E-inkluze. metodická příručka

Transkript

1 E-inkluze metodická příručka

2 E-inkluze metodická příručka Jaroslava Kotíková Miriam Kotrusová Jana Pleskačová Jiří Stuchl M am aloca Praha 2014

3 Manuál vznikl v rámci projektu Přenos znalostí v oblasti e-inkluze osob starších 50 let na trhu práce (reg. č. CZ.1.04/5.1.01/ ). Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu 20 nebo 80. Každý, kdo se stále učí, zůstává mladý. Nejlepší v životě je zůstat mladý. Henry Ford M am aloca, 2014 fotografie M am aloca, 2014 obálka a design Jana Štěpánová, 2014 ISBN

4 Obsah Úvod Co to je e-inkluze? Nová média a trendy v IKT Elektronické registry Datové schránky Spisová služba elektronické podávání žádostí Elektronické výpisy a bankovnictví Vzdělávání e-learning Internetová úložiště cloudy Ústup počítačů? E-inkluze: sociální začleňování a počítačová gramotnost v ČR Statistika Sociální začleňování a zvyšování počítačové gramotnosti v ČR E inkluze: zaměstnatelnost starších osob Zvyšování znalostí a kompetencí v oblasti IKT u osob E-inkluze jako prostředek sociální integrace E-inkluze jako prostředek ekonomické integrace Spolupráce zainteresovaných subjektů, síť aktérů Jak učit osoby 50+ informačním a komunikačním technologiím Osoby 50+ ekonomicky aktivní Osoby mimo trh práce Použité zdroje

5 Úvod Moderní komunikační prostředky mobilní telefon (iphone, smartphone), počítač (notebook, ipad atd.), internet a informační technologie zásadním způsobem ovlivňují náš život. Dotýkají se světa práce i světa přátel a rodiny. Ten, kdo se jich bojí anebo jim nerozumí, se tak může dostat do sociální izolace, kterou sám, bez pomoci ostatních nedokáže překonat. Metodická příručka E-inkluze představuje českému čtenáři přístup e-inkluze, tj. přístup zaměřený na podporu začleňování do společnosti prostřednictvím nových informačních a komunikačních technologií (IKT). Zároveň e-inkluzi vztahuje ke specifické skupině osob starších 50 let. Tato skupina, která zčásti neumí zacházet s IKT, se tím může dostávat na okraj celospolečenského dění. Metodická příručka E-inkluze vychází ze zahraničních zkušeností, konkrétně z praxe Norska a Velké Británie, které jsou v podpoře a vzdělávání osob vyššího a vysokého věku v mnohém před Českou republikou. V zemích EU využívalo v roce 2010 internet průměrně 28 % osob věkové skupiny let, ve Velké Británii 46 % a v České republice 19 % (Český statistický úřad, 2011:33). Česká republika stojí tedy v současné době před výzvou, jak dohnat vyspělejší země v míře tzv. počítačové gramotnosti u osob starších 50 let. A právě toto je jedním z hlavních cílů naší příručky. V úvodních částech chceme čtenářům představit e-inkluzi jako pojem i jako přístup prosazovaný Evropskou unií. V další části stručně popíšeme trendy ve vývoji informačních a komunikačních technologií, které ovlivňují náš každodenní život. Ve 3. kapitole vysvětlíme, proč je e-inkluze důležitá pro osoby vyššího a vysokého věku, a uvedeme, jak se situace z hlediska počítačové gramotnosti rychle mění a vyvíjí v České republice. Ve 4. kapitole představíme význam znalosti informačních a komunikačních technologií pro osoby 50+ na trhu práce, zejména pro nezaměstnané. Popíšeme, jakým bariérám tyto osoby na trhu práce čelí obecně a také z perspektivy 7

6 znalosti IKT. 5. kapitola je věnována praktickým doporučením, jak přistupovat k e-inkluzi v případě osob 50+, a to ve vztahu k jejich ekonomické a posléze také společenské integraci. V 6. kapitole uvedeme hlavní aktéry v oblasti e-inkluze a vysvětlíme, jak je důležité, aby se všichni spojili ve snaze podporovat e-inkluzi u osob vyššího věku. 7. kapitola se věnuje vzdělávání osob 50+ v práci s informačními a komunikačními technologiemi. Nabízí praktické rady a doporučení pro lektory, příp. další zájemce, zohledňující specifika uvažované věkové kategorie osob. 1 Co to je e-inkluze? E-inkluze je relativně novým fenoménem, který se objevuje v Evropě v souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií 1 (IKT) a informační společnosti. V dnešní době si již život bez IKT ani nedovedeme představit. Jejich prostřednictvím komunikujeme s různými úřady (státní správy i samosprávy) i zaměstnavateli (např. když hledáme práci), provádíme finanční transakce (internetové bankovnictví, nakupujeme různé zboží a služby atd.) a v neposlední řadě navazujeme a udržujeme sociální kontakty ( , facebook, Skype, seznamky atd.). E-inkluzi můžeme vymezit jako začleňování osob do in for mační společnosti prostřednictvím moderních informačních a ko munikačních technologií, vytváření rovnocenných podmínek v přístupu k těmto technologiím a odstraňování místních a finančních 1 Informační a komunikační technologie (IKT) jsou technologie založené na počítačích a moderních telekomunikačních službách (Zounek, 2006). 8 9

