Holandská nemoc Případová studie Ruské federace Seminární práce do předmětu Technicko-ekonomické aspekty energetiky I (MEB 416)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Holandská nemoc Případová studie Ruské federace Seminární práce do předmětu Technicko-ekonomické aspekty energetiky I (MEB 416)"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Holandská nemoc Případová studie Ruské federace Seminární práce do předmětu Technicko-ekonomické aspekty energetiky I (MEB 416) Vypracovali: Filip Faltejsek (219830) Timur Seyitniyazov (333427) Daria Skálová (333065) Přednášející: doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D. Mgr. Jan Osička V Brně,

2 Obsah KAPITOLA 1 TEORETICKÉ UKOTVENÍ PRÁCE... 3 Téma výzkumu... 3 Uvedení do tématu a zdůvodnění přínosu výzkumu v dané oblasti... 3 Výzkumné otázky... 3 Cíle výzkumu... 4 Teoretické ukotvení výzkumu konceptuální rámec, hlavní koncepty a operacionalizace... 4 Použité metody... 5 Metody sběru dat... 5 Syndrom holandské nemoci... 6 Popis mechanismu působení tzv. Syndromu holandské nemoci... 8 Negativní dopady tzv. Syndromu holandské nemoci Hlavní indikátory tzv. Syndromu Holandské nemoci Koncept ekonomického růstu Inflace Volatilita cen nerostných surovin Podíl sektorů na ekonomice RF Zhodnocení měny Vývoj mezd v ekonomice Export a import Investice státního sektoru KAPITOLA 2: VÝVOJ EKONOMIKY RUSKÉ FEDERACE Ekonomika Ruské federace v letech Vývoj HDP v Ruské federaci Vývoj ruské burzy v letech (RTSI) Vývoj měnové politiky a míry inflace v letech Vliv ekonomického růstu na sociální faktory společnosti Vývoj těžebního průmyslu v období Vývoj průmyslové produkce v období Vývoj ekonomiky v Ruské federaci po finanční krizi v roce Vývoj investičního sektoru v RF a hlavní průmyslové sektory investic Dílčí závěr KAPITOLA 3 ZÁVĚREČNÁ ANALÝZA ZDROJE

3 KAPITOLA 1 TEORETICKÉ UKOTVENÍ PRÁCE Téma výzkumu Tématem výzkumu této práce je aplikace konceptu tzv. Syndromu holandské nemoci na Ruskou federaci. Uvedení do tématu a zdůvodnění přínosu výzkumu v dané oblasti Ruská federace je jedním z největších exportérů nerostných surovin na světě v posledních několika letech. V současné době tvoří export nerostných surovin cca 2/3 příjmů státního rozpočtu Ruské federace (RF) a je zároveň jejim hlavním devizovým zdrojem. To s sebou jistě nese dalekosáhlé důsledky jak pro ekonomiku RF, tak následně i pro kurz Rublu. Ostatní sektory ekonomiky RF pak zaostávají oproti sektoru těžby nerostných surovin a význam sektoru nerostných surovin pro ekonomiku RF tak nadále roste. Zároveň s tím ale narůstají i výdaje Kremlu, který se tak stává vysoce závislý na sektoru, který zaměstnává pouze malou část ruské populace. Všechny tyto fenomény jsou typické pro tzv. Syndrom holandské nemoci. Chtěli bychom proto za pomoci vědeckého přístupu zkoumat, zda RF skutečně trpí tímto syndromem. Výzkumné otázky Co je to tzv. syndrom holandské nemoci? Jaké jsou jeho hlavní znaky? Trpí ekonomika Ruská Federace v období mezi rokem 2000 po současnost tzv. Syndromem holandské nemoci? Vykazuje ekonomika Ruské federace v období mezi rokem 2000 po současnost znaky tzv. syndromu holandské nemoci? Jaké jsou důsledky tzv. Syndromu holandské nemoci na ekonomiku Ruské federace a obecně na situaci Ruské federace? 3

4 Cíle výzkumu Aplikací teorie tzv. Syndromu holandské nemoci chceme zjistit, zda ekonomika RF v období od roku 2000 po současnost naplňuje znaky tzv. Syndromu holandské nemoci a jaké důsledky to pro ekonomiku RF znamená. To nám umožní určit, jaký skutečný význam v ekonomice RF hraje sektor těžby a exportu nerostných surovin a nakolik jsou ostatní sektory ekonomiky konkurenceschopné. To nám dovolí lépe pochopit situaci, v níž se v současné době ekonomika RF nachází a umožní také lépe porozumět, či případně predikovat budoucí vývoj. To je velmi důležité, protože v současné době je Evropská unie, potažmo i Česká republika závislá na importu nerostných a zejména energetických surovin z RF a je velmi pravděpodobné, že tato závislost bude v následujících letech i nadále stoupat, zejména s ohledem na ambiciózní cíle environmentální politiky EU v oblasti ochrany klimatu. Teoretické ukotvení výzkumu konceptuální rámec, hlavní koncepty a operacionalizace O tzv. Syndromu holandské nemoci existuje velké množství prací, které se jím zabývají. Mezi nejvíce citované patří práce Corden and Neary (1982), Corden (1984), Krugman (1987) a z novějších například Auty (1999), nebo Gylfason (2001), které se pohybují v oblasti ekonomie a přichází s konceptuálním rámcem výzkumu tohoto fenoménu. Obecně se jedná o koncept, že měny zemí s velkými zásobami nerostných surovin, které exportují na světový trh, výrazně posilují. To sebou nese negativní důsledky na sektor průmyslové produkce, který tím ztrácí konkurenceschopnost na světovém trhu a dochází u něj k úpadku. To má za následek, že se zpomaluje tempo růstu ekonomik zasažených zemí. Výzkumem tzv. Syndromu holandské nemoci na případu ekonomiky RF se zabývá například práce Dobrynskaya and Turkisch (2009), jejichž výzkum v této oblasti poslouží jako základní návod jak postupovat při výzkumu fenoménu tzv. Syndromu holandské nemoci na případu RF. Mezi hlavní symptomy indikátory tzv. Syndromu holandské nemoci, které zkoumají, patří: 1) prudké zhodnocení domácí měny, 2) reálný růst mezd v ekonomice, 3) nárůst sektoru služeb, 4) pokles průmyslové produkce. Nicméně tyto indikátory bereme pouze jako základní návod, na jaké indikátory se při hledání symptomů tzv. Syndromu holandské nemoci zaměřit a počítáme, že v úvodní části věnované teoretickému vymezení tzv. Syndromu holandské nemoci nalezneme další vhodné indikátory, které nám umožní tento fenomén aplikovat na případ ekonomiky RF. 4

