud jde o výši a způsob určení příplatku za noční práci a příplatku za práci v sobotu a v neděli v kolektivní smlouvě, se navrhuje nahradit možností odchýlit se v uvedeném smyslu od právní úpravy ujednáním v jakékoliv smlouvě. Dosavadní exkluzivita kolektivní smlouvy pro možnost odchýlení se od úpravy stanovené zákoníkem práce neobstojí ve světle nálezu, který zrušením části 305 odst. 1 zákoníku práce vyloučil prioritu kolektivní smlouvy před úpravou vnitřních poměrů u zaměstnavatele vnitřním předpisem. Připuštění možnosti speciálního odchýlení se od zákonné úpravy všemi instrumenty utváření mezd, tj. včetně jednostranných opatření zaměstnavatele (vnitřní předpis a mzdový výměr), by však činilo právní úpravu příplatku za noční práci a příplatku za práci v sobotu a v neděli prakticky zcela bezpředmětnou, neboť taková úprava by nejen relativizovala zákonem stanovenou výši uvedených příplatků, ale představovala by v tomto směru i naprostou rezignaci na ochrannou funkci zákoníku práce. Navržená úprava představuje kompromis, který zachovává možnost odchýlení se od zákonné úpravy ve smyslu dohody, k níž došli sociální partneři, avšak výlučně na základě ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě anebo v jiné smlouvě. Jednostranným opatřením zaměstnavatele se bude možno od zákonem stanovené úpravy odchýlit jen ve prospěch zaměstnance, tj. vnitřním předpisem a mzdovým výměrem bude možno určit zaměstnanci příplatek za noční práci a příplatek za práci v sobotu a v neděli jen nad minimální limit stanovený zákoníkem práce. 4. Povinnosti zaměstnavatelů týkající se pracovních podmínek zaměstnanců a jejich daňové souvislosti Právní úpravu týkající se pracovních podmínek zaměstnanců obsaženou v ustanovení 224 odst. 1 zákoníku práce anticipoval 139 prvního zákoníku práce. Tak, jak je platná a účinná právní úprava koncipována, vyvolává dojem, že vše, co 224 odst. 1 zákoníku práce uvádí náleží k povinnostem zaměstnavatelů, na jejichž zabezpečení musí vynakládat své finanční prostředky. Takové souvislosti však sledovány nejsou. Aby byly eliminovány nezamýšlené právní důsledky ve vztahu k povinnostem zaměstnavatelů při vytváření pracovních podmínek zaměstnanců včetně dopadu ve vztahu k zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje se úpravu zpřesnit, tak aby z ní bylo jednoznačně patrné, co jsou právní povinnosti zaměstnavatelů a co představuje pouze možnost pro jejich dobrovolný postup. 5. Stravování bývalých zaměstnanců zaměstnavatele Z legální definice závislé práce (dosavadní 2 odst. 4 a nový 2 zákoníku práce) vyplývá, že zákon má upravovat pracovněprávní vztahy při výkonu závislé práce, nikoli takové právní vztahy, které pracovněprávními vztahy nejsou, tzn. právní vztahy majetkové povahy občanskoprávní. Z tohoto vymezení se však vymyká úprava obsažená v 236 odst. 3 písm. a) zákoníku práce, která v případech cenově zvýhodněného stravování výslovně uvádí bývalé zaměstnance zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu.

12 Navrhuje se nesoulad vyřešit tak, že se bývalí zaměstnanci zaměstnavatele nebudou výslovně uvádět, přičemž právní úprava bude však konstruována tak, že jim i napříště bude možné cenově zvýhodněné stravování poskytovat, protože to zákon nebude zakazovat ani omezovat (zásada co zákon nezakazuje, to dovoluje ). Zároveň je navrženo legislativně technické zestručnění 236 zákoníku práce, které umožňuje zrušit jeho dosavadní odstavec 3. D. ZMĚNY SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ V návaznosti na změny zákoníku práce se jeví nutné změnit rovněž zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. * * * Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona se dotýká těchto předpisů Evropské unie: směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění, směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v Evropském společenství a je s nimi v souladu.

13 Návrh zákona není spojen s požadavky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky ani sociální dopady. Navrhovaná právní úprava nezakládá nerovnost mezi muži a ženami ani negativně neovlivňuje životní prostředí. K čl. I (změny zákoníku práce) K bodu 1 (změna 2) Zvláštní část Z dosavadního ustanovení 2 zákoníku práce se navrhuje zachovat pouze legální definici závislé práce. K bodu 2 (změna 3) Naformátováno Jedná se legislativně technickou změnu, jejímž účelem je, že není důvodné zdůrazňovat, že se jedná o pracovněprávní vztahy podle zákoníku práce. K bodu 3 (nový 4) Jak už bylo uvedeno v bodu A/II obecné části důvodové zprávy, navrhuje se v zákoníku práce nově konstituovat základní zásady pracovněprávních vztahů, které mají představovat důležitá interpretační pravidla. K bodům 4, 18, 158 a 160 (nové 4a a 4b, změna 23 odst. 1, 305 odst. 1 věta druhá a 306 odst. 1 věta druhá) V návaznosti na část A/II obecné části důvodové zprávy se v novém 4a navrhuje vyjádřit vztah občanského zákoníku práce k zákoníku práce, a to na principu podpůrné působnosti (subsidiarity) občanského zákoníku. V odstavci 1 nového 4b jsou vyjádřena výkladová pravidla, která vycházejí z nálezu Ústavního soudu. Jak už bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy (část A/V), recipuje se v novém 4b odst. 2 ve zpřesněné podobě dosavadní ustanovení 2 odst. 2 zákoníku práce. Odchylnou úpravu povinností zaměstnance, jeho smluvních závazků, může přivodit jen individuální smlouva, což odůvodňuje to, že jen zaměstnanec sám je oprávněn rozhodovat o svých dalších povinnostech. Takovou povinností (smluvním závazkem), kterou by byl zaměstnanec zavázán, je například prodloužení výpovědní doby, ač to zaměstnanec nemůže ovlivnit, obsaženou v kolektivní smlouvě. Vzhledem k tomu, že po nálezu Ústavního soudu byl vnitřní předpis s kolektivní smlouvou postaven na roveň, by bylo myslitelné, aby