7 překážek dostupnosti IKT a překážek souvisejících se vzděláváním v oblasti využívání IKT. Znalost těchto technologií v praktickém životě vede k vyšší zaměstnatelnosti, vytváří předpoklady pro lepší sociální začlenění a v neposlední řadě zvyšuje samostatnost osob a umožňuje jim vést déle kvalitní život. Čím více moderní společnost staví na službách a aktivitách založených na IKT, tím více se od sebe vzdalují lidé, kteří mají a nemají přístup k těmto technologiím nebo kteří nemají možnost je plnohodnotně využívat. Vznikají tak nové sociální rozdíly na základě přístupu a znalostí IKT a prohlubuje se tzv. digitální propast mezi lidmi, příp. celými sociálními vrstvami či třídami. Znalost práce s počítačem, přístup k internetu či používání elektronické pošty se stávají důležitým faktorem plnohodnotného začlenění člověka do společnosti a ovlivňují jak celkovou kvalitu života jednotlivce, tak úroveň vyspělosti celé společnosti. V souvislosti se stárnutím evropské populace se začíná pou kazovat na to, jakým způsobem informační technologie umožňují starším osobám zlepšit kvalitu jejich života, být déle zdraví a déle žít samostatně. Objevují se inovativní řešení, která pomáhají překonávat problémy s pamětí, zrakem, sluchem a pohyblivostí, jež se častěji objevují ve stáří. IKT také umožňují starším osobám zůstat déle aktivní v práci nebo ve společenství lidí, do kterého patří. IKT pomáhají s efektivnějším řízením a poskytováním zdravotní, sociální péče a rozšiřují možnosti komunitní péče. 2 Znalost práce s informačními technologiemi u vyšších věkových skupin jsou nedostatečné a vzhledem k informační společnosti, v níž dnes žijeme, jim následně hrozí sociální vyloučení. Brdička (2008) uvádí, že úspěšný je v informační společnosti hlavně ten, kdo dokáže informace přeměňovat na znalosti, pracovat v týmu bez osobního kontaktu a rychle se učí nové věci. IKT nutí lidi, aby přehodnotili svá, někdy zastaralá stanoviska (např. strach a odpor k IKT) a začali se na svět dívat prizmatem informačních a komunikačních technologií. Přimět seniory, aby změnili svůj život, svá stanoviska, zvyky apod., ovšem není určitě jednoduché a vyžaduje přístup, který bude plně respektovat jejich specifika. Více viz 7. kapitola. Výhody používání IKT si samozřejmě uvědomují také samotní senioři. Norská organizace Seniornett byla v Oslu založena dříve narozenými návštěvníky kurzů internetu ve veřejné knihovně. Při svém založení si vytkla za cíl zajistit, aby se všichni norští senioři (od 55 let výše) měli možnost seznámit s moderními informačními technologiemi. Za posledních 5 let prošlo centry více než 60 tisíc osob. Průměrný věk lektorů či asistentů je téměř 67 let. Přitáhnout pozornost k problematice dostupnosti IKT a jejího využívání, a to i v oblasti sociálních a zdravotních služeb, má za cíl akční plán Evropské komise přijatý v roce 2007 v rámci iniciativy i2010 Informační společnost pro růst a zaměstnanost s názvem Důstojné stáří v informační společnosti: Akční plán pro in formační a komunikační technologie a stárnutí. 3 Cílem tohoto akčního plánu je nejenom zajistit starším lidem vyšší kvalitu života při značných úsporách nákladů na zdravotní a sociální péči, ale rovněž při spět k vytvoření silné průmyslové báze pro IKT a stárnutí v Evropě. Akč ní plán se dotýká problematiky vztahu mezi demografickým stár nutím a přístupem či využíváním IKT ve 3 ohledech. Řeší oblast zaměstnání a profesního uplatnění starších osob (důstojné stár nutí v práci neboli aktivní stárnutí v práci ), jejich začlenění do společnosti (důstojné stárnutí v rámci společenství) a co nejdelší setrvání v domácím prostředí a snahu udržet si prostřednictvím IKT vysokou míru nezávislosti a důstojnosti (důstojné stárnutí doma). Na úrovni strategických dokumentů České republiky se pro blematikou stárnutí zabývá dokument Národní strategie pod po ru jí cí 2 Komise evropských společenství (2007). 3 Komise evropských společenství (2007)

8 pozitivní stárnutí pro období let 2013 až a na ni na vazující akční plán. Zmínka o e-inkluzi zde sice chybí, ale akční plán v rámci podpory a rozvoje celoživotního vzdělávání doporučuje rozvíjet univerzity třetího věku a další vzdělávací aktivity pro seniory s důrazem na zajištění dostupnosti i v menších městech a obcích. Tyto kurzy by se měly zaměřit na rozvoj schopností v oblasti informačních a komunikačních technologií, na podporu rozvoje finanční gramotnosti a na zvyšování ochrany a bezpečnosti seniorů 5. Norská agentura pro celoživotní vzdělávání (VOX) má pro oblast používání IKT stanovený národní rámec, kterému jsou poté přizpůsobeny jednotlivé vzdělávací cíle. Dovednosti v oblasti IKT ( digitální kompetence ) jsou chápány jako způsobilost užívat rozličné IKT, vyhledávat a vyměňovat si relevantní informace a také schopnost informace vytvářet a sdílet s ostatními. Tato způsobilost je rozdělena do tří stupňů. První stupeň zahrnuje minimální způsobilost používat veřejné a soukromé služby na základní pasivní úrovni. Druhý stupeň mj. předpokládá schopnost používat rozličné online služby aktivně a nezávisle. Třetí stupeň předpokládá schopnost samostatného porozumění novým technologiím a schopnost plně využívat jejich potenciálu. 4 Ministerstvo práce a sociálních věcí (2012a). 5 Ministerstvo práce a sociálních věcí (2012b). 2 Nová média a trendy v IKT Kterým směrem se budou ubírat nová média, je v hlavách IT vývojářů. Jisté je, že bude posilovat používání elektronické komunikace. Můžeme očekávat přechod z tradičních forem k virtuálním/ elektronickým. 2.1 Elektronické registry Jednou z oblastí nových trendů jsou nepochybně elektronické registry. Mají posloužit ke zefektivnění práce s údaji. Úřady v rámci své vlastní agendy vedou databázi, kde shromažďují všechny potřebné údaje. Výsledkem je duplicita osobních údajů kohokoliv z nás. Naše jméno tak figuruje v několika různých databázích. Údaje v jednotlivých databázích tak nejsou vždy aktuální. Ministerstvo vnitra přichází se změnou v podobě připojení čtyř základních registrů databází v jeden středový registr. Propojí se základní registr obyvatel, základní registr osob (právnických, fyzických podnikajících a orgánů veřejné moci), základní registr územní identifikace a základní registr práv a povinností. Jednotlivé agendy budou do základních registrů dodávat aktuální údaje a uchovávat historii změn pro jejich případné dohledávání. Praktickým výsledkem tohoto opatření by mělo být, že na úřadech budou vždy aktuální údaje a občan nebude muset neustále dokládat tytéž údaje při jakémkoliv jednání s veřejnou správou. Obíhat budou podle ministerstva data, ne občan. Dnes například již při žádosti o živnostenské oprávnění není nutné předkládat výpis z rejstříku trestů

