ÚVODNÍ SLOVO 3 ATOK LETOS SLAVÍ 25. VÝROČÍ SVÉHO VZNIKU 4 POZVÁNKA NA 49. VALNOU HROMADU ATOK 5

Transkript

1 e-atok Revue ELEKTRONICKÝ MĚSÍČNÍK ASOCIACE TEXTILNÍHO ODĚVNÍHO KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU Ročník: XIV Číslo: 4 DUBEN 2015 Obsah: ÚVODNÍ SLOVO 3 ATOK LETOS SLAVÍ 25. VÝROČÍ SVÉHO VZNIKU 4 POZVÁNKA NA 49. VALNOU HROMADU ATOK 5 ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ KOMISE ATOK PRO LIDSKÉ ZDROJE, PRACOVNĚPRÁVNÍ A SOCIÁLNÍ OTÁZKY, KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ A ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ ZE DNE HOTEL SLOVAN V BRNĚ 7 ATOK JE PARTNEREM ČESKÉHO PAVILONU NA EXPO 2015 V MILÁNU 9 SLAVNOSTNÍ PODPIS REGIONÁLNÍ SEKTOROVÉ DOHODY KRÁLOVEHRADECKÉHO KRAJE 10 ZMĚNA VE VEDENÍ SPOLEČNOSTI NOVÁ MOSILANA A.S. 11 ÚSPĚCH SPŠ TEXTILNÍ LIBEREC NA MÓDNÍ SOUTĚŽI AVANTGARDA 2015 V LYSÉ NAD LABEM 12 NABÍDKA ÚČASTI NA VELETRHU STYL A KABO SRPEN 2015 ZA ZVÝHODNĚNÉ CENY 14 ZÚČASTNĚTE SE 4. ROČNÍKU ČESKO-SLOVENSKÉ STUDENTSKÉ SOUTĚŽE "MÓDNY NÁVRHÁR 2015" 16 MPO: AKTUÁLNÍ PŘEHLED VYJEDNÁVANÝCH OBCHODNÍCH DOHOD MEZI EU A TŘETÍMI ZEMĚMI 17 JAK ZDRAVÉ JE NAŠE OBLEČENÍ? (1. ČÁST) 18 STATISTIKA&MY: Z VÝCHODOEVROPSKÝCH EKONOMIK JE ČR NEJDRAŽŠÍ

2 DALŠÍ PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V TEXTILU ANEB JAK ŘEŠIT NEDOSTATEK TECHNICKY VZDĚLANÝCH ABSOLVENTŮ? 25 MEZINÁRODNÍ VELETRH TEXTILNÍCH STROJŮ ITMA 2015, LISTOPADU 2015, MILÁNO BULLETIN 01/ KOMERČNÍ SDĚLENÍ Již za méně než měsíc, od května 2015, se můžete těšit na třetí ročník mezinárodního veletrhu Texprocess veletrhu technologií pro zpracování textilu a pružných materiálů. Naleznete zde všechny segmenty hodnotového řetězce textilu, od designu, IT, střihu, šití, spojování, výšivek a pletení až po dokončovací práce, potisk textilií a logistiku. V rámci veletrhu Texprocess se představí široký doprovodný program akcí a speciálních přehlídek a výstav. Centrem a novým srdcem veletrhu Texprocess a souběžně probíhajícího Techtextilu bude Innovative Apparel Show ve foyer hal 5.1 a 6.1, kde svoje nejnovější návrhy představí studenti a absolventi čtyř univerzit a uměleckých škol oděvního designu. Show bude možno navštívit po celé čtyři dny veletrhu. Studenti napřed na pódiu představí své návrhy a potom budou komentovat výrobní proces a použité materiály. Po všechny čtyři dny veletrhu bude v hale 5 probíhat také Texprocess Fórum, které se zaměří na aktuální problematiku tohoto sektoru kontraktace, udržitelnost, nové technologie, řízení kvality, logistiku a standardy. V současnosti se stále častěji používají systémy řízení životního cyklu produktu (PLM), cloudové aplikace a 3D systémy v CAD, s jejichž pomocí lze vyrábět oblečení v reálném čase bez nutných zkoušek. Systémy řízení životního cyklu se vyvinuly z jednoduchého softwaru v širokou škálu programů, které řídí a neustále optimalizují celý životní cyklus výrobku to vše představí IT@Texprocess v hale 4.0. Již po třetí bude Messe Frankfurt udílet i Cenu veletrhu Texprocess za inovace, kterou si odnese vystavovatel nejinovativnějšího výrobku nebo služby na trhu. Veletrh Texprocess se bude, stejně jako v minulých letech, konat souběžně s veletrhem Techtextil, mezinárodním veletrhem technických a netkaných textilií. Více informací na texprocess.messefrankfurt.com

