Češství jako mechanismus vyjednávání Kateřina Janků
|
|
- Miroslav Kopecký
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Multikulturní centrum Praha, září 2005 Češství jako mechanismus vyjednávání Kateřina Janků Institut pro studium kultury a etnocentrismu ISKE Text je zkrácenou a upravenou verzí článku Romové a jiní skoro-češi. Pozice kandidátů sociální inkluze do české společnosti. uveřejněného v Sociálních studiích č. 10 Otázky sociální inkluze romské komunity. Brno: Masarykova Universita, plná verze Tento text pojednává o těch, kteří upoutávají pozornost novinářů, sociálních vědců a všech ostatních a provokují je k popisování detailů jejich všednodenního života. A přitom by ze všeho nejvíce tito lidé často stáli o neviditelnost normality. Jsou to lidé v pozici kandidátů začlenění do společnosti (odborným jazykem sociální inkluze). Proto, že jsou jiní, zajímá nás, co měli k obědu, kolik mají dětí a pokojů v bytě. Kdyby přestali být jinými, ztratil by pravděpodobně popis jejich všedního života přitažlivost. Autoři textů o nich často stejně jako oni sami hledají k tomuto zneviditelní klíč. Rozehrává se hra sociální inkluze. Detailní popisy jejich žitého světa hrají doprovodnou roli; stejně jako v tomto textu pomáhají pochopit, o co se vlastně v procesu zneviditelňování jedná a také proč často nebývá úspěšný, protože to možná do důsledku vzato není možné. Sociální inkluze a teorie sociální diferenciace I. Co je to vlastně sociální inkluze? Přeloženo do češtiny, je to začlenění do společnosti. Ale začlenění v jakém smyslu? A koho? A do jaké společnosti? Sociální inkluze je proces, kterého se účastní dvě strany. Ti, kteří aspirují na to být zahrnuti do společnosti (kandidáti sociální inkluze) a členové společnosti, na kterou kandidáti sociální inkluze upírají svou pozornost. Kandidátskou stranu nazývá americký sociolog Jeffrey Alexander v eseji Stěžejní solidarita, vnější etnická skupina a sociální diferenciace (1988) vnější etnickou skupinou (ethnic outgroup), ty druhé mezním společenstvím (terminal community), jehož členové pociťují stěžejní solidaritu (core solidarity) tohoto společenství. (Sociální) Inkluze je podle Alexandera definována jako proces, kterým dříve exkludované skupiny nabývají solidaritu v mezním společenství společnosti (1988:79), přičemž Koncept solidarity se týká individui subjektivně pociťovaného integrování členů do vlastních sociálních skupin (1988:78). Jelikož sociální inkluzi Alexander definuje s pomocí konceptu solidarity, platí tato imaginárnost, respektive závislost na subjektivním prožívání jedinců a skupin také pro ni. Z Alexandrova výkladu není úplně jasné, která ze dvou stran (integrovaní, nebo kandidáti) určuje pravidla inkludování. I když by se mohlo zdát, že jsou to ti, kteří již součástí společenství jsou a mechanismus sociální inkluze iniciují, svým způsobem není ani toto jednoznačné, protože kdyby se členové etnicky vnějších skupin, kteří usilují o vstup do pole solidarity neobjevili, nebylo by s kým o sociální inkluzi začít vyjednávat.