9 řečeno, papírové komunikaci mezi státem a občanem bude brzy konec. A nejen komunikace mezi státními institucemi (např. finanční úřad, soudy apod.), ale i třeba zdravotní pojišťovny budou komunikovat se svými klienty pouze prostřednictvím datových schránek. Od roku 2015 bude použití datových schránek povinné pro podnikající fyzické i právnické osoby. Datové schránky nebudou v blízké budoucnosti sloužit jen úřadům a povinným právnickým osobám. Předpokládá se jejich využití i k soukromým účelům. Výhodou zřízení datových schránek pro občany je, že nebudou muset stát fronty na České poště. Sníží se provozní náklady a budou efektivněji a produktivněji využívat ušetřený čas. Doručené zprávy mohou vyzvednout kdekoliv na světě s využitím PC připojeným k internetu. Přijde jim zdarma nebo za úplatu SMS s informací o nové zprávě. Dojde ke zjednodušení komunikace. 7 Systém základních registrů nebude na rodném čísle vystavěn. Identifikátorem bude zdrojový identifikátor fyzické osoby, tzv. ZIFO. Ten nám bude vygenerován Úřadem na ochranu osobních údajů. Údaje každého z nás budou uloženy pod jiným číslem, tzv. agendovým identifikátorem AIFO. Toto číslo bude v každé agendě jiné. Nebude je možné vzájemně propojit. Jediným možným propojovatelem má být Úřad pro ochranu osobních údajů. Tento systém má zaručit nemožnost pospojování dat bez příslušného oprávnění Datové schránky Co asi občany České republiky nemine, je používání datových schránek. Co vlastně datové schránky jsou? Jedná se elektronické úložiště stanoveno zákonným předpisem 300/2008 Sb. Zjednodušeně 2.3 Spisová služba elektronické podávání žádostí V souvislosti s datovými schránkami se objevuje pojem spisová služba. Tu budou zřizovat orgány veřejné moci k obsluze datových schránek. V současné době úřady přijímají a odesílají písemnosti převážně v papírové podobě. Jen malá část je zasílána prostřednictvím elektronické podatelny. I tyto doklady jsou nejprve vytištěny, zpracovány a poté putují stejně jako ty papírové k archivaci a následné skartaci. Se zavedením povinného užívání datových schránek se sníží papírová korespondence. V úřadech dojde k nárůstu elektronických dokumentů a s těmito dokumenty je potřeba i náležitě zacházet. To umožní elektronická spisová služba, jejímž prostřednictvím se bude komunikovat s datovými schránkami, konvertovat dokumenty, pracovat s elektronickými podpisy a časovými razítky. 6 Kučerová (2009). 7 Kučerová (2009)

10 Zvyšují se možnosti podat různé typy žádostí elektronicky. Velmi často se jedná i o jedinou možnost, jak žádost podat. Např. žádosti v programu Nová zelená úsporám 2013 se podávají výhradně elektronicky. I z toho lze usuzovat, že tento způsob podání bude v budoucnu stále častější. Pro zpracovatele žádostí je celý proces výrazně efektivnější, přehlednější, a proto i rychlejší Elektronické výpisy a bankovnictví Stejným směrem, kterým se ubírá podávání žádostí, se postupně vydá vají i poskytovatelé různých služeb. Písemné vyúčtování služeb je již ojedinělé, lze je získat pouze na vyžádání a je často zpoplatněno poměrně vysokými částkami. Vyúčtování bývá k dispozici elek tronicky, přes internetové účty. Stejně tak je tomu u bankovních účtů. Manipulace s hotovostí na bankovní přepážce je bankovními ústavy značně omezována, minimálně vysokými poplatky za práci s hotovostí, některé bankovní domy ji neumožňují vůbec. Celý proces pohybu peněz je řešen přes virtuální svět internetu, ať už se jedná o správu svého účtu, investování i sledování vývoje svých financí. Tento trend se rozvíjí také u nás, i když pomaleji. Nicméně, je možné se přihlásit na zahraniční školu a studovat obory, které u nás nejsou v nabídce. Nebo v České republice zvolit studium některého ze spousty nevysokoškolských oborů. V nabídce je množství webinářů a rekvalifikačních kurzů. Vysokoškolské vzdělávání u nás využívá e-learning spíše jako podporu při klasickém studiu prezenčním, ale především kombinovaném (dálkovém). 2.6 Internetová úložiště cloudy Nárůst objemu dat i potřeby jejich snadné dostupnosti doslova od kud koli vede k rozvoji internetových úložišť, tzv. cloudů. Nejznámější použití cloudů je v oblasti u (Seznam.cz, Google), kdy soukromá pošta je uložena na serveru patřícím dané společnosti a přístupná např. z internetového vyhledávače. Jedná se tedy o službu poskytující prostor na internetu sloužící jako úložiště, případně využití určitého softwaru bez nutnosti instalace na svůj počítač. 2.5 Vzdělávání e-learning Ruku v ruce s přechodem na digitalizaci, elektronizaci jde i vzdě - lání. V zahraničí, především na západ, je znát veliký nárůst elek tro - nického vzdělávání. Jedná se o vzdělávání od jednoduchých se mi - nářů webinářů až po elektronické vzdělávání v akademické sfé ře. Pomocí internetu je možné studovat na vysoké škole např. na No vém Zélandu. 8 Kučerová (2009)