3 ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, jako textiláci se můžeme pyšnit faktem, že historické kořeny vzniku celého odborného středního školství sahají k industrializaci textilní výroby. Zakladatelé učilišť a následně odborných textilních škol byli většinou významní průmyslníci. Tito osvícení lidé přesně věděli, proč investují do vzdělání svých zaměstnanců. Byli si jisti návratností této investice. Technický pokrok postupně v textilních provozech mění požadavky na obsluhu. U dopřádaček už nikdo nevyměňuje ozubená kola, aby nastavil požadovanou jemnost příze, neřeší chemické složení barvících lázní či ručně nestapluje vlákennou surovinu, aby určil její míchání. Dnes jsou provozní technologické problémy či úkoly řešeny prostřednictvím dotykové obrazovky, telefonicky s dodavatelem nebo robotizovaným analyzátorem. Tento fakt samozřejmě mění požadavky kladené na všechny lidi ve firmě od obsluhy strojů až po ředitele. Pro úspěšný rozvoj firem jsou dnes hlavně potřeba lidé resp. týmy lidí, kteří dokážou nalézt výrobek nebo službu za kterou je zákazník ochoten zaplatit a takový výrobek vymyslet, navrhnout, vyvzorovat, vyrobit a nalézt způsob jak mu jej dodat. K tomu je při současné úrovni celého školství nutné většinou už vysokoškolské vzdělání. Univerzitní vzdělání je v rukou státu a žije si svým životem. Na jedné straně vzdělává studenty a řeší výzkumné projekty, zároveň však bojuje o výši příspěvku na vzdělání jednoho studenta a soutěží o granty na výzkumnou činnost. Textilní fakulta vzdělává odborníky pro průmysl, občas řeší i výzkumné projekty pro výrobní firmy ale přesto se takový stav spolupráce fakulty s praxí dá nejlépe připodobnit kolejím. Obě koleje směřují z minulosti do budoucnosti, obě koleje nesou stejnou historickou úlohu vývoje textilního odvětví, ovšem pokud se po nich nebude vozit náklad, obě skončí ve starém železe. V úvodu zmíněná historická učiliště a průmyslovky byly s firmami zřizovatelů v podstatě dráhou o jedné jediné koleji, absolventi po celou dobu studia pracovali ve firmě zřizovatele a velká většina tam strávila i celý svůj profesní život. Současný stav lze charakterizovat jako širokorozchodné koleje. Přestože firmy a pedagogové opakovaně proklamují nutnost spolupráce, jedou po svých drahách pouze vedle sebe. Pokud by jely jen vedle sebe, byla by situace ještě příznivá, v řadě případů však firmy na své koleji škole daleko ujíždějí a pak se diví, - 3 -

4 že absolventi nenaplňují jejich požadavky na kvalitu. Zároveň i škola v řadě oblastí ujíždí firmám, řeší své teoretické problémy a špičkoví absolventi raději odcházejí do sféry základního výzkumu kamkoliv po světě. Fakulta dnes udržuje 35 patentů a 30 užitných vzorů. Naším cílem by mělo být co nejvíce společných náprav jedoucích po co nejužších kolejích. Oželme ve firmách trochu času, energie a peněz. Stonásobně se nám vše vrátí. Fungovalo to v dobách barona Liebiga, Floriana Hernycha, rodiny Bartoňů a dalších, proč by to nemělo fungovat i dnes. Textilní fakulta má potenciál nových nápadů a originálních řešení, nemá ovšem moc příležitostí a často ani schopností je realizovat. Přiblížením pomyslných kolejí tak lidé z fakulty lépe porozumí požadavkům firem na rychlost, operativnost a zodpovědnost za svá řešení a firmy zase lépe poznají možnosti fakulty a dokážou lépe formulovat své požadavky na absolventy i na výzkumnou činnost. Ing. Jiří Havlíček, CSc. člen SV ATOK za Textilní fakultu TU Liberec ATOK LETOS SLAVÍ 25. VÝROČÍ SVÉHO VZNIKU Letos uplyne čtvrtstoletí od vzniku Asociace textilního-oděvníhokožedělného průmyslu, která byla založena v roce Bereme-li to podle lidského života, tak tato doba představuje délku trvání jedné generace, z politického hlediska je delší než existence předválečného Československa a její trvání zaujímá necelé dvě třetiny toho poválečného socialistického. V našich moderních dějinách to tedy rozhodně není tak krátká doba a stojí určitě za zamyšlení. Tomu také odpovídá náš přístup k oslavám, které proběhnou ve dvou fázích, a to na jarní valné hromadě, která bude současně setkáním s bývalými představiteli asociace, a dále na konferenci s pracovním názvem Význam textilního a oděvního průmyslu v českých zemích, která se uskuteční na podzim. U příležitosti této konference bude také vydána výroční publikace se stručnou historií textilního průmyslu a medailonky členských firem. Nezbývá než si přát, aby se oslavy vydařily a aby naše asociace hrála i v budoucnosti významnou roli v hájení zájmů textilních, oděvních a kožedělných firem. Mgr. Jiří Česal, výkonný ředitel ATOK - 4 -