2 Kandidáti sociální inkluze jsou podle Alexandra členové vnější etnické skupiny, ale vzhledem k rozvinutosti sociálních identit moderních společností lze říci, že pozici kandidátů sociální inkluze zastávají všichni, kteří v jakémkoliv bodě více nebo méně viditelně nesplňují analytický požadavek inkluzivního ideálu a zároveň usilují o pocit solidarity stěžejního společenství, kterého se jim nedostává. Stejně tak mohou být požadavky na solidaritu v reakci, nebo preventivně bez prvotního nátlaku odepírány jedinci, skupinami, či institucemi v analytické pozici stěžejního společenství. Vyjednávají se tedy spíše pravidla inkluze na různých úrovních společnosti, než nárok na inkluzi samotnou. Pravidla inkluze pak stanovují obě strany. II. Alexander dále představuje multidimenzionální model interního a externího faktoru integrace. Externí faktor (složený z ekonomického, politického, integrativního a náboženského subsystému společnosti) se týká struktury společnosti, ve které se vyjednávání inkluze jedněch do světa druhých odehrává. Interní faktor je se týká vztahu primordiálních kvalit (které bývají posuzovány jako etnická specifika) obou skupin. Míra inkluzivity je pak dána mírou toho, jak moc se hranice společenství, do kterého se kandidáti inkluze snaží integrovat zdají být rozpínavé a jak moc jsou definované občansky. To je závislé na kvalitě externích a interních faktorů, z nichž každý jednotlivě funguje jako samostatná proměnná, která může na inkluzivitu mít svůj vliv. Obecně platí, říká Alexander, že čím více je sociální prostředí diferenciované a primordiální kvality obou skupin příbuzné, tím inkluzivnější je prostředí. Takto lze zhruba schématicky definovat inkluzivní ideál české společnosti: Schéma: Inkluzivní ideál české společnosti. Faktor integrace Společenství Interní Externí / ekonomický subsystém Externí / politický subsystém Externí / integrativní subsystém Externí / náboženský subsystém Primordiální komunita privilegovaných etnik 1 ČR, čeština jako mateřština Ti, kteří vydělávají a platí daně v ČR Občané ČR nebo cizinci se statusem trvalého pobytu v ČR Ti, kteří žijí důstojný život v ČR, respektive cítí se v ČR být doma Ti, kteří nepěstují jinou, něž v ČR obvyklou/neviditelnou/neexotickou kulturu a náboženství 1 Privilegovanými etniky zde rozumím ta etnika, která jsou součástí mýtu o společném původu etnicky založené politické komunity národa. K privilegovaným etnikům na území České republiky patří ti, které jsme až do nedávné doby mohli jako jediné najít v učebnicích českého dějepisu. Jsou to především Češi a Moravané a dále Slezané. To jsou naši. Neprivilegovanými etniky na území České republiky par excellence jsou Romská etnika, jejichž původ se vykládá jako indický, a tedy vnější, cizí. Jinou kategorii pak tvoří Němci a Ž/židé (ti by se daly z tohoto pohledu nazvat etniky v historii vzniku Českého státu tabuizovanými) a dále pak Slováci, Řekové, Maďaři a další, kteří jsou pokládáni za etnické cizince. 2
3 III. Dále je potřeba poukázat na úzkou souvislost sociální inkluze s procesem sociální diferenciace, neboli procesem modernizačního růstu komplexity a zprostředkovanosti funkcí. Pomyslnou škálu tradiční/monolitický moderní/diferencovaný v oblasti mezietnických vztahů analyticky doprovází dualita primordiální občanský. Jeffrey Alexander však umně upozorňuje na to, že se zdaleka nejedná pouze o vylepšení mezi-etnických vztahů procesem modernizace. A proces diferenciace není ani jednorozměrný, ani lineární. Ale v historické realitě není diferenciace homogenní proces. Objevuje se v různých sférách a různých časech a tyto vodítka a zpoždění mají enormně komplexní dopady na společenský vývoj. [...] Solidarita se odlišuje jako autonomní dimenze nezávislá na vývoji v ostatních sférách. Následkem toho je občanské integrace vždy dosahováno nerovnoměrně (1988:83). Strategie sociální inkluze naráží na konflikt primordiálních a občanských principů. Jedním z důvodů této konfliktnosti je představa neměnnosti primordiálních vlastností. Tato představa je zachovávána přesto, že ve skutečnosti se i primordiální charakteristiky proměňují (vezměme za příklad obsah představy toho, co znamená český způsob trávení Vánoc). Na konci pomyslného kontinua primordialita občanskost leží modernizovaná společnost, podle Alexandera mimo jiné prezentovaná Parsonsovým (1971) termínem Společnostní komunita (societal community). Ta je integrativním společenským subsystémem, kterému ostatní subsystémy (udržování vzorců, politický a ekonomický) vytvářejí prostředí. Tyto společenské subsystémy se také podobají Alexandrovu pojetí externího faktoru integrace. V našem pohledu je primární funkcí tohoto integrativního subsystému definovat povinnosti loajality ke společenské kolektivitě a to jak pro členství jako takové, tak pro různé kategorie diferenciovaných statusů a rolí v rámci společnosti (Parsons 1971:12). Požadavky na inkluzi nejsou z tohoto hlediska vyjadřovány jako nátlak jedné skupiny vůči druhé. Tyto dvě skupiny jsou spíše analytické pozice a vyjadřují, stejně jako požadavky na inkluzi, vlastnosti společenského subsystému integrace. Mechanismus sociální inkluze tedy předpokládá potenciální možnost inkludování aktéra, který dosud není plně inkludován. Ta je vyjadřovaná právě v pravidlech inkluze a požadavcích na plné členy společenství. To, že je možné tyto pravidla vyjednávat, souvisí s povahou společnosti, ve které se vyjednávání odehrává. Ze schématu inkluzivního ideálu české společnosti je však patrné, že se může jednat i o kulturní, či právní, nejen etnické charakteristiky. Jak do pozice člena společnostní komunity, tak do pozice kandidáta na sociální inkluzi se člověk může narodit, stejně jako se v ní v průběhu života ocitnout (fyzickým přesunem, změnou životního stylu, sňatkem, anebo proměnou politické struktury území, jehož je obyvatelem). Analytický rozbor mediální prezentace kandidátů sociální inkluze Pro ilustraci představené teoretické konstrukce jsem zvolila časopisecké články popisující všednodennost kandidátů sociální inkluze do české společnosti. Dva příklady zde představené, čeští Romové žijící v Kanadě a ruští imigranti žijící v České republice, nejsou 3
4 příklady jedinými, ale zcela jistě typickými. Novinář, nezávislý pozorovatel a předkladatel typizovaných prezentací aktérů reflektuje obě strany vyjednávání s ohledem na obvyklé schémata prezentace kandidátů inkluze i plně integrovaných členů společenství. Dalo by se také říci, že vnímá obě, objekt-orientovanou, řádem diskurzu artikulovanou pozici, stejně jako subjekt-orientovanou pozici institucionální strategie, která je uchopitelná skrze strategie socializace (Szaló 2003:49). Postupně představím jednotlivé osobnosti tak, jak jsou prezentované v reportážích společně s jejich požadavky na inkluzi a zábranami či protiargumenty inkluze formulovanými ze strany stěžejního společenství. Co se týče argumentů proti inkluzi, jsou jimi vlastně všechny zdůrazňované odlišnosti aktérů, tedy za normálních okolností nezmiňované vlastnosti (vzhled, jazyk, strava). Kdyby aktér nemluvil jiným jazykem, nebude se novinář o tom, jakým jazykem hovoří vůbec zmiňovat. Pokud naopak cizinec mluví překvapivě dobře česky, je toto zdůrazněno jako kontrast obecného předpokladu, že česky hovořit nebude, nebo jen neplynule a s chybami. Charakteristiky, které nejsou zmiňovány buď aktéři splňují, nebo nejsou pro sociální inkluzi důležité. Dlouhodobý pobyt existenční nejistota Hrdinové prvního článku se pravděpodobně vybavili čtenáři mezi prvními jako typičtí kandidáti sociální inkluze, jsou to tak zvaní přistěhovalci, imigranti, v České republice usazení cizinci. Článek pojednává o několika Rusech, kteří přijeli do České republiky rozvíjet své podnikání. Staví do kontrastu ekonomickou a sociální úroveň ruských migrantů s nevlídností přistěhovalecké politiky českého státu: Tady je systém imigrace nastavený pro lidi, kteří sem přijedou jen na chvíli. Nestarají se ani o daně či doklady. Nic pro ně tahle země ani místo, kde žijí, neznamenají, a tak se podle toho chovají, protože brzy odjedou. Jenže když tu máte rodinu, platíte daně, pojištění, tak tu nejen chcete udržovat hezké místo k žití, ale taky chcete patřit do společnosti vysvětluje (Č1). Autorka článku zdůrazňuje, že Rusové jsou nejen soběstační, ale také Čechům kulturně příbuzní, přinášejí peníze a také mohou pomoci mírnit stárnutí české společnosti. Z hlediska diskurzu sociální inkluze však česká společnost bude stárnout dál, jen se bude měnit etnické spektrum těch, kteří v České republice pobývají: Od českých obyvatel poznáte ruské ženy snadno. Jsou výrazně namalované, neméně silně naparfémované, s obarvenými vlasy a v extravagantním oblečení. Ruští muži chodí nenápadní, v dlouhých tmavých podnikatelských kabátech, rychle vycházejí z domů a nastupují do automobilů. Žijí zde i další cizinci, ale Rusů je nejvíc (Č1). Čeští obyvatelé zde vystupují v roli výchozího poznávacího bodu, který nemusí být popisován. Přitom by v jiném kontextu bylo možné položit si otázku, jak poznáte na ulici Čecha?. Pokud je však cizinec a Český obyvatel na ulici na první pohled rozpoznatelný, to znamená dokud Česky a Rusky vyhlížející člověk nejsou rovnocennými obyvateli území, je to znakem toho, že ručička ukazatele Alexandrovského kontinua primordialita občanskost je nakloněna více doleva. 4