11 2.7 Ústup počítačů? Pokud budeme brát v úvahu současný trend, zřejmě nás čeká ústup počítačů, tak jak je známe, a nástup mobilních chytrých přístrojů, jako jsou tablety a chytré mobilní telefony. Stále roste snaha vše přesunout do virtuální sféry internetu, tak aby data byla stále dostup ná z jakéhokoli zařízení. A aby menší alternativy počítačů mohly s daty pracovat, musí docházet ke stále většímu rozvoji chytrých mobilních přístrojů. Asi není v našich končinách profese, která by nebyla ovlivněna internetem nebo alespoň počítači. A služeb, které budou dostupné pouze přes internet, bude přibývat. Je vysoce pravděpodobné, že se bude jednat i o důležité věci spojené se zdravotnictvím či zákonnými povinnostmi. Z tohoto důvodu je nutné rozvíjet v oblasti IT lidi každého věku a pro ty, kteří nevyrostli v počítačové/mobilní době, je jediná cesta vzdělávání. 3 E-inkluze: sociální začleňování a počítačová gramotnost v ČR 3.1 Statistika Současná společnost získává čím dále více charakter informační společnosti informační a komunikační technologie ovlivňují téměř všechny oblasti společenského života. Osoby, které nemají přístup k IKT nebo s nimi neumějí zacházet, se tak mohou dostat na okraj společnosti. Se zvyšujícím se věkem se riziko sociálního vyloučení, právě z důvodu nízké počítačové integrace, zvyšuje. Podle čísel uveřejňovaných Českým statistickým úřadem víme, že posun k informační společnosti byl v posledních letech velice dynamický. Jako ilustraci tohoto faktu v Česku můžeme využít statistiku, která sleduje vybavenost domácností počítačem s připojením k internetu. Právě toto vybavení můžeme chápat jako nejnižší standard, který dovoluje rodině udržet kontakt s informační společností. Zatímco v roce 2005 vlastnilo počítač s připojením na internet pouze 19,1 % českých domácností, v roce 2009 to bylo 49,2 % domácností a v roce 2013 již 67 % domácností. Nyní se tedy stále nacházíme v situaci, kdy každá třetí domácnost počítač s připojením k internetu nevlastní Český statistický úřad (2013)

12 Pokud se na daná čísla podíváme blíže, zjistíme, že vybavenost domácností počítačem s přístupem k internetu se velice různí v závislosti na tom, zde se jedná o domácnost s dětmi, nebo bez dětí. Zatímco domácnosti s dětmi jsou v roce 2013 vybaveny počítačem s internetovým připojením v 91,5 % případů, u domácností bez dětí je to pouze 57,4 %. Domácnosti bez dětí jsou představovány zejména domácnostmi starších osob, tedy skupinou, na kterou cílí tento projekt. Dostupnost počítače a internetového připojení je tedy prvním faktorem, který tuto skupinu osob omezuje v participaci v informační společnosti. Pokud jsme v předchozí kapitole uvedli, že osobní počítače mohou v blízké době ustupovat novým technologiím, lze předpokládat, že vybavenost domácností starších osob těmito technologiemi bude opět nižší. Vybavení domácností počítačem s připojením k internetu se li ší také regionálně. Nejlépe jsou vybaveny domácnosti v Praze (69,3 %), Středočeském kraji (68,6 %) a Jihomoravském kraji (68,6 %). Naopak nejmenší podíl vybavených domácností je v Olomouckém kraji (59,1 %) a Libereckém kraji (59,8 %). 10 Vliv hraje také velikost sídla domácnosti v sídlech do 10 tisíc obyvatel jsou vybaveny méně než domácnosti v sídlech větších. Posledním, ale neméně důležitým ukazatelem je vybavenost domácností z hlediska příjmů. Domácnosti v prvním (nejnižším) příjmovém kvartilu, kam zřejmě bude patřit podstatná část domácností starších osob, jsou počítačem s připojením k internetu vybaveny pouze v 29 % případů. 11 Základním poznatkem ale je, že podíl osob využívajících IKT se v posledních letech v České republice výrazně zvyšuje, a to zejména v nejstarší věkové skupině. Dle Výběrového šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci nejrychleji přibývá počet uživatelů počítačů i internetu v těch skupinách populace, které informační technologie používaly nejméně. Například mezi osobami staršími 65 let došlo v posledních 5 letech k nárůstu počtu uživatelů počítače o 25 procentních bodů. Téměř stejný byl v této věkové skupině i nárůst uživatelů internetu. 12 Blíže viz Grafy č. 1 a 2. Graf č. 1 Podíl jednotlivců využívajících osobní počítač v dané věkové skupině (%) ,4 7, ,1 29,3 7,9 1, Zdroj: Český statistický úřad, ,8 12,9 1,7 39,8 14,6 3,6 44,4 21,0 5,6 48,6 27,5 5,2 10 Údaje o regionálním rozrůznění jsou za rok Český statistický úřad (2013). 12 Český statistický úřad (2011)