5 Použité metody Výzkum tvoří případová studie. Zkoumaným případem je ekonomika Ruské federace v ohraničeném období od roku 2000 po současnost, tj. rok Zvolené období začíná dobou, kdy došlo k výraznému navýšení cen nerostných a zejména energetických surovin na světových trzích, které vedlo k tomu, že se export nerostných surovin stal hlavním zdrojem příjmů RF a získal podstatný podíl na jejím HDP. Zároveň v té době již doběhly nejvýraznější dopady strukturálních změn ekonomiky RF po rozpadu Sovětského svazu, jejímž symptomem byla například finanční krize z roku 1998, a které by mohly ovlivnit sledované indikátory. Období od roku 2000 po současnost je pak ohraničené i působením Vladimíra Putina v prezidentském úřadě RF a následně od roku 2008 po současnost (respektive opět rok 2011) na pozici premiéra RF. Zkoumané období je tak velmi přesně vymezeno. První část výzkumu bude tvořit empiricko-analytická deskripce konceptu tzv. Syndromu holandské nemoci. V další části pak bude analyzována ruská ekonomika ve sledovaném období se zaměřením na indikátory vycházející z první části výzkumu. Ve třetí části výzkumu pak bude aplikován koncept tzv. Syndromu holandské nemoci na analýzu ruské ekonomiky, což nám umožní zjistit, zda ekonomika RF trpí tímto syndromem. Metody sběru dat Výzkum bude vycházet z poznatků mezinárodní politické ekonomie, ekonomie a ekonometriky obecně. Informace o tzv. Syndromu holandské nemoci budeme získávat hlavně ze sekundární literatury, tj. zejména článků v odborné literatuře, ve které se autoři zabývají konceptem tzv. Syndromu holandské nemoci obecně. V další části výzkumu pak proběhne sběr empirických dat týkajících se ekonomiky Ruské federace. Půjde zejména o využití primárních zdrojů - statistická data Ruské federální statistické služby (FSSS/ROSSTAT), mezinárodních (ekonomických) organizací jako jsou OECD, Světová banka, a další. V závěrečné části výzkumu pak půjde o analytické zpracování nalezených dat a aplikaci konceptu tzv. Syndromu holandské nemoci za pomoci indikátorů z první části výzkumu na ekonomické ukazatele nalezené v druhé části výzkumu. Budeme tedy pracovat s daty, sesbíranými v předchozích částech práce a dojde ke zhodnocení naplnění indikátorů tzv. Syndromu holandské nemoci ekonomickými ukazateli RF. 5

6 Syndrom holandské nemoci Syndrom holandské nemoci je termín, který se poprvé objevil na konci 70. let v britském časopise The Economist 1 pro pojmenování situace, kdy holandská ekonomika začala trpět nepříznivými důsledky z prudkého rozvoje sektoru těžby zemního plynu v Severním moři v 60. letech 20. stol. To mělo za následek vysoké zhodnocení holandské měny a v důsledku toho se staly ostatní sektory holandské ekonomiky méně konkurenceschopné (Borkó, 2007: 4). Pro začátek by se tak mohlo říci, že se tento termín používá pro specifický případ tzv. Resource Curse kdy ekonomiky zemí s bohatými zásobami nerostných surovin rostou paradoxně pomaleji, než jinak srovnatelné země bez takových zásob nerostných surovin. Nicméně zároveň lze tento termín aplikovat i na země, kde došlo k mohutnému přílivu zahraniční měny, například v důsledku rozvojové pomoci, nebo přímých zahraničních investic, které také vedly k prudkému zhodnocení domácí měny, jež následně měla nepříznivé důsledky na konkurenceschopnost exportních sektorů takových ekonomik (Bategeva and Matoku, 2011: 6). Termín tzv. Syndromu holandské nemoci se tak vžil pro pojmenování široké skupiny případů, namátkou uveďme například Španělsko v 16. stol. v důsledku dovozu značného množství drahých kovů z Jižní Ameriky, pro Austrálii v době 18. stol. po nalezení zlata v Cairns a vypuknutí zlaté horečky, případně pro situaci Spojeného království v 70. letech 20. stol po započetí off-shore těžby ropy a plynu v Severním moři (Corden, 1984). Nicméně tato práce se zaměří na užší vymezení tzv. Syndromu holandské nemoci a to na úpadek výrobního sektoru v důsledku ztráty konkurenceschopnosti z důvodu vysokého zhodnocení měny díky vysokému podílu sektoru těžby nerostných surovin na ekonomice. Co se týče pojmu Resource Curse a Dutch Disease mohlo by se nabýt dojmu, že jde o pojmenování stejného jevu, případně že Dutch Disease je specifickým projevem Resource Curse. Někdy se můžeme s takovým přístupem při čtení literatury setkat, například Ross (1999) ve svém článku The Political Economy of the Resource Curse, kde se zabývá hledáním možných příčin Resource Curse. Mezi dva hlavní přístupy k vysvětelní Resource Curse počítá interpretaci na makroekonomické úrovni, nebo z pohledu politologického 2. Dochází v něm k závěru, že Syndrom holandské nemoci je jedním z negativních specifických projevů Resource Curse, který lze vysvětlit na makroekonomické úrovni. Lze však najít i další specifikace použití pojmu Resource Curse a Dutch Disease. Oomes a Kolcheva (2007) 1 K prvnímu použití termínu Dutch Disease došlo v periodiku The Economist, ve vydání z 26. listopadu 1977, na straně (Borkó, 2007: 4). 2 Political science. 6

7 používají termín Resource Curse pro pojmenování případů, kdy ekonomiky zemí disponujícími nerostnými surovinami rostou pomaleji, než ekonomiky zemí nedisponujících takovými zásobami. Autoři přichází se třemi možnými rovinami vysvětlení. První je institucionální dopad nerostných surovin kdy nerostné bohatství snižuje kvalitu vlády a jejich institucí, vzhledem k jejich kontrole nad zásobami surovin i jejich těžbou. To vede k situaci, kdy je pro mnoho skupin výhodné snažit se získat podíl na zisku z nerostných surovin skrze ovlivňování státní správy, která následně začíná být čím dál víc náchylná ke korupci, dochází k protěžování spřátelených struktur a podobně. Další rovinou vysvětlení je pak volatilita cen nerostných surovin na světových trzích, kdy je možné, že propad ceny nerostné suroviny povede k úpadku ekonomiky země, která je na jejím exportu vysoce závislá. Třetí rovinou vysvětlení je pak právě případ Dutch Disease. Larsen (2006), pak ve svém článku pojednávajícím o důsledcích růstu sektoru těžby v Norsku přichází s následujícím dělením: Tab. 1. Důsledky Resource Curse and a Dutch Disease (Larsen, 2006) Dutch Disease NE ANO Resource Curse NE Celkový růst a nezasažený výrobní sektor Celkový růst, ale silně zasažený výrobní sektor ANO Stagnující růst, ale nezasažený výrobní sektor Stagnující růst a zasažený výrobní sektor Z výše uvedené tabulky tak můžeme vyčíst vztah mezi konceptem Resource Curse a Dutch Disease. Vyplývá, že oba dva fenomény jsou na sobě nezávislé, mohou existovat jak individuálně, tak i dohromady. Co je však spojuje je nutná prerekvizita v nezbytné přítomnosti významných zásob nerostných surovin v dané zemi. Je tedy vhodné oba termíny nezaměňovat a v tomto smyslu proto s nimi bude operováno i dále v této práci tzv. Syndrom holandské nemoci je zkoumán jako důsledek nárůstu významu sektoru těžby nerostných surovin na celkovou (makro-)ekonomickou situaci Ruské federace. 7