5 POZVÁNKA NA 49. VALNOU HROMADU ATOK - 5 -

6 ODKAZ NA ZDROJOVÝ MATERIÁL - 6 -

7 ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ KOMISE ATOK PRO LIDSKÉ ZDROJE, PRACOVNĚPRÁVNÍ A SOCIÁLNÍ OTÁZKY, KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ A ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ ZE DNE HOTEL SLOVAN V BRNĚ - 7 -

8 ODKAZ NA ZDROJOVÝ MATERIÁL - 8 -

9 ATOK JE PARTNEREM ČESKÉHO PAVILONU NA EXPO 2015 V MILÁNU Dne 1. května se otevřou brány světové výstavy EXPO 2015 v Milánu a český textilní a oděvní průmysl bude u toho. Jednak firmy VEBA a TEXSR připravily pro Český pavilon kostýmy pro hostesky a stevardy, jednak ATOK organizuje textilní expozici v rámci Dnů českého designu, která bude ke zhlédnutí ve dnech 2. až 16. srpna. Kdo bude mít v té době cestu do Milána, tak je co nejsrdečněji zván do Českého pavilonu. Více o EXPO 2015 na stránkách (česká účast) a (oficiální stránky). -ČES

10 SLAVNOSTNÍ PODPIS REGIONÁLNÍ SEKTOROVÉ DOHODY KRÁLOVEHRADECKÉHO KRAJE Dne 24. dubna se v Regiocentru Nový pivovar v Hradci Králové za přítomnosti královéhradeckého hejtmana Bc. Lubomíra France, prezidenta KZPS Ing. Jana Wiesnera, prezidenta ATOK Ing. Josefa Nováka a mnoha dalších hostí uskutečnil slavnostní podpis Regionální sektorové dohody pro Královéhradecký kraj v oblasti textilní a oděvní výroby. Všichni signatáři této dohody si od ní slibují zlepšení dostupnosti kvalifikovaných pracovních sil pro textilní a oděvní průmysl v Královehradeckém kraji. Celé znění Regionální sektorové dohody přineseme v květnovém čísle e-atok Revue. -ČES

11 ZMĚNA VE VEDENÍ SPOLEČNOSTI NOVÁ MOSILANA A.S. Dnem skončil po mnohaletém působení ve funkci předsedy představenstva společnosti Nová Mosilana a.s. Ing. Jiří Urban a na jeho pozici nastoupil Ing. Pavel Zezula. Ing. Urban bude nadále členem představenstva společnosti. Vedle svých pracovních povinností byl pan Ing. Urban aktivní i v rámci asociační činnosti, přičemž dlouhá léta působil v dozorčí radě ATOK. Za jeho aktivní přístup mu děkujeme a přejeme hodně zdraví a mnoho úspěchů v jeho dalším životě. Ing. Jiří Urban Ing. Pavel Zezula předseda představenstva předseda představenstva do od

12 ÚSPĚCH SPŠ TEXTILNÍ LIBEREC NA MÓDNÍ SOUTĚŽI AVANTGARDA 2015 V LYSÉ NAD LABEM Dne 16. dubna získali studenti SPŠ Textilní v Liberci 3. místo v 15. ročníku módní soutěže AVANTGARDA 2015 v Lysé nad Labem s kolekcí snowfashion. Kolekce vznikla spontánně na počest kraje, ze kterého pochází. Oslavuje totiž region, pro který jsou zimní sporty na sněhu typické. Modely sjezdařky, snowboarďáka a běžkařky vznikly ve spolupráci s firmou Eleven Sportswear, která na ně natiskla koláže ČB fotografií daného sportu a míst, kde se provozuje. Metalické 3D nápisy napoví, o jakýže region asi půjde? Autoři z 2. a 3. ročníku chtěli pojmout sportovní oblékání méně tradičně, ale více kreativně. Autoři: Lucie Makanová, Hanka Kozáková a František Lutovský Models: Kristýna Lupínková, Hanka Kozáková, František Lutovský Make-up: Jan Syrovátka (1. ročník) Hair styling: Kateřina Šollarová (profesionální kadeřnice) Foto: Aleš Funke (profesionální fotograf) Odborná učitelka: Ing. Lucie Holá Tento úspěch vznikl v kategorii Tradiční materiál v konkurenci 30 přihlášených kolekcí škol z celé České republiky, je propagací Libereckého kraje i naší školy - SPŠ textilní Liberec. Tuto úspěšnou kolekci, ale i další z dílen naší školy, uvidíte na Dnu otevřených dveří Libereckého kraje