14 zaměstnavatel jednostranně, pokud by na tom měl zájem, mohl sám výpovědní dobu prodloužit. Do nového 4b odst. 3 zákoníku práce se navrhuje začlenit dosavadní 2 odst. 3, který vyjadřuje tzv. minimální sociální standard, který představuje zákonné minimum. K bodu 5 (zrušení odstavce 4 a 5 v 5) Odkazuje se na obecnou část důvodové zprávy (C/1). K bodům 6, 7, 9, 12, 95, 96, 98, 127, 128, 172 a 175 (změna 6, 7, 8, 10, 177, 187, 191, 248, 249, 271, 324, 325, 326, 329, 331, 332, 363, 376 a 384) V návaznosti na část A/I obecné části důvodové zprávy se navrhuje zrušit odkazy na ustanovení, která vycházela ze zásady delegace a odkazovala na ustanovení občanského zákoníku. K bodu 8 (změna 9) V návaznosti na subsidiaritu občanského zákoníku vůči zákoníku práce a ve vztahu k 6 a 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se navrhuje ustanovení vztahující se k tomu, kdy je zaměstnavatelem Česká republika, zjednodušit. K bodu 10, 11, 29, 57, 58, 59, 73 a 134 (změna 11, nový 11a, 35, nadpis dílu 10, hlavy IV v části druhé, 73, 73a, 114 odst. 3 a 257 odst. 2) Navrhuje se legislativně technické zpřesnění ve vztahu k vedoucímu organizační složky státu, kterým je například člen vlády, který řídí ministerstvo. Vedoucím organizační složky je totiž jak vedoucí správního úřadu, který je v pracovním poměru k České republice, ale také je vedoucím organizační složky státu, který je členem vlády, ale v pracovním poměru není. V reakci na požadavky podnikatelské praxe, kde se dlouhodobě projevoval nedostatek bližšího rozlišení a diferenciace mezi běžnými zaměstnanci a zaměstnanci, jimž sice není podřízen žádný zaměstnanec, avšak soustavně plní takové pracovní úkoly, které svým významem podstatně ovlivňují důležitá rozhodnutí zaměstnavatele, se navrhuje upravit postavení těchto zaměstnanců. Zaměstnanci, které zákoník práce označuje jako klíčové zaměstnance, budou mít postavení podobné vedoucím zaměstnancům zaměstnavatele ( 11a). Klíčovým zaměstnancem se zaměstnanec stává na základě ujednání v pracovní smlouvě, nikoliv na základě jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele. O tom, která pracovní místa budou u zaměstnavatele určena pro klíčové zaměstnance, budou však rozhodovat jednotliví zaměstnavatelé podle konkrétních podmínek. Vzhledem k významu pracovních míst klíčových zaměstnanců pro zaměstnavatele se navrhuje, aby s těmito zaměstnanci bylo možno sjednat delší zkušební dobu než s řadovými zaměstnanci, rovněž se navrhuje úprava v oblasti

15 mzdy s přihlédnutím k předpokládané práci přesčas a rovněž se počítá v oblasti náhrady škody způsobené zaměstnavateli s vyšší hranicí náhrady škody než u ostatních zaměstnanců. Úprava se vztahuje pouze na zaměstnance zaměstnavatelů působících v tzv. podnikatelské sféře. K bodům 13, 143, 163 a 187 (část první, hlava III se zrušuje, 279 odst.3, 307 odst.1, část třináct, nadpis hlavy XVII) Jedná se o změny legislativně technické povahy K bodům 14 až 16 a čl. II bod 8 (změny nadpisu hlavy IV v části první, 16 odst. 2 a 3 a 17) Navrhuje se provést změny, jejichž povaha je technická, ale dosah věcný. Jedná se o to, že antidiskriminační zákon, na který zákoník práce s účinností od odkazuje, nebyl dosud Parlamentem České republiky schválen. K bodu 17 (nové znění 18 až 21) Odkazuje se na obecnou část důvodové zprávy (A/III). V 18 věta první se vychází z klasické právní věty potius valeat actus quam pereat (lepší právní úkon zhojit, než zrušit), protože vycházet z nevyvratitelné právní domněnky vázáné na nejistotu v pochybnostech platí, že právní úkon je platný, tak jak to je vyjádřeno v dosavadním 40a odst. 1 občanského zákoníku se nejeví jako správné. K bodu 18 (změna 23 odst. 1) Nález Ústavního soudu v zásadě zrovnoprávnil vnitřní předpis s kolektivní smlouvou. Vnitřní předpis může být vydán bez ohledu na kolektivní smlouvu. Navrhuje se nahradit dikci, která upřednostňovala odchylnou úpravu v kolektivní smlouvě. K bodům 19 a 24 (změny 23 odst. 3 a 28) V uvedených bodech se navrhuje provést změny, které souvisejí s formálním potvrzením toho, že vztah občanského zákoníku k zákoníku práce je vztahem podpůrným (subsidiárním). K bodům 20, 22, 49, 66, 69, 83, 87, 88, 99, 101, 102, 103, 104, 146, 148, 178 a 193 (změny 24 odst. 2, 27 odst. 1, 61 odst. 1, 87 odst. 4, 108 odst. 1, 141 odst. 3, 147 odst. 1, 148 odst. 1, 192 odst. 4, 193, 197 odst. 1, 281 odst. 1 až 3, 282 odst.1 a 3 a 351) V návaznosti na část A/III obecné části důvodové zprávy se navrhuje zpřesnění dotčených ustanovení zákoníku práce s ohledem na výkladová pravidla obsažená v novém 4b odst. 1.