13 Graf č. 2 Podíl jednotlivců používajících internet v dané věkové skupině (%) ,7 5, ,3 25,0 6,9 1,3 Zdroj: Český statistický úřad (2011). 32,6 9,7 1,6 36, ,0 3,3 42,1 19,1 5,1 46,3 25,0 4,1 Graf č. 3 Podíl jednotlivců používajících internet v dané věkové skupině v ČR a EU-27 ( ) ČR celkem EU-27 celkem ,2 12,4 19,1 20,7 28,1 32, Zdroj: Český statistický úřad (2011). 42,1 44,3 50,2 52,0 66,4 69,1 I když se podíl osob využívajících internet v období v Česku zvýšil ze 44,3 % na 66,4 %, pořád je tento ukazatel nepatrně pod průměrem členských států EU. Ve vyšších věkových kategoriích však roste podíl uživatelů internetu v Česku mnohem výrazněji než v EU. Ve věkové skupině let se podíl lidí používajících internet v tomto období zdvojnásobil a ve skupině let se zvýšil téměř pětinásobně. Viz Graf č. 3. Dále platí, že mezi uživateli počítačů a internetu převažují muži nad ženami (v roce 2011 to bylo 69 % mužů a 62 % žen). Tento rozdíl je způsoben zejména výraznou převahou mužských uživatelů ve starších věkových kategoriích v kategorii nad 65 let je podíl mužských uživatelů dvakrát vyšší než podíl ženských uživatelek. Pro starší uživatele dále platí, že internet používají s menší frekvencí než uživatelé mladší. Zatímco v roce 2011 používalo internet každý nebo skoro každý den 80,9 % uživatelů z věkové skupiny let, u starších věkových skupin ho s každodenní frekvencí užívalo 50,2 % uživatelů ve věku let, 41,7 % uživatelů ve věku let a 30,7 % uživatelů ve věku let. Výjimku 22 23

14 z tohoto trendu tvořili pouze uživatelé starší 75 let, mezi kterými bylo 44,5 % každodenních uživatelů internetu. 13 Zajímavé je také zjistit, k čemu dříve narození lidé počítač s připojením k internetu používají a jak se v těchto činnostech liší od zbytku populace. Nejlepší přehled nám podá následující tabulka. Tabulka č. 1 Podíl jednotlivců používajících internet k vybraným činnostem (v % ze všech uživatelů internetu v dané věkové skupině, rok 2011) věková skupina posílání ů chatování čtení zpráv a časopisů přehrávání / stahování hudby vyhledávání informací o zdraví internetové bankovnictví ,9 58,9 68,4 71,3 19,5 23, ,0 39,0 77,3 46,6 43,3 53, ,7 26,1 77,8 30,2 50,0 50, ,8 16,2 75,6 14,8 51,3 45, ,2 12,8 78,2 9,8 54,0 32, ,5 9,9 80,4 11,6 71,0 27, ,8. 78,9. 62,9. Zdroj: Český statistický úřad (2011). 13 Český statistický úřad (2011). Uvedené vybrané činnosti nám ilustrují, že starší uživatelé internetu se věnují spíše tradičním aktivitám, např. v oblasti komunikace výrazně více píšou y, než chatují. Oblíbenou činností starších uživatelů je také četba zpráv a časopisů, které se věnují více než tři čtvrtiny starších uživatelů. Dokladem toho, že internet může být pro dříve narozené zdrojem důležitých informací, jsou čísla, která ukazují, že např. 71 % uživatelů internetu ve věku let používá internet k vyhledávání informací o zdraví. Naopak v používání internetového bankovnictví starší uživatelé oproti střední generaci zaostávají. Na poli zábavy zaostávají pro změnu za mladou generací např. stahování či přehrávání hudby na internetu se věnuje pouze nepatrná část staších uživatelů. Z těchto čísel je tedy zřejmé, jakým směrem lze vzdělávání seniorů v oblasti IKT zaměřit, aby jim to přinášelo náležitou přidanou hodnotu. Ve střednědobém výhledu můžeme do budoucna předpokládat, že užívání IKT mezi zástupci starších generací bude ještě více rozšířené než v současné době. Současná střední generace je již s IKT sžita a znalosti a používání technologií si přenese i do pokročilého věku. Rychlý a překotný vývoj na poli informačních a komunikačních technologií ale bude klást na vzdělávání starších generací uživatelů stále vysoké nároky. Je v zájmu celé společnosti, aby starší lidé mohli plně využívat všech možností, které IKT v budoucnu jistě budou nabízet. 3.2 Sociální začleňování a zvyšování počítačové gramotnosti v ČR Stáří je provázeno celou řadou mýtů, jedním z nich je i přesvědčení, že starší lidé se už nechtějí učit nic nového. Nevyhnutelnou součástí stárnutí je sice skutečnost, že se snižuje schopnost učit se nové věci a pamatovat si je, ale většina starších lidí je schopna a ochotna se nové věci učit a naučit, zpomaluje se však jejich reakční doba, a tudíž učení nových věcí trvá déle (Tošnerová, 2002)