8 Popis mechanismu působení tzv. Syndromu holandské nemoci Obecně lze působení Dutch Disease popsat jako následek podstatného rozvoje sektoru těžby nerostných surovin a jeho významu na exportu dané země. K tomu může dojít ze dvou příčin. První z nich je objevení zásob nerostných surovin a prudké tempo jejich těžby i exportu, což byl i případ Holandska v 60. letech 20. stol., kdy došlo k objevení významných zásob zemního plynu ve vodách Severního moře, a jenž dal celému konceptu jeho pojmenování. Toto je dále typické zvláště pro rozvojové země, kde v případě objevení zásob nerostných surovin jejich export následně zastíní tradiční sektory ekonomiky, jako je zemědělství, případně domácí industriální sektor. Druhým spouštěcím mechanismem je nenadálé navýšení cen exportovaných surovin na světových trzích, kdy dojde k podstatnému nárůstu jejich podílu na exportu a HDP dané země oproti předchozímu stavu (Rudd, 1996: 4). Oba tyto spouštěcí mechanismy pak vedou ke značnému reálnému zhodnocení měny daného státu v důsledku značného přílivu zahraničního kapitálu. Reálné zhodnocení měny může mít podobu v nárůstu její nominální hodnoty, případně vysoké míře inflace (růstu cen) v dané zemi. Může dojít k jedné z těchto dvou možností, případně i k oběma zároveň. Obě však mají za následek úpadek ostatních sektorů ekonomiky. Pro vysvětlení dopadu tzv. Syndromu holandské nemoci vycházíme z modelu The Core Model vypracovaného v 80. letech 20. stol. Cordenem a Nearym (1982) a Corden (1984). Tento model přichází s třísektorovým modelem ekonomiky. Tyto tři sektory jsou 1) sektor nerostných surovin; 2) (obchodovatelný) výrobní sektor a 3) (neobchodovatelný) sektor služeb. Zatímco tedy první dva sektory jsou vystaveny mezinárodní konkurenci, poslední sektor služeb není vystaven mezinárodní konkurenci a podléhá pouze domácím faktorům poptávky a nabídky. Aby tento model fungoval, předpokládá se, že a) pracovní síla je mobilní a může volně přestupovat mezi všemi třemi sektory a tím vyžaduje srovnatelnou úroveň mezd ve všech třech sektorech; b) všechny výrobky jsou určené pro konečnou spotřebu; c) obchod je v dlouhodobém pohledu vyrovnaný tj. HNP je roven výdajům 3 ; d) výrobní náklady jsou flexibilní a výrobní faktory není možné přesunout do zahraničí 4 (Algieri, 2011: 245). Důsledek Dutch Disease se projevuje na ekonomice daného státu zejména skrze dva typické procesy. Prvním z nich je tzv. Spending Effect Zvýšení objemu zahraničního kapitálu proudícího za prodej exportovaných nerostných surovin vede ke značnému nárůstu poptávky 3 Prakticky znamená, že co se doveze, to musí být daná ekonomika schopna zaplatit = nežije dlouhodobě na dluh. 4 Konečnou cenu výrobků ovlivňuje mnoho vstupů mzdy, náklady na materiál; a zároveň nedojde k outsourcingu výroby do zahraničí. 8

9 a výdajů ve státě zasaženém Dutch Disease a to jak ve státním, tak i v soukromém sektoru (Bategeva and Matoku, 2011: 6). To vede k nárůstu domácích cen, zejména v oblasti služeb a stavebnictví. Naopak výrobní sektory, které se orientují na export jsou citelně zasaženy, protože si nemůžou dovolit zvýšit cenu na světových trzích za své výrobky. Zároveň ale značně narůstají jejich domácí provozní náklady, což vede ke snížení ziskovosti daných firem, případně přímo jejich krachu. Druhým typickým efektem na ekonomiku státu trpícího tzv. Syndromem holandské nemoci je The resource movement effect (Bategeva and Matoku, 2011: 7). Může být jak následkem předcházejícího efektu, tak i samostatným faktorem poškozující ekonomiku státu trpícího tzv. Syndromem holandské nemoci. Projevuje se tak, že rychle rostoucí sektor těžby nerostných surovin k sobě přitahuje značné množství volného kapitálu v dané zemi, stejně jako pracovní síly. Daný kapitál pak ale chybí v ostatních sektorech ekonomiky a snižuje možnost jejich dalšího rozvoje. Zároveň sektor těžby nerostných surovin nabízí vyšší platy a proto k sobě přitahuje zájem pracovní síly, která pak také chybí v ostatních sektorech. Nicméně ale sektor těžby nerostných surovin obecně zaměstnává pouze velmi malé množství pracovní síly v porovnání s ostatními sektory. Protože si ostatní exportní odvětví nemohou dovolit platit stejně vysoké mzdy jako sektor těžby nerostných surovin, odchází od nich pracovní síla do sektoru služeb, který si může dovolit zvýšení platů, protože u něj nedochází k nutnosti konkurovat ostatním subjektům na světovém trhu a může si tak dovolit zvýšení cen. Konečným důsledkem tzv. Syndromu holandské nemoci je přitom vždy deindustrializace pokles průmyslové produkce. Podle toho, jakými (kombinacemi) výše uvedených procesů k ní dojde, můžeme definovat 4 různé způsoby (Algieri, 2011: 246): Přímá deindustrializace (Resource Effect) Zvýšení cen nerostných surovin, nebo poptávky po nich vede ke zvýšení mezd pracovníků zaměstnaných v tomto sektoru. To vyvolává pnutí na pracovním trhu, kde je snaha o přesun z méně výnosných sektorů výroby a služeb do sektoru těžby. Tím dochází k odlivu pracovníků ze sektorů služeb a výroby a poklesu produkce v sektoru výroby v konečném důsledku. Nepřímá deindustrializace (Spending Effect) Prudký rozvoj sektoru těžby nerostných surovin vede ke zvýšení příjmů dané země, což vede následně i k navýšení importu. Následkem zvýšení objemu peněz a zboží v ekonomice dochází k růstu mezd v ekonomice, zejména v oblasti služeb, které jediné nejsou vystaveny zahraniční konkurenci, a částečně i v sektoru těžby nerostných surovin, který si to může dovolit. Nicméně mzdy v sektoru výroby 9

10 si růst vzhledem k mezinárodní konkurenci nemohou dovolit a to vede k odlivu pracovníků do ostatních sektorů, zejména služeb. Relativní deindustrializace (Spending Effect & Resource Effect ) Pokud působí oba dva efekty naráz, ale převáží Spending Effect, pak dojde k nárůstu zaměstnanosti v sektoru služeb na úkor sektoru výroby, kde následně dojde k poklesu produkce. Absolutní deindustrializace (Spending Effect & Resource Effect) V případě působení obou efektů, kdy je silnější Resource Effect, dojde k poklesu zaměstnanosti a produkce jak v sektoru výroby, tak i služeb. Pro lepší přehlednost přišel Algieri (2011) s tabulkou shrnující efekty tzv. Syndromu holandské nemoci: Tab. 2. Effects induced by the Dutch Disease (Algieri, 2011: 247) Ceny Mzdy Export Produkce Zaměstnanost Resource movement effect Nerostné suroviny Průmyslová produkce Určuje mezinárodní trh Určuje mezinárodní trh Zvýšení Zvýšení Zvýšení Zvýšení Zvýšení Snížení Snížení Snížení Služby Zvýšení Zvýšení Snížení Snížení Spending effect Nerostné suroviny Určuje mezinárodní trh Zvýšení Zvýšení Snížení Snížení Průmyslová produkce Určuje mezinárodní trh Zvýšení Snížení Snížení Snížení Služby Zvýšení Zvýšení Zvýšení Zvýšení Net effects (Při působení obou efektů najednou) Nerostné suroviny Průmyslová produkce Určuje mezinárodní trh Určuje mezinárodní trh Zvýšení Zvýšení Nejednoznačné Nejednoznačné Zvýšení Snížení Snížení Snížení Služby Zvýšení Zvýšení Nejednoznačné Nejednoznačné Výše uvedené koncepty jsou však spíše teoretické modely možnosti. Jak přiznává i sám Algieri (2011), v případě rozvoje sektoru těžby nerostných surovin, jako ropa a zemní plyn, který není příliš náročný na množství pracovní síly, se Resource movement effect neprojeví a dojde tak zejména k projevům Spending effect. To je dobré vědět především při hledání znaků typických pro tzv. Syndrom holandské nemoci pro zemi velikosti Ruské federace. 10