13 Mgr. Petr Luksch ředitel Střední průmyslové školy textilní Liberec

14 NABÍDKA ÚČASTI NA VELETRHU STYL A KABO SRPEN 2015 ZA ZVÝHODNĚNÉ CENY Ve dnech (sobota - pondělí) proběhne na brněnském výstavišti Mezinárodní veletrh módy a obuvi STYL a KABO. Je naším zájmem, aby účast na veletrhu byla pro vaši firmu ekonomicky zajímavá, nabízíme proto možnost využít zvýhodněných cen za včasné podání přihlášky. Jste-li tedy už teď rozhodnuti se akce účastnit, doporučujeme podání přihlášky neodkládat. 1. Uzávěrka % sleva ze základní ceny za výstavní plochu tj. cena za výstavní plochu CZK 1.592,- Kč/m2 2. Uzávěrka % sleva ze základní ceny za výstavní plochu tj. cena za výstavní plochu CZK 1.791,- Kč/m2-14 -

15 Základní cena za výstavní plochu je CZK 1.990,- Kč/m2 a bude účtována při podání přihlášky v datu od včetně. Registrační poplatek - CZK 2.500,- Příplatek za rohovou, hlavovou nebo ostrovní pozici 5% Uvedené ceny nezahrnují DPH. Pro úsporu času i nákladů: Vyberte si ke své prezentaci na veletrhu některý z nabízených typových stánků "all inclusive" z řady Premium, Economy, Exclusive a Basic. Nabídka těchto typových stánků, tj. jejich velikost, cena a vybavení se ve srovnání se dvěma předešlými běhy veletrhů módy nemění. Uspořádání a vybavení stánků je navrženo dle Vašich připomínek a našich dlouholetých zkušeností se zajišťováním služeb pro vystavovatele z módního oboru. V ceně typových expozic je zakalkulovaná výstavní plocha platná k datu 1. uzávěrky (tj ) Na srpnové veletrhy STYL a KABO 2015 se můžete přihlásit prostřednictvím elektronické přihlášky. Na Vás je doplnit údaje vaší firmy, požadovaný rozsah plochy nebo stánku, prezentované značky, obory. Náš tým veletrhů STYL-KABO Vás v případě potřeby registrací ochotně telefonicky provede. Níže připojujeme odkaz: On-line přihláška pro vystavovatele veletrhu STYL >> On-line přihláška pro vystavovatele veletrhu KABO >> Aktuální informace k únorovým veletrhům 2015: Tiskové zprávy a statistiku, přehled výrobků, které vystavovatelé vyhodnotili jako svůj BEST SELLER na únorovém veletrhu STYL-KABO, fotogalerii, videa z módních přehlídek, to vše a mnohé další naleznete na.: Případné vaše dotazy rádi zodpovíme na níže uvedených kontaktech. Se srdečným pozdravem Za tým veletrhů STYL a KABO Ing. Gabriela Císařová, ředitelka projektů Tel.: , -2282, -2760, Fax: , styl@bvv.cz, kabo@bvv.cz