15 Dle podkladové studie Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 se uvádí: Pro populaci starší 65 let další vzdělávání představuje obvykle spíše formu trávení volného času, nejde již o získávání znalostí a dovedností, které by tito lidé uplatnili na trhu práce. Nabyté znalosti a dovednosti jim usnadní a zpestří občanský život, umožní jim zdokonalit své zájmové aktivity a v neposlední řadě přispějí k navázání nových společenských kontaktů, neboť celá řada jedinců z této věkové skupiny již žije osamoceně. Vzdělávání v postproduktivním věku má pozitivní důsledky na různé charakteristiky této populace (psychická vyrovnanost, méně časté návštěvy u lékaře apod.), nicméně se jedná spíše o dojmologii nepotvrzenou relevantními studiemi provedenými v ČR. Nabídka je tvořena bez provedení předchozího výzkumu a obvykle intuitivně, nicméně je velmi rozmanitá. Výše uvedenou myšlenku se snaží naplnit tento projekt. Cílem je vytvořit síť vzdělávacích center, která budou podporovat klienty 50+ ve vzdělání v oblasti IT. Kromě vzdělávání budou sloužit jako místa pro setkávání klientů tohoto věku, sdílení zkušeností a navazování, příp. prohlubování mezilidských vztahů. V ideálním případě budou klienti, vzdělaní v dané oblasti, dále předávat své zkušenosti nově příchozím klientům. Tzn. i lidé, kteří z pohledu pracovního trhu jsou již nezajímavými, mají příležitost najít uplatnění v tréninkových centrech. Idea zapojit do vzdělávání osoby ze skupiny 50+ v roli lektorů je založena na potřebě zvýšit zaměstnanost těchto osob. 4 E-inkluze: zaměstnatelnost starších osob Na postavení osob 50+ na současném trhu práce v ČR je potřeba se dívat ze dvou hledisek, a to z hlediska jejich zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Míra zaměstnanosti osob ve věku let se u nás v posledních letech neustále zvyšuje, a to zejména díky prodlužujícímu se věku odchodu do starobního důchodu (v roce 2012 dosáhla úrovně 49,3 %). Navzdory uvedenému růstu však nedosahuje cíle formulovaného Lisabonskou strategií, a to zvýšení míry zaměstnanosti těchto osob do roku 2010 na 55 %. Specifická míra nezaměstnanosti starších osob se v posledních letech pohybuje lehce pod úrovní celkové míry nezaměstnanosti (v roce 2012 činila celková míra nezaměstnanosti 7,0 %)

16 Při pohledu na vývoj ukazatelů zaměstnanosti a nezaměstnanosti starších osob v čase se ukazuje, že problémem není ani tak jejich specifická míra, jako spíše jejich šance k znovunalezení nového zaměstnání. Jak ukazují dostupné statistiky, se zvyšujícím věkem se významně prodlužuje délka trvání nezaměstnanosti. Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je u této skupiny osob nejvyšší. Viz Graf č. 4. Graf č. 4 Délka trvání nezaměstnanosti dle věkových skupin 100 % 90 % 80 % 70 % Nezaměstnanost samozřejmě není pouze problémem Česka. Po týkají se s ní i ostatní evropské země. An glické město Wol ver hamp ton leží v regionu, který patří v důsledku strukturál ních změn v nedávné minulosti (krize těžkého průmyslu) v rám ci Vel ké Bri tánie mezi regiony chudší. Kromě vyšší nezaměstnanosti zde zápolí také se zvýšeným výskytem negativních společenských jevů (např. gambling). Dříve narození tam i proto patří mezi lidi zvlášť ohrožené chudobou, nezaměstnaností, samotou atd. Na pomoc těmto lidem vznikla organizace Pis ces. Jejím posláním je odblokovat potenciál lidí nad 50 let v tomto regionu. Tato snaha vychází z víry, že každý člověk v každém věku má pro něco talent nebo jakousi ideální oblast seberealizace, jenom je často teprve hledá či má z nějakého důvodu strach se do nich zapojit. Podle Pisces není pro rozvoj osobnosti nikdy pozdě. 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % do 25 let nad 50 let do 25 let nad 50 let do 25 let nad 50 let nad 12 měsíců 9 12 měsíců 6 9 měsíců 3 6 měsíců do 3 měsíců Dlouhodobá nezaměstnanost často vede ke ztrátě kvalifikace a pracovních dovedností a k nárůstu psychických problémů, které zpětně ovlivňují možnosti nalezení nového zaměstnání. Aby nedošlo ke vzniku začarovaného kruhu, je nutné nabídnout těmto osobám řešení, která jim pomůžou zvýšit jejich sebevědomí a také zvednout jejich uplatnitelnost na trhu práce. Jedním z takovýchto řešení může být zvýšení jejich informační gramotnosti. Důvodů obtížného návratu starších osob na trh práce v případě propuštění je hned několik. Na jedné straně je to makroekonomická situace (fáze ekonomického cyklu) a konkrétní podmínky na lokálním trhu práce. Na straně druhé pak stojí postoje zaměstna vatelů k této skupině pracovní síly. Ty jsou velmi stereotypní v tom smyslu, že přeceňují pracovní schopnosti osob mladšího věku. Zejména vyzdvihují vyšší produktivitu práce, lepší schopnost se vzdělávat, učit se novým věcem, větší motivaci a dobrý zdravotní stav. Zdroj: Data MPSV