11 Bategeva and Matoku (2011) pak přicházejí se shrnutím, že země postihnuté tzv. Syndromem holandské nemoci mohou zažívat některé následující dopady na svoji ekonomiku: a) Pokles ceny importu a následné zvýšení poptávky po dováženém zboží a službách, b) Zvýšení cen v sektoru služeb a stavebnictví, způsobené nárůstem poptávky a přílivu pracovních sil do tohoto odvětví, což následně znamená nárůst podílu sektoru služeb oproti výrobnímu sektoru, c) Pokles investic do sektoru výroby a zemědělství, d) Změna v exportu pokles exportu zemědělských produktů a produktů průmyslového sektoru, v absolutním množství, nikoliv pouze podílu na exportu, e) Zhoršení postavení lidí dříve zaměstnaných ve výrobním sektoru a zemědělství, f) Ekonomický rozvoj (pokud nějaký) je tažen pouze některými sektory (těžba nerostných surovin, služby), jiné (výroba, zemědělství) naopak upadají. Negativní dopady tzv. Syndromu holandské nemoci V mezinárodní politické ekonomii je standardně přijímáno, že jednotlivé země se specializují na oblasti, ve které disponují komparativní výhodou, oproti ostatním zemím. Mohlo by se tedy zdát, že země s velkými zásobami nerostných surovin se bude přirozeně orientovat na tento sektor, ve kterém disponuje komparativní výhodou oproti zemím, které nerostnými surovinami nedisponují a tudíž sektory, ve kterých je komparativní výhoda nižší, klesnou na významu. Vysoký podíl sektoru těžby nerostných surovin však s sebou nese celou řadu negativních jevů. Jak bylo uvedeno již výše v textu, v souvislosti s velkým podílem sektoru těžby nerostných surovin na exportu a HDP se hovoří o fenoménu Resource Curse surovinového prokletí. Pokud ponecháme stranou vliv nerostných surovin na politické instituce a státní správu, je vhodné vysvětlit, proč je vysoká závislost na exportu nerostných surovin a následný důsledek v úpadku výrobního sektoru v rámci působení tzv. Syndromu holandské nemoci negativní pro ekonomiku z makroekonomického pohledu a jaký vliv na růst ekonomiky to může přinést. Jedním z možných negativních dopadů deindustrializace v důsledku tzv. Syndromu holandské nemoci je snížení schopnosti ekonomiky absorbovat změny ekonomiky pomocí přesunu pracovních sil do jiných sektorů, v tomto případě do výrobního sektoru. Zvláště v kombinaci s tím, když sektor těžby nerostných surovin (ropy a zemního plynu) zaměstnává pouze malou část pracovní síly a je rozmístěn nerovnoměrně na území státu. Jeho schopnost absorpce pracovní síly v případě problémů sektoru služeb, případně celé ekonomiky, je pak 11

12 velmi nízká a neumožňuje účinné zmírnění problémů ekonomiky. Taková situace je pak ještě dále zhoršena, případně i vyvolána, pokud dojde ke kontrakci sektoru těžby nerostných surovin z důvodu volatility 5 světového trhu s nimi (Hausmann and Rigobon, 2003:19-22). Oomes and Kalcheva (2007) uvádí, že hlavní příčinou, proč tzv. Syndrom holandské nemoci a s ním spojená deindustrializace vede k trvalému poklesu růstu ekonomik zasažených zemí je vůbec podstata výrobního sektoru a jeho celkového efektu na ekonomiku. Ten totiž bývá obecně více konkurenční a tím pádem inovativnější a efektivnější než sektor těžby nerostných surovin a do určité míry i sektor služeb 6. Zároveň přináší horizontální i vertikální technologické spill-over efekty a to i do ostatních odvětví ekonomik, které přispívají k ekonomickému růstu. Empirický důkaz toho, že země, u nichž export nerostných surovin tvoří podstatnou část HDP, zažívají dlouhodobý nižší ekonomický růst, než srovnatelné země bez nerostných surovin, lze nalézt například v Paldam (2008). V grafu Figure 2, který vytvořil, můžeme porovnat vývoj nárůstu HDP 7 13 zemí OPEC 8 se 7 arabskými zeměmi, které nedisponují významnými zásobami nerostných surovin. Graf začíná rokem 1950, který byl zvolen jako výchozí, vzhledem k tomu, že v té době začala růst průmyslová těžba ropy zemí OPEC. Jako benchmark byl zvolen vývoj HDP USA, který by měl simulovat vývoj světového hospodářství a zároveň reprezentuje největšího spotřebitele ropy na světě díky tomu můžeme sledovat, jaký byl zájem o ropu. Obecně se má za to, že s růstem ekonomiky roste i poptávka po ropě. Výrazný propad hospodářství zemí vyvážejících ropu v 80. letech 20. stol. lze připočítat na vrub poklesu ceny ropy na světových trzích v té době. Jak lze vidět, významnější růst jejich ekonomik se obnovil až po roce 2000, kdy došlo k opětovnému nárůstu cen ropy. Jak však můžeme vidět, ačkoliv ekonomiky zemí s výrazným podílem exportu ropy na HDP na tom byly po prvních 30 let lépe, než země bez takových zásob a dokonce v růstu předčily i USA, v dlouhodobém pohledu dosáhl růst jejich HDP sotva poloviny toho, co země bez zásob nerostných surovin. 5 Poklesu poptávky, propadu cen. 6 S výjimkou informačních technologií a finančních služeb. 7 Respektive jeho přirozeného logaritmu. 8 Organizace sdružující (převážně arabské) země vyvážející ropu. 12

13 FIgure 2. (Paldam, 2008: 8) Další příklad snížení růstu ekonomiky lze ilustrovat na příkladu Figure 4 latinskoamerických zemí s významnými zásobami ropy. Jako benchmark byl opět zvolen růst HDP USA. Pokud by se proložil 9 růst HDP zemí před objevením ropy s tím, jaký byl ve skutečnosti, dojdeme ke zjištění, že využívání zásob ropy mělo v daných státech negativní důsledky na růst jejich HDP došlo k výraznému spomalení růstu. V konečném důsledku tak mělo objevení zásob ropy pro tyto země negativní důsledky bez objevení zásob nerostných surovin by na tom byly paradoxně lépe. 9 Tak jak ho například provedl v grafu Figure 5b Paldam (2008). 13

14 Figure 4. (Paldam, 2008: 9) Hlavní indikátory tzv. Syndromu Holandské nemoci Díky výše uvedenému představení působení a dopadů tzv. Syndromu holandské nemoci se můžeme přesunout k hledání vhodných symptomů indikátorů, které nám umožní zjistit, zda zkoumaná ekonomika Ruské federace vykazuje příznaky zasažení tzv. Syndromem holandské nemoci. Budeme přitom vycházet z konceptuálního rámce Dobrynskaya and Turkisch (2009), který vytvořili pro zkoumání stejného fenoménu v roce Jejich konceptuální rámec tak poskytne odrazový můstek, který využijeme při definování našich vlastních indikátorů, které budou vycházet z analýzy tzv. Syndromu holandské nemoci v předchozí kapitole a které nám umožní určit, zda ekonomika Ruské federace trpí tzv. Syndromem holandské nemoci, nebo nikoliv. Koncept ekonomického růstu Prvním indikátorem, který budeme zkoumat, je růst HDP ekonomiky Ruské federace ve sledovaném období. Výchozím bodem je rok 2000, od kterého budeme sledovat vývoj růstu HDP. Díky tomu budeme moci analyzovat růst ekonomiky RF. Dílčími indikátory pak budou růst HDP v rámci jednotlivých sektorů, tj. sektoru těžby nerostných surovin, sektory výroby 14