5 Barša v tomto smyslu, kromě silného argumentu pro více občanskosti v české politické kultuře, naráží na nutnou reformulaci domácí kultury, kterou by multikulturnější Česká republika musela prodělat: Čím více odlišných skupin se v našem státě bude cítit doma, tím blíže budeme univerzálnímu lidství, tím vzdálenější budeme démonům etnické, rasové, sexistické a homofobní nenávisti. K tomu však je nutné, abychom pochopili naši identitu nikoliv jako ztuhlý mýtus národní historie a jejího údajného smyslu, nýbrž jako dynamický komplex hodnot, životních forem a interpretací světa, jehož pohybu jsme jakožto jednotlivci i skupiny účastni. Vykročit tímto směrem ovšem také znamená de-etnizovat ono my, které je představováno institucemi českého státu (1999:263). V závěru se vrátím k tomu, proč je z hlediska praxe sociální inkluze realizace tohoto požadavku problematická. Jsem český cikán z Kanady Druhý článek prezentuje České Romy žijící v Kanadě jako bývalé, částečné, či občasné kandidáty sociální inkluze. Čeští Romové, kteří emigrovali do Kanady v dospělém věku sdílejí pocit přináležitosti k lokalitě, z níž pocházejí, stejně jako pocit odpírání solidarity českou společností. Tato zkušenost odpírání a rasové perzekuce může sloužit jako argument k migraci a zažádání o azyl. Romové, ve srovnání s jinými neprivilegovanými etniky České republiky, také často nemají tak silný, pocit sounáležitosti s půdou předků a proto snáze z měst, kam se přistěhovali teprve jejich prarodiče, odcházejí. Vztah k domovu se může měnit i během života jedince: Čechy mám ráda, ale zpátky bych nešla. Doma už jsem tady (Č2). Samozřejmě musíme brát v potaz rozmanitou škálu významů, jaké mohou lidé připisovat slovu domov. Z hlediska inkluzívních mechanismů je důležité říci, že pocit domova nemusí být vázán na místo, ve kterém aktér nárokuje pociťovat solidaritu ostatních. Je však nepsaným ideálem, jsou-li tyto dva principy v souladu. Na prezentaci českých Romských migrantů je patrný i generační posun vztahu k rodné zemi: [...] Naše emigrace je ostuda pro Českou republiku a oni si to nechtějí přiznat, tvrdí energicky třicátník Milan. Mladé celá diskuze nezajímá, hrají si na počítači a anglicky se domlouvají, kam vyrazí večer (Č2). Potomci emigrantů, kteří se narodí v zahraničí tvoří v tomto směru zvláštní kapitolu. Ti se stávají kandidáty na inkluzi, teprve pokud sami začnou požadavek na sociální inkluzi do rodného společenství svých rodičů klást 2. S odklonem vztahu k původní domovině slábne nárok na solidaritu jejího mezního společenství. Dalo by se říci, že se tento nárok (který nebyl uspokojivě naplňován a proto tito aktéři volili odchod ze země) přetváří v sentimentální obsah příslušnosti k České republice ve formě hezké vzpomínky: 2 V odborné literatuře je takové chování dětí (zvláště třetí generace) emigrantů, kteří se často ve svém chování stávají původnější než původní obyvatelé země, odkud přišli jejich předci, popisováno jako ethnic revival. 5
6 Musel jsem trochu změnit repertoár a naučit se nové písničky. Ale dáme i čardáš, Škoda lásky nebo mojí oblíbenou Cikánečku, říká strejda, který si anglicky vyřídí vše, co potřebuje (Č2). Nárokují tedy Čeští Romové žijící v Kanadě vůbec inkluzi do české společnosti? Na určitých úrovních ano, například nechtějí přijít o občanství: Kanadské občanství dostalo jen málo z nich. Mnozí o ně ani nežádají, protože by tím ztratili české (Č2). Drobnohledem, který pomůže odhalit různé úrovně, na kterých se může sociální inkluze odehrávat je právě Alexandrova koncepce různých faktorů integrace v rámci společenských subsystémů. Zdá se, že působení rasového stigmatu v kombinaci s materiálními podmínkami je od nárokování pocitu solidarity v české společnosti zrazuje: Po dvou letech přijeli do Čech a uvažovali, že by tam mohli žít a podnikat. Jenže v tramvaji nás mladý kluci zničehonic plivli. V obchodě nás prodavačka ošidila, ale celá fronta začala nadávat nám do blbých cikánů a příživníků, co okrádají. To strašně ponižuje. Člověk si musí zachovat nějakou hrdost. A když to nejde, tak proč zůstávat, když