16 ZÚČASTNĚTE SE 4. ROČNÍKU ČESKO-SLOVENSKÉ STUDENTSKÉ SOUTĚŽE "MÓDNY NÁVRHÁR 2015" ODKAZ NA ZDROJOVÝ MATERIÁL

17 MPO: AKTUÁLNÍ PŘEHLED VYJEDNÁVANÝCH OBCHODNÍCH DOHOD MEZI EU A TŘETÍMI ZEMĚMI Vážení čtenáři, dovolujeme si vás upozornit na přehled vyjednávaných obchodních dohod k březnu 2015 mezi EU a třetími zeměmi, který vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a je k dispozici na portálu BusinessInfo.cz. Kapitola 1 Přehled vyjednávaných obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi Evropská unie aktivně vyjednává s řadou třetích zemí o uzavření preferenčních dohod usnadňujících vzájemný obchod a s dalšími zeměmi o takovýchto dohodách jedná. Kapitola 2 Stav vyjednávání dohod o ekonomickém partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří Komise předložila koncem září 2011 návrh nařízení pozměňující Přílohu 1 Nařízení Rady č. 1528/2007, podle kterého mají být vyňaty některé země ze seznamu regionů a zemí, které dokončily vyjednávání. Návrh EK hovoří o tom, že po ukončení vyjednávání o EPAs (economic partnership agreement) v roce 2007 řada zemí AKT nepodnikla žádné kroky směřující k ratifikaci EPA a ani neuzavřela regionální jednání. Návrh počítá s vynětím od 1. října Preferenční obchodní dohody uzavírané v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), resp. na základě ustanovení článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), jsou všeobecně považovány za prostředek k usnadnění vzájemného obchodu mezi jejich aktéry. Podstatou těchto dohod je, že se v nich smluvní strany zavazují dosáhnout ve vzájemném obchodě vyššího stupně liberalizace ve srovnání s doložkou nejvyšších výhod (MFN)

18 Přehled již uzavřených preferenčních obchodních vztahů EU se třetími zeměmi Zdroj: MPO a portál BusinessInfo.cz JAK ZDRAVÉ JE NAŠE OBLEČENÍ? (1. ČÁST) Toto je otázka mnoha lidí. Proto se pokusím objasnit některé aspekty, vysvětlit základní pojmy a rozšířit povědomí o této problematice. Textilie mají z hlediska ochrany člověka před vnějším prostředím nepochybně pozitivní vliv. Přitom však musí být zvláště oblečení, které je v kontaktu s pokožkou, velmi pečlivě vybíráno, aby nebylo napácháno více škody než užitku. Proto je nezbytné zabývat se působením textilních i netextilních materiálů, které jsou součástí oblečení, na lidský organismus. Historie Až do konce osmdesátých let minulého století neexistoval spolehlivý způsob k posouzení humánně ekologické kvality textilu. Prvním pokusem řešit tuto problematiku byla v roce 1989 interní norma Rakouského textilního institutu (ÖTI) ÖTN Směrnice pro kontrolu textilií na škodlivé látky. Rostoucí zájem veřejnosti, ale i výrobců a obchodníků o textilie, které budou pro koncové zákazníky bezpečné a budou odpovídat aktuálním zdravotním a ekologickým požadavkům, vyústil v roce 1992 v ustavení Mezinárodní společnosti pro výzkum a zkoušení v oblasti textilní ekologie (Oeko-Tex ). Asociaci založily společně ÖTI Vídeň (Rakousko) a Výzkumný ústav Hohenstein (Německo). Oeko-Tex formuloval na základě směrnice ÖTN 100 Všeobecné podmínky pro vydávání pečeti Oeko-Tex (norma Oeko-Tex Standard

19 100). Oeko-Tex Standard 100 je dnes základem pro testování textilií na škodlivé látky. Pokud textilie splní požadavky této normy, může nést pečeť Důvěra k textiliím Testováno na obsah škodlivin dle Oeko-Tex Standard 100): Oeko-Tex Asociace Oeko-Tex je dnes tvořena 16 samostatnými autorizovanými instituty pro výzkum a testování v Evropě a Japonsku se zastoupeními a kontaktními kancelářemi v celkem 70 zemích světa. Členské instituty jsou plně kompetentní k udělování pečeti Oeko-Tex. Kromě toho na základě svých mnohaletých zkušeností a širokého spektra aktivit poskytují významné podněty pro inovace v textilním a oděvním průmyslu. Zkušební činnosti, které provádějí společně s výrobci, přispívají k vývoji vysoce kvalitních produktů ve všech stádiích výroby. Navíc získané zkušenosti a nestálý vývoj v oblasti textilní ekologie se promítají do základní normy Oeko-Tex Standard 100, která je každoročně doplňována a upravována s ohledem na aktuální stav vědění. Textilní ekologie Asociace Oeko-Tex položila základy pro celý obor textilní ekologie. Ta se skládá z výrobní ekologie, humánní ekologie, ekologie při užívání a likvidační ekologie. Výrobní ekologie zkoumá vliv výrobních procesů na lidi a životní prostředí, například bezpečnost práce, ochrana zdraví při práci, spotřebu vody a energií, čištění odpadních vod, zacházení s odpady, produkci prachu a prachových částic, zatěžování prostředí hlukem atd. Vztahuje se tedy k výrobním podnikům a výsledkem zkoumání je významný příspěvek k diskuzi o trvale udržitelné textilní výrobě. Oeko-Tex se touto problematikou dlouhodobě zabývá a metodologii pro hodnocení i certifikaci rozpracoval v normě Oeko-Tex Standard V roce