17 Následující tabulka nastiňuje nejčastěji zmiňovaná pozitiva a nega tiva pracovníků vyššího věku z hlediska zaměstnavatelů. V souvislosti s tím je potřeba upozornit, že se zde promítají již zmiňované stereotypy ve vnímání této cílové skupiny. Tabulka č. 2 Nejčastěji zmiňovaná pozitiva a negativa pracovníků vyššího věku z hlediska zaměstnavatelů Pozitiva pracovníků vyššího věku dlouholeté pracovní a životní zkušenosti vyšší zodpovědnost a loajalita uvážlivější a vyrovnanější rozhodování spolehlivost menší fluktuace větší časová flexibilita Negativa pracovníků vyššího věku nižší úroveň dosaženého vzdělání neochota dále se vzdělávat nedostatečné jazykové a počítačové znalosti chybějící dovednosti v používání nových technologií nižší fyzická výkonnost (v případě manuálních, fyzicky náročných profesí významně klesá, v důsledku celkové fyzické únavy, schopnost jejich výkonu) častější zdravotní problémy zatíženost stereotypy Na základě dosavadních zjištění lze učinit závěr, že obtížné postavení osob starších 50 let na trhu práce není způsobené pouze věkem, ale i zaostáváním jejich znalostí (např. nízká počítačová gramotnost), častou neochotou se učit nové věci a rovněž i jejich obavami (nízké sebevědomí atp.). Starší pracovníci jsou, na straně druhé, často zkušenější, loajálnější, odpovědnější, spolehlivější, vyrovnanější atd. ve srovnání s mladšími pracovníky. Na straně osob vyššího věku je nutné, ve snaze zvýšit jejich zaměst natelnost na trhu práce, překonávat jak bariéry ve vztahu k vzdě lávání, tak ve vztahu k informačním a komunikačním tech nolo giím. Bariéry vznikají z přesvědčení starších osob, že vzdělání již pro ně nemá smysl a výuka se již nedá v jejich věku zvládnout. Dalšími překážkami jsou také místní dostupnost a finanční aspek ty nabízených kurzů. Finanční bariéra ale nemusí být vždy tou největší překážkou, protože tyto bariéry pociťují i lidé, kteří žijí ve finančně uspokojivé situaci (Rabušicová Rabušic, 2008). Velkou bariérou jsou i samotné informační a komunikační techno logie, které v lidech vyššího věku, již zatím tyto technologie z růz ných důvodů nevyužívali, mohou vyvolávat obavy a respekt z ně čeho nového a neznámého. Nepřekonatelnou bariérou pro osoby, které jsou mimo trh práce a bojují s nedostatkem finančních prostředků, může být i cena IKT (jejich pořízení a následný servis). Rovněž design těchto technologií pro ně může být nevyhovující. Shrnutí: Hlavní bariéry osob 50+ ve vztahu k IKT Obavy z IKT. Nedostatečná znalost pozitiv spojených s využíváním IKT. Nedostatečná dostupnost IKT: nepřizpůsobení IKT potřebám seniorů (např. nevhodné provedení přístrojů), nevhodné nastavení kurzů PC, nevyřešené financování. Nedostatečný přístup ke vzdělávání v oblasti IKT (lokalita, cena, kvalita)

18 5 Zvyšování znalostí a kompetencí v oblasti IKT u osob 50+ Při navrhování řešení vedoucích k zvyšování e-inkluze u osob starších 50 let je potřebné vzít v úvahu heterogenitu dané cílové skupiny. Na jedné straně se přístup e-inkluze zaměřuje na osoby, které jsou již ekonomicky neaktivní, pobírají starobní důchod a znalost IKT technologií v jejich případě vede k vyššímu sociálnímu začlenění do informační společnosti. Na straně druhé se e-inkluze týká osob, které jsou ohroženy ztrátou zaměstnání nebo které již práci ztratily. V tomto případě by zvyšování jejich počítačové gramotnosti a přístup e-inkluze měly vést k lepší ekonomické integraci na trh práce, tj. k jejich vyšší zaměstnatelnosti. V další části se budeme věnovat každé z uvedených skupin starších osob zvlášť. 5.1 E-inkluze jako prostředek sociální integrace Lidé vyššího věku, kteří jsou ekonomicky neaktivní, jsou ve vztahu k informačním technologiím specifickou cílovou skupinou. Pro ně představuje znalost práce s počítačem a ITK prostředek sociálního začlenění a komunikace se svými blízkými a přáteli. V tomto případě mizí ekonomický tlak ( musím se to naučit, abych si udržel či získal novou práci ) a zůstává snaha naučit se něco nového, příp. komunikovat s členy rodiny a svými přáteli. Z hlediska motivace a aktivizace klientů je to lepší výchozí pozice než u osob vyššího věku, které jsou ohrožené nezaměstnaností či jsou již nezaměstnané, kdy je nutné překonávat pocity rezignace a apatie. V případě osob starších 50 let, které nejsou ekonomicky aktivní, je nejdůležitější: dostat informace o IKT a možnostech účastnit se kurzů k cílové skupině; přesvědčit tyto osoby o důležitosti informačních a komunikačních technologií, včetně znalosti práce s nimi, zejména z hlediska zlepšení kvality jejich života. Oba body spolu významně souvisí tj. dostat informace o kurzech k cílové skupině a přesvědčit je o významu IKT technologií pro jejich život; motivovat je k účasti na kurzu práce s IKT. Nejlepší motivací jsou konkrétní výsledky v oblasti IKT klienti se naučí konkrétní věci, např. jak poslat , jak pracovat s digitálními fotkami, jak komunikovat přes Skype, jak pracovat s elektronickým bankovnictvím; citlivý přístup lektora, poradce, zprostředkovatele, pracovníka agentury atd. respektující specifika osob vyššího věku a osobnostní charakteristiky klientů; využít dobrovolníky z řad starších osob znalých problematiky IKT