nemusíme, říká paní Krchňáková (Č2). Závěr na cestě k inkluzivnímu češství? V Alexandrově pojetí sociální inkluze de facto znamená vítězství občanských principů nad primordiálními. Alexander však zároveň upozorňuje na nemožnost úplného vymizení primordiálního principu (ve smyslu Geertsovské vazby vyplývající z pocitu přirozeného) z konceptu společnosti národního státu: Solidarita se stává základním faktorem, neboť každý národ musí nakonec začít historicky. Národy se jednoduše nevynoří ze vzduchu jako nějaké universalistické, či konstituční entity. Národy jsou založeny skupinami, jejichž členové sdílejí určité kvalitativně výrazné charakteristiky, znaky, okolo nichž strukturují jejich solidaritu. Ať již tato stěžejní skupina v budoucnu vytvoří jakékoliv instituce, bez ohledu na konečný liberalismus jejího společenského a politického pořádku, rezidua této stěžejní solidarity zůstávají zachována (Alexander 1988:79). Z toho vyplývá, že strategie vítězství občanského principu nad primordiálním nemůže být nikdy zcela úplná. Navíc, jak poznamenává Geertz, skýtá svá rizika: Podřídit tyto specifické a důvěrně známé identifikace obecnému závazku vůči zastřešujícímu a poněkud cizímu občanskému řádu znamená riskovat ztrátu autonomie osobnosti (Geertz 2000:288). Autonomie osobnosti se spolupodílí na pocitu ontologického bezpečí jedince, který nemůže být založený pouze na obecných charakteristikách. Je to kvalita která se svou individuální povahou podílí jak na udržování, tak nabourávání sociálního řádu. Zdá se, že sociální aktéři, kteří mají být inkludováni do společenství mají tendenci se ztrátě autonomie bránit, jak vystihuje Simmel, když píše o cizinci: Jako člen skupiny je naopak zároveň blízko i daleko, jak to odpovídá vztahu založenému pouze na obecně lidských shodných momentech. Mezi blízkostí a vzdáleností však vzniká zvláštní napětí, když vědomí toho, že společné je tu jen to, co je zcela obecné, obzvlášť zdůrazňuje právě to, co společné není (Simmel 1997:32). Tento oddělující princip, princip zdůraznění toho, co není společné, nemusí být nutně sociálně destruktivní. 6
7 Mechanismy sociální inkluze jsou spíše než jednotící, či rozdělující společenskou silou jedním z mechanismů, které obnažují soupeření primordiálních a občanských principů v moderních podmínkách. Uvěřit představě uskutečnitelnosti definitivního vyrovnání se sociální různorodostí tím, že by tato různorodost zanikla a všichni by byli plně inkludováni je největším a historicky prověřeným rizikem strategií sociální inkluze a snad i utopií modernizace. Bibliografie Alexander, Jeffrey Core Solidarity, Ethnic Outgroup, and Social Differentiation. In: Alexander, Action and its Environments. Toward a New Synthesis. New York: Columbia University Press. Barša, Pavel Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK. Geertz, Clifford Integrační Revoluce: Primordiální Postoje a občanská politika v nových státech. In Geertz, Interpretace kultur. Praha: Slon. Parsons, Talcott The System of Modern Societies. Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall, inc. Simmel, Georg Cizinec. In Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: SLON. Szaló, Csaba Sociální inkluze a předpoklad kulturní zakotvenosti politické identity občanství. in Sociální inkluze. Sociální studia 9. Brno: Masarykova Univerzita. Časopisecké články (Č1) Doležalová, Jana Mesto dlja žizni. Reflex 36/2002. (Č2) Závitkovská, Blanka Žít jako člověk. Pátek Lidových novin. 43/
Strana 119, tabulka, k položce Primordiální komunita patří odkaz na poznámku 2:
ERRATA Omlouváme se Kateřině Janků, v jejíž stati Romové a jiní téměř-češi (Sociální studia č. 10, 2003, s. 115 129) nebyl v důsledku redakční chyby vytištěn poznámkový aparát. Tento lístek budiž alespoň
VíceStát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ
Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium
VíceDěti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay
Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze
VíceMajority a minority ve společnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Majority a minority ve společnosti VY_32_ INOVACE _06_113 Projekt MŠMT Název projektu
VíceCvičení ze společenských věd
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VíceKampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR
Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich
VíceOBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém
VícePONTIS Šumperk o.p.s.