20 byla tato norma nahrazena komplexním certifikačním procesem Sustainable Textile Production (STeP) by Oeko-Tex : Humánní ekologie se zabývá vlivem textilií a jejich chemických složek na zdraví a pohodu člověka. Cílem snažení je, aby spotřebitel byl chráněn před možným negativním působením textilií na lidské zdraví a měl dostatek informací o případných nevýhodách nebo rizicích, které jsou spojeny s nošením některých textilních výrobků. Zde hraje významnou roli testování textilií na obsah škodlivých látek (norma Oeko- Tex Standard 100. Ekologie při užívání přichází ve stádiu užívání textilních výrobků. Zabývá se environmentálními důsledky při praní, čistění a péči o textilie. Likvidační ekologie analyzuje problémy spojené s likvidací textilií (spalování nebo skládkování), jejich zpětným použitím nebo recyklací. Rizika spojená s nošením textilií (humánní ekologie) Převážná většina zákazníků se nezajímá o komplexní vědecké rozbory i odborná pojednání a chce v první řadě vědět, jaká rizika jsou spojená s používání textilií a jak je možné je eliminovat. K hlavním rizikům patří podráždění kůže, možnost vzniku popálenin při vzplanutí, alergická reakce, otravy, případná změna dědičné informace (mutace) nebo vznik rakoviny. V další části budou popsána jednotlivá rizika a způsoby prevence. Zpracoval: Ing. Michal Šimek, CSc. (ÖTI Vídeň) Kontakt: tel , czechia@oeti.biz

21 STATISTIKA&MY: Z VÝCHODOEVROPSKÝCH EKONOMIK JE ČR NEJDRAŽŠÍ Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v EU 24,2 eur, v ČR 10 eur. V nejdražším finančním sektoru činil evropský průměr 41,2 eur, zatímco v pohostinství a ubytování dosáhl pouze 14,4 eur. Ještě větší rozdíly najdeme ve výsledcích posledního celoevropského šetření nákladů práce v třídění podle zemí a oblastí. Největší díl pracovních nákladů tvoří mzdy, které včetně příspěvků na sociální zabezpečení za zaměstnance tvoří 76 % celkových nákladů. Celkem 22 % tvoří platby zaměstnavatelů na sociální zabezpečení a jen 2 % zbývají na ostatní složky, jako jsou náklady na školení, stravování, dopravu a další benefity. V roce 2012 odpracovali v průměru pracovníci v Evropské unii 33,4 hod. týdně na plný úvazek a 17,2 hod. na částečný úvazek. Z pohledu placených hodin, které zahrnují též svátky a dovolené, činil průměr pro plné úvazky 37,8 hod. za kalendářní týden. Česká republika se v tomto směru odlišuje od celoevropských průměrů málo. Český pracovník na plný úvazek ročně odpracoval hod., což bylo průměrně 33,45 hod. za týden. Větší už byl rozdíl u proporcí jednotlivých složek nákladů práce: pravidelné mzdy měly podprůměrný podíl (54 % v ČR proti 60,3 % v EU28), neboť nadprůměrně významný byl podíl mimořádných odměn (10,6 % proti 5,7 %) a neúměrně velký díl představovaly v souhrnu platby zaměstnavatelů do fondů sociálního zabezpečení (26 % v ČR proti 22,7 % v EU28). Ostatní nemzdové náklady byly v České republice spíše zanedbatelné (1,1 % proti 2,3 % v EU28), tzv. benefity jsou tu mizivé. Zejména český podíl připadající na školení zaměstnanců nebyl proti průměru EU28 ani poloviční (0,4 % proti 1,0 %). Tato zkreslená struktura je častým předmětem kritiky expertů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Parita kupní síly Do žebříčku zemí lze také včlenit hledisko kupní síly. Je významně ovlivňováno cenovou úrovní v daných státech. Jednoznačně platí, že ve státech s vysokými mzdami je draho, vysoké pracovní náklady