15 (průmyslové produkce) a sektoru služeb 10. Díky analýze růstu ekonomiky RF budeme moci zhodnotit, zda ekonomika vykazuje znaky zasažení tzv. Syndromem holandské nemoci tj. prudký růst nedlouho po zvýšení těžby a exportu nerostných surovin, případně jejich ceny na světovém trhu, eventuálně nevýrazný růst v pozdějších fázích tzv. Syndromu holandské nemoci. Inflace Budeme též sledovat hodnotu inflace. Volatilita cen nerostných surovin Pro zkoumání volatility cen nerostných surovin využijeme indikátor ceny ropy na světovém trhu. Díky tomu budeme moci srovnat chování ostatních indikátorů makroekonomické situace RF s cenami nerostných surovin a hledat (případné) korelace. Podíl sektorů na ekonomice RF Pro sledování podílu jednotlivých sektorů na ekonomice RF využijeme následující indikátory: i. Podíl jednotlivých sektorů na HDP RF. ii. Růst HDP v jednotlivých sektorů. iii. Zaměstnanost v jednotlivých sektorech. iv. Vlastní produkce jednotlivých sektorů. a. Např. množství vytěžených surovin Jak je shrnuto dříve v textu a uvedené v Table 1, přítomnost tzv. Syndromu holandské nemoci by signalizovala významné postavení sektoru těžby nerostných surovin na HDP RF a zároveň s tím se snižující podíl sektoru průmyslové produkce a velmi pravděpodobně také růst významu sektoru služeb. Podobně by tomu bylo i s vývojem zaměstnanosti v jednotlivých oborech, s výjimkou toho, že sektor těžby nerostných surovin zaměstnává pouze malou část pracovních sil RF. 10 Zároveň je to i indikátorem podílu jednotlivých sektorů na HDP RF, viz dále. 15

16 Zhodnocení měny Výrazné zhodnocení měny v důsledku přílivu zahraniční měny za exportované nerostné suroviny je jedním z nejtypičtějších příznaků tzv. Syndromu holandské nemoci. Nelze však sledovat nominální hodnotu, protože ta je odvislá od inflace v dané zemi a nemůže tedy sloužit pro sledování skutečného zhodnocení měny vůči ostatním měnám, které podléhají inflaci ve svých zemích. Pro porovnávání reálných hodnot měn slouží tzv. REER Real Effective Exchange Rate, která dokáže zohlednit rozdílné míry inflace v zemích, se kterými RF obchoduje. Podrobněji viz například Borkó (2007). Sledovaným indikátorem konceptu zhodnocování měny (Rublu) tedy bude REER. Vývoj mezd v ekonomice Vývoj mezd budeme sledovat pomocí indikátoru hodnoty reálné mzdy. Jak bylo uvedeno výše, výrazný růst reálných mezd je také typickým symptomem tzv. Syndromu holandské nemoci. Export a import Analýzou vývoje exportu nerostných surovin, průmyslové produkce a importu zboží (služeb a kapitálu) můžeme zhodnotit naplnění typických symptomů tzv. Syndromu holandské nemoci tj. významný podíl nerostných surovin na celkovém exportu RF, pokles exportu průmyslové produkce a zároveň s tím by měl se zvyšováním příjmů (i kumulativních) růst import. Investice státního sektoru Dalším indikátorem je nárůst investic státního sektoru. To je dáno zvyšováním příjmů státního rozpočtu a jedním z makroekonomických ukazatelů možné přítomnosti tzv. Syndromu holandské nemoci. 16

17 KAPITOLA 2: VÝVOJ EKONOMIKY RUSKÉ FEDERACE Za poslední desetiletí lze vidět značné zlepšení ekonomické situace v Ruské federaci. Do roku 2008 růst HDP RF činil přibližně 7 % ročně, spolu s tím vzrostla i spotřeba uvnitř samotného státu a zároveň neustále klesala úroveň nezaměstnanosti. Tento výbuch ruské ekonomiky je především spojen rostoucími cenami energetických surovin, které vedly k neočekávanému růstu exportních příjmů. Existuje však obava, že ruská ekonomika se může stát příliš závislou na energetickém sektoru, což následně může způsobit omezení její diverzifikace. V souvislosti s tím se v poslední době pro popis vývoje ekonomické situace v RF se používá termín holandské nemoci, což v širokém smyslu slova znamená závislost ekonomiky státu na exportu energetických surovin do zahraničí, kterými tento stát disponuje (obecně se jedná o plyn, uhlí, nebo ropu). Poprvé se na oficiální úrovni o holandské nemoci zmínil Ministr ekonomického rozvoje a obchodu (Minekonom rozvitije) German Gref na společném zasedání Rady federace v roce Podle názoru odborníků ministerstva, základní problém ekonomiky spočíval v tom, že růst exportu zvyšuje kapitálové investice do těžby ropy a plynu, avšak nezvyšuje jejich výrobu. Jednání o této otázce byly velmi omezeny pouze na aspekty měnové politiky problému. Vzájemný poměr kurzu Rublu a exportu surovin byly však už několikrát prozkoumány 11. Jiní odborníci nicméně nesouhlasí s názorem, že ruská ekonomika v současné době trpí holandskou nemocí. Podle názoru ruského ekonomia A. Briča použití terminu holandská nemoc v případě analýzy ruské ekonomiky není korektní, neboť holandská nemoc je fenomén, který popisuje neočekávané otevření nových ložisek energetických surovin vedoucí k růstu reálného zhodnocení domácí měny a negativního dopadu na sektory ekonomiky, nesouvisející s energetikou 12. Tuto argumentaci lze považovat za správnou, avšak je třeba upozornit, že nezpochybňuje myšlenku závislosti ekonomiky Ruska na energetických surovinách, ale naopak, spíš potvrzuje, že ekonomika Ruska a dříve existujícího Sovětského svazu byla velice závislá na exportu vlastních nerostných surovin. Předkládaná kapitola seminární práce se zaměřuje na analýzu ekonomického vývoje RF za poslední desetiletí s ohledem na indikátory holandské nemoci vymezené v první části práce. 11 Zabelina O. Rossijskaja specifika holandskou bolezni 12 Brič A. Puť Rossii k procvetaniju v post-industrialnom mire Výprosy ekonomiky, 2003, 5, с

18 Autoři textu se v této kapitole snaží nejenom analyzovat vývoj ekonomiky RF a jejich dílčích odvětví, ale také se pokouší poukázat na jiné faktory, které ovlivnily ekonomiku RF za poslední desetiletí (vliv politického prostředí, přijetí nových energetických strategií, nařízení vlád či prezidenta, přijetí federálních zákonů atd.). V souvislosti s tím, pro danou kapitolu práce jsou stanoveny následující dílčí výzkumné otázky: Jak se vyvíjela ekonomika RF v letech ? Jak reagovala ruská ekonomika na finanční krizi v roce 2008? Je spojen růst ekonomiky RF se světovými cenami energetických surovin? Které faktory ovlivnily ekonomický růst RF za poslední desetiletí? S ohledem na stanovené otázky je kapitola rozdělena do dvou části. V první časti kapitoly bude analyzována obecná charakteristika vývoje ekonomického sektoru RF za poslední desetiletí s ohledem na indikátory holandské nemoci vymezené v první části práce. Druhá část práce bude věnována dopadům finanční a hospodářské krizi v rokce 2008, s cílem poukázat na vliv snížení světových cen energetických surovin na ekonomiku RF. Nakonec budou v závěru práce analyzovány celkové příčiny ekonomického růstu RF za poslední desetiletí. Ekonomika Ruské federace v letech Vývoj HDP v Ruské federaci Politické a ekonomické přeměny po rozpadu Sovětského svazu a s tím související privatizační procesy velice silně ovlivnily ekonomický vývoj v RF po celé období 90. let. V důsledku neschopnosti poltického vedení zvládnout všechny vznikající ekonomické, politické a sociální aspekty tranformace zažívala ekonomika RF stagnaci, či až dokonce propad. HDP RF poprvé začalo růst až v roce Ovšem ve stejném roce došlo k asijské finanční krizi, která se následně negativně odrazila i na ruské ekonomice. Tehdejší vláda RF nebyla schopná plnohodnotně zajistit splacení všech svých dluhů a pozdější úpadek měnového kurzu rublu vedl ke snížení životní úrovně občanů RF. Rok 1998 byl poznamenán pro ruskou ekonomiku velkým propadem a odchodem zahraničního kapitálu ze země. Bez ohledu na ekonomický úpadek se v roce 1998 ruská ekonomika začala pomalu obnovovat. Jako hlavní motor ekonomického růstu posloužil nízký kurz rublu v porovnání k ostatním světovým měnám, což se následně pozitivně odráželo na produkci v RF a na exportu. Stabilního ekonomického růstu nakonec bylo dosaženo díky vzestupu světových cen ropy na konci roku 1999 a dalšími přijatými opatřeními vlády RF v letech