PONTIS Šumperk o.p.s. Zkušenosti s multikulturní výchovou (MKV) jakožto průřezovým tématem jsou v České republice poměrně krátké. Podoba začlenění MKV do školních vzdělávacích programů se na jednotlivých
VícePolitická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva
Politická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva 20.10.2008 PedF, katedra geografie 1 Národ a nacionalismus PedF, katedra geografie 2 Národ Historicky vzniklá stabilní skupina lidí
VíceMetodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům
Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt
VíceTeorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Jak byste vysvětlili základní principy sociálně ekologické teorie? Kdo je jejím hlavním představitelem? Jak psychosociální
VícePostoje k mezinárodní migraci a individuální vztahy s migranty nejsou vždy shodné
Postoje k mezinárodní migraci a individuální vztahy s migranty nejsou vždy shodné Dita Čermáková, Yana Leontiyeva Praha, 1. 3. 2. 2017 Postoje k migrantům versus migraci jako fenoménu Brewer a Miller (1984):
VícePráce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen
VíceSociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2.
Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. 2014 Etnicita (Giddens 1999) kulturní praktiky a názory určité skupiny
VíceZkušenosti s integrací migrantů v České republice. Zdeněk Uherek Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. uherek@eu.cas.cz
Zkušenosti s integrací migrantů v České republice Zdeněk Uherek Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. uherek@eu.cas.cz Téma integrace Odborně se řeší od 19. století ve velkých migračních destinacích (USA, průmyslové
VíceMultikulturní soužití
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Multikulturní soužití VY_32_ INOVACE _06_112 Projekt MŠMT EU peníze středním školám
VíceNEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME
STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================
VíceSOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT
Vladan Hodulák SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Anglická škola Od 60. let hlavně ve Velké Británii Střední proud mezi realismem a liberalismem Důraz na interpretativní přístup Představa mezinárodních vztahů Mezinárodní
VíceSegregace Co je segregace a proč je důležité ji reflektovat při pořizování sociálního bydlení?
Co je segregace a proč je důležité ji reflektovat při pořizování sociálního bydlení? Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceMigrace lidské společnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Migrace lidské společnosti VY_32_ INOVACE _06_102 Projekt MŠMT EU peníze středním
VíceČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9.
ČINNOST VEŘEJNÝCH KNIHOVEN V PROCESECH INTEGRACE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB (S OHLEDEM NA PREVENCI KONFLIKTŮ) Petr Čáp, Olomouc 7. 9. 2016 BEZPEČÍ TVRDÁ OPATŘENÍ REAKCE NA AKTUÁLNÍ SITUACI BEZPEČÍ PREVENCE
Více*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup
říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:
VíceStrategie migrační politiky České republiky
Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v
VíceRŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky
VíceMigrační politiky modely a příklady (Kanada, Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko)
Migrační politiky modely a příklady (Kanada, Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko) Migrační politika Definice: Všechny politiky ovlivňující mezinárodní migraci (UN 1998) anebo ty, které se přímo
VíceANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace
Reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0030 Centrum pro rozvoj a podporu regionů, o.p.s. Olomouc ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace
VíceŽivotní svět jako fenomenologický a sociologický problém
A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance
Vícejeden konec poukazuje k dobru kolektivní entity, druhý poukazuje k nárokům jednotlivců: princip národní suverenity zavazuje stát, aby se staral o
Baršová, Andrea Barša, Pavel: Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2005, 308 stran, ISBN: 80-210-3875-6.
VíceMULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi
VíceMay 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona
Pobyt cizinců SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace a zkvalitněnívýuky
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceManagement kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.
Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském
VíceSociálně vyloučené lokality v ČR
Sociálně vyloučené lokality v ČR Karel Čada Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha, 9. 11. 2017, Spravedlivost ve vzdělávání Nerovnosti v českém vzdělávacím systému Co je to sociální vyloučení?
Více3.3. Začlenění průřezových témat
1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.
VíceOkruhy témat disertačních prací DSP Etnologie
Okruhy témat disertačních prací DSP Etnologie Okruhy témat disertačních prací navrhuje oborová rada, která je předkládá ke schválení vědecké radě fakulty. Navrţeny a vědeckou radou schváleny byly tyto
VíceKAM SE ZTRATILI VOLIČI?