16 K bodu 21 (změna 25 odst. 3) Odborové organizace ze zákona kolektivně vyjednávají za všechny zaměstnance bez ohledu na jejich vůli a také bez ohledu na jejich odborovou organizovanost. Aby se respektovala svoboda vůle zaměstnance (autonomie projevu vůle), navrhuje se umožnit, aby každý zaměstnanec měl možnost vyloučit pro sebe závaznost kolektivní smlouvy. Vyloučení se může týkat jen práv, která z kolektivní smlouvy vznikají jednotlivým zaměstnancům. Povinnosti jednotlivých zaměstnanců v kolektivní smlouvě upravit nelze ( 4b). Nelze vyloučit jen jednotlivé případy práv, ale pouze úpravu všech práv v kolektivní smlouvě. Ujednání organizační povahy (například vymezení vyrovnávacího období na dobu delší než 26 týdnů podle 83 odst. 1, 86 odst. 2, 93 odst. 4 a 93a odst. 3, ujednání o kontu pracovní doby podle 86 odst. 1) a závazky kolektivní povahy vyloučit jak z povahy věci vyplývá, nelze. Zaměstnanec takto vyloučí pro sebe závaznost kolektivní smlouvy na celou dobu její účinnosti. Odvolat lze vyloučení jen při změně kolektivní smlouvy, pak by se celá kolektivní smlouva vztahovala na zaměstnance ode dne nabytí účinnosti její změny. Obdobně pokud zaměstnanec vyloučí pro sebe závaznost kolektivní smlouvy až po její změně, přestane se na něj vztahovat ode dne nabytí účinnosti změny celá kolektivní smlouva. Ustanovení se týká jak kolektivní smlouvy podnikové, tak kolektivní smlouvy vyššího stupně. Navrhovaná úprava úzce souvisí s návrhem na zrušení institutu rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele podle 7 a 7a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 255/2005 Sb. (čl. IV). Bez zrušení tohoto institutu by nebylo možné navrhovanou úpravu 25 odst. 3 uskutečnit. K bodu 25 (změna 29) Navrhuje se výslovně stanovit, že kolektivní smlouva musí být přístupná všem zaměstnancům, obdobně jako je tomu v případě vnitřního předpisu. K bodům 23, 27, 29, 35, 56, 59, 130, 166, 170 a 173 (změny 27 odst. 1, 34 odst. 3, 35 odst. 5, 40 odst. 1, 49, 70 odst. 2, 73a odst. 1, 76, 93a odst. 4, 234, 252, 253, 255, 256, 263, 308, 310 a 327) Naformátováno V návaznosti na A/IV obecné části důvodové zprávy se navrhuje upravit souvislosti týkající se právních úkonů, pokud jde o neplatnost právního úkonu pro vady jeho obsahu, jakož i neplatnost právního úkonu pro nedostatek formy. K bodu 26 (změna 33 odst. 2) Navrhuje se zpřesnit dosavadní právní úpravu podobně jako tomu bylo v ustanovení 27 odst. 3 prvního zákoníku práce. Jde o to, aby se volba jako předpoklad pro uzavření pracovní smlouvy vztahovala jen k občanským sdružením podle zákona o sdružování občanů, nikoli k obchodním společnostem podle obchodního zákoníku, které rovněž vydávají stanovy. Širší dopad právní úpravy nebyl zamýšlen.

17 K bodu 27 (změna 34 odst. 2) Po tom, co byla v zákoníku práce stanovena nevyvratitelná právní domněnka, která omezuje pravidelné pracoviště, objevují se v aplikační praxi případy, kdy je se zaměstnanci sjednáváno pravidelné pracoviště v takovém rozsahu, aby jim zaměstnavatel nemusel poskytovat cestovní náhrady. Navrhuje se proto kogentně v zákoně vyjádřit, že pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno v rozsahu přesahujícím jednu obec. Z důvodu odstranění aplikačních pochybností při sjednávání nebo určování pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad se dále navrhuje upravit ustanovení tak, aby každému zaměstnanci náležely cestovní náhrady, pokud mu vzniknou vyšší výdaje při výkonu práce, než jsou výdaje spojené s cestou na pracoviště, popřípadě v obci pracoviště. K bodu 28 (nový 34a) Odkazuje se na obecnou část důvodové zprávy (A/V). K bodu 29 (změna 35) Navrhuje se prodloužit maximální možnou délku zkušební doby, a to u zaměstnanců o jeden měsíc proti stávající úpravě, tj. na nejdéle 4 měsíce. Vzhledem k postavení a významu vedoucích a klíčových zaměstnanců pro zaměstnavatele se navrhuje v těchto případech připustit sjednání zkušební doby nejdéle na 6 měsíců, aby měl jak zaměstnavatel, tak příslušný vedoucí nebo klíčový zaměstnanec dostatek času k posouzení, zda jim uzavřený pracovní poměr vyhovuje. Aby v případě pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou větší část z doby, na kterou je pracovní poměr sjednán, netvořila zkušební doba, navrhuje se v zájmu ochrany zejména zaměstnance stanovit hranici pro délku zkušební doby v těchto případech. Ke zpřesnění a odstranění výkladových problémů se navrhuje výslovně vyjádřit, že zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekonal práci, a též o dobu čerpání dovolené. Stanoví se požadavek písemného sjednání zkušební doby, nedodržení tohoto požadavku by znamenalo neplatnost ujednání o zkušební době. K bodu 30 (změna 36 odst. 2) V souladu s nálezem Ústavního soudu se navrhuje zařadit do zákoníku práce takovou úpravu odstoupení od pracovní smlouvy jako tomu bylo v ustanovení 245 odst. 4 prvního zákoníku práce. Podle návrhu bude možné od pracovní smlouvy, a s ohledem na 77 odst. 1 zákoníku práce také od dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, odstoupit jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce.