19 Ke specifikům vzdělávání starší generace patří mj. nutnost častějšího opakování. Důležité je také přizpůsobení výukových a instruktážních materiálů potřebám a zvyklostem těchto klientů. Anglická agentura AgeUK proto vydává jednoduché několikastránkové příručky vždy jen k jednomu tématu. Jsou psány srozumitelným jazykem a jsou jednoduše (ale přehledně) graficky zpracovány např. je použito větší písmo. Pro příklad si vezměme příručku Internet security (Internetová bezpečnost). Na osmnácti stranách se zde osoba starší 50 let dozví všechny potřebné informace o tom, jak chránit sebe a svůj počítač při rozličných činnostech (internetové bankovnictví, používání sociálních sítí apod.). Konkrétní doporučení: 1. Účinným způsobem, jak se dostat k dané cílové skupině, je využít místa, kde se pravidelně schází za jiným účelem, a využít již existující zázemí, co se týče místnosti i počítačů s připojením na internet (např. místní kluby seniorů, zájmové organizace a občanská sdružení, knihovny, počítačové učebny na základních nebo středních školách, pojízdné autobusy apod.). Příkladem dobré praxe z Velké Británie je obchodní dům. 4. Nejlepší reklamou se na základě zkušeností ze zahraničí ukázalo být šíření informací samotnými klienty mezi jejich přáteli a blízkými lidmi. 5. Využít dobrovolníky, zejména z řad vrstevníků absolventů kurzů nebo lidí znalých práce s IKT. 6. Nabídnout možnost konzultovat problémy vzniklé v průběhu práce s počítačem a IKT s odborníkem. V rámci kurzu nechat velký prostor pro samotné klienty, kteří přicházejí se svými vlastními problémy. 7. Přizpůsobit náplň kurzů potřebám a očekáváním klientů (alespoň z počátku) co oni chtějí umět. 8. Využít výhody toho, že se na jednom místě scházejí lidé stejné věkové skupiny s různou znalostí práce s IKT, v tom smyslu, že si mohou vzájemně pomáhat s řešením problémů, které vznikají v průběhu výuky. 2. Šířit informace o kurzech PC různými způsoby: místní tisk, letáky u praktických lékařů, v nemocnicích, aktivní předávání informací seniorským a proseniorským organizacím a lidem, kteří pracují s danou cílovou skupinou, příp. mají v popisu práce péči o osoby vyššího věku. 3. V maximálně možné míře předávat konkrétní informace o přínosu IKT: např. vyprávění (tisk, film) osobních příběhů lidí, kteří kurzem prošli nebo i nadále udržují kontakty s organizací zajišťující kurzy, o tom, jak jim IKT změnily život

20 Pracovníci centrály Seniornettu v Oslo cestují po celé zemi a snaží se na různých místech Norska zorganizovat místní lidi a zřídit pobočku Seniornettu. Oslovují místní lidi, kteří se sdružují za nějakým jiným účelem (např. spolek myslivců), a nabízejí jim zorganizování kurzů základní znalosti práce s IKT v jejich prostorách, v místní knihovně, příp. v prostorách města. Cílem je najít místní dobrovolníky, kteří by sami byli schopni věnovat se seniorům se zájmem o IKT a kteří by vytvořili organizaci Seniornettu v dané lokalitě. Výhodou zapojení se do sítě Seniornettu je zvýhodněný software a připojení na internet, dále noviny vydávané Seniornettem s praktickými radami ohledně řešení různých problémů. Členství v Seniornettu předpokládá zaplacení ročního příspěvku ve výši 500 NOK (1700 Kč). 5.2 E-inkluze jako prostředek ekonomické integrace V případě osob ohrožených nezaměstnaností a osob nezaměstnaných, které jsou starší 50 let, je nejdůležitější: 1. Přesvědčit tyto osoby o důležitosti informačních a komunikačních technologií, včetně znalosti práce s nimi, zejména z hlediska zvýšení jejich šancí pro nalezení nového zaměstnání. Je potřeba si uvědomit, že mnozí lidé vyššího věku šanci uplatnit se na trhu práce již vzdali. 2. Motivovat je k účasti na kurzu práce s IKT. Nejlepší motivací jsou konkrétní výsledky, a to jak v oblasti IKT (klienti se naučí konkrétní věci, např. jak poslat ), tak v oblasti pracovního uplatnění. 3. Citlivý přístup lektora, poradce, zprostředkovatele, pracovníka agentury atd. respektující specifika osob vyššího věku a osobnostní charakteristiky klientů. Konkrétní doporučení: 1. Ukázat klientům s pomocí nejrůznějších metod, technik, pomůcek, nástrojů (všeho dostupného a zmapovaného) důležitost IKT v podmínkách dnešní informační společnosti a přínos pro ně samotné. 2. Ukázat, že IKT a kompetence v jejich zvládání může pomoci najít nové zaměstnání. 3. Pracovat s klienty (osobami vyššího věku) dostatečně dlouhou dobu, brát v úvahu jejich individuální vlastnosti, přizpůsobit práci jednotlivcům. 4. Využít získaného zájmu klientů o PC a IKT a umožnit jim získávat postupné znalosti z dalších oblastí IKT, které souvisí s profesním uplatněním (Word, Excel, PowerPoint atd.). 5. Pokud je to možné, na individuální poradenskou práci s klienty je vhodné navázat účastí v kurzu práce s PC a IKT, která respektuje očekávání klientů ve vztahu k trhu práce. Pro zvýšení účinnosti je potřeba využít všechny možné nástroje a opatření k ověření nabytých znalostí v praktickém životě. Např. zaměstnat klienta na dotovaném pracovním místě (programy aktivní politiky zaměstnanosti, projekty ESF). Prostředky: Individuální konzultace a pohovory s poradcem, příp. s někým, komu IKT změnily život. Přímá ukázka práce s inter netem, jeho možnostmi Skype, , ICQ, denní tisk, různé informace, 36 37