22 se promítají i do cen zboží a zejména pak služeb. Naopak v chudých státech lze vše pořídit laciněji. Přepočet na paritu kupní síly tak obří rozdíly v pracovních nákladech poněkud srovnává. Makedonie se tak dostane z 3,5 na 8,7 eur na hod. a Bulharsko z 3,4 na 7,6 eur na hod. I náklady v České republice se zvýší z 10 na 14,2 eur na hod. Naopak v Norsku se hodnoty propadnou z 57,1 na 36,6 eur na hod. a ve Švýcarsku z 52,3 na 34 eur na hod. Z pohledu toho, co si může zaměstnanec koupit, je tak rozdíl přijatelnější: průměrný Nor si může koupit jen pětkrát více než průměrný Bulhar. Laciná východní Evropa Při pohledu na mapu východní Evropy se vine oblast nízkých pracovních nákladů (méně než 10 eur na hod.) jako pás od severu k jihu. Začíná u Estonska, pokračuje přes Lotyšsko, Litvu, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko, Makedonii a končí Tureckem. Tyto státy se vyznačují levnou pracovní silou, čímž se patrně snaží nalákat zahraniční investory, avšak i jim konkurují ještě mnohem lacinější asijské ekonomiky. Od tohoto pásu směrem na západ jsou náklady všude vyšší, přičemž ostrovy nejdražší pracovní síly (nad 40 eur na hod.) nalezneme ve dvou státech mimo Evropskou unii v Norsku a ve Švýcarsku, dále v Dánsku. Vysoké platy jsou také v oblastech kolem metropolí Paříže a Stockholmu. Z chudých východoevropských ekonomik je Česká republika nejdražší (průměrné náklady činí 251,1 Kč na hod., tj. 9,99 eur) následována Chorvatskem a Slovenskem. Vůbec nejlevnější pracovní síla se nachází v Bulharsku, Makedonii a Rumunsku (pod 5 eur na hod.). Bulharské (3,42 eur na hod.) či makedonské náklady (3,48 eur na hod.) jsou neuvěřitelně nízké oproti norským (57,09 eur na hod.), z nichž tvoří pouhých 6 %. Přesto pouhým podbízením nízkými náklady se nezaměstnanost snížit nedaří, v Makedonii míra nezaměstnanosti dlouhodobě přesahuje 30 %. Z toho je patrné, že konkurenceschopnost ekonomik závisí na průměrné výši pracovních nákladů jen velmi okrajově. Bohatá a chudá odvětví Zajímavé srovnání vyplývá také z rozdílností pracovních nákladů v různých odvětvích. Ve všech státech Evropské unie platí, že nejdražším odvětvím je peněžnictví a pojišťovnictví, které má náklady nadprůměrné (o 70 %). Ovšem platí úměra, že čím vyspělejší ekonomika, tím je tento rozdíl nižší: v Norsku jsou náklady v bankách vyšší jen o 40 % a ve Švýcarsku o 49 %; naproti tomu v Turecku o 167 %, stejně je tomu i v Portugalsku. Více než dvojnásobné jsou také

23 v Rumunsku, Makedonii, Maďarsku, Litvě a na Kypru. I v Česku jsou skoro dvojnásobné (o 94 %) než je celorepublikový průměr. Podobně zajímavá je proporce nákladů na školství: v celé EU28 jsou vyšší o 7 %, ovšem v eurozóně jsou vyšší o 16 %. Nejvíce nadprůměrné jsou pracovní náklady ve školství v Irsku a na Kypru shodně o 52 %, v Itálii o 40 %. Ve východních státech jsou spíše podprůměrné, což platí také o České republice ( 6 %). Nejchudším odvětvím je všeobecně ubytování, stravování a pohostinství, kde v celé EU28 jsou náklady pod celkovým průměrem ( 41 %). Nejméně podceněni jsou tito zaměstnanci v Chorvatsku, kde toto odvětví představuje významnou součást hospodářství, tam ztrácí jen 18 %. Naopak v Irsku jsou jejich náklady jen poloviční. V České republice je rozdíl běžný ( 44 %). Jakkoli jsou rozdíly mezi odvětvími vysoké, zdaleka nevymažou podstatnější rozdíly mezi státy. Český bankovní úředník tak stojí zaměstnavatele značně méně než skandinávský číšník. Srovnání s rokem 2008 Náklady práce byly v Evropské unii zkoumány také v roce 2008, což umožňuje podívat se na vývoj v čase. Za čtyřleté období se ve většině států snížila odpracovaná doba, v celoevropském průměru o 2 %, a s výjimkou Maďarska a Rumunska rostly pracovní náklady. Ty se zvýšily v průměru o 11 %. Pro státy mimo eurozónu je však podstatný pohyb kurzu národní měny s výjimkou Švédska a Lotyšska všechny vůči euru ztrácely, nejvíce rumunská a polská. To znamená, že náklady práce v zemi rostly, ale po přepočtu do eur se tento vývoj může jevit dokonce jako pokles. Mimo Rumunsko to platí výrazně pro Maďarsko, kde pracovní náklady ve forintech za čtyři roky vzrostly o 8 %, ale v eurech poklesly o 6 %. Česká republika byla v tomto srovnání stabilní zemí, náklady práce tu vzrostly v Kč o 10 %, po přepočtu na společnou měnu je růst 9%, neboť Kč v tomto období mírně oslabila. Růst byl zajištěn podstatně více růstem mezd než nemzdových nákladů, jejichž příspěvek byl sotva 3%. Tento trend byl ovšem takřka všeobecný. Ve zmíněném Maďarsku mají dokonce nemzdové náklady záporný příspěvek ( 3 %), zatímco u mezd je kladný (+11 %). Nejrychlejší růst pracovních nákladů byl v chudém Bulharsku a potom na Slovensku, které je již členem eurozóny, takže ho neohrožují turbulence měnového kurzu. Slovenské pracovní náklady se zvýšily o 21 %, přičemž i příspěvek nemzdových nákladů je 6 %