18 K bodu 31 (zrušení 38 odst. 3) Působnost odborové organizace v individuální věci zaměstnance se navrhuje vypustit. Pokud bude mít zaměstnanec zájem, aby za něj v této věci odborová organizace jednala, měl by ji k tomu pověřit v souladu s obecnou úpravou občanského zákoníku. Pokud se týká obecných informací o vývoji zaměstnanosti, vyplývá tato povinnost zaměstnavatele z 280 odst.1 písm. c). K bodům 32 až 34 (změna 39) Dosavadní dvouletá maximální doba, na kterou lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou, se jeví v praxi jako příliš omezující, proto se navrhuje stanovit tuto dobu na 3 roky. V souvislosti s navrženou koncepční úpravou zastupování zaměstnanců a oprávněními zástupců zaměstnanců se navrhuje vypustit úpravu dohody sjednané mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací ohledně vymezení vážných provozních důvodů nebo důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě lze sjednat opakovaně pracovní poměr na dobu určitou, přičemž tuto dohodu je dosud možné nahradit vnitřním předpisem zaměstnavatele jen tehdy, pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace.tato úprava neobstojí rovněž ve světle nálezu Ústavního soudu, který zrušil možnost vydat vnitřní předpis zaměstnavatele, jen nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace ( 306 odst. 1). V důsledku navrhované úpravy bude vážné provozní důvody nebo zvláštní povahu práce vymezovat zaměstnavatel se souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců, pokud u něj působí (navrhuje se stanovit tento souhlas jako zákonnou podmínku pro uzavření pracovního poměru na dobu určitou, při jejímž splnění lze sjednat opakovaně pracovní poměr na dobu určitou); pokud u zaměstnavatele zmínění zástupci zaměstnanců nepůsobí, vymezí vážné provozní důvody nebo zvláštní povahu práce zaměstnavatel sám. Možnost zaměstnance napadnout u soudu, že zaměstnavatelem vymezené důvody nejsou dány, tím není dotčena. K bodům 35, 68, 77 až 82, 106, 108, 109, 123, 124, 125, 126 a 131 (změny části druhé, hlavy III 40 až 44, 103 odst. 1, 139, změny nadpisu hlavy II v části osmé a nový 206a, 207, 239, 240, 247 a 254) Navrhuje se zavést novou koncepci změny pracovního poměru. Akcentuje se smluvní pojetí pracovního poměru; obsah pracovního poměru je možné měnit jen po dohodě účastníků. Jinou práci bude možné napříště konat pouze na základě smlouvy. Dosavadní instituty převedení zaměstnance na jinou práci a přeložení se navrhuje zrušit. Jednostranná změna druhu vykonávané práce bude nadále možná pouze v případě veřejného zájmu ( 42), který přesahuje zájmy zaměstnavatele a zaměstnance, tedy případy mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody. Zaměstnavatel bude nově v taxativně vyjmenovaných případech, kdy z objektivních důvodů není možné, aby zaměstnanec dosavadní práci nadále konal, povinen nabídnout zaměstnanci jinou vhodnou práci na základě změny pracovní smlouvy. Pokud by zaměstnavatel takovou práci neměl nebo by ji zaměstnanec odmítl, mělo by to být

19 považováno za překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanci bude příslušet náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen v případě, že mu zaměstnavatel jinou vhodnou práci nenabídne. Jako změnu místa výkonu práce se navrhuje upravit dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Nově tak dočasné přidělení bude kromě agentury práce moci provádět též zaměstnavatel. Pro zaměstnavatele se však na rozdíl od agentury práce bude jednat o činnost nevýdělečnou. Z důvodu zamezení zneužívání tohoto institutu se zaměstnavateli (s výjimkou agentury práce) umožňuje dočasně přidělit zaměstnance až po uplynutí 6 měsíců doby trvání pracovního poměru. Po dobu dočasného přidělení ukládá zaměstnanci pracovní úkoly, řídí a kontroluje jeho práci zaměstnavatel, k němuž byl zaměstnanec přidělen. Tento zaměstnavatel rovněž zajišťuje přidělenému zaměstnanci příznivé pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu práce. Nemůže však vůči přidělenému zaměstnanci činit jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, právní úkony. Mzdu nebo plat, popřípadě náhradu cestovních výdajů zaměstnanci poskytuje zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil, přičemž zákon nevylučuje uzavřít dohodu o tzv. refundaci poskytnutého plnění. I při dočasném přidělení může být zaměstnanec vysílán zaměstnavatelem, ke kterému byl přidělen, na pracovní cesty k plnění pracovních úkolů. Z důvodu právní jistoty zaměstnance se navrhuje zdůraznit možnost sjednat v dohodě i pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad ( 44 odst. 1). Z hlediska rovného zacházení zákon ukládá, že pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen. Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno nebo před uplynutím této doby výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Agenturní zaměstnávání se bude nadále řídit 307a až 309 zákoníku práce. V souvislosti s novou koncepcí změny pracovního poměru promítnutou v 40 až 44 dochází k pojmovému přizpůsobení a ke zrušení úpravy související s dosavadními instituty převedení na jinou práci a přeložení, a to v 103 odst. 1, 139, 165, 207, 239, 247 a 254 zákoníku práce. V návaznosti na navržené úpravy týkající se změn pracovního poměru se zároveň navrhuje zařadit dosavadní 47 do části osmé jako nový 206a a zároveň v souvislosti s tím provést potřebné legislativně technické úpravy. K bodům 36, 37 a 48 (změny 50 odst. 1 a 4 a 60) S ohledem na navržené potvrzení podpůrné působnosti (subsidiarity) občanského zákoníku k zákoníku práce je třeba vypořádat se s tzv. hmotně právní neplatností právního úkonu v pracovněprávních vztazích, protože v daných souvislostech se bude postupovat podle

20 občanského zákoníku. Zákon by neměl stanovit hmotně právní neplatnost právního úkonu. K bodům 38 (změny 51) V novém obsahu ustanovení 51 se navrhuje stanovit nejkratší zákonnou délku výpovědní doby na 1 měsíc, jako opatření zpružňující možnost jednostranného skončení pracovního poměru. Současně se navrhuje v zájmu ještě rychlejšího ukončení pracovního poměru umožnit, aby účastník pracovního poměru, který má tento zájem, nemusel dodržet celou výpovědní dobu a aby za to poskytl druhému peněžité vyrovnání. V zájmu praxe se pro tyto případy upravuje zkrácená výpovědní doba. Možnost prodloužit délku výpovědní doby ujednáním účastníků pracovní smlouvy zůstává zachována. S ohledem na nový 4b odst. 2 v části věty za středníkem je to však možné dosáhnout jen v individuální smlouvě, tzn., že prodloužení výpovědní doby nemůže přivodit kolektivní smlouva ani vnitřní předpis. Peněžité vyrovnání vychází z průměrného měsíčního výdělku zjištěného podle zákoníku práce. V 51 odst. 4 se navrhuje upravit, kdy má zaměstnavatel vyplatit peněžité vyrovnání zaměstnanci. Pokud jde o splatnost peněžitého vyrovnání při zkrácení výpovědní doby, které požaduje zaměstnanec, bude se vycházet z ustanovení 563 občanského zákoníku. Podle něj platí, že není-li doba splnění dohodnuta, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. K bodu 39 (nový 51a) V souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, která se vztahuje ke směrnici 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se práv zaměstnanců v případě převodu podniků, závodů, nebo části podniku nebo závodu (viz spojené případy C- 132/91, C-138/91, C-139/91) se v novém ustanovení 51a navrhuje umožnit zaměstnanci, který nechce přejít k zaměstnavateli, na kterého přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nebo výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jiné organizační složce České republiky, a který proto jednostranně končí svůj pracovní poměr ještě před tímto přechodem, aby výpovědní doba v tomto případě skončila nejpozději dnem předcházejícím dni převodu; současně se navrhuje stanovit nevyvratitelnou právní domněnku, že pracovní poměr zaměstnance končí dnem předcházejícím dni převodu, pokud zaměstnavatel svou povinnost informovat zaměstnance o zamýšleném přechodu práv a povinností nesplnil včas. Od zaměstnance není možné spravedlivě požadovat, aby jeho pracovní poměr přešel na jiného zaměstnavatele, jestliže má zaměstnanec o svém dalším pracovním uplatnění jinou představu. Rozváže-li zaměstnanec pracovní poměr výpovědí podle 50 odst. 3 zákoníku práce v souvislosti s předpokládanou organizační změnou, a neskončí-li pracovní poměr dříve, skončí dnem, který bude předcházet dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele nebo s přechodem výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jinou organizační složku České republiky.