19 Pokračující růst cen energetických surovin pomohl k růstu HDP ruské ekonomiky přibližně o 7 % ročně 13 (tabulka č. 3). Tab. 3. Vývoj růstu HDP Ruské federace po rozpadu Sovětského svazu až do současnosti. Zdroj: Internatioanal Monetary Found. V roce 2008 byla ruská ekonomika na vrcholu svého vývoje. Akciový trh vzrostl do té doby téměř dvacetkrát. Rusko se stalo jednou z předních zemí s rychle se vyvíjecí ekonomikou v rámci skupiny zemí G-20 a BRIC. Vývoj ekonomického růstu RF byl impozantní ve všech ohledech. V průběhu poměrně krátkého období se Rusům podařilo zmenšit rozdíly v ekonomickém a průmyslovém vývoji s jinými rozvojovými zeměmi skupiny G-20, jako je Chile a na suroviny bohatou Venezuelou. Ekonomická situace v RF se vyvíjela mnohem lépe než v jiných ekonomikách v tranzici, států jako je Kazachstán, Polsko či Ukrajina. V rámci států BRIC se RF umístila na druhém místě hned za Čínou (tabulka č. 4). 13 V roce 2000 HDP vzrostl o 10 %, ,7 %, ,9 %, v ,3 %, ,2 %, ,4 %, ,7 %, ,1 %, ,6 %) Zdroj: Rosstat (onlinve verze: 19

20 Tab. 4. Porovnání vývoje růstu HDP mezi státy BRIC Zdroj: Research Recap V letech byl hlavním motorem hospodářského růstu těžební a zpracovatelský průmysl, v roce 2007 téměř třetina růstu HDP byla dosažena sektorem velkoobchodu a maloobchodu. Stavení a výrobní průmysl poskytly dalších 30 % růstu HDP. Ve stejném období se však růst v těžebním průmyslu zastavil. Zvýšena produkce zpracovatelského průmyslu je ale stále hlavním zdrojem růstu průmyslové výroby, jejíž podíl činil 64 %, ve srovnání s 24 % a 12 % v hornictví, ve výrobě elektřiny, plynu a tepla 14. Tab. 5. Růst HDP podle hlavních ekonomických sektorů Zdroj: 14 Investiční projekty regionů Ruské federace (on-line web: 20

21 Vývoj ruské burzy v letech (RTSI) Ruský akciový trh se zdál být velmi stabilní po roce Výpočet indexu RTS je založen na 50 nejvíce likvidních cenných papírech ruských společností. V roce 1995 kdy byl index RTS založený, byla stanovena základní hodnota na 100, nicméně zažíval vcelku pomalý vývoj. Své historické minimum index zažil po finanční krizi v roce 1998 dosahoval pouze 37,74. Avšak v průběhu let index RTS začal nabírat na významu a svého historického maxima dosáhl v květnu roku dosáhl 2498,10 (tabulka č. 6). Podle statistických údajů Světové banky poměr tržní kapitalizace k HDP v Rusku činil 117 %, o něco méně než průměr OECD (120 %), nicméně vyšší než dosáhla třeba Francie, Jižní Korea, Brazílie či průměr eurozóny, každopádně byl však nižšínež u Indie a Číny 15. Tab. 6. Vývoj indexu RTS v letech Zdroj: RTSI Vývoj měnové politiky a míry inflace v letech Po propadu v letech , světové ceny ropy prokázaly významný vzestupný trend s konečným zvýšením z 10 na více než 100 amerických dolarů za barel. Do této doby byly ceny ropy velmi nestabilní, ale pořad zůstávaly výrazně nižší než na počátku roku Pro Rusko tento velký skok v cenách způsobil neočkované zvýšení exportních příjmů a obrovský přiliv tzv. petrodolarů. Tento přiliv peněž vyvoloval tlak na domácí měnu a proto v průběhu následujících let hlavním cílem ruské měnové politiky bylo zabránit nominálnímu zhodnocování rublu. Vdovichenko a Voronina empiricky zjistily, že po roce 1999 hlavní úsilí Centrální banky RF bylo zaměřeno na ovlivnění úrovně fluktuace kurzu, než na míru 15 Guriev S., Tsyvinski S. Challenges facing the russian ekonomy after the Crisis In: Aslund A., Guriev S., Tsyvinski S., Russia after Global Economic Crisis, str

22 inflace 16. Navíc, jak tvrdí Dobrovskya, měnová politika v RF byla asymetrická. Centrální banka RF oficiálně připustila ve svých poltických směrech omezení zhodnocení rublu pro dodržení konkurenceschopnosti ruských výrobků na mezinárodních i domácích trzích. Dále po celé období Centrální banka RF společně s Ministerstvem financí (funguje jako správce Stabilizačního fondu) drželi hodnotu rublu o 8,5 %, menší než byly jeho reálné hodnoty, aby zabránili zhodnocování rublu vůči jiným měnám. Centrální banka tím pádem hromadila velké devizové rezervy. Výsledný růst peněz, přestože částečně byl absorbován Stabilizačním fondem, pak přispěl k vysoké míře inflace v RF. Kromě toho, jak americký Dolar oslaboval vůči Euru, Rubl zároveň devalvoval vůči euru v nominálním vyjádření. To přispělo k dovozní inflaci, neboť eurozóna představuje pro RF významného exportéra. V posledních letech tato politika vedla k velkému zhodnocování rublu v nominální hodnotě (tabulka č). Zatímco inflační cíl byl stanoven v roce 2007 na 5-6 %, skutečná CPI inflace byla 12 % 17. V roce 2008 se zvýšila na 13,5 % a v roce 2009, bez ohledu na ekonomický úpadek, úroveň inflace byla 11 %. Růst míry inflace od roku 2007 je nicméně především spojen s růstem cen ovsa. Chleb v roce 2007 zdražil o 7 % a ostatní potraviny se zdražily minimálně o 17 %. Ve stejnou dobu se začaly také neustále růst nájemy. Potravinová inflace tak vedla k růstu cen v dalších sférách ekonomických vztahů. Tab. 7. Kurzový index rublu Zdroj: Dobrynskaya and Turkisch 16 Dobrynskaya V., Turkisch E., Is Russia sick with Dutch disease Russia, CEPII No. WP , September, str.9, 17 Dobrynskaya V., Turkisch E., Is Russia sick with Dutch disease Russia, CEPII No. WP , September, str.9, 22