24 Hodinové náklady práce v zemích EU v roce 2012 (v eurech na hod.) ZDROJ: EUROSTAT Některé státy šetřily Z pohledu odvětví jsou v některých státech vidět výrazné dopady úsporných rozpočtových programů, které se projevily především v poklesu hodinových pracovních nákladů ve veřejné správě a obraně. Na Kypru se snížily o 18 %, v Lotyšsku o 15 %, v Maďarsku o 12 %, v Litvě o 9 %, v Portugalsku o 7 % a v Irsku o 4 %

25 V posledním jmenovaném státě také poklesly průměrné náklady ve finančním sektoru (o 5 %) a ve zdravotnictví (o 3 %). Průměrné náklady se snížily v peněžnictví a pojišťovnictví i v Estonsku a Lotyšsku. V České republice také došlo k 1% propadu nákladů práce ve veřejné správě a obraně, ale ve finančním sektoru náklady vzrostly o 11 %. Autor: Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Článek převzat z časopisu ČSÚ STATISTIKA&MY 04/2015. ODKAZ NA ZDROJOVÝ MATERIÁL DALŠÍ PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V TEXTILU ANEB JAK ŘEŠIT NEDOSTATEK TECHNICKY VZDĚLANÝCH ABSOLVENTŮ? Zaměstnanec pouze se základním zaškolením na pracovní pozici, bez obecného povědomí o oboru je obtížně přeřaditelný na jinou pozici a při reorganizaci výroby je většinou mezi prvními, se kterým je ukončen pracovní poměr. Širší znalosti problematiky tak nejen usnadní absolventům kurzů dalšího profesního vzdělávání výkon jejich pracovní náplně a zvýší jejich atraktivitu pro zaměstnavatele. V současné době tzv. agenturních zaměstnanců je další profesní vzdělávání motivačním nástrojem při náborech do stavu zaměstnanců. Nezpochybnitelný je také fakt, že kvalifikovaný personál je nezbytným předpokladem pro technický a technologický rozvoj firmy, což je základ pro úspěšné posilování konkurenceschopnosti firem na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Další profesní vzdělávání v oboru je možné koncipovat několika způsoby jako další profesní vzdělávání ať už formou specializovaných školení nebo systematickým vzdělávacím programem nebo také rekvalifikačními

26 programy. TZÚ společně se svými partnery se v současné době intenzivně zabývá dalším profesním vzděláváním a hlavně možností využití Národní soustavy kvalifikací, ECVET a zákona o uznávání dalšího vzdělávání zaměstnavateli v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. ECVET Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu posiluje vzájemné porozumění a důvěru mezi státy EU, zvyšuje transparentnost kvalifikací (srovnání a přenos), usnadňuje mobilitu žáků/pracovních sil v EU (studijní a pracovní stáže). Je určen pro počáteční i další vzdělávání a podporuje partnerství škol a zaměstnavatelů napříč Evropou. Je dobře uplatnitelný nejen u mezinárodních mobilit, ale také při organizování praxí v podnicích. Pokud jsou tyto praxe jasně popsány v rámci jednotek výsledků učení, tak jsou tyto jednotky pro zaměstnavatele snadněji ověřitelné a uznatelné. Student získá záznam o praxi, ze kterého bude čitelné, co přesně se v podniku naučil a jaké získal dovednosti. Jaromír Coufalík z Národního fondu pro vzdělávání dále připomenul, že ECVET představuje nástroj silně podporovaný Evropskou komisí. Projekt IQ for ECVET ( ) financovaný z programu Celoživotního učení je prioritně zaměřen na pochopení a využití principů ECVET v odborného vzdělávání v sektorech textilu a nábytkářství. Pro pět vybraných kvalifikací (Truhlář, Čalouník, Podlahář, Výrobce textilií a Krejčí) budou vytvořeny matice kompetencí, ze kterých budou patrné jednak ty kvalifikační požadavky (výsledky učení ve formě znalosti