Zákoník práce od 1.1.2012

Zákoník práce od 1.1.2012 Zákoník práce od 1.1.2012 Základní zásady pracovněprávních vztahů 2011 2012 13 (2): Zaměstnavatel a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci

Více

newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE

newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE Dne 9. 9. 2011 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválena významná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce ). Ačkoli bude o novele

Více

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah 1 Cíle... 2 2 Pracovní poměr... 2 2.1 Výklad problematiky... 2 2.1.1 Pracovní poměr založený pracovní smlouvou... 2 2.1.2 Doba trvání pracovního poměru

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

Přehled námětů ke koncepčním změnám v zákoníku práce připomínky OS KOVO

Přehled námětů ke koncepčním změnám v zákoníku práce připomínky OS KOVO Přehled námětů ke koncepčním změnám v zákoníku práce připomínky OS KOVO I. K části A. Shrnutí cílů, které jsou jednotlivými návrhy sledovány ad. bod 1. a 2. lze očekávat zásadní snížení ochrany zaměstnanců

Více

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18 Úvod..................................................... 17 Seznam zkratek........................................... 18 I. Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy... 19 1. Obecné...........................................

Více

MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 1 Povinnosti zaměstnavatelů Zabezpečení hlavních zásad pracovněprávních vztahů Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování

Více

Pracovní právo a jeho obecné vymezení

Pracovní právo a jeho obecné vymezení 1 Pracovní právo a jeho obecné vymezení Pracovní právo je právním odvětvím, které upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci při výkonu práce a některé další vztahy. Základní znaky pracovněprávních

Více

8. Výkon činnosti dítěte................................

8. Výkon činnosti dítěte................................ Obsah Úvod.................................................... 17 Seznam zkratek.......................................... 18 I II Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy..............................................

Více

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ze dne 1. března 2007

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY CHEMICKO-TECHNOLOGICKÉ V PRAZE ze dne 1. března 2007 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 1. března 2007

Více

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy

Více

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27 Obsah ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 1. Právní úkony a právní skutečnosti...17 1.1 Znaky právních úkonů...18 1.2 Písemné a ústní právní úkony...20 1.3 Kdy je právní úkon

Více

- jmenováním vzniká u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců

- jmenováním vzniká u vyjmenovaných vedoucích zaměstnanců Pracovní právo Vznik pracovního poměru a pracovní smlouva Teorie - pracovní poměr je právní vztah, jímž zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele za mzdu (plat) - pracovní poměr se zakládá pracovní

Více

Pro meziresortní připomínkové řízení 25. 3. 2009 PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Pro meziresortní připomínkové řízení 25. 3. 2009 PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Rušený text: přeškrtnut Nový text: tučně Harmonizovaná ustanovení: petitem IV. PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN 1. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona

Více

Možné řešení lyžařského výcviku z hlediska platových nároků (aplikace v základní škole)

Možné řešení lyžařského výcviku z hlediska platových nároků (aplikace v základní škole) Cestovni_vychovne_poradenstvi 6.2.14 14:09 Stránka 19 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek Pokud připadne výkon práce při školní akci na svátek, 34 poskytne zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

K bodu 52 V ustanovení 62 odst. 7 slovo doručení nahradit slovem předání tak jak je uvedeno v návrhu obdobné úpravy v ustanovení 63.

K bodu 52 V ustanovení 62 odst. 7 slovo doručení nahradit slovem předání tak jak je uvedeno v návrhu obdobné úpravy v ustanovení 63. K části první čl. I K bodu 2 K navrhovaným změnám ustanovení 3 přiřadit též zrušení slova základními. Důvodem navrhované změny je nadbytečnost neboť jiné pracovněprávní vztahy nezákladní právní úprava

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 4577 365 ZÁKON ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

A1/256/2006 11.12.2006

A1/256/2006 11.12.2006 adresa: Zátopkova 100/2, PS 40, 160 17 Praha 6 - Břevnov Registrace u MV ČR: VSP/1-1806/90-R tel.: 233 017 333 fax: 233 358 467 e-mail: cstv@cstv.cz internet: www.cstv.cz IČ: 00469548, DIČ: CZ00469548

Více

Obsah. 2. WORKSHOP: Pracovní právo, exekuce, insolvence a osobní bankrot

Obsah. 2. WORKSHOP: Pracovní právo, exekuce, insolvence a osobní bankrot 1 2 Obsah 1. WORKSHOP: Osoby a jejich práva, dědictví, náhrada škody, rodinné právo, vlastnictví, sousedská práva, jak nenaletět při koupi a prodeji nemovitosti, smlouvy 2. WORKSHOP: Pracovní právo, exekuce,

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

Nový zákoník práce v ČR

Nový zákoník práce v ČR Nový zákoník práce v ČR 14. března 2007 Martin Vacek advokát PETERKA & PARTNERS v.o.s. Obsah I. Koncepce a hlavní principy nového zákoníku práce II. III. Budoucnost současné právní úpravy Stručný přehled