23 Tab. 8. Míra inflace u některých konkrétních položek Zdroj: Dobrynskaya a Turkisch Ruské soukromé společnosti v průběhu prvního desetiletí nového tisíciletí v souvislosti s rozmachem ekonomického vývoje začaly velice silně expandovat do zahraničí. Svou zahraniční činnost především projevily státní energetické společnosti, které zde buď investovaly, nebo skupovaly akcie a podíly jiných společnosti (Gazprom, Rosnefť, Surgutněftegaz, Lukoil atd.). Průzkum ruských nadnárodních společnosti (MNE) ukázal dramatickou internacionalizaci ruských firem. Dvacet pět největších ruských firem investovalo do zahraničí kolem 60 mld. dolarů, což učinilo Rusko třetím největším investorem mezi rozvíjejícími se trhy. Ruské společnosti disponují téměř 200 mld. dolarů v zahraničí a zaměstnávají kolem 130 tisíc lidí 18. Níže uvedený graf ilustruje náruůt reálné hodnoty rublu o cca 50% ve sledovaném období. Pro porovnani tohoto růstu jsou zde uvedeny i měny dalších zemí Australie (jako významného vývozce nerostných surovin, podobně jako je RF) a pro porovnání ekonomik, kam RF vyváží, je zde i euro. 18 Guriev S., Tsyvinski S. Challenges facing the russian ekonomy after the Crisis In: Aslund A., Guriev S., Tsyvinski S., Russia after Global Economic Crisis, str.13 23

24 Graf 1 Reálné hodnoty vybraných měn Zdroj: IMF STAT a autoři práce Vliv ekonomického růstu na sociální faktory společnosti Ekonomický vývoj v Rusku zjevně ovlivnil i sociální základnu společnosti. Za poslední desetiletí v RF vznikla a kompletně se rozvinula nová střední třída. Reálné příjmy společnosti se v letech zvýšily cca 2,5 krát. Mzdy se více než ztrojnásobily (tabulka č. 9). Od roku 2006 do roku 2010 mzdy vzrostly dvakrát. Minimální zvýšení příjmů v tomto mezidobí bylo 53% (nárůst příjmů z 26,53 tisíc rubů na 40,64 tisíc rublů v Chanty-Mansijském autonomním okruhu). Maximální zvýšení příjmů pak činilo 127 % (nárůst příjmů z 4.45 tisíc rublů na 10,11 tisíc rublů v Dagestánské republice). Za poslední dvě desetiletí lze vidět, že ruský průmysl ztratil 37 % pracovních míst. Srovnatelné ztráty byly zaznamenány i v jiných sektorech materiální výroby : zemědělství 28 %, stavebnictví 42 %, transport 21 %. Nicméně k největšímu propadu došlo ve vědě, kde se počet zaměstnanců snížil o více než polovinu. Pokud jde o hlavního generátora pracovních míst, tak za něj lze považovat sektor služeb, ve kterých byl nárůst značný: obchod 95 %, finance 132 %, veřejná správa 100 %. Výrazně se zvýšil počet zaměstnanců ve zdravotnictví a kultuře, zatímco sféra vzdělávání zůstala přibližně na stejné úrovni. Přestože největším sektorem ekonomiky, stejně jako dříve, zůstal průmysl (podle statistickým údajů se odhaduje, že se zde nachází 22-24% ze všech pracovníků), v porovnání jinými 24

25 sektory ekonomiky se výrazně pokleslo téměř 9 %. Opačný proces lze vidět v oblasti obchodu, jehož podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl o 9 % 19. Tab. 9. Vývoj vyplacených mezd v Ruské federace za období Zdroj: Rosstat Mobilní telefonní sítě po celé RF vzrostly prakticky z nuly na více než 100 %. Ruský automobilový trh se stal největším v Evropě. Cena za nemovitost ve velkých městech RF vzrostla v řádech stovek procent. Jestliže v roce 1999 ceny na nemovitost v Moskvě tvořily přibližně 700 dolarů za metr čtvereční, v letě roku 2008 se pohybovala cena za čtvereční metr v Moskvě už kolem 6000 dolarů. Nezaměstnanost se v průběhu let snížila o více než polovinu, z 12,9 % v roce 1999 do 6,8 % k roku 2008 (tabulka č. 10). 19 Kapeljushnikov R.I Strktura rossijskoj rabochej sily: struktura a dynamika, časopis Výprosy ekonomiky 10, 2006 (online verze textu: 25

26 Tab. 10 Míra nezaměstnanosti v Ruské federace v letech Zdroj: Rosstat. Míra chudoby (procento populace žijící pod hranicí stanoveného oficiálního životního minima) klesla z 29 % v roce 1999 na 13 % v roce 2008 a stejně tak se snížil i rozdíl mezi chudými a bohatými v celkovém počtu domácností 20. Tab. 11. Míra chudoby v Ruské federace v letech Zdroj: IA Finmarket. Vývoj těžebního průmyslu v období Energetické suroviny pro RF tvoří základ stabilního a narůstajícího vývoje ekonomiky. Základní příjmy státu a tvorba státního rozpočtu jsou založeny především na exportu energetických surovin (ropa a plyn). Největší rozmach v oblasti produkci a těžby ropy byl dosažen zejména za poslední desetiletí a to z důvodů zvýšení světových cen ropy (tabulka č.). 20 Oficiální web-stránka informační agentury Finmarket: 26

27 Těžba ropy za období se několikrát znásobnila. Podle výsledku z roku 2011 těžba ropy v RF činila kolem 511,4 mil tun, což je navýšení úrovně těžby ropy oproti předchozímu roku o 6,3 mil tun (1,2 %). Podle statistickým údajů Ministerstva energetiky RF v rafinérském průmyslu vzrostlo zpracování ropy v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem o 7,6 mil tun (3,1 %) a celkově dosáhlo 256 mil tun. Největší objem zpracování ropy dosáhnul Gazpromněfť. Zároveň je ale třeba upozornit na následující skutečnost, a to že s růstem těžby ropy od roku 2005 o 23,9 % vzrostla i produkce benzinu za stejné období o 14,4 %. Největší růst produkce zažily především těžké ropné produkty, zejména mazut (31,3 %) a motorové nafty (17,9 %). V listopadu 2010 Rusko produkovalo průměrně 10,24 milionů barelů denně, což byl zatím největší zaznamenaný rekord produkce energetických surovin po rozpadu Sovětského svazu v roce Tab. 12. Produkce ropy v Ruské federaci Zdroj: MacDonald G., Saudi Arabia, Russia Oil Production. V souvislosti s růstem světových cen ropy v posledním desetiletí došlo ke zvýšení poptávky i po zemním plynu. Sektor zemního plynu v RF se umístil hned na prvním místě co se týče těžby v porovnání se světem, v těžbě a exportu ropy je RF na druhém (hned po Saudské arábii). Poskytuje více než 21 % světové produkce a asi 25 % ze všeho mezinárodní spotřeby. 21 Oficiální webová stránka Ministerstva energetiky Ruské federace: 27

28 V roce 2011 těžba plynu v RF dosáhla svého největšího vrcholu 670 bcm, což je o 3,1 % více než v roce V tabulce níže lze vidět, že za poslední desetiletí těžba zemního plynu v Rusku rostla v poměru s růstem světových cen plynu. Od roku 2002 díky zavedení nových technologických zařízení (i na existujících polích) následoval sekvenční narůst výroby plynu. V letech těžba plynu v RF dosáhla svého historického maxima mld. m 3 ročně pouze s krátkodobými poklesy v důsledku snížení vnější poptávky 22. Po finanční a hospodářské krizi roku 2008, která způsobila pokles poptávky i světových cen energetických surovin v roce , růst těžby plynu v RF v roce byl zajištěn především díky oživení na domácím trhu, který byl zaměřen na přímé dodávky plynu zákazníkům v zemí. Obnovit své postavení v Evropě se ruským nadnárodním společnostem ale nepodařilo, což v důsledku mělo vliv na výsledky těžby plynu Gazpromu. V tempu růstu těžby plynu nyní vedou nezávislé produkční plynové společnosti Ruska (Novatek, Sibněftěgaz) a výrazně předhánějí Gazprom 23. Tab. 13. Vývoj těžby zemního plynu v Rusku a mezinárodní poptávky Zdroj: Koržubajev A.G Gazovaja promyšlenost Rossii: megdunarodnoje pozicija, organizacionaya i regionaľnaya struktura 22 Kuržbajev A., Sokolova I., Eder L., Gazovaja promyšlenost Rossii: megdunarodnoje pozicija, organizacionaya i regionaľnaya struktura (online verze textu:http://burneft.ru/archive/issues/ /1). 23 Kuržbajev A., Sokolova I., Eder L., Gazovaja promyšlenost Rossii: megdunarodnoje pozicija, organizacionaya i regionaľnaya struktura (online verze textu:http://burneft.ru/archive/issues/ /1). 28