KAM SE ZTRATILI VOLIČI? Vysvětlení vývoje volební účasti v České republice v letech 1990-2010 LUKÁŠ LINEK CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY OBSAH PODĚKOVÁNÍ 5 1. ÚVOD: VOLEBNÍ ÚČAST, JEJÍ POKLES
VícePostoje k cizincům v české společnosti. Michaela Šmídová, Martin Vávra, Tomáš Čížek FSV UK Praha
Postoje k cizincům v české společnosti Michaela Šmídová, Martin Vávra, Tomáš Čížek FSV UK Praha Vývoj počtu imigrantů na území ČR od roku 1993 Postoje k občanům cizích národností žijících na území ČR Národnost
VíceKLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,
KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, 15.10.2008 Co se děje v 19. století? velké změny v 19. století industriální revoluce, urbanizace, rozvoj kapitalismu proměna
VíceMultikulturní soužití. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: duben 2014
Multikulturní soužití Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: duben 2014 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.20 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: duben 2014 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická
VíceHistorie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com
Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4
VíceTÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE
Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia
VíceSOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací
SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter
VíceKulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010
Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na
VíceNáboženství, církev a fenomén migrace
Náboženství, církev a fenomén migrace Hlavní teze: Současné dění ve světě staví křesťany do centra dění Zacílení: Role křesťanství, kat. církve s ohledem na fenomén migrace (obzvláštní zřetel na situaci
VíceVĚDA PRO PRAXI. Sylvie GRAF
VĚDA PRO PRAXI JAK NOVINOVÉ ČLÁNKY OVLIVŇUJÍ ČTENÁŘE? VLIV VALENCE A JAZYKA NA POSTOJE VŮČI SPOLEČENSKÝM MENŠINÁM Sylvie GRAF VÝZKUMNÉ ZÁJMY SOUČASNÝ PROJEKT Marie Curie Individual Fellowship IMMIGRANTS
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceStrategický management a strategické řízení
Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického
VíceKam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll
Obsah Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti....... ll Jeden svět nás a těch druhých... 12 Společenské vědy a politika na scéně... 14 Tolerance a hodnotová opora... 16 Obecné tendence a jejich rizika...
VíceCIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR
CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR Jarmila Marešová Abstrakt: Cizinci z třetích zemí, tzn. cizinci pocházející ze zemí mimo EU, tvoří více než polovinu (58 % v roce
Více1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.
1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;
VíceEtnografie a národnostní politika ČLR. Identita zahraničních Číňanů Huáqiáo 華 僑
Etnografie a národnostní politika ČLR Identita zahraničních Číňanů Huáqiáo 華 僑 Čínská migrace Zdroje a motivace migrace do zahraničí: Minulost: Nedostatek zemědělské půdy (růst populace, civilizační rozvoj,
VíceNárodní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s.
Název žadatele: Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Termín realizace: 1. ledna 31. prosince 2017 Místo realizace: celá Česká republika Sídlo: Masarykovo náměstí 1, 256 01 Benešov
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VícePolitická reklama. omezená zákonná omezení
Konference Regulace českých médií II. 27. 28. listopadu 2014 4. Politika, volební kampaně a politický marketing Politická reklama vs. omezená zákonná omezení Milan Bouška Pro potřeby Evropského soudu
VíceSociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová
Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-
VíceENVIRONMENTALISTIKA GYM
ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,
VíceRELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II
RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Člověk a zdraví Výchova ke zdraví. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět:
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochraně zdraví v propojení
VíceHumanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem
VíceVíra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38
Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou
VíceZávěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska
Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Blanka Plasová Kateřina Kubalčíková Strategie rodin i jednotlivců s potřebou zajištění
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 44736/ENV/16 V Praze dne 18. října 2016 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceO TÉMA SROVNÁVACÍCH ZKOUŠEK STUDENŮ STŘEDNÍCH ŠKOL
INFORMACE Z BLESKOVÉHO VÝZKUMU STEM VYDÁNO DNE 3. 9. 1 O TÉMA SROVNÁVACÍCH ZKOUŠEK STUDENŮ STŘEDNÍCH ŠKOL A STÁTNÍCH MATURIT SE ZAJÍMAJÍ TÉMĚŘ DVĚ PĚTINY OBČANŮ. Podle názoru více než dvou třetin občanů
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceProf o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška
Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
Více-Pokud člověk není socializován-zvířecí chování,manuální a mentální zaostalost,pasivita nebo agresivita,vzniká deprivace
Otázka: Osobnost v sociálních vztazích Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fífa Proces socializace Socializace je proces začleňování člověka do společnosti.hlavní socializace začíná,když si dítě
Více8763/19 lw/zc/hm 1 TREE.1.B
Rada Evropské unie Brusel 3. května 2019 (OR. en) 8763/19 JEUN 64 EDUC 221 SOC 330 EMPL 245 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců
VíceMateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, Želešice. Žáci 9. ročníku praktické školy
Název školy Mateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, 664 43 Želešice Autor Mgr. Miroslava Šotová Název Téma Číslo projektu Vy_32_INOVACE_606 Národnostní menšiny CZ.1.07/1.4.00/21.1555 Cílová
VíceTK a místní komunita
TK a místní komunita Ing. Martina Berdychová Magdaléna, o.p.s. 252 10 Mníšek pod Brdy, P.O.B. 3 Tel. 318 599 124, e-mail: magdalena.ops@iol.cz Vnitřní a vnější svět TK Státní správa a samospráva Odborná
VíceQuality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost
Quality of life přístupy studentů, feedback studentů Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Úvod Následující sekce se inspiruje a čerpá ze seminářů inovovaného předmětu Geografické aspekty kvality života,
VíceSociologie Migrace a integrace v sociologii, problematika interetnického soužití. Mgr. Petra Klvačová, PhD
Sociologie Migrace a integrace v sociologii, problematika interetnického soužití Mgr. Petra Klvačová, PhD. 16. 4. 2015 Přizpůsobení se cizinců našim životním zvyklostem (v %) 2% 1% 27% co nejvíce se přizpůsobit
VíceETICKÝ KODEX ORGANIZACE
ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka
Více,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský
Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické
VíceUČÍME O UPRCHLÍCÍCH 6 9 LET NÁVODY K ČINNOSTEM. Další materiály naleznete na unhcr.org/teaching-about-refugees 2017 UNHCR
UČÍME O UPRCHLÍCÍCH 6 9 LET NÁVODY K ČINNOSTEM Další materiály naleznete na unhcr.org/teaching-about-refugees 2017 UNHCR NEŽ ZAČNETE NEŽ ZAČNETE Poznámka o zapojení uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů
VíceMotivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR
Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled
VíceVýzkumná otázka přiměřená naší práci (bakalářská, diplomová apod.), nelze na ni odpovědět pouze ano, či ne, v rámci teoretické přípravy k ní můžeme
Výzkumná otázka přiměřená naší práci (bakalářská, diplomová apod.), nelze na ni odpovědět pouze ano, či ne, v rámci teoretické přípravy k ní můžeme získat dostatečné množství relevantních informací. Výzkumné
Více- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění
Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského
VíceStřední Evropa. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Katedra filosofie a religionistiky TF JU
Střední Evropa Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Katedra filosofie a religionistiky TF JU Východní Evropa či Střední Evropa? Sergej Lavrov a Karl Schwarzenberg (únor 2009) geopolitická relevance pojmu střední
VícePŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3
Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006-2009 Obsah PŘEDMLUVA...2 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...3 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...3 2. ZÁMĚR STRATEGIE...5 II. ANALYTICKÁ ČÁST...6
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VíceUČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období
UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství
VíceAnalýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků
VícePosition paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.
Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního
VíceRámcové indikátory inkluzívního hodnocení
HODNOCENÍ V INKLUZÍVNÍCH PODMÍNKÁCH CS Předmluva Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení Inkluzívní hodnocení je přístup k hodnocení v podmínkách vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, jehož koncepce
VíceNávrh modelu sociální služby NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA
Návrh modelu sociální služby NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 1 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Vymezení typických
VíceVývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti
Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického
VíceANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI
ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant
VíceMultikulturní ošetřovatelství 1
Multikulturní ošetřovatelství 1 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 1 Cíle předmětu Cílem předmětu je porozumět pojmům etnicita, kultura, duchovno, víra, náboženství, poznat základní charakteristiky
VíceProměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová
Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat
Více/diverzita a slaďování pracovního a soukromého života/ Hana Maříková (ed.) Marie Čermáková Lenka Formánková
Slovník základních pojmů /diverzita a slaďování pracovního a soukromého života/ Hana Maříková (ed.) Marie Čermáková Lenka Formánková Diverzita Slovník základních pojmů: diverzita a slaďování pracovního
VíceMožnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.
Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním
Více8. Průřezová témata. Součást výuky ve všech předmětech
8. Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální A Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník V předmětu
VíceSociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.
Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají
VíceProcedurální standardy kvality sociálních služeb
Procedurální standardy kvality sociálních služeb Dřívější znění: 1. CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB Cílem sociálních služeb je umožnit lidem v nepříznivé sociální situaci využívat místní instituce, které
VíceProjekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže
Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní
VíceZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU
CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ
Více