Více

Novela pracovního práva

Novela pracovního práva Novela pracovního práva účinná od 1. ledna 2012 Od začátku letošního roku nastávají v oblasti pracovního práva poměrně zásadní změny, se kterými je třeba již od ledna počítat. Všechny změny jsou účinné

Více

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O POSKYTOVÁNÍ DOVOLENÉ

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O POSKYTOVÁNÍ DOVOLENÉ VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE O POSKYTOVÁNÍ DOVOLENÉ Zaměstnavatel. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený vydává tento vnitřní předpis o poskytování dovolené. 1. Čerpání dovolené se určuje

Více

JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam

JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam JUDr. Milena Nováková Mgr. Jaroslav Adam Přednáška pro podnikatele nový Zákoník práce Nový zákoník práce - základní principy nového pracovněprávního kodexu, hlavní změny, srovnání se současnou právní úpravou.

Více

Zkušební doba. Změny v pracovním právu. Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz. Úprava do konce roku 2011 Návrh úpravy od roku 2012

Zkušební doba. Změny v pracovním právu. Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz. Úprava do konce roku 2011 Návrh úpravy od roku 2012 Změny v pracovním právu Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz Zkušební doba -zkušební doba vedoucího zaměstnance stejná jako řadového zaměstnance, a to 3 měsíce -Delší než řadový zaměstnanec, tzn.

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 290 Sbírka zákonů č. 43 / 2013 43 ZÁKON ze dne 31. ledna 2013, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České

Více

NOVELA ZÁKONA O NÁJMU A PODNÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR A MOŽNOST UZAVŘÍT NÁJEMNÍ SMLOUVU NA NEBYTOVÝ PROSTOR PŘED VYDÁNÍM KOLAUDAČNÍHO ROZHODNUTÍ

NOVELA ZÁKONA O NÁJMU A PODNÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR A MOŽNOST UZAVŘÍT NÁJEMNÍ SMLOUVU NA NEBYTOVÝ PROSTOR PŘED VYDÁNÍM KOLAUDAČNÍHO ROZHODNUTÍ NOVELA ZÁKONA O NÁJMU A PODNÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR A MOŽNOST UZAVŘÍT NÁJEMNÍ SMLOUVU NA NEBYTOVÝ PROSTOR PŘED VYDÁNÍM KOLAUDAČNÍHO ROZHODNUTÍ strana 1 z 6 Dne 19. října 2005 nabyl účinnosti zákon č. 360/2005

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Všeobecná ustanovení. HLAVA I Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Všeobecná ustanovení. HLAVA I Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ve znění zákonů č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., se zapracovanými změnami dle vyhlášky č. 357/2007 Sb., ve znění

Více

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Pro Gender Studies, o.p.s. zpracovala Mgr. Eva Fialová v rámci projektu Na křižovatce pracovního a osobního života: možnosti a bariéry spolufinancovaného prostřednictvím

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Z á k o n. ze dne..2012

Z á k o n. ze dne..2012 Z á k o n ze dne..2012 o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů,

Více

ZÁKON 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006. zákoník práce

ZÁKON 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006. zákoník práce ZÁKON 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ve znění zákonů č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., se zapracovanými změnami dle vyhlášky č. 357/2007 Sb., ve znění

Více

Zaměstnanec může podle ust. 56 zákoníku práce přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dvou důvodů:

Zaměstnanec může podle ust. 56 zákoníku práce přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru ze dvou důvodů: Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance ze zdravotních důvodů nebo pro nezaplacení mzdy, platu, náhrady mzdy nebo platu nebo její části dle 56 zákoníku práce DŮVODY - 56 Zaměstnanec může

Více

Pracovní právo I. Mgr. Martin KOPECKÝ

Pracovní právo I. Mgr. Martin KOPECKÝ Pracovní právo I. Mgr. Martin KOPECKÝ Zákaz diskriminace Zákon č. 189/2009 Sb. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Zákoník práce Rovné zacházení se všemi zaměstnanci Důkazní břemeno částečně na zaměstnavateli

Více

NEWS číslo 1/2008. (1) Novela zákoníku práce

NEWS číslo 1/2008. (1) Novela zákoníku práce První číslo News Alfery v roce 2008 přináší aktuality, které přinesla novela zákoníku práce, která je účinná od 1. ledna 2008, dále Nález Ústavního soudu ze dne 12. března 2008 týkající se stížnosti proti

Více

Hospodárné nakládání s majetkem: návrh legislativního řešení Oživení, o.s., duben 2010

Hospodárné nakládání s majetkem: návrh legislativního řešení Oživení, o.s., duben 2010 Hospodárné nakládání s majetkem: návrh legislativního řešení Oživení, o.s., duben 2010 Navrhovaná novela stojí na 3 základních bodech: právní úkony územního celku vedoucí ke zcizení, pronájmu nebo výpůjčce

Více

Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská sdružení

Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská sdružení INFORMACE K NOVÉMU OBČANSKÉMU ZÁKONÍKU PRO SPORTOVNÍ ORGANIZACE OBČANSKÁ SDRUŽENÍ Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

Aktuální právní informace

Aktuální právní informace Aktuální právní informace Prosinec 2011 Rok 2012 bude pro každého zaměstnavatele v České republice poměrně náročný, když se bude nutné vyrovnat s celou řadou změn v oblasti pracovního práva i souvisejících

Více

KoleKtivní smlouva (mzdová část) Continental automotive Czech Republic s. r. o. ing. milan Chudoba mgr. milan Kubíček

KoleKtivní smlouva (mzdová část) Continental automotive Czech Republic s. r. o. ing. milan Chudoba mgr. milan Kubíček KoleKtivní smlouva o poskytování mzdy, náhradách mzdy a příplatcích ke mzdě (mzdová část) uzavřená mezi obchodní korporací Continental automotive Czech Republic s. r. o. se sídlem Hradecká 1092, 506 01

Více

d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a),

d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a), Zákoník práce ve znění účinném od 1. 1. 2013, naposledy novelizován zákonem č. 385/2012 Sb. ze dne 24. října 2012. Úplné znění zákona č. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce Parlament

Více

262/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 21. dubna 2006. zákoník práce. Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb.