29 Vývoj průmyslové produkce v období Od roku 1999 až do roku 2008, kdy proběhla velká finanční krize, průmyslová výroba v RF rostla i přes odliv pracovní síly ze zpracovatelského sektoru (průmyslu). Průmysl dokonce v produkci překonal sektor služeb i ropný těžební sektor (tabulka č.14). Jak lze v této tabulce také vidět, rafinérský průmysl však byl jedním z vedoucích sektorů vývoje ekonomiky. Sektor služeb se pak navýšil mezi lety cca dvakrát. Nejrychlejší růst lze zaznamenat v některých sektorech zpracovatelského průmyslu, zejména kaučuku a plastů, a dále také u jiných typů strojů a zařízení. Navíc, průměrné roční tempo růstu celkové výroby v letech bylo vyšší než růst těžby ropy, či růst u zemědělství a služeb (7,4 %, 4,9 %, 3,8 %, 6,1 %) 24. Přestože na začátku roku 2000 lze pozorovat zpomalení tempa růstu průmyslové výroby, v letech lze naopak vidět zrychlení jejího růstu. Těžební průmysl však tempo růstu dále snižoval. I tak můžeme konstatovat, že ačkoliv docházelo k odlivu pracovních sil z výrobního sektoru do sektoru služeb, došlo k výraznému rozšíření průmyslové produkce a z tohoto pohledu nedošlo k absolutní ani relativní deindistrilizaci 25. deindustrializaci 26. Nicméně, pokud bychom brali v potaz, že v tomto grafu jsou v rámci výrobního sektoru zahrnuty i stavební průmysl a zpracování ropy, pohled se již trochu mění. Tab. 14. Vývoj průmyslové produkce v letech Zdroj: Dobrynskaya a Turkisch 24 Dobrynskaya V., Turkisch E. Economic diversification and Dutch Desiase in Russia, Post-Comunist Economies Vol. 22, No. 3, September 2010, , str Tamtéž 26 Tamtéž 29

30 Vývoj ekonomiky v Ruské federaci po finanční krizi v roce 2008 Finanční krize roku 2008 měla obrovský dopad na ekonomický vývoj RF. Podle názoru Světové banky, finanční krize v Rusku "začala jako krize v soukromém sektoru, kde byla vyprovokována příliš velkým množstvím půjček v podmínkách hlubokého trojitého šoku: podmínky stanovené vnějším obchodem, odliv kapitálu a zpřísnění podmínek pro zahraniční půjčky 27 ". Všechny tyto faktory spolu s nízkou úrovní globální poptávky, nestabilními finančními podmínkami a snížením světových cen za energetické suroviny zhoršily postavení ruské ekonomiky a zpomalily její cestu k obnovení. V průběhu finanční krize v roce 2008 došlo k pádu na akciovém trhu v RF, devalvaci rublu, snížení průmyslové výroby, HDP, příjmů a vzrostla nezaměstnanost. K září roku 2008 index RTS propadl až o 54%, což znamenalo nejhorší výsledek ze všech výkonných trhů ve světě. 16. září bylo obchodování na ruské burze pozastaveno, stejně jako i 18. září. V říjnu RTS propadl ještě o 18% (tabulka č. 15). Tab. 15. Vývoj indexu RTS v roce 2008 Zdroj: RTSI Ekonomickou situaci v zemi zhoršilo i snížení tržních cen ropy, kdy jeden barel ropy poprvé po několika měsících stál méně než 100 dolarů. V říjnu roku 2008 cena za jeden barel ropy činila kolem 78 dolarů a v prosinci téhož roku cena za jeden barel dokonce propadla až na 33 dolarů (tabulka č.16). Rusko, stejně, jako jiné ropu exportující země se ocitly na pokraji ekonomického kolapsu. Ekonomická a finanční nestabilita se projevila i v jiných sférách společnosti, politická popularita tehdejšího prezidenta Dmitrije Medvěděva a předsedy vlády Vladimíra Putina značně poklesla o několik desítek procent. V některých městech přijetí 27 Světová banka v Rusku Zpráva o ekonomice v Rusku str. 13 (online verze textu: ) 30

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2012 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 01/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 6/2009 205-05-04 00:00:00 2 V březnu 2009 - dle údajů NBP - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 407 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních investic V březnu

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 05/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 Důvěra v českou ekonomiku je nejsilnější od června 2008 V české ekonomice se na začátku roku důvěra zlepšila, když souhrnný indikátor důvěry

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 11/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem.

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem. Komoditní zajištěný fond Odvažte se s minimálním rizikem. 4 DŮVODY PROČ INVESTOVAT do Komoditního zajištěného fondu 1 Jistota návratnost 105 % vložené investice Podstupujete minimální riziko - fond způsobem

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 3/2009 205-05-04 00:00:00 2 Po celý rok 2008 dle údajů NBP (Polské národní banky) - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 50 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních

Více

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok 12. Ropné šoky RB Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok Ropné šoky na časové ose První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 06/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Trhy udržely růst, ale pozor na rostoucí výnosy dluhopisů

Trhy udržely růst, ale pozor na rostoucí výnosy dluhopisů Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP INVEST Klíčové události Vývoj finančních trhů Trhy udržely růst, ale pozor na rostoucí výnosy dluhopisů Výnosy amerických státních dluhopisů rostou nad minima

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013 Vývoj ekonomiky ČR v roce 12 březen 13 Výkonnost odvětví Viditelné oslabování meziroční dynamiky hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví v průběhu roku 12 Dynamika reálné výkonnosti odvětví české ekonomiky,

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Vývoj průmyslu v roce 2013

Vývoj průmyslu v roce 2013 Vývoj průmyslu v roce 2013 Za celý rok 2012 se průmyslová produkce snížila o 0,8 %. Tento vývoj pokračoval i v roce 2013, kdy se pokles v 1. čtvrtletí dále prohloubil (o,4 %). Ve 2. čtvrtletí se propad

Více

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Kateřina Kořená, Karel Kořený 1 Abstrakt Příspěvek hodnotí postoj českých investorů k riziku z hlediska jejich investování

Více

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012

Platí mluvené slovo. Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 Platí mluvené slovo Projev Winfrieda Krause Výroční tisková konference ŠKODA AUTO a.s. 2012 21. března 2012 rád bych vás také přivítal na dnešní bilanční tiskové konferenci. Snímek Hlavní události roku

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 06/008 05-05-04 00:00:00 Květen byl dalším měsícem tohoto roku, ve kterém byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnanosti přispěl postupně zvyšující se počet

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

ZVLÁŠTNOSTI MAKROEKONOMICKÉ POLITIKY ZEMÍ BLÍZKÉHO VÝCHODU. 7.3 Ropa

ZVLÁŠTNOSTI MAKROEKONOMICKÉ POLITIKY ZEMÍ BLÍZKÉHO VÝCHODU. 7.3 Ropa 7.3 Ropa Druhý kanál přenášející globální hospodářskou krizi na arabské země byl trh s ropou. Globální recese vedla k poklesu poptávky po ropě, což vyvolalo prudký pokles cen ropy. V červenci 2008 dosáhla

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více