262/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 21. dubna 2006. zákoník práce. Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., 357/2007 Sb. Změna: 116/2008 Sb. Změna: 121/2008 Sb., 126/2008

Více

ČÁST PRVNÍ Všeobecná ustanovení. HLAVA I Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů

ČÁST PRVNÍ Všeobecná ustanovení. HLAVA I Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce - znění dle 101/14 Sb. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ve znění zákonů č. 585/2006 Sb., č. 181/2007

Více

Pracovní doba a doba odpočinku

Pracovní doba a doba odpočinku ~ 1 ~ Pracovní doba a doba odpočinku A. OBECNÉ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ DOBĚ 78 a 79 ZP V rámci určení rozvržení pracovní doby je třeba podle charakteru práce určit její délku. Tuto pak rozvrhuje vždy zaměstnavatel,

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Pracovní řád. Obce Strašice

Pracovní řád. Obce Strašice Obec Strašice Strašice 276/II, 338 45 Směrnice č. 21/2011 Pracovní řád Obce Strašice 1. Předmět úpravy 1.1. Ustanovení této směrnice vymezuje pracovní řád. 1.2. Směrnice upravuje pracovní řád v souladu

Více

Pracovní právo a realita pro zaměstnavatele

Pracovní právo a realita pro zaměstnavatele Pracovní právo a realita pro zaměstnavatele JUDr. Libuše Brádlerová, JUDr. Jitka Hejduková Učební manuál Praha červenec 2007 Projekt je financován MPSV Č R, 2007 Pracovní právo a realita pro zaměstnavatele

Více

262/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 21. dubna 2006. zákoník práce

262/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 21. dubna 2006. zákoník práce 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb., 362/2007 Sb., 357/2007 Sb. Změna: 116/2008 Sb. Změna: 121/2008 Sb., 126/2008

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce Změna: 585/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Tento zákon ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ

Více

262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Tento zákon 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH

Více

VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU

VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Stanovená délka pracovní doby... 2 2.2 Zkrácená pracovní doby... 3 2.3 Kratší pracovní doba... 3 2.4 Rozvržení pracovní

Více

1.2. Obchodní podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy.

1.2. Obchodní podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy. OBCHODNÍ PODMÍNKY POSKYTOVATELE 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen Obchodní podmínky ) obchodní společnosti IMP net s.r.o., IČ: 28351801, se sídlem Šimáčkova 137, 628 00 Brno, zapsané

Více

Fúze a akvizice, restrukturalizace

Fúze a akvizice, restrukturalizace Obchodní právo Fúze a akvizice, restrukturalizace Bankovnictví, finance, leasing Nemovitosti a stavební právo Sporná agenda, správa pohledávek Snídaňové diskusní setkání Manažerské smlouvy a švarcsystém

Více

Nač si dát pozor při uzavírání dohod o pracovní činnosti ve zdravotnictví

Nač si dát pozor při uzavírání dohod o pracovní činnosti ve zdravotnictví Nač si dát pozor při uzavírání dohod o pracovní činnosti ve zdravotnictví Tématu dohod o pracovní činnosti (DPČ) uzavíraných lékaři při výkonu jejich povolání jsme se v minulosti již věnovali. Tato tématika

Více

PRACOVNÍ POMĚR. Mgr. Ing. Šárka Dytková

PRACOVNÍ POMĚR. Mgr. Ing. Šárka Dytková PRACOVNÍ POMĚR Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Aktuální právní informace

Aktuální právní informace Aktuální právní informace Únor 2012 Novela zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: posílení ochrany spotřebitele ve sporech ze spotřebitelských smluv Dne 1.4.2012 vstoupí v účinnost významná

Více

Zákoník práce. Část první - Všeobecná ustanovení

Zákoník práce. Část první - Všeobecná ustanovení Zákoník práce Část první - Všeobecná ustanovení Hlava I: Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů 1 Tento zákon a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a

Více

Zákon č. 262/2006 Sb.

Zákon č. 262/2006 Sb. Zákon č. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., Nálezu Ústavního

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.16 Integrovaná střední škola

Více

Počítání času aneb stačí mi to podání poslat poštou v pondělí?

Počítání času aneb stačí mi to podání poslat poštou v pondělí? MZDOVÁ ÚČETNÍ 7 8/2014 Počítání času aneb stačí mi to podání poslat poštou v pondělí? Běh času hraje v právu významnou roli. Časem většina práv, nejsou-li uplatněna, oslabuje a stává se nevymahatelnými,

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období Návrh poslanců Romana Sklenáka, Vladimíry Lesenské, Dany Váhalové a Jeronýma Tejce na vydání zákona kterým se mění zákon č. 329/2011

Více

N je j mní í s m l uvy p od v li l v i em k r k i r z i e 18.2.2010

N je j mní í s m l uvy p od v li l v i em k r k i r z i e 18.2.2010 Nájemní smlouvy pod vlivem krize IX. ročník odborné mezinárodní konference Real Estate Market > Winter 2010 Mgr. Martin Fučík 18.2.2010 Nesolventnost nájemců a dopady na nájemní vztahy Obchodní řešení

Více

ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE

ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE ZÁKONÍK PRÁCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK + AKTUÁLNĚ Z PRAXE Mgr. Libor Štajer, advokát 11. února 2008 OBSAH ZÁKONÍK PRÁCE X NOVÝ OZ vztah právních předpisů; důležité změny; nové instituty; aktuální nejčastější

Více

Odůvodnění úprav stanov Společnosti předkládané ke schválení valné hromadě konané dne 30. 6. 2015 ODŮVODNĚNÍ

Odůvodnění úprav stanov Společnosti předkládané ke schválení valné hromadě konané dne 30. 6. 2015 ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST: ODŮVODNĚNÍ V roce 2012 byl vydán zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích nebo ZOK ), který nahrazuje dosavadní obchodní

Více

Zákoník práce 2012 (zákon č. 262/2006 Sb.)

Zákoník práce 2012 (zákon č. 262/2006 Sb.) Zákoník práce 2012 (zákon č. 262/2006 Sb.) Zákoník práce ve znění účinném od 1.1.2012, na základě novely č. 365/2011 Sb. ze dne 6.11.2011. Úplné znění zákona č. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006

Více

Zákon č. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb.

Zákon č. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. Zákon č. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a Nálezu

Více

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne.. 2014,

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne.. 2014, V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne.. 2014, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Základy pracovního práva pro absolventa LF

Základy pracovního práva pro absolventa LF Základy pracovního práva pro absolventa LF 3. lékařská fakulta UK v Praze, 10. 11. 2010 JUDr. Dominik Brůha, Ph.D. Přehled právních předpisů - Zákony Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

Více

Vybrané pasáže Zákoníku práce

Vybrané pasáže Zákoníku práce Agenturní zaměstnávání se v ČR řídí dvěma zákony - Zákoníkem práce a Zákonem o zaměstnanosti. Vybrané pasáže Zákoníku práce Agenturní zaměstnávání upravuje od 1.1.2012 novelizovaný Zákoník práce v těchto

Více

Část druhá Pracovní poměr

Část druhá Pracovní poměr Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 2006 Sb., zákoník práce Část druhá Pracovní poměr Hlava II: Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru 33 (1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou

Více

F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz

F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz F i n a n č n í a r b i t r Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1 Nové Město Tel. 257 042 094, e-mail: arbitr@finarbitr.cz U s n e s e n í Evidenční číslo: 1589/2013 Registrační číslo (uvádějte vždy v korespondenci):

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

ČÁST PRVNÍ Všeobecná ustanovení. HLAVA I Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů

ČÁST PRVNÍ Všeobecná ustanovení. HLAVA I Předmět úpravy a vymezení pracovněprávních vztahů Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 262/2006 Sb. Zákon zákoník práce - znění dle 182/14 Sb., 250/14 Sb., 328/14 Sb. 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce ve znění zákonů

Více

METODICKÝ POKYN PRO VYPLŇOVÁNÍ DOTAZNÍKU

METODICKÝ POKYN PRO VYPLŇOVÁNÍ DOTAZNÍKU METODICKÝ POKYN PRO VYPLŇOVÁNÍ DOTAZNÍKU Úvod DOTAZNÍK č. 1 (podnikatelská sféra) DOTAZNÍK č. 2 (veřejná služba a správa) DOTAZNÍK č. 3 (obce a kraje) Kontakt Úvod ISPP - Informační systém o pracovních

Více

Zákon, zákoník práce PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Zákon, zákoník práce PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 262/2006 Sb Zákoník práce Ve znění: 362/2007 Znění platné od 1.1.2008 do Podmíněné datum Zákon, zákoník práce ČÁST PRVNÍ HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Více

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Obsah 3 OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Slovníček ke kapitolám 1 až 3...12 Použité zkratky...18 1.1 POTŘEBUJEME, CHCEME NEBO NECHCEME PERSONÁLNÍ STRATEGIE?...19 1.1.1 Strategie rozvoje lidských zdrojů

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. č. j. 4 Ao 1/2007-43 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: N.

Více

2006/262 Sb. Zákon Zákoník práce

2006/262 Sb. Zákon Zákoník práce 2006/262 Sb. Zákon Zákoník práce 265/2006 ve znění 250/2014 Zákon zákoník práce Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH

Více

Pracovněprávní 2 2012

Pracovněprávní 2 2012 Pracovněprávní 2 2012 OBSAH Aktuálně: Smluvní pokuta v pracovním právu Téma: Pracovnělékařská péče Pracovnělékařské služby Hlavní změny povinností ošetřujících lékařů pokud jde o režim dočasné pracovní

Více

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.)

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.) SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.) uzavřená v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech

Více

MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ

MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ Zpracováno v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR ve spoluprácii s Èeskomoravskou konfederací

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ NA SÍTI G-NET č.

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ NA SÍTI G-NET č. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací na síti G-NET č. 1/5 SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ NA SÍTI G-NET č. (dále jen smlouva ), uzavřená podle ustanovení 63 a násl.

Více

Jednání jménem společnosti Společnost s ručením omezeným v praxi

Jednání jménem společnosti Společnost s ručením omezeným v praxi Stránka č. 1 z 6 Společnost s ručením omezeným v praxi < Předchozí Následující > 3.2.1 Jednání jménem společnosti 11.2.2010, JUDr. Vladimíra Knoblochová, Zdroj: Verlag Dashöfer 3.2.1 Jednání jménem společnosti

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Smlouva o výkonu funkce jednatele

Smlouva o výkonu funkce jednatele Smlouva o výkonu funkce jednatele uzavřená mezi společností VUSTE-APIS, s.r.o a Ing. Josefem Vančurou podle 59 a násl. zákona c.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních

Více

ZÁKON č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006. zákoník práce ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I

ZÁKON č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006. zákoník práce ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I ZÁKON č. 262/2006 Sb. ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Více

Přijímání pracovníků

Přijímání pracovníků Přijímání pracovníků Postup Zahrnuje řadu procedur pro vybrání uchazeče (pokud ZC přijetí akceptuje) Hlavní je sepsání pracovní smlouvy (případně jiného dokumentu upravujícího PP vztah) + dodatek k pracovní

Více

Pozměňovací návrhy k tisku 336

Pozměňovací návrhy k tisku 336 Pozměňovací návrhy k tisku 336 1. V 2 odst. 1 písm. c) se na konci věty doplňuje: to neplatí, jde-li o náměstka pro řízení sekce a jemu podřízené zaměstnance, 2. V 10 odst. 1 se písm. a) a b) mění následovně:

Více

262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce

262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 362/2007 Sb. Změna: 116/2008 Sb. Změna: 121/2008 Sb. Změna:

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 3 Ads 91/2011-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více

činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ZÁKON č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb

Více

177/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti OBECNÁ USTANOVENÍ

177/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti OBECNÁ USTANOVENÍ 177/1996 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. června 1996, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., vyhlášky

Více

Nároky zaměstnance při rozvazování pracovního poměru v roce 2013

Nároky zaměstnance při rozvazování pracovního poměru v roce 2013 Nároky zaměstnance při rozvazování pracovního poměru v roce 2013 JUDr. Tereza Erényi, LL.M., Mgr. Tomáš Liškutín Současné hospodářské podmínky nutí zaměstnavatele flexibilně reagovat na aktuální ekonomickou

Více